Výprava do dávných časů i za poutavou současností jihovýchodu Mexika. Francouzský dokument
00:00:45 Česká televize uvádí francouzský dokumentární film
00:00:52 YUCATÁN PRODCHNUTÝ TAJEMSTVÍM MAYŮ
00:01:00 Yucatánský poloostrov,
00:01:02 nalézající se na jihovýchodě Mexika,
00:01:05 je jedním z výsostných míst mayské civilizace.
00:01:08 Na poloostrově leží tři z jedenatřiceti států,
00:01:11 z nichž se skládají Spojené státy mexické.
00:01:17 Yucatán tvoří
00:01:19 jen několik metrů nad hladinu moře vyčnívající rovina.
00:01:23 Na poloostrově žije pozoruhodně pestrá tropická fauna.
00:01:26 Už před mnoha lety vzniklo několik rezervací
00:01:29 a národních parků,
00:01:31 jejichž úkolem je chránit bohaté, ale křehké přírodní prostředí.
00:01:35 Zvířata sehrála v kultuře Mayů nesmírně důležitou úlohu.
00:01:48 Pozornost však vyžadují také rostlinné druhy.
00:01:53 Příroda jako celek se musí udržovat v určitých mezích,
00:01:57 aby nepohltila archeologické dědictví země.
00:02:04 Obyvatelstvo Yucatánu je převážně katolického vyznání.
00:02:08 Lidé jsou zde velmi mladí:
00:02:11 téměř polovina ještě nedosáhla dvaceti let.
00:02:14 Na Yucatánu tvoří více než 50 procent obyvatelstva
00:02:18 Mayové.
00:02:19 Jejich kultura se obohatila nejrůznějšími vlivy.
00:02:27 Ve školách se vedle španělštiny vyučuje i yucatecká mayština,
00:02:31 jazyk, který dlouho přetrvával pouze v mluvené podobě,
00:02:35 nyní však existuje i jeho psaná podoba,
00:02:38 používající písmena latinské abecedy.
00:02:41 Dodnes se zachovávají prvky tradičního mayského bydlení.
00:02:46 Využívají se tradiční materiály
00:02:48 a moderní architektura z nich stále čerpá inspiraci.
00:02:52 Zdokonalily se pouze stavební techniky.
00:02:55 Období španělské kolonizace
00:02:58 však zanechalo na architektuře jasně viditelnou stopu.
00:03:02 Budovy z tohoto období
00:03:03 jsou součástí pečlivě chráněné historie.
00:03:09 Mayové často používali uměle vyvýšenou plošinu.
00:03:13 Je to jeden z charakteristických rysů jejich architektury.
00:03:19 Nejpozoruhodnější součástí jejich dědictví
00:03:23 je schodová pyramida,
00:03:25 jejíž seříznutý vrchol sloužil jako platforma pro chrám,
00:03:28 jak je tomu například v proslulé lokalitě Chichén Itzá.
00:03:33 Egypťané měli při stavbě pyramid k dispozici technické prostředky,
00:03:37 které Mayové neznali.
00:03:41 V Chichén Itzá se lidé klaněli božstvu známému po celém kraji -
00:03:46 opeřenému hadovi Cuculcanovi.
00:03:54 Obdélníkové hřiště a kamenné kruhy sloužily ke hře,
00:03:57 při níž si dvě družstva posílala míč.
00:04:00 Cílem bylo prohodit ho otvorem,
00:04:03 aniž by si hráč pomáhal rukama nebo nohama.
00:04:06 Poraženým - podle některých historiků vítězům -
00:04:09 pak mohla být uříznuta hlava jako oběť bohům.
00:04:21 Španělé se Yucatánu zmocnili v 16. století.
00:04:25 Mayové byli oslabeni vnitřními spory.
00:04:29 Ritualních předmětů Mayů si nevšímali,
00:04:32 protože nebyly vyrobeny ze zlata.
00:04:38 Když Španělé zvítězili, zavedli na Yucatánu katolické náboženství,
00:04:42 centralizovanou správu i své vlastní tradice.
00:04:46 Náboženství se stalo záminkou pro dobytí tohoto území.
00:04:52 Po několika pokusech o získání nezávislosti
00:04:55 byl Yucatán v roce 1848 definitivně připojen k Mexiku.
00:05:04 Dějiny Yucatánu zaznamenaly nejeden otřes,
00:05:08 avšak mayské tradice zůstaly stále živé.
00:05:32 Jedním z prostředků, jak tradice udržovat,
00:05:35 jsou i řemesla.
00:05:37 Přírodní zdroje, jako například rostlinná vlákna,
00:05:40 se staly snadno zpracovatelným materiálem.
00:05:48 Prastaré tradice přežívají ve velké míře
00:05:51 i díky hudbě a tanci.
00:06:01 Hudba ostatně doprovází turisty na každém kroku.
00:06:06 Turistika je jedním z hlavních ekonomických zdrojů poloostrova.
00:06:11 Celoroční teplé počasí a karibské pláže
00:06:14 sem lákají množství návštěvníků.
00:06:17 Turistická infrastruktura se inspiruje tradiční architekturou
00:06:22 a snaží se co nejharmoničtěji splynout s přírodou.
00:06:26 Nádhernou přírodu Yucatánu ještě umocňují archeologické vykopávky.
00:06:32 Objevovat zajímavá místa,
00:06:34 ať už jsou dílem člověka nebo dílem přírody,
00:06:37 lze různými způsoby.
00:06:39 Vždy je však důležité chovat se šetrně k přírodě.
00:06:53 Odměnou jsou pak nezapomenutelné zážitky.
00:07:07 Yucatán má rozsáhlou komunikační síť.
00:07:12 Obnovitelné zdroje energie doplňují bohaté zdroje nafty.
00:07:17 Letiště v Cancúnu využívají turisté,
00:07:20 kteří chtějí poznat mayskou kulturu.
00:07:27 Město Cancún, ležící na severu Yucatánského poloostrova,
00:07:31 je vstupní branou do turistické oblasti Riviera Maya,
00:07:35 táhnoucí se podél pobřeží Karibského moře.
00:07:39 Z některých ostrovů se staly přírodní rezervace,
00:07:42 z jiných, jako například Isla Mujeres,
00:07:45 pak známé turistické destinace.
00:07:50 Ostrov Isla Mujeres
00:07:53 je nejvýchodnější výspou mexického území.
00:07:58 Město Cancún bylo vybudováno výhradně se zřetelem na turisty.
00:08:03 Obrovské hotelové komplexy
00:08:05 zde vyrostly v rámci mohutné výstavby
00:08:08 zahájené koncem šedesátých let minulého století.
00:08:14 Autoři plánů města chtěli na tomto místě
00:08:17 mezi mořem a lagunami vybudovat středisko,
00:08:20 které by odlehčilo proslulému přímořskému letovisku Acapulcu,
00:08:24 ležícímu na břehu Tichého oceánu.
00:08:29 Návštěvníci zde najdou vše
00:08:31 k využití volného času a k rekreaci.
00:08:36 Profil golfového hřiště v lokalitě,
00:08:39 kde se život nezastaví ani v noci,
00:08:41 navrhli golfoví mistři.
00:08:50 Je-li někde třeba vytvořit patřičnou atmosféru,
00:08:54 stačí pozvat "mariachi".
00:08:56 Žesťové nástroje a kytary sem dovezli Španělé.
00:09:15 Hlavní část představení vyplní tradiční podívaná.
00:09:41 Na jiné struně pak noc pokračuje v nočních klubech,
00:09:45 které slibují nezapomenutelnou podívanou.
00:10:05 V záplavě barev a tónů
00:10:07 se návštěvníci nechávají pohltit tropickou horečkou.
00:10:18 Riviera Maya věrně odráží barvu Karibského moře.
00:10:23 Od severu k jihu protíná tuto turistickou oblast,
00:10:27 vybudovanou koncem devadesátých let, silnice.
00:10:37 Ať už návštěvníkův pohled zabloudí k moři či do vnitrozemí,
00:10:42 po celé délce Riviera Maya nespatří žádnou překážku.
00:10:48 Přímo u pláže lze spatřit pár skalisek,
00:10:51 která však nijak nebrání
00:10:53 užít si dosyta koupání v kruhu rodinném.
00:11:08 Proslulé letovisko Playa del Carmen
00:11:11 se změnilo od základů.
00:11:16 Dříve to byla rybářská vesnička.
00:11:19 Po úspěchu Cancúnu ji přebudovali tak,
00:11:21 aby odpovídala turistické poptávce.
00:11:24 I zde nabízí moře bezpočet možností,
00:11:27 jak se bavit a odpočívat.
00:11:33 Návštěvníci se mohou seznámit s mexickými zvyky.
00:11:37 Nezapomenutelný zážitek je "voladores",
00:11:40 neboli tanec letců.
00:11:50 "Voladores" lze obdivovat prakticky v celém Mexiku.
00:11:54 Avšak původ této tradice je stejně vzdálený jako nejasný.
00:12:02 Za zvuků flétny a malého bubínku
00:12:05 opisují čtyři muži zavěšení hlavou dolů
00:12:07 třináct otáček kolem vysokého sloupu.
00:12:11 Někdy měl rituální ceremoniál ukončit období sucha
00:12:15 nebo zajistit přízeň bohů.
00:12:23 "Tam, kde se zrodilo nebe", maysky "Sian Kaan",
00:12:28 je jméno biosférické rezervace ležící na břehu Karibského moře.
00:12:33 Těší se ochraně UNESCA
00:12:34 a přístup do ní stanovují přísná pravidla.
00:12:40 I specializovaní mayští průvodci
00:12:42 se musí držet velmi přesného itineráře.
00:12:45 To platí i pro Alberta Cen Caamala.
00:12:49 Mayové kdysi mezi městy Muiyl a Chunyaxché
00:12:52 vyhloubili umělý kanál,
00:12:54 aby po něm mohli plout přes mangrovy.
00:12:57 Existují tu ale také přírodní kanály.
00:13:00 V místech, kde se právě nacházíme,
00:13:02 je něco mezi osmi a devíti kilometry dlouhý přírodní kanál,
00:13:06 propojený s mořem.
00:13:08 Porost mangrovů se vypíná na svých vzdušných kořenech.
00:13:12 V brakické vodě vytváří neproniknutelnou změť.
00:13:15 Geografie těchto míst je známa už po celá staletí.
00:13:20 Tohoto kanálu využívali naši předkové Mayové k rozvoji obchodu.
00:13:25 Mayové, kteří žili ve střední Americe -
00:13:27 v Guatemale, v Belize, v Hondurasu -
00:13:30 cestovali a putovali i do města Muiyl.
00:13:33 Přiváželi tam zboží, například nefrit, hlínu,
00:13:36 drahé kameny, peří kvesalů, červce, kakao a kávu
00:13:39 a vyměňovali je s místními mayskými obyvateli.
00:13:44 Pozůstatky staveb, rozeseté po rezervaci, připomínají,
00:13:48 že nedaleko odsud stálo město Muiyl,
00:13:50 jedno z prvních mayských sídlišť na karibském pobřeží.
00:13:54 Nicméně cílem rezervace je
00:13:56 především chránit okolní přírodu a množství ptačích druhů.
00:14:02 V rezervaci máme 368 druhů ptáků, ať už vodních či suchozemských.
00:14:10 Někteří ptáci se drží u břehu,
00:14:13 zatímco jiní se nechávají volně unášet proudem.
00:14:31 V turistické oblasti Riviera Maya
00:14:34 se nachází rovněž přírodní park Aktun Chen,
00:14:37 který návštěvníkovi usnadní pochopení
00:14:40 velmi zvláštní geologie Yucatánu.
00:14:42 Poloostrov tvoří obrovská vápencová plošina.
00:14:45 Vápenec je drolivá hornina,
00:14:47 do níž snadno proniká voda a kořeny rostlin.
00:14:50 Minerální a rostlinný svět jsou tu úzce propojené.
00:14:54 A to do té míry, že je občas obtížné je od sebe rozeznat.
00:15:10 Yucatánská plošina se vynořila před 150 miliony let.
00:15:14 Od té doby vápenec hloubily hojné deště.
00:15:22 Tak vznikly "cenoty",
00:15:24 geologická zvláštnost, kterou Victor Arroyo dobře zná.
00:15:30 Slovo "cenote" vymysleli Mayové a Španělé.
00:15:34 Správná mayská výslovnost je "dzonot".
00:15:38 Když na Yucatán přišli Španělé, hledali vodu.
00:15:41 Mayové jim neustále opakovali "dzonot",
00:15:43 slovo, které si Španělé změnili na "cenote",
00:15:46 protože je nedokázali vyslovit. Znamená to "podzemní studna".
00:15:53 Tyto otvory v zemi mohou být otevřené nebo zavřené,
00:15:57 jako například tento,
00:15:59 který je ve skutečnosti jeskyní ve tvaru půlměsíce.
00:16:03 Tady našli Mayové pitnou vodu.
00:16:07 Jelikož voda velmi rychle proniká do země,
00:16:10 na Yucatánu neexistují povrchové řeky.
00:16:13 Všechny "cenotes" jsou navzájem propojené
00:16:17 podzemními vodními toky, které se táhnou až k oceánu.
00:16:21 Na yucatánském poloostrově je jich velké množství.
00:16:28 Voda, životně důležitá pro lidi,
00:16:30 je neméně důležitá pro zvířata žijící v parku.
00:16:37 Mayové lovili papoušky kvůli peří, které zdobilo oděv kněží.
00:16:51 Pekari páskovaný byl u Mayů oblíben pro svou chuť.
00:16:56 Opice byla zase jedním z jejich astrologických znamení.
00:17:01 Přírodní parky umožňují přiblížit se k volně žijícím zvířatům.
00:17:15 Kapustňák, mírumilovný savec na pokraji vyhynutí,
00:17:19 kterého námořníci považovali za sirénu,
00:17:22 se nechá obdivovat i zblízka.
00:17:28 Tento krokodýl už takovou důvěru nevzbuzuje.
00:17:36 Leguán dokáže nehnutě ležet po celé hodiny,
00:17:39 aby nevzbudil pozornost.
00:17:45 Mayské město Tulum, ztrácející se ve skalách,
00:17:48 je dokonale přizpůsobené okolí.
00:17:51 Mayové se objevili zhruba 2500 let před naším letopočtem.
00:17:56 Vybudovali oslnivou kulturu,
00:17:58 která zanikla na konci prvního tisíciletí našeho letopočtu.
00:18:02 Válka, epidemie, katastrofální sucho:
00:18:05 přesné důvody jejího zániku nejsou dodnes známy.
00:18:12 Zdi tvoří vápencové kvádry
00:18:15 opracované pomocí kamenných nástrojů.
00:18:18 Jako pojivo sloužila malta
00:18:20 vyrobená z rozdrceného a vypáleného vápence.
00:18:27 Některé budovy dodnes nesou stopy malířské a sochařské výzdoby.
00:18:32 Barvy však nedokázaly odolat teplému vlhkému podnebí Yucatánu.
00:18:37 Město Tulum Mayové obývali ještě v době,
00:18:40 kdy sem dorazili španělští conquistadoři.
00:18:43 Opuštěno bylo až v polovině 16. století.
00:18:47 Po několik let lidé ještě navštěvovali chrámy
00:18:51 a pak upadlo v zapomnění.
00:18:57 Některá mayská města pohltily tropické pralesy.
00:19:01 Takovým osud stihl například i město Cobá,
00:19:04 jedno z největších na Yucatánu.
00:19:07 Prozkoumána byla pouze malá část ruin,
00:19:10 rozptýlených na značné ploše.
00:19:15 Po oblíbené míčové hře
00:19:17 se zde zachovalo stupňovité hlediště pro diváky.
00:19:23 O astronomických a matematických znalostech Mayů
00:19:26 svědčí jejich kalendář. Stejně jako ten náš měl 365 dní.
00:19:33 Vzdálenosti mezi jednotlivými stavbami jsou značné.
00:19:38 Budovy se v mayských městech nikdy neumisťovaly náhodně.
00:19:42 Jejich poloha má vždy své racionální vysvětlení.
00:19:46 Tak kupříkladu chrám Nohoch Mul se nachází v oblasti staveb,
00:19:50 které mají duchovní poslání.
00:20:01 Stavba na křižovatce umožňovala sledovat pohyb ve městě.
00:20:06 Domy odolaly náporu let,
00:20:09 protože vápenec, když se snadno zpracovává,
00:20:12 postupem času ztvrdne.
00:20:18 Ve vesnici Cobá je hrnčířská škola.
00:20:22 Mayští výrobci keramiky byli velmi zruční.
00:20:25 Zvládali značně propracované techniky,
00:20:28 se kterými dnes Augustin Villalba seznamuje širší veřejnost.
00:20:33 Cílem této školy je dodat Mayům důvěru v jejich kulturu,
00:20:38 neboť v době španělské nadvlády bylo mayské umění,
00:20:41 a především hrnčířství, zapomenuto.
00:20:44 Hrnčířství přitom přináší ohromující množství informací
00:20:48 o jejich božstvech, jejich víře a minulosti.
00:20:51 Nejtěžší součástí mé práce je změnit způsob myšlení žáků,
00:20:56 nikoli naučit je hrnčířskému řemeslu.
00:20:59 Pokouším se jim ukázat krásu jejich kultury,
00:21:02 aby na ni byli patřičně hrdí.
00:21:08 Vyrobené předměty se prodávají,
00:21:11 aby škola získala potřebné prostředky na nákup materiálu.
00:21:28 Městečko Valladolid založili španělští dobyvatelé
00:21:32 na místě starého mayského města.
00:21:34 Mayské zříceniny poskytly kameny na stavbu jednotlivých budov.
00:21:46 Valladolid se nachází ve státě Yucatán.
00:21:49 Jeho jméno připomíná město,
00:21:51 které bylo prvním sídlem španělského království.
00:22:02 Ulice nalinkované jako podle pravítka
00:22:05 jsou typické pro města, která Španělé budovali v Americe.
00:22:17 Klášter založili františkánští mniši.
00:22:20 Zásadní roli při evangelizaci Mayů a původních obyvatel Ameriky
00:22:25 sehráli misionáři.
00:22:27 Přesto se však Mayové nikdy zcela neasimilovali.
00:22:31 Ještě v polovině 19. století
00:22:33 se někteří z nich právě na Yucatánu bouřili.
00:22:41 Mayové nebyli nijak oslniví mořeplavci.
00:22:44 Většina měst, která založili na Yucatánu,
00:22:47 ležela ve vnitrozemí.
00:22:49 Lokalita Ek Balam vydala svá tajemství
00:22:52 teprve v polovině devadesátých let.
00:22:57 Arturo Castaneda dobře zná její historii.
00:23:03 Je to jedno z posledních měst,
00:23:05 která Mayové na Yucatánském poloostrově založili.
00:23:09 Ve své době bylo považováno za stejně důležité
00:23:12 jako Chichén Itzá.
00:23:14 Jednou ze zvláštností tohoto místa je fakt,
00:23:17 že známe jméno, které mu Mayové dali.
00:23:21 Experti, kteří studovali mayské symboly, se shodli na tom,
00:23:25 že správný přepis mayského jména je Talol.
00:23:28 Ek Balam je název,
00:23:30 který mu dali archeologové, když ho objevili,
00:23:33 a v mayském jazyce znamená "Černý jaguár".
00:23:38 Stavby jsou pozoruhodně dobře zachovalé.
00:23:41 Některé detaily pyramidy byly zasypané pískem,
00:23:45 aby byly chráněné před znesvěcením.
00:23:58 Městečko Izamal nese dodnes mayské jméno.
00:24:01 Lokalita byla nepřetržitě obývána i po příchodu Španělů.
00:24:09 Mayové neměli k dispozici zvířata,
00:24:12 která by jim sloužila jako tažný nebo dopravní prostředek.
00:24:16 Koně dovezli do Ameriky až Španělé.
00:24:20 Mario Alvarez zachovává rodinnou tradici.
00:24:24 Kolesky tažené koňmi patří k yucatánské tradici.
00:24:29 Býval to běžný dopravní prostředek na venkově,
00:24:32 ale nyní zde v Izamalu slouží především turistickým účelů.
00:24:43 Máme celkem 27 kolesek s koňmi, ve kterých se vozí turisté.
00:24:48 Ta moje je rodinné dědictví, mám ji po rodičích a prarodičích.
00:24:53 Slouží už 80 let a já s ní denně jezdím už celých 30 let.
00:24:59 V celém městě je rozšířená žlutá barva.
00:25:02 Napodobuje barvu františkánského kláštera.
00:25:06 V polovině 16. století vliv františkánů neustále sílil.
00:25:10 Františkáni tu postupně rozšířili katolickou víru.
00:25:13 Postupem času se město stalo střediskem katolictví
00:25:17 na Yucatánu a v celém Mexiku.
00:25:21 Domorodé obyvatelstvo zůstalo po dlouhou dobu
00:25:24 pod nadvládou katolické církve, a to na úkor své vlastní kultury.
00:25:29 Papež Jan-Pavel II. mu vzdal hold, když v Izamalu sloužil mši.
00:25:37 Město bylo postaveno přímo na mayských památkách.
00:25:41 Stavitelé ovšem nepočítali s množstvím, rozměry
00:25:45 a objemem starých staveb.
00:25:50 Pět století po příchodu Španělů mayské stavby stále dominují městu.
00:26:13 Na místě Uxmalu nebylo postaveno žádné španělské město.
00:26:18 Stavby jsou vytvořeny dokonale opracovanými kvádry.
00:26:22 Celá lokalita byla restaurována.
00:26:25 Uxmal se ostatně liší ještě v jedné věci.
00:26:28 Spodní část památek nenese žádné dekorace,
00:26:32 naproti tomu horní část je obvykle bohatě zdobená.
00:26:36 Výše položené partie byly totiž vyhrazeny kněžím a božskému kultu.
00:26:42 Španělé měli ve zvyku nahrazovat mayské jméno stavby jménem jiným.
00:26:48 Tak například stavbu, kterou považovali na klášter,
00:26:51 nazvali "Náměstí jeptišek".
00:26:54 Ve skutečnosti se jednalo o palác, v němž sídlila městská správa.
00:27:03 Uxmal dosáhl vrcholného rozkvětu
00:27:06 a pak, během necelých 150 let, v 9. a 10. století zanikl.
00:27:12 V té době se v Evropě teprve začala objevovat
00:27:15 románská architektura.
00:27:17 Dobylo snad Uxmal nějaké nepřátelské město?
00:27:20 Uprchli jeho obyvatelé před nesnesitelným suchem?
00:27:24 Nic z toho přesně nevíme.
00:27:28 Putujeme směrem na sever.
00:28:05 Celý poloostrov je vlastně nízká a rozlehlá planina.
00:28:10 Hlavní město Yucatánu - Mérida -
00:28:12 leží v nadmořské výšce doslova několika metrů.
00:28:19 Mérida byla založena ve druhé polovině 16. století.
00:28:23 Katedrála v Méridě patří k nejstarším v Americe.
00:28:37 V bývalém biskupském paláci je instalováno
00:28:40 muzeum moderního umění.
00:28:43 Umělecká díla jako by se vracela k základním geometrickým tvarům,
00:28:48 které proslavili Mayové.
00:28:56 Mérida je muzeem pod širým nebem.
00:29:00 Na koloniální architektuře zanechalo Mexiko
00:29:03 svůj pestrobarevný otisk.
00:29:09 Přesto se Méridě občas říká "bílé město".
00:29:13 Některé budovy byly totiž postaveny
00:29:16 z velmi světlého vápence.
00:29:19 Palacio Montejo byl vybudován pro jednoho z conquistadorů.
00:29:26 Neoklasicistní styl doplňuje architektonické panorama města,
00:29:31 které harmonicky spojilo v jeden celek
00:29:34 všechny jednotlivé složky.
00:29:39 V době, která uplynula od stavby kostela,
00:29:42 založeného v 17. století jezuity,
00:29:45 a vznikem Oltáře vlasti - Altar de la Patria
00:29:49 v padesátých letech minulého století na oslavu nezávislosti,
00:29:53 poznamenaly dějiny Mexika převratné změny.
00:29:59 Památník vzdává hold všem americkým národům,
00:30:03 které se spojily, aby skoncovaly s koloniální minulostí.
00:30:13 Počátkem 20. století
00:30:15 se některým méridským rodinám podařilo pohádkově zbohatnout.
00:30:20 Většinou to byli statkáři.
00:30:22 V jednom z těchto přepychových obydlí
00:30:25 je dnes shromážděna pestrá paleta nejrůznějších řemeslných výrobků.
00:30:37 Víra a hvězdy, legendy a rituály,
00:30:40 zastoupeny jsou tu všechny oblíbené náměty mayské kultury.
00:30:47 Jedním z typických méridských výrobků je hamak.
00:30:51 Slovo "hamak" pochází ze střední Ameriky.
00:30:55 Skutečně kvalitní hamak se vyrábí prastarou
00:30:58 a přesně stanovenou technikou.
00:31:00 První hamaky jsou staré více než 3000 let.
00:31:04 Mayové, kteří žili v této zemi,
00:31:06 je začali vyrábět v jejich klasické podobě
00:31:10 s pomocí dřevěného rámu, jehel a vláken.
00:31:13 Chcete-li vědět, je-li hamak opravdu kvalitní,
00:31:17 musíte zkontrolovat, zda je utkán velmi pevně.
00:31:23 Hamak, na kterém chtěl jeho výrobce ušetřit,
00:31:27 vypadá takto.
00:31:29 Tady, jak vidíte, jsou vlákna daleko od sebe, tkanina je řídká.
00:31:36 Mayové se vždy zajímali o východ a západ Slunce.
00:31:40 Značná část jejich kosmologie je založená právě na pohybu Slunce.
00:33:06 Agáve je rostlina původem z Ameriky.
00:33:09 Jedna odrůda se zasloužila o to,
00:33:12 že statkáři na Yucatánu velmi zbohatli.
00:33:15 Na autentické haciendě se sklízejí listy agáve.
00:33:20 Ty obsahují velice odolná vlákna, kterým se tu říká "henequén".
00:33:25 Jsou rovněž známá pod názvem sisal.
00:33:32 Zde sleduje výroba sisalu jasný pedagogický cíl.
00:33:37 Hovoří Sandy Areli Flores Gongoraová.
00:33:41 Je to živoucí muzeum. Lidé tu přímo pracují, vyrábějí.
00:33:46 Jedná se o jediné živé muzeum výroby henequénu
00:33:50 na celém Yucatánu.
00:33:53 Jediné místo, kde můžete vidět celý výrobní proces,
00:33:56 sklizní počínaje
00:33:57 až po způsob výroby nejrůznějších provazů v provazárně.
00:34:02 Vše se zde dělá ručně, po způsobu starých haciend,
00:34:05 zatímco v továrnách,
00:34:06 jaké lze najít v Méridě a v různých zemích,
00:34:09 jde samozřejmě o průmyslový proces.
00:34:13 Mayové "henequén" využívali v domácnosti.
00:34:17 Španělé se pak zasloužili o jeho celosvětové využití,
00:34:21 když z něj začali vyrábět lana.
00:34:27 V době své největší slávy pokrýval sisal v celosvětovém měřítku
00:34:32 90 procent potřeby surovin k výrobě lodních lan.
00:34:36 Pak se výroba přesunula do Afriky.
00:34:53 Některé haciendy byly později přebudovány na malebné hotely.
00:34:58 Dodnes ilustrují životní styl a poklidný luxus velkých statkářů.
00:35:03 Když se Mayové vzbouřili proti systému, který je utlačoval,
00:35:07 uštědřili tím první ránu výrobě sisalu.
00:35:10 Další ranou byl vynález syntetického vlákna.
00:35:28 Na pobřeží Mexického zálivu poblíž Célestunu
00:35:31 vznikla v mangrovech přírodní rezervace.
00:35:35 Jako na chůdách se tu rostliny i ptáci drží nad vodou,
00:35:39 kde hledají potravu.
00:35:50 Biosférická rezervace Célestun
00:35:53 je také nazývaná Národním parkem plameňáků.
00:35:57 Plameňáci se tu drží,
00:36:00 protože právě na tomto místě nalézají dostatek potravy.
00:36:04 Živí se převážně planktonem.
00:36:08 Ekosystém Célestunu je jedinečný: v této rozlehlé bažině se spojuje
00:36:14 sladká voda Ria Célestun se slanou vodou Mexického zálivu.
00:36:52 Klobouk, přesněji panamák neboli "jipijapa" (chipichapa),
00:36:57 je specialitou Bécalu, městečka ve státě Campeche.
00:37:02 Nic přitom nenaznačovalo, že by se Bécal mohl něčím proslavit.
00:37:07 A přesto v polovině 19. století došlo k významnému zvratu.
00:37:12 Dnes se třetina dospělé populace zabývá činností
00:37:15 spojenou s výrobou klobouků.
00:37:18 Proč se ale život tohoto nenápadného městečka
00:37:21 tak radikálně změnil?
00:37:23 Díky palmě, kterou sem dovezl jeden katolický kněz.
00:37:26 Její vlákna jsou stejně hebká jako hedvábí.
00:37:29 A právě ona stojí na počátku výroby slavných klobouků.
00:37:33 Dějiny výroby klobouků jipijapa se začaly psát v Ekvádoru.
00:37:38 Během stavby Panamského průplavu
00:37:40 nosila tento klobouk řada důležitých osobností.
00:37:43 Ve 20. století měl obrovský úspěch.
00:37:46 Jeden velmi bohatý místní statkář, Don Sixto Garcia byl pověřen,
00:37:51 aby vlákna dovezl zdejším lidem.
00:37:53 Ti mu za to darovali klobouk pocházející z Ekvádoru.
00:37:57 Jemu se velice zalíbil,
00:37:59 a proto požádal své známé v Ekvádoru,
00:38:02 aby tyto klobouky zdejší obyvatele naučil vyrábět.
00:38:06 A tak se nakonec dostaly do Bécalu.
00:38:11 Klobouky dělám už 45 let.
00:38:15 Popíšu vám celý proces výroby jipijapy.
00:38:21 Vlákna se nejprve změkčí a potom vloží do pece s uhlím a sírou.
00:38:28 Tam zůstanou celou noc.
00:38:32 Následující den se vyndají na slunce,
00:38:36 následkem čehož zbělají.
00:38:40 Pak se musí zanést do jeskyně,
00:38:43 protože jejich zpracování vyžaduje vlhké prostředí.
00:38:46 Tady na povrchu to nejde, protože by popraskala.
00:38:50 V temné jeskyni vyhloubené ve vápenci
00:38:53 si výroba klobouku vyžádá dva nebo tři dny práce.
00:38:57 Nicméně ty nejkrásnější exempláře vznikají i dva nebo tři týdny.
00:39:02 Jakmile je fáze výroby v jeskyni ukončena,
00:39:05 klobouk se přemístí sem, do lisu, kde dostane svůj definitivní tvar.
00:39:10 Různé klobouky mohou mít různé tvary.
00:39:14 Každý klobouk zůstane v lisu asi pět až šest vteřin,
00:39:18 aby získal konečný tvar, jako tenhle.
00:39:46 V Campeche, hlavním městě státu Campeche,
00:39:50 žije více než 220 000 obyvatel.
00:39:53 Díky poloze na pobřeží Mexického zálivu
00:39:56 se z něj stal hlavní yucatánský přístav.
00:40:00 Velmi brzy začal budit nevítaný zájem pirátů.
00:40:08 Dnes se tu pohybují lidé, kteří se živí lovem
00:40:11 v bohatých vodách zálivu.
00:40:14 Na stáncích rybářů, kteří dokonale znají místní vody,
00:40:18 v nichž se rodí teplý Golfský proud,
00:40:20 se kupí mnoho různých druhů ryb.
00:40:28 V 17. století sem piráti připlouvali v tak hojném počtu,
00:40:32 že tu muselo být vybudováno opevnění.
00:40:36 Přístup do přístavu uzavíraly bašty.
00:40:39 V jedné bylo později umístěno archeologické muzeum.
00:40:43 Je tu i posmrtná maska z nefritu, posvátného kamene Mayů.
00:40:48 Kvůli dokonalé sochařské práci se Mayům přezdívá
00:40:51 "Řekové Nového světa".
00:40:55 Mayové se obávali smrti.
00:40:58 Zemřelého na cestě na onen svět měly doprovázet jeho osobní věci.
00:41:02 Prostí lidé byli pohřbíváni pod svými domy.
00:41:11 V Campeche pochází mnoho staveb z koloniálního období.
00:41:17 Patří k nim i katedrála Neposkvrněného početí.
00:41:21 Město se stalo jakýmsi předmostím španělských výbojů na Yucatánu.
00:41:26 Právě tady se usazovali úředníci pověření správou města
00:41:31 se svými rodinami - a svým náboženstvím.
00:41:37 Tento kostel byl vybudovaný v 16. století
00:41:40 na počest svatého Romaina.
00:41:44 Lidé sem přicházejí zcela cíleně.
00:41:53 Tím důvodem je "Cristo Negro" - "Černý Kristus".
00:41:58 Černý Kristus byl vyroben z ebenového dřeva
00:42:01 a dovezen z Itálie. Je mu přisuzováno několik zázraků.
00:42:17 Historické centrum Campeche
00:42:19 je součástí světového kulturního dědictví UNESCO.
00:42:23 Půdorys, stejně jako tradiční budovy, byly zachovány.
00:42:31 Ale i další tradice jsou po staletí pečlivě opatrovány
00:42:35 a tajemství výroby se předává z generace na generaci.
00:42:39 S pomocí letitého stroje se hněte čokoládová hmota.
00:42:44 Hovoří Luz Angelica De la Moraová.
00:42:49 Tahle čokoláda se už dá konzumovat.
00:42:53 Moje babička si vždycky sedla ke stolu a pustila se do práce -
00:42:57 dělala placičky.
00:43:00 A všechny děti se sesedly kolem a vyráběly tabulky čokolády.
00:43:09 Čokoláda připomíná hřejivé vzpomínky na rodinu,
00:43:13 ale také památnou historii jednoho národa.
00:43:17 Vím, že čokoláda byla oblíbeným nápojem našich předků.
00:43:24 Mayové byli zvyklí pít čokoládu,
00:43:28 nápoj vyhrazený šlechtě, kněžím a válečníkům.
00:43:36 Když přišli Španělé, objevili naše kakao
00:43:40 a dovezli si ho do vlasti.
00:43:43 V Evropě pak došlo k jakémusi splynutí kultur
00:43:48 a začala se do něj přidávat skořice, pak také mandle a cukr.
00:43:56 A tak se z kakaa nakonec stala čokoláda, jakou známe dnes.
00:44:01 Jemná směs těch nejrůznějších přísad.
00:44:07 Vynikající!
00:44:09 Chcete ochutnat?
00:44:17 Dnes už v Campeche piráti nikoho neděsí
00:44:21 a když se den chýlí ke konci, přichází chvíle oddechu.
00:44:47 Když slunce zapadá,
00:44:49 všichni si chtějí vychutnat magický okamžik.
00:44:54 To je ta pravá chvíle k udržování kondice.
00:45:29 A tady je další místo nočního dění:
00:45:32 "el zócalo", náměstí Nezávislosti.
00:45:35 Hraje se tu kolektivní loto.
00:45:38 Šedesát jedna
00:45:43 čtyřicet dva
00:45:46 dvacet šest...
00:46:01 Abychom se dostali k hlavním mayským střediskům
00:46:05 ve státě Campeche,
00:46:06 musíme se obrátit zády k Mexickému zálivu
00:46:09 a zamířit do nitra poloostrova.
00:46:46 Dnes už město Edzná opět téměř pokryl tropický prales.
00:46:51 Vykopávky odhalily, že v 7. století našeho letopočtu
00:46:56 žilo ve městě na 70 000 obyvatel.
00:47:04 Mayské stavby zaujímají obvykle poměrně rozsáhlou plochu země
00:47:09 a mezi hlavními budovami se otevírají široké esplanády.
00:47:18 I do Becánu se vrátila původní vegetace.
00:47:21 Někteří historikové soudí, že odlesňování,
00:47:25 k němuž se Mayové uchylovali při stavbách měst,
00:47:28 přispělo ke změně klimatu na poloostrově.
00:47:31 Nesnesitelná sucha, k nimž v důsledku toho docházelo,
00:47:35 mohla urychlit zánik jejich civilizace.
00:47:38 Ani město Becán neuniklo problémům se zásobováním vodou,
00:47:42 přestože slovo "becán" v mayštině znamená "kaňon vyhloubený vodou".
00:47:51 Jména mayských sídel jsou často bohatým pramenem informací.
00:47:55 Například město Chicanna, které objevil jeden lovec.
00:47:59 Erik Menoicuti vysvětluje původ názvu.
00:48:03 Slovo "chicanná" znamená v překladu "dům s hadí tlamou".
00:48:08 A právě takový je tento dům, jehož fasáda představuje
00:48:12 tvář podsvětního monstra v podobě hada či plaza.
00:48:19 Podíváme-li se na dolní plošinu,
00:48:21 zjistíme, že znázorňuje dolní čelisti monstra.
00:48:27 Postavíme-li se přímo do vchodu budovy,
00:48:31 je to, jako kdyby nás zvíře požíralo,
00:48:35 jako tajemná brána, kterou musí vládce či velekněz projít,
00:48:41 aby mohl vstoupit do podsvětí.
00:48:49 Podsvětí je součástí mayského kosmu.
00:48:52 Skládá se z devíti úrovní, které nacházíme na pyramidách.
00:48:57 Ovšem v Chicanně je koncept pyramid už v úpadku.
00:49:00 Nad velkými pyramidami spíš převládají věže.
00:49:05 Mayové začali stavět funkčnější budovy,
00:49:08 horizontálnější, na rozdíl od dřívějších vertikálních.
00:49:12 Dávala se přednost většímu počtu místností
00:49:15 před budováním masivních pyramid,
00:49:17 jak to můžeme vidět například v Kalakmulu.
00:49:21 Kalakmul. Názorný příklad obrovské rivality,
00:49:23 která panovala mezi jednotlivými mayskými městy.
00:49:27 Kalakmul se rozkládal na rozlehlé ploše v této oblasti.
00:49:31 Zdejší Mayové se pokoušeli kontrolovat veškerý obchod
00:49:35 a ukázat,
00:49:36 že jsou příslušníky nejdůležitější rodové linie v kraji.
00:49:41 Soupeřili s dalšími městy, především s dnešním Tikalem
00:49:45 nebo královstvím Bak, které se dnes nazývá Palenque.
00:49:51 Kalakmulu se podařilo udržet ekonomickou moc v celé oblasti.
00:49:55 Zdejší lidé pak zahájili výstavbu
00:49:58 jednoho z nejvýznamnějších měst mayského světa.
00:50:05 Podle Mayů měli bohové při stvoření člověka jisté potíže.
00:50:10 A během jednoho z nepodařených pokusů tak stvořili opici.
00:50:26 Pyramidy na těchto památných místech jsou připomínkou toho,
00:50:31 co se stalo ve chvíli stvoření mayského světa.
00:50:34 Původně byl svět stvořen z moře.
00:50:40 Když se bohové rozhodli stvořit svět,
00:50:43 první věc, která se vynořila, byly hory.
00:50:46 Hory jsou zpodobením země.
00:50:48 A v horách se také nachází tato tajemná magická jeskyně,
00:50:52 umožňující sestup do podsvětí.
00:51:08 A právě historie nám poskytuje klíč k pochopení
00:51:11 Yucatánského poloostrova.
00:51:14 Část minulosti ale dodnes zůstává skryta:
00:51:17 záhada tajemného zániku jedné civilizace.
00:51:21 Nicméně přírodní kultura, kultura Mayů, je stále živá.
00:52:12 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2014
Yucatánský poloostrov je jedním z výsostných míst mayské civilizace. Na poloostrově leží tři z jednatřiceti států, z nichž se skládají Spojené státy mexické.
Yucatán tvoří rovina, jež vyčnívá jen několik metrů nad hladinu moře. Na poloostrově žije pestrá tropická fauna, pozornost však vyžadují také rostlinné druhy. Už před mnoha lety tam vzniklo několik rezervací a národních parků, jejichž úkolem je chránit bohaté, ale křehké přírodní prostředí.
Obyvatelstvo Yucatánu je převážně katolického vyznání. Lidé jsou velmi mladí, téměř polovina ještě nedosáhla dvaceti let. Více než padesát procent obyvatelstva tvoří Mayové. Ve školách se vedle španělštiny vyučuje i yucatecká mayština, jazyk, který dlouho přetrvával pouze v mluvené podobě, nyní však existuje i jeho psaná podoba, používající písmena latinské abecedy.
