00:00:48 Maďarsko si většina z nás spojuje s úrodnou krajinou Panonské nížiny.
00:00:52 V případě národního parku Dunaj-Ipel je to ale přesně naopak.
00:00:59 Dunaj se tady totiž doslova prokousává
00:01:01 vápencovým a sopečným pohořím plným lesů a tajemných roklí.
00:01:09 V dalším dílu Divočiny bez hranic nás čeká římská pevnost, středověký hrad,
00:01:14 ostrov Szentendre a samozřejmě Dunaj v celé své mohutnosti a nádheře.
00:01:22 ZPÍVÁ MAĎARSKY
00:01:26 Hej dunarol fuj a szel, szegeny ember mindig el,
00:01:30 Dunarol fuj a szel.
00:01:33 Ha dunarol nem fujna, olyan hideg nem volna,
00:01:36 Dunarol fuj a szel.
00:01:38 Ha dunarol nem fujna, olyan hideg nem volna,
00:01:42 Dunarol fuj a szel.
00:02:01 Národní park Dunaj-Ipel byl vyhlášen v r. 1997 na výměře 60 000 ha.
00:02:09 Třebaže má v názvu 2 významné řeky, důvodem k vyhlášení parku byla hlavně
00:02:15 ochrana středohorských lesních společenstev doubrav a bučin.
00:02:19 Dávná historie regionu z něj činí srdce Maďarska.
00:02:23 Národní park se dotýká hranice se Slovenskem
00:02:26 u obce Šahy a poblíž obce Chlaby.
00:02:40 Když jsem byl malý kluk, moc rád jsem se prodíral rákosím.
00:02:44 U nás byly 2 rybníky, bažiny a tam toho rákosí bylo!
00:02:48 Na soutoku Dunaje a Ipelu o rákosí není nouze.
00:02:52 Stojím na naučné stezce a po návštěvě národního parku Aggtelek musím říct,
00:02:57 že Maďaři dbají na ekologickou výchovu dětí.
00:03:09 Stojíme v západní bráně Národního parku Dunaj-Ipel
00:03:12 u jezírka s drsným názvem, Vražedné jezero.
00:03:14 Je jednou z částí naučné stezky Strážní věž,
00:03:16 vzdělávacího střediska v Ostřihomi.
00:03:18 Zde provádíme s dětmi výukové programy,
00:03:21 tady zrovna biologickou zkoušku vody.
00:03:23 Ukazujeme jim rostliny, zvířata a život jezerního břehu.
00:03:27 Program ekologické výchovy dětí je rozsáhlý.
00:03:31 Třeba na druhé straně národního parku ve škole na Královské louce v Berženi
00:03:35 je v běhu také škola v přírodě.
00:03:56 Vypadá to jako v loveckém muzeu. Usekané nohy, paroží, trofeje z kůže.
00:04:02 Kde jsme a k čemu to slouží?
00:04:07 Toto je náš program o znalostech divoké zvěře.
00:04:10 Prezentujeme ho v naší škole v přírodě. Menšíděti to zbožňují.
00:04:13 Hned sem utíkají a se slovy "co to je" vše ohmatávají.
00:04:17 Tak jim můžeme představit zvířata žijící na území Maďarska.
00:04:22 Děláme to tak, aby z toho měly další zážitky.
00:04:25 Jsou tu i exponáty kožešin, paroží, běhů.
00:04:29 A tak můžeme otisknout zvířecí stopy v jílu a na tom jim ukázat,
00:04:34 jak vysoko sahají paspárky divoké zvěře.
00:04:36 Paspárky prasete jsou na stopě vidět, ale paspárky daňka nejsou zřetelné,
00:04:42 protože nesahají až k zemi.
00:04:44 A tak dokážeme zvířata v přírodě lépe sledovat a rozlišovat.
00:04:50 Všechna ta zvířata žijí v NP a je možné je lovit?
00:04:54 Tito živočichové u nás žijí, ale všichni se lovit nesmějí.
00:04:58 Před chvílí jsme vám ukázali krtka a teď je tady druhý exponát,
00:05:02 kočka divoká. Také je chráněným druhem.
00:05:05 Ostatní zvěř se lovit smí a je možné se s ní setkat.
00:05:17 V první řadě je třeba v dětech probudit lásku k přírodě, protože to,
00:05:23 co už mají rády v dětství, budou lépe chránit v dospělosti.
00:05:27 My máme k dispozici zcela jiné nástroje než učitelé ve školách.
00:05:32 Můžeme děti vyvést do přírody, kde získají spoustu zážitků.
00:05:36 To je naším posláním a vidíme to jako jediné východisko
00:05:40 v realizaci ochrany přírody v maximálně možném rozsahu.
00:06:30 Je zajímavé, kolik staroslovanských slov maďarština přejala.
00:06:34 Víte například, že se medvěd řekne maďarsky medve?
00:06:37 Nejinak je to i s názvem tohoto staroslavného hradu,
00:06:40 který se zove Visegrád.
00:06:43 Možná proto, že dole pod námi jsou zříceniny staré římské pevnosti,
00:06:47 a když slovanské obyvatelstvo vidělo, že se nahoře staví nový vyšší hrad,
00:06:52 pojmenovalo hrad Vyšehrad.
00:06:56 Tato krajina je doslova protkaná historií.
00:07:00 Pode mnou jsou zbytky starého renesančního paláce Matyáše Korvína.
00:07:05 Táhla tudy všeliká vojska včetně tureckých
00:07:08 a tato skála taky jistě něco pamatuje.
00:07:28 Jsme v ruinách renesančního paláce Matyáše Korvína,
00:07:34 první renesanční stavby na území střední Evropy.
00:07:37 Čím je toto místo významné pro maďarskou historii?
00:07:45 Myslím, že jsme na jednom z nejdůležitějších míst
00:07:47 maďarských dějin.
00:07:49 Tento region ve velkém meandru Dunaje je v širším slova smyslu srdcem země
00:07:52 od 10. století, tedy ještě v období před křesťanským královstvím.
00:07:55 Tato oblast je ohraničena známými královskými městy,
00:07:59 jako je např. Visegrád, Ostřihom, Stoličný Bělehrad a Budín.
00:08:03 Byla vždy knížecím a královským centrem.
00:08:06 Proto se ve starých listinách nazývala srdcem země,
00:08:09 ale i samotné visegradsko-pilišské pohoří bylo královskou honitbou.
00:08:14 Visegrád je spojovaný se starou římskou pevností.
00:08:18 Můžete mi k tomu něco říct?
00:08:20 Návštěvníci Visegrádu v prvé řadě znají zdejší středověké památky,
00:08:24 hrad a královský palác. Málokdo ví, jak významný byl tento kousek hranic,
00:08:28 Limes, rozprostírající se v meandru Dunaje v době římské říše.
00:08:33 Západní část Maďarska byla součástí Římské říše
00:08:37 pod názvem provincie Panonie.
00:08:39 V pozdějších dobách byly hranice říše pro svůj vojensky strategický význam
00:08:43 těžce opevněny.
00:08:45 Na 24 km mezi Ostřihomí a Visegrádem známe 24 strážních věží a pevností,
00:08:51 z toho jen na území Visegrádu jich najdeme 8.
00:08:54 Když Římané po bouřlivé době stěhování národů odešli
00:08:58 a kníže Géza přemístil své sídlo do Ostřihomi,
00:09:01 obsadil i tuto římskou pevnost.
00:09:03 A v bývalé římské pevnosti pak v době našeho prvního pokřtěného krále
00:09:07 Štěpána I. svatého, který založil maďarský stát
00:09:10 a v něm položil základy křesťanské církve,
00:09:13 sídlilo županské sídlo visegrádské župy.
00:09:23 Nejdůležitější událostí v dějinách Visegrádu bylo,
00:09:27 když po vymření rodu Arpádovců po meči
00:09:30 se na maďarský trůn dostal král Karel I. Robert
00:09:33 z italské větve francouzského rodu Anjou.
00:09:36 Přemístil královské sídlo na Visegrád a od té doby po 100 let byl Visegrád
00:09:41 královským sídelním městem středověkého maďarského království.
00:09:45 Následníci trůnu po Karlu I. Robertovi, jeho syn Ludvík I. Veliký
00:09:49 a hlavně pak Zikmund Lucemburský začali s výstavbou paláce.
00:09:53 Nejzajímavější na královském paláci je jeho renesanční sloh.
00:09:57 Renesanci, která se rodí v 15. stol.
00:10:01 v Itálii, lze v Evropě mimo Itálii poprvé zaznamenat tady na Visegrádě
00:10:04 v královském paláci.
00:10:16 Proč je palác v rozvalinách?
00:10:20 V r. 1526 v bitvě u Moháče zemřel poslední nezávislý maďarský král
00:10:26 Ludvík II. Jagellonský a Maďarsko bylo rozděleno na 3 části.
00:10:30 Jedna připadla habsburské říši, jedna se dostala pod tureckou nadvládu
00:10:35 a třetí bylo Sedmihradsko.
00:10:37 V r. 1541 obsadili Turci královské město Budín
00:10:41 a pak se dostal do jejich rukou i Visegrád.
00:10:44 Na konci turecké éry z něj zbyla jen zřícenina.
00:10:47 Během 18. stol. se stal Visegrád nevýznamným sídlem.
00:10:50 V 19. století se mu dostává pozornosti umělců,
00:10:54 spisovatelů a malířů coby symbolu dávné minulosti země.
00:10:58 Od 19. stol. začíná tzv. znovuzrození Visegrádu.
00:11:02 Díky odkrytým středověkým památkám přichází Visegrád
00:11:06 opět do maďarského i mezinárodního povědomí.
00:11:11 Toto byl prý vinný sklep. Chcete mi nabídnout víno?
00:11:18 Na královském dvoře se určitě pila dobrá vína
00:11:22 a mohli by nám nabídnoutjak nejeden druh, tak červené i bílé víno,
00:11:26 protože z historických popisů víme,
00:11:29 že na královském dvoře byla mramorová kašna,
00:11:32 ze které na rozkaz Matyáše Korvína teklo nejen červené ale i bílé víno.
00:11:37 Toto místo je významné i proto, že 16. 2. 1991 tady asi metr od nás
00:11:43 bylo podepsáno prohlášení visegrádských zemí o spolupráci.
00:11:48 Od podepsání dohody se České, Polské, Slovenské republice a Maďarsku
00:11:53 říká Visegrádská čtyřka.
00:11:55 Tato dohoda připomíná jedinečné setkání králů v r. 1335,
00:12:00 kdy se vladaři českého, polského a maďarského království dohodli
00:12:04 na osudu střední Evropy.
00:12:41 Národní park Dunaj-Ipely rozděluje řeka Dunaj na dvě části.
00:12:45 Zdánlivě jedeme z jednoho břehu na druhý, ale je to jen zdání,
00:12:49 protože jedeme na ostrov. Jmenuje se Szentendrei-sziget.
00:12:54 A co nás čeká? Nechejme se překvapit.
00:13:08 Čím je ostrov Szentendre pro národní park důležitý?
00:13:15 Toto je spojnice mezi Visegrádskými a Pilišskými vrchy na jedné straně
00:13:20 a pohořím Beržeň na straně druhé.
00:13:22 Nacházejí se tu vzácné biotopy, dunajské mokřady.
00:13:26 Písečné trávy, které se tu vyskytují, pro nás mají velkou hodnotu.
00:13:30 Přírodní hodnotytvoří zejména písečné biotopy,
00:13:34 místo, kde teď stojíme. Lužní les na břehu řeky.
00:13:37 Je tu líheň mnoha druhů chráněných ryb. Žijí zde vzácní měkkýši.
00:13:42 I v rukou držím pár malých vodních mlžů, kteří zde žijí.
00:13:45 Z hlediska živočichů je to mimořádné území.
00:14:01 Zajímalo by mě, s jakými zvířaty a rostlinami
00:14:05 se v písčitých dunách na březích Dunaje můžeme potkat.
00:14:15 Ostrov Szentendre je zajímavý i z toho důvodu,
00:14:18 že je to jakýsi malý kousek maďarské nížiny uprostřed Dunaje.
00:14:22 Je to docela mladý útvar.
00:14:24 První pásmo písečných útesů se začalo vytvářet před asi 13 000 lety
00:14:29 a během 6 000 let z nich vyrostl tento ostrov.
00:14:37 Písek totiž jednak sedimentuje z říčních naplavenin
00:14:41 a jednak je přinášen a ukládán větry do přesypů a písečných dun.
00:14:46 Rostou na nich velmi zajímavé druhy rostlin,
00:14:49 jako např. nahosemenný chvojník dvouklasý,
00:14:52 což je malý keř příbuzný jehličnanům.
00:14:56 Dále tu máme i takové druhy rostlin, které jsou zdejšími prioritami,
00:15:00 tzv. vlajkovými loděmi ochrany přírody v evropském společenství,
00:15:05 jako je ocún písečný a kosatec písečný.
00:15:20 Můžeme se tu setkat i se zajímavými zvířaty,
00:15:23 která je poměrně snadné pozorovat.
00:15:25 Vydru samozřejmě tak snadno nepotkáte,
00:15:28 protože je aktivní zpravidla jen v noci. Vyhýbá se lidem.
00:15:32 Ale např. s vlhou pestrou se můžete střetnout určitě.
00:15:36 Na ostrově máme pěknou populaci vlh pestrých,
00:15:39 jejich početný stav je významný díky tomu,
00:15:42 že tu dříve probíhala těžba písku.
00:15:44 Tím vznikly pevné a soudržné pískové stěny,
00:15:47 které jsou pro vlhu pestrou ideální.
00:15:50 Ona je totiž jedním z našich 3 druhů ptáků,
00:15:53 kteří svá vejce vysedí a mláďata vychovávají pod zemí.
00:15:58 Ještě nepadla řeč o hmyzu.
00:16:00 Modrásek černolemý nazývaný též zefírový
00:16:02 je jedním z nejvzácnějších modrásků na ostrově Szentendre.
00:16:06 Jejich největší populace se nachází mezi písečnými dunami.
00:16:10 Samci jsou se svou překrásnou blankytnou barvou velmi atraktivní.
00:16:31 Je tento ostrov součástí naučné stezky?
00:16:36 Vybudované naučné stezky tu nejsou.
00:16:40 Organizujeme však pěší túry
00:16:43 a během nich představujeme živočišný svět písečných dun. Vodíme sem děti.
00:16:49 Ve štěrku hledáme šneky, které pak společně určujeme.
00:16:53 Zjišťujeme, jaké druhy tu žijí.
00:16:56 Další možností na ostrově je pronájem kánoí a jízdních kol.
00:17:02 Ty se dají půjčit nejen pro zábavu a sport, ale i tak,
00:17:08 že během jízdy na kole vás odborný pracovník parku seznámí
00:17:12 s živočišným světem souše
00:17:14 a na kánoi s živočišným světem řeky a jejích břehů.
00:17:26 ŠPLOUCHÁNÍ VLN
00:17:33 Jsou věci jen těžce popsatelné.
00:17:36 Věci, které ani ta nejlepší kamera na světě nedokáže zachytit.
00:17:40 Člověk musí přijet a vidět to. A cítit. Jako tady.
00:17:46 Tu sílu velké řeky.
00:18:33 Tyto kopce kolem Dunaje mi v mnohém připomínají mé rodné Beskydy.
00:18:40 S tím rozdílem, že tady nenarazíte na jehličnany.
00:18:44 Jsou tady jenom listnaté lesy.
00:18:47 Nevím, jak to tady vypadá v létě,
00:18:50 ale teď si tady připadám jako ve filmové scéně z Pána prstenů.
00:18:57 ŠUMĚNÍ LISTÍ VE VĚTRU
00:19:19 Národní park ve svých lesích hospodaří. Jak konkrétně?
00:19:30 Na území NP stejně jako celého Maďarska a většiny střední Evropy
00:19:33 jsme zdědili lesy spravované tzv. holosečnou metodou.
00:19:37 Tento způsob hospodaření má hodně daleko k přirozenému životu lesa.
00:19:43 V listnatých lesích mírného pásma, jaké jsou i zde v pohoří Beržeň,
00:19:48 se hospodaření mnohem více podobá tomu v přírodních lesích,
00:19:52 jako je třeba živelná obnova po maloplošném odumírání porostu.
00:19:57 Na území NP obzvláště na území Lesního závodu Királyrét
00:20:04 je v posledních letech velkou měrou zaváděno hospodaření,
00:20:07 které se blíží k přírodnímu životu lesa.
00:20:10 Praktikuje se tak, že se tvoří tzv. náseky ve tvaru kruhu
00:20:15 s průměrem ne větším, než je výška stojícího stromu.
00:20:19 A věříme, že dlouhodobě se nám pomocí náletů vytvoří obraz lesa
00:20:24 bohatý na pestrou strukturu, což slouží zájmům ochrany přírody.
00:20:48 Které roční období máte v těchto lesích nejradši?
00:20:53 Na tuto otázku je těžké odpovědět.
00:20:56 Mám velice ráda jaro, protože tou dobou kvete nejvíce rostlin,
00:21:00 je časem probouzení přírody a v rámci své práce mám nejvíce možností
00:21:04 ukazovat něco krásného návštěvníkům parku, hlavně mnoha dětem,
00:21:09 které se tehdy vydávají na třídní výlety.
00:21:12 Jaro je nejintenzivnějším obdobím naší práce.
00:21:16 Také mám ráda léto, protože dozrává mnoho krásných plodů.
00:21:20 Je tu nádherné počasí a příjemné prostředí.
00:21:23 Moc ráda mám také podzim, období, které právě prožíváme,
00:21:27 a to pro krásu barevného listí a půvabné přírody.
00:21:31 Snad jen zimu mám nejméně ráda, protože jsem zimomřivá.
00:21:51 Pane řediteli, existuje něco,
00:21:54 co by mohlo nádhernou přírodu národního parku ohrozit?
00:22:04 Jako všechny národní parky v Evropě,
00:22:06 i NP Dunaj-Ipel je ohrožován 2 faktory,
00:22:08 z nichž jeden je závislý na člověku, ale druhý ne.
00:22:11 Na člověku nezávisí např. počasí.
00:22:17 Může být sněhová bouře, krupobití, hurikán, vichřice, a nastane problém.
00:22:23 Největší a nejčastější problémy však vznikají přičiněním člověka.
00:22:30 Mj. provozuje v lesích aktivity, které tam vůbec nepatří,
00:22:35 jako např. motoristické sporty: motokros a jízdu na čtyřkolkách.
00:22:40 Nebo neúčelné hospodaření,
00:22:44 které v národních parcích působí velké problémy.
00:23:04 Jaký je váš vztah jako člověka, ne ředitele, ke krajině NP?
00:23:15 Musím se trochu vrátit v čase.
00:23:18 Narodil jsem se a jako dítě vyrůstal v malé vesničce při Dunaji.
00:23:23 A kam by v takovém místě chodily děti hledat zábavu
00:23:26 než k řece nebo do lesa u vody.
00:23:29 Silně mě to ovlivnilo při volbě povolání.
00:23:34 Splnil se mi sen, kdy jsem se mohl dát do služby v ochraně přírody.
00:23:39 Je tomu už pomalu 28 let.
00:23:43 Když jsem se pak stal ředitelem NP, snažil jsem se oživit
00:23:47 zážitky z dětství a dát je do souladu s prací ve prospěch ochrany přírody.
00:23:54 Tu považuji za velmi důležitou.
00:23:57 Stejně důležité ale je, abychom s nádhernými přírodními hodnotami,
00:24:03 které nás obklopují, seznámili co nejvíce lidí.
00:24:20 HVÍZDÁ MELODII PÍSNĚ ZA DOPROVODU HOUSLÍ
00:24:38 Jsme na Velkém studeném vrchu.
00:24:40 Nedaleko odtud byly nalezeny pozůstatky osídlení z doby bronzové
00:24:43 a já se těm dávným lidem vůbec nedivím,
00:24:46 protože odtud jsou nádherné výhledy do údolí Dunaje,
00:24:50 dnes Národní park Dunaj-Ipel.
00:24:53 A musím se přiznat,
00:24:55 že tento národní park pro mě byl obrovským překvapením. Příjemným.
00:24:58 ZPÍVÁ MAĎARSKY
00:25:01 Hej jancsika jancsika mert nem nottel nagyobra,
00:25:04 Dunarol fuj a szel
00:25:07 Nottel volna nagyobra, lettel volna katona,
00:25:10 Dunarol fuj a szel.
00:25:12 Nottel volna nagyobra, lettel volna katona,
00:25:16 Dunarol fuj a szel.
00:25:18 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2012
S Tomášem Kočkem po staré římské cestě kolem Dunaje, na středověký Visegrád a ostrov Szentendre v dokumentárním cyklu České televize (2012). Připravili J. Šlosar a K. Řezníčková
S Tomášem Kočkem po staré římské cestě kolem Dunaje, na středověký Visegrád a ostrov Szentendre.
Foto: Tomáš Kočko
