Portrét známého anglického hudebníka, textaře a básníka, člena legendární skupiny Jethro Tull (1999). Scénář a režie J. Vondrák
00:00:01 Vlaky a Jethro Tull jsou spolu spojené už dlouho,
00:00:05 ještě před Lokomotiv Bref, protože já sice pocházím ze Skotska,
00:00:11 ale než jsem se přestěhoval do Londýna,
00:00:14 abych to zkusil jako muzikant, žil jsem dlouho na severu Anglie
00:00:19 a z Londýna jsem jezdil za rodiči vlakem.
00:00:23 A já mám vlaky rád, jelikož nejezdím autem,
00:00:27 nemám řidičák a nikdy jsem ho neměl.
00:00:48 Ve vlaku je dobré, že se můžete postavit, projít.
00:00:53 Nemusíte sedět jako v autě 3, 4 nebo 5 hodin.
00:00:57 Můžete se protáhnout, dát si kávu a můžete ve vlaku i poobědvat.
00:01:03 To všechno z vlaku dělá příjemnější dopravní prostředek než letadlo
00:01:08 nebo auto, a mně to také vyhovuje,
00:01:11 protože můžu strávit ten čas užitečně,
00:01:14 tím, že dělám něco, co je třeba.
00:01:17 Vymýšlet novou hudbu nebo něco na naši internetovou stránku,
00:01:22 poslouchat nahrávku ze včerejšího koncertu,
00:01:26 takže pro mě to není promarněný čas, je to využitý čas.
00:01:31 A vlaky mi připadají víc sexy než třeba aeroplány.
00:01:36 Vlaky jsou velké, vypouštějí páru a kouř a vjíždějí do tunelu.
00:01:48 Myslím, že vůbec první písničku jsem napsal,
00:01:53 když mi bylo asi 16 nebo 17. Spíš 17.
00:01:57 Vlastně už si nepamatuji, jak se to jmenovalo,
00:02:01 ale byla to první a také nejhorší písnička, jakou jsem kdy napsal.
00:02:06 Bylo to někdy v době, kdy se objevili Beatles.
00:02:10 Ti měli celkem jednoduché písně.
00:02:13 Já myslel, že ten trik, jak napsat dobrý písňový text, je v tom,
00:02:18 že dáte dohromady pár jednoduchých slov.
00:02:22 Takže moje první věc vypadala jako něco,
00:02:26 co by někdo z Beatles napsal,
00:02:28 kdyby zrovna neměl svůj den a hodil by to do koše.
00:02:38 Jsem si jist, že každý zpěvák v rockové kapele by si rád myslel,
00:02:44 že textům je rozumět a že slovy se předává jakýsi význam,
00:02:49 ale realita je jaksi jinde.
00:02:52 Lidé spíš slyší zvuk slov v písni než to, co se jimi říká.
00:02:57 Lidé mají rádi jakousi povědomost
00:03:00 a tak texty populárních písní jsou velmi prosté
00:03:04 a pocházejí z omezeného slovníku.
00:03:07 Já se snažím používat slova, která nenajdete v textech nikoho jiného,
00:03:13 hledám jiná slova, nikoliv cizorodé výrazy,
00:03:17 prostě jen slova a výrazy, které nejsou stejné jako u ostatních.
00:03:24 Bylo by pěkné, kdyby lidé slyšeli, co zpívám, a rozuměli tomu.
00:03:29 Ale to víte, musím být realista. Tak 20% lidí poslouchá texty,
00:03:36 ostatní se spíš dívají na výraznou vybouleninu
00:03:41 na kytaristových kožených kalhotách.
00:04:24 Nebudou ti tihle hoši vadit, až přijedou k nám domů,
00:04:28 až se ti budou potloukat po kuchyni a všude nechávat hrnky od kafe?
00:04:34 Nebudou tě prudit?
00:04:51 Nebaví mě znovu objevovat kolo.
00:04:55 Jednou už ho někdo vynalezl, nemá smysl, abych se k tomu vracel.
00:05:00 Rád hledám jiný tématický materiál
00:05:03 a nemusí být vždycky o mé životní zkušenosti.
00:05:07 Mohlo by to být něco mnohem objektivnějšího,
00:05:11 tak na sebe jako textaře pohlížím spíš jako na malíře,
00:05:16 kterým bych byl, kdybych se nevrhl na hudbu.
00:05:25 Pro mě je hudba záležitost formy, barev a linií,
00:05:30 a vezmete-li Jacksona Pollocka, tak rytmu.
00:05:33 Mezi hudbou a výtvarným uměním je spousta analogií.
00:05:37 Já se na sebe dívám spíš jako na výtvarníka.
00:05:41 Rád pracuji sám, i ve studiu.
00:05:44 Nemám rád kolem sebe moc lidí, nechci se dát rozptylovat.
00:05:48 Malíř nejde malovat do místnosti se spoustou dalších výtvarníků.
00:05:54 Při malování nechce, aby se na něj dívalo publikum.
00:05:58 Jeho práce je osobní.
00:06:00 Já také rád píšu svoje písně velmi privátně a uzavřeně.
00:06:05 Někdy je i nahrávám uzavřeně.
00:06:07 Když nahrávám svoje party, zpěv a flétnu a další nástroje,
00:06:12 jsem sám ve svém studiu. Dveře jsou zavřené,
00:06:16 není tu žádný zvukař, žádný producent, jen já.
00:06:31 Když zpětně probírám těch asi 30 alb,
00:06:35 většina z nich sestává z písní, které nespojuje žádné velké téma.
00:06:41 Vím, kam jsou Tickets a Break, World Child, aj.,
00:06:47 to jsou asi všechny výjimky.
00:06:52 Navzdory vžité pověsti Aqualung není koncepční album,
00:06:58 je to jen kolekce písní.
00:07:10 Hippies začali někdy v době,
00:07:12 kdy jsem vycházel ze školy a šel na uměleckou školu.
00:07:17 To byli v plném květu.
00:07:19 To byla také doba, kdy mě začalo zajímat americké černošské blues.
00:07:26 Maddie Waters a Sonny Boy Williams
00:07:30 neměli s hnutím Hippies nic společného.
00:07:34 Takže já jsem se k "hipíkům" nikdy nepřidal.
00:07:39 Spousta toho souvisela s životním stylem,
00:07:44 byl to svobodný sex a drogy.
00:07:47 A mě to v podstatě nezajímalo, nikdy jsem drogy nebral.
00:07:58 Samozřejmě mě zajímala ta sexuální myšlenka,
00:08:01 ale moc jsem nechápal, proč to musí zrovna souviset s lidmi,
00:08:06 kteří nosí kaftany a korálky.
00:08:10 Takže hippies se nikdy nestali součástí mého života.
00:08:15 Já jsem vždycky dával přednost motorkářskému elementu
00:08:19 a černým koženým bundám.
00:08:23 Líbily se mi motorky a hippies je opravdu neměli v lásce.
00:08:39 Také mě zajímalo střílení.
00:08:42 Celý život, už od dětství, byla mým koníčkem střelba.
00:08:48 A hippies obvykle pušky nenosí.
00:08:51 To je další důvod, pro bych nemohl být "hipík."
00:08:56 Ale moje zbraně byly vždy zamčené ve velkých ocelových sejfech,
00:09:01 až do doby asi před rokem,
00:09:03 protože jste možná slyšeli už o druhém případu v Anglii,
00:09:08 kdy někdo použil střelnou zbraň ke zmasakrování spousty lidí.
00:09:13 Tak se u nás rozhodli změnit legislativu
00:09:16 a postavit mimo zákon vlastnictví jakýchkoliv střelných zbraní.
00:09:22 Proto jsem musel odevzdat všechny své zbraně, aby je zničili.
00:09:27 Alespoň doufám...
00:09:31 Ale možná, když jsem teď odevzdal všechny svoje kvéry,
00:09:36 možná by se ze mě mohl stát hippiesák.
00:09:40 Třeba by mě už mezi sebe vzali.
00:09:42 Hele, už nemám žádné zbraně a motorky jsou zavřené v garáži.
00:09:47 Teď už budu jen chodit s kytkama a hlásat mír a lásku
00:09:52 a naučím se všechny Donovanovy písničky a tak...
00:09:57 A tak Donovan, Bob Dylen, Roy Harper, to byli lidé,
00:10:05 kteří patřili do toho folkového období poloviny 60. let.
00:10:10 Ti všichni mě trochu ovlivnili, jelikož mi ukázali,
00:10:15 že texty a hudbu lze psát jinak a zajímavěji než pop-music,
00:10:20 která byla velice nepůvodní.
00:10:23 Tak, aby to odpovídalo naší kultuře více, než černošské blues.
00:10:30 Ale v žádném případě mě neovlivnili básníci.
00:10:34 Lidé mi často říkají: Tys jistě četl Dylena Thomase.
00:10:39 A já nevím, proč, jelikož jsem ho nikdy nečetl, ani nevím, kdo to je.
00:10:44 Matně tuším, že to byl Welshan. Poezii nečtu, nezajímá mě.
00:10:50 Nejsem žádný básník, jsem textař a skladatel a pěstitel koček,
00:10:55 ale rozhodně nejsem básník.
00:10:59 Snažím se, aby se mi hudba nestala výrobním procesem.
00:11:04 Nerad používám stále stejný postup, stejnou metodu,
00:11:08 takže u jedné písně napíšu nejdřív slova, u další zase hudbu.
00:11:14 Nebo mě nejdřív napadne titul nebo téma, na které naroubuji text.
00:11:25 -Jste připraveni?
-Připraven. -Připraven.
00:11:47 Ale nejraději mám, když hudba a slova rostou spolu.
00:11:53 Jedno z nich přijde jako první, ale nechám je, aby spolu vyrůstaly.
00:11:59 Někdy mám hotový celý text a vůbec netuším, co s hudbou.
00:12:05 Jedna z věcí, které dnes budeme zkoušet,
00:12:09 je kousek, který jsem napsal pro nové album.
00:12:14 Jmenuje se to Hot Mango Flash.
00:12:17 ZPÍVÁ ANGLICKY.
00:12:32 Napsal jsem k tomu text, ale je to mluvený vokál,
00:12:36 není to zpívaná záležitost. Tak jsem ten vokál nahrál na pás,
00:12:42 poslal jej Martinovi, který odtud bydlí 300 km,
00:12:47 a on napsal hudbu.
00:13:06 Pak jsme se sešli, kapela hudbu nahrála
00:13:11 a já jsem přihrál ten vokál zpátky k dokončené skladbě.
00:13:34 V letech 72, 73 jsem začal mít pocit,
00:13:38 že bych nemusel být součástí jedné z nejslavnějších kapel na světě,
00:13:44 že chci prostě jen dlouho pracovat jako hudebník.
00:13:48 Ale náš manažer si tehdy vzal do hlavy, že budeme, jak říkal,
00:13:53 slavnější než Beatles.
00:13:55 Ale já jsem nechtěl být slavnější než Beatles,
00:13:59 nechtěl jsem být v popové kapele,
00:14:02 chtěl jsem být jen pracující hudebník.
00:14:05 Ian se za ta léta změnil. Myslím, že se naučil radovat se z věcí,
00:14:11 zatímco v mládí byl dost agresivní, byl pod velkým tlakem,
00:14:16 a neuměl se s tím srovnat tak dobře jako dnes.
00:14:20 Naučil se, že musí mít z hudby radost,
00:14:24 protože když jste na jevišti a nebaví vás to, tak to nedělejte.
00:14:39 ZPÍVÁ ANGLICKY.
00:15:11 To je píseň, kterou by dnes naprosto nebylo možné napsat,
00:15:16 protože by lidi urážela.
00:15:19 Je velmi politicky nekorektní nazvat píseň Tlusťoch.
00:15:24 Dnes by se musela jmenovat jinak,
00:15:29 třeba "horizontálně rozložitá osoba."
00:15:33 Nemůžete ani říct muž, protože tím byste diskriminovali ženy,
00:15:38 a nemůžete říct tlustý, protože to je zesměšňující,
00:15:43 tudíž musíte přemýšlet o jiném způsobu, jak popsat tloušťku.
00:15:48 V takovém světě dnes prostě žijeme.
00:15:56 Jsem si také vědom toho, že když jsem tu píseň psal,
00:16:01 vážil jsem asi 60 kg.
00:16:03 A jako většina lidí v mém věku jsem těžší, než jsem býval tehdy,
00:16:08 tak možná, když tu píseň budu zpívat dost dlouho,
00:16:12 bude jednou i o mně, protože za tu dobu ze mě bude také tlustý chlap,
00:16:18 možná za 10, 20 let, a nakonec skončí jako autobiografická píseň.
00:16:31 ZPÍVÁ.
00:16:47 Já myslím, že neznat Jethro Tull,
00:16:50 to byste museli žít na Měsíci.
00:16:52 Všichni vědí, kdo jsou Jethro Tull.
00:16:56 Já jsem je neznal, věděl jsem, že existují,
00:17:00 a dostal jsem se k nim přes spolupráci s Davidem Palmerem,
00:17:05 který u nich hrál na klávesy a dělal aranžmá v 70. letech.
00:17:13 Když Jethro Tull začínali, bylo mi asi 7 let,
00:17:21 ale když jsem k nim nastoupil, musel jsem to trochu dohánět.
00:17:27 Mě to velmi naplňuje, protože mám rád různé hudební styly.
00:17:32 A v hudbě Jethro Tull je toho spousta.
00:17:36 Vždycky je to jakási výzva a vždycky je to zajímavé.
00:17:40 Vždy je tam na výběr spousta ingrediencí, je to hodně barevné.
00:17:54 Tak někdy kolem roku 73, 74 to pro mě nebyla nejlepší doba.
00:17:59 Kapela byla velmi úspěšná a slavná a tehdy nebyl čas na soukromí,
00:18:05 samotu a přemýšlení. Byl to strašný shon.
00:18:09 To jsem se neměl zrovna nejlíp. Byly i chvíle,
00:18:13 kdy jsem se sám sebe ptal, jestli chci ještě dělat hudbu.
00:18:18 Skončili jsme koncert a já si říkal: Já už nechci dál.
00:18:23 A byly i chvíle, kdy jsem už nechtěl jít znovu do studia
00:18:28 a nahrávat novou desku.
00:18:30 V letech 73, 74 byly chvíle, kdy se toho dělo přespříliš, a pořád.
00:18:44 Já na venkově žiju vlastně od roku 1975,
00:18:50 a vlastně od toho roku se moje žena a já věnujeme nejen hudbě,
00:18:55 ale i zemědělství, a na další usedlosti,
00:19:00 kterou máme ve Skotsku, máme také rybí farmu.
00:19:13 Dnes už jsem mnohem víc pánem vlastního života,
00:19:17 mám víc volného času,
00:19:19 a každý týden si rád dám na hodinku, dvě, pohov od práce.
00:19:24 Takže teď trochu toho volného času mám.
00:19:30 Nazdar Chakle, co tady děláš? Vy pitomečci, co tu děláte?
00:19:37 Nesnáším psy, mám rád kočky, ale máme i dva psy,
00:19:41 hlídají dům a štěkají na všechny, kdo se jen přiblíží.
00:19:53 Jsem kočka, která chodí sama.
00:19:55 Mám rád svůj svět, jsem sám sobě textařem, zpěvákem,
00:19:59 skladatelem, aranžérem a muzikantem.
00:20:02 Myslím, že na novém albu jsou texty na některá témata,
00:20:07 spadající do oblastí, které jsem již dřív zpracoval.
00:20:11 Je tam jedna píseň, kterou jsme dnes zkoušeli,
00:20:15 a ta se jmenuje Hunt by Numbers.
00:20:18 Je o kočkách. Malých, velkých, obecně o kočkách.
00:20:22 O kočkách jako predátorech, o kočkách, které rády zabíjejí.
00:20:40 Nejtěžší bylo napsat titulní píseň.
00:20:43 Už jsme na desku nahráli asi 12 písní,
00:20:46 ale neměli jsme pro ni stále název. A já jsem ostatním žertem nabídl,
00:20:52 že ji pojmenujeme po naší internetové stránce.
00:20:56 J-Tull dot com.
00:21:03 A pak jsem si řekl,
00:21:06 že bychom na tom albu měli mít píseň Dot Com,
00:21:10 protože nikdo asi žádnou píseň s takovým jménem nenapsal.
00:21:15 Byl to zapeklitý nápad, obtížně se to psalo,
00:21:18 nemohl jsem na nic přijít.
00:21:21 Několik dní jsem dumal, o čem by ta píseň měla být.
00:21:25 A jednou večer jsem ležel, hlavou se mi honily myšlenky
00:21:30 a pak jsem dostal takový nápad. Druhý den ráno jsem sešel dolů,
00:21:35 posadil se sem, kde sedím teď, jen s malým kazeťáčkem,
00:21:40 a do něj jsem nazpíval text sloky a refrénu, co se mi urodil v hlavě.
00:21:46 Včera jsem pracoval od 6 hodin.
00:21:49 V 6 ráno jsem byl ve studiu a skončil jsem v 9 večer.
00:21:54 Takže to bylo 15 hodin v práci. Hudba a hudba po celou dobu.
00:22:05 ZPÍVÁ ANGLICKY.
00:22:47 Z mého hlediska jako textaře by možná ta píseň,
00:22:52 která by splňovala předpoklady čehosi typického, byla Budapešť.
00:23:00 Ta píseň je pečlivě vystavěná, je jako dobrá paruka.
00:23:05 Ne taková, jako nosí Elton John, u té je vidět, kde má okraje.
00:23:10 Jako opravdu velmi dobrá paruka, jako má třeba Richie Blackmore,
00:23:16 u té ty spoje vidět nejsou.
00:23:44 Některé dny jsou velmi perné, ale jsou perné jenom proto,
00:23:49 že já to tak chci.
00:23:51 Je to dřina jenom když chci, aby to dřina byla.
00:23:55 Když jsem byl malý, vychovávali mě v křesťanské víře.
00:23:59 Ne, že bych byl praktikující křesťan,
00:24:03 co chodí do nedělní školy a do kostela,
00:24:06 ale vnímal jsem se jako křesťana.
00:24:09 A když jste křesťan, a to je na tom zajímavé,
00:24:12 jste vychováván ve víře, že lidé jsou hodní nebo zlí.
00:24:17 Přemýšlíte o ďáblu a o Bohu.
00:24:22 Jste vychováván tak, že berete věci buď jako černé nebo bílé.
00:24:33 Myslím, že dnes můj názor na náboženství je ten,
00:24:38 že to není praktikování víry v nadřazenou bytost nebo bytosti
00:24:43 ve smyslu více hinduistických bohů.
00:24:48 Dávám raději přednost abstraktnější myšlence,
00:24:53 že existuje jakási božská mysl, entita v univerzálním smyslu,
00:24:58 cosi, co bychom měli respektovat a být vůči tomu zodpovědní,
00:25:03 stejně jako jsme zodpovědní vůči sobě samým
00:25:07 nebo vůči lidem kolem nás.
00:25:09 Možná potřebujeme do dalšího tisíciletí nové náboženství.
00:25:14 Je na čase, aby přišlo nové náboženství,
00:25:18 které bude lépe vyhovovat příštímu tisíci let lidstva.
00:25:22 Něco, co nám pomůže uniknout dogmatům
00:25:26 a odstranit pocit náboženského kastovnictví, které tu nyní máme.
00:25:35 Možná bych měl honem běžet domů, sepsat takové náboženství,
00:25:40 dát to hned na internet a pak všichni dojdeme naplnění.
00:25:44 A možná také ne.
00:25:47 Byl jsem velice nešťastný, asi před 3 lety,
00:25:50 kdy jsem v Chile utrpěl úraz na jevišti,
00:25:54 a o několik týdnů později jsem skončil
00:25:57 v australské nemocnici s vážnou embólií, vlastně trombózou.
00:26:06 A to jsem byl nešťastný, protože jsem si myslel, že možná umřu.
00:26:11 A mně se ještě nechtělo umřít.
00:26:17 Měl jsem v plánu udělat ještě další turné a nahrávat další desky.
00:26:54 Myslím, že mám opravdu veliké štěstí,
00:26:58 protože jsem většinou docela šťastný chlap.
00:27:02 Ale během dne mě třeba znepokojuje spousta různých maličkostí,
00:27:08 a tak možná vypadám, že mám starost nebo jsem hodně naštvaný.
00:27:13 Nebo upjatý. Upjatý na nějakou věc.
00:27:17 Ale pod tím vším jsem šťastný člověk, věřte mi.
00:27:21 Pod tím vším jsem vždycky šťastný, myslím.
00:27:31 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
V dalším díle nám režisér a autor tohoto cyklu Jiří Vondráček – Vondrák nabízí portrét skladatele, textaře, zpěváka, básníka, kytaristy, flétnisty a především lídra světoznámé rockové skupiny Jethro Tull – Iana Andersona. V unikátní výpovědi nám tato osobnost poodhalí nejen svoje domácí zázemí, ale především své tvůrčí postupy a názory na hudbu i současný svět. Tento díl se natáčel jednak během koncertu v České republice, větší část však vznikla přímo v Anglii, převážně v Andersonově sídle, kde má i své soukromé studio, a kde budeme svědky vzniku některých nových skladeb. Slavnostní předpremiéra se pak konala v listopadu 1999 v Českém centru v Londýně za účasti Iana Andersona, který si tento film velmi pochvaloval.