Speciální projekt ČT24, ve kterém uvidíte materiály nezávislých filmařů z doby normalizačního Československa. Exkluzivní záběry ze zákulisí disentu. Jeden den Václava Havla. Hostem Vladimír Hanzel
Vladimír Hanzel: Jeden den Václava Havla
Sobota 18. 8. 2012 na ČT24
Přehrát
00:00:12 Dobrý večer. V dnešním díle seriálu
00:00:15 zpravodajství České televize o Originálním videojournalu,
00:00:18 tedy o společenství nezávislých filmařů,
00:00:20 kteří ve druhé půli 80. let mapovali nezávislé aktivity
00:00:23 v Československu, bude řeč o osobě,
00:00:26 která byla pro tyto aktivity osobou zcela klíčovou.
00:00:29 Neformální lídr československého disentu i listopadové revoluce,
00:00:33 po ní československý i český prezident.
00:00:35 Dneska se budeme věnovat Václavu Havlovi.
00:00:44 A to s jeho dlouholetým tajemníkem Vladimírem Hanzelem.
00:00:47 -Já vás vítám. Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:00:48 Řekněte, kdy jste poprvé slyšel jméno Václav Havel? Vzpomenete si?
00:00:54 To si úplně přesně nevzpomenu, někdy v polovině 70. let.
00:01:00 Napadlo vás tehdy, že jednou budete
00:01:03 velice blízký člověk Václavu Havlovi,
00:01:05 který mu bude koordinovat trošku život a pomáhat mu s tím?
00:01:08 Nenapadlo, samozřejmě. Vůbec ne.
00:01:11 Jak jste se vy dva vlastně dali dohromady?
00:01:14 Já jsem vlastně znal jeho hlas ze Svobodné Evropy,
00:01:19 jeho eseje určité jako Dopis Husákovi atd.
00:01:24 Dokonce jsem pak zjistil, že máme mnoho společných přátel.
00:01:29 Dokonce jeho bratr byl zaměstnán u mého otce v sdružení Meta.
00:01:34 Potkal jsem ho v hospodě, v hospodě Na Rybárně.
00:01:39 To je takové prostředí, kde by se to asi dalo očekávat.
00:01:44 Nepředpokládám, že na té Rybárně jste si hned řekli:
00:01:47 Milý Vladimíre, milý Václave, budeme společně spolupracovat.
00:01:51 -Takhle to určitě nebylo.
-Tak napůl,
00:01:53 protože jsme mluvili o muzice. Zjistilo se,
00:01:56 že jsem napsal takový obsáhlý článek,
00:02:00 který on lektoroval. On říkal, že sice nemá hudební sluch,
00:02:04 ale že v Chartě platí za znalce na moderní muziku.
00:02:07 Tak to dostal k posouzení. Řekl, že ano.
00:02:10 Vyšlo to v časopise Obsah. To jsme tam během chvilky
00:02:13 se k tomuto dostali, takže od té doby
00:02:16 jsem vždycky pro něj já byl odborník na muziku.
00:02:19 Dobře, odborník na muziku, ale to ještě pořád neznamená,
00:02:22 že jste blízcí spolupracovníci. Snažím se dobrat k tomu okamžiku,
00:02:25 kdy jste si řekli, že pro něj budete pracovat.
00:02:27 To bylo až v létě 1989, přímo nabídka, abych pro něj pracoval,
00:02:32 ale já už jsem třeba předtím se motal kolem Několika vět.
00:02:37 Když byla Joan Baez v Bratislavě, tak jsem seděl z jedné strany já,
00:02:42 -z druhé strany Zdeněk Urbánek.
-Jenom dodávám,
00:02:45 že to byl ten slavný koncert, kdy Joan Baezová vlastně věnovala
00:02:49 jednu píseň Václavu Havlovi z pódia a způsobila tím velký poprask.
00:02:53 -Vypnuli tam mikrofony.
-Byl z toho velký poprask.
00:02:56 My se teď pojďme podívat na Václava Havla v těch dobách,
00:02:59 o kterých pan Hanzel mluvil, tedy jako o dobách,
00:03:02 kdy poprvé slyšel o Václavu Havlovi.
00:03:03 Jak vlastně Václav Havel vypadal a co říkal zhruba v 70. letech.
00:03:08 Palachův čin pochopila naše společnost jako výzvu k životu,
00:03:14 k důstojnému životu.
00:03:17 Já věřím, že nebude působit neskromně,
00:03:22 když vyslovím svůj osobní pocit, že jakýmsi malým,
00:03:28 skromným a nedokonalým způsobem odpovědi na tuto výzvu
00:03:34 je i naše hnutí.
00:03:39 Pojďme se dostat k tomu, jak jste říkal,
00:03:41 že jste spolu začali úzce spolupracovat až v roce 1989.
00:03:45 -Jak tohle vypadalo?
-Myslíte úplně od začátku?
00:03:49 Říkal jste léto 1989, Několik vět, tak si představuji,
00:03:53 že ta doba už byla taková nazrálá
00:03:56 a že už asi Václav Havel potřeboval něco jako aparát.
00:03:59 -Takhle já si to představuji.
-Přesně tak.
00:04:02 On vlastně byl nepsaným lídrem opozice.
00:04:05 Pokaždé když sem přijela francouzská, americká televize,
00:04:09 tak sice některé mluvily s Danou Němcovou, s někým,
00:04:12 ale všichni chtěli mluvit s Václavem Havlem.
00:04:15 Ono to houstlo, takže vlastně už kdyby dával
00:04:18 jenom interview zahraničním televizím,
00:04:22 tak by nedělal nic jiného. Aktivit bylo několik.
00:04:26 Chodili k němu domů lidé, chtěli si půjčit samizdaty.
00:04:30 Nebo Lidové noviny a tak dále.
00:04:33 On už by to sám jako soukromá osoba nezvládal?
00:04:36 -Chápu to správně?
-Ne, už toho bylo moc.
00:04:39 Plus dostával nabídky na nějaké ceny.
00:04:42 Bylo potřeba, aby se domluvil s ambasádou, neměl pas,
00:04:45 nemohl cestovat, jakým způsobem to převezme,
00:04:48 pokud to převezme.
00:04:50 Dopisy chodily, na které neodpovídal.
00:04:52 Potřeboval něco jako minikancelář, někoho, kdo by mu to vyřizoval,
00:04:57 kdo by mu dělal denní program, kdo by i za něj rozhodl,
00:05:00 komu interview má dát, komu ne.
00:05:01 -Až takovou pravomoc vy jste měl?
-Potřeboval toho zlého muže,
00:05:06 aby on byl hodný a ten zlý člověk by řekl:
00:05:09 Nezlobte se, už toto nejde.
00:05:13 Předpokládám, že když chtěl něco Originální videojournal,
00:05:16 ptám se proto, že tento seriál mapuje
00:05:18 jednotlivé úseky naší historie právě pomocí záběrů
00:05:20 Originálního videojournalu, tak že jste asi neodmítali.
00:05:23 Ne, Originální videojournal měl naprosto exkluzivní postavení.
00:05:28 Vlastně i později v Občanském fóru mohl kdykoliv a kamkoliv přijít.
00:05:33 Tam šlo jenom o to, aby sehnali kameru a člověka, který by točil,
00:05:37 ale mohli točit klidně od rána do večera
00:05:40 i ty nejtajnější schůzky, kam nesměl nikdo jiný.
00:05:44 Na ty vy jste nebyl tím zlým mužem.
00:05:48 Vzpomenete si třeba na to, na koho jste byl zlý,
00:05:51 komu jste odmítl rozhovor s Václavem Havlem?
00:05:54 Nebo jaký to byl typ zájemců, kterým jste řekl:
00:05:57 Nezlobte se, ale Václav opravdu nemá čas.
00:06:00 Když už jsem byl s ním v Laterně magice,
00:06:03 byli jsme v šatně číslo deset, tak tam v takové uličce předtím
00:06:06 byla hromada všelijakých televizních štábů a číhaly,
00:06:10 až půjdeme třeba na záchod, že s ním natočí krátký rozhovor.
00:06:14 Já jsem všem musel říkat, že ne, protože nebyl absolutně čas
00:06:17 udílet rozhovory, takže to bylo opačně.
00:06:20 Pamatuji si na japonský štáb, to jsem udělal výjimku,
00:06:23 protože ti Japonci se strašně klaněli až po zem.
00:06:27 Oni to tak dělají, že když oni se ukloní, vy se jim musíte uklonit,
00:06:30 oni se vám pak musí uklonit ještě jednou.
00:06:32 -To je normální u nich.
-Já jsem se jim neklaněl.
00:06:34 Oni se klaněli a ten pán říkal, že má pět dětí, že přijde o práci.
00:06:39 -Trošku vás vydíral.
-Samozřejmě že ano.
00:06:41 Udělal jsem výjimku, ale jinak jsem musel být tvrdý skoro na všechny.
00:06:44 Pojďme se tedy podívat, jak vlastně vypadal jeden den
00:06:47 Václava Havla v době listopadové revoluce.
00:06:51 Jak se řekne, když je doba,
00:06:55 kdy je něco v mimořádném pohybu, ale i ten pohyb je rytmizován
00:07:01 nějakými puntíky, nějakými body.
00:07:05 Rozfázován.
00:07:07 Mezník nelze říci puntík.
00:07:11 Křižovatka nelze říci asi...
00:07:14 Na rozhraní.
00:07:17 To je jedno. Já to nějak vymyslím.
00:07:20 Já mám v šest doma van der Stoela. Toho už nestihnu.
00:07:23 To je zřejmé, protože je tady nějaká delegace francouzské vlády.
00:07:29 Tak tam zavolám.
00:07:32 V sedm mám, je to trapas, protože on už chtěl ráno,
00:07:35 ale je to nejdůležitější host a já na něj nemám nikdy čas.
00:07:39 -Tak co, Vašku?
-Já tam přijdu v půl sedmé.
00:07:43 Jakmile toto dodiktuji, tak tam pojedu.
00:07:46 Jak dlouho píšeme takhle dlouhý text?
00:07:49 -Jak myslíte?
-To vám neřeknu.
00:07:52 -Umíte rychle psát?
-Do šesti to bude.
00:07:55 Nemůžeme jít na ten elektrický radši?
00:07:57 -Tam by to bylo rychlejší?
-Tam by to bylo rychlejší.
00:08:00 -Vy umíte na tom elektrickém?
-Ano.
00:08:02 -A kde je?
-Tady v písárně.
00:08:04 Chyby neděláte? Vy jste profesionální...
00:08:07 Já jsem tajemnice uměleckého souboru, takže psát umím.
00:08:10 Tak jdeme k tomu elektrickému.
00:08:12 Já nevím, jestli tady je zvykem vítat důležité přítomné.
00:08:15 Je to tady zvykem, nebo není?
00:08:17 Nejenom zvykem.
00:08:19 Prostě jakmile tam přijdeš, tak lidi začnou řvát.
00:08:21 Já vím, ale já myslím, až dořvou, že bych uvítal
00:08:24 knížete Schwarzenberga a Františka Janoucha.
00:08:27 -Ale nemusím.
-Mě taky, prosím.
00:08:29 A Pavla Landovského a tak. Německo včera.
00:08:34 Bulharsko teď.
00:08:36 Teď Jakeš rezignoval na poslanecký ten...
00:08:39 -Je to pravda?
-Ano. -Určitě?
00:08:41 -V předsednictvu.
-Počkej! V čem?
00:08:43 V předsednictvu Federálního shromáždění.
00:08:46 Na svou funkci v předsednictvu.
00:08:49 Řekli, že ochraptěl.
00:08:52 To budu říkat já.
00:08:54 Tak řekni: Já jsem ochraptěl.
00:08:57 Rezignoval na své členství.
00:09:00 Vašku, bylo by možné na pět minut někdy...
00:09:04 -Jak dlouho tu budeš pak?
-Já doufám, že ještě týden.
00:09:10 -Víza mi končí zítra.
-To ti prodloužíme.
00:09:17 Ale já vůbec nevím, co je, co se děje, co bude,
00:09:20 ale jestli jsi tu týden, tak nepochybně zítra,
00:09:23 pozítří, popozítří si najdeme čas a půjdeme spolu dolů do Rybárny
00:09:27 sami dva a všechno projednáme. Já v to pevně věřím,
00:09:32 že nebudu muset pořád cestovat z vlády.
00:09:41 My pracujeme s Vláďou. Nezlob se, že jsem ho tady zdržel.
00:09:44 My se potřebujeme s Vláďou zasmát na závěr našich dnů.
00:09:47 Vláďo, asi se zítra zhroutím.
00:09:49 Než se zhroutím, potřebujeme se zasmát.
00:09:53 Máme zvláštní způsob smíchu, že se smějeme tomu,
00:09:56 co jsme za den zažili, a tím se zbavujeme vnitřní tenze.
00:10:00 Já zase se vnitřní tenze zbavuji, když si dám toho panáka,
00:10:04 ale aby sis nemyslel, že se flákám.
00:10:08 Já jsem dělala hodinové interview Le Mondu.
00:10:11 -Tak si nemysli...
-To bylo včera.
00:10:14 Ne, to byl jiný. To byl týdeník.
00:10:17 -Aha, tak s Mondem zase máš...
-Tak vidíš.
00:10:20 Neustále samozřejmě celý den lidé.
00:10:23 A taky se tě ptají, jestli mám být prezident?
00:10:27 -Ano, ano.
-A co říkáš?
00:10:30 Vedou debaty se mnou o tom.
00:10:34 Takhle vypadaly záběry Originálního videojournalu
00:10:37 ze skutečného zákulisí. Jinak ten černovlasý,
00:10:40 vousatý muž, který byl v posledních záběrech
00:10:43 vedle Olgy Havlové, byl můj dnešní host,
00:10:45 akorát má dneska trochu šedivější vlasy, jinak vypadáte pořád stejně.
00:10:48 -Taky to je dvacet let mezi tím.
-Jednadvacet, skoro dvaadvacet.
00:10:51 -Pravda, ano.
-Začněme tím prvním,
00:10:54 co jsme viděli. To vypadalo, jako že se skutečně domlouvá
00:10:57 program Václava Havla. Tam vy jste nebyl vidět,
00:11:00 ale byl jste pouze slyšet. Byla tam ta písařka
00:11:03 z Laterny magiky. Jak to bylo?
00:11:04 To nebyl program, ale to byl projev,
00:11:07 který psal, nebo podklady pro projev na večer.
00:11:10 Jak to vlastně fungovalo? Vy jste mu to nějak připomínkoval?
00:11:13 Ta dáma, která tam byla, předpokládám,
00:11:15 byla místní písařka, která ochotně panu Havlovi něco přepisovala.
00:11:18 Zpočátku jsem to dokonce psal já, ale neumím moc psát.
00:11:21 Trošku jste datloval a ta paní psala asi lépe.
00:11:23 Sehnala se paní, která uměla psát všemi deseti.
00:11:26 V té šatně v Laterně magice jsem byl já a Eda Kriseová.
00:11:29 My jsme mu to připomínkovali. On vždycky něco napsal,
00:11:33 pak to přečetl, řekl, ať ho necháme psát, tak napsal.
00:11:35 Pak to přečetl nahlas. Když byla nějaká připomínka k tomu,
00:11:38 buď ji vzal, nebo nevzal. Buď to zaškrtl, nebo jel dál.
00:11:41 Takže jsme byli takoví rychlí první připomínkovači.
00:11:45 A potom tam byla spousta různých lidí,
00:11:48 spousta lidí se s ním chtěla bavit. Jak jste tohle dokázal filtrovat?
00:11:53 Teď nemyslím ty štáby.
00:11:56 U těch to možná šlo o něco rázněji a jasněji,
00:11:58 ale třeba lidé, kteří se s Václavem Havlem dlouho neviděli
00:12:01 a chtěli ho pozdravit, obejmout atd.
00:12:03 To jsem nedělal já, já jsem byl uvnitř v šatně
00:12:06 a před tou šatnou byla stráž, které velel John Bok.
00:12:10 John Bok dostal pokyn, že nemá absolutně nikoho pouštět,
00:12:12 tak absolutně nikoho nepustil.
00:12:14 Když to byl třeba Pavel Landovský nebo někdo takový.
00:12:16 Nešlo, opravdu. Občas zaťukal jemně,
00:12:20 já jsem vystrčil trochu hlavu a on mi řekl ten a ten.
00:12:23 A Václav Havel řekl: Absolutně nikdo, tak absolutně nikdo.
00:12:27 Jak fungovala tehdy komunikace?
00:12:29 My se na to vždycky ptáme a připomínáme současné generaci,
00:12:32 že neexistoval žádný internet ani mobilní telefony.
00:12:35 Těžko představitelná doba, ale byla to taková doba.
00:12:37 Byla to taková doba. Dokonce se někdy divím,
00:12:41 jak jsme mohli fungovat. My jsme tam totiž měli na začátku
00:12:44 jenom jednu telefonní linku, která byla přes ústřednu
00:12:47 Národního divadla, takže když ta ústředna
00:12:51 Národního divadla byla přetížena, tak se ani tou linkou nedalo
00:12:53 volat ven a muselo se přes tu linku volat dovnitř.
00:12:56 Až po několika dnech jsme dostali telefony,
00:12:59 několik linek, ale opravdu několik dní
00:13:02 se revoluce dělala přes tu jednu linku.
00:13:04 Jak se dá dělat revoluce přes jednu linku?
00:13:06 Dělala se třeba i pomocí poslů?
00:13:08 Posílal třeba Václav Havel vzkazy po někom, někomu, někam?
00:13:12 Ano, tam byli dobrovolníci, kteří se přihlásili,
00:13:15 i se svými auty a vozili lidi, vzkazy, věci.
00:13:18 Byl to nepředstavitelný zmatek,
00:13:20 ale ve své podstatě to nějak fungovalo.
00:13:24 To mě právě zajímá, jak tohle mohlo fungovat,
00:13:27 protože jak to popisujete,
00:13:29 tak to musel být zcela neorganizovaný chaos.
00:13:32 Tam bylo nějaké základní nadšení a nikdo nedělal žádné naschvály,
00:13:35 takže to byl asi první předpoklad, ale původně ten tvar nebyl jasný.
00:13:40 Jenom byl název Občanské fórum. Lidé se ptali, jak to funguje,
00:13:45 kdo to řídí, nic takového nebylo.
00:13:48 A potom už později byl požadavek, aby to jakousi strukturu dostalo,
00:13:51 protože už to nešlo dál. Ivan Havel potom vyráběl
00:13:55 takové organizační pavouky a nějak se to začalo strukturovat.
00:14:00 Na druhou stranu přece muselo být od začátku jasné,
00:14:03 že Václav Havel, o kterém si dnes hlavně povídáme v tomto díle
00:14:06 Originálního videojournalu, byl tou vůdčí postavou od první chvíle.
00:14:10 Mě to samotného překvapilo. On byl v rámci Charty 77
00:14:15 a opozičníků brán jako taková velká autorita,
00:14:20 ale samotného mě překvapilo, on byl spíš plachý intelektuál,
00:14:25 takový stydlín trošku, zdvořilý.
00:14:28 Najednou když opravdu se tady začaly dít věci,
00:14:33 tak se úplně změnil, byl z něj takový trošku generál.
00:14:38 Opravdu říkal jasné, jednoznačné pokyny,
00:14:42 co je potřeba dělat, rychle, nesmí se nic prošvihnout.
00:14:46 Všichni tyto pokyny respektovali? Protože i když si člověk čte
00:14:49 třeba vzpomínky na začátky Charty 77 a podívá se třeba
00:14:52 na strukturu chartistů, tak mu musí být jasné,
00:14:55 že tam byli lidé, kteří sice vedle sebe fungovali,
00:14:59 protože měli jednoho společného nepřítele,
00:15:01 ale každý vlastně vycházel z jiných ideových základů.
00:15:04 Tehdy asi všichni viděli, že v podstatě hop, nebo trop.
00:15:08 Buď se to nějak ukočíruje, nebo...
00:15:12 Dokonce to mohlo přejít i v nějakou občanskou válku,
00:15:15 i když dneska tomu nikdo nevěří, ale to všechno se mohlo stát,
00:15:20 takže nebyly nějaké odstředivé tendence na začátku.
00:15:24 Možná Emanuel Mandler tam něco povídal nebo tak,
00:15:28 ale ostatní opravdu brali Havla jako obrovskou autoritu.
00:15:33 Cokoliv řekl, to se splnilo.
00:15:37 Atmosféru listopadových a prosincových dnů roku 1989
00:15:40 dobře ilustruje i další ukázka z archivu
00:15:42 Originálního videojournalu. Kromě Václava Havla na ní odpovídá
00:15:45 na otázky i známý britský esejista, který o roce 1989 napsal,
00:15:50 že to byl rok zázraků, tedy Timothy Garton Ash.
00:15:56 Dnes je 24. listopadu 1989 a já se zeptám pana Havla
00:16:01 na jednu otázku pro videojournal.
00:16:05 Vašku, tak jak jsi prožil dnešní den?
00:16:10 Já se přiznám k jedné věci, že ta revoluční atmosféra
00:16:15 těch posledních dnů je nesmírně vyčerpávající.
00:16:21 Každá revoluce je provázena nesmírným množstvím improvizací,
00:16:26 zmatků a podobně. Já jsem milovník pořádku.
00:16:32 Mě to trošku vyčerpává a unavuje a já musím pořád myslet
00:16:37 na svého přítele Petra Uhla, který tak rád má
00:16:40 revoluční atmosféru, který toto nemůže prožívat,
00:16:45 protože sedí na Ruzyni. Kdyby to šlo,
00:16:48 tak já bych s takovou chutí si to s ním vyměnil teď.
00:16:52 Díky.
00:16:54 Zároveň jsem zjistila, že s námi sedí u stolu
00:16:58 slavný anglický historik, esejista a žurnalista
00:17:02 pan Timothy Garton Ash.
00:17:40 Vašku, ty to taky myslíš, že to bude tak,
00:17:43 jak myslí pan Timothy?
00:17:45 Bylo by to báječné, kdyby to tak bylo,
00:17:48 protože máme pátý den, čtvrtý den,
00:17:52 tak těch šest dnů revoluční atmosféry snad ještě přežiji.
00:17:54 Pak bude na svobodě Petr Uhl a já budu moci psát divadelní hry.
00:17:59 To si všichni přejeme.
00:18:01 To se ale nesplnilo, že by Václav Havel mohl psát divadelní hry.
00:18:06 Nesplnilo, ale i z toho je vidět, že skutečně si to přál.
00:18:10 Jak ho podezřívají někteří lidé dodneška,
00:18:12 že dělal všechno možné pro to, aby byl prezidentem,
00:18:17 tak to není pravda.
00:18:18 To je malá ukázka toho, že opravdu s tím nepočítal.
00:18:21 Mimochodem ten rozhovor s ním dělala paní Fialková,
00:18:24 která se stala významnou diplomatkou, jestli se nemýlím.
00:18:27 Ano, Markéta Fialková, Němcová původně, dcera Dany Němcové.
00:18:30 Pak byla velvyslankyní v Polsku, dnes je velvyslankyní v Albánii.
00:18:34 Když se budeme bavit o Václavu Havlovi jako prezidentovi,
00:18:38 tak změnil se zásadně? Vy jste s ním byl celou dobu.
00:18:43 Samozřejmě člověk má jinou roli, tak se změní už kvůli plnění
00:18:47 té role. Jak jsem říkal, když začalo Občanské fórum,
00:18:51 tak najednou přestal být ten plachý intelektuál,
00:18:55 pochopil svoji úlohu, že teď nemůže váhat,
00:18:58 jestli to nebo ono, ale že je potřeba velice rychlé rozhodnutí,
00:19:01 tak stejně to bylo ve funkci prezidenta, zase v jiném směru,
00:19:06 ale on ty svoje role se snažil plnit maximálně dobře,
00:19:10 maximálně jak to uměl dobře.
00:19:13 Takže ta změna byla pro vás třeba markantní?
00:19:16 Byl to jiný Havel?
00:19:17 Nebo v těch osobních kontaktech s nejbližšími spolupracovníky,
00:19:21 s lidmi, které znal dobře, to byl pořád ten,
00:19:24 promiňte mi ten familiární výraz, starý dobrý Vašek?
00:19:26 Je to tak, v té úplně intimní rovině
00:19:30 měl svůj pořád stejný smysl pro humor,
00:19:33 dokonce i to svoje pozorování zvláštní světa a tak,
00:19:38 ale navenek v tom vystupování dokonce se musel změnit.
00:19:41 Kdyby byl tím váhavým intelektuálem,
00:19:46 co neví si rady, těžko může dělat prezidenta.
00:19:48 Těžko může činit nějaké rozhodnutí,
00:19:51 být vidět při vojenské přehlídce, kdyby tak rozpačitě
00:19:54 se někde pokyvoval, to nejde.
00:19:57 Je fakt, že ta první vojenská přehlídka byla trošku rozpačitá.
00:19:59 -To si řekněme upřímně.
-To je kvůli těm kalhotám.
00:20:03 On to nerad slyší, on se občas na tyto pořady dívá.
00:20:05 Pokud se dívá, tak mu samozřejmě přejeme,
00:20:08 aby ho opustily všechny jeho letošní zdravotní neduhy.
00:20:11 Tuto přehlídku raději zapomeňme, protože vím,
00:20:14 že on toto téma nemá rád. Byl jediným kandidátem?
00:20:17 Byl jedinou volbou pro vás nebo pro ty nejbližší lidi?
00:20:20 Uvědomovali jste si v prosinci 1989,
00:20:23 že za chviličku pravděpodobně z něj bude prezident republiky?
00:20:26 To přišlo postupně. Dokonce on původně, nejen on,
00:20:30 ale i ostatní si mysleli, že to bude Dubček,
00:20:33 ale toho odmítla Veřejnost proti násilí.
00:20:36 Ne že by Češi odmítli Dubčeka, ale s tím přišla slovenská
00:20:39 Veřejnost proti násilí, že si nepřejí,
00:20:42 aby byl Dubček prezidentem. Pak se uvažovalo třeba
00:20:45 o Jaroslavu Šabatovi, Hanzelkovi atd.
00:20:48 Ale nakonec to jednoznačně směřovalo k Havlovi.
00:20:52 On byl možná poslední, který to byl nucen přijmout.
00:20:57 Teď si pojďme ještě ukázat záběry z listopadové revoluce.
00:21:02 Toto jsou záběry z jedné z cest Václava Havla,
00:21:06 z jedné z těch úplně prvních, ale během listopadové revoluce
00:21:10 si i Václav Havel musel osvojit zcela nový druh komunikace,
00:21:13 totiž tiskové konference.
00:21:15 Právě takto Originální videojournal zachytil jednu z nich.
00:21:18 Jakou roli bude hrát politika v budoucnosti ve vašem životě?
00:21:27 Čím budou poměry v naší zemi demokratičtější a normálnější,
00:21:32 tím pravděpodobně menší roli.
00:21:46 Kdyby vám byl nabídnut prezidentský úřad,
00:21:50 přijal byste jej?
00:21:57 Já jsem řekl už několikrát,
00:22:01 že svým povoláním jsem spisovatel,
00:22:06 že nemám politické ambice,
00:22:10 necítím se prostě být politikem profesionálním,
00:22:21 ale že jsem vždycky zájmy obecné nadřazoval nad své zájmy vlastní,
00:22:30 a kdyby se, nedej bůh, situace vyvinula tak,
00:22:40 že by jediná služba vlasti, kterou ještě mohu udělat,
00:22:45 bylo toto, tak bych to musel udělat.
00:22:53 Z toho, co jsme slyšeli, to vypadá,
00:22:55 že opravdu Václav Havel váhal, jestli se má tím prezidentem stát,
00:22:59 -jestli do toho má jít.
-Ano, samozřejmě.
00:23:02 Co jste mu říkal třeba vy? Říkal jste mu: Jdi do toho, Václave.
00:23:05 Nebo to je příliš intimní otázka? Jestli jo, tak se omlouvám.
00:23:10 My jsme opravdu velice rychle dospěli k tomu,
00:23:13 že jediná možná figura v čele státu je Václav Havel.
00:23:18 O tom bylo několik debat v Občanském fóru
00:23:21 a pak to dospělo k tomu skoro jednoznačně.
00:23:23 Potom byl spíš problém, jak to prosadit,
00:23:26 jak dosáhnout toho výsledku.
00:23:28 Ještě jednou prezidentské téma a Václav,
00:23:30 ale tentokrát trochu jiný Václav, hodně pobavený tím,
00:23:33 že by zrovna jeho někdo považoval za kandidáta na prezidenta,
00:23:37 ve chvíli, kdy se prezidentem stal jiný Václav, tedy Václav Havel.
00:23:41 Dovolíte, prosím vás? Mohu pro videojournal otázku?
00:23:44 Ano, ano.
00:23:46 Váš nejveselejší zážitek letošního roku.
00:23:50 Nejveselejší zážitek?
00:23:52 Nejveselejší zážitek? Já nevím.
00:23:55 Čemu jste se letos nejvíc zasmál? Pobavil?
00:23:59 Ne, kdy jsem se nejvíc upřímně usmál a rozchechtal,
00:24:04 že když za mnou přijeli maďarští novináři a řekli,
00:24:08 že v Maďarsku se proslýchá, že nejvhodnějším kandidátem
00:24:12 na prezidenta by byl Václav Klaus.
00:24:15 To se musím přiznat, že takhle byla televize.
00:24:18 To jsem se opravdu začal ze srdce smát,
00:24:21 ale jinak historek bylo hodně,
00:24:23 ale tahle mě fakt rozesmála, že jsem se neubránil.
00:24:27 Tak smějeme se tady i s panem Hanzelem.
00:24:30 Tak se říká, že Václav Klaus nemá smysl pro humor.
00:24:33 Tady bylo vidět, že zcela jednoznačně má.
00:24:36 Mimochodem poslední věc. Existovaly už tehdy ty tenze
00:24:39 mezi oběma Václavy? Já se ptám proto,
00:24:41 že v té vaší knize Zrychlený tep dějin
00:24:44 je právě scéna, jak Václav Havel špatně představí Václava Klause.
00:24:47 Řekne, že to je doktor Volf místo Klaus.
00:24:50 Tenze nebyly, ale vím, že tam drobné napětí vzniklo poté,
00:24:54 kdy se k němu propracoval do té šatny Václav Klaus,
00:24:58 do té šatny v Laterně magice, a tam mu říkal,
00:25:02 že spolu byli v časopise Tvář. Já jsem poznal,
00:25:06 na Václavu Havlovi, že absolutně o tom neví.
00:25:09 Zdvořile přikyvoval, jak to dělá vždycky, když...
00:25:11 -Když si nebyl jistý.
-Ano.
00:25:13 Když někoho neznal a on tvrdil, že ho zná, vždycky přikyvoval.
00:25:17 Klaus určitě pochopil, že si to vůbec nepamatuje,
00:25:21 že by tam s ním v té Tváři byl.
00:25:23 Moc vám děkuji za vaše vzpomínání,
00:25:26 za povídání o Václavu Havlovi. Díky, že jste se zúčastnil
00:25:29 dnešního vysílání našeho seriálu o Originálním videojournalu.
00:25:32 -Třeba zase někdy na shledanou.
-Já děkuji za pozvání.
00:25:34 Další díl seriálu o Originálním videojournalu je za námi.
00:25:38 U toho dalšího se s vámi všemi těším na shledanou.
00:25:45 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2011