Moje rodina

00:00:02 Sondu.

00:00:04 Typické.

00:00:07 -Můžete mi podat sondu, prosím?
-Tak to vždycky začíná, že?

00:00:11 Sondou.

00:00:14 -Prosím?
-Potom budete chtít zrcátko.

00:00:18 Ano, máte pravdu.

00:00:21 -Vy zubaři jste všichni stejní.
-Vy máte se zubaři nějaké problémy?

00:00:26 -To nechtějte vědět.
-Jo. Radši nechci.

00:00:30 Můj bývalý manžel byl zubař. Pracovala jsem po jeho boku 15 let,

00:00:35 jen aby mě odhodil jako použitý tampon.

00:00:39 -Když jsme u toho, tampon, prosím.
-Jste všichni stejní, vy zubaři.

00:00:44 Střídáte auta, střídáte ženské.

00:00:48 Kterou zubařskou školu váš bývalý manžel navštěvoval?

00:00:53 -Vždycky chcete jenom jedno.
-Ano. Ten tampon. Děkuji.

00:00:57 -A mohla byste být zticha a dělat, co vám řeknu?-Totéž řekl on.

00:01:02 Těsně předtím, než utekl se svou mladou, pohlednou sestřičkou.

00:01:07 -Takové nebezpečí tu nehrozí.
-Jakože pro vás nejsem dost dobrá?

00:01:13 Je mi líto, že vás potkaly mrzutosti.

00:01:17 -Teď ale máte práci, ano? Tady a teď.-To znám.

00:01:20 -Ještě mi řeknete, že dělám potíže.
-Nabyl jsem toho dojmu.

00:01:24 Jenže na tohle jsme tady dva. (zvoní telefon)

00:01:28 Ano?

00:01:31 Kdo je to?

00:01:36 Tak to dost těžko.

00:01:41 Kdo to byl?

00:01:43 Řekla, že je pacientka, ale já vím, že je to jiná sestra.

00:01:47 Aha. Je mi opravdu líto. Já...

00:01:51 Vážně jsem se snažil, ale bohužel nám to neklape.

00:01:55 Přesně tak to řekl.

00:02:17 Janey?

00:02:19 -Janey, co tam sakra děláš?
-Čistím si zuby dentální nití.

00:02:24 Ano, ale poslední výzkumy dokazují, že čištění nití může škodit zdraví,

00:02:29 -když tvůj otec potřebuje na záchod!-Tati!

00:02:33 -Musím do práce.-Já do školy.
-Tu nesnášíš.-Ty zase práci.

00:02:37 -Vůbec nejsi chytrá, víš?
-Tak proč jsem tady a ty ne?

00:02:43 -Ahoj, tati.-Co je?
-Pustíš mě napřed?-Ne.

00:02:46 -V žádném případě.
-Tady je fronta?

00:02:49 -Ano. A ty jsi druhej.
-Proč nejdeš na svůj vlastní záchod?

00:02:53 -Moc dobře víš proč.
-Kouknu se na něj ještě jednou.

00:02:57 To ty sám jsi ten mizernej krám rozbil, když ses na něj koukal.

00:03:02 Funguje v tomhle domě ještě něco poté, co ses na to koukal?

00:03:06 -Televize. Tak můžu jít?-Ne! Celý den nemáš nic na práci.-Mám.

00:03:11 Čekám opraváře.

00:03:13 -Byla bych rychleji, kdybyste byli zticha.-Co tím myslí? Neodpovídej.

00:03:19 -Bene?-Co?
-Můžeš na slovíčko?

00:03:22 -Do ložnice.-Ale mám...
-Je to soukromé.-Ale Susan, já...

00:03:28 -Díky, tati.
-Janey!

00:03:36 Co?!

00:03:38 Hele, deník Janey.

00:03:42 -Kde jsi ho vzala?
-Našla.

00:03:45 Tak našla? Jak to myslíš, našla?

00:03:48 -V rámci pečlivého prohledávání jejích soukromých věcí?-Ne.

00:03:53 Našla, jako Fleming objevil penicilín.

00:03:56 -Hledal něco jiného.
-Dobrá. A co jsi hledala?

00:04:00 Co hledal Fleming? Hlavně, že jsem našla.

00:04:03 Heuréka! Tak to vrať. Než se strhne kravál.

00:04:07 Janey by si myslela, žes to... Tys to četla, co?

00:04:14 Ano, četla.

00:04:16 A je to hrozné.

00:04:20 Proč?

00:04:22 -Co tam píše?
-Píše: "Máma mi nevěří."

00:04:26 -A co?-To je málo?
-Nevěříš jí.

00:04:29 -Čteš její deník.
-Problém je v tom, že si všimla.

00:04:33 A když si všimla, jak můžeme mít upřímný, srdečný vztah,

00:04:37 ve kterém si jako matka a dcera svěřujeme důvěrnosti?

00:04:41 -K čemu by ti to, sakra, bylo dobrý?
-Abych věděla, co hodlá udělat.

00:04:46 Jo?

00:04:49 No?

00:04:51 -Co hodlá udělat?
-Jen běžné věci.-Co?

00:04:54 -Jaké běžné věci?
-To ti neřeknu, to je soukromé.

00:04:59 -A napsala třeba něco...
-Co?

00:05:03 -Nic.
-Dobře.

00:05:09 -Tak dost, kruci! Co tam píše o mně?-Nic.-Nic?

00:05:13 -Ano, nic.-Nic? Jak to, že nic? Jsem její otec.

00:05:16 -Koukni se sám.
-Nechci se do toho plést.

00:05:19 Možná proto se o tobě Janey v deníku nezmiňuje.

00:05:22 Ach můj bože, to jsem to tedy dopracoval.

00:05:26 Ano. Ta tam je zachmuřená nelibost. Je tu naprostá lhostejnost.

00:05:40 Nicku? Nicku!

00:05:42 Být tebou, tak pár minut počkám.

00:05:46 -Proč?
-Protože jdu já.

00:05:50 Micku! Micku!

00:05:57 -Vlnovky.
-Ne.

00:06:05 Vlnovky.

00:06:09 Ne.

00:06:13 Vlnovky?

00:06:16 Ne.

00:06:20 -Vlnovky.
-Ne.

00:06:23 -Vlnovky.
-Ne.

00:06:25 -Vlnovky.
-Ano. -Ano!

00:06:28 Mami, umím číst myšlenky.

00:06:31 Pak víš, co si myslím.

00:06:34 Chce, abys prostřel stůl, než si dám pivo.

00:06:37 -Ahoj, miláčku.
-V práci dobrý?

00:06:40 Na to ti neodpovím, ale oceňuji, že se ptáš.

00:06:44 -Byl tady instalatér?
-Ne, nebyl.

00:06:47 Tak je to vždycky. Vezmeš si den volna, a co z toho?

00:06:52 -Pouč mě. Ty jsi expert.
-A ještě něco.

00:06:55 -Spravoval jsem váš záchod.
-Proboha. Prosím tě...-Ne, tati.

00:07:00 -Je v pořádku, jen trochu prasknul.
-Co?-Je vejpůl.

00:07:04 -Ale koupíme novej, ne?
-Ty blbečku!

00:07:08 -Já věděl, co řekneš.
-Dnes čte myšlenky.

00:07:13 -Pozor na pusu! -Ahoj, mami.
-Ahoj, miláčku.-Ahoj, Janey.

00:07:17 -Mami, mám jedničku z francouzštiny.
-To je skvělé. Výborně.

00:07:22 -Ty máš jedničku?-Díky, mami.
-Opravdu?-Jistěže.

00:07:26 -Když Janey něco řekne, je to tak. To je věc důvěry.-Jo?

00:07:29 Vždycky jsem měla pocit, že dětem musíš věřit.

00:07:33 -Kde ses to dočetla?
-Já to nečetla.

00:07:36 Tak jsi to někde našla?

00:07:38 -Zkrátka se zajímám o své děti a za to mě berou na vědomí.-Aha.

00:07:44 -Co tu děláš?-Vzadu na stěně je přilepenej kus starý pizzy.

00:07:49 Mám ji.

00:07:53 -To je nejodpornější výjev jaký jsem viděl.-Protože jsi pořád pryč.

00:07:57 Mami, můžu udělat oslavu, když jsem dostala tu jedničku?

00:08:01 Ale víš, jak to tu chodí. Jednička z frániny, pak oslava

00:08:05 -a nakonec zákaz.
-Můžeš to oslavit.

00:08:08 -Poslouchá mě někdo?
-Co třeba příští sobotu?

00:08:11 S tatínkem jdeme ten večer k Pettersonovým do Oxfordu.

00:08:14 -Ty ses zbláznila?-Ty mi dovolíš oslavu, když jste pryč?-Proč ne?

00:08:19 Asi bys nechtěla, aby tu okouněli staří rodiče a kontrolovali tě, ne?

00:08:24 Haló? Existuju vůbec?

00:08:26 -Jaká oslava to bude?
-Já to vím. Hudba, co trhá uši,

00:08:31 fleky na koberci, načuráno v keřích, šmajchlování v ložnicích.

00:08:35 -Mám si to psát?
-Klid, tati, já na to dohlídnu.

00:08:41 -Jo. Tebe tak pozvu.
-Znám spoustu kluků.

00:08:44 -Klid, tati, Nick na to dohlídne.
-To je skvělé.

00:08:47 -Všechny moje obavy se rozplynuly jako mlha.-Já tu budu taky.

00:08:50 -Ne, zůstaneš u Colina.
-Colina nesnáším.

00:08:54 -Změň názor, nebo řeknu ve škole, že se počuráváš. -Já se nepočurávám.

00:08:59 -Ale kdo ti uvěří? -Tak dám tvou pasovou fotku na internet. -Michaeli!

00:09:05 -Tak jsme domluveni.
-Ne, nejsme. Je mi líto.

00:09:08 Ne. Mně se to nelíbí. Řekl jsem svoje, znáte můj názor.

00:09:12 Ale prosím, když chcete, jen do toho. Prosím.

00:09:16 Jo, jen tak dál. Jen pošlapte rozedrané zbytky mé důstojnosti.

00:09:21 -Dík, tati.
-Jo! Oslava!

00:09:30 Ne.

00:09:36 Nech toho. Když jsme se rozhodli, tak se toho držme.

00:09:41 -Ty ses rozhodla za oba.
-A mám z toho radost.-Vážně?

00:09:45 Dobře. Máš radost z toho, že naše pubertální dcera a její kamarádky

00:09:51 jsou tam samy s bandou uhrovitých výrostků nadupaných testosteronem.

00:09:58 Bude to jak v zoo v pavilonu opic.

00:10:01 -Proboha, nemůžeš jednou v životě trpět potichu?-Co?

00:10:05 -To se mám žrát uvnitř?
-Tak to dělám já.

00:10:08 Zkus si něco nalhávat. Život je mnohem snazší.

00:10:12 -Když jsi řekla, že máš radost, lhalas sama sobě.-Lhala jsem tobě.

00:10:17 K tobě jsem měl dostat návod k použití.

00:10:20 Neboj, paní Nortonová má na mě mobil.

00:10:23 Bydlí naproti. Pokud se něco seběhne, zavolá.

00:10:26 -Všechno je zařízené. Večer si můžeme užít.-To určitě.

00:10:30 -A ty tomu věříš.
-Jistěže ne, já lžu.

00:10:36 Teda lidi, tohle bude opravdu dlouhá cesta.

00:10:42 Hele, obchod s nápoji. Skoč koupit flašku.

00:10:45 Vzhledem k tvé náladě radši celou bednu.

00:10:51 -Tak. Další přání?
-Určitě bych měl.

00:10:57 A velké.

00:10:59 -Ahoj!
-Ahoj!

00:11:01 -Večer jedu na mejdan do Londýna, vole. -To je trochu z ruky.

00:11:05 Jo, ale tohle bude nářez. Ta holka má barák sama pro sebe.

00:11:09 -Kecáš. -Ne. Rodiče na noc odjeli.
-To jsou idioti.

00:11:13 -Stáhnou se jim tam ožralové z okruhu tří set mil. -Přesně.

00:11:17 -Nechceš přijet? Věř mi, tohle bude fakt divoká jízda. Jedem! -Jedem!

00:11:22 Ale rychle, dokud je jim tam co zničit.

00:11:29 Co to říct Pettersonovým?

00:11:31 Řekneme, že musíme zabránit čtyřem apokalyptickým jezdcům,

00:11:35 aby nám nezničili dům, takže se opozdíme.

00:11:38 Nebuď směšný. Londýn je v sobotu večer samá párty.

00:11:43 -Nemusí jít o náš dům.
-Je to náš dům.

00:11:46 Řekli, že rodiče tý holky jsou idioti.

00:11:49 Jen se porozhlédneme.

00:11:52 -Co když nás Janey uvidí?
-Řekneme, že jsme na něco zapomněli.

00:11:57 -Jo, třeba na to, že jí věříme.
-Je to náš dům a naše děti.

00:12:01 -Proč bychom se tam nemohli vrátit a...-Špehovat je?-Ano. Ne.

00:12:07 Řekneme to na rovinu.

00:12:10 Pochop, záleží nám na nich.

00:12:13 Chceme vědět, zda to klaplo.

00:12:16 Co jim zbude než respektovat naši otevřenost a upřímnost?

00:12:23 -Lepší bude zaparkovat za rohem.
-Jo.

00:12:28 Nic neslyším. Ty jo?

00:12:31 -Ne.-To je dobře.
-Ne, to je špatně.

00:12:35 Když nehraje hudba, tak netancujou.

00:12:38 Když netancujou, co jiného dělají?

00:12:42 Možná slouží satanskou mši.

00:12:46 -To mě nenapadlo.
-Přeskočilo ti?

00:12:49 -Jdi, jenom se mrknu.-Lotova žena říkala totéž.-No tak, neodporuj.

00:12:56 Tohle může být jediná šance jak zjistit,

00:13:00 co naše děti dělají, když nejsme doma.

00:13:04 Co je špatného na jednom nakouknutí?

00:13:07 Vždyť to sama chceš.

00:13:19 Zvláštní. Ani Janey, ani Michael, ani Nick.

00:13:23 Za jiných okolností by tohle byla moje představa ráje.

00:13:36 -Kde jsou všichni?-No jistě. Vzpomínáš si na tyhle oslavy?

00:13:40 -Já přesně vím, kde budou.
-No jistě.-Hospoda.-Ložnice.

00:13:44 Bene, vrať se. Musíme zmizet dřív, než přijdou hosté.

00:13:50 -Pojďte dál, pití je v kuchyni.
-Pěknej bejvák. -Krásný.

00:13:55 -Kde jsou starouši?
-Pěkná dupárna.

00:14:01 Dělej!

00:14:04 -Tak to vidíš. Teď tu zkejsnem.
-Nestraš.

00:14:08 Sejdeme dolů, řekneme, co tu děláme a odkráčíme s hlavou vztyčenou.

00:14:12 -Jen přes mou mrtvolu. To byl řečnický obrat.-No jo.

00:14:16 -Je to jen Janey, proboha.
-Už takhle myslí, že jí nevěřím.

00:14:20 Když mě tu teď nachytá, ztratí veškerý respekt,

00:14:23 který ke mně měla, a zodpovědnost za její výchovu padá na tvoji hlavu.

00:14:27 Máš pravdu. Zkejsnem tu.

00:14:30 Ach jo, to je hrůza.

00:14:33 Není to tak zlý. Pettersonovy nesnáším.

00:14:37 A jsme sami, ne? Ve své ložnici, že?

00:14:41 Máme trochu klidu a pokoje.

00:14:43 (hlučná hudba)

00:14:46 -Proboha.
-Ach ne.

00:14:48 Nevadí. Vím, kudy z toho ven.

00:14:51 -Láhev.-Víno otevřít nemůžeme.
-Proč ne?-Nemáme vývrtku.

00:14:56 -Žádný strach. Tohle pero dokáže víc než meč.-To je tužka.

00:15:01 To je fuk. Stačí, když špunt postrčíš dovnitř.(zvoní telefon)

00:15:09 Haló?

00:15:10 Dobrý den paní, Nortonová. To je paní Nortonová.

00:15:14 Myslela jsem, že byste měli vědět, že ta hudba je trochu moc hlasitá.

00:15:20 -Vážně?-Divím se, že ji neslyšíte až tam u vás.

00:15:24 Bylo by divné, kdybychom ji slyšeli až v Oxfordu, protože teď jsme tady.

00:15:29 -Ano, já vím.
-Řeknu Janey, aby to ztlumili.

00:15:32 Zavolám jí z Oxfordu.

00:15:35 -Jste v pořádku?
-Ano.

00:15:38 -Ale tam od vás je také slyšet pěkný hluk.-Ano. Rádio v autě.

00:15:43 Ztrá-cí-te se mi, jsme to-tiž v tu-ne-lu.

00:15:47 -Tunel? V Oxfordu?
-Přesně tak.

00:15:51 -Vidíš? Snadný jak facka.
-Vyvíjí se to, jak jsi předpovídal.

00:15:57 Hudba, co trhá uši, fleky na koberci.

00:16:01 Co tam bylo dál? Ano. Šmajchlování v ložnici.

00:16:05 -Jo. Byl to dobrej seznam.
-To bych řekla.

00:16:09 -Červené nebo bílé?
-Bílé.

00:16:12 -Tak na zdraví.
-Na zdraví.

00:16:20 -Připadám si jako rozverný puberťák.
-Můžu ti dolů pro nějakýho skočit.

00:16:26 -A jsme tady. Nechte si tu věci.
-Bezva.

00:16:31 Kdybys chtěla, můžeš si nechat věci u mě.

00:16:35 Je pravda, že se počuráváš?

00:16:39 Janey!

00:16:42 Michael?

00:16:48 Kdo by si pomyslel, že si dnešní mládež na večírek přinese jídlo?

00:16:52 Dnešní mládež se vyzná. Ach ne.

00:16:56 -Co?-Jak říkáš dnešní mládež, začínáš stárnout.

00:17:00 Stárneš tak poznenáhlu, že o tobě nikdo nemůže nic takového říct, víš?

00:17:06 -Říkáš moc milé věci moc složitým způsobem.-Já vím.

00:17:10 Moc rád to slyším.

00:17:12 Dal bych si menší dezert. Jestlipak má ta mládež i ovoce?

00:17:19 Ale jo, s jahodovou příchutí.

00:17:25 Máš pravdu ta dnešní mládež nezapomene na nic.

00:17:30 -To je dobře, jsou rozumní.
-To je špatné. Měl to mít u sebe.

00:17:34 Pozor!

00:17:37 -Hodíme to sem.
-Jasně.

00:17:42 -To bylo o fous.
-To přestává všechno, Susan.

00:17:46 Jsme ve své posteli, jsme manželé a bojíme se, aby nás nenačapali.

00:17:50 -Já vím. Je to vzrušující, že jo?-Jo.

00:17:54 To ano.

00:17:56 -Co to děláš?-Já nevím. Uvidíme, co z toho vzejde, ano?

00:18:03 -Pojď, Kevine. -Jsem Declan.
-Jo. To máš fuk.

00:18:10 -To je ložnice rodičů! Co to tu děláte? -Co bys řekla?

00:18:14 Vypadněte!

00:18:17 Vždyť to pod váma praskne. Tady se sex nekonal už léta.

00:18:22 Ožralové!

00:18:32 -To je strašné.
-To všechno kvůli tobě.

00:18:35 A zbytečně. Janey je naprosto zodpovědná.

00:18:39 A my teď trčíme ve vlastní ložnici, válejí se po nás nadržený puberťáci

00:18:44 a posloucháme vtípky o úpadku svých sexuálních aktivit.

00:18:48 -Horší už to být nemůže.
-Ale může.

00:18:53 Musím na záchod.

00:19:05 Tak co? Zdá se, že jsem tu zbyl jen já a ty.

00:19:08 Ne, jen ty.

00:19:26 Bene, na ten záchod jít nemůžeš.

00:19:29 Voda je vypnutá a záchodová mísa je prasklá.

00:19:33 -Tam na ten záchod taky nemůžeš.
-Je jen přes chodbu.

00:19:37 -Co když tě Janey zmerčí?
-Ona to přežije.-Ale já ne.

00:19:41 Hele, je už půl dvanácté. Kolem třetí ten večírek skončí.

00:19:46 -To máš už jen 4 hodiny.
-Dobře.

00:19:54 -Tak co děláš?
-Studuju. -Jo?

00:19:57 To mám za sebou.

00:20:00 -A co děláš ty?
-Jsem astronaut.

00:20:03 -V Anglii nemáme astronauty.
-Ale máme.

00:20:07 V rámci Evropské unie.

00:20:10 -Tak nějak.
-Aha.

00:20:13 A kolik už máš za sebou startů?

00:20:16 To je přísně tajný a nechci se chvástat.

00:20:20 -To je škoda. Tím bys mě dostal.
-Sedm.

00:20:25 Letím i zítra ráno. Je to moje poslední noc na Zemi.

00:20:30 Neříkáš to náhodou jen proto, abys mě sbalil?

00:20:34 Čas ukáže.

00:20:36 A ty bys se mnou fakt chtěl spát?

00:20:39 Janey řekla, že jsi gay.

00:20:44 Jenom jsem ještě nepotkal tu pravou.

00:20:49 Možná ve vesmíru.

00:20:52 Nebo jsi to ty.

00:21:00 Měl jsem aspoň šanci?

00:21:08 Mohl bych to udělat do umyvadla. Proč ne?

00:21:10 Nebudeš si ulevovat do našeho umyvadla.

00:21:13 Tohle není nádražní putyka.

00:21:16 Susan, prosím, měj se mnou slitování, ano?

00:21:20 -Je to zoufalá chvíle.-Voda není, záchod prasknul, smiř se s tím.

00:21:25 -Bene!
-Jenom hledám vázu, nic víc.

00:21:29 (zvoní telefon)

00:21:33 Haló? Á, paní Nortonová. Všechno v pořádku?

00:21:39 Ale ne, je to pořád hlasité?

00:21:42 -Ne, to nevím, když jsem v Oxfordu.
-Ano, všechno v pořádku.

00:21:51 To je ale hanba.

00:21:53 Někdo je nahoře.

00:21:56 On, on...

00:22:01 Na mou duši, on tam močí z okna.

00:22:05 Bene!

00:22:14 Teďka je tam nějaká žena. A ona ho tím oknem přiskřípla.

00:22:19 On je velice rozezlený. A teďka se začali hrozně hádat.

00:22:24 -Nemůžu přestat v polovině.
-Pohoršuješ sousedy.

00:22:27 -Myslíš, že se starám, co na to sousedi?-Ne. Starat se musím já.

00:22:31 A proto jdu na ten druhý záchod, protože tohle zase musím já.

00:22:35 -To nemůžeš.-Tak mě sleduj.
-Ne. Bene, ne!

00:22:59 Je ti zle, Declane? (zvracení)

00:23:03 Tohle je výborný.

00:23:08 Fakt skvělý. Promočenej na kůži.

00:23:23 Haló? Je tam někdo?

00:23:28 Janey, je zamčeno, ale myslím, že tam nikdo není.

00:23:32 To se tu stává pořád. Pusť mě.

00:23:39 To je nechutný.

00:23:43 -Je to tvoje.
-Dík.

00:23:49 Pojď dál.

00:23:51 -Dobrý?
-Jo. A ty? Vyjel někdo?

00:23:55 -Jo. Kevin a Declan.
-Dobrý.

00:23:58 -Někdo mi přetočil gumičku u podprsenky. Koukni se. -Jo, jasně.

00:24:03 Kdy se naučej, že to není jako otvírat plechovku piva.

00:24:09 -Je tu někde ručník?
-Já nevím.

00:24:26 -Ahoj. -Jen dál. -Tak co holky, dobrý?
-Jasně. -Co Declan? -To víš.

00:24:31 -Viděly jste jeho piercing?
-Ne. Kde? -Má ho na... Však víš.

00:24:36 -Proboha. Proč?
-To abys ho našla.

00:24:41 -Janey, nemůžu najít mejdlo.
-Nějaký musí bejt na vaně.

00:24:47 -Na. -Dík.
-Nevadí, když si ulevím?

00:24:51 -Jenom na malou.
-Klidně.

00:24:59 -Ahoj, holky.
-Nemáš šanci.

00:25:08 Jo.

00:25:10 Jo, jo.

00:25:28 Nicku?

00:25:34 Ahoj, tati.

00:25:36 Nicku, potřebuju tvou pomoc.

00:25:39 -Prosím?
-Potřebuju, abys mi pomohl.

00:25:42 -Ještě jednou?-Proboha svatýho!
-Chci si to vychutnat.

00:25:46 Janey odnesla moje šaty a pak sem vpadly ty holky.

00:25:50 -Chápeš?-Tati, tím jsme prošli úplně všichni.

00:25:55 Nicku, podej mi ručník.

00:26:00 -To mi děláš schválně?-Jo.
-Podej mi ručník, Nicku.

00:26:07 Dělej!

00:26:09 Dobrý. Poslouchej.

00:26:11 Musíš mi pomoct nahoru do ložnice, aniž by si Janey všimla.

00:26:15 -Co z toho budu mít?
-V sázce je něčí život.

00:26:18 -Jo? Čí?
-Tvůj!

00:26:21 Nicku, dělej! Declan se mi tu pozvrací.

00:26:24 -Zase? On je bezednej.
-Hned to bude.

00:26:27 -Co mám dělat teď?
-Okamžik.-Co?

00:26:30 Nemáš bejt v Oxfordu?

00:26:33 Počkej.

00:26:37 Takže prolezeš oknem ven. Vyšplháš po okapu.

00:26:40 Stoupni na výpust bojleru a drž se roury nad sebou.

00:26:44 Lez, lez, lez, přehoupni se na druhou stranu a jsi u svýho okna.

00:26:48 -Co?
-Já to tak dělám vždycky.-Jo.

00:26:53 -Nicku, musíme dovnitř!
-Do toho, věř mi!-Zůstanu tady.

00:26:58 -Je to vážný, zavedu ho zvracet do tvýho pokoje! -Hned to bude.

00:27:03 Jdu, honem, honem, dobrý, jdu, Už jsem tu, už vím jak. Jo.

00:27:07 -Tati, okap.
-Dost, nejde to. Stáhni mě zpátky.

00:27:11 -Zatáhni mě zpátky.
-Dobrý, tati, mám tě!

00:27:20 No nazdar.

00:27:22 Omlouvám se, tati.

00:27:33 Ahoj, miláčku.

00:27:37 (zvoní telefon)

00:27:43 Haló, paní Nortonová? Ahoj, Janey. Jak to, že...

00:27:50 Kde že je táta?

00:27:55 Co že dělá?

00:27:58 To je pozoruhodné.

00:28:03 Ano, slyším, že jsi rozčílená.

00:28:07 Ale neboj se, zajdu tam a vyřeším to.

00:28:12 Vlastně to nejde.

00:28:15 Já jsem v Oxfordu

00:28:17 a tatínek si vzal auto.

00:28:21 Tak jo, uvidíme se ráno.

00:28:25 A moc pozdravuj tatínka.

00:28:39 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2008