Nákladní auto provezlo na svobodu sedm lidí (2006). Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
00:00:55 Tatra 128 pomohla na svobodu 7 lidem.
00:01:01 V roce 1961 prorazila železnou oponu
00:01:04 a s celou osádkou dojela až do Vídně.
00:01:07 Zahraniční novináři nazvali speciálně upravené vozidlo
00:01:11 tankem svobody.
00:01:13 Byl to jeden z neoriginálnějších útěků na západ
00:01:16 a podařil se.
00:01:19 13. 8. 1961 začíná růst další hráz v Evropě.
00:01:25 Berlínská zeď.
00:01:27 Její výstavbu hlasitě podporují všechny východoevropské státy.
00:01:31 I Československo.
00:01:33 V SSSR se připravuje 22. sjezd strany.
00:01:36 Dojde k závěru, že vítězství socialismu
00:01:40 je definitivní.
00:01:42 4 měsíce před tímto útěkem autem navštěvuje ČSSR Jurij Gagarin.
00:01:48 Zatímco 1. kosmonaut světa obletěl Zemi,
00:01:51 obyčejní Češi a Slováci se nedostanou ani do sousední země.
00:02:02 Takto nějak vypadal tank svobody.
00:02:05 V jeho osádce byl i malíř Luboš Králíček.
00:02:09 Ten už měl s útěky za hranice své zkušenosti.
00:02:12 Poprvé se dostal na 7 měsíců do vězení za to,
00:02:15 že neoznámil úlet na západ z letiště v Chocni.
00:02:19 Jeho známá Heda Prokopová tam 13. 5. 1949 přišla o život.
00:02:30 5 mladíků a 1 studentka se rozhodli, že uletí na Západ.
00:02:34 Hlídkující policista 2 z nich zastřelil.
00:02:36 Vlastíka Drnovského a Hedu Prokopovou.
00:02:39 Třetího Zdenka Mikše postřelil.
00:02:42 Druhé letadlo havarovalo u Sušice.
00:02:45 Pokus o útěk skončil katastrofou.
00:02:48 Ti, kteří přežili putovali na roky do vězení.
00:02:51 Odsouzeni byli i ti, kteří o útěku jen věděli.
00:02:54 Jako Luboš Králíček.
00:02:59 Králíčka jsem vůbec neznal, protože to byl kamarád H. Prokopové.
00:03:03 Jak jsem se po návratu z vězení dozvěděl, tak ona se asi sešla
00:03:10 s partou kamarádů, kterým se měla chlubit tím, že bude utíkat.
00:03:16 Ale my jsme o tom nevěděli, takže ani u státního soudu
00:03:21 nám to pak nepřišili.
00:03:24 L. Králíček byl sice ve vězení krátce,
00:03:26 ale znamenalo to konec studií.
00:03:29 Proto, že neoznámil budoucí útěk, byl vyloučen ze všech vysokých škol
00:03:33 v celém Československu.
00:03:38 O rok později se pokusil o útěk za hranice.
00:03:41 Bylo to u Břeclavi.
00:03:43 Ale pokus skončil špatně.
00:03:46 Králíček šel znovu do vězení.
00:03:48 I odtud se pokusil útéci. Ale neuspěl.
00:03:51 Prozradil ho sluvězeň, horlivý člen KSČ,
00:03:54 odsouzený za defraudaci peněz.
00:04:01 Jmenovaný L. Králíček odsuzuje se
00:04:04 za pokus nedovoleného překročení státní hranice na 1,5 roku vězení.
00:04:10 Za napadení příslušníka vězeňské stráže
00:04:13 se dále odsuzuje na další rok vězení.
00:04:18 Králíček skončil jako další ze stovek otroků
00:04:21 v uranových dolech v Jáchymově.
00:04:23 O únik se nepokusil.
00:04:25 Kolem něj byly 3 řady oplocení, psi, věže a ostřelovací pásma.
00:04:31 Útěk by byla jistá smrt.
00:04:34 Ale ani pouhá poslušnost nezaručovala přežití.
00:04:40 Odvezli nás celou skupinu do nějakého baráku,
00:04:45 kde nás chodili bít,
00:04:47 vyhazovali nás oknem ven do ostřelovacího pásma.
00:04:54 Tam seděli estébáci, kteří nás chtěli odstřelit.
00:04:59 Když jsem toto, za velkého utrpení, přečkal,
00:05:02 v korekcích, s polovičním příjmem jídla,
00:05:05 odvezli mě pak na tábor Barbora, který byl nejhorší na Jáchymovsku.
00:05:11 Byl jsem umístěn do betonové místnosti,
00:05:13 která neměla okno.
00:05:18 Byl jsem v koncentračních táborech "Nikolaj" a "Eduard".
00:05:21 Tam jsem se seznámil s J. Měrkou, Slovákem J. Staškem a J. Strachoněm.
00:05:28 Měrka pracoval v dolech, doktor Staško byl na povrchu
00:05:32 a Strachoň na marodce.
00:05:34 Byli jsme přátelé.
00:05:39 Jednou mě v noci vyvedli z tábora ven.
00:05:42 Celý tábor byl o půlnoci vzbuzen
00:05:45 a postavili mě do jídelny.
00:05:48 Tam kolem mě museli všichni chodit, plivnout na mě apod.
00:05:55 Všichni političtí vězni se smutně dívali,
00:05:59 jak tam stojím sám.
00:06:02 Asi za 3 hodiny mě odvedli zpátky na tábor
00:06:05 a tam mě až do rána bili.
00:06:09 Nejvíce z nás byl "tvrdá palice" Měrka.
00:06:12 Chodili za ním soudruzi a říkali mu: "dej se k nám".
00:06:15 Nabízeli mu v rámci lágru všemožné výhody.
00:06:18 On odmítal.
00:06:20 A tak mu vyhrožovali a bili ho.
00:06:23 Právě někdy v té době začal Měrka plánovat náš útěk.
00:06:28 Tento obraz, který mám jako památku,
00:06:35 mi dělal tajně,
00:06:38 když jsme spolu seděli venku před baráky.
00:06:44 On tam maloval.
00:06:51 Měrka po propuštění jezdil s tatrou jako šofér.
00:06:56 Jeho nadřízení nevyžadovali,
00:06:59 aby se s autem vracel po každé jízdě do garáže.
00:07:02 A tak se zrodil nápad.
00:07:04 Využijeme tatru.
00:07:10 Auto bylo pro útěk přes železnou oponu
00:07:13 vybráno šťastně.
00:07:15 Tatra 128 bylo na svou dobu silné auto vhodné i do terénu.
00:07:20 Navíc se tato vozidla měla stát součástí výbavy ČSLA.
00:07:32 Potřebovali jsme pro průraz železnou oponou
00:07:35 auto speciálně upravit.
00:07:37 A taky nenápadně.
00:07:39 Na bočnice a zadní čelo jsme přidělali železné pláty.
00:07:42 Nachystali si štípací kleště a gumové holínky.
00:07:45 Dopředu před kabinu jsme vyrobili speciální kosu.
00:07:50 Jakýsi svislý ocelový břit, který měl chránit kabinu
00:07:52 před elektrickou stěnou na železné oponě.
00:07:56 Tu jsme chtěli namontovat až za tmy - těsně před hranicemi.
00:08:00 Dozvěděl jsem se, že chtějí opravdu utéci, tak,
00:08:04 že se se mnou přišli rozloučit.
00:08:07 Dostal jsem jako dárek tyto mokré slunečnice.
00:08:13 Útěk se odehrál v Českých Velenicích
00:08:15 v Jižních Čechách.
00:08:17 Ing. Měrka měl přesné informace o tamním terénu od místního člověka.
00:08:22 Trasu bylo tedy možné připravit téměř najisto.
00:08:30 Č. Velenice byly zhruba od 1. 6. 1959
00:08:32 vyjmuty z hraničního pásma,
00:08:34 tzn., že do nich mohl každý bez problémů, bez povolení, přijet.
00:08:40 Uvnitř tatry byl naložen nábytek a mezi ním ukryta
00:08:43 přítelkyně dr. Staška a p. Měrková se synem a dcerou.
00:08:47 Pan Králíček, ing. Měrka a dr. Staška, seděli v kabině vozu.
00:08:56 Tatínek a p. Staška vyjeli z Hulína náklaďákem.
00:09:00 My jsme jeli vlakem.
00:09:02 Řekli mi, že se s tátou sejdeme v Jižních Čechách
00:09:05 a pak pojedem stanovat.
00:09:12 Těsně před hranicemi selhaly připravené brýle na noční vidění.
00:09:16 Muselo se čekat na rozbřesk. To byl problém.
00:09:20 Najednou se vedle vozu objevil pohraničník.
00:09:23 Nebylo na co čekat.
00:09:29 Přechod státní hranice uskutečnili někdy před 4. hodinou ranní.
00:09:33 Ke státní hranici se přesunovali zhruba 10 minut.
00:09:38 Těchto 10 minut šel motor hlučně, tudíž je tam všichni mohli slyšet.
00:09:43 Nicméně hlídka na silničním pohraničním přechodu
00:09:48 byla umístěna ve strážní budce, která byla ze 3. stran zasklená.
00:09:56 Oni nedokázali přesně lokalizovat zdroj zvuku.
00:10:00 Mysleli si, že auto jede na rakouské straně.
00:10:04 Kromě toho je třeba poznamenat,
00:10:07 že v tu dobu byla poměrně hustá mlha.
00:10:10 Viditelnost, která ve tmě bývá 150 m,
00:10:14 byla v tu chvíli 40 m.
00:10:17 Takže ani světlomet, který hlídka měla,
00:10:20 nemohl tuto mlhu prosvítit.
00:10:27 Hlídka spatřila auto, řekněme, v poslední chvíli,
00:10:32 několik desítek metrů před drátěným zátarasem.
00:10:36 Auto jelo rychlostí asi 30 km/h.
00:10:41 Na reakci měla hlídka zhruba 30 - 40 vteřin.
00:10:46 Vzpomínám si, že mne probudilo velké houpání auta, rány a jiskry,
00:10:50 které létaly kolem.
00:10:52 Pak jsem se dozvěděl, že to byl ten moment,
00:10:54 kdy jsme projížděli přes dráty.
00:10:59 Auto překonalo drátěný zátaras.
00:11:01 Nebyl to však drátěný zátaras v klasickém smyslu.
00:11:05 Byl to jen jednoduchý drátěný plot, ve kterém nebyl
00:11:09 proud o vysokém napětí, ale jen slaboproudá signalizace.
00:11:15 Přejela kontrolní orní pás a za málo okamžiků byli v Rakousku.
00:11:22 Na rakouské straně si uprchlíků nikdo nevšímal
00:11:25 a tak dojeli až do centra Vídně.
00:11:27 Pomodlili se v chrámu a pak je konečně dostihla policie.
00:11:31 Odvedli uprchlíky rovnou na tiskovou konferenci,
00:11:33 kde na ně čekali novináři.
00:11:36 Auto bylo přejmenováno na tank svobody
00:11:37 a vystaveno ve Vídni.
00:11:42 Věděli jsme, že Luboš někam odjel. Na nějaký výlet.
00:11:45 Ale jak ten výlet dopadl, to nikdo z nás nevěděl.
00:11:47 Až po nějakém čase přišla pohlednice s obrázkem vídeňského Stefansdomu.
00:11:53 Tím bylo jasné, že se cesta podařila.
00:11:56 Na pohlednici bylo také napsáno,
00:11:59 že někteří z té skupinky se chystají do Ameriky
00:12:04 a konkrétně Luboš ještě zůstává v Rakousku.
00:12:10 Luboš Králíček nakonec pracoval v New Yorku jako restaurátor.
00:12:14 Později se usadil v horách,
00:12:17 které mu připomínaly milované Beskydy.
00:12:20 Maloval krajinky a maluje je stále.
00:12:22 Po pádu železné opony i v Česku.
00:12:25 V USA se usadili i ostatní uprchlíci
- Staškovi a Měrkovi.
00:12:32 Tatra 128, která prorazila železnou oponu,
00:12:35 byla po několika měsících vrácena do Československa.
00:12:40 A Luboši Králíčkovi se začínají zdát emigrantské sny.
00:12:45 Je zpátky doma, zpátky za železnou oponou.
00:12:49 Ve spánku kombinuje, jak se zase dostane ven.
00:12:52 Ale stačilo se probudit.
00:12:55 Stovky ostatních takové štěstí neměli.
00:13:03 Skryté titulky: Milena Vlčková, Česká televize 2006
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Dnes bude vyprávět o jednom z nejoriginálnějších úspěšných útěků na Západ, o Tatře 128, která pomohla na svobodu sedmi lidem. V srpnu 1961 prorazila železnou oponu a s celou osádkou dojela až do rakouské Vídně. Západní novináři speciálně upravené auto pojmenovali „tankem svobody“.