V srpnu 1945 byly atomové zbraně použity dvakrát „naostro“. Pak už naštěstí nastalo „jen“ období jaderných zkoušek a atomových závodů mezi USA a SSSR. Americký dokument
16. července 1945 byla pod krycím kódem Trinity odpálena v Novém Mexiku první atomová bomba na světě. 6. a 9. srpna 1945 provedly Spojené státy dva atomové útoky na Japonsko a to pochopilo, že další boj je marný. 2. září téhož roku 2. světová válka skončila. Začala ale nová éra vědy a techniky, vojenství a také mezinárodních vztahů.
- Atmosferické výbuchy a účinky záření
- Operace Plumbbob a Hardtack
- Jaderný závod se Sovětským svazem
- Konec jaderných testů?
Atmosferické výbuchy a účinky záření
Práce na zdokonalení vodíkové pumy vyvrcholily na jaře roku 1954 testem Castle Bravo. Byl to dosud nejsilnější atmosférický výbuch uskutečněný Spojenými státy. Na rozdíl od předchozích zkoušek bylo použito pevné palivo. Konstrukce Edwarda Tellera a Stana Ulama se osvědčila. Otevřela se tak cesta k výrobě účinnějších zbraní, které mohly být přepravovány letecky. Výbuch o síle 15 megatun zbavil ostrovy veškeré vegetace. Účinky bomby byly oproti původnímu očekávání dvaapůlkrát vyšší. Vědci byli tímto výsledkem překvapeni. Po explozi se do ovzduší uvolnilo ohromné množství radioaktivních částic. Mrak unášený větrem zasáhl některé vojáky, ostrovany a japonskou rybářskou loď, která omylem vplula do zakázané oblasti. Nebezpečí, které představuje radioaktivní spad, se po tomto incidentu vtisklo hluboko do podvědomí veřejnosti.
Od zrušení podmořského výbuchu operace Crossroads uplynulo téměř devět let. Test se nakonec uskutečnil v rámci operace Wigwam v roce 1955. Osm set kilometrů západně od kalifornského San Diega byla do šestisetmetrové hloubky pod nákladním člunem spuštěna nálož o síle 30 kilotun. Za lodí se táhlo devět kilometrů dlouhé vlečné lano. Na něm byly zavěšeny 3 bezpilotní ponorky s označením Squaw. Na jejich palubách byly kamery a přístroje pro záznam účinků atomového výbuchu. Cílem této operace bylo určit kritickou vzdálenost pro likvidaci nepřátelských ponorek ve velkých hloubkách.
V rámci operace Redwing se roku 1956 v Pacifiku uskutečnily testy vysoce účinných termojaderných zařízení. O sedm měsíců dříve Sovětský svaz zkonstruoval vodíkovou pumu, kterou bylo možné dopravovat na palubě letadla. Tím se znovu změnil poměr sil. Spojené státy proto urychleně připravily obdobný test s krycím jménem Cherokee. Výbuch o síle 3,5 megatuny téměř dvěstěkrát překonal účinek exploze první atomové bomby Trinity. Cherokee, 1. americká vodíková puma shozená z letadla, 21. května 1956 Jaderné pokusy zanechaly na tichomořských ostrovech nesmazatelné stopy. Pacifická zkušební střelnice doslova mizela před očima. Z ekonomických důvodů byly k přepravě termojaderných bomb stále častěji používány nákladní lodě. Mnohé z těchto zkoušek vyvolávaly znepokojení.
Část výzkumu účinku záření se zabývala množstvím záření, které prochází lidským tělem. Do žaludku byla zavedena speciální sonda. Tvořila ji malá kapsle naplněná malými kousky fotocitlivého materiálu. Sondu potaženou parafínem pokusná osoba spolkla. Připojenou nití se kapsle po expozici vytáhla a následně byla změřena úroveň radiace. Gamma záření poškozuje organismus dvojím způsobem. Může přímo ničit živou tkáň a posléze vyvolat různé typy rakoviny. Prvky, které nás zajímají, mají poločas rozpadu v řádech jednotek až tisíců let. Škodlivými se stávají teprve potom, kdy se prostřednictvím jídla, pití a vzduchu dostanou do těla. To nás přivádí k velmi diskutované otázce Stroncia 90. Po chemické stránce se chová jako atomy vápníku v přirozených cyklech. Snadno se ukládá v rostlinách, kostech, mase a mléce býložravých živočichů. V lidském těle se Stroncium 90 váže podobně jako vápník v kostech, a to zejména u dětí, u nichž se kostní tkáň teprve tvoří. Radioaktivní izotop stroncia nepoškozuje genetické informace uložené v buňkách. Ale vážně narušuje funkci kostní dřeně a je tak příčinou vzniku leukémie a dalších typů rakoviny.
Operace Plumbbob a Hardtack
Navzdory sílícímu odporu se na podzim roku 1957 uskutečnilo v Nevadské poušti 24 zkušebních výbuchů pod krycím jménem Operace Plumbbob. Pokus s označením Hood byl největší atmosférickou explozí provedenou na území Spojených států. Bombu o síle 74 kilotun vynesl horkovzdušný balon do výšky 450 metrů. Ministerstvo obrany využilo sérii zkoušek k urychlení vojenského výcviku pro případ atomové války. Současně pokračoval výzkum účinků jaderných explozí. Jedenadvacátou zkouškou operace Plumbbob byl Rainier. Šlo o vůbec první podzemní jaderný test provedený na území Spojených států. Bomba o síle 3 kilotun, odpálená 240 metrů pod povrchem způsobila vypaření horniny a vznik dutiny o průměru 30 metrů. Tato technologie získala na důležitosti po uzavření dohody zakazující všechny jaderné zkoušky s výjimkou podzemních. Budoucí pokusy tak zůstaly skryty před slídivými zraky.
Během operace Hardtack v roce 1958 odpálily Spojené státy v Pacifiku 35 jaderných náloží. V té době už byly jaderné zkoušky veřejností vnímány jako zbytečné řinčení zbraní, které zvyšuje mezinárodní napětí a může přivést svět na pokraj totální války. Ale vláda Spojených států byla nadále přesvědčena, že tyto zbraně představují jedinou protiváhu sovětského vojenského potenciálu. Sověti právě dokončili sérii atmosférických zkoušek. Očekávalo se, že začnou vyzývat k přijetí moratoria na jaderné testy. Dobře totiž věděli, že Američané jsou s tímto programem pozadu. Testy probíhaly na ostrovech Eniwetok a Bikini. V rámci operace Hardtack byla zkušební střelnice rozšířena ještě o Johnstonův ostrov. Za zmínku stojí především test s krycím jménem Kaktus. Malá nálož o síle 18 kilotun vytvořila kráter široký 40 a hluboký 11 metrů. Až o mnoho let později, v roce 1980, byl veškerý zamořený materiál z atolu Eniwetok shromážděn a nasypán právě do tohoto kráteru. Potom byla skládka zakryta betonovým sarkofágem, který měl zabránit úniku radioaktivního záření.
Jaderný závod se Sovětským svazem
V roce 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Země. Ve Spojených státech to vzbudilo značný neklid. Proto v roce 1958 uskutečnily dvě výškové exploze s pomocí raketových nosičů. Jaderné hlavice byly v obou případech vyneseny střelou typu Redstone konstruktéra Wernhera von Brauna. Tento muž vyvinul během druhé světové války německou raketu V-2. Balistické střely Redstone na ni technicky navazovaly. Měly však pouze omezený dolet. Jako palivo používaly tekutý kyslík. Jadernou nálož vynesly do horních vrstev atmosféry a tam ji před detonací vypustily. Bomba Teak o síle téměř 4 megatun explodovala ve výšce 80 kilometrů. Výbuch způsobil silnou magnetickou poruchu v atmosféře – známou jako elektromagnetický impuls. Tento jev na osm hodin umlčel rádiové přenosy a poškodil elektrické obvody od Havaje až po Nový Zéland.
Bezprostředně po explozích Teak a Orange uskutečnily Spojené státy v jižním Atlantiku v rámci operace Argus tři raketové zkoušky o síle jedné kilotuny. Cílem experimentu bylo prozkoumat účinky radioaktivního záření zachyceného v radiačních pásech obklopujících naši planetu. Odpálením náloží ve výšce 480 kilometrů nad povrchem Země měl vzniknout radioaktivní štít pro ochranu před sovětskými jadernými střelami.
Nejvyšší sovět zvolil 16. března 1958 Nikitu Chruščova předsedou vlády. Svobodný svět očekává posun v diplomacii. Předpoklady se potvrdily o čtrnáct dnů později. Sovětský svaz oznámil, že zastavuje jaderné testy, což Spojené státy označily za propagandistický manévr. Pokud Sovětský svaz jednostranně neobnoví svůj program – jsou Spojené státy připraveny pozastavit zkoušky atomových a vodíkových zbraní po dobu jednoho roku od začátku jednání. Křehké moratorium mezi Spojenými státy a Sovětským svazem platilo tři roky. Sověti však tajně vyvíjeli nové zbraně hromadného ničení včetně vodíkové pumy o síle 57 megatun – nejsilnější atomové zbraně všech dob. Byla to zmenšená verze původní stomegatunové konstrukce. A dala se přepravovat letecky. Odpálením této obrovské bomby projevil pan Chruščov cynickou neúctu k OSN. Tímto aktem zasadil Sovětský svaz smrtící ránu dohodě o testování jaderných zbraní. Výrazně zvýšil znečištění atmosféry – a odstartoval novou etapu závodů ve zbrojení. Odmítl humanitární výzvu OSN a tím všech mírumilovných národů.
V reakci na to provedly Spojené státy v roce 1962 rozsáhlou sérii pokusných výbuchů. Napětí se nadále zvyšovalo. Spojené státy uskutečnily v Nevadě a v Pacifiku v rámci operací Nougat, Storex a Dominic téměř stovku jaderných testů. Hlavní důraz byl kladen na zdokonalení útočných a obranných systémů, které kvůli moratoriu nemohly být předtím prověřeny. Během operace Dominic byly obnoveny pokusy na Johnstonově a Vánočním ostrově. Využití Vánočního ostrova bylo vyjednáno s Brity, kteří na něm prováděli vlastní termonukleární zkoušky. Bomby o síle mnoha megatun, dopravované na palubách strategických bombardérů B-52 z Havaje, byly shazovány v blízkosti jižního cípu Vánočního ostrova.
Konec jaderných testů?
Ministerstvo obrany pokračovalo v plánech na proniknutí do vesmíru. Nad Johnstonovým ostrovem provedlo pět explozí. Většina pum byla vynesena raketami typu Thor. Testy prověřovaly možnosti neutralizace odpálených nepřátelských hlavic vysoko nad zemským povrchem. Testování jaderných zbraní se dostalo do kosmického věku. Kennedy podepsal zákaz jaderných zkoušek v ovzduší. Tightrope, odpálený 4. listopadu 1962, byl poslední atmosférickou zkouškou, kterou Spojené státy uskutečnily. Bomba nesená raketou amerického letectva Nike-Hercules explodovala nad Johnstonovým ostrovem. Dlouhá série amerických jaderných testů se uzavřela. V roce 1963 vstoupila v platnost mezinárodní dohoda zakazující zkoušky v ovzduší. Zanedlouho poté opustili američtí vojáci a technici své tichomořské základny. Rozloučili se s písečnými plážemi, ale stopy po jaderných pokusech tu zůstaly ještě hodně dlouho.
V letech 1945 – 1962 uskutečnily Spojené státy 331 jaderných zkoušek v atmosféře. Smlouvu o zákazu jaderných zkoušek v ovzduší ratifikovalo sto zemí. Nicméně o rok později v říjnu roku 1964 propukly v Čínské lidové republice celonárodní oslavy. Předseda vlády Čou-en-laj oznámil, že 16. října byla úspěšně odpálena první čínská atomová bomba. Výbuch o síle 20 kilotun se rovnal účinkům bomby svržené na Nagasaki. V červnu roku 1967 završila Čína své jaderné ambice úspěšnou zkouškou skutečné termojaderné zbraně – vodíkové pumy. V následujících letech provedli Číňané celkem 45 atomových a termojaderných výbuchů. Celý program byl oficiálně ukončen v roce 1996.