Britská série dokumentárních rekonstrukcí
00:00:02 (muž) V odlehlé části Tichého oceánu
00:00:05 narazila rodinná jachta na útes.
00:00:08 Vysněný výlet na lodi se změnil v peklo.
00:00:11 Jako bych prožívala ztroskotání Titaniku.
00:00:14 Otec utrpěl smrtelné zranění a nemohl se hýbat.
00:00:17 Mohl jen nečinně přihlížet tomu,
00:00:19 jak jeho žena a děti bojují o život.
00:00:21 Věděl jsem, že jeden po druhém zemřou,
00:00:24 a já jim nemohl vůbec pomoci.
00:00:26 Osud celé rodiny ležel na bedrech šestnáctiletého syna.
00:00:32 Tati, promiň!
00:00:35 Česká televize uvádí Přežít!
00:00:38 Ztroskotání v Pacifiku
00:00:47 Následující události se odehrály během 24 hodin
00:00:50 v jižní části Tichého oceánu.
00:00:55 Tento příběh se skutečně stal.
00:01:08 (žena) Pomůžeš mi s tím? (muž) Jistě.
00:01:12 Silverwoodovi z kalifornského San Diega vyrazili
00:01:15 na plavbu kolem světa.
00:01:18 -Prosím tě, odnes to.
-Jasně.
00:01:23 Otci Johnovi se tím splnil celoživotní sen.
00:01:27 John mi o takové plavbě vyprávěl pořád dokola.
00:01:31 Stále říkal: "Koupíme si loď. Vezmeme děti a obeplujeme svět."
00:01:38 Na tuhle cestu mě lákalo vyrazit z mnoha důvodů.
00:01:42 Tím nejdůležitějším asi byl ten, že by děti měly možnost
00:01:45 vychutnat si ve věku, kdy jsou velmi vnímavé,
00:01:48 tu absolutní svobodu, kterou širý oceán nabízí.
00:01:53 -Bene, nechceš nám pomoct?
-Jo.
00:01:57 Tak tady to máš, díky.
00:02:00 Rodina už měla za sebou 32 tisíc kilometrů.
00:02:04 Čekal je poslední úsek plavby.
00:02:08 Opustili ostrov Raiatea v jižním Tichomoří a míří k Austrálii,
00:02:12 která je vzdálená 5600 kilometrů.
00:02:16 V Austrálii jsme chtěli loď prodat, odletět domů,
00:02:19 poslat děti zase do školy a vrátit se do práce.
00:02:22 Tak a vyrážíme!
00:02:37 Rodina strávila posledních 21 měsíců
00:02:40 na pětadvacetimetrovém katamaránu Emerald Jane,
00:02:44 který si John po 20 letech dřiny ve stavebnictví pořídil.
00:02:50 Emerald Jane byla nádherná loď. Byla to dokonalá simbióza krásy,
00:02:56 síly, mořeplaveckých schopností a výkonnosti.
00:03:00 Měla 25 metrů vysoký stěžeň. Miloval jsem na ní každou píď.
00:03:08 Pro Johnovy tři nejmladší děti Camillu, Amelii a Jacka
00:03:13 byla plavba nezapomenutelným zážitkem.
00:03:21 Emerald Jane se stala jejich domovem i školou na moři.
00:03:28 Měli jsme všechno vybavení, které jsme mohli potřebovat,
00:03:32 včetně asi 150 kil učebnic.
00:03:38 Ne všichni si plavbu ale užívali.
00:03:43 -Bene...
-Co?
00:03:46 -Nechceš to vzít za mě?
-No, když musím.
00:03:52 Johnův šestnáctiletý syn Ben příliš nadšený nebyl.
00:03:56 Moc se mi chtělo domů, protože mi chyběli kamarádi.
00:04:00 S mnoha jsem si posílal e-maily, v nichž jsem jim psal,
00:04:04 co se děje a tak. Moc mi chyběli.
00:04:13 Ben před půl rokem navíc zjistil, že otec plavbu prodloužil.
00:04:18 Když jsem se to dozvěděl, rozzuřil jsem se,
00:04:22 kopal všude kolem sebe, udělal pěstí díru do zdi.
00:04:27 Prostě jsem pěkně vyšiloval.
00:04:33 Teď už ale bylo veškeré reptání zapomenuto.
00:04:37 Byli zase na moři a mířili domů.
00:04:43 Amelie a Camilla si hrály na palubě, matka Jean si četla.
00:04:53 Nejstaršího Bena to na moři bavilo nejméně,
00:04:56 ale už se se situací smířil.
00:05:02 17:00
00:05:12 Tak co, jak to jde?
00:05:16 Silverwoodovi si vychutnávali klidnou odpolední plavbu.
00:05:21 Tak hrajeme?
00:05:30 Ve stěžni to najednou zapraskalo. To se nikdy předtím nestalo.
00:05:41 -Vidíš něco?
-Poutko.
00:05:43 -Kde?
-Uvolnilo se.
00:05:45 A ráhno najednou začalo opakovaně narážet do stěžně.
00:05:55 Mordovali jsme se s tím problémem asi tak dvě hodiny.
00:06:01 Závadu se však opravit nepodařilo.
00:06:05 -Na noc to budeme muset nechat tak.
-Myslíš?
00:06:08 Povídám: "Podívej, tohle spravíme až za světla."
00:06:11 Budeme muset hlavní plachtu svinout a poplujeme dál bez ní.
00:06:28 Když se začalo stmívat, nastavil John lodní navigační systém tak,
00:06:33 aby se vyhnuli maličkým ostrůvkům, kterých je v Tichém oceánu spousta.
00:06:40 Emerald Jane mířila k zapadajícímu slunci.
00:06:44 Bylo to překrásné, velkolepé.
00:06:49 Pocit sounáležitosti s celým vesmírem.
00:07:01 19:00
00:07:11 -Máte už hlad?
-Ano, mami.
00:07:14 Rodina odpočívala. Ben měl službu v kokpitu.
00:07:19 Tak ještě minutku a končíme.
00:07:22 Otec John si užíval siesty a menší děti se chystaly na večeři.
00:07:30 Čekala je další noc na moři, stejná jako ty stovky,
00:07:34 které na něm už společně strávili.
00:07:40 Najednou jsem zaslechla takový škrábavý zvuk.
00:07:48 Byl velmi lehký. Pomyslela jsem si,
00:07:51 že jsme asi narazili do kmenu kokosové palmy.
00:07:54 Neboj se, Amelie. To nic.
00:08:04 Byl slyšet takový ostrý náraz.
00:08:09 Pak to bylo hlasitější a hlasitější.
00:08:16 Já se bojím! Běžel jsem k nim.
00:08:24 Bylo to, jako když někdo škrábe nehty o tabuli. Rvalo to uši.
00:08:31 Slyšel jsem Bena, jak z kokpitu křičel.
00:08:35 Útes! Útes!
00:08:38 Křičel: "Útes!"
00:08:40 S hrůzou jsme se dívali jeden na druhého.
00:08:43 A v tom najednou hrozný náraz.
00:08:48 Hodilo to se mnou dobré dva tři metry.
00:08:54 Emerald Jane narazila do ponořeného korálového útesu.
00:08:58 John dal zpětný chod.
00:09:09 Loď uvízla na útesu. Drama začalo.
00:09:24 Do lodi udeřila obrovská vlna.
00:09:28 Voda prorazila trup lodi.
00:09:31 Začala se hrnout dovnitř, jako by loď explodovala.
00:09:36 Jako bych prožívala ztroskotání Titaniku.
00:09:43 Podívala jsem se Johnovi do očí a viděla jsem, že má strach,
00:09:46 opravdu velký strach.
00:09:49 Nevěděl, co si počít, a nevěděla jsem to ani já.
00:09:53 Zhroutil se mi životní sen. Bylo to hrozné.
00:09:59 Nechci umřít, nechci umřít!
00:10:03 Všichni křičeli: "Nechcem umřít, nechcem umřít!"
00:10:10 Idylická plavba se znenadání změnila ve skutečné peklo.
00:10:15 Emerald Jane uvízla na útesu uprostřed Tichého oceánu.
00:10:24 Divoké vlny na ni útočily ze všech stran.
00:10:30 Věděl jsem, že nás čekají pěkné problémy.
00:10:34 Mořská voda pohlcovala plavidlo a kabina se pomalu potápěla.
00:10:41 Mayday, mayday!
00:10:43 Plachetnice Emerald Jane. Naše souřadnice jsou...
00:10:47 Mayday! Mayday! Mayday! Zde plachetnice Emerald... Mayday.
00:10:52 Zaslechl jsem nějaké hlasy, mluvily francouzsky,
00:10:56 ale nedalo se tomu vůbec rozumět.
00:11:04 Spojení bylo špatné. Neslyšeli mě.
00:11:09 Satelitní telefon na lodi by měl fungovat po celém světě.
00:11:14 Je to přímá linka k přivolání záchrany.
00:11:20 Tak strašně se mi třásly ruce...
00:11:27 Až mi ten telefon upadl do vody.
00:11:32 John aktivoval nouzový záchranný maják.
00:11:36 Byla to jejich poslední naděje.
00:11:40 Toto zařízení vysílá signál o stavu nouze všem
00:11:43 mezinárodním záchranným stanicím.
00:11:46 Viděl jsem blikat to červené světýlko, ale říkal jsem si,
00:11:49 jestli ten signál skutečně vychází do éteru
00:11:52 a jestli ho někdo zachytí?
00:11:54 Nefungovala nám vysílačka ani satelitní telefon.
00:11:58 Nevěděli jsme, jestli ten nouzový záchranný maják funguje.
00:12:02 Prostě jsme neměli, jak někomu předat zprávu, kde jsme.
00:12:07 Emerald Jane uvízla na útesu. John věděl, že loď musejí opustit.
00:12:14 Podíval jsem se na Bena a povídám mu: Musíme spustit záchranný člun.
00:12:29 Zatáhli jsme za šňůru, která člun nafukuje.
00:12:32 Nenapadlo mě, že to budu někdy potřebovat.
00:12:36 Ted jsem nemyslel na nic jiného,
00:12:38 než aby se ten člun co nejrychleji nafouknul.
00:12:53 Ve chvíli, kdy Ben s Johnem chtěli záchranný člun vypustit...
00:12:58 Zhasla všechna světla na palubě. Všechna.
00:13:07 Mořská voda zaplavila lodní baterie
00:13:09 a přerušila dodávku elektrického proudu.
00:13:13 Najednou byla všude tma jako v pytli. Jen černočerná tma.
00:13:19 V tu chvíli jsem věděl, že je to s námi hodně špatné.
00:13:28 Aby toho nebylo málo, na útes se přihnala další mohutná vlna
00:13:34 a plnou silou udeřila do lodi.
00:13:41 Jedna obzvlášť velká vlna se roztříštila o naši loď.
00:14:07 Najednou jsem ležel na zádech.
00:14:15 Podíval jsem se dolů a nemohl jsem uvěřit vlastním očím.
00:14:24 Ten stěžeň, ten pětadvacetimetrový stěžeň, mi ležel na nohách.
00:14:31 Silná vlna zlomila stěžeň.
00:14:36 A ucítil jsem nesnesitelnou bolest.
00:14:40 Doslova ve mně vybuchovala a zcela mě ochromila.
00:14:49 Slyšel jsem tátu křičet.
00:14:53 Padající stěžeň zasáhl také Bena, přímo do hlavy.
00:14:57 V hlavě mi to bušilo, v uších mi zvonilo.
00:15:00 Znáte ten pocit, kdy vám to v hlavě pulsuje?
00:15:07 Pak jsem spatřil Benův obličej. Po obou tvářích mu tekla krev.
00:15:14 Díval se na mě.
00:15:18 Potom jsem se přitáhl do sedu.
00:15:23 A najednou vidím dvě roztříštěné bílé kosti,
00:15:26 které mi zbyly ze spodní části nohy.
00:15:36 Ty kosti mu trčely ven. Hrůza!
00:15:41 Stěžeň Johnovi nohu pod kolenem téměř odřízl.
00:15:46 Byla to obrovská kaluž krve, která se všude rozlévala.
00:15:56 Ben se snažil uvolnit otce zpod 1100 kilogramů vážícího stěžně.
00:16:01 Ta věc měří 25 metrů.
00:16:08 To nikdo nedokáže.
00:16:14 Nemohl jsem stěžeň odtáhnout.
00:16:20 John ztrácel velké množství krve
00:16:23 a Ben věděl, že pokud se mu krvácení nepodaří zastavit,
00:16:26 zbývají otci už jenom minuty života.
00:16:33 S tátou to bylo moc zlý.
00:16:40 Tati!
00:16:43 Povídám mu: "Bene, mám zlámaný nohy a nemůžu se hnout.
00:16:48 Teď máš loď na starosti ty. Musíš se postarat o rodinu."
00:16:56 Díval jsem se mu do očí a viděl, jak se mu mění výraz.
00:17:03 Jak se z něho stává muž.
00:17:07 Viděl jsem, jak najednou dospěl.
00:17:14 Podíval se na mě a povídá: "Tati, já tě odsud dostanu."
00:17:27 Nepřemýšlel jsem o tom, jakou zodpovědnost jsem na sebe vzal.
00:17:36 Věděl jsem jediné, že musím něco udělat.
00:17:42 Ben si uvědomoval, že otec ztrácí velké množství krve
00:17:45 a že není času nazbyt.
00:17:49 Musel to krvácení zastavit, jinak by otec zemřel.
00:17:53 Za chvíli byl zpátky...
00:17:56 Teď to bude bolet.
00:17:59 ...a přišel s nápadem. Vzal lano a omotal mi ho kolem stehna.
00:18:08 Pak vzal ty velké šroubováky...
00:18:16 Ovinul jsem mu to, co to jenom šlo, a pak to vší silou utáhl.
00:18:29 Škrtidlo zastavilo krvácení.
00:18:34 Bez toho by nejspíš do 10 minut bylo po mně.
00:18:45 Voda rychle zaplavovala podpalubí.
00:18:54 Matka Jean odvedla děti do kokpitu,
00:18:58 jediného relativně bezpečného místa na lodi.
00:19:10 Teprve teď viděla, že je manžel v kritické situaci.
00:19:17 Měl nesnesitelné bolesti.
00:19:25 Řekla jsem, že přinesu lékárničku.
00:19:28 Co? Mami, ne!
00:19:32 Lékárnička by mohla otci zachránit život.
00:19:36 Jenomže Ben věděl,
00:19:38 že v podpalubí se matka dostane do smrtonosné pasti.
00:19:42 Přemlouvala mě, že tam jen dojde, vezme tu lékárničku,
00:19:44 že to bude jen chvilka, protože ví, kde přesně je.
00:19:48 Řekl jsem jí, že je to pitomost,
00:19:51 protože když ji to tam rovnou nezabije, může se vážně zranit.
00:19:56 Mám skoro metr devadesát, takže se mi ji podařilo zadržet.
00:20:01 Zatímco jsme se spolu dohadovali, narazila do lodi další,
00:20:04 ještě mohutnější vlna.
00:20:13 Rozbila přední okýnka, která vedla do hlavní kajuty,
00:20:17 kam jsem měla namířeno.
00:20:21 Kdybych tam byla, bylo by po mně.
00:20:28 Zachránil mi život.
00:20:40 21:00
00:20:48 John byl uvězněn pod těžkým stěžněm,
00:20:51 a tak Silverwoodovi nemohli dělat nic jiného, než se modlit,
00:20:55 aby vlny ustaly. Jenomže to tak zatím vůbec nevypadalo.
00:21:04 Pamatuju na ty vlny, na ten hluk.
00:21:10 Slyšíte, jak ten řev sílí a sílí.
00:21:16 Jak je blíž a blíž, a nakonec vlna udeří.
00:21:39 John byl uvězněn pod stěžněm už dvě nesnesitelné hodiny.
00:21:45 Noc se pomalu vlekla dál.
00:21:55 Připadalo mi to jako věčnost.
00:21:59 Ze všech sil jsem s tou bolestí bojoval.
00:22:06 Teplota prudce klesala a Johnovi hrozilo podchlazení.
00:22:11 Třásl jsem se, chvěl jsem se.
00:22:15 Neovladatelně mi začaly cvakat zuby.
00:22:19 Ztratil přes 50 procent krve, jeho situace vypadala beznadějně.
00:22:26 Najednou jsem si uvědomil, že nemůžu dělat vůbec nic,
00:22:30 že se ke mně pomoc nejspíš nedostane
00:22:32 a naděje mi pomalu proklouzávala mezi prsty.
00:22:40 Tak jsem se soustředil jenom na to, abych zhluboka dýchal
00:22:46 a abych slyšel tlukot srdce.
00:22:57 Sebral jsem veškeré síly a soustředil se na tlukot srdce.
00:23:08 Pomalu se do mě vkrádal podivný pocit, a byl čím dál silnější.
00:23:15 Najednou jsem si uvědomil, co to je. Já umřu.
00:23:22 Jsem tu uvězněný, silně krvácím a nezbývá než tento fakt přijmout.
00:23:35 22:00
00:23:40 Byla to muka. Zdá se vám, jako by to nemělo nikdy skončit.
00:23:50 A ta bolest byla nepopsatelná.
00:23:55 Johnovi hrozila smrt vykrvácením.
00:23:59 Ben a matka se rozhodli pro poslední zoufalý pokus
00:24:04 uvolnit ho zpod stěžně. Raz, dva, tři...
00:24:10 Ten stěžeň váží přes 1100 kilogramů.
00:24:16 Snažila jsem se ze všech sil, abych to zvedla.
00:24:21 Ben samozřejmě věděl, že to nedokážou,
00:24:24 ale prostě to zkusit museli.
00:24:28 Obrovitý stěžeň však zvednout nedokázali.
00:24:31 To bylo nemožné.
00:24:39 Nebylo úniku.
00:24:49 Z té hrozivé propasti, do které jsem se propadal,
00:24:52 jsem najednou uslyšel zcela zřetelně: "Ne!"
00:24:56 Já to nevzdám, budu bojovat. Nevzdám to.
00:25:07 Najednou však do Emerald Jane udeřila další obří vlna.
00:25:14 Voda ten zatracený stěžeň nadzvedla.
00:25:18 V tu chvíli jsem ze všech sil zabral.
00:25:23 Stěžeň spadl na palubu a já byl volný.
00:25:29 Po třech hodinách strávených pod stěžněm
00:25:32 byl Johnův stav kritický.
00:25:35 Zvedl se mi žaludek, když jsem viděla,
00:25:37 jak mu noha visí doslova na kousku kůže.
00:25:46 Padal jsem do propasti zoufalství. Jako bych tam letěl volným pádem.
00:25:55 Uvědomoval jsem si,
00:25:58 že na tenhle bohem zatracený útes jsem ženu a děti dostal já.
00:26:06 Celé to byl můj nápad.
00:26:12 A až vydechnu naposledy,
00:26:15 oni budou postupně taky umírat, a já s tím nedokážu nic dělat.
00:26:21 Byla to nepopsatelná hrůza.
00:26:29 Půlnoc
00:26:39 Dostali jsme se do situace, když už šlo jen o holé přežití.
00:26:45 Ale museli jsme bojovat a snažit se ze všech sil.
00:26:54 Pak už jsme se modlili. Nic jiného nezbývalo.
00:26:58 Záchranný maják vysílal už celých pět hodin.
00:27:05 Ztroskotanci neměli sebemenší ponětí,
00:27:08 jestli jejich volání o pomoc někdo slyšel.
00:27:13 Ale pak, chvíli po půlnoci...
00:27:20 Mami, vidíš to?
00:27:23 Pak jsme se podívali přes záď lodi a spatřili to světlo.
00:27:30 A bylo čím dál větší.
00:27:41 Říkali jsme si: "Ano, je to loď a zachrání nás."
00:27:49 Vzal jsem poslední světlici a vystřelil ji na nebe.
00:28:14 Najednou jsme si uvědomili, že to žádná loď není.
00:28:22 Pochopili jsme, že to byl vycházející Měsíc.
00:28:35 Bylo to obrovské zklamání, protože jsme si už mysleli,
00:28:40 že nás někdo zachrání. Přišla jen další beznaděj.
00:28:44 Nevěděli jsme, jak dál.
00:28:54 Rodina se zoufale držela vraku,
00:28:57 do kterého neúnavně narážely další a další vlny.
00:29:03 Loď se rozpadala. Vlny do ní bily s obrovskou intenzitou
00:29:07 a postupně ničily další části lodi.
00:29:14 Byla to opravdu hrůza, nikdy jsme nevěděli,
00:29:17 když do Emerald Jane narazila další vlna, co se s ní stane.
00:29:21 Ben si uvědomoval, že z lodi zbylo asi 60 procent,
00:29:25 pak už jenom 50 procent a brzy to bude 40.
00:29:31 A pokud tu loď rychle neopustíme, všichni zemřeme.
00:29:38 Jediné východisko byl záchranný člun,
00:29:42 jenomže ani ten neutuchající vlnobití neušetřilo.
00:29:53 Záchranný člun se převrátil a přepadl přes palubu.
00:29:57 Byl uvězněn ve změti trosek.
00:30:01 Šestičlenná rodina uvízla na potápějícím se vraku
00:30:05 uprostřed Tichého oceánu a neměla žádnou možnost uniknout.
00:30:13 Když si myslíte, že už to ani nemůže být horší, tak věřte: může.
00:30:35 Loď se už úplně rozpadala.
00:30:47 Choulili jsme se na jediném zbývajícím místě,
00:30:50 které na lodi zbylo.
00:30:58 V tu chvíli jsem si uvědomil, že tam nemůžeme zůstat,
00:31:02 že to riziko je příliš velké.
00:31:06 Rozhodl jsem se, že ten vrak musíme opustit.
00:31:11 Sedm hodin po ztroskotání vlnobití konečně ustalo.
00:31:17 Asi 30 metrů od lodi se objevil maličký kousek skalního výběžku.
00:31:32 Mami! Musíme z lodi pryč. Vidíš to tam?
00:31:38 Jenomže otec měl tak těžká zranění,
00:31:41 že pro něj byl jakýkoli transport nemožný.
00:31:45 Věděl jsem, že mě na ten útes živého nemůžou dostat.
00:31:51 Nedokážou to. Že tu cestu prostě nepřežiju.
00:31:56 Jděte, synku.
00:32:02 Pro šestnáctiletého chlapce to bylo strašné rozhodování,
00:32:07 ale Ben věděl, že nemá na vybranou.
00:32:11 Nezbývalo mu, než svého umírajícího otce
00:32:15 zanechat na potápějícím se vraku. Jinak by rodinu nezachránil.
00:32:27 Ben u mě klečel a plakal a žádal mě o odpuštění.
00:32:36 Promiň, tati!
00:32:39 Protože věděl, že není jiné východisko a musí mě tam nechat.
00:32:50 Promiň, tati!
00:32:53 V podstatě jsem se s ním loučil.
00:32:58 Říct mu něco takového bylo hrozně těžké.
00:33:08 Nikdy mě nenapadlo, že by táta takhle zemřel.
00:33:15 Ještě před 12 hodinami pobíhal vesele po lodi
00:33:19 a vydával příkazy.
00:33:28 Bylo to opravdu moc těžké.
00:33:43 Naprosto jsem chápal, co se děje. O mě mi vůbec nešlo.
00:33:53 Jestliže nebylo možné mě tam dostat, nedalo se nic dělat.
00:34:05 Ben se stal hlavou rodiny a musel vyřešit problém,
00:34:08 jak dostat tři malé děti a matku na maličký skalnatý výběžek.
00:34:14 Jakmile se vlna převalila a voda začala ustupovat,
00:34:18 seskočil jsem z lodi.
00:34:26 Útes byl tak ostrý,
00:34:29 že mi malé korálové jehličky okamžitě probodly podrážky.
00:34:34 Korál se do mě zařezával při každém kroku.
00:34:39 Úplně nám to rozřezávalo nohy.
00:34:43 Narážely do nás vlny a my jsme měli do krve pořezané nohy.
00:34:56 Pak jsem bráchovi dal ten záchranný maják a povídám mu:
00:35:00 "Nesmíš to upustit!
00:35:02 To je jediná možnost, jak nás můžou najít. Jediná možnost."
00:35:25 Pojď k mamince. Dokážeš to!
00:35:29 Musíte z té lodi. Musíte co nejdřív pryč.
00:35:57 Tati! Tati! Já chci tatínka! Tati!
00:36:09 04:00
00:36:24 John zůstal na vraku sám. Vyčerpaný a na pokraji sil.
00:36:34 Poslední naděje ho opouštěla.
00:36:37 Neexistovala žádná možnost, že mě zachrání.
00:36:44 Neměl jsem sebemenší naději, že mě zachrání.
00:36:49 Ten kousíček vraku, na kterém jsem ležel,
00:36:53 za chvíli sjede z okraje útesu a já klesnu hluboko do oceánu.
00:36:59 Ben a jeho matka se však stále nechtěli smířit s představou,
00:37:03 že budou jen nečinně přihlížet tomu, jak John umírá sám na lodi.
00:37:07 Když ho z té lodi nedostaneme, tak prostě nemá šanci.
00:37:11 Nemá jedinou šanci.
00:37:14 Musíme odtamtud pryč.
00:37:30 Ben se už rozhodl.
00:37:36 Mami, běž k tomu záchrannému člunu. Já dojdu pro tátu.
00:37:58 Jenomže záchranný člun byl beznadějně zamotaný ve spleti lan.
00:38:08 Matka se ho celou hodinu snažila vyprostit.
00:38:12 Bylo to hrozné, napínala jsem všechny síly,
00:38:15 rvala se s tím, málem jsem se tam utopila.
00:38:33 Asi po 40 minutách jsem už nemohla dál.
00:38:40 Nešlo to.
00:38:51 Jean se při tom, jak se ten člun snažila uvolnit, hrozně vztekala.
00:38:59 Když už se ale zdálo, že se jí to nikdy nepovede...
00:39:03 ...se člun najednou uvolnil.
00:39:09 Křičela na mě: "Podívej, povedlo se!"
00:39:18 Vlny nám podrážely nohy a tlačily nás k vraku.
00:39:22 Měli jsme hrozně pořezané nohy.
00:39:36 Musel jsem vynaložit veškerou sílu, abych otce zvedl
00:39:40 a smýkl jím do toho člunu.
00:39:43 Byla to tak neuvěřitelná bolest, že mi připomínala řadu výbuchů.
00:39:48 Vzpomínám, jak mi tryskaly slzy a jak jsem skřípal zuby.
00:40:18 Ben byl jako paprsek naděje, paprsek světla, naděje.
00:40:31 Bál jsem se, abychom člun neprorazili o útes dřív,
00:40:35 než ho dostaneme do bezpečí.
00:40:43 Při každém pohybu jsem cítil silné návaly bolesti.
00:40:50 Byla to naprostá agónie.
00:40:56 Ta šílená bolest trvala další hodinu. Bylo to příšerné.
00:41:14 Nakonec se celá rodina z vraku lodi dostala.
00:41:18 Už uplynulo 10 hodin, co ztroskotali
00:41:21 a zapnuli záchranný maják.
00:41:24 Ale Johnovi už moc života nezbývalo.
00:41:27 Bylo jasné, že je táta na tom moc špatně.
00:41:30 Věděl jsem, že do rána asi nedožije.
00:41:43 Už 12 hodin vysílali Silverwoodovi signál,
00:41:47 že jsou v nebezpečí. Zatím se žádná známka záchrany neobjevila.
00:41:55 Drželi se na maličkém skalním výběžku
00:41:57 a už je opouštěla i poslední naděje na záchranu.
00:42:01 John už ztrácel vědomí a byl na pokraji smrti.
00:42:22 Všude kolem mě byla tma.
00:42:27 Čas jsem přestal úplně vnímat.
00:42:35 Modlil jsem se a prosil Boha,
00:42:39 aby za moje utrpení zachránil mou ženu a moje děti.
00:43:01 Ben zkusil všechno, co mohl, aby otce zachránil.
00:43:05 Víc udělat nešlo.
00:44:04 Když vyšlo slunce, spatřil jsem na horizontu letět takovou hvězdu.
00:44:11 Myslel jsem si, že je to letadlo.
00:44:16 Pomoc! Pomoc!
00:44:20 Pomoc!
00:44:25 Byl jsem jako u vytržení. Jako by někdo věděl, že tam jsme.
00:44:30 A začalo nad námi kroužit pořád dokola a dokola.
00:44:35 Pomoc! Pomoc!
00:44:43 Jenomže letadlo zase zmizelo za horizontem.
00:44:52 Pak jsem viděl, jak letělo pryč.
00:45:00 Byla to hrozná rána, protože jsme si uvědomili,
00:45:03 že nás nikdo nezachrání.
00:45:12 Uběhly další dvě hodiny a po letadle nikde ani stopy.
00:45:18 Byla to tátova poslední hodinka.
00:45:24 Potřeboval neodkladně lékařskou pomoc.
00:45:48 A pak jsem na horizontu zpozoroval loď.
00:45:54 Záchranný maják přivedl k útesu letadlo. To tu ale nemohlo přistát,
00:46:00 tak posádka vyburcovala rybáře na nedalekém ostrově.
00:46:09 15 hodin po ztroskotání jejich utrpení skončilo.
00:46:14 Pak to ze mě všechno spadlo.
00:46:18 Popadla jsem Bena, objímala ho a plakala.
00:46:23 Ten povznášející pocit se nedá vůbec popsat.
00:46:28 V tu chvíli mi spadl ze srdce obrovský kámen. Ta úleva!
00:46:33 Dostaneme se z toho...
00:46:38 ...a i John se z toho dostane.
00:46:42 Rybáři odvezli Silverwoodovy na nedaleký ostrov,
00:46:46 kde je převzal lékařský záchranný tým,
00:46:50 který je přepravil na Tahiti.
00:46:53 Lékaři Johna po osmihodinové operaci zachránili.
00:46:57 Nicméně mu museli nohu pod kolenem amputovat.
00:47:01 Jaké to je přijít o nohu?
00:47:03 Upřímně říkám, že mi to bylo úplně jedno.
00:47:07 Když jsem se probral z narkózy, všechno pro mě bylo nové,
00:47:10 všechno bylo nádherné. Jsem na své děti tak pyšná.
00:47:15 Myslela jsem, že Ben je šestnáctiletý týnejdžr,
00:47:19 ale on se v okamžiku změnil v muže.
00:47:24 Plno lidí mi říká, že jsem hrdina a tak,
00:47:28 ale tak to není.
00:47:31 Prostě jsem jen udělal to, co bylo třeba udělat.
00:47:35 Dívám se na ženu a na děti úplně jinak.
00:47:39 Teprve teď si opravdu uvědomuji, jak jsou všichni úžasní.
00:47:49 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2012
Šestičlenná rodina Silverwoodových z kalifornského San Diega se rozhodla k velmi smělému počinu: podniknout cestu kolem světa. Šlo o dávný sen hlavy rodiny, stavebního podnikatele Johna. Naopak jeho nejstaršímu potomkovi, šestnáctiletému Benovi, se nechtělo vůbec. Roční odloučení od kamarádů snášel mnohem hůře než jeho mladší sourozenci. Přitom to byl právě on, na kom ve finále cesty ležela největší zodpovědnost – to když jejich jachta najela na korálový útes a Johna těžce zranil padající stěžeň. Začal boj o život všech zúčastněných a z Bena se během čtyřiadvaceti hodin stal dospělý statečný muž …