Dokument o životě a díle Jana Blažeje Santiniho. ### Režie M. Dvořáček
00:01:15 Kdo je tento poutník časem? Co na své cestě hledá,
00:01:19 a co nám přináší?
00:01:22 Jsme na sklonku 17. století.
00:01:25 Po zdrcující porážce českých stavů na Bílé Hoře, začala
00:01:28 katolická církev obnovu zničených a rozpadlých kostelů a klášterů.
00:01:33 Stavební konjunktura a pronikání nových stavebních prvků
00:01:37 a postupů se setkaly s osobou talentovaného, vzdělaného
00:01:41 a duchovně vyspělého umělce.
00:01:45 Díla, která vznikla, se vyznačují originalitou a krásou
00:01:50 a přes století nás oslovují dokonalým skloubením obsahu
00:01:54 a formy.
00:02:55 Na přelomu 17. a 18. století započala na místě trosek
00:03:00 kdysi slavného gotického kláštera Aula Regia výstavba budovy
00:03:05 konventu barokního kláštera na Zbraslavi.
00:03:08 Architektem byl Jan Blažej Santini, tehdy třiadvacetiletý
00:03:13 umělec, potomek italského kameníka,
00:03:17 usazeného v Praze Santina Eichela.
00:03:21 Pojetí a celková podoba zbraslavského konventu
00:03:24 cisterciáckého kláštera potvrzují Santiniho směřování k jedinečnému
00:03:29 rázu výlučné architektonické tvorby již od samých počátků
00:03:34 jeho práce.
00:03:37 Velkolepost konceptu,působivá invence, dráždivá a překvapivá
00:03:42 tvarosloví, nápaditá prostorová členitost, rytmické kolísání výšek
00:03:49 -to vše v dokonalé kompozici, které ladí oku.
00:04:09 Velkorysá koncepce upoutá již při pohledech ze širokého okolí
00:04:14 a zvláště akcentována je severní fasáda.
00:04:40 V interiérech jsou barokní formy spojené s gotickými,odkazujícími
00:04:46 ke slavné minulosti kláštera.
00:04:51 Osa hlavního vstupu ve východním křídle je konfrontována s příčnými
00:04:55 prostory v dalších traktech a ústí do rajského dvora konventu.
00:05:14 V monumentální chodbě užíval Santini dva typy kleneb - českou
00:05:19 placku a kupoli.
00:05:22 Výškově chodba prochází přízemím do vloženého polopatra sousedního
00:05:26 traktu.
00:05:48 Originalita světelného systému, která tak zdůrazňuje vnitřní
00:05:52 pohyb i realitu v Santiniho díle se stala příznačnou pro jeho
00:05:57 další stavby.
00:06:11 Úspěch na Zbraslavi pravděpodobně zapříčinil zakázku od sedleckého
00:06:15 opata Jindřicha Snopka.
00:06:18 Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele
00:06:22 v Sedlci se stal již ve své době obdivovanou stavbou mladého
00:06:26 architekta.
00:06:29 Santini zde plně respektoval gotický charakter stavby
00:06:33 a její starobylost chtěl zvýraznit právě zachováním její gotické
00:06:37 podoby.
00:06:41 Řešením západního průčelí kostela akcentuje Santini vertikální
00:06:45 rozměr, který korunuje socha Panny Marie.
00:07:00 Důležité pro Santiniho bylo jistě i to, že opat Jindřich Snopek,
00:07:05 velmi vzdělaný a vlivný muž, kterému v té době bylo už 70 let,
00:07:10 pojal vůči 25letému Janu Blažejovi plnou důvěru a měl pochopení
00:07:15 pro veškeré Santiniho netradiční záměry.
00:07:58 Hrozen na hrotu vysutého svorníku symbolizuje Kristovu obět,
00:08:03 která zde vychází člověku vstříc až na práh chrámu.
00:08:27 V interiéru chrámu působí na věřící vznosné proporce
00:08:31 hlavní lodi a rytmické střídání stěn a kleneb.
00:08:36 Na konci hlubokého prostoru stával monumentální barokní oltář.
00:08:47 Na barokních úpravách se podílel Janův mladší bratr,
00:08:50 kameník František Jakub, který pracoval i na dalších
00:08:53 bratrových stavbách a díky své výjimečné uměleckořemeslné
00:08:58 zdatnosti přispěl k jejich věhlasu.
00:09:43 Šroubovitá schodiště stoupají vzhůru bez viditelné podpory
00:09:47 a symbolizují onu dále tak akcentovanou cestu vzhůru,
00:09:52 odlehčují hmotu směrem k duchovním světům.
00:10:18 Pro své stavby si Santini kámen vybíral sám.
00:10:22 Už jako dítě v otcově kamenické dílně nalézal v jejich hmotě
00:10:26 a tvarech inspiraci a měl k nim přímo posvátný vztah.
00:10:32 Už tehdy je nevnímal jako kameník, ale jako tvůrce,
00:10:37 který bude navrhovat jejich tvary a z nich vytvářet své stavby.
00:11:10 V letech 1705-1709 vytvářel Santini další reprezentativní
00:11:16 dílo a sice i kapli sv. Anny, která měla stát v parku letní
00:11:21 rezidence hradčanských benediktýnek
00:11:24 v Panenských Břežanech.
00:12:30 Interiér kaple je rovněž koncipován v duchu originální
00:12:34 vynalézavosti a umělecké odvahy.
00:12:37 Santini zde projektoval stavební prvky zcela nově,
00:12:40 bez ohledu na starší architektonické postupy.
00:12:45 Rozehrál v tomto složitě, ale úchvatně řešeném interiéru
00:12:49 zcela neobvyklé tématizace architektury,
00:12:52 které výrazně přesáhly svoji dobu.
00:12:57 Ústřední estetickou kvalitou je zde světlo různé intenzity
00:13:01 a různé podoby, která modeluje prostor.
00:13:05 Světlo přirozené a přece sakrální.
00:13:09 Stavba v sobě nese obsah jakési skutečnosti
00:13:13 a světlo zde představuje nejvyšší božskou energii.
00:13:55 V letech 1711-1726 provedl Santini opravu a přestavbu monumentální
00:14:02 pozdě románské baziliky benediktýnského kláštera
00:14:06 v Kladrubech u Stříbra.
00:14:09 Mistrovskou barokní gotizací vtiskl exteriéru i interiéru
00:14:13 nový živý obsah architektonické i duchovní jednoty.
00:14:18 Náročná přestavba probíhala ve třech etapách -
00:14:22 nejprve bylo přestaveno trojlodí, posléze transept
00:14:26 a nakonec velká kaple nad křížením lodí.
00:14:36 Tehdejší kladrubský opat Maurus Fintzguth vypsal na projekt
00:14:39 opravy cosi jako architektonickou soutěž a k účasti vyzval dva
00:14:44 nejvýznamnější pražské architekty té doby - Kryštofa Dietzenhofera
00:14:49 a Jana Blažeje Santiniho.
00:14:52 Poté se rozhodl realizovat Santiniho návrh,
00:14:54 který se mu líbil více, přestože byl nákladnější.
00:14:59 Sám Santini byl hluboce zasažen touto stavbou.
00:15:03 Hledal nejen její stavební výraz, ale i ducha, jímž stavba
00:15:08 dokáže oslovit.
00:15:40 Jakoby z jiné, mnohem pozdější doby působí prosklené válcovité
00:15:44 točité schodiště.
00:16:26 Přemýšlel jsem do kolika částí rozvrhnu hlavní prostor
00:16:30 kladrubské baziliky a snad mne osvítil blesk
00:16:35 jako nebeské znamení.
00:16:38 A bylo rozhodnuto.
00:16:41 Zřízením kaple nad křížením a připojením kněžiště vložil
00:16:45 Santini do prostoru kostela dvě centrály a tím jej rozvrhnul
00:16:50 do čtyř částí, z nichž každá má svůj vlastní obsah.
00:16:55 Hlavní loď a chór jsou tak orientovány právě ke středu
00:16:59 těchto prostor, ve kterých graduje světlo.
00:17:02 Prosklením kněžiště se interiér kostela otevírá a přesahuje ven.
00:17:07 Světlo, které vniká do kupole okny nad mariánskou korunou
00:17:12 jí jakoby povznáší vzhůru.
00:17:16 Prudce převýšený prostor kupole je sférou otevřených nebes,
00:17:21 ke kterým kráčí pozemská církev hlavní lodí.
00:17:25 Chór je prostorem řeholního života, kterým chválíme Boha
00:17:30 a kněžiště neomezeným prostorem, ve kterém se nám Bůh sklání.
00:17:37 Náboženský obsah a architektonická forma jsou v tomto díle
00:17:41 v dokonalé jednotě.
00:19:47 Kostel sv. Václava ve Zvoli, jehož rozsáhlá přestavba byla
00:19:50 realizována v letech 1713-1717, patří sice mezi neobvyklé stavby,
00:19:56 ale svým architektonickým pojetím a významem se řadí
00:20:00 k těm nejpozoruhodnějším stavbám svého druhu.
00:20:05 Je jedinečným článkem řetězu kostelů nad půdorysem řeckého
00:20:10 kříže.
00:20:20 Tvarem stříšky nad lucernou věže v podobě knížecí čapky nám Santini
00:20:25 připomíná patrona chrámu - knížete sv. Václava.
00:21:19 Architektonické prvky interiéru kostela jsou zredukovány
00:21:22 do podoby jakoby utkané z jemných linií.
00:21:27 I zde hraje hlavní roli světlo, dopadající do prostoru okny,
00:21:32 lucernou a probráním klenby pod kruchtou.
00:21:44 Pravděpodobně v dubnu 1714 slíbil Santini vypracovat projekt
00:21:49 klášterního kostela Narození Panny Marie v Želivi.
00:21:53 Pracoval rychle a plány dodal již v červnu téhož roku.
00:21:58 V dalších měsících byly vybudovány konstrukce trojlodi
00:22:01 a již v listopadu byly osazeny krovem a střechou.
00:22:07 Santini v Želivi neprováděl reinterpretaci středověkého
00:22:10 chrámu, ale prováděl zde dostavbu nové části.
00:22:15 Fasády trojlodí a průčelí nejsou zdobeny charakteristickými
00:22:19 kamennými prvky, ale jsou pouze omítnuty a představují posun
00:22:23 Santiniho tvorby k formálnímu minimalismu.
00:23:00 I u tohoto díla je velmi výrazná orientace umělce na zásadní
00:23:04 význam světla v jeho stavbách.
00:23:07 Jako u jiných Santiniho staveb lze i tady jednoznačně
00:23:11 interpretovat interiér želivského chrámu jako onu architektovu
00:23:16 "cestu ke světlu".
00:23:19 Světlo a jeho intenzita graduje od vstupu směrem ke kněžišti.
00:23:24 V hlavní lodi je částečně zastíněno vložení empor,
00:23:28 za kterými běží vysoká okna přes celou výšku chrámu.
00:23:33 V prostoru kněžiště pak světlo kulminuje a vytváří jakýsi
00:23:38 koridor do nebes.
00:24:18 Je zřejmé, že Santiniho architektura pojímá světlo
00:24:22 jako tvůrčí zdroj stojící výše než hmota a prostor.
00:24:27 Zdroj, který hmotu a prostor utváří.
00:24:32 Zdroj, který je od Boha a k Bohu směřuje.
00:25:24 Křtiny u Brna byly mariánským poutním místem, které v 17.
00:25:28 a ještě počátkem 18století navštěvovali desetitisíce
00:25:33 poutníků ročně.
00:25:36 Osobité pojetí Santiniho architektury se přirozeně
00:25:39 objevuje i při stavbě poutního kostela Jména Panny Marie,
00:25:44 který je hlavní dominantou poutního místa
00:25:47 a jedním z vrcholů umělcovy tvorby.
00:26:30 Také v této stavbě je téma prostoru, obaleného další
00:26:34 prostorově světelnou slupkou, dále rozvíjeno.
00:26:38 Jednotlivé části vnitřního prostoru jsou otvírány různými
00:26:41 průhledy a otvory do dalších prostorových zón.
00:26:45 Prostorová energie je utvářena světlem.
00:26:49 Vytváří iluzi mizení hmoty, její rozestupování
00:26:52 a otvírání v místech příslušných prostorových směrů.
00:28:06 Složité vztahy mezi prostorem, hmotou a světlem jsou v kostele
00:28:11 Jména Panny Marie shodné jako v lodi želivského kostela
00:28:15 nebo centrále kněžiště chrámu v Kladrubech.
00:28:50 Na kostel Jména Panny Marie navazuje na východní straně
00:28:55 ambitové nádvoří s kaplí sv. Anny.
00:29:02 Kostel ve Křtinách je skvělou stavbou i z hlediska
00:29:06 krajinného urbanismu.
00:29:21 Stavbu chlumeckého zámku provedl dle Santiniho návrhů v letech
00:29:25 1721-1723 František Maxmilián Kaňka.
00:29:31 Architektura zámku je opět příkladem aplikace kompozičního
00:29:35 schématu paprsčité centrály.
00:29:39 Zámek v Chlumci nad Cidlinou je dalším dokladem i toho,
00:29:43 že Santini byl velmi dobře informován o aktuálních vrcholně
00:29:47 barokních tendencích té doby a o tehdejším uměleckém dění.
00:29:53 S těmito podněty však nakládal zcela po svém, v souladu se svým
00:29:57 Santiniovským pojetím architektury.
00:30:45 Hlavní sálové prostory jsou umístěny ve středním
00:30:48 válcovém objemu stavby.
00:30:50 V patře prochází hlavní sál dvěmi podlažími,
00:30:54 pod ním v přízemí je sala terrena.
00:30:58 V bočních křídlech jsou pak trojice shodně dimenzovaných
00:31:01 čtvercových salonů.
00:31:03 Stavba sloužila původně nejvyššímu kancléři českého království,
00:31:07 hraběti Františku Maxmiliánu Kaňkovi jako lovecký zámeček.
00:31:13 Po vzácné návštěvě císaře Karla , který se zde zúčastnil třídenního
00:31:18 lovu,je zámek nazýván Karlova koruna.
00:32:03 Obnova zpustošeného rajhradského probožství podle plánů
00:32:06 Jana Blažeje Santiniho započala v roce 1722 a rychle pokračovala
00:32:12 za poměrně častých návštěv architekta.
00:32:16 O rok později byly dvě třetiny novostavby kostela
00:32:20 sv. Petra a Pavla již pod střechou a dokončen a vysvěcen
00:32:23 byl v roce 1730.Této události se však již Santini nedožil.
00:32:49 Kompozičně klíčovou roli zde hrají důmyslně řešené sestavy okenních
00:32:53 otvorů. Charakteristické jsou vlnité a volutové formy,
00:32:58 do špalet jsou vloženy záklenky pozdně gotického typu.
00:33:21 O Santiniho invenci dnes vypovídá nejvíce řešení severního
00:33:25 bočního průčelí.
00:33:28 Hloubková dispozice chrámu je složena ze tří prostorných
00:33:31 buněk, tří na sebe navazujících a prostupujících se centrál.
00:33:48 V interiéru se zvláštním způsobem provazují a na sebe působí
00:33:52 samostatný lineární rozvrh ploch a objemové modelace stěn.
00:33:58 Stavba tak spojuje zdánlivě protikladná estetická témata
00:34:03 architektury do jednoho celku.
00:34:48 Do této jakoby pulzující struktury vnitřního prostoru vstupuje
00:34:52 opět hra přirozeného světla.
00:34:55 Směrem do hloubky kostela intenzita světla postupně
00:34:58 narůstá, ve středu stoupá vzhůru, a v kněžišti
00:35:03 prostupuje okny a přichází divákovi vstříc.
00:35:08 Tento prostor, stejně jako v Sedlci a Kladrubech,
00:35:12 je koncipován jako ke světlu, cesta k Bohu.
00:35:34 Nikdo z nás neví, jak bude jeho cesta dlouhá a které zastavení
00:35:39 bude to poslední.
00:35:41 Každá lidská činnost má svůj smysl a svou velkou cenu,
00:35:45 je-li dělána a prožívána jak nejlépe jsme toho schopni.
00:35:50 Tento muž je toho dokladem, jeho tvroba je prostoupena
00:35:54 pokorou, snahou po dokonalosti a přiblížení se Bohu.
00:35:59 Světlo v jeho stavbách,ta nejvyšší energie boha a lásky,
00:36:03 zůstala jeho poselstvím a darem pro další generace.
00:36:12 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře představuje
00:36:17 snad nevyhraněnější realizaci Jana Blažeje Santiniho.
00:36:22 Záměrem stavebníka, žďárského opata Václava Vejmluvy,
00:36:26 bylo oslavit Jana Nepomuckého chrámem v podobě hvězdy uprostřed
00:36:31 hvězd. Kostel je obklopen rytmizovaným věncem ambitů,
00:36:37 který vymezoval nebeský prostor chrámu, nadpřirozenou skutečnost
00:36:44 snesenou na zem.
00:36:47 Na střechách kaplí ambitů stávaly původně obelisky, symboly světla
00:36:52 a nadvlády božího řádu nad pozemskou skutečností.
00:36:57 Otvory oken ve věžičkách se zvony měly výplň z látky,
00:37:01 která svých rozechvíváním nesla zvuk do širokého okolí a zvala
00:37:06 poutníky k účasti na slávě boží.
00:37:22 U této pozoruhodné stavby se setkáváme se zvláštní
00:37:26 nearchitektonickou realitou, spíše duchovního než hmotného
00:37:30 charakteru, které plynule až explozivně směřuje do středu
00:37:35 a vzlíná vzhůru.
00:37:38 Celá stavba je prostoupena několika symbolickými rovinami,
00:37:42 které se projevují jak v použitých tvarech, tak v rovině symboliky
00:37:46 čísel, vycházející z kabaly, kterou duchovně spříznění partneři
00:37:51 - architekt Jan Blažej Santini i opat Václav Vejmluva
00:37:55 znali a studovali.
00:37:58 V tomto smyslu lze vidět pozoruhodně se doplňující
00:38:01 symbolické významy.
00:38:17 Samotná stavba je nejen bytostně nádherná, ale i obsahová.
00:38:23 V každém místě je cítit majestát božího pohybu.
00:38:27 V každém místě, oslovuje nás, obyčejné smrtelníky,ve jménu Boha.
00:38:34 Je to dokonalý nebeský chrám posazený do pozemského světa
00:38:39 jako vzácný šperk Boží Trojjedinosti.
00:38:44 Snad nějak takhle hovořil kazatel Jakub Felix Pacher při svěcení
00:38:49 kostela.
00:38:56 Pohled na kostel obklopený věncem ambitů je fascinující.
00:39:01 Tvoří kompoziční dominantu celého kraje.
00:39:04 I tento krajinně urbanistický efekt podporoval myšlenku
00:39:08 svěření kláštera a kraje pod ochranu nebeského patrona.
00:39:14 Atmosféra tohoto poutního místa byla přímo magická.
00:39:18 Prožitky poutníků neopakovatelné.
00:39:22 Vztah nebes a země vnímali poutníci všude kolem.
00:39:59 Prostor interiéru poutního zelenohorského kostela má zvláštní
00:40:03 podmanivý charakter.
00:40:06 Jeho jednotlivé části jsou navzájem otevřené a prostupné
00:40:10 a do středu proniká ze všech stran světlo.
00:40:14 Vlastní prostor lodi kostela je architektonicky i světelně
00:40:19 vygradován směrem vzhůru.
00:40:46 Dřevo je dar boží, věrný druh kamene z lůna harmonické přírody.
00:40:51 Stejně jako kámen je dalším géniem pro tvůrčí inspiraci,
00:40:57 je mým uctívaným partnerem pro završení uměleckého díla.
00:41:02 Stejně jako řezbáři.
00:41:04 Vyřezávají krásu oltářů,andělských tváří, božích těl i lavice pro ty,
00:41:11 kteří se přišli tiše posadit, aby vyslechli hlas boží.
00:41:38 Nalezení neporušeného jazyka světce v roce 1719
00:41:42 bylo považováno za zázrak.
00:41:44 Opat Václav Vejmluva, velký ctitel sv. Jana Nepomuckého již od mládí,
00:41:50 získal tuto vzácnou relikvii k výzdobě klenby kostela a kostelu
00:41:54 tak dal další význam coby ohromný světcův relikviář.
00:42:21 Jan Blažej Santini cítil, že přichází smrt.
00:42:24 5. prosince 1723 nadiktoval svoji závěť, ve které svěřuje svou duši
00:42:30 do rukou kristových a žádá o laskavou přímluvu sv.Pannu Marii
00:42:35 a sv. Jana Nepomuckého a všechny milosti svaté.
00:42:42 Skryté titulky:Jana Kubíčková
00:42:46 .
Polohraný dokumentární pořad zachycuje život a dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho, který žil a tvořil v první polovině 18. století v českých zemích. Jeho stavby se vyznačují monumentalitou, konstrukční smělostí a slohovou výjimečností – proslavil se jako významný představitel českého gotizujícího baroka. Barokní představy o prostoru a hmotě, sjednocení duchovní a materiální stránky světa jsou nejlépe vyjádřeny v jeho vrcholných dílech – poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je zapsán v seznamu UNESCO, a v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné hory. Dokument chce kromě Santiniho díla, které patří k našemu nejhodnotnějšímu kulturnímu dědictví, přiblížit i jeho život, silně ovlivněný mysticismem.