Rok 1944 začal ve znamení dalších krvavých bojů s Japonci v Tichomoří. Američtí a britští letci neustávali ve strategickém bombardování Třetí říše a celý svět čekal na den, kdy Spojenci rozrazí bránu Pevnosti Evropa. 6. červen 1944 se nezadržitelně blížil. Americký dokumentární cyklus
00:00:00 Tento dokument obsahuje unikátní filmové záběry
00:00:03 z druhé světové války.
00:00:05 Řada z nich se na televizní obrazovce objevuje poprvé.
00:00:08 Tyto filmové materiály byly digitálně zrestaurovány.
00:00:12 Většina z nich byla pořízena na místech, o kterých vyprávíme,
00:00:15 ale některé jsou pouze ilustrativní.
00:00:17 Na bojištích byly často natočeny i dosti drastické záběry.
00:00:22 V předchozích dílech jsme viděli:
00:00:24 Mimořádná zpráva z Washigtonu:
00:00:26 Bílý dům oznamuje, že Japonci útočí na Pearl Harbor.
00:00:29 Bombardovali Pearl Harbor.
00:00:31 Myslím, že málokdo věděl, kde to k čertu je...
00:00:34 Záložní důstojník Charles Scheffel se vydal do války...
00:00:37 Čekala na něj v severní Africe.
00:00:40 Slyšel jsem křik svých mužů.
00:00:42 Ten pitomý kluk po mé pravé ruce se hned zvedl. Byl na místě mrtvý.
00:00:47 A tak jsem zařval: Ať se už nikdo nezvedá!
00:00:51 Já vás odtud dostanu!
00:00:54 Židovský emigrant z Vídně Jack Werner
00:00:56 se přihlásil do americké armády.
00:00:59 Hitler mě málem připravil o život a tak jsme se rozhodli,
00:01:02 že nastal čas přestat řečnit a začít něco dělat.
00:01:07 Byl vyslán na aleutský ostrov Attu,
00:01:10 kde ho čekala první bojová akce.
00:01:15 Konečně jsem měl možnost osvědčit se v boji
00:01:18 a cítit se jako člověk, který se dokáže ovládat.
00:01:27 Dopřej nám společnou víru, že člověk pozná chléb a mír,
00:01:35 že pozná spravedlnosti a slušnost, svobodu a bezpečí,
00:01:41 a rovnou příležitost pro své snažení,
00:01:45 nejen v naší zemi, ale na celém světě.
00:01:56 Toto jsou tváře hrdinů našeho příběhu...
00:02:30 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:02:34 Druhá světová válka Zapomenuté filmy
00:02:40 Jaro 1944
00:03:00 Tohle není konec. Není to ani začátek konce.
00:03:08 Ale možná to je konec začátku.
00:03:16 V uplynulých dvou a půl letech
00:03:19 Spojenci pochopili jednu nezvratnou skutečnost:
00:03:22 pokud vůbec někdy chtějí porazit Hitlera,
00:03:25 musí se vylodit na kontinentu a "Pevnost Evropu" dobýt.
00:03:31 Připravujeme mohutné ofenzívy...
00:03:35 budou vyžadovat veškerou naši energii a statečnost,
00:03:38 naší i naších spojenců...
00:03:42 Bez vítězství nelze přežít. To si musíme uvědomit.
00:03:47 Nedá se přežít!
00:03:52 Všichni věděli jen to, že se chystá něco velkého.
00:03:56 Jižní Anglie, jaro 1944
00:04:02 Poté, co přežil krvavé tažení v severní Africe a na Sicílii,
00:04:06 přijel podporučík Charles Scheffel do Anglie.
00:04:11 Připravovala se tam nejsložitější obojživelná invaze v dějinách.
00:04:15 Jako příslušník 39. pěšího pluku
00:04:18 nacvičoval mnohokráte i on vylodění na invazní pláže.
00:04:33 Pokaždé, když přijdeme sem dolů,
00:04:35 vidíme, že na pobřeží vyrostly další naloďovací tábory -
00:04:39 a že v přístavu přibylo lodí.
00:04:45 Po vítězstvích v severní Africe a na Sicílii
00:04:48 byli Spojenci konečně připraveni
00:04:50 na zahájení dlouho očekávané invaze do Francie.
00:05:02 Na každém volném místě byly uloženy zbraně a zásoby.
00:05:11 Venkovská krajina byla zaplněna tanky, nákladními auty,
00:05:15 pásovými vozidly a střelivem všeho druhu.
00:05:22 Jestli na britské ostrovy přivezou ještě nějaké další zásoby,
00:05:25 tak se snad potopí.
00:05:30 Už tam není ani místečko.
00:05:32 Všude, kam přijdete, narazíte na vojenská skladiště...
00:05:37 A tehdy jsem si uvědomil, jak mohutná akce to bude.
00:05:46 Centrální Tichomoří, konec ledna 1944
00:05:59 V době, kdy se spojenecká vojska připravovala
00:06:01 na invazi do Normandie,
00:06:04 vojenští plánovači v Tichomoří uváděli do chodu
00:06:06 mohutný útok proti Japoncům.
00:06:16 Jack Werner patřil mezi 85 000 vojáků americké armády,
00:06:20 kteří pluli směrem k Marshallovým ostrovům.
00:06:24 Po působení u průzkumníků na ostrově Attu
00:06:27 byl Werner zpátky u své jednotky,
00:06:30 13. ženijního praporu 7. pěšího pluku.
00:06:36 Budeme zřejmě součástí operace,
00:06:39 která má rozbít vnější obranný perimetr japonského císařství.
00:06:46 Wernerova operační skupina měla obsadit atol jménem Kwajalein.
00:06:54 Námořní pěchota měla zaútočit na atoly Roi a Namur na severu,
00:06:58 zatímco cílem pozemní armády byl ostrov Kwajalein na jihu.
00:07:03 Obsazení tohoto atolu by otevřelo cestu k útoku
00:07:06 na hlavní strategický cíl v centrálním Tichomoří -
00:07:09 Mariánské ostrovy.
00:07:12 Z letišť na Marianách by mohly těžké bombardéry B-29
00:07:16 napadnout dokonce i Tokio.
00:07:19 Atol Kwajalein, 1. února 1944
00:07:24 Všude kolem nás byly nepatrné korálové ostrůvky
00:07:28 se světlými plážemi - jako perly v náhrdelníku.
00:07:33 Maličké kousky země v tom obrovském oceánu
00:07:36 se staly cílem našeho mohutného náporu.
00:07:45 Sedm z nás bylo přiděleno k práci s výbušninami.
00:07:49 Naším úkolem bylo odnášet je na břeh vojákům,
00:07:53 jakmile je budou potřebovat.
00:07:55 A tak místo skutečného boje to vypadalo,
00:07:58 že budu "nosičem pro střelce".
00:08:01 Bylo to strašně ubíjející. Chtěl jsem být v akci...
00:08:10 Zatímco Wernerova skupina čekala vzadu
00:08:14 se zásobami střeliva a výbušnin,
00:08:16 jednotky 7. pěší divize útočily
00:08:18 na tři kilometry dlouhý ostrov Kwajalein.
00:08:23 Opevněným ostrovem, obsazeném 5000 japonskými obránci,
00:08:27 se táhl hrozivý řetězec palebných postavení a bunkrů.
00:08:35 Mezi našimi muži panovala nálada očekávání a mírného napětí.
00:08:41 Věděli, že je před námi nová bitva,
00:08:44 a že s nepřítelem budeme bojovat
00:08:46 v nových a možná tvrdších podmínkách...
00:08:54 Bude to krvavý a neúprosný boj.
00:09:05 5:45
00:09:07 Námořní lodě pálí na obranná postavení na ostrově.
00:09:10 Byla to strašná, ohromující palba.
00:09:42 Zdálo se mi, že se ostrov musí potopit.
00:09:45 Tenkrát na Attu jsem o celkové situaci
00:09:48 neměl nejmenší tušení.
00:09:51 Ale teď jsem už měl nějaké zkušenosti,
00:09:54 abych mohl sledovat koordinovaný útok
00:09:56 různých složek armády, námořnictva a letectva.
00:10:01 Dá se říct, že mi to dávalo smysl.
00:10:03 Pochybnosti se vytrácely,
00:10:06 a byl jsem přesvědčen o tom, že Japonce porazíme.
00:10:24 9:00
00:10:25 Ostrov Kwajalein je v troskách. Vyloďování začíná.
00:10:41 Moji staří kamarádi z roty A
00:10:44 postupovali v první a ve čtvrté útočné vlně...
00:10:47 Kéž bych tam byl s nimi.
00:11:12 9:30
00:11:14 Pět tisíc vojáků 7. pěší divize útočí na západní část Kwajaleinu.
00:11:45 24:00
00:11:47 Podle průzkumu zůstalo z 5000 obránců ostrova naživu jen 1500.
00:11:58 Vsadil bych svou denní dávku jídla na to,
00:12:02 že to těžké ostřelování nepřítele zničilo.
00:12:08 Z toho úplně zdevastovaného ostrova přinášejí naše raněné
00:12:12 a já se mohu jenom vyptávat, jak to tam vypadá.
00:12:26 A sedět tady...
00:12:31 A čekat, až na mě přijde řada...
00:12:46 Je těžké nemyslet na těch osm kluků,
00:12:49 kteří spali v téhle posteli během posledních čtyř měsíců.
00:12:52 Všichni jsou teď mrtví. Nebo někde v zajateckých táborech.
00:12:56 Bassingbourn, Anglie, jaro 1944
00:13:03 Bert Stiles právě přijel do kasáren
00:13:07 v anglickém Bassingbournu.
00:13:11 Začínající spisovatel se přihlásil k letectvu s nadějí,
00:13:14 že z něj bude stíhací pilot.
00:13:17 Byl však přidělen k bombardéru B-17.
00:13:21 Stiles měl létat u jedné z osádek 8. letecké armády,
00:13:25 která operovala z britských letišť.
00:13:31 Před rokem nepřežili dva ze tří letců
00:13:35 svých prvních 25 bojových letů.
00:13:51 Jsem zapojen do něčeho zatraceně velkého,
00:13:54 většího, než si dovedu představit,
00:13:57 mnohem většího, než o čem jsem snil.
00:14:06 Od této chvíle... se budu dotýkat smrti.
00:14:13 Bassingbourn, Anglie 19. dubna 1944
00:14:20 Před prvním bojovým letem
00:14:23 vzbudili Stilese a zbytek jeho osádky ve dvě v noci.
00:14:28 V půl čtvrté seděli všichni
00:14:30 ve zděném domku s plechovou střechou
00:14:33 na instruktáži.
00:14:36 O hodinu později dělali poslední přípravy...
00:14:49 Jediné na co jsem myslel, bylo - sakra, to je ono! Jdeme na Němce.
00:15:04 Pokud měli mít Spojenci nějakou šanci vylodit se v Normandii,
00:15:08 museli nejprve ovládnout oblohu nad Lamanšským průlivem
00:15:12 a nad Francií.
00:15:14 Aby se to podařilo, museli udeřit na strategické objekty v říši.
00:15:21 Bertova B-17 se připojila k ohromnému svazu bombardérů,
00:15:26 letících nad Německo.
00:15:28 Jejich cílem bylo zničení továren, kde se vyráběly německé stíhačky.
00:15:34 Když se podíváte na naši formaci, vypadá pořád dobře.
00:15:38 Jako nehybná smrt, letouny jen tak visí ve vzduchu.
00:15:44 Ale dá to práci udržet se v takové pozici,
00:15:48 zvláště když jste to dosud dělali jen několikrát.
00:15:53 Během letu - ve výšce 7000 metrů -
00:15:56 se musí Stiles vypořádat s velmi nepříjemným fyzickým pocitem.
00:16:03 Teplota v letadle klesá hluboko pod nulu.
00:16:07 Aby se předešlo omrzlinám, členové posádky mají na sobě
00:16:10 rozměrné, elektricky vyhřívané kombinézy,
00:16:13 které ale omezují jejich pohyblivost.
00:16:20 Po téměř dvou hodinách letu navigátor potvrdil,
00:16:24 že jsou nad německými hranicemi a blíží se ke svému cíli.
00:16:32 A je to. Jsme nad Vaterlandem.
00:16:38 Někdy možná uvažuji jako pacifista.
00:16:41 Němci přece vidí to samé slunce a stejný měsíc jako já,
00:16:46 a jejich obloha je stejně modrá a nádherná jako ta naše.
00:16:50 Jenže ti lidé dole jsou nacisté.
00:17:00 Když se letouny přiblížily k cílové oblasti,
00:17:03 německé protiletadlové baterie zahájily palbu.
00:17:07 Zkraje to vypadá neškodně. Ale uprostřed je to peklo.
00:17:14 Střelec uprostřed trupu se ptá: "Proletíme?"
00:17:20 Teď jsme přímo v té hrůze,
00:17:23 obklopeni malými černými obláčky smrti.
00:17:34 Jiný pilot hlásí rádiem,
00:17:36 že jeho navigátor je úplně rozstřílený.
00:17:39 Slyším hrůzu v jeho hlase.
00:17:43 Tady, na tom modrém nebi, umírá člověk.
00:17:50 Je hodně těžké tomu uvěřit.
00:17:53 Rád bych věděl, který to je letoun.
00:18:06 Po nekonečných minutách se Stilesova B-17
00:18:09 dostala z protiletadlové palby.
00:18:15 Nastal čas shození dvou a půl tunového nákladu.
00:18:24 Tyto 500kilogramové pumy - ty velké, ošklivé mrtvé věci -
00:18:29 oživnou jenom na tak dlouho, aby zabily všechny okolo.
00:18:38 Co se tam stane, až explodují?
00:18:45 Přicházím ze země, na kterou pumy nikdy nepadaly.
00:18:49 Co o tom můžu vědět?
00:19:05 Po šesti hodinách...
00:19:07 se Stilesův letoun vracel na základnu.
00:19:19 Tři stroje z jeho třicetičlenné skupiny se už nevrátí.
00:19:29 Celková ztráta byla třicet mužů.
00:19:39 Ještě nikdy jsem nebyl tak unavený, ale srdce mi nepřestávalo tlouct.
00:19:47 Ten pocit se nedá popsat -
00:19:50 prostě jen tak sedět a v klidu dýchat.
00:20:00 Londýn, duben 1944
00:20:12 Londýn byl stále ještě cílem náletů...
00:20:15 ale chtěl jsem se do města podívat...
00:20:18 Charles Scheffel dostal ze svého výcviku na invazi
00:20:22 krátkou dovolenou
00:20:24 a s několika muži z 39. pěšího pluku navštívil Londýn.
00:20:42 Scheffel byl v tomto městě poprvé a poprvé viděl také zkázu
00:20:47 způsobenou téměř čtyřmi roky Hitlerovy nenávisti.
00:20:56 Začínám si uvědomovat, že tato válka je odporná.
00:21:00 Je to vražedná záležitost, která zanechává ve svých stopách
00:21:04 všechno zničené.
00:21:12 Všude jsou trosky.
00:21:22 Hrozím se toho, když vidím,
00:21:24 v jakých podmínkách musí žít civilisté.
00:21:41 Tento podlý člověk se pokusil zlomit
00:21:46 naše skvělé ostrovní pokolení bezhlavým zabíjením a ničením.
00:22:05 Ale tím, co udělal,
00:22:08 zapálil oheň v britských srdcích tady i všude na světě.
00:22:15 Bude žhnout ještě dlouho potom,
00:22:18 co odstraníme všechny stopy po požárech,
00:22:22 které v Londýně způsobil.
00:22:38 Lidé projevovali ohromující vůli. Všude, kam jsem přišel,
00:22:42 bylo patrné to rozhodné odhodlání - zvítězit.
00:22:47 Lidé odklízeli způsobené škody a otevírali své obchody.
00:22:52 Dokonce i divadla byla plná.
00:23:09 Sestoupili jsme do podzemní dráhy a já nemohl uvěřit tomu, co vidím.
00:23:14 Bylo v ní lůžko vedle lůžka, a kdo že to na nich ležel?
00:23:24 Na těch postelích byly ve všech stanicích
00:23:29 uloženy malé děti, čtyř-, pěti-, šestileté děti.
00:23:35 Rodiče je sem uložili, aby byly chráněny před bombami,
00:23:41 které ten den padaly.
00:23:45 Když vidíte takovou organizaci,
00:23:47 uvědomíte si, že tito lidé jsou mimořádní.
00:23:52 Byl jsem strašně vděčný za to,
00:23:54 že moje rodina nemusí zažívat to co oni...
00:24:00 Zažehl oheň, který bude hořet stálým a stravujícím plamenem,
00:24:05 dokud nebudou v Evropě spáleny poslední stopy nacistické tyranie.
00:24:30 V pět odpoledne jsme měli vytvořené předmostí
00:24:33 do hloubky asi 500 metrů - to není moc.
00:24:38 Atol Kwajalein, 1.února 1944
00:24:49 Pět kilometrů od pobřeží ostrova
00:24:52 byl Jack Werner stále netrpělivější.
00:24:55 Byl pověřen zásobovacími úkoly a dostal rozkaz zůstat na lodi,
00:24:59 dokud nebude předmostí zcela zajištěné.
00:25:11 Konečně jsme dostali rozkaz...
00:25:21 Na pláži, několik metrů od moře, skládáme bedny dynamitu.
00:25:44 Neviděl jsem žádné Japonce, jenom spoušť všude kolem.
00:26:20 Naši vojáci jsou špinaví a unavení.
00:26:27 Odpočívají hned vedle pokroucených těl mrtvých Japonců.
00:26:35 Zápach byl všudypřítomný,
00:26:37 ale zdálo se, že to našim chlapcům nevadí.
00:26:43 Vidět mrtvoly Japonců navršených na hromadách...
00:26:46 byl podivný pocit -
00:26:50 a samozřejmě mě šokovala ta ohromná zkáza,
00:26:59 likvidace lidí a materiálu, které s sebou válka přináší.
00:27:06 Bylo to něco, co jsem ještě nezažil.
00:27:37 Nad Německem, květen 1944
00:27:45 Zabíjíme každého, kdo se dostane našim pumám do cesty.
00:27:49 Ty pod námi nevidíme umírat.
00:27:51 Jediná smrt, kterou vidíme, je smrt našich kamarádů.
00:27:56 Druhý pilot B-17 Bert Stiles létal 2 až 3 bojové lety týdně.
00:28:02 Tempo operací bylo zběsilé a ztráty narůstaly.
00:28:11 Za jediný měsíc přišla 8. letecká armáda o 409 letounů.
00:28:18 S blížící se invazí do Normandie
00:28:21 8. letecká armáda intenzitu svých akcí ještě zvýšila.
00:28:24 Ve snaze udržet Luftwaffe daleko od pobřeží Francie,
00:28:28 útočila na cíle hluboko v německém vnitrozemí.
00:28:33 Všichni kolem se pokoušeli vtipkovat a přehánět...
00:28:40 ale nikdo nebyl nijak zvlášť vtipný a všichni strašně nadávali.
00:28:55 Stiles se účastnil náletu na Berlín -
00:28:58 na nejsilněji bráněné město ve Třetí říši.
00:29:04 Myslím si, že jde v podstatě jen o to, zabít co nejvíc Němců.
00:29:08 A jestli se k tomu připlete nějaká žena nebo dítě
00:29:12 a utrhne jim to hlavu nebo je to zasype,
00:29:15 nedá se nic dělat, nemáme s nimi žádné slitování.
00:29:24 Letci však nevěděli,
00:29:26 že skutečným smyslem těchto bojových letů
00:29:29 bylo vylákat do akce německou Luftwaffe.
00:29:32 70% jejích sil bylo rozmístěno právě v oblasti Berlína.
00:29:42 Jakmile nepřátelské letouny napadnou B-17ky,
00:29:46 perutě nových stíhaček P-51 Mustang
00:29:49 mohou provést překvapivý útok a zničit je.
00:29:55 Spojenecké velení považovalo ztráty B-17
00:30:00 za "strategickou oběť".
00:30:07 Po skončení náletu se perutě bombardérů obracely
00:30:11 na zpáteční cestu do Anglie...
00:30:13 Náhle se kolem nich objevily desítky nepřátelských stíhaček.
00:30:19 Proboha, oni jsou snad všude! Přilétají od slunce.
00:30:24 Ze všech světových stran! To je děs.
00:30:32 Nezbývalo nic jiného, než poprosit paní Štěstěnu,
00:30:36 aby letěla hodně blízko nás.
00:30:49 Snad všichni piloti, kteří ještě v Luftwaffe zbyli,
00:30:54 na nás spustili palbu. Nedalo se nic dělat.
00:30:57 Nad Berlínem, květen 1944
00:31:04 Při náletu na Berlín
00:31:06 napadly peruť Berta Stilese stíhačky Luftwaffe.
00:31:14 Hmotnost "létající pevnosti" a poměrně nízká letová rychlost
00:31:19 znemožňují úhybné manévry.
00:31:22 Osádky letounů nemohou dělat nic jiného,
00:31:25 než udržovat formaci
00:31:26 a čekat na pomoc doprovodných stíhaček P-51.
00:31:32 Jedna osádka byla sestřelena...
00:31:35 Cítím se jako v pasti, jako figurka na střelnici...
00:31:40 U našeho bočního okénka explodoval granát.
00:31:43 Zatraceně, to bylo blízko.
00:31:58 Díky bohu za Mustangy...
00:32:03 kéž bych byl jedním z jejich pilotů.
00:32:07 Za létání na P-51 bych prodal i svou duši...
00:32:12 Místo toho jsem byl uvězněn v téhle pomalé velrybě...
00:32:24 Po nekonečných hodinách nad kontinentem
00:32:27 se Stilesův bombardér vracel do Anglie.
00:32:32 Z více než 400 letounů, které zaútočily na Berlín,
00:32:37 bylo 33 sestřeleno a dalších více než 200 poškozeno.
00:33:00 Byli sestřeleni tři z kluků, které jsem dobře znal.
00:33:05 Nebylo mi nějak fyzicky zle, jen jsem cítil šok.
00:33:09 Určitou vnitřní vyhaslost.
00:33:18 Tahle válka je jenom peklo a hrůza...
00:33:22 Vůbec nevím, jak by se dala někdy ukončit.
00:33:33 Je tak nádherné, být naživu... ale je to také dost příšerné...
00:33:39 protože je spousta těch, kteří naživu už nejsou.
00:33:44 Vím jenom tohle -
00:33:46 pokud budu muset zase vyšplhat do toho bombardéru,
00:33:49 může to být taky naposled...
00:33:54 Atol Kwajalein, únor 1944
00:34:15 Vyloďování běží jako hodinky.
00:34:21 Muži leží na palubě, opalují se a čtou si vtipy,
00:34:26 zatímco několik set metrů odtud
00:34:28 jiní mariňáci čelí nepřátelské palbě a možné smrti.
00:34:37 Je to neskutečné.
00:34:42 Zatímco 7. pěší divize likvidovala obránce Kwajaleinu,
00:34:46 přejížděl Jack Werner od ostrova k ostrovu.
00:34:50 Zásoboval vojáky trhavinami
00:34:53 a podílel se tak na dobytí zbytku atolu.
00:34:57 Na malém ostrůvku
00:35:00 zničila jedna rota dynamitem poslední betonovou pevnůstku.
00:35:07 Měli jsme sebou tlumočníky
00:35:10 a jejich prostřednictvím jsme se Japonce pokoušeli přesvědčit,
00:35:14 aby se vzdali.
00:35:18 Najednou se ozvala ohlušující exploze.
00:35:29 Než by se vzdali a ulpěla na nich hanba,
00:35:33 odpálili své vlastní zásoby výbušnin.
00:35:40 Nikdo z nich nepřežil.
00:36:04 Atol Kwajalein Američané po čtyřech dnech bojů dobyli.
00:36:09 Touto jedinou bitvou Spojenci posunuli oblast bojů
00:36:13 o 800 kilometrů blíž k Japonsku. Získali místo pro mezipřistání,
00:36:17 odkud mohli podnikat mohutné útoky na Mariánské ostrovy.
00:36:23 Bitva skončila.
00:36:26 Tím, co jsem dělal, jsem k vítězství moc nepřispěl.
00:36:30 Když jsme odplouvali z Kwajaleinu, dal jsem si předsevzetí:
00:36:34 už nikdy nechci příště sedět stranou.
00:36:40 Camp Barton Stacey, Anglie, 1. června 1944
00:36:47 Všichni s napětím čekáme, co se bude dít...
00:36:51 Poručíka Charlese Scheffela
00:36:54 a ostatní důstojníky 39. pěšího pluku
00:36:57 svolali na jejich základně v Anglii
00:36:59 k instruktáži vedené velitelem pluku.
00:37:04 Termín invaze se blížil a napětí rostlo.
00:37:12 Přecházel sem a tam -
00:37:14 tak jako kdysi náš basketbalový trenér.
00:37:17 Řekl nám: Zúčastníme se největší invaze v historii.
00:37:22 Osvobodíme Evropu. Někdo z nás to přežije, někdo ne.
00:37:29 Ale to není podstatné. My to musíme udělat.
00:37:37 Jeden muž po chvíli mlčení řekl:
00:37:40 "Pane plukovníku, možná to není podstatné pro vás,
00:37:44 ale pro nás je to zatraceně důležité!"
00:37:48 Ten starší muž se začal smát a my všichni s ním.
00:37:57 Často říkal: "Příkladný...
00:38:01 to zní velmi vlastenecky."
00:38:06 Ale já si nemyslím, že by někdo chtěl být vzorem pro ostatní.
00:38:10 Myslím si, že se všichni ptají na tohle:
00:38:13 "Jak jsem se sakra vůbec dostal do téhle situace...
00:38:16 a jak ji přežiju?"
00:38:25 Pokaždé, když nás v noci vzbudili na bojovou akci,
00:38:29 někdo zvolal "Je to invaze!" Ale nikdy to invaze nebyla.
00:38:33 Bassingbourn, Anglie, 6. června 1944. Den "D"
00:38:41 Druhého pilota Berta Stilese a osádku jeho bombardéru B-17
00:38:46 vzbudili už po 30 minutách spánku. Kaplan sloužil zvláštní bohoslužbu.
00:38:52 Něco se děje.
00:38:54 Všichni důstojníci měli nažehlené uniformy.
00:38:58 Měl jsem pocit, že se blíží velká událost.
00:39:02 Velící důstojník základny řekl: "A je to tady - invaze.
00:39:06 Letíte jako podpora pozemních vojsk."
00:39:10 Bylo to přesně tak - veškerá naše únava zmizela.
00:39:14 Připravuje se první útočná vlna 659 bombardérů B-17.
00:39:18 Každý nese 4000 kilogramů pum.
00:39:29 Přidává se k nim 418 bombardérů B-24.
00:39:50 Do trupu letadla šlehal déšť.
00:39:53 Normálně by byl let za tohoto počasí zrušen.
00:39:56 Ale teď ne. Ten den nemohlo nic narušit.
00:40:07 Stilesův stroj patřil 6. června 1944 k 11 000 letounů,
00:40:13 vyslaným proti cílům na invazních plážích a za nimi.
00:40:22 Byla to rutina, jednoznačná a jednoduchá.
00:40:25 Ale nebylo v tom nic jednoduchého.
00:40:28 Spousta věcí se totiž nemusela podařit.
00:40:31 Jižní Anglie, 6. června 1944, Invaze
00:40:41 Silnice byly ucpané všemi druhy vozidel,
00:40:44 které si dokážete představit.
00:40:47 Muži z 39. pěšího pluku
00:40:50 projížděli přeplněnými silnicemi a ulicemi anglických měst...
00:40:54 a pomalu se blížili k místu, odkud měli odplout do Normandie...
00:41:00 Scheffel a další veteráni měli působit jako posily.
00:41:05 56 kilometrů dlouhá cesta trvala čtyři hodiny.
00:41:09 Britští civilisté mávali a zdravili nás,
00:41:13 podávali nám koláčky a pití.
00:41:15 Nikomu ani nevadilo, že když jsme se sunuli úzkými ulicemi,
00:41:19 tak jsme našimi nákladními auty otloukali rohy jejich domů.
00:41:24 Naše divize měla být ve druhé vlně na pláži,
00:41:28 která prý bude nejbezpečnější. Čekání na začátek boje
00:41:32 je ovšem stejně těžké jako bitva samotná.
00:41:38 Nad Francií, 6. června 1944, Invaze
00:41:45 Vrstvou mraků jsme byli odříznuti od veškerého dění.
00:41:49 Viděli jsme jen to,
00:41:51 jak několik lodí na něco střílí jako o závod...
00:41:56 Ale pak se mlha zase zavřela...
00:42:02 Bert Stiles se nad Lamanšským průlivem
00:42:05 usilovně snažil spatřit něco na plážích pod sebou.
00:42:10 Nikde nebylo ani stopy
00:42:13 po explozích protiletadlových granátů.
00:42:16 Napadlo mě, že všechny ty kanóny mají skloněné hlavně
00:42:20 a čekají na naše kluky na plážích...
00:42:26 Vojáci, námořníci a letci Spojeneckých expedičních vojsk:
00:42:32 chystáte se zahájit velké válečné tažení,
00:42:35 o které jsme usilovali po mnoho měsíců.
00:42:40 Oči celého světa se upírají na vás.
00:42:44 Budou vás provázet naděje a modlitby všech lidí,
00:42:47 milujících svobodu.
00:42:49 150 000 příslušníků spojeneckých vojsk
00:42:52 zaútočilo na 80 kilometrů dlouhý úsek pobřeží v severní Normandii
00:42:56 s cílem vytvořit zde předmostí.
00:42:59 Čekají zde na ně čtyři německé pěší a jedna tanková divize.
00:43:05 Jdete zničit
00:43:07 německou válečnou mašinérii.
00:43:11 Nebudete mít jednoduchý úkol.
00:43:13 Váš nepřítel je dobře vycvičený,
00:43:16 náležitě vyzbrojený
00:43:19 a ostřílený v bojích...
00:43:23 Bude bojovat s veškerou brutalitou.
00:43:32 Za první den měli Spojenci 10 000 padlých.
00:43:41 O půlnoci je na pevnině 175 000 vojáků
00:43:44 a 50 000 bojových vozidel.
00:43:48 Vývoj války se obrátil.
00:43:52 Plně důvěřuji vaší statečnosti,
00:43:57 oddanosti povinnostem
00:44:00 a bojovým zkušenostem.
00:44:07 Nechceme nic jiného
00:44:09 než naprosté vítězství.
00:44:19 Západní Spojenci vstoupili na území "Pevnosti Evropa".
00:44:23 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2012
Únor 1944, atol Kwadžalein v Pacifiku. Pěšák Jack Werner se účastní útoku na opevněný ostrov, kde se bránilo 5000 japonských vojáků. Po několikahodinové dělostřelecké přípravě zaútočí Američané v několika vlnách. Japonci nemají šanci, ale vzdát se nechtějí. Jako vždy… Bert Stiles slouží u letectva. Původně se chtěl stát pilotem stíhačky, ale vojenské úřady ho přidělily k bombardovací letce. Po výcviku ve Spojených státech byl převelen k 8. letecké armádě dislokované ve Velké Británii. 19. dubna 1944 se uskuteční jeho první bombardovací mise nad Německem. V Británii působí na jaře roku 1944 i podporučík Charles Scheffel. Prodělal invazi do severní Afriky a ví, že ho čeká ještě větší výsadková operace v okupované Evropě. Jako statisíce dalších mužů ale netuší kdy a kde. Tuší jen, že Den D se blíží…