Lino Ventura jako nezapomenutelný Jean Valjean. Francouzsko-německá adaptace slavného románu Victora Huga (1982). Dále hrají: J. Carmet, M. Bouquet, E. Bouixová, Ch. Jeanová, F. David, P. Préboist a další. Režie Robert Hossein
00:00:02 Česká televize uvádí francouzsko-německý film
00:00:27 BÍDNÍCI 2. část
00:00:40 Nestačí lidi jen poučovat, my je musíme přesvědčit.
00:00:43 Přitáhnout k naší věci a připravit k boji.
00:00:46 ZAKLEPÁNÍ
-Pane Marie! To jsem já.
00:00:49 Sousedka. My už stejně musíme jít.
00:00:54 Tak ve tři v krčmě. Přijdu.
00:00:59 Prosím, slečno. Zítra! Tak zítra! Co chceš? Mluv přece!
00:01:08 Nesu psaní. Ukaž.
00:01:25 Děkovné dopisy psát nemusíte. To nic.
00:01:29 Pět franků je spousta peněz, v týhle době.
00:01:38 Máte to tu hezký.
00:01:41 Líbí se mi tu.
00:01:44 A těch knížek!
00:01:48 Taky jednu máme. Čtu ji pořád dokola.
00:01:52 Protože já umím číst.
00:01:57 Vy mi možná nevěříte. Ale můj otec mě naučil číst.
00:02:04 A navíc jsem ještě studovala u jeptišek.
00:02:09 Předvedu.
00:02:12 Generál Baudoin dostal rozkaz shromáždit 5 praporů svého vojska,
00:02:19 dobýt zámek Houguomon, který se nalézá uprostřed pláně
00:02:24 Waterloo.
00:02:27 Waterloo? Tam byl otec! Bojoval jako hrdina.
00:02:33 A psát taky umím. Uvidíte. Půjčím si ten brk, ano?
00:02:37 Hm.
00:02:40 Chlu-pa-tý jsou ta-dy.
00:02:52 Víte, kdo jsou "chlupatý"? Ne.
00:02:55 Policajti. Mohla bych vás naučit věcí!
00:03:01 Hm.
00:03:03 Víte, kdo je kaťan? Ne.
00:03:07 To je po našem "popravčí".
00:03:10 A tohle? To je hantuch.
00:03:15 A vy pane, Marie, jste mandlovej.
00:03:20 Co to znamená? Že jste pohlednej.
00:03:26 ZPĚV: Strádám hladem, ne svou vinou,
00:03:33 trpím hladem, hynu zimou.
00:03:40 Slzím, vzdychám, sotva dýchám.
00:03:55 No tak, na shledanou.
00:04:01 Eponino? Přijď, kdy budeš chtít.
00:04:05 -Á, to jste vy?, Už se nemůžem dočkat.
00:04:07 -Neseme pár drobností.
-Tak pojďte dál.
00:04:19 Nakoupili jsme nějaké oblečení. Díky, pane.
00:04:23 A něco na zub.
00:04:25 Slečno. Prosím.
00:04:28 Ó, díky, pane, můj dobrodinče, díky. Náš zachránče, díky.
00:04:39 Peníze nedal.
00:04:41 KAŠEL
00:04:43 Oknem sem fičí, žena leží v horečkách.
00:04:47 Nestěžuju si, co se dá dělat. A chudák dceruška se poranila
00:04:52 o to rozbité okno. Je to potřeba ošetřit?
00:04:58 Ukažte tu ruku. Ne ne, je to ošklivá rána,
00:05:01 ani k ní nechoďte!
00:05:03 A největší svízel je s její prací v továrně.
00:05:07 6 sou denně není moc, ale lepší než nic. Ale teď s tou rukou.
00:05:15 A bytná přišla říct, že zejtra je poslední lhůta
00:05:20 na zaplacení činže. Jestli neseženu peníze, vyhodí nás odtud.
00:05:29 Představte si, jak se ploužíme ulicí:
00:05:34 já, moje marodná žena, dcerušky v odraných šatech!
00:05:39 Ach, ty dluhy.
00:05:44 Ty dluhy.
00:05:49 Tu činži totiž dlužím za celej rok, což dělá 130 franků.
00:05:53 Kde bych vzal tolik peněz?
00:05:57 Pane Jondrettee, mám u sebe jen 5 franků. Vemte si je.
00:06:00 Odvezu dceru domů a večer se u vás se zbytkem dlužné částky zastavím.
00:06:05 Ne, ne! Ne, ne, ne, to ne. Pojď.
00:06:20 Pane.
00:06:22 Pane! Pane! Prosím!
00:06:52 Co tu děláš? Překážím vám?
00:07:02 Neznáš adresu těch dvou, co teď byli u vás?
00:07:06 Ne. Proč? Nevíš, kde je hledat?
00:07:12 Možná jo. Vy je snad taky znáte?
00:07:18 Ne, jen jsem je zahlídl v Lucemburské zahradě.
00:07:21 Proč zrovna v Lucemburský? Chodím tam denně.
00:07:28 No, tak až se něco dozvím, přijdu za váma.
00:07:36 Eponino!
00:07:40 Pomoz mi je najít. Udělej to pro mě.
00:07:45 A co uděláte vy pro mě? Co budeš chtít.
00:07:56 Nevzpomínám si, že bych ho viděla. Ale je to boháč.
00:08:00 Říkám ti, že je to on. Určitě. Hm.
00:08:04 -O kom je řeč? Jdeš akorát, seber sestru
00:08:07 a běžte ven.
00:08:09 -Kam by chodily v takový hrozný slotě?
00:08:11 Jen ať se trochu provětraj. Sundej si ten obvaz!
00:08:16 -Divadýlko skončilo.
00:08:19 -Pojď.
00:08:26 No tak!
00:08:36 Poznal jsem ho okamžitě. Hlavně podle hlasu.
00:08:42 Já nevím. Nepřipomíná mi nikoho.
00:08:51 Tenhle přece vypadá jako velkej pán.
00:08:53 Tamten byl taky pracháč. To já vycejtím.
00:08:57 Jen se převlíkl za chuďase. A víš, co ti povím?
00:09:06 Ta slečna - Co s ní má bejt?
00:09:11 Je to Cosetta. Cosetta?!
00:09:15 Jo, nepamatuješ se snad na ni? Cosetta.
00:09:18 Jo.
00:09:20 Ale dej pokoj! Že by se tak změnila?
00:09:23 Bodejť. Taky uběhlo vody!
00:09:28 Žebračka, je teď nastrojená jako princezna.
00:09:35 Ale já, až přijde, tak jí s chutí tu její tvářičku rozbiju dřevákem!
00:09:41 No tak, no tak.
00:09:44 Buď klidná, moje sladká. Bude to jinak. Mám lepší plán.
00:09:53 Jestli vyjde, budem taky milionáři.
00:09:57 Co máš za lubem? Až dnes večer dorazí,
00:10:01 bude barák prázdnej.
00:10:05 Bujonová půjde jako každý úterý uklízet.
00:10:11 A co soused? Nemáš strach, že nás uslyší?
00:10:14 Viděl jsem ho odcházet, před jedenáctou se nevrací.
00:10:18 Ten se o druhý nestará, hledí si svýho.
00:10:22 Holky pošlu na číhanou.
00:10:25 Ty budeš tady a pomůžeš mi.
00:10:28 To by bylo, aby tu naditou šrajtofli nevyklopil.
00:10:35 Na devátou přizvu chlapy.
00:10:39 A když se neukáže?
00:10:42 No, to nevím.
00:10:49 Tak ukážem my jemu.
00:10:53 Za tím bude parta Patron-minette. Nahánějí vám ti lidé strach?
00:11:01 Ne víc než vy. Správná odpověď.
00:11:07 Chci vědět, co podniknete.
00:11:09 Večer jsou domovní dveře zamčené, že? Máte klíč od těch z ulice?
00:11:14 Ano. Dejte mi ho.
00:11:28 Jsou nabité.
00:11:39 Vraťte se domů.
00:11:42 Až přijdou, vylezte na stůl a pozorujte otvorem ve zdi,
00:11:47 co se děje u těch Jondretteových. Nevměšujte se.
00:11:53 Nechte je jednat a až uznáte za vhodné zakročit,
00:11:57 vystřelte z jedné pistole.
00:12:03 Ne moc brzo. Vyčkejte, až přejdou k činu.
00:12:09 Ostatní pak už nechte na mně.
00:12:14 Studujete přece práva, tak víte, jak to chodí.
00:12:21 Takže na nic jsem snad nezapomněl. Je půl sedmé.
00:12:30 Přijdou v osm? V devět.
00:12:34 V pořádku. Čas tedy máme.
00:12:44 Kdybyste mě do té doby potřeboval, tak přijďte
00:12:48 a ptejte se na inspektora Javerta.
00:12:53 Moje jméno.
00:12:58 ZPĚV:
00:13:00 Strádám hladem, ne svou vinou,
00:13:04 trpím hladem, hynu zimou.
00:13:09 Slzím, vzdychám, sotva dýchám.
00:13:16 Pane Jondrettee, tady máte na nájem.
00:13:20 Později uvidíme, co se dá dělat.
00:13:23 Ó, díky, můj dobrodinče. Bůh vám to oplať.
00:13:29 A jak se vede zraněné dcerce?
00:13:31 Ta druhá ji musela vzít do špitálu, rána se jí zanítila.
00:13:35 Běž za dveře.
00:13:40 Vidím, že paní se daří už lépe.
00:13:43 Je to silná žena. Ale smrt má na jazyku.
00:13:48 Á!
00:13:50 Nežili jsme vždycky v takovýhle bídě.
00:13:53 Zakusili jsme i chvíle hojnosti.
00:13:55 Teď jsem ale chudák, nic mi nezbylo. Prostě smůla.
00:14:01 Nešťastná spekulace, víte, jak to bývá. Dovolíte?
00:14:10 Něco vám ukážu. Podívejte se. Památka. Je mi drahá.
00:14:20 Jsem ale ochoten ji dát za skývu chleba.
00:14:24 Víte, mám na krku děti. CVAKNUTÍ DVEŘÍ
00:14:44 Nemějte strach, to jsou jen lidi z domu. Sousedi, přátelé.
00:14:49 Obdivujte raději tohle mistrovský dílo.
00:14:54 Obraz nedozírný ceny. Lpím na něm jako na svých dcerách.
00:15:00 Jste milovník umění? Ne, to nejsem.
00:15:06 A, kolik byste dal? Spokojím se s tisícem.
00:15:13 Nerozumím vám.
00:15:31 Prohlídněte si mě pořádně, Nevzpomínáte si na mě?
00:15:35 Není to zas tak dávno. Poznáváte mě? Vážně pořád nevíte?
00:15:43 I krčma v Montfermeil vám snad vypadla z paměti?
00:15:46 A Cosetta? Nepamatujete se? Thénardierovi! Voják od Waterloo!
00:15:54 Já jsem ten Thénardier!
00:15:56 U Waterloo mi zachránil život jeden voják.
00:15:59 Ten muž se jmenuje Thenardier.
00:16:01 A jestliže jej někdy potká můj syn, ať Thenardierovi
00:16:04 navždycky prokazuje jen dobrodiní. Plukovník Pontmercy.
00:16:07 Já jsem na ten večer před osmi rokama nikdy nezapomněl,
00:16:10 a teďka tě tu mám, a nepustím tě!
00:16:13 Ty se jen tváříš, že mě neznáš.
00:16:18 Chceš mi nabulíkovat, že nevíš, kdo jsem?!
00:16:23 Vím jen, že jsi holomek, Thénardiere.
00:16:26 Jakejpak holomek? A to mi říkáš ty?
00:16:28 Já jsem měl taky postavení! Byl jsem živnostník!
00:16:32 Byl jsem volič, ale kdo jsi ty, že mi nadáváš a děláš ramena?!
00:16:36 Jseš něco lepšího než my?! To se pleteš, panáčku!
00:16:40 Zatočím s tebou. Teď mi hezky vysolíš všechny prachy, který máš!
00:16:44 Koukej je vysázet! No?! Nebo s tebou bude amen. To mi věř.
00:16:52 Jděte na něj, přivažte ho k posteli!
00:16:55 Stát!!!
00:17:04 Ani hnout, bando jedna neřádská!
00:17:10 Vy si troufáte? Stůj!!!
00:17:14 To myslíte, že mě dostanete na lopatky?
00:17:23 Thénardiere, já ti ukážu, s kým máš tu čest. Dívej se.
00:17:42 Dělejte, běžte na něj. No tak, dělejte! Běžte! Honem!
00:17:53 Áááá!!!
00:17:55 Dostanem to z něj!
00:18:02 Azelmo!
00:18:05 -Hej, stůjte! Počkejte! Slyšíte? Stát! Vy jste snad nerozuměly?
00:18:11 V pořádku. Posaďte je do kočáru.
00:18:15 Mám nahoře zákazníka, kdo mi to zaplatí?
00:18:17 Fiakr se zabavuje. Á!
00:18:19 Jeďte do věznice Madelonnettes. To jsou teda kšefty, tohle. Hyjé!
00:18:32 Lež klidně!
00:18:34 Trochu jsem se nechal unýst, plácal jsem hlouposti.
00:18:36 Byl jsem moc hrrr, když jsem vám říkal o peníze.
00:18:39 Vím, že neleží na cestě, musí se vydělat, něco se musí prodat,
00:18:43 něco našetřit, to zabere čas, takže jsem se rozhodl,
00:18:48 že k vám budu trochu shovívavej. Potřebuju 200.000.
00:18:55 Já vím, co chcete říct:
00:18:56 že 200.000 nenosíte jen tak po kapsách.
00:18:59 Dojdeme si pro Cosettu.
00:19:02 Jakmile tu bude, vy odejdete.
00:19:04 Až se vrátíte s dvě stě tácama, oba vás pustíme.
00:19:07 Nemazli se s ním! Trochu víc ho podus!
00:19:10 A uvidíš, že pak dá adresu, holku i peníze.
00:19:14 -Nate.
00:19:17 Tu adresu. VÝSTŘEL
00:19:22 Na ně! Ať nám neutečou! Dělejte! Pochytejte je všechny!
00:20:02 Nestřílej, Thénardiere, znám tě, vždycky mineš cíl.
00:20:25 12. května 1832 v 10 hodin večer jsem já, níže podepsaný,
00:20:34 zatkl a dal zavřít několik zločinců,
00:20:40 kteří nalíčili zákeřnou past, na pana -
00:20:49 na pana?
00:20:59 Ten byl asi nejpovedenější. Tak je odveďte.
00:21:05 Kočár pro vzácné panstvo.
00:21:08 Jdeme! Pohněte! Mazej! No tak, bude to?
00:21:11 Pro tebe to platí taky! Pusťte mě!
00:21:13 Zatraceně! No, vždyť jdu.
00:21:23 Využili toho, že nejsem doma, a nachystali na něj léčku?
00:21:27 Už to tak vypadá.
00:21:33 A ten pan Marius, v kolik hodin odešel?
00:21:37 V 8 ráno pane inspektor. A zaplatil i nájem.
00:21:41 Kdyby se ukázal, okamžitě mi to hlaste.
00:21:44 Jistě, pane inspektor, však mě znáte.
00:21:47 -Je tu někdo?!
00:21:57 -Kde ty ses tady vzal?
-Á, pořád stejně vlídná?
00:22:00 -Co tu chceš? Jestli jdeš za Thénardierovejma, pakuj se pryč!
00:22:05 -Von táta není doma?
-Ten má dnes nocleh za katrem.
00:22:09 -A máma?
-Je v base Sain-Lazare.
00:22:12 -A sestry?
-V Madloinnette.
00:22:16 -Je mi jich líto. Heleďse, ty stará sůvo!
00:22:19 Toho můžem využít a rozšoupnout se spolu!
00:22:23 -Ty uličníku! Dej si pozor, nebo ti přistane jedna za ušima!
00:22:26 -Ale jdi!
00:22:28 -Měl by ses stydět! Parchante, rosteš pro špagát!
00:22:32 -Gilotina bude lepší!
-Slyšíte ho?
00:22:39 Jakpak ti říkají, chlapče? Gavroche, k vašim službám. A vám?
00:22:44 Kde bydlíš? Co je vám po tom?
00:22:48 Policie se zajímá o vše.
00:22:50 Dej si velký pozor, ať i tebe nestrčíme do chládku.
00:22:55 Nevíš, že jsou také vězení pro děti?
00:22:58 Se ví, že vím! Ale abych jednou za mříže nevedl jednou já vás!
00:23:02 ZPĚV: Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova vina.
00:23:04 Nevydám už ani hlas, to Rousseau zavinil zas.
00:23:07 Život není psina, toť Voltaireova vina.
00:23:10 Ale já se nedám, jsem ras, to Rousseau zavinil zas.
00:23:27 Kniha třetí, Paříž 1832
00:25:15 -Co to vykládáš? Vždyť je přece zabásli!
00:25:18 -A co? Zas je pustěj. Za chvíli jsou na svobodě.
00:25:22 -Ó, ale Thénardierovic -
-Zdravím, Lamanionko!
00:25:24 Nazdar, Montparnassi!
00:25:26 -No tohle! Miláčkové moji! To teda koukám! Jste tu nějak brzo!
00:25:31 Jak je? Jak se vede? Pojďte se mnou.
00:25:35 Takže vás nechali jít?
00:25:37 -Hm! Fízlové nějak popletli adresu, prej jsme nic neprovedly.
00:25:42 -A co matka?
-Leží v rakvi.
00:25:45 -Nebožačka. Hele, táta chystá s Guelmereem a Claquuesousem útěk.
00:25:50 -Opravdu?
-Jo.
00:25:52 -A já chystám lup. Přidáš se?
00:25:54 -Že se ptáš. Kde?
-V ulici Plumet.
00:25:58 Tvůj táta to vykoumal z lochu. To je číman, co?
00:26:02 -Potřebujem, abys nám píchla.
-Ale s čím?
00:26:04 -S obhlídkou místa.
-Ráda.
00:26:39 Nařídil jsem zátah na ty tvoje holky, Lamanionová.
00:26:43 Loví zákazníky na veřejných prostranstvích.
00:26:45 A co? Mají nejstarší řemeslo.
00:26:55 Vždycky jsem k vám byla slušná, inspektore,
00:26:58 ale vy se ke mně chováte ošklivě.
00:27:00 Thénardier, Claquuesous a Guelmere dneska v noci uprchli.
00:27:03 Uprchli? Á! No tohle!
00:27:06 A k tobě ta parta Patron-Minette chodí.
00:27:10 Ó, to bývávalo! Teď už ne.
00:27:13 Sám vidíte, ani jsem netušila, že bručej.
00:27:16 Kdyby se ukázali, spoléhám na tebe.
00:27:19 Jo. Inspektore? Nevrátil byste mi na oplátku ty mý holky?
00:27:23 Na oplátku? Tak pozor, Lamanionová!
00:27:30 Policejní vůz stojí před domem. Mohl bych tě naložit také.
00:27:34 Ó, za co byste mě sebral? Já už ve svým věku -
00:27:38 Dobrá. Čekám na zprávy. Potom se uvidí.
00:27:45 Nejvíc mě v tuhle chvíli zajímá muž jménem Thénardier. Jdeme!
00:27:49 Snad se přijde podívat na dcerušky.
00:27:52 Kdo ví?
00:27:58 KŘIK A NADÁVKY
00:28:38 -Á, tady jsi!
00:28:41 -Viděla jsem jak je odvážejí.
00:28:43 -Ten inspektor je prevít. Pomoz mi s tím.
00:28:49 -Byla jsem v ulici Plumet.
-No a?
00:28:51 -To nemůže vyjít, bylo by to moc riskantní.
00:28:54 Myslíš?
00:29:02 Už jsi venku? No, co se tak divíš.
00:29:08 Uctivej služebník, dámy.
00:29:13 To je ale nečas. Všechno jsem pozavírala.
00:29:19 -Děkuji vám. Dobrou noc.
00:29:21 -Nepotřebujete už nic?
-Ne, díky, paní Toussaintová.
00:29:28 -Už aby tu byl váš pan otec z cest. Dobrou noc, slečno.
00:29:32 -Dobrou noc.
00:29:50 Viděla jsi ji? No jo. Jako teď vás.
00:29:56 Mluvila jsi s ní? Jak se jí vede?
00:30:00 Řekla bych, že jí po vás není smutno.
00:30:04 Vždyť mě ani nezná. Viděla mě jednou.
00:30:12 Máte děravou vestu.
00:30:16 Eponino, slib mi něco, prosím tě. A co?
00:30:22 Že nedáš její adresu otci. Hm. Žádnej strach, je ve Viarzonu.
00:30:29 A až se vrátí? Ani nemuknu.
00:30:33 Neprozradíš to ani jiným? Když vás to potěší.
00:30:40 Díky, Eponino, jsem tvůj dlužník. Na.
00:30:48 Vy vůbec nic nechápete. Nechci vaše peníze!
00:30:53 Eponino!
00:30:57 Eponino!
00:31:01 Eponino!
00:31:31 Slečno, vím že porušuji veškerá pravidla
00:31:35 a že mohu rozhněvat vás i vašeho pana otce.
00:31:38 Ale když člověk miluje tak, jako miluji já -
00:31:41 Slečno?
00:31:48 Jednou jsem vás zahlédl v Lucemburské zahradě.
00:31:51 Život se mi tím okamžikem obrátil naruby.
00:31:54 Bez vás postrádá smysl, vy jste teď jeho smyslem.
00:31:59 Vzpomenete si na mě někdy?
00:32:01 Pak vězte, že pravá láska si zoufá a raduje se nad ztracenou
00:32:06 rukavičkou nebo nad nalezeným kapesníčkem
00:32:08 a potřebuje věčnost na splnění svých nadějí.
00:32:12 Miluji vás, slečno.
00:32:14 Miluji vás k zbláznění a mám odvahu to vyslovit,
00:32:18 vykřičet, doufat v nemožné a věřit, že si mě také
00:32:22 nakonec zamilujete.
00:32:26 SMÍCH
00:32:32 Marie!
00:32:35 Tak zítra! Zítra!
00:32:42 ZVONEČEK
00:32:47 Filety z mořského jazyka na víně a dušený chřest.
00:32:58 -Mohu vědět, pane, co vás sem přivádí?
00:33:03 Že by prosba o odpuštění? Uznáváte, že jste chybil?
00:33:08 Ne, pane.
00:33:10 Co tedy chcete? Vaše svolení ke své svatbě.
00:33:15 Ke svatbě?!
00:33:18 Slyšela jste, váš synovec se chce oženit!
00:33:21 -Otče.
-Buďte ticho!
00:33:24 Prozradíte mi, koho si míníte brát?
00:33:27 Jednu dívku. No, to předpokládám.
00:33:30 Potkal jsem ji v Lucemburské zahradě.
00:33:33 Hm. Máte postavení nebo jste snad zbohatl?
00:33:36 Nemáte ani jedno ani druhé. Nic. Doufám, že je bohatá.
00:33:41 Jako já.
00:33:43 -Krevety v listové kapse s houbami a rýže s jehněčím.
00:33:50 -No, a co její otec? Toho neznám.
00:33:53 Jak se ta dívka jmenuje? Slečna Faucheleventová.
00:33:58 Faucheleventová! Urozená asi nebude.
00:34:02 Dědečku, povolte mi to. Nemohu se oženit bez vašeho svolení.
00:34:08 S tou nanicovatou slečnou zapadneš až po uši do bídy,
00:34:11 nikdy to nedovolím! Tetičko, já ji miluju.
00:34:16 Cha! Poblázněné mládí!
00:34:19 -Pečené holoubě s fazolkami a pórek se smetanou.
00:34:26 -Klidně ti dám plný ranec peněz, abys měl za co se dobře bavit.
00:34:30 Aby z tebe byl skvělý milovník. Ale radím ti: nelez do chomoutu.
00:34:36 Nežeň se s ní! Udělej si z ní milenku.
00:34:41 Užitek stejný, a přitom žádné starosti. Rozumíš?
00:34:46 Co myslíš?
00:34:48 Pane, před časem jste se dotkl mého otce. Dnes urážíte mou dívku!
00:34:52 Už po vás nic nechci. Sbohem, pane!
00:34:54 Marie!
00:34:56 -Marie! Marie! Nenechte ho odejít!
-Vidíte, co jste způsobil?
00:34:58 -A vy mlčte, je to taky vaše vina! Jste celá vaše matka!
00:35:01 A nikdy jste nepochopila, co všechno dělám pro dobro
00:35:04 téhleté rodiny!
00:35:07 HALAS STUDENTŮ
00:35:16 Hej, Marie! Ať žije láska! Ať žijou milenci! Sláva jim!
00:35:28 Tak Marie, konči, jde se! Já nikam nejdu.
00:35:32 Tak zavři už ty knížky! Jdeme!
00:35:34 Neseď tady a zvedej se! Nedělej drahoty a pojď!
00:35:36 Nech už toho a pojď s námi! To už stačilo!
00:35:40 Tak jsme nepochodili. Co se dá dělat? Ať si je doma.
00:35:45 Jdeme, chlapci!
00:35:49 -V dobách Bourbonů se umlčoval hlas svobodných lidí!
00:35:52 Lamarque, který by měl v klidu spát a odpočívat,
00:35:55 pozvedá teď prapor a vyzývá vás k revoltě!
00:36:01 Byl jako jeden z vás, protože byl vlastenec!
00:36:05 Obdivovali jste ho, protože se postavil útlaku!
00:36:10 Bránil svobodu na tribunách i na bitevních polích!
00:36:15 Byl stejně výřečný jako statečný!
00:36:19 Vojáci minulosti, vezměte na sebe závazek budoucnosti!
00:36:23 Buďte zástavou republiky!
00:36:40 KŘIK LIDÍ, STŘELBA A ZMATEK
00:37:15 -Kde je Marius?
-Ten spí.
00:37:17 -A kde?
-V Courfeyracově posteli.
00:37:19 -Je nemocnej?
-Jo. Ale láskou!
00:37:22 Trápí se nám láskou, za jednou neznámou kráskou.
00:37:24 -Pojďte honem!
00:37:28 -Hej! Jestli se s ním uvidíš, ať přijde do krčmy Corint!
00:37:32 Budeme stavět barikádu!
-Barikádu?
00:37:35 -Jo!
-Eponino, počkej na mě!
00:37:37 -Dej pokoj, pospíchám!
00:37:55 Pane Marie? To jsem já! Můžu dál?
00:38:17 -Uhněte! Z cesty!
00:38:58 -Marie, jsem zoufalá.
00:39:00 Otec mě odvede do bytu, který máme v ulici -
00:39:04 Pane, prosím vás!
00:39:16 Eponino? Co tady děláš?
00:39:22 Už tu nejsou.
00:39:25 Jak to, že tu nejsou? Nesu vám důležitej vzkaz.
00:39:32 Vzkaz?
00:39:34 Váš přítel Courfeyrac a další vás čekají v krčmě Corint.
00:39:37 Budou stavět barikádu. Barikádu?
00:39:44 Dragouni při pohřbu generála Lamarquea stříleli. Jsou i mrtví.
00:39:52 Proč máš na sobě tohle?
00:39:56 Kvůli barikádě. Je to pohodlnější.
00:40:00 Tak já už musím - Eponino!
00:40:11 Eponino!!
00:40:30 -Nikdo nikde.
-Konečně!
00:40:32 -Marie! Na! Chytej!
00:40:36 -Čekala jsem tě.
00:40:39 -Kde jsou ostatní?
-Dole v krčmě.
00:40:44 ZPĚV: -Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova vina.
00:40:49 Nevydám už ani hlas, to Rousseau zavinil zas.
00:40:53 Život není psina, toť Voltaireova vina, ale já se nedám,
00:40:57 jsem ras, to Rousseau zavinil zas.
00:41:01 Jsem tam kde čertovina, toť Voltaireova vina,
00:41:04 mám rád Paříže kvas, to Rousseau zavinil zas.
00:41:07 Sirotka trápí zima, toť Voltaireova vina,
00:41:11 ulice zažene stráz, to Rousseau zavinil zas.
00:41:15 Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova vina.
00:41:18 Nevydám už ani hlas, to Rousseau zavinil zas.
00:41:23 Život není psina, toť Voltaireova vina -
00:41:35 Nejhorší je to čekání. Jak dlouho tu ještě budeme?
00:41:37 -Courfeyracu, probuď se! Támhle je špicl.
00:41:41 -Běž nahoru za Grantaireem. Běž!
00:41:52 -Podlez nám pod nohama a neshoď nás dolů!
00:41:58 -Co je?
-Hej! Na schodech sedí špicl.
00:42:02 -Vidíš ho? Ten prcek se ničeho nebojí!
00:42:08 -Podívejme, malej revolucionář!
00:42:11 -Hej, Gavrochei, kampak?
00:42:27 -Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova vina.
00:42:31 Nevydám už ani hlas, to Rousseau zavinil zas.
00:42:34 Enjolrasi! Je tu Javert. Už jsem to hlásil.
00:42:42 -Za chvíli se vrátím, kdyby se objevili, zavolej.
00:42:57 Kdo jste? Špeh?
00:43:06 Inspektor Javert. Policejní úředník.
00:43:10 Však to říkám, špicl.
00:43:13 -Já říkal, že vás jednou dostanu! Pamatujete? Když jste byl u našich!
00:43:20 -Jak bude barikáda naše, zastřelíme vás. Ke sloupu!
00:43:31 -Na, vezmi si ji.
-Jé, díky za dáreček!
00:43:54 -Hej, Courbeferee?
-No?
00:43:55 -Znáš je?
-No, to je Marius!
00:44:00 Už jsme tě nečekali, čemu vděčíme za vzácnou návštěvu, mladý muži?
00:44:04 Kde jsou ostatní?
00:44:06 Á, Marie, vyléčenej?
00:44:09 BUBNOVÁNÍ
00:44:17 Počkej! Tady máš pušku!
00:44:22 Hej! Už jsou tady!!!
00:50:19 Eponino, odneseme tě do krčmy. Jsou tam studenti medicíny.
00:50:25 Ne, na to je pozdě. Umírám.
00:50:33 Chci vám něco říct, udělala jsem hroznou věc, pane Marie.
00:50:41 Měla jsem pro vás dopis od tý slečny z ulice Plumet.
00:50:48 Ale já jsem -
00:50:54 já jsem vám ho nechtěla dát.
00:50:59 Je to hloupý.
00:51:03 Našla jsem ho v zahradě.
00:51:09 V tý ulici Plumet.
00:51:15 Pane Marie, až budu mrtvá,
00:51:21 tak vás prosím, abyste mě políbil.
00:51:27 Ale teprve až umřu.
00:51:37 Protože já - já -
00:51:41 asi jsem byla do vás zamilovaná.
00:52:36 BOUCHÁNÍ
00:52:44 Hej, jste doma?!
00:52:53 Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova vina.
00:52:56 Nevydám už ani hlas, to Rousseau zavinil zas.
00:53:00 Život není psina, toť Voltaireova vina.
00:53:05 To ty jsi klepal?
00:53:07 Slečna Cosetta, bydlí tady? Copak chceš slečně Cosettě?
00:53:11 Nesu jí psaní. Není moc vidět, ale vy to asi nejste.
00:53:16 Já jsem její otec, ona spí. No ale -
00:53:20 Ale co?
00:53:22 Pan Marius řekl, že jen do jejích rukou.
00:53:25 Pan Marius?
00:53:33 No, tak dobrá. Už musím jít. Vracím se na barikádu!
00:53:38 Na kterou barikádu? V ulici Chambrerie!
00:53:41 Tak zase někdy na shledanou! Třeba v nebi!
00:53:44 Padl jsem, v puse hlína -
00:54:51 Chci ti pouze říct, že slovo, které jsem ti dal, neporuším.
00:54:57 Až budeš číst tenhle dopis, bude má duše u tebe
00:55:00 a bude se na tebe usmívat. Miluju tě. Marius.
00:55:19 Jmenuju se Marius Pontmercy.
00:55:21 Naleznu-li smrt na barikádách, dejte zprávu o mém úmrtí
00:55:26 panu Gillenormandovi, mému dědovi, ulice Filles du Calvaire 6.
00:56:40 VÝSTŘELY
00:56:49 Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova vina.
00:56:53 Nestřílejte, to je Gavroche!
00:56:56 Nevydám už ani hlas, to Rousseau zavinil zas.
00:56:59 Gavrochei! Gavrochei!
00:57:02 Život není psina, toť Voltaireova vina.
00:57:06 VÝSTŘELY
00:57:09 Ale já se nedám, jsem ras, to Rousseau zavinil zas.
00:57:12 Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova vina.
00:57:17 Sirotka trápí zima, toť Voltaireova vina - VÝSTŘEL
00:57:22 Gavrochei!
00:57:26 Gavrochei!
00:57:33 VZDECHY
00:57:55 Padl jsem, v puse hlína, a toť Voltaireova -
00:58:01 -Gavrochei! Jdeme pro něj! Kryjem vás!
00:58:05 STŘELBA
00:58:39 Slyším děla! Zaútočili! Na barikády, občané! Na barikády!
00:59:00 Držte se! Nedostanou nás! Nevzdáme se!
00:59:09 Občané, přátelé, bratři, tahle drtivá a slepá síla
00:59:13 naše ideály nezničí! Protože náš ideál
00:59:16 je výš než republika! Je jím štěstí všech lidí!
00:59:20 Občané, devatenácté století je velkolepé!
00:59:23 To dvacáté však bude navíc šťastné!
00:59:26 Někteří z nás za krásnou budoucnost položí životy!
00:59:29 Ale odebereme se na věčnost vedeni zářící jitřenkou!
00:59:33 Budou-li si to přát všichni, bůh nás vyslyší! Sbohem, přátelé!
00:59:37 Ať žije republika!
00:59:39 Sláva! Hurá! Ano!
01:00:01 Je to snadné.
01:00:15 Kliďte se.
01:00:30 Do útoku! Na ně! Na ně!
01:03:11 Jejich velitelem je Enjolras. Je to student práv. Fanatik.
01:03:21 Jedináček, 22 let. Zámožný. Zámožný.
01:03:29 Je velice zajímavé, generále, že tajné společenství přátel
01:03:32 Abecedy úzce spolupracovalo s dělníky.
01:03:37 Inspektore Javerte, náš vojenský výbor
01:03:41 vám opravdu s velikou vděčností blahopřeje.
01:04:30 Pane inspektore, máme stopu Thénardiera
01:04:33 z bandy Patron-Minette. Lamanionová je udala.
01:04:37 Tak pojďme.
01:06:18 Vydrž chlapče!
01:06:37 Počkej tady.
01:07:02 Dovolíte, můj pane?
01:07:08 Pomůžu vám.
01:07:11 Mám klíč ke svobodě.
01:07:14 Ovšem rozdělíme se hezky napůl.
01:07:16 Určitě jsi ho nevoddělal jen tak. Jistě toho měl v kapsách dost.
01:07:21 Dej mi půl a otevřu ti mříž. Férová nabídka, ne?
01:07:28 Dej prachy a já klíč. Tak co?
01:07:51 Jen tohle? Neměl v kešeni víc? Kvůli tomu jsi ho bodnul?
01:07:59 To se snad ani nevyplatilo ho zabíjet. Ale já držím slovo.
01:08:04 Jak říká Rousseau: Klíč k volnosti.
01:08:10 Na shledanou, můj pane!
01:08:27 -Valjeane!
01:08:47 Valjeane, zatýkám vás. Kdo je ten muž?
01:08:54 Byl zraněn na barikádě. Nesu ho domů.
01:09:00 Dobrá.
01:09:02 Vy dva zajistěte bandu Patron-Minette.
01:09:06 Vy pojďte.
01:09:58 BOUCHÁNÍ
01:10:05 Panebože! To není možné!
01:10:12 Pojďte, pane, pojďte!
01:10:14 Rychle, prosím vás, rychle! Opatrně!
01:10:19 Haló, pane! Pane! Pojďte sem! Pane! Honem sem pojďte!
01:10:28 Pane! Rychle! Rychle! Pojďte honem, pane!
01:11:01 Ještě jednou mi vyhovte. Naposled.
01:11:08 Mám dceru.
01:11:10 Rád bych s ní mluvil.
01:11:22 Prrrr!
01:11:46 Copak se stalo?
01:11:49 Nic.
01:12:05 Vyšetřovaní, kteří přicházejí k výslechu, si vyzují střevíce
01:12:09 a celou dobu stojí bosi na dlažbě.
01:12:13 Po návratu do vězení mnozí z nich kašlou.
01:12:16 Zvyšují se tak výdaje na lékařské ošetření.
01:12:21 Vězňové, zvaní hafani, vyvolávají spoluvězně do hovorny
01:12:24 a nechávají si vyplatit 2 sou za to, že křiknou jméno
01:12:27 patřičně hlasitě. To je nehoráznost.
01:12:41 Dnes a denně slýcháváme, jak si četníci na dvoře prefektury
01:12:45 vykládají o výsleších obžalovaných.
01:12:48 Četník by si měl uvědomit, že jeho úřad je posvátný
01:12:52 a že vyprávět podrobnosti výslechu je nepřípustné.
01:12:59 Po mé smrti by se měla těmto poznámkám věnovat pozornost.
01:13:17 Epilog, Paříž 1835
01:13:47 Pro tuto chvíli vám děkuji!
01:13:50 Svačina je na stole, vážení!
01:13:54 Tak jak nás namaloval? To jsem zvědavá!
01:14:13 Kdybyste věděl, jak se mi stýskalo!
01:14:17 Nejkrásnější den mého života, a já polykala slzy.
01:14:21 To mě mrzí. Později vše vysvětlím a doufám, že porozumíš.
01:14:26 Pane, rád bych s vámi promluvil pár slov o samotě.
01:14:30 Jistě.
01:14:33 Tak budiž, ale neprotahujte to.
01:14:53 Pane Pontmercy, chci vám říct cosi závažného a prosím,
01:15:00 abyste mne nepřerušoval.
01:15:04 Víte, já nejsem Cosettiným otcem. Jak to, pane?
01:15:08 Prosil jsem, abyste mě nechal mluvit.
01:15:13 Nejmenuju se Fauchelevent.
01:15:16 Jsem Jean Valjean, uprchlý trestanec.
01:15:22 Trestanec?
01:15:25 Ukradl jsem bochník chleba, a za to mi dali 19 let na galejích.
01:15:32 Později jsem dostal doživotí za krádež a za útěk.
01:15:39 Mám vlastně jen přerušený trest. Tomu nemohu uvěřit.
01:15:44 Před 10 lety jsem Cosettu neznal, a dnes je tím nejdražším, co mám.
01:15:53 Ale nyní mě už nebude potřebovat. Svěřuji ji vám.
01:16:04 Poukáži na váš rodinný účet 600.000 franků.
01:16:08 600.000?
01:16:10 Žádný strach, vydělal jsem je poctivě. Je to Cosettčino věno.
01:16:19 Tak tohle jsem měl na srdci.
01:16:23 A buďte klidný, už o mně neuslyšíte. Sbohem, pane.
01:16:33 Proč jste mi to vůbec říkal? Proč?!
01:17:02 Marie! Co je s tebou! Marie!
01:17:06 Marie!
01:17:32 Ó, ta je krásná!
01:17:34 Jak jí budeš říkat? Catherine.
01:17:37 Proč Catherine? Nevím.
01:17:43 Podzim, 1838
01:19:29 Koukej mazat do fronty! Nepředbíhej!
01:22:57 Valjeane!
01:23:05 Teď jste konečně volný.
01:23:24 Ani naše současnost není veselá a člověk je dál tím bídníkem.
01:23:29 Sténá ve všech světadílech a se smrtí zápolí
01:23:34 ve všech jazycích. Victor Hugo
01:23:42 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2012
Z Jeana Valjeana se stal vážený a mnohými milovaný starosta a majitel továrny pan Madelaine. Nikdy nezapomněl na svou minulost a minulost nezapomněla na něj. V podobě policejního inspektora Javerta se připomíná jak celý stát, tak společnost, tak všichni, kteří nedokáží člověku odpustit ani jeho chudobu, ani galeje. Valjean jako Madelaine by dokázal čelit Javertovu podezírání, kdyby v Paříži nestál před soudem člověk, který je považován za Jeana Valjeana a má být opět poslán na galeje. Pravý Valjean se přihlásí, před soudem odhalí svou totožnost, ale prchá, aby dostál slibu, který dal umírající Fantině. Musí se postarat o její dcerušku Cosettu. A právě kvůli této nevinné, trpící dívence odhazuje svůj život a dobrovolně se uzavírá v klášteře, aby unikl honicímu psu Javertovi a jeho pomýlenému smyslu pro zákon a spravedlnost. Ale Jeana Valjeana dožene bouřlivá historie, která se valí ulicemi Paříže.
