Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
V tomto díle se prostřednictvím televizní obrazovky setkáte s hercem Norbertem Lichým, s cyklistou Kristiánem Hynkem a zpěvákem a frontmanem hudební skupiny Tři sestry Lou Fanánkem Hagenem.
Norbert Lichý — Kristián Hynek — Lou Fanánek Hagen
Premiéra: Pátek 14. 3. 2014 na ČT1
Přehrát
00:00:33 Dobrý večer, milí diváci,
00:00:34 v hledišti pražského divadla Semafor,
00:00:36 samozřejmě přeju dobrý večer i vám, milí diváci televizní.
00:00:40 Já už jsem určitě tady zmiňoval několikrát,
00:00:44 že jsem jako dítě prožil několik let v Ostravě.
00:00:49 A musím říct, že už tenkrát jsem vycítil,
00:00:52 že mezi tou Ostravou a Prahou vládne určité napětí.
00:00:57 Konkrétně mezi Ostravákama a Pražákama.
00:01:00 Řekl bych, takový jednostranný.
00:01:02 Tak jsem nějak získal dojem,
00:01:04 že ti Ostraváci ty Pražáky nějak nemají moc rádi.
00:01:09 Samozřejmě, ne všichni.
00:01:10 Ale nikdy jsem nepochopil proč vlastně.
00:01:12 Určitý odlišnosti tady samozřejmě jsou.
00:01:15 Ostraváci mluvěj kratce,
00:01:17 zatímco my, Pražáci, mluvíme naopak správně.
00:01:22 Ale Ostravákům se to zdá,
00:01:24 že ty slabiky nějak přehnaně protahujeme
00:01:28 a že to je nepřirozený.
00:01:31 Oni říkají o Pražákách, že zpívaj.
00:01:34 Dokonce nedávno někdo tomu chtěl přijít na kloub,
00:01:38 tak se nějakýho Ostraváka zeptal:
00:01:39 Proč mluvíte tak kratce? A on řek: Bo není čas.
00:01:46 I když o tomhle...
00:01:52 O tomhle zvláštním napětí mezi Ostravákama a Pražákama,
00:01:55 myslím hezky vypovídá a hezky to ilustruje
00:01:58 1 příhoda, kterou jsem slyšel nedávno.
00:02:01 Ta je, myslím, typická.
00:02:03 Nějakej Pražák se vypravil vlakem do Ostravy
00:02:05 a pokud to na tý trase znáte,
00:02:07 tak víte, že ještě před Ostravou je zastávka, ten vlak tam staví,
00:02:10 Ostrava - Svinov a pak je teprve zastávka Ostrava Hlavní nádraží.
00:02:13 A občas se to stane, že někdo ukvapeně vystoupí,
00:02:16 pak zjistí, že je špatně a co se s tím dá dělat.
00:02:18 A to se stalo nějakýmu Pražákovi, vystoupil, vidí Ostrava - Svinov,
00:02:22 ale vlak už se rozjížděl, vrátit se nemoh.
00:02:24 Šel k 1. chlápkovi, kterýho na tom nádraží viděl,
00:02:26 říká mu: Nazdar, kamaráde, prosím tě, řekni mi,
00:02:31 jak já se odsaď nejlíp dostanu do centra?
00:02:35 A on mu řek: S takymto přizvukem se živy do centra nědostaněš.
00:02:46 Naším 1. hostem je muž, který přijel až z Ostravy.
00:02:51 Ale musím říct, že je to člověk, který, zvlášť poslední dobou,
00:02:57 je tady v Praze, velice ceněný.
00:03:00 Herec Norbert Lichý!
00:03:14 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:03:18 Nečekáte, že vám každý řekne dobrý večer.
00:03:21 -Ne, ale dobrýýý večer.
-Ale vy ten akcent nemáte!
00:03:26 Možná ho umíte! Ten ostravskej, krátkej.
00:03:29 Ale v práci by vám to nejspíš nějak překáželo.
00:03:32 No tak, my jsme tak doma nemluvili, divadelní rodina.
00:03:36 Ale na škole jsem to chytnul teda. Na základní.
00:03:40 Ale tak jako, když jste v tom prostředí, v Ostravě,
00:03:43 se to vrátí nějak?
00:03:45 Ono už se tam teďko zas tak nemluví úplně.
00:03:49 Možná na dole v ďuře!
00:03:53 Ďury zasypávajú poslední dobu, ne?
00:03:55 Teď jsou tam samý ty vysoký školy, kam se podíváte.
00:03:59 -Takže to jako kratce...
-Kratce, no tak jó!
00:04:02 Takový ti, co jsou tam už dýl, tak jo. Ale...
00:04:06 Tam stejně za tou prací,
00:04:07 ti Ostravaci, co jsou opravdu z Ostravy,
00:04:10 tych je tam malo, tam se jezdi za praci ze Slovenska a z Polska
00:04:15 a všeci chcu robiť!
00:04:17 A při tom se všecko zavira.
00:04:20 Teď jste krásně! To vás Ostraváci poznali.
00:04:23 Já musím říct, já jsem tam prožil jen pár let jako dítě.
00:04:26 Ale zajímavý je, víte co? Já si pamatuju na vašeho tatínka.
00:04:30 Tatínek pana Lichýho byl dramatik, psal divadlení hry.
00:04:37 -A hrál a režíroval.
-A hrál a režíroval.
00:04:41 Že bych ho viděl hrát, to ne.
00:04:42 Ale víte na co jsem nedávno narazil?
00:04:44 Narazil jsem na to,
00:04:45 že snad si zahrál jednou v životě ve filmu.
00:04:47 A to tak, že ve filmu Anna proletářka.
00:04:50 -Jak se k tomu, proboha, dostal?
-Byl obsazenej.
00:04:55 Ale váš tatínek nevypadal jako proletář!
00:04:57 To se na mě nezlobte! Já si na něj pamatuju!
00:04:59 Co tam hrál? To já už nevím!
00:05:00 Já jsem to čet v nějaký encyklopedii.
00:05:02 Ale nevím, co tam hrál!
00:05:03 Hrál syna nějakýho zbohatlíka, nebo ministra.
00:05:09 Nebyl to úplně čistej, jako, že to, takovej ten.
00:05:13 Měl nějakou skvrnku.
00:05:14 Ale film, od tý doby už s tím se nepotkal, že ne?
00:05:18 -Ne.
-Ale na divadle asi hrál.
00:05:20 To, co si napsal, to hrál.
00:05:22 No, vlastně potom, když už režíroval hodně,
00:05:25 dělal spíš záskoky.
00:05:27 Vždycky v nějaký éře byli opravdu legendární ostravský herci.
00:05:31 Já pamatuju jako kluk, Miloslav Holub.
00:05:33 -To je ten, co hrál Krále Šumavy.
-Já vím.
00:05:36 To byla taková hvězda toho ostravskýho hereckýho nebe.
00:05:38 A teď k tomu, Jiří Holý, Jiří Adamíra,Josef Langmiler!
00:05:42 Ale všichni nakonec přešli, kromě toho Holuba, přešli do Prahy!
00:05:46 -Zachránit to tady!
-To ne! Dostali nabídku, tak šli!
00:05:51 A vy, stejně, jako ten starej Holub,
00:05:54 i když jste mladej...
00:05:57 -Rozumím.
-Prostě tu Ostravu neopouštíte.
00:06:00 Neříkejte, že nepřišla nabídka žádná!
00:06:03 Jo, ale já jsem tam doma. To je těžký.
00:06:07 Já to tam mám rád a to divadlo je takový...
00:06:09 Za 1. mě baví, když je tam člověk dlouho,
00:06:13 že mě už baví sledovat tu kontinuitu.
00:06:16 Je to tak, že je člověk s těma lidma sehranej
00:06:20 a je tam doma a máme se rádi a mám tam maminku
00:06:24 a mám rád to město a mám rád ty lidi.
00:06:27 To je prostě spousta takovejch věcí.
00:06:30 Když přijdu sem, a jsem tady rád, to se přiznám.
00:06:33 -Ale jezdíte sem často!
-Jezdím sem za prací.
00:06:35 Já vás furt vidím v nějakým buď seriálu, nebo ve filmu!
00:06:38 Teď jste mě nadchnul jako kolotočář
00:06:40 v tom Okresním přeboru.
00:06:43 Vy v tý Praze jste pečenej vařenej! To furt dojíždíte!
00:06:45 Nejsem pečenej vařenej. Dojíždím za prací. Dojíždím rád.
00:06:49 -Čím?
-Pendolinem.
00:06:52 A takovejma těma věcma, co jezdí kolem těch 3 hod.
00:06:55 Takže vlastně už není důvod, abyste se stěhoval do Prahy.
00:06:58 No tak některý nabídky kvůli tomu bohužel taky krachly,
00:07:03 protože po mně chtěli nemožný věci.
00:07:05 Třeba, abych byl ještě ve 4 hod. na place a v 6 hod, hrál v Ostravě.
00:07:09 Ono to ještě, vlastně, limit, hraju hodně.
00:07:13 -V tý Ostravě hrajete často.
-Často a musím tam bejt.
00:07:17 A ta cesta přece jenom, i ty 3 hod...
00:07:21 -A hrát něco, já nevím co?
-Leara třeba.
00:07:26 Hrajete Krále Leara.
00:07:29 To jsem se zrovna chtěl zeptat,
00:07:32 jestli jste si některý role, o kterých herci třeba sněj,
00:07:36 musel odříct kvůli svý specifický figuře?
00:07:40 -Jako Romea třeba.
-Třeba Romea.
00:07:43 To jsem odřek.
00:07:52 No ale Lear, já si vybavuju, tady ho hrál Tříska.
00:07:56 To taky je poměrně jiná váhová kategorie, než jste vy!
00:08:01 Ono to tomu Learovi asi je jedno, jak ten člověk...
00:08:03 -To není o váze, tahle role zrovna.
-O ten vnitřek jde.
00:08:06 -No.
-Nemyslím vnitřnosti!
00:08:08 -Já tomu rozumím!
-O ten vnitřek!
00:08:11 Jde o ten boj. O to drama.
00:08:14 Ale naopak si myslím, takovej Falstaff,
00:08:16 toho jako by vám Shakespeare psal na tělo.
00:08:19 Falstaffa jsem hrál právě v Praze.
00:08:21 Krásná příležitost na Hradě, na Shakespearovských slavnostech.
00:08:25 Jo takhle! Vy dokonce se věnujete nějaký muzice.
00:08:30 Ale to já jsem dlouho nevěděl.
00:08:32 To vy jste měl nějaký dilema, věnovat se?
00:08:34 Kdo vás naučil tu muziku? Hrajete na něco?
00:08:37 Já jsem takový samouk. Ve všem.
00:08:39 Protože nemám školu ani na to herectví.
00:08:42 -Nemáte?
-Nevzali pro nedostatek talentu.
00:08:46 -Pražáci?
-Brňáci.
00:08:54 Nevšimli si těch hodnot. Tak jsem se prostě 3 x nedostal.
00:08:59 -3 x jste to zkoušel?
-3 x jsem to zkoušel.
00:09:01 Mezitím se už dostal Mirek Etzler a Jirka Dvořák se tam dostal.
00:09:04 My jsme byli v Šumperku spolu! Jako elév!
00:09:08 Jsem byl v Šumperku 2 r.,
00:09:10 potom jsem dostal bumážku, že jsem sólista činohry
00:09:14 a hurá do Ostravy.
00:09:15 Čím jste...
00:09:16 Nějakej monolog jste v tom Brně na ně vybalil?
00:09:18 No, vybalil jsem.
00:09:20 -Co jste na ně vybalil?
-Víte, že už...
00:09:23 -Jonáše! Jonáš!
-Tady Jonáše ze Semaforu?
00:09:27 Ano. A hrál jsem na klavír u toho a zpíval jsem.
00:09:31 -Vyvěste fangle na tingl tangle.
-Já to znám, samozřejmě!
00:09:34 Ale že bych s tím se hlásil na hereckou školu?
00:09:37 Sám Suchý o sobě říká, že není herec!
00:09:39 Takhle drzej jsem byl!
00:09:41 Táta říkal, nic hlubokomyslnýho, protože na to nemáš obličej.
00:09:47 Já jsem tenkrát, ještě víc jsem vypadal jako komik.
00:09:51 -Dneska už ne.
-Jak víc? Čím víc?
00:09:53 Jsem takovej,
00:09:54 dokonce mně lidi říkaj, že mám takovej, někdy i zlej kukuč!
00:09:58 Že jsem takovej nepřístupnej!
00:10:00 Třeba se mě ptal tuhle právě pan Polívka, jsme něco točili
00:10:06 a on mě tak chvíli pozoroval a pak říkal:
00:10:11 Norberte, jak vypadáš, když jseš opravdu nasranej?
00:10:23 A mně přišlo, že jsem se tvářil normálně.
00:10:26 Je pravda, když bych přemejšlel v čem jsem vás viděl,
00:10:28 tak furt nějaký mafiány...
00:10:30 -No furt, to je hrozný!
-Že jo? Kolotočáře, to jsem říkal.
00:10:35 Vás ti milovníci úplně minuli? Já nevím, jak dlouho máte...
00:10:39 Ono je to dobrý pro národ.
00:10:40 Jak dlouho máte tuhle rozložitou figuru?
00:10:44 Jestli jste nebyl zamlada proutek? To já nevím.
00:10:47 -Mění se to, mění se to.
-Mění se to? Směrem kam?
00:10:52 -Má to svoje takový, příliv, odliv.
-Zeštíhlovací?
00:10:56 No, už příliv, ale bývaly i odlivy, co pamatuju.
00:11:01 Nevím, co se to tělo rozhodlo.
00:11:04 Já jsem držel asi 20 různejch diet! Vy ani jednu? Opravdu ne?
00:11:09 -Byly různý, zázračný!
-Byly, byly.
00:11:12 -Modrý pilulky, to jste spolknul.
-To je na jiný! Modrý byly?
00:11:24 Tyhle odváděly tuky, o kterejch já mluvím!
00:11:28 Ale ještě, my jsme odbočili od tý muziky!
00:11:31 -Vy píšete i scénickou muziku?
-Hlavně scénickou muziku!
00:11:34 To se o vás neví! Vás znají lidi jako herce!
00:11:38 Tak v Ostravě už to slyšeli! Tady nemaj jak to slyšet.
00:11:42 -Jste v Praze, přece jenom.
-V matičce Praze.
00:11:45 A tady, my Pražácí, to nevímé!
00:11:49 Když to nevíté, přijďte do Ostravy! Co by vám to udělalo?
00:11:53 A na co hrajete?
00:11:55 Dneska už to všechno, když člověk umí trošku na ty klávesy...
00:12:00 Takže vy jste samouk, jako pianista? Kromě toho ještě?
00:12:05 V kapele hraju na bicí. Jsem založil kapelu, po 30 letech.
00:12:09 Po 30 letech?
00:12:10 Co jsme měli na škole, na gymnáziu!
00:12:13 -Co to hrajete za...
-Hrajem bigbeat!
00:12:15 Hrajem vlastní věci
00:12:17 a hrajem takový ty věci, co jsme posbírali za ten život
00:12:20 a co se nám líbí.
00:12:21 A to máte koncerty, nebo tancovačky?
00:12:23 Zatím moc ne, jen tak pro známý. Nemůžem takhle.
00:12:27 -A jak se jmenujete?
-Zkrat.
00:12:29 -Jak?
-Zkrat.
00:12:32 Já rozuměl Smrad. Zkrat! To je hezký ale! Takový krátký!
00:12:43 To 1. písmenko je takový,
00:12:44 ten blesk, co je na těch rozvodnách.
00:12:48 Jasně! To je hezký, ostravský, krátký.
00:12:52 Ono to mělo svoje příčiny.
00:12:53 Tenkrát ten aparát nebyl moc dobrej,
00:12:55 tak ono to co chvíli...
00:12:56 -Aparatura, na kterou jste hráli.
-Tenkrát.
00:12:59 -Mně to říkejte!
-Dneska už je to lepší.
00:13:01 -Zase už nehrajem tak dobře.
-Hráli jste tenkrát taky bigbeat?
00:13:05 -Hráli jsme všechno možný.
-Dixieland a všecko?
00:13:07 Ne, hráli jsme takový
00:13:09 Deep Purple a Katapult a takový ty věci. Všecko!
00:13:14 A to vy jste i zpíval, nebo zpíváte?
00:13:16 No, zpíval jsem. Teď zpívám takový už nižší polohy.
00:13:21 Dobře. Ptám se rád, vždycky, když jsou tady herci.
00:13:24 Co točíte teď? Momentálně. Co tak v nejbližší době diváci...
00:13:29 -Tak teď dělám Všechnopárty.
-To je jasný, teď!
00:13:34 Ale myslím opravdu hereckej úkol!
00:13:36 Teď jsem dostal nabídku v nějakém seriálu novém.
00:13:40 Myslím, že se to jmenuje Obvoďák Martin.
00:13:42 -Jak?
-Obvoďák Martin se to jmenuje.
00:13:45 A nějaká pohádka se rýsuje.
00:13:47 Dobře, tak to jsou, řekněme, mediální úkoly!
00:13:51 A teď v Ostravě, diváci Divadla Petra Bezruče
00:13:55 vás můžou v nejbližší době vidět v čem?
00:13:58 Myslím, že Strýček Váňa je moc pěkný představení,
00:14:01 hraju to moc rád.
00:14:02 Můžu pozvat na toho, nad hrobem dr. Serebrjakova.
00:14:07 Strýček Váňa.
00:14:08 A potom moc, moc rád hraju Audienci.
00:14:13 -To jsme s kolegou, jsme nacvičili.
-Havlovu Audienci!
00:14:16 -Havlovu Audienci.
-To se to hraje!
00:14:17 Furt chlastáte pivo! To je hezká rolička.
00:14:21 Nebo teď jsme měli premiéru Petrolejových lamp.
00:14:25 Norbert Lichý!
00:14:37 Přátelé, naším dalším hostem je český reprezentant
00:14:44 v takové specielní sportovní disciplíně a sice jízda,
00:14:49 já to asi zvořu, on je to, se říká biker.
00:14:55 Ale nemusíte vědět, co je to biker.
00:14:57 Tak to jsou lidi, který jezděj, a specielně on, dlouhý tratě,
00:15:01 čili maratóny, na horských kolech!
00:15:04 Kristián Hynek!
00:15:15 Jak jste viděl, měl jsem problém říct, co vlastně děláte.
00:15:18 Ono těch cyklistickejch disciplín je hodně. Čili ještě jednou.
00:15:21 -Vy jezdíte dlouhý tratě?
-Ano. Jezdím dlouhé tratě.
00:15:27 A těch cyklistických disciplín je opravdu hodně.
00:15:29 Když se zastavíme pouze u těch horských kol,
00:15:32 která je takovou jednou z množin těch disciplín,
00:15:36 tak pod horskými koly je cross country, je tam maraton
00:15:41 a je tam bicross, potom Enduro a sjezdy na horských kolech.
00:15:45 Doufám, že jsem na nic nezapomněl.
00:15:47 A ta moje disciplína jsou ty maratony,
00:15:49 s tím, že jsem se dříve věnoval i tomu cross country.
00:15:52 Kolik to je? Maraton je 42 km, když se to běží. Ale na kole?
00:15:56 To je kolik, maraton?
00:15:57 Ono se to nespecifikuje až tak km, ale spíš délkou časovou. Tzn...
00:16:03 Čili jedete tak dlouho, než padnete, jo?
00:16:06 Někdy ano,
00:16:07 ale podle nějakých regulí, které jsou stanoveny,
00:16:11 tak ta dýlka je zhruba 3,5 ― 5,5 hod.
00:16:17 Ale to musíte vědět, kolik to je km, ne?
00:16:19 Ono to hrozně závisí na profilu trasy.
00:16:21 Pokud ta trať je hodně do kopce, jako, že ona většinou je,
00:16:24 tak trvá déle, pokud je ta trať rovinatější,
00:16:27 tak trvá zase kratší čas.
00:16:29 Takže spíše se to orientuje podle časovýho údaje.
00:16:34 Ale teď vás chytnu za slovo.
00:16:35 Protože někde jsem narazil na to, že jste vyhrál závod,
00:16:40 možná několikrát, Praha ― Karlštejn.
00:16:42 Dyť to je rovina, furt podél řeky! Tam není jedinej kopeček!
00:16:47 Praha ― Karlštejn!
00:16:48 -To byste se divil!
-Jak to? Já tamtudy jezdím často!
00:16:53 Kde tam máte kopeček? Furt Berounka a furt rovinka!
00:16:56 Oni ti organizátoři vždycky něco vymyslí
00:16:59 a do nějakého kopce nás pošlou.
00:17:00 -A cíl je někde u pošty, ne?
-Cíl je na chuchelském závodišti.
00:17:05 Ono se to sice jmenuje Praha ― Karlštejn,
00:17:07 ale my během toho závodu ten Karlštejn ani nevidíme.
00:17:10 Kolik to je teda km, to co vy jezdíte?
00:17:12 Tenhleten závod, o kterém vy konkrétně mluvíte,
00:17:14 ten není zrovna ten pravý maraton, je to spíš tzv. půlmaraton.
00:17:19 -A to je kolem 50 km.
-A to jste teda vyhrál!
00:17:24 -To se mi podařilo párkrát vyhrát.
-Několikrát dokonce!
00:17:27 Musím vám říct popravdě 1 věc!
00:17:28 Když jsem si někde v novinách přečet,
00:17:30 že Kristián Hynek vyhrál nějakej závod,
00:17:33 tak jsem si v 1. chvíli řek, že se asi zbláznil.
00:17:35 Víte proč? Protože Kristián Hynek, a já znám vašeho tatínka,
00:17:40 je kdysi dlouholetej kameraman ČT a já jsem si říkal, on na starý,
00:17:45 on je ještě starší než já,
00:17:46 na starý kolena on přestal kameramanovat
00:17:49 a začal závodit na horskejch kolech!
00:17:51 To mu hráblo v hlavě teda! A on syn!
00:17:54 Vy se jmenujete stejně, jako tatínek!
00:17:57 Ano, jmenuju se stejně, dokonce i můj syn se teď jmenuje stejně,
00:18:00 takže už nás je, můj syn už je vlastně pátý.
00:18:04 -Všichni jste Kristiánové!
-Všichni jsme Kristiánové.
00:18:07 4 jsme živí.
00:18:09 Tak si asi dovedete představit,
00:18:10 když se sejdeme na nějaké rodinné oslavě,
00:18:13 tak je to trošku zmatek.
00:18:15 Kíťa se říká, že jo? Zdrobněle. Josefovi se říká Pepík!
00:18:18 Nevím, jak vám říkají? Noro? Nebo jak vám říkají zdrobněle?
00:18:23 -Bertíku.
-Bertíku! Noro!
00:18:28 Pardon, mě nic jinýho nenapadlo! Bertík!
00:18:37 Kristiánovi se říká Kíťo. Tak si říkáte asi mezi sebou.
00:18:41 Ale to mi řekněte 1 věc.
00:18:43 Vy jste, řekl bych, z ryze umělecký rodiny.
00:18:46 Jestli se nepletu, maminka je herečka, tatínek kameraman,
00:18:49 to přece už ty geny,
00:18:50 to bylo jasně daný, že budete filmař!
00:18:53 -Ono to tak taky dlouho vypadalo.
-Jak to?
00:18:56 Takhle, tatínek mě vždycky vedl ke sportu,
00:18:59 on byl vždycky vášnivý sportovec, dělal triatlon, Železného muže atd.
00:19:02 -To dělal? To nevím!
-Dělal. Na kole ještě pořád jezdí.
00:19:06 -A co ta filmařina? Vás to minulo?
-Neminulo.
00:19:09 Já jsem po gymnáziu jsem šel opravdu ve stopách svého otce.
00:19:16 A šel jsem na FAMU, vystudoval jsem,
00:19:18 tam jsme se dostal na podruhé, vystudoval jsem filmovou produkci.
00:19:22 3 x neudělal! A dělal jste to vůbec někdy?
00:19:27 Dělal na škole! Pak už ne.
00:19:30 Já myslím, jestli to byla někdy vaše profese,
00:19:32 že jste jako produkční byl někde u filmu nebo v televizi.
00:19:35 Ale vlastně během těch studií už mě chytla ta cyklistika natolik,
00:19:39 že postupně začalo být jasné,
00:19:41 že se uberu asi trošku jiným směrem.
00:19:44 Že budete jako profesionál, cyklista biker.
00:19:49 Biker.
00:19:51 Kolik tak jako musí závodník maratonu na horských kolech,
00:19:55 kolik musíte denně najezdit?
00:19:56 Musíte trénovat furt!
00:19:58 Na tuhle otázku se hrozně špatně odpovídá.
00:20:01 Protože samozřejmě každej ten den je jinej.
00:20:02 Ale za rok je to zhruba 24000, 25000 km.
00:20:08 A k tomu nějaká posilovna, plavání, regenerace atd.
00:20:13 Udržovat se furt ve formě.
00:20:16 Těch disciplín, to už jsme říkali, je strašná spousta.
00:20:19 Nikdy vás nenapadlo si zkusit, já nevím, třeba cyklocross?
00:20:23 Protože cyklocross, má to už svoje diváky.
00:20:25 -Já nevím teda, jak horský kola.
-Horská kola mají taky.
00:20:29 Máme olympijského vítěze Jaroslava Kulhavého.
00:20:31 Jasně! To je olympiáda 1 x za 4 roky.
00:20:34 Ale nevím o tom, já se o sport zajímám,
00:20:36 že by po těch lesích byli roztroušený diváci,
00:20:39 kde vy jezdíte ty závody.
00:20:42 Po lesích většinou to jedete.
00:20:43 A třeba cyklocross vás nenapad nikdy?
00:20:46 -To byste přeci jezdil dobře.
-Já jsem ho zkusil.
00:20:49 Cyklocross je trošku specifický v tom, že je hodně rychlý,
00:20:53 je pouze na hodinu a moje tělo
00:20:56 je konstituovaný spíš na dlouhodobější zátěž.
00:20:59 -Na výdrž.
-Na výdrž.
00:21:00 Vy prostě jedete, okolo vás to odpadává
00:21:04 až dojedete úplně sám do cíle.
00:21:06 V ideálním případě.
00:21:07 V ideálním případě jako 1., ne jako poslední.
00:21:12 Řekněte mně, máte v hlavě nějakej cyklistickej sen?
00:21:16 Říkáte, že váš kolega, Kulhavý se jmenuje,
00:21:19 vyhrál olympiádu.
00:21:20 Vy jste snad ještě na olympiádě nebyl?
00:21:22 Ale na tu poslední olympiádu jsem se snažil nominovat,
00:21:26 ale bohužel se mi to nepodařilo.
00:21:28 Jak víte, tam jsou vždycky omezená místa.
00:21:31 Pro naši disciplínu tam byly místa 3
00:21:33 a to se nepodařilo.
00:21:36 Takže vlastně to byl takový poslední rok,
00:21:38 kdy jsem si řek, že to zkusím.
00:21:40 A od té doby jsem se začal víc soustředit
00:21:42 na disciplínu maratonu, která na olympiádě není.
00:21:46 Maraton, co vy jezdíte, na olympiádě není.
00:21:49 Ale máme svoje MS, ME.
00:21:53 Čili sportovní sen, nebo cíl nosíte v hlavě teď třeba jakej?
00:21:57 -MS jste ještě, myslím, nevyhrál.
-Nevyhrál. Byl jsem tam 3.
00:22:01 A loni jsem byl 4.
00:22:04 Takže to je určitě můj největší cyklistický sen.
00:22:07 A potom teď, vlastně příští neděli odlétám do JAR
00:22:13 na etapový závod Cape Epic,
00:22:16 což je taková Tour de France té horské cyklistiky.
00:22:20 Jetě jenom to upřesním, je to etapový závod dvojic.
00:22:23 -V čemž je to trošku specifické.
-Jak dvojic?
00:22:26 Člověk tam nejede individuálně, ale jede spolu...
00:22:34 Ve výsledku co? Musíte dojet oba?
00:22:36 Musí dojet oba v nějakém časovém rozpětí.
00:22:40 Které je zhruba 1 minuty. Takže vlastně spolu.
00:22:42 Že se vám sčítaj ty časy nějak, jo?
00:22:45 Ne, počítá se čas vždycky toho druhého,
00:22:47 ale ten 2. nesmí dojet pozdějš, než minutu za tím 1.
00:22:49 Takže musí ti 2 jet celou dobu pohromadě.
00:22:53 Takže vy můžete přijet úplně 1. a parťák chcípne v půlce etapy...
00:22:58 -A jsme diskvalifikovaný.
-Tak jste diskvalifikovaný.
00:23:01 Ale je to týmová záležitost. A MS máte každej rok?
00:23:05 Ano, MS je každej rok.
00:23:07 A někdy v létě?
00:23:09 Většinou to bývá v červnu, v červenci.
00:23:12 Letos je to na konci června, taky v JAR.
00:23:16 A loni to bylo v Rakousku.
00:23:20 Tam samozřejmě pojedete.
00:23:22 Čili vy jste byl nejlíp na MS zatím kolikátej?
00:23:25 3.
00:23:25 3., čili možná letošní váš výkonostní cíl je možná to MS.
00:23:32 Kdybyste se stal poprvé v životě mistrem světa.
00:23:35 Budeme vám držet palce! Kristián Hynek!
00:23:50 Naším dalším hostem je muzikant, zpěvák, textař
00:23:56 a já nevím, co ještě všechno.
00:23:57 Lou Fanánek Hagen.
00:24:13 Já nevím, jestli je všeobecně jasný, že Lou Fanánek Hagen,
00:24:16 že to je umělecký jméno,
00:24:18 že se ve skutečnosti jmenuješ tak jako prozaičtěji.
00:24:22 To bys moh říct. Nebo je to tajemství?
00:24:24 Není to tajný vůbec! Já jsem to uváděl od začátku.
00:24:27 Já jsem Franta Moravec.
00:24:29 A Fanánek, to je zdrobnělina, jako je Bertík, nebo Kíťa.
00:24:35 Tak já jsem Fanánek. To mi říkala babička.
00:24:37 A tamto jsou moji oblíbení interpreti ze zahraničí.
00:24:41 Německá zpěvačka Nina Hagen a Lou Reed underground kytarista.
00:24:46 Chraplák takovej. Západoněmecká.
00:24:48 Karel Gott ji dokonce měl ve Slaným.
00:24:50 Ono se mu podařilo.
00:24:51 Myslím, že byla v tý době ještě ve východním.
00:24:54 Ona pak přešla a tím se stala už nepopulární.
00:24:57 A tvůj idol je zpěvačka. Teda byla zpěvačka.
00:25:00 -Mně se to hodně líbilo.
-Já si na ni pamatuju.
00:25:02 A Lou Reed nejspíš, nedávno zesnulý. 2. idol.
00:25:07 Takhle jsme si to poskládal., protože mi přišlo,
00:25:10 když budu František Moravec, že to je málo úderný.
00:25:14 A tak Lou Fanánek Hagen, že to je takový zpěvný,
00:25:17 tak jsem si nechal vytisknout plakáty,
00:25:19 což bylo v předrevoluční době velmi obtížný.
00:25:22 Takže jsem s pomocí fanynek skupiny Žentour,
00:25:25 který chodily i na nás na koncerty, což bylo takový od nich zvláštní,
00:25:30 nevím jak to, že jim to ti Žentouři trpěli,
00:25:32 ale ony to asi tajily.
00:25:33 A pracovaly v nějakým SSM a tam měli ten cyklostyl.
00:25:37 A na tom mi udělaly 250 plakátů, který jsem si zaplatil z kapesnýho
00:25:41 a začal jsem je rozlepovat po Praze.
00:25:43 -A co tam bylo? Jen Lou Fanánek?
-Lou Fanánek Hagen.
00:25:45 A byl jsem opřenej o hostinec Na starý kovárně.
00:25:50 Tak jsem začal pracovat na tý image.
00:25:52 Je pravda, že František Moravec by tak úderný nebylo.
00:25:56 Já jsem předtím měl, my jsme byli Spálená tlumivka, ta 1. kapela.
00:26:00 -Jakže jste se jmenovali?
-Spálená tlumivka.
00:26:02 -Kamarádi stavěli zesilovače.
-To je jméno, ne Zkrat!
00:26:08 Je to z oboru, ten zkrat může potkat i tu tlumivku
00:26:12 a ta je pak spálená.
00:26:13 Tlumivka je součástka, která se může spálit.
00:26:15 To je tvoje 1. kapela, Spálená?
00:26:17 To byla 1. kapela, kam na inzerát k nám přišel František Sahula,
00:26:22 kterýho potkal otřesnej osud,
00:26:24 jak ho zavraždili nějaký ty mládežníci.
00:26:28 A oni nás tak jako,
00:26:29 Spálená tlumivka se zdálo moc odvážný,
00:26:31 takže jednou jsme hráli
00:26:34 v patronátním podniku našeho gymnázia,
00:26:36 jako Combo ST Františka Moravce.
00:26:39 -Combo ST. No jasně! To prošlo.
-A prošlo to.
00:26:43 Ale pak s náma si po 22 letech
00:26:46 rozvázal ten podnik patronátní smlouvu,
00:26:49 protože já jsem tam pozval ještě spřátelený kapely
00:26:53 a byla to firma, která vyráběla pumpy
00:26:56 a v tý síni tradic jsme měli šatnu
00:26:59 a z poháru za nejlepší pumpu se pila zelená.
00:27:04 Bylo to v pátek večer
00:27:05 a paní zástupkyně toho podniku se přišla podívat,
00:27:08 jak ta mládež z patronátní školy se baví a v pondělí nás zavolali
00:27:13 a mně hrozili, že mě vyhoděj ze SSM,
00:27:15 že mě nevemou na vejšku.
00:27:17 To byly těžký časy Comba ST.
00:27:21 No ale zmínil jsi, že máš vysokou školu.
00:27:25 To možná už neví, že jseš... Co jseš, stavař?
00:27:27 -Já to vím.
-Já vím, že to víš.
00:27:32 -Čili dodělals to.
-Skoro už to nevím.
00:27:34 Protože je pravda, to jsi řek dobře.
00:27:36 Já jsem školu dodělal, ale nikdy jsem nepracoval v oboru.
00:27:40 Ty jsi nikdy nic nepostavil?
00:27:41 Já jsem postavil, to je takový zajímavý.
00:27:43 Já jsem nechtěl nikdy nic postavit,
00:27:45 my jsme na ty školy chodili tenkrát,
00:27:47 abychom si prodloužili mládí
00:27:49 a ne příliš, co bysme chtěli přesně dělat.
00:27:52 Doufám, že teď se to trochu změnilo, ale nevím.
00:27:54 Nevidím do toho.
00:27:56 A ještě tam byl argument vojna, velkej.
00:28:00 A prodloužený mládí bylo důležitý,
00:28:02 protože všichni měli stejně peněz v tý době,
00:28:04 student měl jen o málo míň, než pracující, bylo to jinak.
00:28:13 Tohleto, 3 sestry, to vzniklo jak? Původně asi jako amatérská sestava?
00:28:18 Samozřejmě. Abychom se zabavovali na tý škole.
00:28:21 To jste nemysleli nějak k obživě, že by to bylo.
00:28:23 Vůbec ne. My jsme byli všichni tak nějak spolužáci
00:28:25 z různejch vysokejch škol technickýho směru.
00:28:28 A 1 ekonom tam byl.
00:28:30 A tak jsme se scházeli v pátek odpoledne,
00:28:33 což bylo ideální,
00:28:34 že jsme si zabrnkali a šli jsme do hospody.
00:28:37 Protože ten pátek byl takovej hospodskej den.
00:28:39 A 1. deska se jmenovala jak?
00:28:43 1. deska se jmenovala Na Kovárně, to je nářez.
00:28:46 To byla ta oblíbená hospoda naše
00:28:48 a my jsme ji hrozně tak jako adorovali.
00:28:52 Tam bylo spousta písní, to se točilo okolo toho,
00:28:55 jak jdeme na Kovárnu, jsme na Kovárně, jdeme z Kovárny.
00:29:01 -Monotématický.
-Bylo to tím svázaný.
00:29:04 Jako červená nit se to táhlo příběhama,
00:29:06 který byly i o těch holkách, o těch neúspěších,
00:29:09 jak jsme se šli posílit, abychom byli odvážnější na ty holky
00:29:12 a přehnali jsme to a pak už to nemělo smysl.
00:29:16 Ty jsi napsal textů! Máš to spočítaný?
00:29:20 Spočítaný jsem to neměl,
00:29:21 ale teď jsem se objevil v nějakým věstníku OSA
00:29:27 a tam to spočítali a měl jsem k loňskýmu roku asi 890 textů.
00:29:32 -To je neuvěřitelný.
-No, mně to přišlo taky dost.
00:29:40 Ten širokej rozptyl žánrovej, to máš.
00:29:42 To zase je třeba říct, že z těch skoro 900 textů,
00:29:45 dejme tomu 300, jsou ty Šmoulové, ne?
00:29:47 -300 ne, ale je to hodně!
-On napsal i Šmouly totiž!
00:29:53 -Proto to takhle decentně říkám!
-Šmoulové jsou tam obsazený.
00:29:57 Ono totiž ta 1. deska, nebo CD,
00:29:59 se prodalo neuvěřitelně dobře, v tý době.
00:30:03 Takže se dělalo i až třeba 7. Šmoula 1 ― 7.
00:30:07 To už nešli tak dobře,
00:30:08 ale já jsem za odměnu, že ti Šmoulové mi tak pomohli,
00:30:13 tak jsem je dělal, i když se pak už neprodávali
00:30:15 a bylo to v podstatě takový dobrosrdečný.
00:30:18 A tím jsem vracel taťkovi Šmoulovi a Šmoulince...
00:30:22 Při týhle produktivitě, mám takovou představu,
00:30:25 ale ty mi ji určitě vyvrátíš,
00:30:27 že prostě kolikrát jseš asi schopnej
00:30:29 napsat 2, 3 texty za noc.
00:30:32 -Nebo ne?
-Dalo by se to.
00:30:37 Kór třeba ty Šmoulové.
00:30:39 No tak ty byli, některý byli už obtížný.
00:30:42 Pak už docházely témata taky. Oni už byli všude.
00:30:45 Oni už byli několikrát v lese, několikrát se šli koupat,
00:30:49 pak chaloupky jim zapadaly sněhem!
00:30:53 7 x 15 písní, to je 105 písní. A oni měli ještě omezenej...
00:30:59 Protože z toho ústředí, z Beneluxu odněkud,
00:31:03 tam hlídali čistotu Šmoulího světa.
00:31:06 A já jsem třeba měl nějakej obrat, že pijou kafe, že si daj kafe.
00:31:11 A oni mi napsali, že to ne, že Šmoula kafe nepije nikdy.
00:31:15 To vůbec ne. Nebo nějakej Šmoula miloval Šmoulinku
00:31:18 a tak poslali asi stránkovej dopis, jak to je,
00:31:21 že jsou to amorfní bytosti, který ji milujou jako kamarádku,
00:31:25 ne making love.
00:31:28 Tys tam dal do textu, že miluje Šmoulinku?
00:31:31 Jeden z nich, taková milostná píseň to byla nějaká, ten originál.
00:31:35 Tak jsem tam, jako, že vzdychá pod oknem.
00:31:38 To bylo slušný samozřejmě. Ale i to jim vadilo.
00:31:44 -Ústředí to zakázalo.
-For making love nemůže bejt.
00:31:48 Tak jako všichni dohromady a množej se dělením asi.
00:31:52 Nebo Gargamel, jak je řeže do tý polívky.
00:31:57 Šmoulí svět byl omezenej a ty poslední už jsem nevěděl.
00:32:01 Jako: Jdeme na dříví tři a takový tématický.
00:32:06 -Jdeme na dříví tři!
-No, Nesu klády.
00:32:10 Nesu klády, taková diskotéková. Everybody tam bylo.
00:32:15 -Jo v originále!
-Nesu klády! Krok sun krok! Ou jé!
00:32:30 Práce to musela bejt hezká.
00:32:32 Ty už jsi to zmínil, že na tý první desce,
00:32:34 že hodně bylo to téma tý Kovárny, protože jste tam chodili.
00:32:38 Často do těch textů, teď mě to zajímá,
00:32:41 trošku do toho taky dělám.
00:32:43 Svoje autentický zážitky taky popíšeš?
00:32:46 Třeba co se ti stalo v dětství? Nebo v pubertě? Nebo 1. láska?
00:32:50 Dá se to vysledovat v nějakejch tvejch textech?
00:32:52 -Autentický tvoje osobní?
-Určitě.
00:32:54 Určitě se to dá vysledovat. To asi každýho tak nějak.
00:33:00 Já myslím, že málokdo se úplně odtrhne.
00:33:02 -A píše jenom...
-Jo, odtrhne se.
00:33:03 Jo? Virtuální svět?
00:33:05 Většinou se pasuješ do role toho zpěváka, co by mu šlo z pusy.
00:33:10 -Ale ty to zpíváš všecko sám.
-Právě!
00:33:12 To je velkej rozdíl, když dělám pro někoho texty,
00:33:16 což je zřídkavějc.
00:33:18 Ale ty muzikály s Michalem Davidem co děláme, tak to jsme udělali 4.
00:33:23 A tam je písniček hodně.
00:33:24 To už je třeba, i s těma krátkejma, nebo když vemu jen ty hlavní pecky,
00:33:28 tak jich bude z těch 4 muzikálů takovejch 20 úplně zásadních.
00:33:32 A tam je zase pomůcka, že je tam ten děj už danej.
00:33:36 A je tam velká výhoda, že je to celý pásmo,
00:33:39 kdy já můžu udělat drobnou věc,
00:33:41 protože už ten charakter známe, z předchozích písní.
00:33:44 Což v textu populární písně nejde.
00:33:47 Tam se musí všechno začít a skončit do 3, 3 a půl minut.
00:33:51 On složil Kleopatru, jestli nevíte! Fanánek dělal Kleopatru.
00:33:55 Teď královnou jsem já! Povedená věc! Ale co tak autenticky?
00:34:00 Zpracoval jsi něco? 1. lásku svoji? Nebo z mateřský školky něco?
00:34:06 Z mateřský školky máme, to je z posledního CD,
00:34:10 jmenuje se to Školka a je to takovej, téměř karmickej text,
00:34:14 jak se to vrátí všechno.
00:34:16 Tam byl chlapec mazák školkovej, kterej už tam chodil od 3 let.
00:34:21 Počkej, v tvý školce!
00:34:22 V mý školce, kde mě dali rodiče v 5 a půl letech,
00:34:24 abych se sžil s kolektivem před tím nástupem do školy.
00:34:27 Protože jsem byl u babičky,
00:34:29 jsem byl 1. vnouče široko daleko, takže mě rozmazlovali.
00:34:33 Papal jsem hezky,
00:34:33 takže jsem byl pěknej, jak se tenkrát říkalo.
00:34:35 Tzn., že jsem byl tlustej!
00:34:38 A dali mě do školky, kde byl syčák, který od jeslí to prošel všechno!
00:34:41 S těma plenkama, měl takhle zub jeden, velikánskej!
00:34:45 A ten byl zlej.
00:34:46 A já si ho dodnes vybavuju, jak vždycky přišel ke mně,
00:34:48 vyrval mi tu hračku
00:34:49 a když jsem ji držel dlouho,
00:34:50 tak mě praštil jinou, co měl v ruce.
00:34:52 A sežral mi svačiny. To byla hrozná příšera.
00:34:56 -O tom jsem udělal text.
-Teďka až jsi o něm udělal text?
00:34:59 Teď se mi to vrátilo! Jmenoval se Gabriel!
00:35:02 A já jsem o něm udělal text,
00:35:10 jak se to všechno vrátí časem.
00:35:12 A je tam právě, jak ten Gabriel časem už ztloustnul,
00:35:15 rozkydlej do Porsche sedá a já už tam čekám s nožem
00:35:20 a tam mu to všechno řeknu!
00:35:22 Léta jsem cvičil a je to za 3, tak mi to klidně teď zase natři!
00:35:26 Tam se to srovnává.
00:35:27 -A tys ho od tý školky neviděl?
-Neviděl!
00:35:30 Ale to je princip všech těhletěch, ta touha, že by se to mělo srovnat.
00:35:35 Čili zpracováváš autentický.
00:35:37 Psal jsem tam, jsem totiž malej a po nemoci, což nebyla pravda.
00:35:39 Ale tím, jak jsem byl mimo ten kolektiv,
00:35:41 já jsem neuměl čelit tomuhle spratkovi,
00:35:44 který byl o půl hlavy menší!
00:35:46 -On byl menší?
-Samozřejmě!
00:35:47 -To bylo ponižující!
-Šikana!
00:35:49 Mě to dodneska úplně zvedá! Chtěl bych se tam vrátit!
00:35:53 -Šikana, samozřejmě!
-A jmenuje se to jak?
00:35:56 -Mlátí mě hračkama?
-Jmenuje se to Školka!
00:35:58 -Školka se to jmenuje!
-To zas není...
00:36:01 Ty jseš, jak bych to řek, ty jseš mistr sloganů!
00:36:04 Musím říct název,
00:36:05 ještě jsem neslyšel vaši poslední desku,
00:36:07 musím říct, název se mi moc líbí.
00:36:10 -Líná hudba, holý neštěstí.
-Líná hudba, holý neštěstí!
00:36:13 To je přeci hezkej název. To mám rád.
00:36:16 Čili Školka je o tom, jak se jmenoval? Gabriel?
00:36:18 Gabriel. On to asi ani neví.
00:36:20 Je autentickej zážitek tvůj velkej šlágr Průša je úchyl?
00:36:24 Průša je úchyl je dovymyšlenej,
00:36:27 ale samozřejmě jsem viděl tu zábavu taneční v Jevanech,
00:36:31 kam jsem jezdil na prázdniny, jako dítě.
00:36:33 Takže tam je po hrázi rybník a tak přesně jevanská scenérie,
00:36:36 ta zábava, jak tam hraje ta dechovka.
00:36:39 A dál už je to domyšlený.
00:36:41 Ta Růža, jak jde, ten úchyl jak na ni číhá,
00:36:45 protože je to zoufalec úplnej.
00:36:50 To je obrovskej hit a je to i díky tomu,
00:36:53 že ten můj kamarád a skladatel hudby,
00:36:56 kterej hraje ve 3 sestrách na kytaru,
00:36:58 ten poslouchal ty Nirvány a Zeppeliny
00:37:02 a vypadla z něj takováhle píseň, která je polka v podstatě.
00:37:06 A díky tomu, že je to polka, tak se to strašně chytlo.
00:37:09 V rockerskejch Čechách!
00:37:16 -Ale text je tvůj!
-Text je můj! Hrajeme ji dodnes.
00:37:20 -Furt to po vás chtěj.
-Jasně.
00:37:22 Jako přídavek je to úplně ideální.
00:37:27 Mně se třeba líbí,
00:37:28 že ty jseš v mnoha věcech velice otevřenej.
00:37:31 Že nikdy jsi nepředstíral třeba, že bys byl abstinent.
00:37:34 To jsem nepředstíral. Ono by to asi moc nešlo ani.
00:37:39 A třeba jseš schopnej i pod vlivem nějakej text?
00:37:43 Pomůžeš si nějakým tím panákem při tý tvorbě?
00:37:46 -Nebo to jde stranou, když píšeš?
-To je úplně mimo.
00:37:50 To je úplně mimo
00:37:52 a vždycky to musí vzniknout, nějakej ten nápad, jindy.
00:37:55 To není tak, že by mě napadlo,
00:37:57 nebo v hospodě, když se takhle povídávalo,
00:38:00 tak jsme vymejšleli blbosti v podstatě.
00:38:03 A z toho vznikly nějaký spojení třeba,
00:38:05 který jsem pak použil.
00:38:07 Ale to sepisování většinou bylo za střízliva.
00:38:10 Protialkoholní doktoři říkaj, že ty lidi, co něco dokázali,
00:38:13 tak ne proto, že pili, ale i přes to, že pili!
00:38:16 Já si myslím, že je to tak!
00:38:18 Protože kdyby to nebylo, ten alkohol to sám nevymyslí.
00:38:21 Skoro 1000 textů, tak někde jsi musel ten čas,
00:38:27 a při tom vím, že rodinu máš, jseš poměrně plodnej autor.
00:38:31 -To jsem.
-Že máš, já nevím, 3 nebo 4 děti.
00:38:36 V současný době se starám o 7 dětí.
00:38:41 -Čili některý jsou jiný.
-Mám je v péči. Některý jsou velký.
00:38:46 -Jiný tatínkové.
-No.
00:38:49 -Čili ty jsi i vyženil nějaký děti?
-Ano.
00:38:51 Prosím tě! Ale když mluvím o těch tvejch vlastních.
00:38:56 Měl ty jsi vůbec při tomhle vytížení čas
00:38:59 v Jevanech s nima chodit do lesa, střílet z pistolky a...
00:39:05 -Měl jsi čas?
-Tu a tam jo.
00:39:07 Nebylo to vůbec nějak aktivní.
00:39:10 Vodil jsi na koncerty svoje děti třeba?
00:39:12 Oni postupem času začaly,
00:39:14 jednak, když projevěj zájem, tak jdou na koncert,
00:39:17 ale necpal jsem to nikomu.
00:39:18 I když vlastně, svýho času musely, protože jakmile měly řidičáčky,
00:39:23 ty starší, tak mě musely vozit na koncert,
00:39:26 abych moh se dostat zpátky, tak řídily.
00:39:28 Ty jsi svým autem nikdy na koncert nejezdil.
00:39:30 Já jezdím taky,
00:39:32 abych si udělal lépe, tak mě vzal ten chlapeček,
00:39:35 který se zdokonalil v řízení, já jsem si moh dát něco.
00:39:38 Čili, při psaní textu, tam to je vyloučený!
00:39:41 Když je koncert, tak nevadí být trošku rozjařenej.
00:39:45 My jsme měli dokonce ještě před pár lety smlouvu,
00:39:49 kde se členové 3 sester zavazujou k tomu,
00:39:52 že budou podávat výkony a všechny ty věci,
00:39:54 jako všichni ostatní zaměstnanci maj udělat,
00:39:57 ale že budou i požívat alkoholické nápoje.
00:40:00 Aby byli veselí během toho koncertu.
00:40:01 Takže máme opačnej suchej zákon. Máme mokrej zákon.
00:40:08 My musíme, i když nechcem.
00:40:09 My třeba pláčem v šatně, ale musíme!
00:40:12 Já bych tak nechtěl dneska!
00:40:14 A oni říkaj, podívej se do smlouvy!
00:40:19 Ve smlouvě to je!
00:40:22 Myslíš si, že to k tý muzice nějak patří?
00:40:24 Že lidi to maj i rádi?
00:40:25 Vy hráváte kolikrát takový ty festy.
00:40:28 Jarda Uhlíř mi vyprávěl, jakej to je úžasnej zážitek.
00:40:30 Vy jste ho měli, nevím v čí hlavě a v jakým stavu ta hlava byla,
00:40:33 ho pozvat, jako půlnočního hosta jako překvapení...
00:40:37 -Na rockovej festival.
-Na rockovej festival!
00:40:40 Uhlíře, s tím piankem a ty dětský, ještě těmhle lidem zpívat:
00:40:46 Dělání, dělání, všechny smutky zahání!
00:40:49 On z toho měl opravdu hrůzu!
00:40:51 Ale sám mně vyprávěl,
00:40:52 jak ho ty lidi s těma čírama a ty kelímkáče,
00:40:56 jak s ním zpívali: Skřítkové, tesaři!
00:41:00 -Je to pravda?
-Je to pravda.
00:41:01 Oni se i schovávali, jak je tam:
00:41:03 A pozor, skřítkové, už to bouchne! Oni se schovávali! 2500 lidí!
00:41:16 A jemu se to tak zalíbilo, že s náma jel rok na to turné.
00:41:19 Fanánek!
00:41:29 Přátelé, pro dnešek je to všechno! Já vám děkuju za pozornost.
00:41:32 Věřím, že jste se dověděli spoustu zajímavejch věcí.
00:41:36 Sám jsem někdy čuměl!
00:41:39 Ale od toho tento pořad je, aby nejen trošku pobavil,
00:41:42 ale abychom se něco dověděli!
00:41:44 Takže já vám ještě jednou děkuju za vaši pozornost
00:41:47 a loučím se i s našimi diváky televizními!
00:41:49 A snad už ani nemusím připomínat, že přesně za týden jsme tady opět!
00:41:53 Na shledanou!
00:42:00 Norbert Lichý, Fanánek, Kíťa Hynek!
00:42:03 Skryté titulky Eva Svobodová