Táta, máma a tři děti… Že jste to už někdy viděli? Podobnost čistě náhodná! Britský sitcom. ### Hrají: R. Lindsay, Z. Wanamakerová, K. Marshall, D. Denby-Asheová, G. Thomson a další. Režie Dewi Humphreys
00:00:07 Jestli spolu máme mít nějaký vztah, Briane,
00:00:11 -chci vědět, co se děje v tvé hlavě.
-Tohle bude krátkej hovor.
00:00:15 Ne, nemůžeš na mě myslet pořád.
00:00:18 Protože se neuživíš jen myšlením na mě. Zamysli se nad tím.
00:00:23 -Na co myslíš, když nemyslíš na mě?
-Čipsy.
00:00:27 -Briane, nejde myslet jen na čipsy.
-Nicku, postřeh.
00:00:31 Au!
00:00:33 Nezahrávej si, ty idiote! Ty ne, Briane.
00:00:37 -S čím si ty zahráváš?
-Ví někdo, co je tohle?
00:00:40 -Jak to vypadá?
-Scvrklá brokolice nebo šunka.
00:00:46 -Nedávej to zpátky. -Když to nedám zpátky, musíme umejt krabičku.
00:00:52 -Ty nemocnou mámu nezastupuješ.
-Ne, ale facku ti dát můžu.
00:00:57 Vsadíme se, co je tohle? (zvoní telefon)
00:01:00 -Nech to. To bude Brian.
-A co když ne?
00:01:03 Tak to bude pro mámu. V tom případě pusť, co máš v ruce,
00:01:06 vem tužku a papír a zapiš dopodrobna ten zbytečnej vzkaz,
00:01:10 aby ho mohla ztratit, a až se ozvou, říct:
00:01:13 "Ó, volal jste? Nedostala jsem vzkaz."
00:01:16 A ty vypadáš jak úplný debil, protože jsi vzal telefon.
00:01:19 -Varuju tě, k ničemu to nebude.
-Třeba je to pro mě, ne? -Fakt?
00:01:23 Haló? Ahoj, babi.
00:01:27 -Ty to opravdu jíš?
-Jo, mám hlad.
00:01:30 -Co je to, brokolice nebo šunka?
-Asi ryba.
00:01:34 -Nebo sýr.
-Fuj!
00:01:36 Jasně, řeknu jí to. Upřímnou soustrast.
00:01:40 Znali jste tu třiadevadesátiletou pratetu? Babička volá, že umřela.
00:01:44 -Proboha. Jak?
-Při boxu. Jak asi po devadesátce?
00:01:49 Taky budu aktivní stařec.
00:01:54 Nemluvte na mě, prosím vás. Mám za sebou pěkně blbej den.
00:01:58 -Kam se hrabeš na pratetu.
-Volala nám babička.
00:02:02 Nechci žádné špatné zprávy tak 20 minut, prosím.
00:02:07 A nedávám nikomu peníze.
00:02:11 Ne. Nic jiného taky ne.
00:02:15 Na, tady máš sváču.
00:02:30 Jak se vede?
00:02:32 Mám zimnici a je mi mnohem hůř.
00:02:37 Jak moc hůř? Neměl bych si někoho namluvit?
00:02:42 -Nenávidím chřipku.-Já ještě víc. Ty si tu poleháváš,
00:02:47 já mám na krku děti, dělám jim chůvu,
00:02:50 lednice je vymetená a taky ovšem s tebou trpím.
00:02:54 Pojď ke mně. Jsem moc slabá a chci ti jednu mlasknout.
00:03:02 -Co to?
-To nic, chci ti změřit teplotu.
00:03:05 Když mi chceš něco strkat do pusy, dej mi večeři a pusť mi film.
00:03:16 -Susan?
-No?
00:03:19 -Je mi líto, ale dostal jsem špatnou zprávu.-Jo?
00:03:23 -Že prý teta Margaret zemřela.
-Ale ne, chudinka Margaret.-Jo.
00:03:28 -Nejsi smutný?-Ne moje teta Margaret, ale tvá teta Margaret.
00:03:34 Má teta Margaret je mrtvá čtyři roky.
00:03:37 A ti pitomečci se neumějí zeptat.
00:03:40 -Asi budeme muset jet do Leedsu na pohřeb.-Já nejedu.
00:03:44 Já tam nechci jet. Já jsem tetu Margaret neměl rád.
00:03:48 -Byla to kleptomanka, jak víš.
-Jo.
00:03:52 Když jsem byl kluk, jezdila k nám a kradla mi různé cetky, šperky.
00:03:55 -Možná měla podobný vkus.
-I kočku.
00:03:58 I kolečkové brusle mi...
00:04:01 -Chytil jsi ji při tom?
-Ne, byla rychlá, ujela mi.
00:04:04 Zkus si představit, jak by ti bylo, kdyby ti nikdo nepřišel na pohřeb?
00:04:08 Až umřu, Susan, žádný pohřeb mít nechci.
00:04:12 Kupte pytel na odpadky a nechte mě za domem.
00:04:15 -Nemluv nesmysly, máme zákon proti černým skládkám.-No jo.
00:04:20 Říkáš, že my musíme na pohřeb?
00:04:22 -Chceš říct, že jedeš se mnou?
-Ovšem.
00:04:27 -Jenže mám kašel.
-Kašel.
00:04:34 Tak co, Micky. Ty můj Micky, Micky, Micky, Micky.
00:04:40 -Můj synu, můj chlapče. Co?
-Nenuť mě, nebo budeme litovat.
00:04:46 Micku, ty by sis nechtěl se svým tátou vyjet do Leedsu?
00:04:49 Pojedem sami dva, bude psina, něco uvidíme.
00:04:53 -Zajedem na pohřeb.
-Jestli chceš?
00:04:56 -Promiň, to by bylo utrpení.
-Prosím tě, je to jen pohřeb.
00:05:00 -Myslím ten výlet s tebou.
-A ty, Janey?
00:05:04 Co se vydat na nákupy do Leedsu? Jen sami dva?
00:05:07 -Je tam velký obchoďák.
-Pamatuju si pratetu.
00:05:10 Naposled u nás byla, když jsi byla ještě mimino.
00:05:13 Šedovlasá s drdolem, chladné oči, a když mi chtěla vzít dudlíka,
00:05:17 škubala mi ho z pusy, dokud jsem nepovolila.
00:05:20 -Jo. Jak vidím, pamatuješ si ji.
-Kdyby jen to.
00:05:23 -Mám trvalé následky.
-To není argument.
00:05:26 Tak co?
00:05:28 Micky?
00:05:32 Micky, Micky, Micky. Pojeď, dám ti 3 libry.
00:05:38 Dobře. Asi budu muset jet sám.
00:05:48 Jedu s tebou, tati.
00:05:50 Snad mám v pátek volno, kouknu se na svůj program.
00:05:59 Jo, mám volno.
00:06:01 Možná tě to trošku překvapí, ale nechci tě s sebou.
00:06:06 -Neblázni, tati. Ty potřebuješ doprovod.-Jistě.
00:06:09 -Ale nemusíš to být ty.
-Proč tak toužíš jet na pohřeb?
00:06:13 Ne kvůli pohřbu, kvůli tátovi.
00:06:16 -Oba už stárneme, já se časem odstěhuju, on umře.-Jo.
00:06:20 Jo. A tuším, co přijde dřív.
00:06:23 Prosím tě.
00:06:27 Chci být alespoň chvíli s tebou. Co je na tom?
00:06:34 Dobře, dobře, pojedem.
00:06:37 Tak dostanu 3 libry.
00:06:42 Harper. Harper.
00:06:46 -Je mi líto, nemám vás tady.
-Stará známá věc.
00:06:51 -Pane, víte, já tu mám rezervaci.
-Je mi líto, Harpera tu nemáme.
00:06:57 Asi vás zklamu, ale máte tu Harpera. Tady před sebou.
00:07:01 Aha. To se mám.
00:07:03 -Prosím tě, tati, nedělej scény.
-Já přece scény nedělám.
00:07:08 Byl by tu jeden maličký pokojík do dvora, který vám dvěma stačí.
00:07:12 Nechci žádný maličký pokojík do dvora, který nám dvěma stačí.
00:07:16 Chci ty dva pokoje, co jsem si objednal a zaplatil rezervaci.
00:07:20 -Podívejte se. Děkuji.
-Nespletli jste si třeba hotel?
00:07:23 My patříme k řetězci. Možná rezervaci máte v jiném městě.
00:07:26 Ovšem, spím v pařížském hotelu, když jedu na pohřeb tady v Leedsu.
00:07:31 -Nezlobte se, je bez sebe žalem.
-Nejsem bez sebe.
00:07:34 Jsem ospalý a je noc. Můžete se ještě podívat, prosím?
00:07:38 Jistě, ano, je tady. Vaše jméno se náhle objevilo.
00:07:42 Snad nějakou průrvou z jiné dimenze. A zase zmizelo.
00:07:48 Když mi nedáte ty dva pokoje, půjdu udělat tržbu jinam.
00:07:52 Tak si dáme sbohem.
00:07:55 -Ale já jsem...
-Mám lepší nápad.
00:07:58 -Vemem si ten malej pokojík. Že jo?-Ne. Ne.-Tak chcete ho?
00:08:03 -Ty idiote!-Neboli ano.
-Dobře. Budete mít jednu postel.
00:08:09 To radši chroustat sklo. Jdeme jinam, děkuju.
00:08:13 Stydíš se za naši lásku?
00:08:20 A sliboval mi Paříž.
00:08:27 Mami? Tady máš zvonek, kdybys něco chtěla.
00:08:31 -Namazal jsem ti chleba.
-Ne.
00:08:35 Lednice je prázdná. Improvizoval jsem jako ty.
00:08:39 Uvidíš, co jsem se od tebe naučil jen pozorováním.
00:08:43 Prosím tě, jdi pryč.
00:08:46 -Tuňáka nemáme, tak jsem vzal uzenou tresku a čatný.-Ne.
00:08:51 Ne, budeš silná, má to proteiny. Ty chleby jsou pěkně tlustý.
00:08:56 Michaeli!
00:09:00 Nechám ti to tu na pak.
00:09:08 Kdy se mnou zase začneš mluvit?
00:09:11 Za hodinu? Za den?
00:09:14 -Anebo nikdy. To bude nejlepší.
-Teď jsi mluvil.
00:09:18 Tak pojď.
00:09:20 Ani blbej pokoj v tomhle blbým městě.
00:09:23 To už odněkud známe. "Obsazeno, litujem."
00:09:29 -Jeden pokoj se právě uvolnil.
-Dobrý den.
00:09:34 Prosím vás, co to bylo?
00:09:37 -Jen prádlo.-Prádlo?
-Poslední host chtěl hodně ručníků.
00:09:43 A uutíral se k smrti, že?
00:09:46 Nezlobte se na něj, maličko mu to od té nehody...
00:09:50 Jedinou nehodu jsem měl 9 měsíců před tvým narozením, tak mlč!
00:09:54 Chtěl bych dva pokoje, ano?
00:09:57 Nemusí být moc velké, nemusí mít televizi, nemusí mít ani stropy.
00:10:01 Nechci nic jenom dva pokoje na téhle planetě,
00:10:04 -v téhle dimenzi a v čase přítomném.
-Už chápu, že mu to...
00:10:10 -Rito, můžeš tu devítku a třináctku zas odemknout? -Hned to bude.
00:10:16 No ne! Možná by ti stačil jeden pokoj.
00:10:22 -Doufám, že se dobře vyspíte.
-Záleží vám na tom?
00:10:27 -Ne, pane.
-Ne? Tak to jsme dva.
00:10:32 -Co tady děláš?
-Pracuju v hotelu.
00:10:36 Pracuješ v hotelu? Já jsem v hotelu.
00:10:40 Máme společný zájmy.
00:10:42 -Kde to tetování končí?
-Co je ti po tom?
00:10:46 Zajímá mě to. Jsem profesionální tatér.
00:10:50 -Jsem tady na tatérský konferenci.
-Aha. A proč nemáš nic vytetovanýho?
00:10:56 Mám, ale nepoužívám inkoust.
00:11:00 Chci si jen užít bolest.
00:11:03 Dobrý. Takže máš rád sado-maso? Pouta-biče?
00:11:07 Sado-maso, pouta-biče, kůly.
00:11:11 LMNOP, všelicos.
00:11:21 Bože, děkuju ti mockrát.
00:11:29 Tohle je bezvadný konec bezvadného dne.
00:11:39 Mají tu zajímavé barevné schéma. Všemožné odstíny kakánkové.
00:11:48 Ahoj, Janey. Jak je mámě?
00:11:51 Jak víš, že spí, když se nepodíváš? Vážně?
00:11:54 Tak to jo. To má smrt na jazyku. Rád bych jí dal sbohem.
00:11:59 Tak vypni televizi, odhýbej se nahoru a zavolej mi mámu.
00:12:03 Já tebe taky, drahá.
00:12:10 Co to je?
00:12:12 Vida, zeď.
00:12:15 -Ahoj, Susan.
-Jak se máš?
00:12:19 -Kéž bys byla tady.
-Jsi moc milý.
00:12:22 Já příšerně trpím.
00:12:25 Příšerný pokoj, z kobky je lepší výhled,
00:12:29 a nechci ani domyslet, proč se mi telefon lepí k uchu.
00:12:33 To nic není. Já se tu topím v potu,
00:12:37 bolí mě v krku, smrkám a zvracela jsem celý den.
00:12:41 -Zdá se, že romantika je nenávratně pryč.-Sklapni!
00:12:45 -Odjel jsi na ten pohřeb schválně a mě jsi opustil.-To je fakt.
00:12:49 Bylo moc těžké přesvědčit tetu Margaret,
00:12:53 -ať to zabalí těsně před tvou chřipkou.-Já umírám.
00:12:56 Jo, a já jsem v pekle, takže brzy ahoj.
00:13:00 Chceš říct, že trpíš víc? Na mě nemáš.
00:13:03 Ty můžeš mluvit se mnou, kdežto já jen s tebou.
00:13:07 To mě hrozně mrzí, opravdu,
00:13:10 ale podle mě jsme dosáhli bodu, kdy to nemůže být horší.
00:13:18 Nebo vlastně může.
00:13:24 (klepání na dveře)
00:13:35 -Ahoj!
-Ahoj.
00:13:39 -Čekal jsem někoho jinýho.-Já taky, ale máma tvrdí, že jsi náš.
00:13:47 Ten byl dobrej, ale teď mám rande s tou krásnou Ritou.
00:13:51 -S kým?-S tou pipkou zezdola. Přijde každou chvíli.
00:13:56 -Neměl by ses připravit?
-Jsem připravenej.-Aha.
00:14:01 (klepání na dveře)
00:14:05 Co zas?
00:14:08 Mám trochu problém s pokojem.
00:14:11 -Co? Ten host před tebou neodjel?
-Jo, ten odjel nadobro.
00:14:15 -Tak v čem je problém?
-Dnes přespím tady.
00:14:19 -Že bych ti chyběl?
-Ano, jistě.
00:14:22 Nemáš se za co stydět. Pojď, jdeme bydlet.
00:14:26 -Vítám tě v hnízdě lásky.
-Jo.
00:14:30 Jinak zvaném Hotel Smrad.
00:14:34 Aspoň že ty dvě postele tu jsou.
00:14:43 Hele, tati, máš ji rozbitou.
00:15:00 Děti?
00:15:02 Děťátka?
00:15:06 Dáte mámě kapku čaje?
00:15:13 Děti?
00:15:15 Čaj. Prosím.
00:15:22 Děti!
00:15:30 Už nikdy nezvoň na zvonek.
00:15:33 -Nemáš moc soucitu k bližním.
-Snad se ti dovolená líbí.
00:15:38 Já žádnou nemám. Nudím se a hladovím.
00:15:41 -Ale Michael ti namazal...
-To mi už nepřipomínej.
00:15:45 Neumím stonat. Člověka musí někdo obskakovat a všecko poplete.
00:15:53 -Ne, ještě jsem na to slabá.
-Víš co?
00:15:56 Tupec Brian má prej prášky i proti chřipce.
00:15:59 Ty věříš lékům od někoho, kdo má křestní jméno Tupec?
00:16:02 Ale ne, jsou fakt dobrý. Jak říká.
00:16:06 A třeba ti řekl, že se začnu po nich hihňat jak ztřeštěná.
00:16:11 -Ne.-Tak je nechci. (zvoní telefon)
00:16:16 Teď nemáme čas. Hádej, co nám můžeš.
00:16:20 -Kdo to byl?-Nějakej trotl by se chtěl vykecávat.
00:16:26 Ona zavěsila. Ona... Fajn. To není možný.
00:16:30 -To je fakt jak u blbejch.
-To teprv přijde.
00:16:34 -Budem spolu spát.
-O čem myslíš, že mluvím, ty moulo.
00:16:38 Tati, nezoufej.
00:16:41 -Já můžu do Ritina pokoje.
-Vážně?
00:16:44 -Jenomže co když ona nebude... Víš co?-Nesmíš mě podceňovat.
00:16:49 Prosím tě, podceňovat tě je nesmysl.
00:16:53 (zvoní telefon)
00:16:56 Jestli Janey volá, aby se omluvila, řekni, že je pozdě, ano?
00:17:01 Haló?
00:17:04 Super. Fajn.
00:17:08 -Byla to Janey?
-Ne, Rita. Že večer pracuje.
00:17:19 -Přitulím se k tobě.
-Na to zapomeň.
00:17:23 Uvědom si, jak mi je, tati. Já ji strašně miluju, tu, jak se jmenuje?
00:17:28 -Ona si nepřijde, protože pracuje.
-A ty se divíš?
00:17:32 -Má dát výpověď, aby mohla spát s tebou?-Když to bereš takhle, jo.
00:17:38 -Jsem ospalý. Je dost pozdě a já už musím jít spát.-No jo.
00:17:43 Já vím, co tě zvedne. Jen hospoda. Vemu tě s sebou.
00:17:47 -Je noc. Postel. Spát. To chci.
-Tak mi dej prachy, budu pít za oba.
00:17:54 Teď si jdu umejt nohy.
00:17:58 -Tak jsem tady!-Co? Co tu chcete?
-Chtěl jste šampaňské.-Nechtěl.
00:18:03 -A čipsy.
-Aha. Nicku!
00:18:06 No páni, jste zřejmě divoký.
00:18:09 Ne, ne, to si špatně vykládáte, pane.
00:18:16 Nemějte obavy. Jsme velmi diskrétní podnik.
00:18:21 -Co to žvaníte? To je můj syn.
-Já vás nechci soudit.-Ne.
00:18:26 -Nicku, tys to objednal?
-Ano.
00:18:29 -Abych se ti zalíbil.
-Ale to...
00:18:33 Mám vám to otevřít, nebo vám mám dát pokoj?
00:18:36 Vemte ty čipsy a šampaňské, seberte se a běžte.
00:18:40 -Děkuju vám.-Nevšímejte si ho, on už spěchá do postele.
00:18:44 -Rozumím.
-Ne, vy nerozumíte.
00:18:47 -Tady není čemu rozumět, víte?
-Měl byste na víc. -Jo, já vím.
00:18:57 Čím mě ještě překvapíš?
00:19:00 -Nezahraje mi cikánský houslista serenádu pod balkonem?-Ne.
00:19:05 -To bys chtěl?-Ne. Jsem hrozně moc unavený, víš?
00:19:09 Zítra máme pohřeb, tak už půjdu na kutě, chápeš?
00:19:14 Tak pojď.
00:19:35 Přestaň.
00:19:38 Musím tě varovat. Rád se roztahuju.
00:19:47 Žádné roztahování nebude. Chápeš?
00:19:50 Jestli se mě jen dotkneš, tak tě zabiju.
00:19:54 Klid je nejlepší zbraní. Není to poprvé, co spolu spíme.
00:19:58 -Vzpomínáš tu noc v Cardiffu?
-To ti bylo šest.
00:20:02 -A celého jsi mě pozvracel.
-Zlatý časy.
00:20:09 -Co je?
-Ty a Rita.
00:20:12 Rita, co?
00:20:14 -Je mi moc líto, že vám to spolu nevyšlo.-Mně taky. Mně taky.
00:20:20 Mezi náma, jsem už nadrženej.
00:20:31 Ahoj.
00:21:12 Nicku, tohle nedělej.
00:21:16 Nicku, nesahej mi... Ne! Ne! Ne!
00:21:23 Ahoj, Rito.
00:21:26 Tohle je můj táta. Tati, to je Rita.
00:21:38 To je Nickova máma.
00:21:46 (hra na varhany)
00:21:53 -Nemůžeš aspoň předstírat, že kapku žárlíš?-Tak jo.
00:21:59 Promiň, promiň, já se snažila.
00:22:03 -Co to je?
-Lék na chřipku.
00:22:06 -Opravdu na chřipku?
-Od kamaráda Janey.-Aha.
00:22:10 Susan, nikdy bys neměla brát nepředepsané prášky.
00:22:14 -Ale tyhlety by mi nikdo nepředepsal.-Ježíši, Susan.
00:22:19 -Hele, náš strýček Bil. Musím ho pozdravit.-Dobře.
00:22:27 -Co to děláš?
-Chci nás podepsat.
00:22:30 David Beckham a Victoria Adamsová.
00:22:34 -Až si to po letech přečtou, budou z toho na větvi.-Ty...
00:22:38 (chechot Susan) To je má žena.
00:22:41 Směje se jen navenek, ale v hloubi duše pláče.
00:22:48 Musíme si připomenout:
00:22:51 "Blaze je těm, kteří pláčou, neboť budou potěšeni."
00:22:55 -Matouš 5, 4.
-Nick 6, 2.
00:22:59 Kdy bude občerstvení?
00:23:04 Vyrovnat se se smrtí je nebývale obtížná věc.
00:23:08 -V mém případě podobně jako se životem.-Bene? Bene! Bene!
00:23:12 Susan, jsem tady. Nemusíš pukat jak žába na ohni.
00:23:17 -Dobrý den.
-Měl jsi pravdu.
00:23:19 Teta Margaret byla kleptomanka. Pamatuješ na ty stříbrné
00:23:23 manžetové knoflíčky, co jsem ti před lety koupila?
00:23:26 -Snažím se zapomenout.
-Strýček Bil je má na sobě.
00:23:30 -Říkal, že Margaret mu je darovala.
-Možná, že ano.
00:23:34 Nejsi jediná, kdo si je mohl koupit.
00:23:36 Na jednom chybí zirkonový cvoček, co se ztratil,
00:23:39 když ho malý Nicky spolkl a pak musel chodit na cedník.
00:23:43 Já vím. Rok jsem pak nemohl jíst špagety.
00:23:46 Byl roztomilý. A my rýžovali zlato.
00:23:50 Tahle vzpomínka teď není vhodná.
00:23:53 A teta Margaret je ukradla a darovala mu je.
00:23:56 Co bych měl udělat? Srazit nebohého osmdesátníka pěstí,
00:24:00 -aby nám vrátil knoflíček, co prošel naším synem?-Tak to nemyslím.
00:24:04 Celý můj vztah s tvou tetou spočíval na samých lžích a klamech.
00:24:08 -Tys s mou tebou neměla žádný vztah.
-Ale mohla jsem, kdyby kradla míň.
00:24:12 Prosím tě, hlavně klid. To z tebe mluví ty prášky.
00:24:15 -To je fakt. Máš pravdu. Půjdu na průzkum.-Nikam nechoď.
00:24:20 -Susan? Susan?
-Ty jsi...
00:24:23 -Ben.-Nenapovídej mi.
-Jak jsem řekl.-Ne, ne.
00:24:27 -Jsi Sofiin kluk.
-Přesněji Vivianin kluk.
00:24:31 Myslíš, že jsem zapomněl sestřino jméno?
00:24:35 -Katy, vzpomínáš na Sofiina kluka?
-No ano.
00:24:39 To je Ralphie, že ano?
00:24:41 Ano. Ano.
00:24:44 -Dobrý den.
-Ahoj.
00:24:46 Otče Boyle, už ho pustili z vězení.
00:24:56 Húú!
00:24:59 Promiň, mami, já jsem nemohl jinak.
00:25:03 Vidíš, co má na sobě?
00:25:05 Mami, je mrtvá. Nemusí mít poslední výkřik módy.
00:25:10 Ne, na zápěstí.
00:25:12 Tatínek mi koupil ten náramek k prvnímu výročí.
00:25:16 -Hledala jsem ho mnoho let.
-Ne.
00:25:19 -Už ho nepotřebuje, a je můj.
-To nesmíš.
00:25:22 -To je temná strana.
-Krej mě. Jdu na to.
00:25:25 -Mami?-Co?
-Kde jsi vzala ty prášky?
00:25:30 Jmenuji se Harper, víte? Ben Harper. Já přísahám.
00:25:34 -Proč bereš boží jméno nadarmo?
-Neberu boží jméno nadarmo.
00:25:38 -Ale pomyslel sis to.
-Dej mi pokoj!
00:25:41 Nicku, řekni jim, jak zní moje jméno.
00:25:44 Taťůla.
00:25:47 -Co je to za odpověď?
-Co je to za otázku?
00:25:50 -Jmenuju se Harper. Ben Harper.
-Teď lžeš panu faráři.
00:25:55 -Ralphe, ty skončíš v pekle.
-Pozdě. Já už tam jsem.
00:25:59 Omluvte nás. Krásnej pohřeb, fakticky.
00:26:03 Taťůlo, Morticie, teď vás opustím, protože jste trapní.
00:26:08 -Že vám není hanba.-Cos provedla?
-Přísahám, to všechno ty prášky.
00:26:13 Proboha!
00:26:15 Šla jsem jí vzdát poctu, a on přeskočil do mé ruky.
00:26:18 Je mi jedno, jestli ti přeskočilo i v hlavě, ale běž ho vrátit.
00:26:23 -Je to náramek, cos mi koupil k prvnímu výročí.-Ticho!
00:26:27 -Pšt!-Neměli jsme peníze, ale přesto jsi mi ho koupil.
00:26:31 -Je mi to moc trapné.
-Budeš zticha?
00:26:36 -Tohle není přesně ten tvůj.
-Ale je.-Není přesně ten tvůj.
00:26:41 Tady, koukni.
00:26:43 "Pro Archieho s láskou Ralphie"
00:26:48 Jú.
00:26:50 Ale Ralphie měl dobrý vkus.
00:26:53 -Musíš ho dát zpátky.-Ne, ne, ne. Vzalas ho, tak ho vrať.
00:26:58 -Já mám chřipku.-Aha. A bojíš se, že by ji teta chytla.
00:27:02 Dívá se na tebe malý smutný klaun.
00:27:05 -Ty prášky.-Ne.
-Dej mi ty prášky.-Ne.
00:27:08 Dej mi je. Dej mi ty prášky, a já ho tam dám.
00:27:12 Dobře, dobře.
00:27:16 -Dělám zeď.-Sedni si, a ani hnout.
-Dělám...-Sedni! Sedni!
00:27:43 (vzlykot Bena) Nebyla pro něj jen obyčejná teta.
00:27:48 -Už to máš?-Vadí mi palec.
-Zkus ho rozepnout.-To nejde.
00:27:53 Neplač. Vzpamatuj se. To tě přejde.
00:27:57 -Není mu špatně?
-Ne!
00:28:07 Člověk je nemůže nikam vzít.
00:28:14 -Co bude k večeři?
-Špagety.
00:28:17 -Dobře, to si dám.
-Podej mi cedník.
00:28:23 Neobjednáme hotovku?
00:28:29 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2008
Nemoc, jak známo, nechodí po horách… A i když na takové obyčejné nachlazení se většinou neumírá, postihne-li řídící centrum celé rodiny, je to na jejím chodu určitě znát. Susan si taky o tom, co se děje za dveřmi její bacily zamořené ložnice, nedělá žádné iluze. Jenomže co naplat, choroba chce své. Ostatně jsou v životě chvíle, kdy i taková chřipka může být tak říkajíc darem z nebe. Například když musí někdo z rodiny nutně zajet na pohřeb pratetičky Margaret do Leedsu. Po rýmou a kašlem schvácené osobě by přece nikdo nemohl něco takového chtít, ne?
