Táta, máma a tři děti… Že jste to už někdy viděli? Podobnost čistě náhodná! Britský sitcom. ### Hrají: R. Lindsay, Z. Wanamakerová, K. Marshall, D. Denby-Asheová, G. Thomson a další. Režie Baz Taylor
00:00:00 Nezbývá mi, než vám gratulovat.
00:00:03 Překonal jste světový rekord v počtu kazů.
00:00:07 -Jémine.
-To si vykřikujte, až budete platit.
00:00:11 Bridgitte?
00:00:13 -Pěkné. Nový klobouk?
-Necítím nohy.
00:00:16 Není divu, když je nepoužíváte. Sedněte si.
00:00:19 Četla jsem, že když zlepšíte držení těla, přestanou vás bolet nohy.
00:00:23 Ve škarpě vás bolet nebudou, až vás vyhodím.
00:00:26 Ale ona má pravdu. Ženy ze Západní Afriky
00:00:29 nosí na hlavě až 80 kilo a nepotřebují ortopedické boty.
00:00:32 -Hlavně ji v tom nepodporujte. Děkuju vám.-Není on antropolog?
00:00:36 Ne, fetišista nohou.
00:00:38 Aha. Nevíte, kde bych sehnala stepovací střevíčky?
00:00:42 -Jsme u zubaře, ne u obuvníka.
-Nevšímejte si ho.
00:00:45 Takhle je nervní už od rána.
00:00:48 Ne, já jsem takhle nervní, co jste ke mně nastoupila.
00:00:51 -Že by náhoda?
-Právě to mám na mysli.
00:00:53 Všimněte si, jak mu na čele pulzují žíly. Vidíte?
00:00:56 -Přímo tady. To je stres.
-Vidíte? Přímo támhle?
00:00:59 To jsou dveře. Sbohem.
00:01:08 Můžu to udělat pak? Chci vyhrát lístky na koncert.
00:01:11 -Jsem fakt jediná, kdo tady uklízí?
-Asi jo.
00:01:14 -Janey, pomohla bys mi, prosím?
-Moc ráda,
00:01:16 ale abych vyhrála, musím být volající číslo 5.
00:01:19 -Pravidla soutěže jsou přísná.
-I pravidla této domácnosti.
00:01:22 -Běž uklízet, jinak máš s rádiem utrum.-Mám šanci 1:30 tisícům.
00:01:25 Taky můžeš vyhrát mediální balíček zákazů. Žádné rádio, televize.
00:01:31 -Bohužel už musím končit. Moje máma zešílela.-Děkuju ti.
00:01:35 -Nuže?-Nechápu, proč musím uklízet. Nick se válí.
00:01:39 -Dělám v domácnosti jiný důležitý věci.-Jo.
00:01:42 A já nemám čas, abych uklízela i je.
00:01:45 Takže mám předstírat neschopnost, abych se taky ulila?
00:01:48 -Jenomže ten ji nepředstírá.
-Díky. -To je nerovnoprávný.
00:01:53 Ne, že by chlapi nemakali, ale ženský makaj moc.
00:01:57 Navíc vás úklid baví.
00:02:01 Asi jsem přestřelil, co? Tak uklidím ze stolu.
00:02:05 -Utřela bys prach na klavíru?
-Co za to dostanu?
00:02:10 -Mou neskonalou vděčnost.
-Jenomže za tu si nic nekoupím.
00:02:14 -Co tu dělaj ty gatě?
-Zrovna jsem je hledal.
00:02:17 Možná bys měl vědět, že obývák není košem na špinavé prádlo.
00:02:21 A kterej pokoj je?
00:02:26 Nevidělas někde mý spoďáry?
00:02:30 Nicku!
00:02:37 Promiň. Včera večer jsem usnul u televize na gauči.
00:02:42 -Nahatej?-Fusekle jsem měl.
-Čím dál víc se podobáš svému otci.
00:02:49 -Co je tohle?
-Není to to, co myslíš, že to je.
00:02:53 -Tohle je Viagra.
-Je to to, co si myslíš, že to je.
00:02:57 -Ale není to na to, co myslíš.
-A na co to je?
00:03:00 -Je to na to, co myslíš.-A kdo je ona šťastná?-Všechny jsou šťastný.
00:03:11 Už jsi skončila s tím svým lunárním... Jak tomu říkáš?
00:03:16 Je to jógová sestava. Měl bys ji zkusit.
00:03:19 -Dělám pozdrav Měsíci.
-Též ho zdravím.
00:03:27 Jen se mi klidně posmívej, já mám z jógy dobrý pocit.
00:03:31 -A vzala ti chuť na cigarety?
-Ano, vzala.
00:03:45 -Haló, co to děláš?
-Beru si bednu k sobě.
00:03:48 -Proč?-Chci se dívat na telku někde v klidu.
00:03:52 Na opuštěným ostrově?
00:03:55 Jak to, že neklepeš, než někam vstoupíš?
00:03:58 Nechtěl jsem vás rušit.
00:04:00 -Vrať tu televizi zpátky, ano?
-Dobře.
00:04:20 -Nicku?
-Upaluj.
00:04:23 "Dělej to, nedělej tamto." Někdy ze mě děláte blbce.
00:04:31 -Snad už na nás dá.
-Jo. Proč jsme ho počali?
00:04:35 -Co já vím? Spala jsem.
-Jo.
00:04:39 -Představ si, co jsem mu dnes našla v kapse.-Výplatní pásku asi ne.
00:04:43 -Tohle.
-Co? Viagru?
00:04:47 Znáš Nicka, v ničem se nepředře.
00:04:53 No jo.
00:04:56 Dnešní děcka. Když nám neberou televize, berou naše léky.
00:05:00 -Řekla jsem, že to vyhodím.
-Jo, dobrý nápad.
00:05:03 To poslední, co Nickovy hormony potřebujou, je turbo vzpruha.
00:05:07 A nejsi zvědavý, jak to účinkuje?
00:05:15 -Ne. Ani ne.
-Ani já ne.-Ne.
00:05:23 Ačkoliv jako rodiče bychom se měli ujistit,
00:05:27 že to, co naše děti dělají, je bezpečné.
00:05:32 Naznačuješ mi, že si to mám vzít?
00:05:36 No tak, kde je tvůj smysl pro dobrodružství?
00:05:39 Vydal se na pomoc mému pošramocenému egu.
00:05:43 -Netušila jsem, že je to tak citlivé téma.-Ne, já jen že...
00:05:47 No promiň, já v této oblasti přece nepotřebuju žádnou pomoc.
00:05:57 -Či snad ano?
-Tohleto jsem nenaznačovala.
00:06:01 Dobře. Takže se nesnažíš chránit moje city?
00:06:04 A proč bych to měla dělat?
00:06:08 -Takže jsi spokojená, jo?
-Naprosto.-Jo.
00:06:15 Tak. Dobrou, miláčku.
00:06:22 -Víš...
-Hm?
00:06:24 Víš, minule jsem měl křeč v noze.
00:06:30 -Bylo to kouzelný.
-Jo. Jen jsem chtěl říct, že...
00:06:35 -Nebyl jsem tak plně při síle.
-Jo, beru v potaz.-Dobře.
00:06:42 Jak to myslíš, "kouzelný"? To zní jak výlet k babičce.
00:06:46 -"Ó, bylo to kouzelný."
-No dobře.
00:06:50 Bylo to mohutný. Přímo to čpělo mužností.
00:06:53 Bylo to tak potentně chlapácký, že jsem nemohla chodit.
00:07:03 Tak jo. Neskočíme na to?
00:07:07 Opravdu, Bene, mně přece nemusíš nic dokazovat.
00:07:11 Já vím, ale i tak se připrav na parádní tóčo. Máš-li kuráž.
00:07:18 -Kam jdeš?-Vklouznout do něčeho méně pohodlného, ale svůdnějšího.
00:07:23 Jo, Harpere, jo, jo, jo, jo!
00:07:29 Je to tady, Harpere. Finále poháru. Spěje to ke zlatému gólu.
00:07:33 Ano! Harper se vymrští nad obránce a bum! Je to tam!
00:07:38 Je to tam. Je to gól! Je to gól!
00:07:41 Lidi vbíhaj na hřiště, myslej, že je po všem. Je to konec.
00:07:48 Pro případ dalšího prodloužení.
00:09:13 Sexy.
00:09:18 Bene?
00:09:21 Bože, jsi bledej jak stěna.
00:09:25 Susan, já tohle vážně nepotřebuju. Zřejmě jsem něco snědl.
00:09:30 Pane Harpere, budete jistě rád, když vám řeknu, že to nebyl infarkt.
00:09:35 -Díkybohu.-Já to věděl.-Proč jsi naříkal, jak moc rád máš děti?
00:09:41 Protože jsi projela třikrát na červenou.
00:09:45 Vysvětlením pro vaši náhlou závrať a rozmazané vidění je to,
00:09:49 že se jednalo o klasický případ hypertenze.
00:09:53 -Nejste ve stresu?-Oba dva jsme nedávno přestali kouřit.
00:09:57 Já vzniklé napětí odbourávám cvičením, on ho v sobě dusí.
00:10:01 To není pravda, já ho v sobě nedusím.
00:10:04 Nebral jste v posledních čtyřiadvaceti hodinách prášky?
00:10:11 To záleží na tom, jaké prášky máte na mysli.
00:10:14 Jakékoli, které musí předepisovat lékař.
00:10:17 To jako jenom pro mě nebo pro kohokoli?
00:10:20 -Netajíte přede mnou snad něco, pane Harpere?-Já...
00:10:28 Jen mezi námi, já... Vzal jsem si totiž Viagru.
00:10:33 -Co prosím?
-Viagru.
00:10:37 Tak ty jsi opravdu něco snědl.
00:10:41 Nemusíte se stydět, že jste si vzal Viagru, pane Harpere.
00:10:44 -Hodně mužů vašeho věku ji užívá.
-Ne, to nemá co dělat s věkem.
00:10:47 Pochopte mě, byl jsem pod velkým tlakem z...
00:10:50 -Soupeřil s dvacetiletým ve své hlavě.-Jasně.
00:10:54 -Čemu se směješ? Byl to tvůj nápad.
-Jak dlouho užíváte Viagru?
00:10:58 -Ubezpečuji vás, že to bylo jen jednou.-Ani to ne.
00:11:03 Upřímně pochybuji, že vaše potíže zapříčinila Viagra.
00:11:07 Nejspíš to způsobilo jídlo, co jste snědl a velký stres.
00:11:11 Jo, doma jíme jídlo, co je zdrojem velkého stresu.
00:11:21 Jakpak se daří pacientovi?
00:11:24 Dařilo by se mu mnohem lépe, kdybys mu přestala říkat "pacient".
00:11:28 -Bál ses?-Ne.-Viděls světlo na konci tunelu?-Ne.
00:11:32 -Dáš mi peníze na lístky na koncert?
-Ne. Á, párečky.
00:11:36 Ne. Žádné párečky, dokud ti nesnížíme cholesterol.
00:11:39 Já jsem se svým cholesterolem spokojen.
00:11:41 Ale cholesterol ucpává cévy, srdce musí pracovat dvakrát tolik.
00:11:45 Já vím. Člověku to prospěje.
00:11:47 Znám lidi, co utrácejí stovky liber ve fitku, aby srdce vytrénovali.
00:11:51 To mně k tomu stačí jen párečky a vaječný omeletky.
00:11:54 -Co je tohle?-A co bys řekl?
-Aha, díky.
00:12:01 -Hodláš se chovat dětinsky?
-Jo, protože dítě dostává párečky.
00:12:07 -Co je to?-Koktejl z tofu s nízkým obsahem soli dle doporučení.
00:12:12 Co je tohle za dietu? Vždyť se cítím jako vězeň o chlebu a vodě.
00:12:16 -Chleba nemůžeš.-Přestaň s tím. Neměl jsem ani infarkt, ani mrtvici.
00:12:20 Všichni toho nechte a nedělejte z toho takovou vědu!
00:12:24 -Dobře.
-Jak chceš. -Super.
00:12:27 Tím jsem ale...
00:12:30 Mohl to být srdeční infarkt. Mohla to být mrtvice.
00:12:33 Ale záleží jim na tom? Ne. Dělají, jakoby nic.
00:12:36 -Sám jste jim řekl, aby vám dali pokoj.-To říkám léta,
00:12:40 ale proč by mě teď měli začít poslouchat?
00:12:43 -Chtěl byste vědět, co na to říká Dave?-Kdopak je Dave?
00:12:47 To je můj guru.
00:12:49 -Vy máte guru jménem Dave?-Ano. Dělá ho ale jenom na půl úvazku.
00:12:54 Jinak je pokrývačem.
00:13:00 A co má ten váš Sai Baba Dave za moudra?
00:13:03 Kašli na daň z přidaný hodnoty?
00:13:06 Rovněž měl zkušenost s blízkostí smrti a to mu změnilo život.
00:13:11 Napsal o tom knížku.
00:13:14 "Žij jen dneškem, protože zítra můžeš spadnout se střechy."
00:13:24 "Sebrané moudrosti Davea Quinna, pokrývače, který spadl se střechy."
00:13:31 -Napsal to až potom, co spadl se střechy.-Jo, to jsem pochopil.
00:13:36 -Další pacient přijde za půl hodiny. Můžete si číst.-Blázníte?
00:13:41 Fajn. Když jste spokojený s tím, jaký jste.
00:13:47 Jsem nadmíru se sebou spokojen. Jsem uchvácený tím, jaký jsem.
00:13:52 To jací jsou ostatní, to mě deprimuje.
00:13:55 To...
00:13:58 Zhluboka se nadýchněte
00:14:01 a pak najděte svůj střed. (zvoní telefon)
00:14:05 S každičkým nádechem byste měly cítit,
00:14:08 jak se vzdalujete od všech stresů moderního života.
00:14:12 (zvoní telefon)Já se nevzdaluju. Doreen, váš telefon.
00:14:17 Ignorujte to, Susan, pusťte to z hlavy.
00:14:23 (zvoní telefon)
00:14:26 Já nemůžu. Zvonící telefon je jak nerozbalený dárek.
00:14:30 Tak se zaměřte na dar, který máte v nitru.
00:14:34 Soustřeďte se na svůj dech vycházející z hloubi nitra.
00:14:38 (zvoní telefon)
00:14:42 -Nemůžete to nechat, jak to je?
-Ne.
00:14:45 Tak to zkuste. Nemůžete ovládat celý vesmír.
00:14:48 Nemám snahu ovládat vesmír, jen planetu Zemi.
00:14:56 Studio Vyrovnanost, vaše cesta k vnitřnímu míru.
00:14:59 Co? Ty máš tu drzost mi sem volat? Ta tvoje coura tě vykopla?
00:15:03 Nezapomeňte zhluboka dýchat,
00:15:06 aby vám vesmír mohl naplnit duši pozitivní energií.
00:15:09 Tak to si myslíš? V tom případě ti vyrvu z těla čakru
00:15:13 a dám si ji k večeři, ty odporný čuně!
00:15:16 Čuně! Čuně! Čuně! Čuně! Čuně! Čuně!
00:15:22 Nuže, teď se vrátíme k našemu dýchání.
00:15:26 Susan, děkuju za ten dárek.
00:15:33 -Co je k véče?
-To zatím ještě nevím.
00:15:36 Buď to bude suflé nebo bujabéza. To ukáže čas.
00:15:40 -Není kam spěchat.-Není snadné vařit pro pět lidí večer co večer.
00:15:45 Jo, zasloužíš si přestávku. Neobjednáme si jídlo domů?
00:15:49 -Prosím.
-Fajn. Zaplatíš to?
00:15:54 Co je tohle? "D". "D".
00:15:57 Jo, někdo ti volal, ale než jsem našel tužku, vypadlo mi její jméno.
00:16:03 -A co říkala?
-To nevím. Dost bulela.
00:16:06 Á, Doreen. Má cvičitelka jógy. Chudák. Zatímco se stávala jedním
00:16:11 tělem s vesmírem, její muž se stal tímtéž s manažerkou z Croydonu.
00:16:15 -To je děsivý.
-V Croydonu je hezky. -Nech toho.
00:16:19 -Proč starší muži toužej po mladicích? -Proto, že jsou mladší?
00:16:23 -Co bys řekl tomu, kdyby starší ženy chtěly mladíky? -Bezva. To se šikne.
00:16:29 Na základě nešťastného telefonátu, který, musím přiznat,
00:16:34 jsem přivodila, jí manžel zamknul studio.
00:16:37 Proto jsem se nabídla, že můžou přijít cvičit o víkendu sem.
00:16:43 "Já zpívám v dešti jen, v dešti zpívám si jen, jaký báječný pocit."
00:16:47 "Jsem zdravý jako buk, schopen milovat."
00:16:50 "Modré z nebe bych ti snes, a jak rád. Zdravý jako buk."
00:16:54 Ahoj chlape. Už ti někdo řekl, že jsi roztomilej rošťák?
00:16:58 -"Složenky, složenky, vy divoženky."
-Táta je doma. A zpívá.
00:17:03 "Tančím rád, tančím rád, tančím rád."
00:17:09 -Mami, mám strach.
-Hej, vy jste mé šťastné hvězdy.
00:17:13 -Je ti dobře, drahý?
-Báječně.
00:17:15 A ještě báječněji, když jsem spatřil tvou tvář.
00:17:18 "Tančím rád! Tančím rád! Tančím rád!"
00:17:21 -Ty jsou pro tebe, má milá.
-Doktorka se spletla.
00:17:24 -Ty umíráš, viď?
-Zdědím golfový hole?
00:17:27 -Já se učím golf. Ty ho nehraješ.
-Maj svou cenu.
00:17:30 Vy pomilování hodní sígři.
00:17:35 Nemůže bejt chlap rád, že vidí svou rodinku, aniž by se něco stalo?
00:17:40 "Ahoj má milá, ahoj děťátka, přišel jsem zpátky k vám."
00:17:45 "Teď už to tajemství znám, kvůli němu nedýchám."
00:17:49 "Život nemastný, snaž se být šťastný, náladu si kazit nenech."
00:17:55 "A proto dokud srdce bije,
00:17:58 tak se dobře žije, než na nás všech začne růst mech."
00:18:08 -Zpíváš na přání? -Tos vystihl, tati. Hlavní je mít radost.
00:18:12 -Tak dáš mi peníze na koncert?-Ne.
-Zpívals, že máme být šťastní.
00:18:16 A já šťastně říkám "ne" mé nadýchané buchtičce.
00:18:23 Ano, to dneska bude dobrota.
00:18:26 -Jasně, tati. Neodporuj mu.
-Neharaší mi.-Zpíval jsi.
00:18:30 Máte před sebou nového Bena. Pozitivního.
00:18:33 Bena, který je otevřen novým zkušenostem. Co je to?
00:18:36 -Nová zkušenost. Nebělená nesolená rýže. Máš rád rýži, ne?-Ano.
00:18:41 S kuřetem a omáčkou. Nemáš nebělený, nesolený kuře s omáčkou?
00:18:45 -Já doufala, že myslíš pozitivně.
-Na rozdíl od toho, co si myslím,
00:18:49 pozitivně mluvím.
00:18:51 Haló, Janey? Sundej si ta sluchátka. Připoj se k rodině. Je tu legrace.
00:18:56 -O jaký rodině mluvíš?
-Jak to frčí, kočko?
00:19:00 -Chci vyhrát lístky na koncert Marilyn.-Ta Marilyn je skvělá.
00:19:04 -Je to chlap.-Nemyslel jsem zpěváka, ale písničku.
00:19:07 -Co to má za hit?
-Bouráci a burákový máslo.
00:19:11 -Ani tuhletu jsem neměl na mysli.
-Jsou jiná generace, Bene.
00:19:15 Nechci bejt starej páprda jen proto, že nemám rád jejich blbou hudbu.
00:19:20 Ty seš páprda, protože máš chlupy v uších.
00:19:23 Radši mlč. Já vím, že jste zvyklí vysát radost ze všeho kolem sebe
00:19:26 jako upíří mláďata, ale mně ji nevysajete.
00:19:30 Nuže Michaeli?
00:19:32 Michaeli, co chceš dělat o víkendu? Sledovat Velkou cenu?
00:19:36 -Válet se s taťkou před telkou?
-A co jet pod stan?
00:19:40 -Jo, nebo můžeme sledovat v telce pořad o stanování.-Ne.
00:19:43 Nejlepší bude, když vypadnete z domu.
00:19:45 -O víkendu tady bude naše skupina z jógy.-Cože?
00:19:48 Báječný, skvělý. Můžeme to sledovat na malý televizi v ložnici.
00:19:52 Jo, nebo můžeme vzít velkou telku do mýho pokoje.
00:19:55 A co takhle cvičit jógu v Nickově pokoji?
00:19:58 Zpocený roštěnky v legínách? Bezva! To beru.
00:20:02 -Jsem nejmladší roštěnkou ve skupině.-Beru zpět.
00:20:05 Víš, drahoušku, cvičení jógy by ti moc prospělo.
00:20:09 -Nesnaž se mě předělávat.
-Jen se ti snažím pomoct.-Jak?
00:20:12 Když mi říkáš, že jsem páprda s chlupatýma ušima?
00:20:15 -To jsem ti řekl já.
-S vámi to nepůjde. Vážně.
00:20:19 Já se snažím být šťastný. A nehodlám to vzdát, protože život je krátkej!
00:20:25 A já si ho jdu ven pořádně užít, ať už je jakkoli mizernej!
00:20:31 Tak děti, táta je zpátky.
00:20:35 -Kolik gramů soli je podle tebe v té whisky?-To nevím. Proč?
00:20:40 Moje žena mi nasadila nemastnou, neslanou, bezradostnou dietu,
00:20:45 protože jsem prý ve stresu.
00:20:50 -Jak dlouho mě znáš, Tede?
-Asi hodinu.
00:20:55 -Připadám ti ve stresu?
-Možná spíš roztěkanej.
00:20:59 Necejtím se ve stresu. Spíš opilej, ale ne stresovanej.
00:21:04 -Víš, co bych chtěl?
-Světovej mír?
00:21:08 Chci cigáro. Promiň, kámo, nedal bys mi jednu cigaretu?
00:21:12 Vy už byste měl jít domů.
00:21:14 K tý harpii, do jejího hnízda zmijí? Ne, děkuju.
00:21:18 Tady jsem ve větším bezpečí s kamarádem Tedem.
00:21:30 Ššš.
00:21:56 Panebože. Má infarkt!
00:22:01 Neboj, tati, pomůžu ti.
00:22:03 A teď z úst do úst.
00:22:10 Já neumírám, ty idiote. Jsem ožralej.
00:22:17 Ahoj miláčku.
00:22:20 Teď už je po mně.
00:22:27 -Ach bože, kde je aspirin?
-Spals dobře?-Ne, je mi blbě.
00:22:30 -A zdálo se mi, že mě chce Nick líbat.-Divný.
00:22:33 Mně se zas zdálo, že spím vedle krkajícího, chrápajícího ožraly.
00:22:37 -Vážně? Viděly to děti?
-Ano. Michael tě točil na video.
00:22:42 Proboha, ne! Je mi hrozně.
00:22:45 Vím, že si zasloužím výprask, ale napřed aspirin.
00:22:49 Ty ses předvedl. Poznamená mě to na celý život.
00:22:52 -Lze mě však uplatit.
-Jen žij poznamenaná.
00:22:56 -Já mám aspirin.
-Janey?
00:23:00 Janey, Janey, Janey, Janey. Kolik jich máš?
00:23:05 Tak jo, aspirin za lístky na koncert.
00:23:08 -Fajn. Fajn.
-Podepiš to.
00:23:12 -Děkuju.
-Ne, ne, ne, kde ho máš? Honem.
00:23:17 -Prosím.
-Díky.
00:23:23 Pověz, jaký to bylo líbat Nicka?
00:23:34 -Neznič mi slané koláčky.
-Tak tohle tam smrdí.
00:23:38 -Mám je pro jógistky. Mrkve si ale můžeš vzít, kolik chceš.-Hurá.
00:23:42 Susan, když jsem včera v noci ležel na podlaze
00:23:46 s Nickovým obličejem před očima, pomyslel jsem si:
00:23:50 "Harpere, ty se musíš změnit. Žádnej chlast, nezdravý jídlo."
00:23:54 A když už sem ti lidi přijdou, napadlo mě: co zkusit jógu?
00:23:58 -Chci jenom, abys to zkusil...
-Zkusím.
00:24:01 ... a sklápěl záchodový prkýnko.
00:24:06 Ahoj děvčata. Pojďte dál. Doreen ahoj.
00:24:10 Susan, mockrát vám děkuju. Jste má zachránkyně.
00:24:14 Rádo se stalo. Jen pojďte dál. Pojďte dál. Ahoj.
00:24:20 -Ahoj.
-Zdravím.
00:24:25 -Dík za ten včerejšek.
-To nic nebylo.
00:24:32 Ne, myslím to vážně.
00:24:38 Máš večer volno?
00:24:45 Bene, to je Doreen. Doreen, můj manžel Ben.
00:24:48 -Dobrý den.
-Jste podobný mému ex-manželovi.
00:24:52 -Stejná krutá ústa.
-Legrace musí být.
00:24:56 -Buď k ní milý. Prochází velice ošklivým rozvodem.-Vskutku?
00:25:00 -Doreen, jestli to nevadí, Ben se k nám dnes přidá.-Výborně.
00:25:04 Tak začnem.
00:25:06 -Nemůžu uvěřit, že do toho jde.
-Jo. Dělej, tati!
00:25:10 -Dávám mu pět minut.
-Já dvě. -Taky si přisadím.
00:25:15 Půjčíš mi búra, Michaeli?
00:25:17 Nyní zaujmeme postoj stromu.
00:25:21 Stojíme vzpřímeně, naše větve se chtějí dotknout slunce.
00:25:26 A teď držíme postoj. To je moc hezké, Lesley.
00:25:30 Výborně, Irene.
00:25:36 -To má být strom?
-Co?
00:25:39 -Pěkně vztyčit větve, zpevnit kmen.
-Tuhle šaškárnu mi byl čert dlužnej.
00:25:45 Žádné mluvení. A nyní přejdeme do pozice syčící kobry.
00:25:50 Do syčící kobry? Její oblíbená pozice?
00:25:58 Dobře. Výtečně. Hezky vám to jde.
00:26:01 -Výborně, Susan. Moc pěkné.
-Á, učitelčin mazánek.
00:26:06 Tohleto není soutěžení. Nulo.
00:26:12 -Dolů, pse.
-Jděte k čertu.
00:26:17 -Pes s hlavou dolů je jogínská pozice.-Aha, promiňte.
00:26:22 -Miláčku, ty víš, co mám rád.
-Nech toho.
00:26:26 -Nemají míň ztrapňující pozice?
-Opilec s hlavou v záchodové míse.
00:26:33 -Vy mi nedáte pokoj, co?
-Pokoušíte se vůbec udělat psa?
00:26:36 -Pokusíte se nezaclánět jako strom?
-Jste moc napjatý.
00:26:42 Pročpak asi?
00:26:44 Uvidíme, jestli se nám podaří vypustit všechen nahromaděný stres.
00:26:49 -Můj stres nebo váš?
-Váš.
00:26:52 -Řekněte, váš muž od vás odešel nebo utekl?-Odbelhal se.
00:26:57 -Vidíte? Typický chlap.
-Au!
00:27:00 Totálně neohebný.
00:27:03 Řekl jsem, že to zkusím, ale mám toho tak akorát dost.
00:27:07 -To je překvapení. Další chlap neochotný se vázat.-K čemu?
00:27:11 -Aby mu bylo bídně? Bídně na tom můžu být sám.-Pozor na tlak.
00:27:14 A ještě něco. Klidně se uzlujte jak chcete a jezte mrkve, co ráčí,
00:27:17 ale něco vám povím: smrt tam venku číhá i na vás.
00:27:20 Pro ty, co nejedí mrkev, mám slané koláčky.
00:27:23 Za mě se neomlouvej. Mně to stačilo. Mám toho pokrk.
00:27:27 Už žádné změny k lepšímu.
00:27:29 Snažil jsem se jíst zdravě a být šťastný,
00:27:31 dokonce jsem zkusil být psem pod stromem.
00:27:34 A poučení? Žádné. Jen v jednom jsem se poučil,
00:27:37 že na konci každé duhy není hrnec plný zlata.
00:27:40 Omluvte, prosím, mého manžela, čeká ho totiž velice ošklivý rozvod.
00:27:56 -Bene?-Já myslel, že se mnou nemluvíš.-Prosím tě.
00:28:00 -To křeslo musí být nepohodlný.
-Náhodou je dobrý.
00:28:04 -To křeslo mi plně vyhovuje.
-Pojď domů.-Ne.
00:28:09 -Už jsou pryč?
-Všechny, až na Doreen.
00:28:12 Vypila sherry na vaření, pozdravila Měsíc a usnula na gauči.
00:28:16 -Kde bude spát Nick?
-I přesto je mi jí dost líto.
00:28:21 -Ty bys mě kvůli mladší neopustil, viď?-Proč? Víš o nějaké?
00:28:31 -Šoupni se.
-Vážně?
00:28:39 Doktore, to všechny své pacientky takhle ošetřujete?
00:28:44 Jen ty, co se mi líbí.
00:28:46 Paní Harperová, teď to bude zcela bezbolestné.
00:28:50 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2008
Málo platné, už nám není dvacet, mohl by si Ben Harper říct s klasikem. A že člověka v určitém věku občas postihnou nějaké neduhy, potíže a zdravotní problémy, to je docela přirozené. Zaskočí-li jej ovšem taková nepříjemnost ve chvíli nejnevhodnější, ve chvíli, kdy se naopak cítí na vrcholu sil, kdy se tak říkajíc účastní finále poháru a všechno podle něj spěje ke zlatému gólu, který za nadšených ovací přihlížejících hodlá vsítit, pak to nelze považovat za nic jiného, než za hodně velký podraz hodně škodolibého osudu. A to ještě Ben netuší, jaké bezprostřední důsledky bude tohle jeho selhání mít.
