Táta, máma a tři děti… Že jste to už někdy viděli? Podobnost čistě náhodná! Britský sitcom. ### Hrají: R. Lindsay, Z. Wanamakerová, S. Hayesová, G. Thomson a další. Režie Dewi Humphreys
00:00:16 -Ahoj, Janey. Kde mám čaj?
-Neřekl sis o něj.
00:00:20 -Neptala ses.-Ne.
-Tak kávu.
00:00:25 Michaeli, jdeš brzo. Co škola? Co máš v plánu? Tak se měj.
00:00:34 -Ahoj.
-Ahoj, miláčku.
00:00:41 -Veselý den?-Byla jsem kamarádce na pohřbu. Co bys řekl?
00:00:46 Ano, jistě. Nemyslel jsem ten pohřeb.
00:00:49 Měl jsem na mysli dnešní ráno, jestli sis to užila.
00:00:53 Co? Čištění koše na odpadky nebo návštěvu ušního?
00:00:57 Ano, promiň. Zapomněl jsem, že chudák Linda měla dneska pohřeb.
00:01:02 -Jsi bezcitné dřevo.
-Jo, já vím.
00:01:05 -Bylo to smutné?-Jistěže bylo.
-Proto jsem tam nešel.
00:01:09 To jsi celý ty. Neuneseš žádnou bolest.
00:01:12 Někdo musí zachovat veselou mysl a rodinu podržet.
00:01:16 -To je klopotná práce.
-Nebylo to jen smutné.
00:01:20 I špatně organizované. Urna se ztratila.
00:01:25 Farář myslel, že jde na svatbu a sendviče oschly. Chudák Linda.
00:01:29 Nechtěla bych takovou ostudu, až někdo z nás umře.
00:01:33 -Bude nám to fuk. Bude po nás.
-O to nejde.
00:01:36 Dalo se to zařídit tak, aby to byla skvělá událost.
00:01:41 -Ano.
-Ano?
00:01:43 A já půjdu zkontrolovat, zda jsou všichni v dobrém rozmaru.
00:01:47 Musíme být připraveni, Bene. Náš knot může kdykoli dohořet.
00:01:51 Jako svíčka. Jako Linda. Život je křehký.
00:01:54 Ne, je nudný. Zvlášť v tuto chvíli.
00:01:57 Přece, vem si chudáka Lindu. Nečekala, že umře.
00:02:01 Jela si do Rakouska, užívala si lyží. V tom bác!
00:02:05 Narazí do stromu, odrazí se a vletí přímo do cesty lavině.
00:02:10 Zázračně se zachrání a pak, na cestě do nemocnice,
00:02:14 se sanitce otevřou dveře a nosítka vyletí rovnou pod sněžný pluh.
00:02:21 To se může stát každému.
00:02:25 -Susan?-Hm?
-Co děti, ignorujou tě?
00:02:29 -To si netroufnou.
-Mě teda ignorujou.
00:02:32 -Pořád víc a víc.
-Jsi rád ignorován.
00:02:36 Ne, jsem rád, když mi dáte pokoj. To je jiný.
00:02:40 Být ignorován znamená, že se snažíš někoho zaujmout,
00:02:44 ale on na tebe kašle, Susan. Susan?
00:02:47 Promiň, promiň, zamyslela jsem se. Myslím na pomíjivost života.
00:02:52 Bože! Někdy mám pocit, že tady snad ani nejsem.
00:02:56 Ten pocit znám.
00:03:01 -Abi, musíš to dělat tady?
-To musím.
00:03:05 U mě je tak mizerný světlo, že bych se střihla.
00:03:09 Jestli chceš silnější žárovku, budeš platit vyšší činži.
00:03:12 -Činži?-Vyšší.
-Abi neplatí činži.
00:03:15 Vážně? Vydržujeme si ji, aby nám šla na nervy?
00:03:19 -Jistě. Patří k rodině.
-Že by? To se musí změnit.
00:03:23 Dost na tom, že tu zadarmo bydlí Michael a ty.
00:03:26 Zítra dostaneš nájemní smlouvu a jsi nájemník.
00:03:30 -A ty zase bezcitný dřevo!
-To má od tebe?
00:03:35 Abi, pojď sem.
00:03:38 -Ano, Bene?-Ty kleštičky na nehty si odnes.-Ne.
00:03:42 -Doufám, že ti v noci přeříznou tepnu!-Neodmlouvej domácímu!
00:03:49 Seš si jistý, že se můžeš ve svém stavu tak rozčilovat?
00:03:55 -V jakém stavu?-Ale to nic. Jen tak zpozdile plácám.
00:03:59 A co tohle plácání znamená?
00:04:03 Zjistila jsem, že umřeš první.
00:04:06 -Dobrou.-Počkat! Nemůžeš mě odsoudit k smrti a jít spát.
00:04:11 Kdo jsi, Jindřich VIII.? Proč umřu dřív?
00:04:14 Zadala jsem totiž údaje naší rodiny do internetového testu,
00:04:19 abych zjistila data naší smrti. Ty jsi první.
00:04:25 -Na nějaký úchylný webový stránce? Ty jsi ale naivka.-To teda ne.
00:04:29 Je to rozumný způsob, jak plánovat budoucnost.
00:04:33 Je to podvod.
00:04:37 -Můžou mi tam dávat už jen 40 let, ale...-40? Zlatý oči.
00:04:43 Co? Proč zlatý oči? Kolik mi teda dávají?
00:04:46 Ale kdepak, kdepak. Máš pravdu, je to podvod.
00:04:52 -Dobře.-Ale jestli není, budu ti muset zařídit dokonalý pohřeb,
00:04:56 aby všichni viděli, jak se to dělá.
00:04:59 Susan, prosím tě, nech mě aspoň napřed umřít.
00:05:03 Nenechám to na poslední chvíli. Dobrou.
00:05:10 (zaklepání) Ano, pojď dál.
00:05:15 -Ahoj, Michaeli.
-Umrlec přichází.
00:05:18 Jo, kvůli tomu.
00:05:21 -Máš minutku?
-Jo. Mám jich tak 5 miliónů.
00:05:25 Umřu ve věku sto dvanácti let čtvrtečního odpoledne v květnu.
00:05:31 Jistě, jo, jo.
00:05:33 -Mohl bych se taky podívat? Jak na tom asi jsem.-Dobře.
00:05:38 -Projdu to s tebou.
-Dobře. Jo.
00:05:41 Tady to je.
00:05:43 "Den vaší smrti.com"
00:05:48 -Jak to funguje?-Ptají se tě na zdraví a životní styl.
00:05:52 Ty pravdivě odpovíš a zjistíš den úmrtí.
00:05:56 Docela prosté.
00:05:59 Dobře. Věk?
00:06:01 Obvyklý.
00:06:03 -Jsi v práci stresován?
-Já jsem stresován všude.
00:06:09 -Cvičíš?
-Pětkrát do týdne.
00:06:15 Čtyřikrát. Třikrát.
00:06:19 No tak ne.
00:06:23 -Chutná ti, co jíš?-Ne, ale tvoje matka mě to nutí sníst.
00:06:31 -Kouříš?
-Ne.
00:06:33 Ano.
00:06:35 Ne.
00:06:38 Ano.
00:06:42 -Ne.
-Ano.
00:06:44 Jednotky alkoholu?
00:06:47 -Pět, šest.
-Za večer?-Za týden.
00:06:50 Jo, pravda.
00:06:53 Za večer.
00:06:55 -Umřel někdo v rodině mladý?
-Dosud ne.
00:07:01 -Dobře. Tady stojí, že máš ještě 67...-Ano!
00:07:05 -... týdnů života.
-Co?
00:07:07 67 týdnů?
00:07:10 -To není fér.-Život není férovej a tvůj ani dlouhej.
00:07:26 Ó, hleďme, můj lakotný domácí chamtivec Harper.
00:07:31 -Já jsem se na to díval.
-Máš smůlu.
00:07:34 -Jsem nájemník a mám svá práva. Budu jich využívat.-Jo?
00:07:38 -Dvě hodiny televize dle mého výběru denně.-Fajn.
00:07:41 To tě vážně zajímá, jak v Austrálii vyklízejí
00:07:45 -nepořádek na půdách?
-Ne.
00:07:48 Ale na smrt se budu bít za právo se dívat.
00:07:51 Smrt.
00:07:53 Však už brzo přijde.
00:07:56 To ze mě brzo zbude.
00:07:59 Jo.
00:08:02 Zpopelněný, rozdrcený a rozptýlený.
00:08:08 Mám pocit, že mi Smrt zírá přímo do tváře.
00:08:15 Ahoj, tati.
00:08:21 Že je to báječné?
00:08:23 Podařilo se mi najít Nickovi práci v jednom pohřebním ústavu.
00:08:27 Nastupuju zítra. Smuteční host.
00:08:31 -Žárlíš?
-Kde jsi, sakra, byl celou tu dobu?
00:08:35 -Ne, že by se mi po tobě stýskalo.
-Cestoval jsem.
00:08:40 -Á, Evropou.
-Metrem.
00:08:44 -Ale Londýn prý je v Evropě.
-Chceš říct,
00:08:47 -že jsi jezdil posledních 6 měsíců kolem dokola v metru?-Ne.
00:08:51 -Jednou jsem taky přenocoval v Singapuru.-V Singapuru?
00:08:54 Promiň, chtěl jsem říct v Bayswateru.
00:08:57 Podívej, jak mu ten oblek sluší. Nick se na to hodí.
00:09:01 Nicku, když jsi smuteční host, neměl by ses přestat tlemit?
00:09:06 Najednou je každej expert.
00:09:11 -A jak je tobě, Bene?
-Fantasticky.
00:09:14 Vzhledem k tomu, že mi zbývá jen sedmašedesát týdnů života.
00:09:18 -Podle internetu.
-Sedmašedesát?-Já vím.
00:09:22 Mně to vyšlo míň. Musel jsi podvádět.
00:09:25 No promiň, že jsem chtěl zůstat dýl naživu.
00:09:29 Jen žádný strach, Bene.
00:09:31 Vyzpovídala jsem tři ředitele pohřebních ústavů
00:09:35 -a pro tvůj velký den už se to rýsuje.-Já vím.
00:09:38 Co třeba pohřeb s překvapením? Mohl bych vyskočit z rakve.
00:09:43 Černý balónky, bílý pentle, smutný klauni.
00:09:48 Možná pár opiček.
00:09:54 Neposlouchej ho, Bene.
00:09:57 Ty balónky by šly.
00:10:00 -Nechci, abys mi plánovala pohřeb.
-Někdo musí.
00:10:04 Až umřeš, máme tě snad vyklopit někde na poušti,
00:10:08 -aby ti supové obrali kosti?
-Jak v životě, tak i ve smrti.
00:10:13 -A další věc. Měl bys napsat závěť.-Co?
00:10:16 -Ty ji máš?
-Ne. Mám na to 50 let.
00:10:21 To udělá jen zlou krev. Děti se budou prát o mou náklonnost.
00:10:25 Budou mě uplácet, lichotit mi.
00:10:30 Jo...
00:10:34 Ahoj, tati!
00:10:37 Michaeli, chceš mě zabít?
00:10:39 -Nemůžeš těch 67 týdnů počkat?
-Jo, to můžu.
00:10:44 Víš, jak ti ukrátí život ten hotdog? Nezahrávej si.
00:10:49 Tohle nejsou věci, které by měl syn říkat otci,
00:10:52 který se zrovna chystá sepsat závěť.
00:10:56 -Co bych měl říkat?-Například: "Co bych měl udělat pro svého
00:11:01 drahého starého otce, abych si zajistil, že něco dostanu?"
00:11:06 -Pomůžu ti to sepsat.
-Vážně?
00:11:09 Jo. Testamenty jsou můj koníček.
00:11:13 -Ne.
-Nejdůležitější věc:
00:11:16 okamžitě se zbav veškerého majetku, aby se neplatila dědická daň.
00:11:21 V praxi můžeš začít tím, že mi dáš ty hodinky.
00:11:27 Co myslíš, Bene? Mám zvolit antracit nebo půlnoční let?
00:11:32 Podle toho, jak daleko ten půlnoční let míří.
00:11:36 Nech toho, Bene. Tohle jsou moje vdovské šaty. Které jsou víc sexy?
00:11:41 Víc sexy? Na mém pohřbu chceš někoho uhnat?
00:11:44 -Nechceš, abych tvým dětem našla nového otce?-Chci.
00:11:48 -A nečekej na mou smrt.
-Možná máš pravdu, Bene.
00:11:52 Měli bysme promyslet, kdo vychová Michaela.
00:11:56 -Už asi nikdo. Nikdy.
-Přece ještě není plnoletý.
00:12:01 Když oba zemřeme, musí mít poručníka.
00:12:05 Někoho, koho by poslouchal.
00:12:07 Stalina? Pol Pota?
00:12:10 Nežvaň hlouposti, Bene. Ty neznáme. A jsou mrtví.
00:12:18 Co?
00:12:20 -Tak mě napadlo, co třeba Roger?
-Roger?
00:12:24 Toho Michael nesnáší.
00:12:27 Ano, právě.
00:12:29 Ty chceš, abych byl Michaelův poručník?
00:12:33 Ach, Bene!
00:12:37 -Co jsem udělal, že jsem si to zasloužil?-Hodně.
00:12:41 Já jsem vždycky chtěl být pro někoho vzor.
00:12:44 Teď konečně můžu formovat mladou mysl.
00:12:48 -Michael má mysl čtyřicátníka.
-Můžu ho zformovat ke svému obrazu.
00:12:53 Je to, jako bych měl syna. Svého vlastního kluka.
00:12:57 Není to Pinocchio. Tahle věc s poručnictvím je čistě formální.
00:13:01 Michaelovi je příští rok osmnáct
00:13:04 a věř mi nebo ne, já se toho ještě mohu dožít.
00:13:09 To nikdy nevíš. Můžeme mít štěstí.
00:13:13 Hurá!
00:13:17 -Nemysli, že nevím, co máš za lubem.-Vždyť ne.
00:13:20 -Co ne?-To.-Co?
-Nemyslím, že nevíš.-Co?
00:13:24 -Cos řekl. Nemyslím.
-Cože?
00:13:27 Ať je to cokoli, nestačí mi jenom podlézat,
00:13:31 nabízet mi led do whisky, čistit mi boty a nosit mi noviny.
00:13:35 -Nic jsem nečistil ani nepřinesl.
-Já vím, ale to jsou věci,
00:13:40 které by syn mohl udělat pro svého otce, který se chystá psát závěť.
00:13:45 A tak. Ale nechceš, abych to dělal, že ne?
00:13:49 Asi by mi to nevadilo,
00:13:51 ale než se rozhodnu odkázat ti své peníze, tak...
00:14:02 Tak bych chtěl mít jistotu, že se z tebe stal zodpovědný dospělý
00:14:09 a našel sis pořádnou práci.
00:14:13 S funusama mám vystaráno nadosmrti.
00:14:18 -A jak se ti práce u těch funebráků líbí?-Dobrý.
00:14:23 Jasně. I když je štve, že jim v márnici kradu led.
00:14:26 Na zdraví.
00:14:35 Bene, už je to tady?
00:14:40 Máš dost ošklivý smrtelný třes, ale Michael je v dobrých rukou.
00:14:47 To snad není pravda.
00:14:50 Kde jsou projevy náklonnosti? Kde je jejich úslužnost?
00:14:56 Jako kdybych žádnou závěť nepsal.
00:14:59 Dobře.
00:15:03 S jakým "i" se píše psí útulek?
00:15:06 Bene, studuju prospekty.
00:15:11 A nevím.
00:15:13 Stejně svolám rodinnou radu. Zítra.
00:15:16 Jo. Bude to jejich poslední možnost ukázat,
00:15:20 kdo si můj odkaz nejvíc zaslouží, pokud přijdou.
00:15:25 Co je to? To je pro mě? Susan, to je skvělý!
00:15:28 Miles Davis, Steely Dan, Elvis Costello.
00:15:32 -Mí nejmilejší.
-No jistě, jsou na tvůj pohřeb.
00:15:36 -Ano, ale...
-Ne, teď ne. Musíš si počkat.
00:15:47 Rogere, promiň, to je rodinná sešlost. Nezlobíš se?
00:15:51 Vůbec ne. Byl jsem se svým svěřencem v parku.
00:15:54 -Hráli jsme tvrdou chlapskou hru.
-Můžeš mi vrátit ty šachy?
00:16:00 -Jeho formování jde velice dobře.
-Běž, Rogere. -Ano, Michaeli.
00:16:09 Jak tohle děláš? Jo, fajn, jsme tu skoro všichni.
00:16:13 -Ahoj, tati.
-Ne-li docela všichni.
00:16:25 -Co to tu smrdí?
-Fuj!
00:16:28 V práci byla nuda. Úterý je v branži slabej den.
00:16:32 -Nicku, cos provedl?
-Nabalzamoval jsem si nohu.
00:16:38 -Ale to je dost nebezpečný.
-Někdo by o ni mohl zakopnout.
00:16:43 Pod stolem to ale nehrozí.
00:16:48 Au!
00:16:49 Ááá!
00:16:52 Nuže, víte, proč tu jste.
00:16:55 Píšu poslední vůli.
00:16:59 Chci vědět, kdo z vás si mé pozemské statky nejvíc zaslouží.
00:17:04 Proto začneme snadnou otázkou.
00:17:10 Kdo z vás mě nejvíc miluje?
00:17:16 Dobrá, ano. Já vím, že máte zábrany,
00:17:20 protože tohle je otázka na tělo, takže se otáži jinak.
00:17:27 Co se vám na mně líbí nejvíc?
00:17:33 Kdo chce začít?
00:17:37 -Spíš se zeptej, čím jsi nejmíň protivnej.-Susan, prosím tě!
00:17:42 -Slyšel jsi matku, Michaeli. Začni.
-Ale já jsem nejmladší. Dobře.
00:17:48 Mně se na tobě nejvíc líbí, že někdy chodíš do práce o víkendu.
00:17:58 -Janey?-Jednou se mi líbil střih tvýho saka.
00:18:03 A?
00:18:05 A cédéčko Rolling Stones, cos mi půjčil.
00:18:09 -Ne, to bylo moje.
-Aha.
00:18:11 Tak jenom to sako.
00:18:16 Nicku?
00:18:18 Mně se líbí, jak jezdíš na koni bez sedla s větrem ve vlasech.
00:18:25 To je skvělé, že?
00:18:27 To je výborné.
00:18:30 Tři děti, které nedokážou říct jedinou věc,
00:18:34 pro kterou mají svého otce rády a ani za mák se nesnaží.
00:18:38 Myslím, že se snažily velice.
00:18:44 To už mě nemáte rádi ani pro moje peníze?
00:18:47 -Mně je odkáže babička.
-Mám bezva práci.
00:18:50 Roger mi platí pajcku týdně, když ho nechám dělat poručníka.
00:18:53 Dobrá. Tak dost. Když jste takoví, dost.
00:18:57 -Žádný z vás nedostane po mé smrti ani penci.-A co třeba pětku hned?
00:19:02 Jste bezcitná, zatvrzelá banda nevděčných spratků.
00:19:05 A abyste věděli, jednoho dne budete taky mrtví.
00:19:09 -Až za 95 let.
-Já za 82.
00:19:12 -50.
-3.027.
00:19:16 Mluvím o tý noze.
00:19:22 -Abi?-Tohle je porušení soukromí nájemníka a já nemám psa.
00:19:27 -Sklapni a dej mi smlouvu.
-Dobře.
00:19:32 Tak.
00:19:34 -Co to děláš?
-Ty už nebudeš můj nájemník.
00:19:39 -Ty mi dáváš výpověď?-Ano. Přestaň platit činži.-Co?-Jo.
00:19:44 Pak ti vymaluju pokoj a teď budeš mým jediným obmyšleným.
00:19:50 -Ach, díky, Bene. A co je to...
-Až umřu, dostaneš všechno, co mám.
00:19:55 Ty jo! Slyšel jste to, pane Woofsi?
00:20:00 -Co?
-Nic.
00:20:06 -Jdeš brzo.
-Vykopli mě.
00:20:10 Aha. Co sis nabalzamoval?
00:20:18 Pak ti to ukážu.
00:20:20 Ale to nebyl důvod. S márama jsem prováděl jízdu smykem.
00:20:27 -Zničil jsi máry?
-Troje.
00:20:31 A výzdobu. A zábradlí.
00:20:34 Ale, a to je velký ale, neodejdu z práce bez drobné upomínky.
00:20:46 -Nicku!
-Tohle je nejnovější typ.
00:20:50 Je to model Chislehurst. Tátovi padne skvěle.
00:20:56 -Lezeš mu někam. Kdes to vzal?
-Zaměstnanecká sleva.
00:21:01 V sekáči.
00:21:03 Nikdo se nekoukal.
00:21:07 -Ahoj, Nicku. -Ahoj.
-Co to je?
00:21:10 -Tátova rakev.
-Benova? Už?
00:21:13 -Co se stalo?
-Boural jsem s márama.
00:21:19 -To byla tvoje vina?
-Jo, co naděláš. To se stane.
00:21:25 Ale Ben je tvůj táta. To je ale strašný.
00:21:28 Jo, mně to povídej.
00:21:31 -Nikdy jsem mu neřekla, že ho mám ráda. -Jo?
00:21:35 -A to proč?
-Nebyl důvod.
00:21:38 Až do včerejška.
00:21:40 Teď jsem bohatá ženská.
00:21:43 Skvělý. Hned bych si tě vzal nebejt příbuzný.
00:21:47 Kdyby ses mi trošinku líbila.
00:21:51 Díky, Nicku. První nabídka k sňatku, kterou jsem dostala.
00:21:59 Proboha! Co si Nick nabalzamoval dneska?
00:22:04 Za chvíli bude večeře.
00:22:10 -Susan?
-Víš, ráda bych znala tvůj názor.
00:22:14 Jestli chceš znát můj názor, tak toho okamžitě nech!
00:22:18 -Tvůj pohřeb musí být dokonalý.
-Bude dokonalý, protože budu mrtvý.
00:22:23 Všech se vás zbavím.
00:22:26 A soudě dle posledních prognóz to nebude trvat dlouho.
00:22:30 -Aha. Ty jsi byl zase na internetu.
-Ano.
00:22:34 A s každou další stránkou to bylo horší.
00:22:38 Zbývají mi už jen tři týdny.
00:22:41 Tři týdny?
00:22:43 -To je strašné.
-Ach, Susan.
00:22:47 Já doufala, že vydržíš do dubna. Jarní pohřeb by byl nádherný.
00:22:51 -Tak dost! Tak dost! Tak už dost!
-Musím se na to soustředit.
00:22:55 Nechci, abys byla soustředěná! Chci, abys byla úplně zhrzená!
00:23:00 Aby z tebe byla naprostá troska!
00:23:02 Asi jako když nám chcípla ta zlatá rybička!
00:23:05 Chci, abys plakala a kvílela a skřípala zubama,
00:23:08 aby sis trhala vlasy a rvala na sobě šaty,
00:23:11 aby ti přestalo chutnat a jen mlčky jsi zírala do zdi a...
00:23:15 -Zpomal, zpomal, zpomal.
-Co to děláš?-Zapisuju si to.
00:23:38 To jsi ty! To není vtipný.
00:23:41 Jste sadistický hnusný prasata. Oba dva!
00:23:47 Co to má, hrome, znamenat?
00:23:50 Prachy jí stouply do hlavy.
00:23:52 -Copak se tvoje matka dočista pominula?-Dávno.
00:23:56 Tak jo, ale tentokrát zašla příliš daleko.
00:24:00 -Večeře je hotová.
-Dobře. Já jí ukážu. Ha!
00:24:04 To ji vyděsí. Nicku, pojď sem. Nicku?
00:24:09 -Tati, sluší ti to tam. Fakt.-Jo?
-Chceš zatlouct víko? Je to v ceně.
00:24:13 Nicku, nech toho a přiveď svou matku. Jen ji přiveď. Jo?
00:24:18 -Já jí ukážu, co to znamená mít smutek.-Jasně. Hned jsem tu.
00:24:32 -Dobrý den.
-Dobrý večer.
00:24:35 -Je tu Nickolas Harper?
-Nick? To je můj syn.
00:24:38 -Upřímnou soustrast, madam.
-Prosím?
00:24:42 Je to číslo, že? My jsme jeho bývalí zaměstnavatelé.
00:24:46 Ano, jistě.
00:24:48 -Bývalí?-Od dnešního odpoledne. Museli jsme mu dát výpověď.
00:24:53 Škola smyku s márami přes zákaz.
00:24:58 On je velice kreativní. Nabalzamoval si nohu.
00:25:04 Víme.
00:25:07 Chcete jít dál a počkat na něj?
00:25:10 Stačí nám, když si odvezeme tu svou rakev.
00:25:14 -Nejlepší typ ve své řadě.
-Nový model zvaný Chislehurst.
00:25:18 -Elegantní.
-Jistě máte pravdu,
00:25:22 ale neřekla bych, že vám můj syn ukradl nějakou...
00:25:30 ... rakev.
00:25:32 -Model Chislehurst?
-Nepochybně.
00:25:37 Moc se omlouvám.
00:25:40 -Snad ji nevykopal, že ne?
-To ne.
00:25:55 Co se stalo?
00:25:58 To řekni ty mně.
00:26:00 -Souvisí to s tátou?
-S tátou? Ne. Proč?
00:26:05 Tys ho neviděla v tý rakvi?
00:26:07 -V jaký rakvi?
-V týhle rakvi.
00:26:11 Kam se poděla?
00:26:14 Pojď, pojď, pojď!
00:26:22 Kuřata neměli, tak jsem vzal obložená vejce.
00:26:26 (chrápání) Slyšel jsi to?
00:26:29 (chrápání)
00:26:34 To bude jen dřevo jak sesychá.
00:26:38 Ne.
00:26:40 Víš co? Já jsem slyšel něco jako ztracenou duši.
00:26:43 -V týhle branži jsi tak dlouho jako já, slyšíš...-Au, au, au!
00:26:51 Susan?
00:26:53 Susan? Co...
00:27:02 Vidíš? Já ti to říkal. Stačí jít podle jekotu.
00:27:05 -Bene?-Ty? Nick? Kde to, sakra, jsem?
00:27:09 -V pohřebním ústavu, drahý.
-Co?
00:27:11 -To ti nestačilo, žes mi koupila rakev?-Bene.
00:27:14 To má bejt nějaká morbidní úchylná kostýmní zkouška?
00:27:17 Nemůžete se dočkat, až se mě zbavíte?
00:27:20 Ach, Bene, budeš mi hrozně chybět!
00:27:24 -Ty mně taky, miláčku.
-Ne, já tobě ne.
00:27:28 Ty se máš. Budeš mrtvej.
00:27:31 Nebudeš cítit nic, tak jako zaživa.
00:27:36 -Tumáte.
-Jen klid.
00:27:40 Ach, Bene, prosím tě, neodcházej.
00:27:43 Pšš, klid, miláčku, klid. Nikam nejdu. Ne, teď ne.
00:27:48 Je to jen pitomá webová stránka. Tedy čtyři pitomý webový stránky.
00:27:55 A stýská se mi po chudince rybičce.
00:28:07 Vyhazov platí.
00:28:15 -Dík, Rogere.
-Prosím.
00:28:18 -Asi si říkáte, proč jsem vás sem dneska sezval.-Ne. -Ne.
00:28:23 -Ne.
-Ano.
00:28:25 Jak zněla otázka?
00:28:28 Dopsal jsem závěť, ale také jsem našel
00:28:32 rozumnou internetovou stránku věnovanou úmrtnosti.
00:28:37 Mám před sebou ještě 40 let života.
00:28:40 Můžu kouřit, můžu pít, můžu jíst tolik špeku, kolik chci. Ha!
00:28:44 Nikdy jsem se necítil tak zdráv. Vidíte to?
00:28:48 -Tvá závěť.
-Mé dědictví!
00:28:52 Má svoboda!
00:28:58 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2009
Jak mohl svět existovat bez internetu? Ještě před několika málo lety jsme čerpali vědomosti a znalosti z moudrých knih, případně ze zkušeností svých či cizích, a stačilo to. A dnes? Na cokoli si člověk vzpomene, cokoli jej napadne, stačí jeden klik a počítač nás zahltí přemírou informací. A že jsou to někdy nápady dosti zhůvěřilé. Jako teď když Susan našla na internetu test, podle nějž se dá zjistit datum smrti. Stačí pravdivě odpovědět na pár dotazů a hned víme, kolik dnů, týdnů či let nám ještě bude dáno pobývat na tomto světě. Jenže je to ten nejlepší nápad, dozvědět se, že mi zbývá už jen šedesát sedm týdnů? Ben o tom alespoň tak úplně přesvědčen není.
