Retro

Díly
Retrogalerie
Retro v médiích

Hudební nástroje

Pátek 31. 12. 2021 po půlnoci na ČT24

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:21 Když jsem byla malá, hrála jsem na klavír

00:00:25 a potom na kytaru, kterou mně rodiče koupili

00:00:28 v Domě hudebních nástrojů, a byla z Cremony Luby.

00:00:31 Pak jsem povyrostla a toužila jsem po elektrické kytaře Jolana.

00:00:34 Jaké nástroje se v Československu vyráběly před listopadem 1989?

00:00:38 Kdo na ně hrál a kde se prodávaly? Ukáže dnešní Retro.

00:00:42 Hudební nástroje se v socialistickém Československu

00:00:45 vyráběly ve velkém, přesto byla snaha udržet jejich kvalitu.

00:00:49 Naše fabrika spolupracovala s předními umělci

00:00:52 České filharmonie.

00:00:55 Některé nástroje se nesmazatelně zapsaly do dějin

00:00:58 jako například elektrické kytary Jolana.

00:01:02 Kytara Jolana se stala legendou z toho důvodu,

00:01:05 že vlastně v 60. letech na ni hrálo mnoho a mnoho muzikantů.

00:01:09 Vyrostla na ní spousta kvalitních, dodnes hrajících legend.

00:01:14 Já jsem začínal u Komet na Futuramu,

00:01:17 protože můj předchůdce, kytarista Jirka Kaleš,

00:01:21 který hraje u Rangers, šel na vojnu,

00:01:24 tudíž ta kytara po něm zbyla, já jsem vyhrál konkurz.

00:01:27 Šel jsem hrát ke Kometám a dostal jsem tuto Futuramu.

00:01:31 Nástroje z dovozu bylo možné sehnat až koncem 80. let

00:01:35 například v prodejně na pražském Jungmannově náměstí.

00:01:39 Dům hudebních nástrojů v době

00:01:41 bývalé Československé republiky byl vyloženě ikonou

00:01:44 pro všechny muzikanty.

00:01:49 Na začátku bylo dřevo, kov a umělé hmoty.

00:01:53 Důvtip z nich vytvořil hudební nástroje.

00:01:57 Hlavní slovo tu mají lehké a citlivé ruce žen.

00:02:00 Petrof Hradec Králové, Cremona Luby, Harmonika Hořovice,

00:02:04 Amati Kraslice.

00:02:06 To je jen zlomek národních podniků,

00:02:09 které vyráběly hudební nástroje ještě před revolucí.

00:02:12 A vyrábějí je dodnes.

00:02:14 Některé z nich se vydala navštívit Aneta Vojtěchová.

00:02:20 Po druhé světové válce, kdy tady byl ten průmysl

00:02:23 zcela roztroušen do spousty menších fabrik,

00:02:26 se to v roce 1948 soustředilo zde, do této fabriky,

00:02:29 to znamená jak dechové nástroje, klarinety, saxofony,

00:02:32 v té době i bicí nástroje.

00:02:35 V 50. letech byl k tomuto závodu přičleněn

00:02:38 závod VF Červený v Hradci Králové,

00:02:41 což byl kdysi vysloveně český výrobce.

00:02:45 Trošičku byla ta rivalita mezi závodem 1 v Kraslicích

00:02:48 a závodem v Hradci Králové, protože to byly vysloveně závody,

00:02:52 které dělaly dechové hudební nástroje.

00:02:55 Výhoda byla, že se v té době začaly

00:02:58 ty nástroje prosazovat na mezinárodních veletrzích.

00:03:03 Ty naše nástroje bohužel byly vždycky trochu řazeny

00:03:07 jako nástroje školní a nižší cenové kategorie,

00:03:12 ale v té cenové kategorii byly to vynikající nástroje.

00:03:17 Ale pojďme za jiným zvukem. Najdeme ho tady, v basárně.

00:03:22 Tedy najdeme ho... Zatím je ukryt v prstech těchto lidí.

00:03:27 Ladnost a krása tvarů se tu snoubí ze zdánlivou prozaičností.

00:03:32 Vždyť cesta k novému violoncellu či kontrabasu

00:03:35 je ještě dlouhá a namáhavá.

00:03:38 Zádumčivou barvu tohoto violoncella zatím jenom tušíte.

00:03:42 Zatím kolem více voní pryskyřice než nedozírné dálky zemí,

00:03:46 ve kterých za čas bude znít pro radost.

00:03:49 Jedna z velkých nevýhod byla tehdy, dá se říci,

00:03:53 nemožnost vyvážet příliš do Spojených států amerických,

00:03:57 protože tam bylo čtyřicetiprocentní clo na naše zboží.

00:04:01 Tudíž se to začalo koncem 60. let obcházet tím,

00:04:06 že jsme to vyváželi do Rakouska, kde byla založena takzvaná

00:04:11 Afilace československých hudebních nástrojů - firma Muzika.

00:04:16 A přes tuto firmu jsme vyváželi hudební nástroje do Ameriky.

00:04:20 Tím se staly naše hudební nástroje v Americe i více známé.

00:04:25 Oproti jiným výrobám v Československu jsme měli

00:04:28 tu obrovskou výhodu, že vývoz byl zabezpečen

00:04:32 původně po válce firmou Ligna Praha,

00:04:36 což byl podnik vyvážející dřevozpracující průmysl.

00:04:40 Do toho podniku jsme se dostali díky tomu,

00:04:43 že jsme vyráběli lesní roh.

00:04:46 V roce 1968 se Československé hudební nástroje

00:04:51 osamostatnily na takzvaný Musicexport.

00:04:54 Zastupovali jsme piana jako celek, kde byla nejen značka Petrof.

00:05:00 Zastupovali jsme dechové nástroje, zastupovali jsme akordeony

00:05:03 a zastupovali jsme strunné nástroje.

00:05:04 Exportní možnosti v oblasti hudebních nástrojů jsou

00:05:08 na francouzském trhu pro nás velmi dobré.

00:05:12 Mohly by být ovšem ještě lepší, kdyby se zvýšily kapacity

00:05:16 zejména v oblasti toho zboží,

00:05:18 ve kterém je obsaženo maximum lidské práce.

00:05:23 Vyváželo se úplně do celého světa. Vyváželo se pochopitelně

00:05:26 do západní Evropy, vyváželo se na Dálný východ.

00:05:30 V té době velice silná byla Austrálie, Nový Zéland, Japonsko.

00:05:35 Nejdříve byl les a v něm smrky, duby a javory

00:05:40 a pak potůček s olšemi a nakonec slavíci.

00:05:45 To všechno bylo, než se mohla zrodit hořovická Harmonika.

00:05:50 Voní dřevem, to je pravda, ale slavíky do ní nezavírají.

00:05:58 Asi v roce 1965, 1966, možná 1967 tu dělávalo

00:06:02 na výrobě harmonik asi 250 lidí.

00:06:05 V začátku 70. let se přišlo na výrobu diatonických harmonik,

00:06:11 takzvaných heligonek. Hlaváčky se to jmenuje dodneška.

00:06:15 To byla originální harmonika,

00:06:17 která se tady vyvinula ze starých dob.

00:06:20 Při výrobě harmonik nemůže nahradit žádný stroj

00:06:25 lidskou práci a lidský faktor, protože je to práce převážně ruční.

00:06:31 Dnešní národní podnik vyváží harmoniky do 62 zemí světa.

00:06:37 A dovede vytvořit dokonale mistrovské nástroje

00:06:42 pro hudební virtuosy. A tak vedle standard,

00:06:46 praporů a uznání je závod Harmonika držitelem tajemství jak ze dřeva,

00:06:51 kovu a lidského umu vykouzlit tóny člověku pro radost.

00:07:06 V Cremoně se vyráběly veškeré strunné trsací nástroje.

00:07:11 To znamená smyčcové, kytary, drnkací, mandolíny, bendža.

00:07:16 Prostě všechny nástroje, co se týká strun.

00:07:22 Chtělo se hodně kusů, byla velká poptávka,

00:07:25 tak se všechno dělalo spíš ve velkém.

00:07:28 Třeba v kytarách bylo kolem 300 kusů denně,

00:07:30 housliček 120 kusů, takže ta čísla byla ohromná.

00:07:34 Cremona vyráběla o hodně větší sortiment, než se vyrábí teď.

00:07:43 Byly to třeba dřevěné xylofony, takže třeba tady na té dílně,

00:07:46 co teď jsme, bylo tak čtyřicet padesát lidí,

00:07:49 ale dneska je nás tady tak zhruba deset dvanáct.

00:07:52 Třeba na kytary vím, že hráli i bratři Nedvědové.

00:07:56 Koncertoval tady Tučňák se svojí skupinou.

00:08:00 Ten hrál přímo tady na dílně. To si pamatuji.

00:08:04 Vím, že na naše kytary hrál i Waldemar Matuška.

00:08:08 A co se týká houslí, tak si pamatuji,

00:08:11 že tady párkrát byl pan Hudeček, taky tady hrál.

00:08:16 Čeká na nás těžká pouť, až se s ránem vytratí.

00:08:30 Je konec snů.

00:08:33 Tak jako Napoleon tam ty najdeš jednou sám...

00:08:58 Radim Hladík testuje firemní nástroj.

00:09:02 Vypadá to hezky. Já ji znám z obchodů.

00:09:06 Takový pokrok. Stratocaster skoro.

00:09:10 Až na elektriku. Víte o tom,

00:09:13 že na české kytary začínali Beatles?

00:09:16 Ano, víme. A jsme na to hrdí.

00:09:19 -Můžu to vyzkoušet?
-Ano, prosím.

00:09:22 Zapnout.

00:09:24 Pane Hladíku, na jaké nástroje jste hrál jako dítě?

00:09:27 Úplně poprvé jsem byl nucen hrát na piano.

00:09:34 -Rodiče nutili.
-Právě.

00:09:36 Když jsem hrál špatně, dostal jsem přes prsty,

00:09:39 takže mi to totálně zošklivili.

00:09:42 A na kytaru jsem tudíž přešel na protest,

00:09:45 takže to byl protestní nástroj. Ale měl jsem geniálního dědu,

00:09:49 který když viděl, že jsem si pořídil první kytaru,

00:09:53 tak mě chytil a odvlékl do hudební školy,

00:09:56 takže můj první profesor byl otec zpěváka Jirky Schelingera

00:10:00 pan profesor Schelinger. Tam začala moje kytarová cesta,

00:10:05 ale šla úplně jiným směrem. Vážná muzika, klasická kytara.

00:10:09 Takže jste si pořídil akustickou kytaru tu první.

00:10:12 -Jak vypadala?
-Říkalo se tomu vídeňka.

00:10:15 Třicátá léta, taková maličká, akustická, krásně hrála.

00:10:19 Vždycky člověk udělá blbost, že prodá věc, která byla dobrá.

00:10:24 Takových chyb jsem udělal hodně. Takže jsem ji prodal a nemám ji.

00:10:28 -A sám jste si ji koupil?
-Sám jsem ji koupil.

00:10:30 Takže do kasičky, do prasátka jste si dával penízky na kytaru?

00:10:34 Škubal jsem diviznu a nějaké léčivé byliny.

00:10:38 Tenkrát to byly směšné sumy. To bylo ve stokorunách.

00:10:42 -Kolik stála?
-Já nevím.

00:10:44 Já jsem ji pořídil do dvou set korun.

00:10:46 Takováhle. Ta stávala čtyři sta. Tři sta padesát, čtyři sta.

00:10:53 Čtyři sta dvacet podle toho, jak byla vybavená.

00:10:57 V poměru k platu to byl balík, jo?

00:11:13 Tak trochu revolucí byla elektrofonizace hudebních nástrojů

00:11:16 v čele s kytarami. O tu se zasloužil hlavně

00:11:19 Josef Růžička a jeho legendární elektrická kytara Jolana.

00:11:23 Na příběh československého Fendra se podívejte teď.

00:11:27 Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná,

00:11:34 ten mohlo prožít vaše dítě, ať chce či nechce rodina.

00:11:42 S elektrickým ozvučením kytar se experimentovalo nejprve

00:11:49 ve Spojených státech amerických vlastně už od konce 20. let,

00:11:52 ale musím říci, že vlastně u nás jsme

00:11:55 alespoň v rámci Evropy nezaspali dobu a díky několika lidem

00:11:58 zejména v Dřevokovu Blatná tento vývoj tam kupodivu taky probíhal.

00:12:10 Počátkem 50. let vlastně vzniká tým tří pánů

00:12:14 Vlček, Hořejš a Růžička. Těmto třem mužům se připisuje,

00:12:22 že to jsou otci těchto elektrofonických kytar,

00:12:26 kdy právě oni začali koketovat s myšlenkou ozvučovat

00:12:30 jiné nástroje, než jsou piana.

00:12:34 V polovině 50. let vlastně po rokenrolu,

00:12:37 natož bigbítu nebylo ani vidu, ani slechu,

00:12:40 takže ta výroba nebyla motivovaná tady tou potřebou.

00:12:45 Jestli se nepletu, tak se počítalo hodně

00:12:48 s vývozem do zahraničí. Ten domácí trh pro výrobu

00:12:52 nebyl zpočátku tak podstatný a taky si myslím,

00:12:55 že ty modely byly dost drahé.

00:12:58 Nebyla to tehdy ještě tak široká sériová výroba.

00:13:02 Toto je legendární kytara Resonet Grazioso

00:13:06 vyrobená v Dřevokovu Blatná v roce 1955.

00:13:09 Zajímavostí na tom je to, že i přes to,

00:13:14 že jsme měli jako vzor Fendra Stratocastera,

00:13:19 tak nic z něj není kopírované.

00:13:23 Všecko je vlastně výmyslem našich tvůrců.

00:13:28 Tato kytara, dá se říci,

00:13:31 že i sériově byla možná i první v Evropě.

00:13:37 Naše elektrofonické nástroje, zejména ty kytary

00:13:39 počínaje Graziosou v polovině 50. let,

00:13:43 byly na vynikající úrovni, takže se po vítězství

00:13:47 na výstavě EXPO 1958 v Bruselu dokonce větší měrou vyvážely

00:13:52 nejenom na východ, což je samozřejmé,

00:13:56 že se vyvážely do Ruska, Polska, Maďarska a podobně,

00:14:00 ale dokonce i do Anglie.

00:14:02 Je známo, že i takoví hudebníci jako George Harrison

00:14:05 nebo Jimmy Page je drželi v ruce,

00:14:07 ale zase spíš v těch začátcích a ne v době své velké slávy.

00:14:10 Umění zkušených mistrů znásobené moderní technikou

00:14:15 navázalo zdařile na tradiční dobrý zvuk.

00:14:18 Dnes už stěží stačí plnit zakázky domácího i zahraničního trhu.

00:14:36 První použití názvu Jolana je na kytaře pololubové

00:14:41 Neoton Jolana.

00:14:44 Tímto názvem se nechá inspirovat od vlastní dcery,

00:14:49 která se jmenovala Jolana.

00:14:55 Jolana v československé populární hudbě,

00:14:58 to bylo něco jako škodovka v automobilovém průmyslu.

00:15:01 Prostě to byl ten standard, ten základ.

00:15:04 Nicméně když se pak někdo začal učit lépe řídit

00:15:08 nebo hrát na kytaru a směřoval k opravdu profesionální

00:15:12 nebo dokonce virtuózní dráze, tak přece jenom sáhl

00:15:15 spíš po nějakém tom zahraničním, lepším, kvalitnějším modelu.

00:15:38 Po roce 1960 nebo v tom období, kdy byla zrušena výroba

00:15:44 v Dřevokovu Blatná a rozvinula se větší sériová výroba

00:15:49 v Hradci Králové, tak si myslím,

00:15:53 že postupně pak i ta úroveň klesala.

00:15:56 Československá výroba nebyla schopna držet krok

00:15:59 s tou zahraniční včetně té východoněmecké.

00:16:02 Poslední novinkou je basa. Tuhle jistě znáte.

00:16:06 Její mladší sestra má moderní linii.

00:16:14 Vyrábí se ve Spojených státech, západním Německu

00:16:18 a u nás v Hradci Králové.

00:16:21 Nebyl k dispozici kvalitní materiál a ta vývojářská stránka věci

00:16:26 strašně stagnovala. Když někdo jako pan Růžička

00:16:30 chtěl prosadit nějakou inovaci,

00:16:33 tak to nebylo tak jednoduché jako v jiných zemích.

00:16:38 Z dnešního pohledu to byly velmi nepohodlné nástroje.

00:16:44 Nehrálo se na to dobře, protože to mělo

00:16:47 špatně opracované krky a pražce a vysoké dohmaty,

00:16:50 takže ten luxus tam takový nebyl jako u zahraničních nástrojů.

00:16:54 Ale jako klukům nám to bylo jedno, byli jsme rádi, že tu kytaru máme.

00:16:58 Udělala se s tím muziky spousta.

00:17:06 Když mi tady nechcete nic říci, zapalte pak na mém hrobě svíci.

00:17:12 Jak je z toho vidno, nic vám není stydno.

00:17:16 To mně hrůzu nahání.

00:17:18 Kytary Diamant, což byly kopie Les Paula,

00:17:24 tak to provedení samozřejmě bylo špatné.

00:17:27 Ta kytara vypadala jako originál, ale zdaleka se tomu nerovnala.

00:17:30 Na kytaru značky Jolana nebo předchozí typ

00:17:34 československé elektrické kytary začínal snad každý,

00:17:38 na koho si mohu vzpomenout. Miky Volek, Petr Kaplan,

00:17:42 lidé z Olympiku, Petr Janda, Ladislav Klein,

00:17:47 dokonce i Radim Hladík měl od Kaleše Futuramu,

00:17:52 ten vývozní model, který byl velmi ceněný.

00:18:00 Usínám a chtěl bych se vrátit o nějaký ten rok zpátky.

00:18:04 Být zase malým klukem, který si rád hraje a který je s tebou.

00:18:09 -Taky se kytary půjčovaly.
-Právě.

00:18:12 Takovou jsem si půjčil, to muselo být v deváté třídě,

00:18:16 protože už jsem měl občanský průkaz.

00:18:20 Šel jsem na Francouzskou ulici tady v Praze do půjčovny

00:18:24 průmyslového zboží a tam jsem si půjčil takovou kytaru.

00:18:30 A hrál jsem na ní, na jolce, taková předvánoční besídka třídní.

00:18:34 A to si dodneška pamatuji, neměl jsem ani aparaturu, reprák.

00:18:38 Měl jsem položený reproduktor na lavici školní,

00:18:42 bez té bedýnky. Bylo to půvabné.

00:18:46 To byla kytara, která držela v té době krok se světem,

00:18:50 protože se vyvážela mimo jiné do Anglie.

00:18:53 Na takovou kytaru hrál George Harrison od Beatles,

00:18:56 Jimmy Page od Led Zeppelin a spousta dalších.

00:19:00 A byla dobrá i technicky na tu dobu?

00:19:02 Byla, byla. To geniální pan Růžička,

00:19:04 který všechny české kytary vymýšlel,

00:19:06 pak v průběhu 70. let už to šlo maličko dolů,

00:19:10 už prostě nedržely krok, ale ta 60. léta...

00:19:14 Toto je prý rok 1959, tak to je vzácnost.

00:19:18 Co bych za ni dal.

00:19:21 Ale vy jste si kytary různě upravoval.

00:19:24 -Vy jste s ní ještě pracoval.
-Všechno jsme dělali sami.

00:19:27 Já jsem si kupoval plexisklo na tyto panely.

00:19:30 Různé snímače jsem měnil. Věda to byla.

00:19:33 -Barvu jste měnil.
-Stříkalo se to.

00:19:36 Lakovalo se to. Všecko možné.

00:19:39 Metalíza nebyla, tak se vyráběla metalíza.

00:19:41 Jak jste ji vyráběl?

00:19:43 Nastrouhal se hliník nebo něco takového.

00:19:45 Tím se to poprášilo a byla metalíza.

00:20:00 Struny vím, že byly snad jenom jedny.

00:20:03 Zlaté lišky se jmenovaly, na elektriku nebyly vůbec žádné,

00:20:07 takže vím, že jsme si vyráběli struny.

00:20:10 V Modeláři jsem kupoval takové dráty ocelové

00:20:14 na pouštění upoutaných modelů,

00:20:16 a to jsem si stříhal a dělal jsem si z toho struny.

00:20:26 Byly systémy na vyvařování strun, aby hrály zase jako nové.

00:20:30 -Vy jste vyvařoval struny?
-No, no, no. V jaru.

00:20:33 Aby se uvolnilo to opředení a ony zase chviličku hrály.

00:20:41 Výkladní skříní tehdejšího trhu s hudebninami a instrumenty

00:20:45 byl Dům hudebních nástrojů v Praze na Jungmannově náměstí.

00:20:48 Sjížděli se sem zákazníci z celého Československa

00:20:51 i ze zahraničí a nakupovali všechno, co mohli.

00:20:57 Mít svoji vlastní kytaru chtějí miliony mladých kluků a dívek

00:21:00 na celém světě. Doteky prstů a strun vyjadřují

00:21:03 něhu i protest proti stavu světa.

00:21:07 A při prvním setkání málokdo tuší,

00:21:10 že tento nástroj znali ve starém Řecku.

00:21:13 Dům hudebních nástrojů na Jungmannově náměstí byl

00:21:18 skutečně pojem v celé republice, protože byl tady

00:21:21 nejširší sortiment zboží. Bylo tady i veliké zázemí,

00:21:24 co se týče možnosti vyzkoušet si nástroje.

00:21:27 Byl tady i servis v prvním patře, takže i možnost opravy nástrojů

00:21:32 a díky centru to bylo přístupné odevšad, z celé republiky.

00:21:37 Výrobky oborového podniku Československé hudební nástroje

00:21:41 z Hradce Králové jsme si tentokrát nepřišli poslechnout,

00:21:45 ale prohlédnout. Na 200 nástrojů včetně těch mistrovských je

00:21:49 v těchto dnech vystaveno v Bruselském pavilonu

00:21:51 Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.

00:21:55 Nejde ovšem jenom o výstavní exponáty, ale i o prodejní vzorky.

00:21:59 Všechny nástroje i jejich příslušenství můžete

00:22:02 zakoupit přímo na výstavě nebo objednat

00:22:05 prostřednictvím zásilkové služby.

00:22:08 Expozice bude přístupna do 23. září.

00:22:14 Pro třeba zahraniční turisty byly zajímavé dechové nástroje,

00:22:17 které pro ně byly ve slušné kvalitě a i cenově hodně dobré.

00:22:22 V té době v podstatě dovoz neexistoval,

00:22:25 protože samozřejmě devizové prostředky

00:22:28 byly určeny na něco jiného než na hudební nástroje,

00:22:31 takže dovoz byl minimální, maximálně se třeba dovezly

00:22:34 občas nějaké struny z Rakouska, z Německa,

00:22:37 ale co se týče nástrojů,

00:22:39 tak to byla převážně z 99 procent česká výroba.

00:22:43 Občas se něco dovezlo z bývalé NDR,

00:22:46 kde byla taky poměrně slušná výroba.

00:22:49 Poptávka byla obrovská.

00:22:52 Pořád byl hlad a pořád jsme říkali: Nemáme, nemáme, nemáme.

00:22:55 V roce 1984 vznikl nápad začít dovážet hudební nástroje.

00:23:01 Tady z tohoto prostoru vznikla prodejnička jediná v republice.

00:23:06 A začaly se dít velké věci, protože oficiálně se začaly

00:23:11 dovážet nástroje, které tady předtím samozřejmě nikdy nebyly.

00:23:16 Dovážely se elektrické kytary Fender,

00:23:19 dovážely se kytary Gibson, dovážely se japonské nástroje

00:23:24 Ibanez, Martin, takže samozřejmě muzikanti byli v sedmém nebi.

00:23:45 Třeba přivezl jeden a půl kamionu reproduktorů Selection.

00:23:50 My jsme na to měli dva dny, složit ten kamion

00:23:53 a přebrat ve dvou lidech, teda přebrat zboží.

00:23:56 Kamion přijel v pátek odpoledne

00:23:58 a v pondělí jsme měli začít prodávat.

00:24:00 V pátek tam začali jezdit lidé a spali ve spacácích.

00:24:04 Myslím si, že ten dům znamená pořád takový ten velikánský pojem,

00:24:10 i když vznikají po Praze nejrůznější domy,

00:24:14 kde se soustředí vyloženě na hudební nástroje, příslušenství,

00:24:19 tak nikdy nebudou mít takové charisma jako tento dům.

00:24:27 Adélo!

00:24:33 -No nazdar. Osmnáct tisíc.
-Jednou bude moje.

00:24:51 Na jaké nástroje jste před listopadem 1989 hráli vy?

00:24:55 A byly podle vás československé nástroje kvalitní?

00:24:59 Napište nám na www.retromanie.cz.

00:25:02 Mějte se hezky a na viděnou.

00:25:10 Na hradě Kosti v té rozmarnosti

00:25:13 sjíždějí se hosti a užívají.

00:25:16 Největší zlosti řeknou pak dosti.

00:25:35 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2011

9 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly316

Následující díl

Dívejte se, jak se v socialistickém Československu sháněly i vyráběly hudební nástroje

Obsah dílu

Rozhovor s Radimem Hladíkem I.

Rozhovor s Radimem Hladíkem II.

Mnoho z nás v mládí toužilo hrát na nějaký hudební nástroj. Jiní zas hrát museli, i když po tom příliš nedychtili. Jaké nástroje byly v kurzu před listopadem 1989? Kdo na ně hrál a kde se daly sehnat? Jak se kultovním kytarám Jolanám dařilo kopírovat západní značky, jako např. Gibson Les Paul? A kdo všechno nakupoval v tehdy velmi prestižním Domě hudebních nástrojů na Jungmannově náměstí. Nejen na to zavzpomínáme v dalším Retru.

Co Vy a hudební nástroje?

69 % Hrál/a jsem a stále hraji 6 % Musel/a jsem hrát, dnes již naštěstí ne 17 % Nehraji, bohužel na to nemám vlohy 8 % Není to nic pro mě, nikdy mě to nelákalo

Retro

Hudební nástroje

Obsah dílu

Výrobci hudebních nástrojů

Rozhovor s Radimem Hladíkem I.

Elektrické kytary

Rozhovor s Radimem Hladíkem II.

Dům hudebních nástrojů

Co Vy a hudební nástroje?