Pořad BBC o kráse a ceně starých věcí
00:00:02 Vítám vás z přímořského městečka,
00:00:04 které se postupem času stalo prostředím
00:00:06 i pro spoustu heren s výherními automaty.
00:00:08 Vítejte v Bridlingtonu.
00:00:37 Česká televize uvádí
00:00:40 PŘÍBĚHY STAROŽITNOSTÍ
00:00:56 Řada z nás už někdy vhodila minci do výherního automatu.
00:00:59 A Bridlington v tomto ohledu kdysi neměl konkurenci.
00:01:07 Městečko se pyšnilo největšími a nejkvalitnějšími automaty v zemi.
00:01:12 Ať jste byl bandita a zloduch
00:01:14 a nebo vás prostě jen bavilo strefovat se do kačenek,
00:01:17 důležité bylo zkusit své štěstí.
00:01:20 Mnoho z nich teď už patří mezi starožitnosti.
00:01:23 Tyhle pocházejí z přelomu století.
00:01:26 Jsou to troufalé napodobeniny nestoudných fotografií -
00:01:29 lechtivé pohyblivé pohlednice jako předchůdkyně filmu za penci.
00:01:41 Na těchhle automatech jsem hrávala každé léto,
00:01:43 když jsem jezdila za dědečkem do Margate.
00:01:46 Stačí se naučit správnou fintu.
00:01:49 Když chcete, aby vám vypadla spousta drobných,
00:01:52 nevhazujte dovnitř mince postupně,
00:01:54 ale nastrkejte je co nejrychleji a v co největším množství.
00:01:57 Bingo!
00:02:00 A šup - povedlo se.
00:02:04 Chachacháááááá....
00:02:07 Bridlington se může pochlubit těmi největšími soukromými
00:02:11 i veřejnými sbírkami automatů v zemi.
00:02:14 Během převádění do desetinné soustavy,
00:02:17 kdy byly staré drobné nahrazeny novými,
00:02:19 se tyhle krásně staré artefakty tavily po tisících.
00:02:24 Ale já už se nemůžu dočkat, jaká překvapení čekají naše znalce.
00:02:28 Dnešek strávíme v secesním středisku her a zábavy,
00:02:32 v lázních Bridlington.
00:02:35 Takže Dorothy Ann je vaše babička.
00:02:37 Ano.
00:02:39 -A tohle je váš rodokmen.
-Ano.
00:02:42 Když započítám vás, Dorothy Ann patří do třetí generace.
00:02:45 Ano.
00:02:47 Tady je čtvrtá, pátá, šestá, sedmá, osmá...
00:02:52 osm generací nás dovede až k Johnovi a jiné Dorotě.
00:02:57 -Ano.
-Vzali se v roce 1782.
00:03:01 Ano, přesně tak.
00:03:04 -A tohle dostali - o rok později.
-Ano, o rok později.
00:03:10 Úžasné. Moc daleko to nedoputovalo, že?
00:03:14 -To tedy ne.
-Kde vlastně žili?
00:03:17 Ve vesnici East Witton.
00:03:20 Aha. Když si vybavím, jak jsem v mládí vytloukal zdejší hostince,
00:03:24 tak by to mělo být někde nahoře u Wensleydale...
00:03:29 -Ano.
-Trefil jsem se?-Ano.
00:03:31 -Je to tak?
-Ano. Myslím, že ano.
00:03:34 Oni všichni tam taky určitě chodili.
00:03:37 Bude to směrem na Leyburn, ne?
00:03:39 Což je ale stále ještě hrabství Yorkshire,
00:03:41 které je známé výrobou kameninových výrobků krémové barvy.
00:03:45 Okamžitě se mi vybaví firma Wedgewood
00:03:48 a všechny skvělé továrny v oblasti Staffordshire.
00:03:51 Yorkshire býval jedním z center, kde tyhle výrobky vznikaly.
00:03:55 Byly vhodným dárkem třeba při svatbě nebo křtinách.
00:03:58 Tohle dostala Dorothy rok po své svatbě.
00:04:02 Na hrnku vidíme její portrét. Pravděpodobně idealizující...
00:04:06 -To tedy ano.
-Nevidím žádnou podobnost.
00:04:09 -To rozhodně ne.
-Že bych se mýlil?-Asi ne.
00:04:17 -Vy už v tomhle oboru nepodnikáte.
-Už ne.
00:04:22 To je ale krásné zvíře.
00:04:24 Podívejte se na ten výraz - je jako od Picasso.
00:04:27 Přesně takhle Picasso maloval krávy.
00:04:30 Podívejte se na ty kudrlinky, nejsou nádherné? Jen ji podojit...
00:04:35 Je tu však jeden problém.
00:04:38 V glazuře je pořádná prasklina, která vstřebala barvu a vlhkost.
00:04:44 Doufám, že moje ohodnocení pro vás nebude velkým zklamáním.
00:04:48 Pro vás je ten hrnek penězi nevyčíslitelný.
00:04:52 Ale kdyby to chtěl někdo z rodiny prodat,
00:04:55 mohl by si říct kolem tisíce liber.
00:05:00 To je k neuvěření.
00:05:03 Pochází z charitativního obchodu.
00:05:06 Když jsem tu nádobu zahlédl, byla plná skleněných korálků,
00:05:10 takže jsem ji nemohl otočit dnem vzhůru,
00:05:13 ale líbila se mi ta ucha.
00:05:15 Hned jsem ji koupil, stála pět liber
00:05:18 a když jsem odešel z obchodu a obrátil ji,
00:05:20 všechny korálky se vysypaly do tašky
00:05:23 a bylo mi jasné, že bude asi stříbrná.
00:05:28 -Takže už je to nějaký pátek...
-Je to měsíc.
00:05:32 Aha. To zní zajímavě. Ta mísa sama o sobě je úžasná.
00:05:36 I ten způsob konečné úpravy, když se podíváte sem na tu plochu,
00:05:40 vidíte, že je jemně vyklepaná,
00:05:43 a proto když ji takhle nahnu, povrch působí zvlněně.
00:05:47 Jemná práce, pravý umělecko-řemeslný výrobek.
00:05:51 Myslíte, že je to dělané ručně?
00:05:54 Tohle asi nebude úplně ten případ.
00:05:56 Je tu i punc od výrobce "London Hallmarks, 1916",
00:06:01 to je zajímavé datum. Uprostřed první světové války.
00:06:07 Tomuto faktu bych přičetl jednoduchost vzhledu výrobku.
00:06:12 -Je taková jednoduchá.
-Přesně tak.
00:06:15 Máme tady značku výrobce "Ramsden and Carr"
00:06:18 a kolem ní je nápis: "Vyrobeno Ramsdenem a Carrem".
00:06:23 Což ale v té době nebylo proveditelné.
00:06:26 Carr v té době vykonával funkci důstojníka
00:06:30 a nevyskytoval se blízko žádné z dílen, kde se tohle vyrábělo.
00:06:34 -Aha.
-Ale dělali to v jeho firmě.
00:06:37 Měli ve zvyku nejdřív vytočit na kruhu těla nádob,
00:06:40 a značky tam vyrazit až poté. Byla to běžná praxe,
00:06:44 obzvlášť do doby, než se Omar Ramsden osamostatnil.
00:06:49 Moc neobvyklých a vzácných prvků na výrobcích z toho období není...
00:06:54 Jakou má hodnotu? Vy jste za ni zaplatil pět liber?
00:06:59 Ano.
00:07:00 Myslím, že byste za ni mohl dostat něco mezi 1200 až 1500 librami.
00:07:08 -Tak to byl dobrý úlovek...
-Myslím, že jste dobře pořídil.
00:07:17 Právě se nacházíme v přímořském letovisku.
00:07:21 Je slunečný den. Kam si tak vyrazit?
00:07:23 Já osobně volila jízdu v elektrickém autíčku,
00:07:26 nebo v tomhle případě vlastně na autodromu.
00:07:29 A teď mám na mysli původní autíčka, která vůbec nešlo řídit.
00:07:33 Ale to bylo součástí zábavy.
00:07:35 Nikdy jste nevěděli, kam vlastně jedete,
00:07:38 a když se začala vyrábět tahle autíčka,
00:07:40 lidi si uvědomili, že je baví narážet do ostatních autíček,
00:07:44 jen si chtěli rozhodnout do kterých.
00:07:47 -Chtějí si vybrat.
-Ano, přesně tak.
00:07:49 Vzpomínám si, jak jsem jako puberťačka chodila na pouť
00:07:52 a tohle byl velmi zajímavý a účinný způsob
00:07:55 seznamování se s chlapci!
00:07:58 Bylo to taky poprvé, kdy děti a rodiče společně řídili...
00:08:03 Vzpomínám si, jak jsme s děvčaty ze třídy
00:08:06 mířily záměrně na chlapce, kteří se nám líbili.
00:08:09 A najížděly jsme do nich.
00:08:11 -A chlapci také...
-Byla to legrace.
00:08:13 A k tomu jsme využívaly páku,
00:08:15 kterou jsme rovnou z rychlosti dávaly zpátečku.
00:08:18 -Nikdy jsme nešly přes neutrál.
-Přesně tak.
00:08:22 S vozíkem se dalo perfektně manévrovat,
00:08:25 na některé chlapce při tom byl krásný pohled.
00:08:28 -Někteří v tom byli mistry.
-Vypadalo to jako balet!-Jistě.
00:08:34 Ty vozíky se mi moc líbí.
00:08:36 V jakém stavu byly, když jste je kupoval?
00:08:38 Protože jsou perfektně zachovalé.
00:08:40 Koupil jsem je v Holandsku a to byly v dost hrozném stavu,
00:08:44 ale technicky nic jim nechybělo.
00:08:46 Když jsem je viděl, hned mi padly do oka,
00:08:50 moje žena ten pocit moc nesdílela,
00:08:52 ale myslím, že už si je mezitím taky oblíbila.
00:08:55 Takže je máte v obývacím pokoji?
00:08:58 Nemám je v obývacím pokoji, protože tam pro ně není dost místa,
00:09:02 ale kdyby bylo, určitě by stály tam.
00:09:05 Výrobce je - tady jsou písmena, J, H, L, E.
00:09:09 Je to firma Gebr.jhle.
00:09:12 Dobře.
00:09:13 A na tom znaku jsou písmena GJB,
00:09:17 z nichž "B" odkazuje na místo v Německu,
00:09:19 které se nazývá Bruchsal, tam je výrobna těchhle aut.
00:09:25 Takže odtamtud pochází.
00:09:27 Takže ten odznak "Lambretta" je tam přidaný.
00:09:30 Ano, ten tam původně nebyl.
00:09:32 Mám slabost pro skútry a další věci z 50. a 60. let
00:09:36 a tyhle vozíky se k tomu hodí -
00:09:38 takže to spíš symbolizuje, že patří do sbírky.
00:09:42 Tyhle jsou pro padesátá léta velmi typické.
00:09:45 Jsou naprosto parádní. Působí jako nějaké sousoší.
00:09:49 To je pravda.
00:09:50 Když už jsme u jejich vzhledu,
00:09:53 kde je máte vystavené, když ne v obýváku?
00:09:55 -Kde je obdivujete?
-Mám pro ty účely garáž,
00:09:58 ve které skladuji spoustu zvláštních retro předmětů.
00:10:02 Tam bych se chtěla podívat. To zní jako sen.
00:10:05 -Jste vítána.
-Děkuji, jsme domluveni.
00:10:09 Představuji si, jak projíždíte svou bílou dodávkou
00:10:12 a pak nakládáte na vůz tyhle dva kousky.
00:10:15 -Kolik jste za ně zaplatil?
-Za oba dva 600 liber.
00:10:18 V dezolátním, ale úplném stavu.
00:10:22 Takže jste dost investoval do jejich opravy.
00:10:26 To se vůbec neodvažuji vyčíslit.
00:10:29 A já se nebudu vyptávat, protože vaše žena se asi dívá.
00:10:33 Je to možné.
00:10:35 Já vím, že ve Spojených státech si dobře rozmyslí,
00:10:39 než vytáhnou pár tisíc dolarů. Takže bych řekla,
00:10:43 že na trhu budou mít hodnotu tak tisíc liber dohromady.
00:10:51 Což by vám snad alespoň částečně mohlo vynahradit
00:10:55 vynaloženou péči a peníze, které vás to stálo...
00:11:00 -A pocit uspokojení.
-Přesně tak.
00:11:08 Tohle je ten nejvychrtlejší pták, jakého jsem kdy viděl.
00:11:12 Nechtěl jste ho někdy nakrmit?
00:11:14 Určitě by si občas zasloužil něco na zub.
00:11:17 Je vymalován emailem, neprůhledným emailem.
00:11:22 Na co si myslíte, že se ta sklenka používala?
00:11:28 -Na víno?
-Ano, je to sklenka na víno.
00:11:31 Byla součástí určité etikety,
00:11:34 která se udržovala od poloviny 18. století,
00:11:38 kdy skleničky nezůstávaly na stole.
00:11:41 Každou sklenici s vínem přinesli na stůl zvlášť,
00:11:45 položili ji před hosta, ten ji zvedl k ústům řekl:
00:11:49 "Lady, připijete si na počest krále?"
00:11:52 nebo "na úspěch našich flotil" nebo "na úrodnou sklizeň..."
00:11:57 Řeklo se "na zdraví",
00:11:59 sklenky se postavily na stůl a zase odnesly.
00:12:01 Proto jsou sklenky z 18. století tak malé,
00:12:04 protože ji člověk vždy vyprázdnil celou najednou.
00:12:08 Jak jste k ní přišel?
00:12:11 Narazil jsem na ni v jednom stánku na burze
00:12:15 -asi před dvěma měsíci.
-A hned jste po ní skočil, že?
00:12:20 Samozřejmě, navíc stála jen libru.
00:12:25 Jednu libru? Myslím, že jste udělal moc dobře.
00:12:29 Tahle byla vymalovaná nedaleko odtud v Gateshead v rodině Bielby.
00:12:36 Patří rozhodně ke sklu, které používala smetánka 18. století.
00:12:43 Je to opravdu špička.
00:12:45 V roce 1765, v době, kdy byla vyrobena a ozdobena,
00:12:50 v okolí Newcastlu by přišla
00:12:52 na půlroční plat průměrného zemědělce.
00:12:56 A tahle sklenka má dnes podobnou cenu, kolem 3000 liber.
00:13:03 -Tolik?
-To není špatné, že?
00:13:06 -To vůbec ne.
-Za jednu skleničku.
00:13:08 -Libra se pěkně zúročila.
-To tedy ano.
00:13:14 Spíš jsem myslel,
00:13:16 že přinesete nějaké předměty spojené s námořní tématikou,
00:13:19 ale rozhodně jsem nečekal, že přinesete lodní telegraf.
00:13:22 My oba se potápíme tady kolem pobřeží už dobrých třicet let.
00:13:26 -Jste potápěči?
-Ano.
00:13:28 Potápíme se k vrakům v zálivu. Byli jsme kousek dál od pobřeží,
00:13:32 ale rozhodli jsme se, že se vydáme ještě dál na volné moře.
00:13:36 Tam jsme objevili tenhle vrak.
00:13:39 Zjistili jsme, že to je HMS,
00:13:42 což je zkratka "His majesty ship" Falcon.
00:13:45 No a po několikátém ponoření jsme narazili na tenhle lodní telegraf.
00:13:50 A tušil jste hned, že se jedná o loď HMS Falcon?
00:13:53 Vůbec ne, až asi po pěti, šesti ponorech
00:13:56 jsme narazili na parní manometr, tak jsme ho vytáhli a vyčistili...
00:14:01 a na zadní části jsme objevili nápis "H.M.S. Falcon".
00:14:07 Jak to vypadalo tam dole?
00:14:09 Bylo to tam hodně zakalené, což se v té hloubce dalo čekat.
00:14:13 Měli jsme velké svítilny, abychom věděli, kam vůbec míříme.
00:14:17 A pátrali jste po tom, proč se vlastně Falcon potopil?
00:14:20 Byl zasažen torpédem nebo...
00:14:22 Loď doprovázela konvoj do Grimsby, byla hustá mlha...
00:14:26 Narazila do ní rybářská loď,
00:14:28 která jí úplně odřízla příďovou sekci
00:14:31 a trup se rozlomil na dvě části.
00:14:34 Jak jste se cítili, když jste ji našli?
00:14:37 Když jsme vrak našli, vypadal úplně jinak.
00:14:41 Měl na sobě víko,
00:14:43 takže jsme vůbec nevěděli, o jaký předmět jde,
00:14:46 byla to jenom hromada čehosi.
00:14:48 Bylo jasné, že to není ze železa, ale leželo to dlouho pod hladinou,
00:14:52 takže to mělo zelenou barvu a celé to bylo obrostlé.
00:14:56 Lodní telegraf zjevně slouží k tomu,
00:14:59 aby se jeho prostřednictvím dostávaly rozkazy
00:15:01 dolů do strojovny.
00:15:03 Když sejmeme víko, je nám hned jasné, jak to funguje.
00:15:06 Můžete to přepínat na pomalý, poloviční a rychlý režim.
00:15:10 Vlastně se v něm skrývá celé kouzlo života na lodi.
00:15:15 Mám moc rád tyhle věci, vyrobené z bronzu.
00:15:21 Tady jsou ty zasklené části -
00:15:24 a tady dole bývala petrolejová lampa.
00:15:28 A tohle určitě svítilo -
00:15:30 je škoda, že tu nemáme petrolejovou lampu,
00:15:32 protože by nám to krásně ozářila.
00:15:34 Zprávy se posílaly dolů tím, že se otočilo kolem
00:15:38 a přepínalo se z pomalého, středně pomalého režimu na rychlý.
00:15:43 Celé to svítilo...
00:15:45 Myslím, že ten, kdo stál na můstku, zažíval úžasné chvíle,
00:15:48 alespoň mě to tak připadá.
00:15:51 Kapitán té lodi se jmenoval Charles Lightoller.
00:15:55 Shodou náhod působil jako druhý důstojník na Titaniku.
00:15:59 Určitě se tady těch předmětů dotýkal...
00:16:03 Takže on přežil potopení Titaniku a i tuhle srážku.
00:16:07 -To při něm muselo stát štěstí.
-Stál při něm Jonáš.
00:16:09 Čímž je vlastně celý příběh ještě jímavější.
00:16:13 To dodává takovým předmětům na ceně. Kolik jich máte?
00:16:17 Tohle je jeden z páru... ale máme jich ještě několik...
00:16:25 Je to ze stejného místa. Všechno ze stejné lodi.
00:16:28 -Ano.
-Jsou to úžasné kousky.
00:16:31 Celá tahle sbírka by se dala vydražit
00:16:34 tak v rozmezí mezi 3000 až 5000 librami.
00:16:39 To je skvělé.
00:16:43 Přinesl jste krásné čepce z muzea Kirklisam,
00:16:47 které je odsud nějakých sto kilometrů na sever, v Redcar.
00:16:50 Řekněte nám, kdy se nosily?
00:16:52 Nosívaly je ženy z vesničky States.
00:16:56 Byly k vidění zejména na konci 19. a začátku 20. století.
00:17:01 Takže ve viktoriánském období...
00:17:04 Každá vesnice, pokud tomu dobře rozumím, měla jiný typ čepce, že?
00:17:08 Ano, ve vesnici Runswick Bay, což je asi pět kilometrů od States,
00:17:13 už měli trochu jiný čepec, a ve Whitby už měli úplně jiný.
00:17:19 Ale ve States se tahle tradice udržovala asi nejvíc.
00:17:23 Vesnice byla čepci proslavená.
00:17:26 -Je to rybářská vesnice.
-Je tam malá rybářská komunita.
00:17:31 Ale nejznámější je díky malířům
00:17:33 jako je Dame Laura Knight nebo Harold Knight.
00:17:37 Tady na tom obrázku vidíme,
00:17:39 že dámy mají na hlavách takové smuteční čepce.
00:17:43 Ale řekněte mi, co má tady ta dáma kolem zápěstí?
00:17:47 To je takový bavlněný náramek, kterému se říká "uzel".
00:17:52 Ten si ženy dávaly na hlavu, když byl odliv
00:17:56 a vyrážely sbírat na skalnaté pobřeží mušle,
00:18:00 které pak místní rybáři používali jako návnadu.
00:18:06 Takže tohle si daly na hlavu a na to daly koš.
00:18:11 Jak vidíte, ty čepce byly vzadu prodloužené.
00:18:15 -Ano, tady.
-Aby jim voda nestékala po krku.
00:18:18 To by bylo hodně nepříjemné.
00:18:20 Rybaření bylo hlavní obživou vesnice
00:18:23 -a tak pomáhaly asi i ženy, že?
-Ano, to určitě...
00:18:28 sbíraly mušle, chystaly návnady, přitahovaly lodě,
00:18:31 pomáhaly tahat lodě s úlovkem, a do toho se ještě staraly o děti,
00:18:37 dělaly prostě všechno, co patřilo k životu v takové vesnici.
00:18:43 To je kopie pravého čepečku, že? Víme, že za viktoriánské éry
00:18:48 bylo truchlení povýšeno na umělecký akt.
00:18:52 To bezpochyby.
00:18:54 Byla to silná tradice a je jasné,
00:18:57 že ve většině uměleckých děl i předmětů denní potřeby
00:19:01 se tyhle silné pocity odráží.
00:19:04 Například malíř Harold Knight namaloval několik úžasných obrazů,
00:19:08 na kterých mají truchlící ženy na hlavách právě takovéhle čepce.
00:19:12 Tenhle oděv patřil spíše do šatníku vyšších vrstev.
00:19:16 Prosté vesničanky ze States nosily tyhle černé doplňky,
00:19:20 když přišly o muže na moři a staly se z nich vdovy.
00:19:25 Přesně tak, čepce pak vlastně nosily každý den.
00:19:29 Děkuji, že jste nám je přinesl ukázat.
00:19:34 Tyhle knoflíky jsou připomínkou
00:19:36 velmi důležitého období v historii Kanady.
00:19:41 Krabička není původní, ale to asi víte.
00:19:46 Moc by mě zajímalo, jak jste k nim,
00:19:48 tady v Bridlingtonu, přišla.
00:19:51 Patřily strýci mého manžela, který obchodoval se starožitnostmi.
00:19:56 A to je vlastně celý příběh.
00:19:59 Celých těch čtyřicet let leží u mě doma v šuplíku.
00:20:04 -Nebyl nikdo, kdo by vám poradil.
-Ne, nebyl.
00:20:08 Takže to je celé....
00:20:10 Já jsem si jich pár v rychlosti prohlédla
00:20:13 a jediná věc, která mě k jejich původu napadla,
00:20:16 bylo to, že souvisí s bitvou na Abrahámových pláních
00:20:20 -známou jako bitva u Quebecu.
-Aha.
00:20:24 Rozhodující okamžik bitvy nastal v roce 1759,
00:20:28 kdy generál James Wolfe zahynul,
00:20:31 ale předtím porazil Francouze, po celých sedmi hodinách bojů.
00:20:36 Zabil generála Montcalma,
00:20:39 markýze de Montcalma, velitele francouzských vojsk.
00:20:42 Wolfe nastoupil proti Francouzům s čtyřmi a půl tisíci muži
00:20:47 a s jedním dělem. Dorazil k pevnosti,
00:20:52 já myslím, že tohle je právě ta pevnost...
00:20:56 doplul po řece Montmorency na ostrov Orleans,
00:21:00 který se nachází nad Quebecem. A tohle je znovu ta pevnost...
00:21:03 kam dorazil se 4000 muži a jedním dělem.
00:21:09 Tady vidíte to jediné dělo.
00:21:12 -Chápete to? Jediné dělo.
-Je to neskutečné.
00:21:17 A když tam dorazil chudák generál Montcalm,
00:21:20 okamžitě ho zabili.
00:21:23 Tady je, jak umírá, zemřel na druhý den ráno.
00:21:27 Francouzi nosili modré kabáty a Britové červené.
00:21:32 Ano?
00:21:34 A ty knoflíky jsou zvláštní ještě něčím,
00:21:37 co mě ohromilo hned, jak jsem je uviděla.
00:21:40 Jsou ručně malované, takže když se na ně podíváte zblízka,
00:21:45 vidíte každý sebemenší tah štětcem.
00:21:48 To jsem nevěděla.
00:21:51 Podívejte se sama.
00:21:54 Díky.
00:21:57 To je nádhera, máte pravdu.
00:22:01 A ty barvy jsou pořád krásné.
00:22:04 Pravděpodobně je to namalované na pergamenu,
00:22:07 možná dokonce na slonovině. Takové knoflíky byly hodně drahé,
00:22:11 nosil je pravděpodobně generál, aby se blýskl...
00:22:16 "To my jsme porazili Francouze... v bitvě u Quebecu"
00:22:20 a tyhle knoflíky zdobily jeho krásný kabát.
00:22:23 Tyhle knoflíky se vyráběly až někdy ve 20. letech 19. století
00:22:27 a jsou opravdu krásné.
00:22:30 Kdyby se objevily na nějaké speciální aukci,
00:22:34 určitě by se daly prodat za 3000 liber.
00:22:41 To jsem vůbec netušila.
00:22:43 To je překvapení. To jste mě potěšila!
00:22:47 Budete je nosit?
00:22:50 Nejdřív je nechám vyčistit a opravit.
00:22:57 Tuhle krabičku vyrobil můj přítel Bob Harper.
00:23:01 Dával jsem si do ní svůj deník.
00:23:05 -Jaký deník?
-Deník ze zajateckého tábora.
00:23:10 -Vy jste byl válečný zajatec?
-Ano.
00:23:12 -Zajali vás Němci?
-Ne, Japonci. Byl jsem na Jávě.
00:23:17 -Na Jávě, v Indonésii?
-Ano.
00:23:19 -A u čeho jste sloužil?
-U vzdušných sil.
00:23:24 Takže jste létal nebo...
00:23:26 Byl jsem operátor pozemních sil letectva.
00:23:31 Aha, a Jáva byla během druhé světové války
00:23:34 obsazena Japonci - a vy jste byl zajat.
00:23:38 Několik měsíců nás drželi na Jávě, asi tak půl roku.
00:23:44 -Pak nás odvezli lodí do Japonska.
-A v Japonsku jste byl jak dlouho?
00:23:48 Tři a půl roku. Ano, celkem tři a půl roku.
00:23:53 -To je dlouhá doba.
-To ano.
00:23:56 A na těch fotografiích, které jste přinesl,
00:23:59 jsou, předpokládám, japonští zajatci,
00:24:02 protože uniformy, které mají na sobě,
00:24:05 se podobají japonským armádním uniformám.
00:24:08 Ano.
00:24:09 Musím říct, že jeden ze zajatců vypadá jako vy.
00:24:12 -Ano, to jsem já.
-Jen o pár let dříve.
00:24:15 Byl jsem dost nemocný, měl jsem těžkou úplavici
00:24:18 a propustili mě z nemocnice jen kvůli fotografování.
00:24:23 A proč byla ta fotografie pořízena?
00:24:26 Kvůli identifikaci všech vězňů. Dělalo se několik sérií.
00:24:30 Aha. Přinesl jste také tenhle nádherný obrázek
00:24:34 malovaný vodovkami.
00:24:37 To maloval můj kamarád Harold Waite z Prestonu v Lancashiru.
00:24:42 Je to místnost, kde jsme žili celou dobu pobytu v Japonsku.
00:24:46 -To je ze zajateckého tábora?
-Ano.
00:24:49 Zdá se, že jste měl nádherný výhled z okna.
00:24:53 -Ten výhled je taky tady?
-Ano, to je on.
00:24:59 Musím znovu říct, že ten pohled je nádherný.
00:25:05 Jako by člověk pohlížel na ráj venku -
00:25:12 z pekla uvnitř za oknem.
00:25:17 A taky jste přinesl tuhle mapu. Když jsem si ji prohlížel,
00:25:21 všiml jsem si toho, že jste označil Hirošimu.
00:25:26 Na Hirošimu byla svržena první atomová bomba,
00:25:29 ale proč jste ji zvýraznil?
00:25:31 Protože jsem byl od ní 70 kilometrů...
00:25:34 -Ten tábor byl umístěn tady?
-Jak je ta šipka.-Aha, tady ta.
00:25:38 A ten ostrov, kde jste byl, se jmenoval... Enošima.
00:25:41 -Ano.
-Tak to jste musel slyšet výbuch.
00:25:45 Z jedné i druhé strany byly loděnice
00:25:48 a zajatecký tábor byl uprostřed...
00:25:50 Kolem se rozléhaly údery ocelových tyčí,
00:25:52 -takže nebylo nic slyšet.
-Vy jste nic neslyšeli?
00:25:55 -Vůbec nic.
-To mě velice udivuje.
00:25:59 Výbuch uvolnil asi 15 000 tun TNT, 15 000 tun TNT vybuchlo do vzduchu
00:26:05 a vy jste nic neslyšel...
00:26:08 Když jsem se vrátil do Japonska,
00:26:10 chtěl jsem vidět, kam přesně bomba vlastně dopadla.
00:26:14 A stopa směřovala opačným směrem než byl náš tábor, to znamená,
00:26:18 že vítr ji musel odvát směrem od nás nad Hirošimu.
00:26:22 V tomto ohledu jste měli velké štěstí.
00:26:25 Ano, protože popílek a prach byly dost nebezpečné.
00:26:29 Před tím, než byla bomba shozena, v Japonsku vyšel rozkaz,
00:26:34 že v případě invaze spojeneckých sil
00:26:37 má být každý jednotlivý vězeň, tedy včetně vás, popraven...
00:26:42 zabit vězeňskými dozorci.
00:26:45 Rozkaz zněl "jakýmikoli prostředky -
00:26:48 zplynováním, otrávením, zastřelením nebo uškrcením."
00:26:52 Byl tam celý seznam všech možných způsobů usmrcení.
00:26:56 Takže to, že atomová bomba
00:26:58 byla svržena několik dní po vydání toho rozkazu,
00:27:01 vlastně zachránilo život válečným zajatcům.
00:27:06 Na jedné straně je nám jasné,
00:27:08 jak strašlivý dopad mělo svržení bomby na Japonsko,
00:27:12 následkem čehož zemřely statisíce lidí...
00:27:16 Na druhé straně díky tomu skončila válka
00:27:19 a také přežily desetitisíce vojáků spojeneckých armád
00:27:23 a potažmo i budoucí generace jejich dětí, vnoučat, pravnoučat,
00:27:28 z nichž mnoho z nich žije dodnes,
00:27:30 což by nebylo možné, kdyby bomba svržena nebyla.
00:27:34 To je naprostá pravda.
00:27:36 V téhle chvíli se většinou věnujeme hodnocení předmětu,
00:27:40 ale já vám tentokrát hodnocení neposkytnu,
00:27:43 protože cítím, že bych tím zneuctil památku
00:27:46 jak lidí, kteří zemřeli,
00:27:48 tak i těch, kteří přežili celé to dlouhé období v zajetí.
00:27:53 Ale děkuji, že jste nám to sem přinesl ukázat.
00:27:58 Mám rád, když tu máme nějaký předmět,
00:28:02 který se vyznačuje originalitou.
00:28:04 Tyhle hodiny jsou toho zářným příkladem.
00:28:06 Je to rodinná památka?
00:28:08 Teď už ano, ale původně naší rodině nepatřily.
00:28:12 Koupili jsme je od sousedů.
00:28:14 A ti je určitě vlastnili celá léta, patrně se dědily po generace.
00:28:20 Jsou velmi originální, mají všechno, co k hodinám patří
00:28:24 -a určitě nikdy moc nezlobily.
-Myslím, že ne.
00:28:27 Stačí, když se zaměříte na ten smaltovaný ciferník,
00:28:31 kde je krásným písmem napsáno: "Broderick, Spalding"
00:28:36 uprostřed vavřínového věnce,
00:28:38 jsou tu původní ručičky, všechno je jak má být,
00:28:41 není tu vůbec nic v nepořádku.
00:28:44 A na co je tohle?
00:28:46 Vždycky jsme si nad tím s manželem lámali hlavu.
00:28:49 Nepřišli jste na to?
00:28:51 Ne, nikdy, nepochopili jsme, k čemu to slouží.
00:28:54 Souvisí to vlastně s takovou historkou...
00:28:58 Takže - tady dole máme zámek. Tohle samozřejmě pasuje do otvoru
00:29:04 a tady vzadu býval přepínač, který s tím souvisel
00:29:07 a který znemožnil otevření dvířek.
00:29:12 Takže když se dvířka zamkla i tady, nikdo se nedostal dovnitř.
00:29:16 Klíč tu samozřejmě nenechali. A jaký k tomu měli důvod?
00:29:20 To vážně nevím.
00:29:22 Tyhle hodiny se začaly používat na statcích
00:29:26 na začátku 19. století. A statkář prostě nechtěl,
00:29:29 aby jeho služebnictvo a pomocníci jakkoli manipulovali s časem,
00:29:34 a hlavně s odpracovanými hodinami. Protože kdyby to udělali,
00:29:38 jak by pak zjistil, kolik je opravdu hodin?
00:29:43 Tenkrát nemohli zavolat na přesný čas.
00:29:46 A rádio taky neposlouchali.
00:29:49 Bylo by pro něj velmi náročné
00:29:51 zjistit přesný čas a hodiny nastavit.
00:29:54 Mohl mít sice k dispozici kapesní hodinky,
00:29:58 ale ty byly velmi nepřesné.
00:30:00 Takže mnohem jednodušší bylo zamknout hodiny,
00:30:03 aby k nim měl přístup jen jeden člověk.
00:30:05 Vypovídá to vlastně i o společnosti v té době, že?
00:30:09 My vlastně spoustu věcí vnímáme jako naprostou samozřejmost.
00:30:14 A teď k jejich hodnotě.
00:30:15 Kolik jste za ně zaplatila vašemu sousedovi?
00:30:19 Patnáct set liber.
00:30:21 -A jak je to dlouho?
-Šest nebo sedm let.
00:30:25 Přibližně takovou hodnotu tenkrát měly.
00:30:29 Kdybyste je teď dala do dražby,
00:30:32 i přes to, co jste se o nich dozvěděla,
00:30:35 -o moc víc byste za ně nedostala.
-Dobře.
00:30:38 Ale to vůbec nevadí.
00:30:40 Jsou to nádherné hodiny a jsou součástí vaší domácnosti.
00:30:44 Patří už do rodiny.
00:30:47 Tu investovanou částku už jste dávno oželela
00:30:51 a hodiny vám přirostly k srdci.
00:30:54 Musím říct, že mě rozčiluje, v jak úděsném stavu to je.
00:30:59 No nevadí, je to anglicko arabský kapesní slovník,
00:31:02 první vydání, publikováno v Káhiře.
00:31:06 -A co dělá tady v Bridlingtonu?
-K tomu vám nabídnu svou teorii.
00:31:10 Ten slovník prý byl kdysi majetkem T.E. Lawrence,
00:31:13 -Lawrence z Arábie.
-Tak to je úžasná informace.
00:31:16 Pracoval v Bridlingtonu a předtím, než odjel,
00:31:19 věnoval prý slovník někomu z místních
00:31:22 a nakonec se usadil v Clouds Hill.
00:31:24 A čím se zabýval v Bridlingtonu?
00:31:27 Patřil k těm, kteří v té době pracovali
00:31:29 u letecké námořní záchranné služby.
00:31:31 -V přístavu pobýval v hotelu Ozón.
-V hotelu Ozón.
00:31:35 Ano a tam také vyslovil svou památnou větu:
00:31:38 "V zimě se v ulicích Bridlingtonu
00:31:40 potulují jen kočky a manželé bytných."
00:31:43 To se mi líbí.
00:31:44 Takže tenhle slovník dostal někdo odtamtud.
00:31:47 Znám dokonce jeho jméno.
00:31:49 On tu knihu potom daroval někomu dalšímu, a ten dalšímu,
00:31:52 a ten ji nabídl místnímu historickému muzeu,
00:31:55 a poslal ji mně.
00:31:57 -Trochu nepřesvědčivý příběh.
-To bohužel ano.
00:31:59 -Není tu ani podpis.
-To není.
00:32:02 Je to samozřejmě krásný slovníček, pěkně vyvedený...
00:32:05 ale samozřejmě vás napadne -
00:32:07 co dělá arabský slovník v Bridlingtonu?
00:32:10 Můžete argumentovat tím, že je tu jediný svého druhu.
00:32:13 Protože nemáme důkaz ohledně vlastnictví,
00:32:16 nemá prakticky žádnou hodnotu, ale...
00:32:18 ale...
00:32:19 Kdyby se vyskytl důkaz, že souvisel s Lawrencem...
00:32:23 Kdyby se zjistilo,
00:32:24 že v roce 1934 byl jediný, kdo v Bridlingtonu uměl arabsky,
00:32:28 tak sběratel Lawrence
00:32:30 by za něj určitě nabídl tisíce liber, třeba 5000 nebo i 10 000.
00:32:35 -No tohle.
-Ale zatím musíme počkat.
00:32:39 -A doufat...
-Díky, že jste ho přinesl.
00:32:47 Jak říkáte tomuhle kusu nábytku?
00:32:49 Říkáme mu prádelník. Ano, prádelník.
00:32:52 -Někdo ho zase nazývá komodou.
-Ano.-Co o něm víte?
00:32:56 Máme ho v rodině asi šedesát let.
00:32:59 Můj otec pracoval před válkou jako leštič francouzské politury
00:33:03 a po válce už se mu tak nedařilo
00:33:05 a tak odešel na venkov a stal se farmářem.
00:33:09 Ale leštění mu zůstalo jako koníček,
00:33:12 se kterým souviselo to,
00:33:14 že si občas koupil nějaký kus nábytku a zrestauroval ho.
00:33:18 Tenhle koupil před mnoha lety, když jsem byl ještě malý kluk.
00:33:22 Říkal, že je to moc pěkný kus.
00:33:24 Nikdy jsem nepřišel na to, co je to za dýhu
00:33:26 a proč jsou ty strany čisté a ne stejně dýhované.
00:33:31 -Kde ho máte?
-Máme ho v ložnici...
00:33:33 stojí v ložnici a běžně ho používáme.
00:33:37 A dobře děláte, protože přesně do ložnice patří.
00:33:42 Co se týče vzhledu, zepředu působí samozřejmě nejlépe,
00:33:46 můžeme tak obdivovat nádherné dýhování.
00:33:49 To pochází někdy z 30. let 18. století.
00:33:53 -Z období vlády Jiřího Druhého.
-Ano.
00:33:57 Můžu vám říct, že je jasné,
00:33:59 že se jedná o selský nábytek, nikoliv městský.
00:34:04 A to je i důvod, proč jsou jeho strany pouze z borovice.
00:34:08 V horní i spodní části je pouze borovicové dřevo.
00:34:12 Kdyby to byl měšťanský nábytek,
00:34:14 strany by byly také celé podýhované a prokládané pruhy.
00:34:19 Takže když budeme srovnávat tenhle nábytek s městským,
00:34:23 městský je detailněji provedený, ale taky dražší. Pro zákazníka.
00:34:28 Nicméně vypadá moc pěkně. Je to radiální dýha,
00:34:33 vidíte pruhy letokruhu, které se jakoby otvírají
00:34:37 a vzor působí jako rozevřená kniha.
00:34:42 Vidím.
00:34:44 Nejdřív jsem si myslel, že je to dřevo z moruše.
00:34:47 Aha, tak moruše...
00:34:50 Pak mě napadlo, že by to mohl být akát.
00:34:53 Je to pěkně provedené, lemované dubem, je tu původní kování.
00:34:59 Ale ty nohy...
00:35:01 Ty nohy tam dal můj přítel, který je také restaurátor.
00:35:05 Vyrobil je celé znovu. Řekl, že si to zaslouží kulaté nohy,
00:35:09 předtím tam vlastně nebyly žádné, byly to jen přibité hrany.
00:35:15 -To byly právě původní nohy.
-Vážně?-Ano.-Aha, dobře.
00:35:20 Tak jak je, ten kus má hodnotu 6000 až 8000 liber.
00:35:24 -Šest až osm tisíc?
-Přesně tak.
00:35:26 Kdyby tam zůstaly původní nohy,
00:35:28 mohla by cena vystoupat až na deset.
00:35:32 Deset tisíc? Stejně není na prodej.
00:35:39 Moc se mi líbí, když tu máme předměty, které něco předvedou.
00:35:45 Keramika a nábytek jsou pěkné na pohled,
00:35:48 -ale po stole chodit neumí...
-To ne.
00:35:52 Jak jste se k tomuhle dostal?
00:35:54 Odpověděl jsem na inzerát s nabídkou akčních hrdinů
00:35:58 a když jsem dorazil na místo,
00:36:00 nabídli mi ještě tohle a takového robota,
00:36:03 tak jsem obojí koupil.
00:36:05 -Protože vám je nabídli?
-Hlavně proto, že se mi líbili.
00:36:08 Mně se taky moc líbí.
00:36:10 Je v dobrém stavu a jmenuje se "Průzkumník na Měsíci".
00:36:14 Byl vyroben společností Yanasawa. Tohle je její značka.
00:36:20 Je také známá pod zkráceným názvem Yo.
00:36:24 Vyráběla hračky pro americký trh
00:36:26 a někdy na nich byl i štítek s názvem Cragstone
00:36:30 a s datem kolem roku 1963 až 64.
00:36:36 Kromě toho, co nám už předvedl,
00:36:38 má náš průzkumník ještě další eso v rukávu, že?
00:36:43 Ano.
00:36:45 Ať se nejdřív trochu projde a uvidíme, co se stane pak.
00:36:56 Už vychází ven!
00:37:02 To je úžasné.
00:37:05 Teď se vás musím zeptat, kolik jste za něj zaplatil...
00:37:09 Koupil jsem ho dohromady ještě s větší figurkou za 95 liber.
00:37:16 -Jak je to dlouho?
-Asi sedm let.
00:37:21 To byla docela velká částka, že? Ale udělal jste rozhodně dobře,
00:37:26 protože Průzkumník na Měsíci
00:37:28 v dobrém funkčním stavu v téhle krabici
00:37:31 se dá prodat za nějakých 1500 dolarů.
00:37:36 Když to převedeme na libry, bude to něco kolem 600 liber,
00:37:41 takže to byla celkem dobrá investice.
00:37:44 -Lepší než v bance.
-Mnohem lepší než v bance.
00:37:50 -Takže tohle je váš pradědeček?
-Ano, jmenoval se Elliot Duke.
00:37:55 Byl zřejmě rybář, soudě podle klobouku.
00:37:59 Ano, byl rybářem ve Flamborough, což je rybářská vesnice.
00:38:04 -To je nedaleko.-Ano.
00:38:07 Vyjížděli odtamtud na moře v rybářských lodích,
00:38:10 kterým se říkalo Cobles.
00:38:12 Tenkrát museli odveslovat na moře a teprve tam vytáhnout plachty.
00:38:17 On jezdil na moře s otcem a se třemi bratry.
00:38:21 Velká rybářská rodina.
00:38:24 Jejich ženy zůstávaly doma a připravovaly návnady.
00:38:27 -A pomáhaly s úlovkem.
-Ano, zapojila se celá rodina.
00:38:33 Má pronikavé oči... vy máte taky modré oči.
00:38:37 Bylo to pro vaši rodinu charakteristické?
00:38:40 Asi ano. Vzpomínám si,
00:38:42 že také moje babička měla takhle modré oči a rudé vlasy.
00:38:48 Jako reálné pozadí tu je moře, na které vyjížděl rybařit.
00:38:54 -To je pravda.
-Před více než sto lety.-Ano.
00:38:58 -Ale nevíme, kdo to maloval, že?
-To nevíme.
00:39:03 Moje babička říkala, že to maloval někdo, kdo přijel na návštěvu.
00:39:07 Tady kolem se to jen hemžilo cizinci, kteří dělali umění.
00:39:11 Například umělecká komunita ve States.
00:39:14 Myslím, že to byl někdo ze Stateské komunity,
00:39:17 protože je to namalované v zálivu Robina Hooda
00:39:20 a ne ve Flamborough.
00:39:22 Maloval to určitě velmi zručný malíř,
00:39:24 ale ne tak dobrý, abych ho mohl označit jménem.
00:39:27 Jisté je, že je to dobrá práce.
00:39:29 Líbí se mi ty ostře řezané rysy obličeje.
00:39:33 Podařilo se krásně zachytit i vrásky.
00:39:35 A z výrazu tváře se dá vyčíst i určitá odhodlanost.
00:39:39 Vím, že svého pradědečka asi nehodláte prodat,
00:39:42 ale pro případ pojištění.
00:39:45 Jeho hodnota je kolem tisíce, dvanácti set liber.
00:39:49 Opravdu?
00:39:50 Ano, je to opravdu moc pěkný obraz.
00:39:52 To mě překvapilo.
00:39:54 Kdo by to byl řekl, že pradědeček bude mít takovou hodnotu?
00:39:59 Celá léta byl obraz zabalený v obyčejném hnědém papíru.
00:40:03 -Cože? Jako kus ryby?
-Ano.-Pověste ho raději na zeď.
00:40:08 Posledních pár let visí na zdi, ale předtím byl někde v garáži.
00:40:13 Je to skvělá upomínka na staré časy.
00:40:16 Děkuji.
00:40:19 Když jsem se podíval na vás a potom na tohle,
00:40:22 byl jsem u vytržení, protože jsem poprvé v životě
00:40:25 na vlastní oči spatřil leteckou inženýrku.
00:40:29 Řekněte mi, jak jste se jako žena dostala na tak významnou pozici?
00:40:35 V roce 1941, když mi bylo 21 let, jsem byla povolána do války.
00:40:41 -Přidělili mě na AID.
-Co to je? Tu zkratku neznám.
00:40:49 Aeronautical inspection departement -
00:40:51 Oddělení letecké inspekce.
00:40:55 Je to oddělení, které provádí ještě jednu kontrolu po inspekci.
00:40:59 Taková závěrečná prohlídka.
00:41:03 V "Alvis Motors" probíhala montáž hnací soustavy pro motory Merlin,
00:41:08 který zajišťoval všechny funkce letadla.
00:41:11 -Přesně tak.
-Poháněl hydrauliku.
00:41:13 A veškeré doplňky, které byly připojeny k motoru.
00:41:16 A protože jsem byla na tuhle práci vyškolená,
00:41:19 skončila jsem u hnací soustavy.
00:41:23 Takže vy jste schválila výrobek bezpečnostní plombou.
00:41:26 Ano, přesně tak. Dokonce si dodnes pamatuji své číslo.
00:41:29 Bylo to EZ4.
00:41:31 Tím jste razítkovala motory. A to byla vlastně...
00:41:34 ... poslední kontrola před tím, než byl výrobek odeslán na letiště,
00:41:38 kde byl namontován například do bombardéru Lancaster
00:41:42 a připraven k použití.
00:41:46 A v roce 1946
00:41:48 jste se oficiálně stala leteckou inženýrkou s osvědčením.
00:41:52 Zní to hrozně majestátně, ale...
00:41:54 Já myslím, že je to ohromné, jaká další žena z téhle oblasti
00:41:57 může říct, že je leteckou inženýrkou?
00:42:00 Když jsem se stala členkou Královské letecké společnosti
00:42:03 a prohlédla jsem si seznam, řekla jsem si:
00:42:06 Páni, Amy Johnsonová.
00:42:08 Ona je tam taky, to jsem ale v dobré společnosti.
00:42:11 To je skvělá společnost.
00:42:12 Každý člen je svým způsobem hrdinou. Tohle jste vy, že ano?
00:42:17 -Ano.-A kdo je tohle?
00:42:19 To je můj drahý manžel a spřízněná duše.
00:42:23 Kde jste se seznámili?
00:42:25 Seznámili jsme se ve Stradfordu nad Avonem,
00:42:28 bydlela jsem s přítelkyní v tamějším hotelu "Labutí hnízdo".
00:42:33 Tenhle důstojník od vzdušných sil se na mě díval
00:42:36 a Norma, moje kamarádka, řekla: "Tohle je Tim Timberley,
00:42:41 právě mu byl udělen záslužný letecký kříž."
00:42:45 On se na mě pořád díval, naše oči se setkaly,
00:42:49 pak mě doprovodil domů, druhý den jsme šli do kina -
00:42:54 a od té doby jsme byli pořád spolu.
00:43:00 -V roce 1944?
-Ano, v roce 1944.
00:43:05 Před sebou měl velkou kariéru. Dostal záslužný letecký kříž...
00:43:09 -Ano, přesně tak.
-Byl pilot bombardéru?
00:43:12 Kapitánem bombardéru Lancaster.
00:43:15 Takže "vaše" motory se dávaly do jeho letadla.
00:43:18 Přesně tak. V roce 1943 byl nasazen na všechny operace.
00:43:23 Tady ho máme o něco později,
00:43:26 má na sobě všechny medaile, včetně leteckého kříže.
00:43:29 -Říkala jste, že byl...
-... letecký důstojník.
00:43:32 A vám dvěma začal krásný společný život.
00:43:35 -Nádherný život.
-Nádherný život naplněný láskou.
00:43:39 Lidé, kteří nás znali, říkali,
00:43:41 "musíte o tom napsat knihu, protože máte úžasný vztah" -
00:43:44 byli jsme si velmi blízcí.
00:43:47 Je to velmi dojemný příběh.
00:43:50 Ale pojďme se bavit o tomhle předmětu.
00:43:53 Tady máme krabičku, ale kde je ten kříž?
00:43:56 Chtěla jsem ho přinést,
00:43:58 ale zjistila jsem, že krabička je prázdná.
00:44:01 -Asi vypadnul někde v domě.
-Musíte ho najít.
00:44:03 Nejen, že je součástí příběhu, ale navíc má velkou hodnotu.
00:44:08 Já vím. Budu doufat, že ho najdu.
00:44:11 -Má hodnotu asi tisíc liber.
-Zkusím ho najít.
00:44:14 To, co jste vykonala, je úžasné, takže to můžete pustit z hlavy.
00:44:18 A vás spojovalo silnější pouto,
00:44:20 velká láska v době válečných strastí.
00:44:23 Láska na první pohled, která vydržela celý život.
00:44:27 Věděla jsem hned, že je to muž mého života,
00:44:30 ale nedala jsem to na sobě hned znát.
00:44:32 A on, že vy jste žena jeho života.
00:44:34 -Myslím, že ano.
-To je úžasné, děkuji vám.
00:44:39 Přinesl jsem na ukázku pět těchhle skleněných předmětů,
00:44:43 -doma mám asi 200 podobných.
-A odkud je berete?
00:44:48 Kupuji je hlavně u stánkových prodejců.
00:44:52 Někdy něco objevím v charitativním obchodě,
00:44:55 ale moc často to není. Nejraději si vybírám na burze.
00:44:59 Výborně. Mě to taky hrozně baví.
00:45:02 Každou neděli vstávám ve čtyři ráno a běžím na burzu.
00:45:06 Je to zábavné.
00:45:08 Teď jsem trávil hodně času na východním pobřeží.
00:45:11 Tam jsem objevil velké množství švédského a dánského skla,
00:45:15 které možná přišlo z východního Hullu
00:45:18 a rozšířilo se po celé oblasti.
00:45:21 Takže tady máme tři dánské skleněné předměty a jeden švédský.
00:45:24 Ano.
00:45:25 Možná jste se mylně domníval,
00:45:27 že jsou všechny ze slavné sklárny Holmegaard v Dánsku,
00:45:31 protože tam vyráběli artikly v téhle modré barvě oblohy.
00:45:35 Ale jsem si téměř jistý,
00:45:37 že tahle váza pochází ze švédské sklárny Aseda,
00:45:41 zatímco tyhle byly vyrobeny v královské dánské sklárně
00:45:45 v Holmabo.
00:45:48 Takže tady máme vázu racka od Otty Brauera, rok 1962.
00:45:54 Per Lutkins, Carnaby 1968,
00:45:58 a Krista Hongrenová, která také patří do řady z Carnaby, 1969.
00:46:04 To je úžasné.
00:46:06 Co vlastně znamená název na těch vázách?
00:46:09 Carnaby - to se mi vždycky vybaví konec šedesátých let.
00:46:13 Nejslavnější skleněné předměty, které korespondují se 60. lety,
00:46:18 pulsující Londýn, červené autobusy...
00:46:21 Název Carnaby je, myslím, dostatečně výmluvný.
00:46:25 To je pravda, taky to tak vnímám.
00:46:26 Ale mě nejvíc zaujala tahle malá příšerka.
00:46:29 Tohle je vážně moc hezká věc, jaká je její historie?
00:46:33 Moje přítelkyně ji koupila na burze,
00:46:36 usoudila, že by se mi mohla líbit a poslala mi ji.
00:46:39 Když jsem ji dostal, byl jsem velmi zklamaný,
00:46:42 protože mi nepřipadala nijak krásná,
00:46:45 navíc se zdálo, že je rozbitá.
00:46:47 Proto u mě doma nezaujímá moc čestné místo.
00:46:52 Tohle je výtvor ze sklářského studia
00:46:55 jednoho z nejlepších britských umělců, Michaela Harrise.
00:46:58 Ano?
00:47:00 Ten opustil své místo lektora na Královské Akademii umění
00:47:03 a založil sklárnu na Maltě, kterou nazval Medina.
00:47:09 Tam strávil několik let,
00:47:11 inspiroval se umělci z amerických sklářských studií,
00:47:14 obzvláště Samem Hermanem, který slavnostně zahájil
00:47:18 činnost vysoké pece na Královské Akademii.
00:47:21 Michael viděl, co všechno se dá vytvořit v peci,
00:47:24 v roce 1968 to byla vlastně vůbec jedna z prvních pecí,
00:47:28 a jeho ta spontánnost při výrobním procesu velmi nadchla.
00:47:32 Proto se odstěhoval na Maltu, půjčil si sto tisíc,
00:47:36 a začal poprvé v životě vyrábět sklo.
00:47:39 A vrcholem jeho tvorby
00:47:41 jsou právě vázy se zatavenou narušenou strukturou.
00:47:44 To snad ne!
00:47:46 Je to velmi složitá ukázka sklářského umění.
00:47:49 Tahle není podepsaná Michaelem, ale určitě ji vyráběl on,
00:47:53 protože nikdo jiný je nedělal.
00:47:55 A vyráběl je osobně, nenechal se zastupovat žádnými učedníky.
00:47:59 Takže tu máme opravdu různorodé kousky,
00:48:02 které jste pořídil v bazaru za - kolik?
00:48:06 Za libru, dvě a tři, nevím.
00:48:11 -Mají hodnotu asi 700 liber.
-Ne!
00:48:16 A tahle - 1500 liber. Když ji budete nabízet v aukci.
00:48:23 Opravdu? Jsem úplně zaskočen.
00:48:26 -To za lístek na autobus stálo!
-To rozhodně.
00:48:30 To je nádhera. Díky moc.
00:48:36 Můj dědeček to přivezl v roce 1901 ze Švýcarska.
00:48:42 Byl to dost velký počin, že to táhnul vlakem
00:48:45 spolu se starým fotoaparátem, zavazadlem a dalšími věcmi.
00:48:50 To je úžasné! Na té skříňce je zajímavé to,
00:48:54 že na první pohled vypadá velice půvabně,
00:48:57 ale když si ji prohlédnete zblízka,
00:49:00 -zjistíte, že je trošinku odbytá.
-Jak to?
00:49:02 Protože ta kytice s houslemi jsou na ní namalované.
00:49:08 -Ano?
-Není to intarzie...
00:49:11 Ale není to jen tak obyčejná skříňka,
00:49:15 je to hrací skříňka, moc roztomilá.
00:49:19 Co mi můžete říct o těch písních?
00:49:21 Předpokládám, že to byly tehdejší populární písně.
00:49:26 Ano. Byly určené pro britský trh. Jsou všechny v angličtině.
00:49:31 To je vlastně pravda.
00:49:32 Takže někdo se na vašeho dědečka zaměřil a řekl si:
00:49:37 "to je Angličan, tomu to prodáme, protože tam jsou anglické písně."
00:49:45 Já to takhle otevřu, a hned tu máme tyhle roztomilé zvonečky,
00:49:49 kterým se říká motýlci, ale jsou to zvonečky.
00:49:56 Taková básnická licence, co říkáte?
00:49:59 Může být.
00:50:01 Dívala jsem se dolů, kde obvykle bývá výrobní číslo,
00:50:05 ale nenašla jsem ho. Takže nemohu přesně určit výrobce.
00:50:12 Ale myslím si, že to byl jeden ze švýcarských výrobců.
00:50:17 Buď Bremond nebo W. Abrahams,
00:50:20 což byli špičkoví výrobci v Saint de la Croix,
00:50:24 což je místo ve Švýcarsku, kde se vyrábí hrací skříňky a hodinky.
00:50:29 Měl jste dovoleno si s ní ve svátek hrát?
00:50:33 -Trochu ano.
-Opravdu?
00:50:35 Ale musel jsem dávat velký pozor.
00:50:39 Máte tu opakovač, zapínač a vypínač, co byste chtěl víc?
00:50:46 Teď ještě jakou má barvu tónu. Můžu ji natáhnout?
00:51:09 -Funguje to.
-To ano.
00:51:12 A má příjemný zvuk. Je ve velmi zachovalém stavu,
00:51:17 žádný kolík nepotřebuje vyměnit, alespoň u téhle melodie.
00:51:22 Myslím, že pod tisíc liber byste ji nepořídil.
00:51:26 Vážně? Řeknu vám jednu věc.
00:51:29 Táhl jsem ji dnes kolem dveří po zemi, protože je dost těžká.
00:51:33 A znovu už ji táhnout nechci.
00:51:38 To je nádherná brož. Nejvíc se mi líbí
00:51:42 to miniaturní zrcátko, které drží mořská panna,
00:51:48 a ve kterém je krásně vidět odraz jejího obličeje.
00:51:54 Je to neobvyklý šperk a mě by zajímalo, odkud ho máte.
00:52:02 Ta brož patřila mé matce. Měla ji asi čtyřicet let,
00:52:07 vždycky ji měla uloženou ve své šperkovnici
00:52:13 a když zemřela, přijala jsem ji s velkým vděkem za svou.
00:52:20 -A ona ji nosila?
-Myslím, že párkrát ano.
00:52:26 -A mluvila o ní s vámi?
-Ne, to ne.-Nic o ní neřekla.
00:52:31 Ona vlastně na šperky moc nebyla. Hodně cestovala,
00:52:35 ale já ani nevím, jestli si ji odněkud přivezla.
00:52:40 Není tu žádná značka,
00:52:42 ze které by se dalo usoudit, kým byla vyrobena,
00:52:45 ale já na to zkusím přijít.
00:52:48 -Je ze zlata?
-Ano, je ze zlata.
00:52:52 Tohle je hodně velká barokní perla.
00:52:56 Perly mívají velmi různé prazvláštní tvary,
00:53:00 takže není těžké je zapasovat tak,
00:53:03 aby podtrhly kontury šperku jako takového.
00:53:07 Všimla jste si, že zvýrazňuje její, abych tak řekl, kypré tvary?
00:53:13 -Myslíte ňadra...
-Ano, to myslím.
00:53:18 Je to osmnáctikarátové zlato. Má nádhernou strukturu.
00:53:23 -Podívejte se na ty vlající vlasy.
-Je nádherná.
00:53:29 Podívejte se na ten výraz. A spodní část perly je dokonalá...
00:53:33 musím říct, že jsem žádnou podobnou neviděl
00:53:37 a proto se mi bude těžko odhadovat cena.
00:53:41 Ale mám tušení, že byla vyrobena v letech 1880 až 1890.
00:53:48 -Až tak pozdě?
-Ano, až tak pozdě.
00:53:52 Je to figurativní brož.
00:53:55 Myslím, že byste za ni mohla dostat kolem 1000 až 1500 liber.
00:54:02 Je rozkošná.
00:54:06 Znáte francouzský výraz "cuire dans son jus"?
00:54:11 Ne.
00:54:12 To doslova znamená "dusit se ve vlastní šťávě",
00:54:16 nebo také zůstat bez povšimnutí
00:54:18 a přesně tohle se přihodilo těmhle hodinám.
00:54:22 Jsou ve stavu,
00:54:24 v jakém je sběratelé i obchodníci rádi nacházejí.
00:54:26 Nikdo s nimi celá léta nic nedělal.
00:54:29 Máte nějaký příběh o tom, jak se k vám dostaly?
00:54:32 Můj dědeček je koupil někdy ve 20. nebo 30. letech.
00:54:36 Tak bych to odhadoval.
00:54:39 A myslím, že od té doby se nikdo nepokoušel je restaurovat.
00:54:42 Výrobcem je John Ellicott, který patřil k nejlepším.
00:54:47 Byl to současník George Grahama.
00:54:51 Když byly tyhle hodiny vyrobeny, to znamená někdy kolem roku 1750,
00:54:56 mahagon se ještě na výrobu hodin tolik nepoužíval.
00:55:01 Skříňka vypadá velmi stroze, je to obyčejný povrch,
00:55:06 není nijak leštěná nebo něčím zvýrazněná,
00:55:09 jako tomu bylo u hodin pozdější výroby.
00:55:13 Takže mahagon byl na 50. léta 18. století málo používán,
00:55:18 obzvláště u těchhle obrácených hodin se zvonky.
00:55:23 Je tu několik dobrých znamení.
00:55:26 Máme tu podpis, máme tu otvor na kyvadlo,
00:55:29 ale bohužel má rozbitou pružinu, takže ho nemůžeme...
00:55:35 Za to můžu já.
00:55:37 To není zase taková tragédie.
00:55:41 Jsou tu tahle malá litá kování s intarzovanou hlavičkou
00:55:45 a propracovaným zdobením kolem.
00:55:49 Na zadní části hodin máme jemnou rytinu.
00:55:55 A jsou to třípřevodové hodiny, což je velmi vzácné.
00:56:00 Možná se můžeme pokusit z nich vyloudit tři údery na tři čtvrtě,
00:56:04 protože takové hodiny jsou opravdu vzácnost.
00:56:16 Hezky zní.
00:56:20 A pak odbíjí... Víte, kolik za ně zaplatil?
00:56:25 Vůbec netuším. Vím jen, že později řekl,
00:56:27 že koupil ty nejlepší hodiny, jaké si mohl dovolit,
00:56:31 že si nemohl dovolit Tompionky.
00:56:36 To mi stačí. Dnes by za ně dostal minimálně 12 000 liber.
00:56:46 -Což není špatné.
-To vůbec není špatné.
00:56:49 Zemřel, když mi bylo devět, ale moc pro mě znamenal.
00:56:53 Navíc se uměl o rodinu dobře postarat.
00:56:59 Uměl investovat. Ono to funguje tak,
00:57:02 že když koupíte jak nejlíp můžete, tak to takhle zůstane.
00:57:07 Ano, přesně tak.
00:57:09 -Děkuji mnohokrát.
-Já děkuji.
00:57:16 Strávili jsme krásný den v Bridlingtonu.
00:57:19 Ani nevím, jestli se tu mezi všemi těmi nádhernými předměty
00:57:22 nějaký automat objevil, ale pokud ne,
00:57:25 předmět, který vyhrál, určitě stál za to.
00:57:28 Děkuji obyvatelům Bridlingtonu, že zavítali k nám
00:57:31 do krásné královské secesní síně. Loučím se s vámi, na shledanou.
00:58:03 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2012
Ocitáme se v ráji hracích automatů ze šedesátých let. Jak krásné a naivní bylo tehdy hrát! Dvě nádherně restaurovaná autíčka z autodromu, lodní telegraf z pravé dělové ocele, slavnostní knoflíky zachycující bitvu mezi Francouzi a Angličany u Quebecu, hospodářovy zamykací stojací hodiny, mahagonově snědý znalec odhaduje mahagonový prádelník z 18. století na 10 tisíc liber a hračka – měsíční japonský robot ze šedesátých let a švýcarská hrací skřínka za liber sto tisíc – nebo jsme se snad přeslechli? – korunují tento týden Příběhy starožitností z lázní v Bridlingtonu.
V tomto díle mimo jiné uvidíte
Lodní telegraf HMS Falcon
Průzkumník Měsíce
Japonsko, 1963–1964
Váza
Michael Harris, 1968
Lázně Bridlington
O pořadu
Celoživotní úděl člověka je obklopovat se novými věcmi a sledovat, jak se zvolna proměňují ve věci zánovní, pak obstarožní a pak staré. Není rozumnější si rovnou obstarat věci staré a pak spokojeně sledovat jak mládnou a ve skleníku či na stěně ložnice tiše a trvale získávají na ceně a na kráse? 26dílný cyklus BBC "Příběhy starožitností aneb Víte co máte?" je přehlídkou vztahů mezi věcmi a lidmi. Britská koloniální minulost a láska k tradicím je zde zobrazena z té příjemné strany. Každý týden se vydává televizní štáb doplněn o skupinu virtuózních znalců umění do nejkrásnějších koutů Anglie, aby tam natočil odborné i zcela laické rozhovory nad věcmi, které tam majitelé vlastnoručně přinesli z domova. Na oplátku si společně vyslechneme krátké příběhy, které každou starožitnost či někdy jen prostou starou věc provázejí. Nelíčený zájem majitelů a často velmi radostné překvapení co do ceny objektů je součástí show.