Táta, máma a tři děti… Že jste to už někdy viděli? Podobnost čistě náhodná! Britský sitcom. ### Hrají: R. Lindsay, Z. Wanamakerová, K. Marshall, D. Denby-Asheová, G. Thomson a další. Režie Baz Taylor
00:00:11 -Víte, kdo to je?
-V tom křesle, Bridgitte?
00:00:14 Opravdu nevím. Nebyl tam, otočím se a už tam je.
00:00:17 Beng. Vyrostl jako hříbek. Jako všichni pacienti.
00:00:20 Je to lord Whitten, bojovník za ekologické hospodaření.
00:00:24 Pro mě je to jen vypadlá plomba
00:00:27 plus ustupující dásně a dech, co by porazil koně.
00:00:30 Jako obyčejně vám uniká to hlavní. Lord Whitten,
00:00:34 jehož projekt Přirozená Anglie vyšel tento týden v časopise Hello.
00:00:38 A vám uniká, že čas, ač krutý a nesmlouvavý, jsou taky peníze.
00:00:43 A když venku čekají dva řádně objednaní pacienti
00:00:48 a vy tu pracujete jako zubní asistentka, asistujte mi, prosím.
00:00:52 -Tak se zkuste opřít a uvolnit.
-Ano.
00:00:56 To vaše sestřička mě sem vmáčkla bez čekání.
00:01:00 -Velice šikovné děvče.
-Dala jste mu novokain nebo éter?
00:01:04 Víte, moje paní v Londýně pořádala večírek
00:01:07 a mně na vejci po ďábelsku vypadla plomba.
00:01:10 Asi od slepice z velkochovu.
00:01:13 Jsou stresované a pak kladou vejce tvrdá jako kámen.
00:01:16 A tak jsem začal shánět pomoc a vy jste mi byl vřele doporučen.
00:01:19 Tak? Člověka potěší, když je v oboru uznáván.
00:01:22 -Ano, "Hned za rohem a laciný".
-A tak. To je lichotivé.
00:01:26 Ano. Ne, ne, ne, ne. To je důležité.
00:01:29 Jenom to, že mám titul, neznamená, že jsem bohatý.
00:01:32 Všichni po mně pořád něco chtějí. Ufňukaní malí supové. Rozumíte?
00:01:36 -Rozumím. Mám tři děti.
-O dětech mi nemluvte.
00:01:39 Já o nich nemluvím. Vy jste mluvila o dětech?
00:01:42 -Radši se do toho dáme.-Můj syn je v Londýně s námi na prázdninách.
00:01:46 To určitě spěcháte, abyste se co nejdříve vrátil zpátky k němu.
00:01:50 Ne, kdepak. On je na jedné z těch uměleckých škol.
00:01:54 Moje žena je do umění blázen. Dokonce i moje děvčata.
00:01:57 Ale chlupy jim rostou všude. Nohy mají jako medvěd grizzly.
00:02:01 -Příšerné. Chápete?
-Můžeme pokračovat?
00:02:04 Kdybyste otevřel ústa co nejvíc a pokusil se nevypouštět slova.
00:02:09 Ráda bych vám řekla, lorde Whittene, že vaše brožura o recyklaci fekálií
00:02:14 -mě opravdu hluboce dojala.
-Skutečně? -Ano.
00:02:17 Vidíte, s takovouhle dívkou by se měl seznámit můj syn.
00:02:22 -Přirozená, normální.
-To mluvíte o té stolici?
00:02:26 Nuže, moje milá, je pro vás sedmnáctiletý moc mladý?
00:02:30 Je mi líto, tenhle cyklus žiju v celibátu.
00:02:33 -Z těch detailů se mi točí hlava.
-Ale ne, vy mi nerozumíte.
00:02:37 -Je to zcela nevinné. Nejde o sex.
-Tak jaký to má smysl?-Tak jo.
00:02:42 Máte taky hlad? Že bychom objednali sendviče?
00:02:45 -Pan Harper má dceru.
-Ne, nemám.-Ale máte.
00:02:48 -Janey je milá.
-Vy s ní nežijete.
00:02:51 -Je to normální puberťačka?
-Tyto pojmy jsou neslučitelné.
00:02:55 -Ne, chci se zeptat, jestli má piercing na víčkách.-Ne.
00:02:59 -Ani hřebíky v krku?
-Zatím ne.
00:03:01 Střihá si svou privátní houštinku do tvaru kachničky?
00:03:09 -To bych radši nechtěl vědět.
-Ano, ano. Bravo. Dobrá.
00:03:12 Vadilo by vám, kdybych řekl synovi, aby jí zavolal?
00:03:16 Výtečně. Pokračujte.
00:03:19 Co jsi udělal?
00:03:20 Nebyl to můj nápad, propána krále, to Bridgitte.
00:03:24 Odmítám veškerou zodpovědnost.
00:03:27 To jsem říkal, když ses narodila. Marně.
00:03:31 Ty se tím asi bavíš, ale mně ničíš život!
00:03:37 -Kdo to byl?-Ničí mi život.
-Á, tvůj otec.
00:03:40 -Víš, co udělal?
-Mám hádat nebo mi dáš vybrat?
00:03:44 -Domluvil mi rande naslepo.
-To je ale...-Odporný?
00:03:48 -Chtěla jsem říct něco jako milé.
-A tak.
00:03:50 Uvědom si, že táta nemá soudnost.
00:03:53 Nosí k sandálům ponožky a chlupy v uších si nevytrhá.
00:03:56 Je to úchvatný, že člověk může nosit v uších tak bujnou vegetaci.
00:04:01 -Známe přece tátu. Víte, jakou trosku může pozvat na rande?-Mě.
00:04:08 A co je tohle?
00:04:10 To je Mozartův Don Giovanni, jedna z největších oper vůbec.
00:04:15 Ne, to s tou dírou uprostřed.
00:04:21 Právě si připadám 50 let stará.
00:04:25 -Odneseš tu věc jinam?
-Jasně.
00:04:31 -Řekl táta, kdy přijde domů?
-Doufám, že nikdy.-Nebuď zlá.
00:04:35 Ó, promiň, mami. Táta neřekl, kdy přijde.
00:04:39 -Měl fůru práce s tím, jak mi zpackat život.-To je lepší.
00:04:42 Možná ti to nebude připadat tak milý,
00:04:44 až skočím do Temže a moje bezduchý tělo vyplaví moře.
00:04:47 Nepřeháněj, zlato. Než vody Temže dospějí k moři,
00:04:52 vyplavily by tvoje bezduché tělo nejspíš někde u Barkingu.
00:04:56 Což zřejmě postrádá romantiku, po níž toužíš.
00:05:04 Není tu jiný místo, kam bys šel?
00:05:08 -Vždyť neotravuju.
-Ale mám tě na očích.
00:05:11 Nevylejvej si zlost na mně, smluvil ti to táta.
00:05:14 Nepotřebuju, aby mi sháněl kluky. Zvlášť ne fajnovýho mamláska,
00:05:18 nad kterým bych měla slintat proto, že jeho fotřík je lord Whittebác.
00:05:23 Myslíš lorda Whittena? Co se baví s krásnou ženou Serenou
00:05:26 -a rodinou na výstavě psů?
-Co to čteš?
00:05:30 -Hello. Jsou tady na fotce.
-To zrovna.
00:05:37 -Hele!
-No teda!
00:05:39 To je jeho syn? Ten je bezvadnej.
00:05:43 Ne, dám dětem večeři dřív.
00:05:46 -Mami? Ten kluk je bezvadnej, to je on.-Moc pěknej.
00:05:50 -To je táta?-Myslím, že ti Janey chce něco říct, drahoušku.
00:05:54 Tati, zavěs to. Musím volat Maxine.
00:06:04 Ne. Já to kreslím. Nazval jsem to Samotářský věšák.
00:06:10 Aha. Teď je to Užitečný věšák.
00:06:15 -Vem si příklad.-Šosáku.
-Pitomče.-Zubáku.-Povaleči.
00:06:21 To je skvělý. Moje umění už budí vášně.
00:06:25 -Takže teďka je z tebe tohle, jo? Malíř?-Jo.
00:06:29 -Věříš na posmrtnej život?
-Jenom to ne.
00:06:34 Já měl dneska sen, že sem vpadnul sám Leonardo da Vinci a říká:
00:06:38 "Nicku, mám pro tebe dvě slůvka: maluj akty."
00:06:44 Tak sám Leonardo? To je úžasné.
00:06:47 A on ti sám řekl "Nicku, maluj akty"?
00:06:50 Vlastně řekl: "Caro Nico, due paroli, modelle nude."
00:06:59 -To víš, on je Ital.
-To je fakt.
00:07:02 Bejt malíř je super. Můžeš pracovat doma. Vyjádřit, co cítíš.
00:07:06 A celej den sedíš a čekáš na inspiraci.
00:07:09 -Ale taky si nevyděláš.
-Jsem hladovějící malíř.
00:07:13 -Jdeš pozdě.
-Já vím. Mizerná pojišťovna.
00:07:17 -Ty lejstra vyplňuju dýl než díry v zubech.-Ty chudáčku.
00:07:22 -Máš hlad?
-Ani ne.
00:07:25 Děti už jedly a tobě jsem připravila tvé oblíbené jídlo.
00:07:29 Bože, moje oblíbené jídlo.
00:07:32 -Čínskou hotovku.
-Děkuju!
00:07:36 Děkuju.
00:07:38 -Děkovná modlitba.
-Aha.
00:07:43 Však také máme za co děkovat.
00:07:46 Ano. Někdo z dětí tady nechal kus rohlíku.
00:07:49 -Ano a své dceři jsi udělal náramnou radost.-Vážně?-Ano.
00:07:53 A právě teď je někde s tím mladým Whittenem.
00:07:56 -Ale nech ji, aby ti poděkovala sama a dej najevo radost.-Škodolibou?
00:08:01 -Ne.
-Jak jinak vychutnat svůj triumf?
00:08:05 Ty jsi přece příkladný otec a pozorný a velkorysý manžel.
00:08:15 V čem je háček?
00:08:17 Není tu žádný háček. Je to spíš překvapení.
00:08:21 Překvapení.
00:08:23 Na víkend mají Baldwinovi lístky do opery.
00:08:26 Já Baldwinovy nesnáším. Nerad s nima někam chodím.
00:08:30 To nemusíme. Oni jít nemůžou, a tak nám ty lístky dají.
00:08:34 -Vidíš? Proto je nesnáším.
-Ale jdi, nebyl jsi na opeře 20 let.
00:08:39 -To o něčem svědčí.-Ale je to Don Giovanni. Tvůj oblíbený.
00:08:43 Co? Dona Giovanniho jsem nikdy neviděl.
00:08:46 -Kdyby ano, možná by byl.
-Nesnáším operu. Nemůžu ji vystát.
00:08:50 Je to italsky, nebo ještě hůř, německy.
00:08:53 Nevím, o čem to je, a je to příšerně nudný.
00:08:56 -A já mám řešení.
-Ach ne.
00:09:02 Opera,
00:09:04 libreto s kompletním překladem, slovo od slova, nota za notou.
00:09:08 -Tak...
-Neskákej mi do řeči.
00:09:11 Já to všechno promyslela.
00:09:14 Stačí, když se posadíš a celou operu si poslechneš
00:09:17 a zároveň s tím budeš číst libreto,
00:09:21 takže až budeš v divadle, budeš přesně vědět, o čem to je.
00:09:24 -Takže se budu k smrti nudit dvakrát.-V tomhle mi věř.-Ne.
00:09:29 Co? Byl jsi někdy zklamaný, když jsem ti řekla "věř mi"?
00:09:33 Právě. Co ty lanýže, ze kterých se vyklubaly muchomůrky?
00:09:37 A co třeba ta zkratka přes safari park?
00:09:41 A pak je tu ještě slavná věta: "Rodiče se hned tak domů nevrátí."
00:09:45 -Mluví z tebe zlost.
-Utrpěl jsem dost šrámů.
00:09:48 Ale jdi, jsou to jen tři hodiny tvého života.
00:09:51 Ano, to je právě ono. Je to můj život.
00:09:54 Někomu se může zdát žalostný, to i mně, ale je to pořád můj život.
00:09:58 Já jsem s tebou koukala na fotbal i golf.
00:10:01 Na stomatologické konferenci jsem přežila přednášky na téma
00:10:05 "Zánět dásní, opomenutý mor", a nestěžovala jsem si.
00:10:08 -A víš proč?-Jo. Abys mi to mohla předhodit ve chvíli jako tahle.
00:10:12 Protože láska přináší oběti!
00:10:15 Fajn!
00:10:22 (opera Don Giovanni)
00:10:26 Příliš velká oběť!
00:10:40 -Ať děláš cokoli, nech toho.
-Tak se nehejbej.
00:10:44 Už budu hotovej. Kreslím tě.
00:10:47 Nazval jsem to Atlas se světem na ramenou.
00:10:53 -Vážně?-Spíš Akt s tíhou křivdy na rameni.
00:10:59 Jak to myslíš akt?
00:11:02 Co to je?
00:11:04 Nemůžu si dovolit pořádnej model, tak používám svou fantazii.
00:11:08 To ne. Vypadám jak Homer Simpson.
00:11:12 -Maluju, co vidím.-Budeš malovat moje ruce, co se ti sápou po krku.
00:11:16 Radši zmiz. Honem, sypej. A mě netíží žádná křivda.
00:11:19 Snažím se udržet rodinu nad vodou v moři byrokratických piraní.
00:11:23 Všichni stojíme za tebou.
00:11:26 Chcete mě připravit o rozum. Ty s malováním a matka s operou.
00:11:29 -Jsme přímo renesanční rodina.
-Jo, Borgiové.
00:11:34 Tvoje matka po mně chce,
00:11:36 abych promarnil tři hodiny svého života posloucháním tohoto.
00:11:40 Co se ti nezdá? Nebude to horší než ty lejstra.
00:11:44 Já to vidím takhle: cokoli děláme, stejně zvoráme.
00:11:48 Proč to nezvorat ochotně. Ano, proč ne?
00:11:52 Děsí mě na tom jenom to, že máš docela pravdu.
00:11:57 A dáš mi peníze? Akt si žádá model. Ten co má a nemá.
00:12:04 -Ztrať se.
-Fajn.
00:12:06 -Můžeš zničit umělce, ne však umění.
-Ničit umělce, to je moje.
00:12:20 (opera Don Giovanni)
00:12:39 Ahoj Janey.
00:12:41 Tak počkej.
00:12:46 -Jak to šlo?
-Bylo to skvělý, tati. Fakt skvělý.
00:12:52 Ne, nebylo to jen skvělý. Vynikající. Ano?
00:12:56 Opravdu. Tak vynikající, že si místo ordinace můžeš pořídit seznamku.
00:13:02 Fakt. Přestaň mě vyslýchat a nech mě žít!
00:13:09 Proti ní i ta opera dává smysl.
00:13:14 To je zkažený? Podle data je to dva dny prošlý.
00:13:17 -Já nevím. Čuchni k tomu.
-Ale co když to smrdí?
00:13:23 -Pak se načichám smradu.
-Život je fakt slzavý údolí.
00:13:28 Nedávej to zpátky. Nikdo to nebude pít, když je to zkažený.
00:13:32 -Tak to mám vyhodit?
-Ne, je-li to ještě dobrý.
00:13:34 Ty si nerozumíš, mami. Děkuju. Aspoň někomu na mně záleží.
00:13:40 -Můžeš to vypít?
-Jo. Díky, brácho.
00:13:50 -Je to zkažený?
-Sražený.
00:13:55 -Dobré ráno, Janey. Užila sis ten večer?-Jo, dobrý.
00:13:59 -Jen dobrý?
-Nevím, mami, nechci o tom mluvit.
00:14:04 Vidíš je? Chlemtají jak prasata.
00:14:07 Zvláště tvoji bratři, nebo myslíš veškeré mužské pokolení?
00:14:12 -Obojí. Je mi z nich zle.
-Někteří jsou docela milí.
00:14:16 Já si pamatuju, co jsem prožívala, když jsem chodila na rande.
00:14:20 To vzrušení z dobývání. To jak líbali.
00:14:24 -Pocit, když jsem se jich dotýkala.
-Mami! -Teď abych... -Proboha!
00:14:29 -Teď abych se z toho nadosmrti léčil.-Je to jen sex, hoši.
00:14:37 Tohle vždycky zabere.
00:14:40 -Tak mezi námi děvčaty, povídej.
-Není co.
00:14:44 Dobře, jasně. Jsem jen zvědavá. Znáš to.
00:14:48 Já jsem tady, ty jsi tady.
00:14:51 Není spěch, až si budeš chtít promluvit.
00:14:56 Kruci písek! Jediný důvod, proč mám dceru, je to,
00:15:00 abych s ní probírala tyhle věci.
00:15:02 -Ven s tím!-A co chceš slyšet? Večeře dobrá. Kino ušlo.
00:15:06 -Skvěle líbal, dokud neodmítl přestat.-S líbáním?
00:15:10 Co bys řekla?
00:15:12 -Propána!-Mami, žádný "propána". Mohlo bejt, ale nebylo.
00:15:17 Cos udělala?
00:15:19 Když nechtěl rozumět slovu "ne", zabrala mezinárodní znaková řeč.
00:15:23 Úder do brady. Znám to z těláku.
00:15:26 Dobrý. My se tam naučili tak akorát šplhat po laně.
00:15:31 Snad pro případ útoku Vikingů?
00:15:38 Přehlédnu to vzhledem k mimořádným okolnostem.
00:15:41 -Mami, zvládla jsem to. Konec řečí.
-Ne, žádný konec. Napadl tě.
00:15:45 A já jsem mu to vrátila. Byla to moje chyba.
00:15:49 -Neměla jsem lézt do auta.
-Cože?
00:15:52 Koukni, Janey. Šla jsi i do toho příšerného salonu
00:15:55 a nechala si udělat to ohavné tetování,
00:15:58 které se mi oškliví a ještě si o něm promluvíme.
00:16:01 -Ne. Mně se líbí.
-Dobrá. Ale co kdybys ho nechtěla?
00:16:05 Dejme tomu, že vejdeš do salonu, dokonce si vybereš vzor,
00:16:09 a pak si to rozmyslíš.
00:16:12 Co pak? Měl by ten chlap nějaké právo
00:16:15 pokračovat jen proto, že už vytáhnul tu svou jehličku?
00:16:19 Janey, to vůbec nebyla tvoje chyba.
00:16:23 A budeš-li se s tím chtít vypořádat, stojím při tobě.
00:16:27 Díky, mami.
00:16:29 -Co objetí?
-Nepotřebuju.-Já jo.
00:16:35 Ale to ohavné tetování musí zmizet.
00:16:44 Bene?
00:16:48 Bene?
00:16:52 Bene!
00:16:55 Ty už spíš?
00:16:57 Hm.
00:16:59 Hodláš spát dlouho?
00:17:02 Hm.
00:17:04 Jak dlouho ještě hodláš spát?
00:17:07 O co jde? Co mi chceš sdělit, Susan?
00:17:11 Nic, vůbec nic, když jsi v tomhle stavu.
00:17:14 Jaký stav máš na mysli?
00:17:16 Nejsem ve stavu spánku. Nejsem ve stavu klidu a usebrání,
00:17:20 kterých zřejmě nedosáhnu, dokud nebudu ve stavu smrti.
00:17:24 Nebudu s tebou mluvit, když máš zlost.
00:17:28 Děkuju.
00:17:34 I když se ten Whittenův kluk pokusil znásilnit naši dceru.
00:17:42 -Co?
-V otcově jaguáru.
00:17:49 Ne.
00:17:50 -Ale nic se nestalo.
-Tak to si myslíš, jo?
00:17:54 Ne, Susan, tohle je to právo první noci.
00:17:58 -Prosím?
-Právo první noci.
00:18:01 Jako v Donu Giovannim, kdy pozemkový vlastník
00:18:04 měl právo na každou pannu, která na jeho panství žila.
00:18:08 -Ty jsi poslouchal Dona Giovanniho?
-Ne, ani náhodou.
00:18:13 -To je známá věc, ne?
-Ne, to není.
00:18:16 -Jsi ohromně milej.-Nejsem. Jsem otec a mám vztek!
00:18:21 -Bene, nedělej scénu.
-Já mám právo udělat scénu.
00:18:24 Ten kluk si dovolí napadnout moji dceru. Bídák!
00:18:28 -Janey si myslí, že to zvládla.
-Je fuk, co si myslí, že si myslí.
00:18:32 -Jsem otec. Já vím, co si myslí.
-Lituju, že jsem tě budila.
00:18:36 Víš, co udělal komtur s Giovannim, když se pokusil o jeho dceru?
00:18:40 -Proklál toho spratka mečem.
-Ne, Bene.
00:18:44 Bylo to naopak. Ten spratek proklál otce.
00:18:51 -Ale ne.
-Ano, hned na začátku.
00:18:54 Kruci, proto nesnáším operu. I když jsem si přečetl návod, nechápu to.
00:18:59 -Já ho zabiju!
-Ne, to ne.
00:19:02 Nemůžeš dělat nic, protože by Janey zjistila, že jsem ti to řekla.
00:19:06 -Řeklas mi to.
-Ale ty o tom nemáš vědět.
00:19:09 -Tak proč jsi mi to řekla?
-Nemohla jsem spát.
00:19:13 -To já teď taky nemůžu.
-Ale mně se dost ulevilo.
00:19:17 Takže nějaký smysl to mělo, že?
00:19:20 Pamatuj, až s ní budeš mluvit, tak nevíš vůbec o ničem.
00:19:25 V tom mám velkou praxi.
00:19:30 (klepání na dveře) Co je?
00:19:34 Ahoj.
00:19:38 -Jdu si dolů pro něco na zub. Nechceš taky?-Ne, dík.-Fajn.
00:19:45 -Co tu smrdí?
-Tyčinka. Vůně tajemných obřadů.
00:19:49 Jo, jako mámino vaření.
00:19:58 -Tak jo, rád jsem si s tebou popovídal.-Ahoj.
00:20:05 -A co to rande včera večer?
-Tati, já mám učení.
00:20:09 -A copak se učíš?-Fráninu.
-V tý jsem byl dobrej.
00:20:13 "Zut."
00:20:15 Dobrý, co? "Alors."
00:20:18 Byla to nuda, jasný? Jídlo nudný, film nudnej a on zrovna tak.
00:20:23 Tak nudnej?
00:20:27 Janey, můžu ti povědět něco o chlapcích z mužského pohledu?
00:20:32 Proboha, jen to ne.
00:20:34 Já ti to musím říct, jinak nebudu moct usnout.
00:20:41 Jde o to, že mezi muži a ženami jsou dva hlavní rozdíly.
00:20:46 A jeden je v tom,
00:20:48 že dívky dospívají velice rychle, a chlapci ne.
00:20:52 Nedospějí nikdy.
00:20:57 Tudíž aby dohnali tenhle schodek, vyvinou se jim dva mozky.
00:21:02 Velký mozek, který nám dává logické myšlení,
00:21:06 a malý mozek, který říká, co dělat.
00:21:11 -Mluvím dostatečně jasně?
-Nechutně jasně.
00:21:14 -Takže chápeš to, co říkám.
-Nechápu jenom to,
00:21:19 že ti to máma řekla, i když jsem ji prosila, ať mlčí.
00:21:23 -Tohle není tvůj problém, tati.
-Ano, ale ty jsi můj problém.
00:21:32 Víš, ty jsi můj neřešitelný, složitý problém už 16 let.
00:21:36 A mám dojem, že ho nejsem schopen rozlousknout.
00:21:42 -Opravdu?
-Jo.
00:21:46 -Nevím přesně, co to znamená, ale tuším, že něco dobrýho.-Dobře.
00:21:51 A ještě něco. Když chlapci a děvčata dosáhnou jistého věku...
00:21:55 Tati, já nejsem pann...
00:21:58 Pann... Pannenská naivka.
00:22:10 Takže...
00:22:15 Když říkáš, že nejsi pannenská naivka,
00:22:19 tak tedy nejsi naivka?
00:22:22 -Jo, přesně tak.
-To je...
00:22:25 Dobře. Tak jo.
00:22:29 Fajn, fajn, fajn.
00:22:44 Susan? Susan!
00:22:46 Susan!
00:22:48 Víš, co mi právě pověděla naše dceruška?
00:22:52 -Že už spala a tys ji probudil.
-Ne.
00:22:56 Řekla mi, že není žádná pannenská naivka.
00:23:05 Ani nevíš, co to blábolíš za nesmysly.
00:23:09 Naše dcera totiž už není panna.
00:23:14 -A to ti jako řekla?
-Ano.
00:23:17 A tys jí uvěřil.
00:23:26 Ale ne. No jistě.
00:23:29 Tak to je úleva.
00:23:35 -Dobrou noc.
-Dobrou.
00:23:46 -Že neuhádnete, koho máme v čekárně?-To ne.
00:23:49 -Když nebudete hádat, tak vám to neřeknu.-Dobře.
00:23:52 Syna lorda Whittena.
00:24:00 -Co?
-Zlomil si zub nebo tak něco.
00:24:03 Jo, o ramínko její podprsenky.
00:24:06 Tak okamžik.
00:24:13 Ten kluk se pokusil znásilnit mou dceru Janey.
00:24:16 Jak jste ji s ním mohl někam pustit? Zavolám jí a morálně podpořím.
00:24:20 Ne, to ne. Nic nedělejte. Už nikdy.
00:24:23 Slíbil jsem, že to nikomu neřeknu, a už je to venku.
00:24:27 Nemůžete za to, většina mužů se pod mými úskočnými otázkami rozsype.
00:24:32 -Co jste to řekla?
-Já vím, je to zlověstné, že?
00:24:36 Jděte pro pacienta!
00:24:46 Harpere, jsi profesionál. Složil jsi přísahu.
00:24:55 -Pane?-Děkuji za přijetí.
-Jsem překvapen, že jste přišel.
00:25:00 Věřte, že se mi sem nechtělo, ale otec naléhal.
00:25:04 -A znáte otce.
-To ano.
00:25:07 -Nechcete mi něco říct?
-Ano.
00:25:10 Mohli bychom si pospíšit? Mám dost naspěch.
00:25:15 -Takže, bolí to moc?
-Ne.
00:25:18 Tak na to se podíváme. Otevřete, prosím, ústa, ať tam pořádně vidím.
00:25:25 -Tak. Bolí tohle?
-Au!-Výborně.
00:25:29 Ano, je to zlomený řezák.
00:25:31 Bude to chtít deset kubíků novokainu, Bridgitte.
00:25:35 -Určitě máte úžasnou historku o tom, jak se to seběhlo.-Ani ne.
00:25:39 Zakousl jsem se do dost kostnatého kuřátka.
00:25:44 -Kostnatého kuřátka?
-Ano.
00:25:47 Houževnaté ptáče. Ne v kvalitě, na kterou jsem zvyklý.
00:25:51 -Dobrá. Injekci, prosím.
-Ale znáte otce.
00:25:55 Blábolí o tom, co je normální, co přirozené a prosté.
00:26:00 A poroučí on.
00:26:02 Ne, ne, teď a tady, bohužel, poroučím já.
00:26:08 Otevřete ústa, prosím. Nebude to ani trošku bolet.
00:26:12 Dobře. Začneme. Ano?
00:26:15 Děkuji. Tak jdeme na to.
00:26:19 -Počkat!-Je to umrtvené?
-Ne, nedal jste mi novokain.
00:26:24 -Bravo!-Ne!
-Tak jak se cítíte?
00:26:27 Ne. Zbláznil jste se? Nerozumíte slovu "ne"?
00:26:31 Já? Rozuměl jste slovu "ne", když vám moje dcera řekla "ne"?
00:26:36 Co ten člověk vykládá?
00:26:39 -Nezahrávejte si se mnou, Toby.
-Nejsem Toby, jsem James.
00:26:44 -Kdo že?
-Jsem James. Tobyho bratr.
00:26:49 -Aha.
-Váš otec se o Jamesovi nezmiňoval.
00:26:53 Ano, on se o mně nikde nezmiňuje.
00:26:56 Já nejsem dost přirozený pro jeho Přirozenou Anglii.
00:27:01 -Nejíte bio?
-Ne, ne, ne. Já jsem gay.
00:27:05 -Gayové nejedí bio?
-Dost. Tak aby bylo jasno:
00:27:09 to kostnaté kuřátko neznamenalo mou dceru?
00:27:14 Ne, bylo to kostnaté kuřátko.
00:27:16 Moc se omlouvám.
00:27:19 -Já jsem moc zmatená. -Mně stačí, že musím snášet tyranského otce.
00:27:24 Jsem pryč z domu. Daleko od přátel.
00:27:28 V Londýně nikoho neznám.
00:27:31 Tak víte co, Jamesi? Pan Harper má syna.
00:27:38 Drahoušku, měla jsi pravdu. Ta opera stála za to.
00:27:42 -A tos měl ještě lístky zadarmo.
-Tím líp.
00:27:45 Vychutnal jsem si to celé, až na Zerlininu svatební hostinu.
00:27:49 -Někdo v naší řadě chrápal.-Já nic neslyšela.-Protože jsi to byla ty.
00:27:54 -Na chvilku jsem zavřela oči. A nechrápu.-Vážně?
00:27:57 Znělo to, jako by někdo troubil na lesní roh.
00:28:01 Dobrou noc. Byl to krásný večer.
00:28:06 Ovšem večer ještě nemusí končit. Moji rodiče se hned tak nevrátí.
00:28:16 -Co máš v úmyslu?-Co kdybych byla ta mladá dívka a ty Don Giovanni?
00:28:21 Pokud vydržíš vzhůru celé představení.
00:28:24 -Opera trvala 3 hodiny.-Co zkusit předehru a vybraná čísla?
00:28:28 -Budu-li o ně stát.
-Dobrá.
00:28:42 Ahoj.
00:28:44 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2008
Ben to nemá lehké. Občas mu dokonce připadá, že ho jednotliví členové jeho rodiny chtějí připravit o rozum. Jako právě teď Nick, jehož nejnovější rozhodnutí stát se slavným malířem si moc nezadá s tím včerejším, být milionářem. Nebo Susan, která si vzala do hlavy, že by byla škoda nevyužít ty darované lístky na operu. Benovi se při pomyšlení na tu tříhodinovou budoucí nudu dělá nevolno už teď. Pravda, uvědomuje si, že láska musí přinášet oběti. Není však tahle přece jen až příliš velká?
