00:00:19 Okupace ČSSR v srpnu 1968 vyhnala do emigrace stovky vědců.
00:00:25 Do ciziny už odcházeli jako známí specialisté
00:00:29 a tak jim zahraniční ústavy často samy nabízely azyl.
00:00:33 Věděly, že obohatí jejich vědeckou činnost.
00:00:42 Profesor Poupa byl renesanční člověk.
00:00:45 Byl to člověk plný nápadů, měl vizi, dovedl si věci připravit
00:00:52 a všechno snově viděl a pak to chtěl realizovat.
00:00:56 Někdy to šlo, někdy ne. Ale vždycky to mělo myšlenku a smysl.
00:01:04 -To, že byl nucen opustit ČSSR v roce 1968 a přestěhovat se
00:01:09 do Švédska znamenalo, že musel navazovat
00:01:13 a jisté věci rozjíždět znovu.
00:01:18 -Pro českou vědu je to škoda.
00:01:21 Je to nepříjemné, že lidé jeho kalibru
00:01:24 byli nuceni opustit republiku a nemohli se tam uplatnit.
00:01:28 -Odliv mozků a duchovní, kulturní a vědecké ztráty,
00:01:34 dalo by se to přepočíst v řadě patentů, nebo přímo na peníze,
00:01:38 byl obrovský.
00:01:42 Myslím, že byl velmi šťasten, vděčný za to, že má svobodu.
00:01:46 Za to, že získal, co chtěl.
00:01:48 Myslím si také, že svou zemi miloval
00:01:51 a cítil by se lépe, kdyby mohl žít a pracovat doma.
00:01:58 Budu vám vyprávět příběh profesora Otakara Poupy.
00:02:01 Vystudoval medicínu, věnoval se vědecké
00:02:04 a pedagogické práci.
00:02:05 Jen 1x se nechal zlákat politikou a to se mu stalo osudným.
00:02:21 -Eurovizor Poupa začal učit v roce 1959 na fakultě.
00:02:29 Patřil jsem do 1. ročníku, který ho poslouchal jako student.
00:02:33 Profesor Poupa měl ohromné charisma.
00:02:36 Zatímco řada přednášejících četla přednášky ze skript,
00:02:40 nebo povídala suchým, tichým hlasem a koukala se z okna,
00:02:44 tak Poupa všechno povídal z patra a takovým způsobem,
00:02:48 že jste měli pocit, že to tak skutečně musí být.
00:02:51 Jestliže takto vykládá základy medicíny,
00:02:54 obor se jmenoval Patologická fyziologie,
00:02:57 tak tento obor představuje teoretické základy celé medicíny.
00:03:05 Byl přednostou Ústavu patologické fyziologie a sháněl mladé adepty vědy
00:03:12 Udělal něco, co jsem se potom pokoušel zopakovat u svých studentů.
00:03:17 Řekl svou vizi, co chce, abyste dělali.
00:03:22 Vize byla pro mě těžko srozumitelná a nic jsem o tom nevěděl.
00:03:27 On řekl: "podívej se, řekl jsem ti, co jsem považoval za nutné,
00:03:34 postavil jsem ti koleje a ty už jeď".
00:03:41 Doba nebyla jednoduchá, nebyl kontakt ze zahraničí.
00:03:47 Všechno jsme měli tady v malém prostoru.
00:03:51 To byl důvod, co ho hnalo, aby se snažil zabývat také tím,
00:03:57 jak by se měl změnit život vědeckého pracovníka.
00:04:02 Poupu nejvíc trápilo, že nemůžeme ven.
00:04:06 Držet krok se světovou vědou zvláště v oboru kardiologie,
00:04:12 má rozhodně význam na celém světě.
00:04:26 -Byl vědec známý u nás i ve světě.
00:04:30 Byl svým způsobem velice dopředu a v té době se zabývat kardiologií,
00:04:37 která byla postavena na molekulární a celulární úrovni, bylo něco,
00:04:44 co mnoho lidi nechápalo.
00:04:47 Říkal jsem, že se díval za kopečky.
00:04:50 Měl ohromný odhad, znalosti a velkou kombinační schopnost.
00:04:59 -Poupa byl tady na vrcholu svých tvůrčích sil.
00:05:01 Je to fráze, ale v jeho případě je to pravdivé.
00:05:05 Měl několik prioritních vědeckých objevů
00:05:09 např. je schopen vychovat srdce, které bude odolné
00:05:14 proti nedostatku kyslíku a vzniku infarktu myokardu.
00:05:19 Navíc má objev, který byl nedoceněn.
00:05:22 Skutečnost, která se v kardiologii stala ohromným šlágrem.
00:05:27 Fenomén ochrany myokardu před infarktem.
00:05:31 Byl první, kdo to tady popsal na jiném modelu, než potom Američané,
00:05:37 ale vyšlo to u nás, takže to nedošlo rozšíření.
00:05:44 -Otakar byl nepohodlný režimu tím, že se nepřizpůsoboval.
00:05:50 Nepřijímal věci, které byly nejasné. Nepřijímal dogma.
00:05:58 Nikdy nenahrbil záda, to jsem na něm oceňoval nejvíc.
00:06:03 Nikdy nebyl v partaji, ale byl nedogmatický antikomunista.
00:06:08 Od začátku komunistického režimu se stavěl do opozice.
00:06:15 Před rokem 1968 tam byl aktivně činný.
00:06:19 -Nikdy jsme neměli pocit, že registrujeme
00:06:22 jeho politické aktivity.
00:06:24 Myslím si, že nebýt roku 1968, tak se o politiku moc nezajímá.
00:06:28 Byla to doba, kdy se dostal do vedoucího postavení
00:06:32 tzv. Svazu vědeckých pracovníků.
00:06:37 To byl důvod, co ho hnalo do toho, aby se snažil zabývat také tím,
00:06:44 jak by se měl změnit život vědeckého pracovníka.
00:06:53 -Už od počátku 60. let se poměry uvolňovaly
00:06:56 a celá řada významných vědců absolvovala dlouhodobé,
00:07:01 nebo krátkodobé stáže a pobyty na zahraničních univerzitách.
00:07:06 Měli tam kontakty a byli uznáváni.
00:07:08 Profesor Otakar Poupa žil svou prací.
00:07:11 Když s Pražským jarem zaválo oteplení i do československé vědy,
00:07:15 všechny změny sledoval s obrovským nadšením.
00:07:18 A neváhal je také otevřeně podpořit.
00:07:31 2 000 slov samotný text, podpisová akce a debata
00:07:35 kolem toho jsou důležitým milníkem Pražského jara.
00:07:39 Vzniklo to na konci května 1968.
00:07:43 Tzn. v situaci, kdy Pražské jaro reformní projekt
00:07:46 vedení komunistické strany, tak mnohovrstevný pohyb společnosti
00:07:51 byli v plném proudu.
00:07:52 Ale v květnu se zdálo, že pohyb ztrácí dynamiku a dech.
00:07:59 -Měli jsme za sebou 20 let komunistického režimu,
00:08:05 tak jsme měli své zkušenosti.
00:08:10 Tady se naskytla možnost vzpoury, tak jsme se přidali.
00:08:16 Nevím, jestli jsme si slibovali nějaký výsledek.
00:08:21 Ale cítili jsme, že náš podpis tam nesmí chybět.
00:08:25 2 000 slov byly z velké části jeho výmyslem.
00:08:32 Navrhnul, aby několik vědců se dalo dohromady a napsali program.
00:08:38 -Podněty a to, co tam nakonec bylo, to přišlo od 4 vědců.
00:08:45 Byl to Otto Wichterle, Jan Brod a Miroslav Holub.
00:08:51 -Hledali někoho, kdo by to dobře zformuloval.
00:08:55 Myslím, že to byl tehdy profesor Poupa,
00:08:58 který padl na jméno Vaculík.
00:09:00 Má ostré pero a dovedl by to dobře sepsat.
00:09:05 Text samotný, když ho dneska čteme, tak není nijak radikální.
00:09:11 Skoro se člověk diví, proč vzbudil tak vášnivou odezvu
00:09:16 a kritické ohlasy jak zpočátku ve vedení KSČ,
00:09:21 tak později v zemích, které provedly okupaci ČSSR.
00:09:26 -Netušil jsem, kdo to vymyslel.
00:09:30 Že byli vědci a duchovní otci, to jsem se dozvěděl až teď.
00:09:37 Ale fakt je, že Ludvík Vaculík měl obrovskou zásluhu,
00:09:42 protože tomu dal velmi elegantní fazónu.
00:09:48 Dobře se to četlo.
00:09:51 -Reakce společnosti byla velmi pozitivní.
00:09:54 Několik desítek se podpisů se okamžitě rozrostlo
00:09:57 do statisíců podpisů.
00:09:59 Během týdne se pod 2 000 slov podepsalo skoro milion lidí.
00:10:05 Pak se to rozběhlo.
00:10:06 Pozvali mě do Bartolomějské, kde to ze mě páčili.
00:10:10 Říkal jsem, že nevím, kdo mi to přinesl.
00:10:15 Ale pak to začal zákaz za zákazem, přestali mě hrát
00:10:20 v rozhlase a televizi.
00:10:29 Když Pražské jaro zmrazila srpnová okupace vojsky Varšavské smlouvy,
00:10:34 bylo zřejmé, že jednomu z iniciátorů protestu
00:10:36 proti komunistické moci hrozí nebezpečí.
00:10:39 Profesoru Otakaru Poupovi nezbylo, než hledat útočiště v zahraničí.
00:10:48 Doby byly obtížné. Jiní by to řekli lépe než já.
00:10:54 Vznikl v něm pocit ohrožení jako jeden z iniciátorů 2 000 slov
00:11:00 by v dalším vývoji by byl asi na řadě
00:11:04 a musel by opustit řadu svých pozic.
00:11:07 On se bál, co se s ním stane.
00:11:10 Myslím si, že věděl, že s úrovni svého myšlení, s tím,
00:11:16 co už udělal, že je schopen se venku uživit.
00:11:27 -Mechanismus čistek šel dál a lidé končili na podřadných místech
00:11:32 mimo vědecká, nebo žurnalistická, nemluvě o politických pracovištích.
00:11:37 -To, že Otakar Poupa odešel z ČSSR je ohromná škoda
00:11:43 pro československou vědu, protože jak byl ohromný vědec,
00:11:51 tak byl velice schopný organizátor.
00:11:57 -Proč si vybral Švédsko? To je náhoda. On švédsky neuměl.
00:12:02 Pro něho bylo daleko výhodnější němčina, nebo angličtina.
00:12:06 Ale ve Švédsku byl mimořádný člověk.
00:12:09 Jeho kamarád, s kterým se dobře znal, zcela otevřeně mu otevřel svůj dům
00:12:16 i své srdce, možnost zaměstnání atd.
00:12:21 Švédsko mu v tu chvíli představovalo největší jistotu.
00:12:31 -Teď stojíme před Experimentální biomedicínou,
00:12:35 která je několik set metrů od velkého komplexu nemocnice.
00:12:40 Jakmile jsme tam vešli, tak mi to připomnělo
00:12:44 jeho starou laboratoř.
00:12:52 Přesně si nevzpomínám, kdy jsem se s ním poprvé setkal.
00:12:54 Snad v roce 1969, 1970.
00:12:57 Ale pamatuji si, že se všichni snažili
00:13:00 mu tady ve Švédsku zajistit důstojné a prominentní místo.
00:13:07 Na tehdejší dobu, konkrétně na rok 1968
00:13:11 si vzpomínám velice dobře.
00:13:13 Politické události si člověk pamatuje přesně.
00:13:16 I tehdejší situaci.
00:13:18 Zvláště si vybavuji večer, kdy jsem se ve zprávách dozvěděl,
00:13:23 že Rusové okupovali Prahu.
00:13:27 Když jsem poznal profesora Poupu, dozvěděl jsem se o jeho minulosti.
00:13:32 On sám o svých politických aktivitách nikdy nemluvil.
00:13:37 To, že 2 000 slov jsou jeho dílem, mi neřekl. Ale já to věděl.
00:13:44 Pracoval jsem v laboratoři klinické neurofyziologie,
00:13:47 zabýval se svalovou únavou a on pracoval
00:13:50 na poruchách srdečního svalu.
00:13:52 Měli jsme hodně společných témat pro debaty.
00:13:54 Také jsme se spolu hodně bavili o politice.
00:13:57 Byl vědec a prováděl experimenty, a když nedopadly dobře,
00:14:00 tak je odmítl.
00:14:02 Proto tak odmítal komunismus, protože se neosvědčil.
00:14:13 -Do Švédska jsem přijel v roce 1968, tady jsem dostudoval.
00:14:18 Pak jsem se přestěhoval do Jeteborga v roce 1980.
00:14:23 Jedním z důvodu byl Otakar Poupa.
00:14:26 Měl jsem i rodiče a sestru v Jetebogru.
00:14:30 Ale chtěl jsem pracoval s Otakarem a to jsem dělal několik let.
00:14:35 Švédsko mu pomohlo velice, ale nebylo to úplně ono.
00:14:45 -Byl velice opatrný, když jsme se bavili o politice.
00:14:49 Všimnul jsem si, že podobné napětí se projevovalo i u dalších uprchlíků.
00:14:54 Jednou sem na návštěvu přijel Čech a já jsem mu nabídl,
00:14:58 že ho zavedu za jeho krajany.
00:15:00 Odmítl to s tím, že bude doma po návratu vyslýchán.
00:15:03 Tehdy poprvé v životě jsem tu situaci pochopil.
00:15:18 -Na polistopadovou dobu mám velmi pěkné vzpomínky,
00:15:22 protože jsme obnovili kontakt a v Praze jsme v roce 1991
00:15:27 pořádali Kongres evropských fyziologů s tím, že hlavním řečníkem
00:15:31 bude Poupa.
00:15:33 Poupa přijel a přednesl přednášku, kterou mám před sebou
00:15:37 a pořád se k ní vracím.
00:15:39 Dostal od Akademie věd to nejvyšší vyznamenání,
00:15:43 medaili Purkyně, věda a humanismus.
00:15:46 -Na začátku byl profesor Poupa, když se dozvěděl o listopadu,
00:15:51 velmi nadšen. Pak měl nějaké výhrady.
00:15:55 Pozoroval dost s nelibostí záporné věci, které se tam děly ―
00:16:02 korupci, bratříčkování.
00:16:05 Malý důraz na to, čeho si cenil ― svobodnou vědu a demokracii.
00:16:11 -V něm byla nostalgie.
00:16:14 Potom si uvědomil, co všechno mohl udělat, kdyby měl možnosti.
00:16:18 -Otakarova práce je typický příklad Zašlapaného projektu,
00:16:23 nebo alespoň přišlápnutého.
00:16:26 On dělal tak kvalitní věc, že to přežilo svým způsobem.
00:16:33 Ale žáci, kteří jsou roztroušení po světě,
00:16:36 ti by dohromady v původním týmu dovedli udělat víc.
00:16:43 -Ve Švédsku, když jsem ho zažil, už byl za vrcholem
00:16:48 svého odborného působení, protože byl v penzi.
00:16:51 Žil v izolaci a nad vodou ho držel zájem o přírodu, hned vedle byl les
00:16:57 a chodily mu tam srnky a malování.
00:17:03 Myslím, že nebyl doceněn.
00:17:05 Ve Švédsku jistě nebyl veleben jako velikán, tady by to bylo naopak.
00:17:11 Ve Švédsku s jinou kulturou a vztahem nemohl dobýt zlatých výšin
00:17:16 švédské vědy. Potom byl dost sám.
00:17:24 Významnou osobnost české kardiologie a přesvědčeného demokrata,
00:17:28 připomíná na hřbitově, na okraji Jeteborgu
00:17:31 jen nenápadný kámen.
00:17:32 Vypadá stejně skromně jako ve svém životě
00:17:35 Otakar Poupa působil.
00:17:37 Skryté titulky: Lucie Valachovičová, Česká televize, 2009
Podpis pod manifestem 2000 slov zhatil slibnou vědeckou kariéru. Dokument z cyklu o unikátních nápadech, projektech a objevech, které za minulého režimu nesměly spatřit světlo světa (2009). Připravili: J. Skalický, K. Bělohlavý a J. Večeřa
Podpis pod manifestem 2000 slov zhatil slibnou vědeckou kariéru.
