00:00:29 Dobrý večer. Dobrý večer, milí diváci, tady,
00:00:33 v hledišti divadla Semafor,
00:00:35 samozřejmě vítám i vás, milí diváci televizní!
00:00:38 Určitě mi všichni dáte za pravdu, že poslední dobou se roztrhl pytel
00:00:45 s nejrůznějšími televizními seriály z policejního,
00:00:48 nebo z kriminalistickýho prostředí.
00:00:51 Napříč všemi televizními stanicemi.
00:00:53 Já myslím, že ty seriály,
00:00:54 kromě toho, že jsou zajímavý a pobavěj,
00:00:56 tak maj ještě 1 takovej skrytější význam,
00:00:58 že vlastně vylepšujou image celýho policejního sboru.
00:01:02 Protože v těch seriálech
00:01:03 ty policajty hrajou vesměs sympatičtí, inteligentní herci.
00:01:11 A tím pádem vzniká takovej pocit, že policie je prostě taková.
00:01:15 Musím říct, že občas problesknou takový věci,
00:01:18 který image policie příliš nepodporujou.
00:01:21 Zrovna nedávno jsem někde zahlíd. Taková krátká v novinách zprávička.
00:01:27 Nějakej sloupek kriminalistickej, kde psali,
00:01:30 že pachatel střelil policistu 6 x do hlavy.
00:01:34 Naštěstí ani jednou nebyl zasažen mozek.
00:01:45 Ale jinak si myslím, že je dobře,
00:01:47 že se i prostřednictvím těchto seriálů
00:01:49 ta vážnost toho policejního sboru zvyšuje.
00:01:53 I ČT do tohoto přispěla,
00:01:56 protože vyprodukovala jeden, řekl bych, velice zajímavej seriál
00:01:59 z kriminalistického prostředí, jmenuje se 1. oddělení.
00:02:03 A jednoho z těch sympatických, inteligentních,
00:02:08 chytrých a krásných kriminalistů hraje náš dnešní 1. host.
00:02:14 Bolek Polívka!
00:02:29 No, já si myslím, že možná jsi byl i sám překvapenej
00:02:34 tou nabídkou, když přišla.
00:02:35 Já nevím, jestli jsi předtím
00:02:36 někdy vůbec hrál policajta, nebo kriminalistu?
00:02:39 Já jsem vždycky hrál ty loupežníky, když jsme si hráli s klukama.
00:02:43 Já jsem vždycky hrál toho loupežníka.
00:02:45 Že to je první tvůj policajt? Ve filmu nebo v televizi.
00:02:48 No je, úplně, no.
00:02:50 To jsi koukal ale, ne? Proč zrovna?
00:02:52 -Protože to chtěl Ondra Vetchý.
-Tebe tam chtěl!
00:02:56 Chtěl, my spolu hrajeme v Činoherním klubu
00:02:59 Doktora Zvonka Burkeho podivné odpoledne.
00:03:02 Tak si tak povídáme,
00:03:04 takže budeme mít víc času si povídat.
00:03:08 Když budeme spolu točit 14 dílů.
00:03:11 -A to on teda navrh režisérovi?
-On říkal, to by bylo dobrý.
00:03:15 On totiž mě považuje za velmi nadaného herce.
00:03:22 Jo! Taky možná jsem neviděl všecko z toho seriálu, ale co jsem viděl,
00:03:27 to jseš tam snad z nich nejchytřejší skoro.
00:03:33 To se nedá zahrát!
00:03:42 Musel ty ses nějak specielně s tím prostředím seznamovat?
00:03:46 Někdy to herci dělaj.
00:03:47 Když hrajou třeba psychicky narušenýho,
00:03:50 že třeba se nechaj na 14 dní zavřít do blázince.
00:03:53 Vodili vás třeba
00:03:54 po těch opravdovejch odděleních kriminalistickejch?
00:03:56 Dostanete se během toho natáčení do pitevny třeba.
00:04:01 Dostanete se do prostředí do těch bytů,
00:04:04 kde zrovna, to většinou hrajou taky herci,
00:04:07 kteří neměli to štěstí být tak inteligentní,
00:04:10 tak hrajou ty mrtvoly.
00:04:14 Takže jsi byl v opravdový pitevně?
00:04:15 Když tě nalíčí na mrtvolu, něco máme tam postaveno...
00:04:21 Čili, oni vytáhli z mrazáku, ale to byl herec!
00:04:25 Z mrazáku vytáhnou herce.
00:04:28 To bys nevěřil, kolik herců máš v mrazáku.
00:04:32 -Taky do kin vstoupil tvůj Bohuš.
-Ano. Dědictví po 20 letech.
00:04:40 Hodně lidí, a ty to moc nerad slyšíš,
00:04:42 si tu figuru ztotožňuje s tebou.
00:04:45 Ty furt musíš chodit a vysvětlovat,
00:04:47 ten Bohuš, to nejsem já!
00:04:49 No, no, někdy přijdou.
00:04:52 Někdy přijdete do hospody, jé Bohuš!
00:04:54 Začnou se chovat podle Bohuša,
00:04:56 a la Bohuš, jak říkáme my, francouzštináři.
00:04:59 A já jim říkám, chlapi, to není o tom, jak se máte chovat!
00:05:02 To je o tom, jak se nemáte chovat! To je moralita, rozumíš!
00:05:07 My vlastně učíme ty lidi, jak se nechovat
00:05:09 a oni se učí podle nás, oni se chovaj...
00:05:12 -Víš, co myslím? Víš, co myslím?
-Já vím.
00:05:15 Přece by se nemělo tolik pít.
00:05:18 Podle někoho jsi tu figuru musel modelovat.
00:05:22 No modeloval jsem figuru!
00:05:26 Já jsem modeloval figuru do 13 let! Jsem dělal kulturistiku!
00:05:32 Pak jsem toho nechal! A postava mně zůstala.
00:05:43 Já jsem ještě ten 2. díl neviděl. Já jsem čekal, co mi o tom řekneš.
00:05:47 Co je ale zajímavý! Zajímavý je, že na Moravě 90%ní vyprodanost.
00:05:56 V Čechách víceméně taky, ale v Praze míň.
00:05:59 -Nedůvěra.
-Nedůvěra.
00:06:01 Já nevím, jestli to je nedůvěra v Moravu! Proč?
00:06:05 My jsme sympatičtí lidé! Že?
00:06:09 Ale ten Bohuš opravdu může být v jistém slova smyslu odpudivý!
00:06:14 On je takový bonviván. Takový řvoun.
00:06:16 Takový buran, jak se říká. Vesničan.
00:06:21 Co my považujeme za výhodné,
00:06:22 přece jen v metropoli nemusí být tak obdivované.
00:06:27 Ta figura jestli má nějakou konkrétní předlohu?
00:06:29 Je tam kamarád můj, Čára, který je z Vyškova,
00:06:31 který bohužel už nežije, je tam další z Olšan,
00:06:35 kterýmu říkáme Dub, jmenuje se Svoboda,
00:06:37 to jsou takový ty lidi...
00:06:38 Tady v Praze musíš říct, že Olšany je vesnice na Moravě.
00:06:42 Tady v Praze, když řekneš kamarád z Olšan...
00:06:46 Tady taky máme Olšany! Chápeš to, jo?
00:06:54 To pak vypadá, že všichni kolem tebe vymřeli.
00:06:56 Chápeš to! V Praze musíš říct...
00:06:59 Anebo, že pořád mluvíme o seriálu 1. oddělení.
00:07:04 Ne, o Bohušovi.
00:07:05 Tady tihle 2, Čára jsme mu říkali, on byl velký koňák,
00:07:11 on byl tak nábožensky založený,
00:07:13 ale to mu nebránilo v tom, aby byl hlučný
00:07:15 a vlastně takový řvoun!
00:07:18 Takový frajer vlastně vesnický.
00:07:21 Ale nevím, který figury z toho 1. dílu
00:07:26 tam zůstaly zachovaný.
00:07:27 -Třeba Dáša tam není.
-Je!
00:07:29 -Dáša tam je?
-Samozřejmě!
00:07:30 Vidíte, ten bulvár nám tak skutečnost nahlodává.
00:07:34 Je pravda, že to začíná jejím pohřbem.
00:07:42 Ne Dášiným, ale tý Vlastičky, samozřejmě.
00:07:47 -Ale potom, ona se tam objevuje.
-A co? Jako duch nějakej?
00:07:52 -Svůj ale.
-Cože?
00:07:53 Ale svůj duch. Její! Její!
00:07:57 Čili ten Bohuš tam je takovej, nevím, jestli vdovec?
00:08:01 Bohuš tam řekne, když ona se mu zjevuje,
00:08:03 tak Bohuš řekne,
00:08:05 kolikrát je to horší, než když žila.
00:08:10 Tvoje skutečný životní osudy, o tom občas čteme.
00:08:14 Já se tě na to ni ptát nechci, co vlastně je z toho pravda.
00:08:18 Zeptej se na to, lidi to zajímá.
00:08:21 Co jsem pochopil, tak ta Farma,
00:08:24 to vypadá že bude existovat, fungovat dál,
00:08:27 i když asi už bez tebe, ne?
00:08:29 To by se takhle dalo stručně říct? Jezdit tam budeš, ne?
00:08:33 Dívat se na ni budu. Tam bydlím.
00:08:36 A tam jsou ty stromy, který jsou teď holé.
00:08:39 A v dálce ta Farma. Já se těším, až to zaroste všechno.
00:08:42 A už nebude vidět tím pádem.
00:08:44 Počkej, ty nebydlíš ale na tý Farmě. Tam jsi bydlel!
00:08:47 Já bydlím tam v takovým údolíčku a tam se tyčí, jako u vás Hradčana.
00:08:55 Ty dějiny tam vidíte nad sebou a já vidím tu Farmu.
00:08:58 A tam jsi chodíval i když jsi byl na Farmě?
00:09:03 Jo, jistě, no, no! Tam jsou takový 2 chatky.
00:09:06 A jedna je opravená a jedna je moje.
00:09:15 Já tomu říkám intelektuální posilovna,
00:09:17 protože tam já chodím si číst
00:09:20 a taky to má výhled nejen tam na tu Farmu
00:09:23 a taky mám výhled, tam, kde bydlí moje děti a Marcelka.
00:09:26 Já si čtu, nebo si píšu něco a podívám se, jak oni žijí,
00:09:31 kdo tam s nima žije, jak se mají, jak si hrají a zase se stáhnu a...
00:09:42 -Vejminejk se tomu říkávalo.
-Vejminek, no.
00:09:46 Vejminek se tomu říkalo,
00:09:49 teď se tomu říká intelektuální posilovna.
00:09:53 Takže klid! Píšou tragický zvěsti, že Bolek bla bla bla. Ne! Pohoda!
00:09:58 Vidíš na Farmu z okýnka, jo?
00:10:00 Pamatuješ, jak jsme jednou mluvili o tom bulváru, já jsem ti říkal,
00:10:03 nejhorší je, když ten bulvár takový šplíchance šíří.
00:10:07 Jeden můj kamarád taky,
00:10:09 takové nesmysly, takové šplíchance špíny
00:10:12 nakydali na toho člověka!
00:10:13 A nejhorší bylo, on se vrátil domů a byla to pravda.
00:10:25 Já jsem, když jsme se nedávno potkali v tvojí Manéži,
00:10:29 to byl takovej fofr, že jsem se
00:10:30 na tyhlety tvoje soukromý věci nestačil ani zeptat.
00:10:35 Ale 1 věc mně opravdu vrtá hlavou a nikdy jsem se tě na to nezeptal.
00:10:39 Teďka mně to řekni.
00:10:41 Já jsem samozřejmě na tý Farmě v těch Olšanech několikrát byl!
00:10:44 To víš! Jsi mě tam i ubytoval! Krásný místo!
00:10:47 Ale pak jsem se dočet,
00:10:48 a to já už jsem na vlastní oči neviděl,
00:10:50 to mi řekni, co tě to napadlo!
00:10:52 Na týhle Farmě postavit, tys tam postavil wellness?
00:10:57 -Myslíš bazén?
-Ne! Psali wellness!
00:11:02 Wellness, no co je wellness? Že tam máš posil...
00:11:07 -Vířivky všecky...
-Vířivka, ježíšmarjá!
00:11:10 -To přece má každý!
-Jo? Na farmě to má každej?
00:11:17 Dyť přece víš, bazén a tam je, že si tam můžeš zacvičit.
00:11:21 -Takže jsi to tam postavil.
-No to jo!
00:11:23 Kvůli čemu?
00:11:27 Aby tam potom těm budoucím majitelům bylo dobře!
00:11:38 Já tomu nechtěl věřit! Wellness! Taková krásná Farma!
00:11:42 Posazený! Venkov! Příroda! A teď nějakej čtyřhvězdičkovej.
00:11:46 Jsem říkal, co ten Bolek? Ráno napřed jde do vířivky! Co?
00:11:51 A pak až do hospody? Dřív jsi seběh rovnou!
00:11:57 Říkal jsem si, on to bere přes bublinky!
00:12:00 Tak jako vybublá!
00:12:06 Ale zase je to krásný, protože se ponoříš
00:12:09 a vynoříš se v hospodě.
00:12:12 Už jdu od toho pryč.
00:12:15 -Máš hodně dětí.
-No.
00:12:16 -6?
-6.
00:12:18 6, že jo? Poměrně velkej věkovej rozdíl je mezi nima.
00:12:22 Tak to je hezky odstupňovaný. Ale řekni mi jednu věc.
00:12:26 Každý to tvoje dítě má určitě na něco nadání.
00:12:29 Nevím, jak je to u těch nejmenších. Ale třeba ta Anča, jak překvapila!
00:12:33 Jak ona se vytancovala ke zlatý medaili!
00:12:37 Po kom to má? Tebe jsem tancovat v životě neviděl.
00:12:41 Přátelé! A nyní tančí otec vítězky Star Dance,
00:12:51 Anny Polívkové, pan Bolek Polívka!
00:13:03 -Ale po kom to má?
-Ale no tak!
00:13:05 -Co?
-Tohle umím celým tělem!
00:13:12 To je tanec už, ne?
00:13:13 Já myslel, že děláš spermii pohyblivou takhle.
00:13:17 To je Anča, tohlecto je... To tak vypadalo.
00:13:23 No ne a nezapomeň, nechci se nějak,
00:13:26 Evelyna, její maminka je vynikající tanečnice.
00:13:29 Já jsem celý život se živil pohybem.
00:13:33 Já jsem si, když jsem ji viděl, říkal, je vůbec jeho?
00:13:36 Víš, jsem si tak jako říkal!
00:13:43 A co ty menší? Když koukáš na ty, Honzíčka!
00:13:47 Už projevujou nějaký umělecký?
00:13:50 Už je tam někde třeba nějakej budoucí klaun?
00:13:52 Mají takový dialogy. Jéňa,
00:13:56 prosím tě, on mu říká, Františkovi čas od času mu říká, Findacius.
00:14:00 Findacius, ty mluvíš tak spisovně! Proč mluvíš tak spisovně?
00:14:05 A ten František 7miletý se tak podívá a řekne:
00:14:07 Já už jsem se tak narodil.
00:14:10 Jsou dobří!
00:14:13 -Kolik je Františkovi?
-Oni jsou 10, 8, 6.
00:14:18 A ty bys asi byl rád, ne? Nevím, jak Vladimír!
00:14:22 K čemu inklinuje?
00:14:24 Vladimír dostudovává teď tady školu divadlení, DAMU, no.
00:14:28 Hrajou taky ve filmech, tvoje děti?
00:14:30 Vladimír hrál ve filmu Poupata, třeba, tam hrál.
00:14:34 Který byl velmi úspěšný u kritiky a nechodilo na něj moc lidí,
00:14:38 já jsem mu říkal, Vladimmíre, nevadí, že na to nechodí lidi,
00:14:42 hlavně, že to má úspěch.
00:14:49 Ty jseš takovej činorodej, já vím, že furt něco děláš,
00:14:52 tak jako točíš teď něco?
00:14:54 Jeden jsme natočili film, který má jen 25 minut.
00:14:57 A chceme natočit s F. A. Brabcem ještě 2 povídky filmový.
00:15:00 A ta 1 povídka je moc hezká. Ta se jmenuje Hon.
00:15:04 A to je že olšanský, Olšany, myslím tu vesnici, ten obecní úřad,
00:15:09 vidíme takovou schůzi a oni se baví a teď téma:
00:15:14 Rozmnožili se příliš v okolních lesích klauni. Co s tím?
00:15:19 A někdo tam řekne: Na co máme myslivce?
00:15:24 A teď je ten hon!
00:15:27 Boris Hybner tam hraje velkou roli, sedmeráka, myslím.
00:15:34 A to už někde bylo k vidění? Anebo...
00:15:37 Zatím čekáme ještě, musíme dotočit ty 2 povídky.
00:15:42 aby byly 3, aby to bylo tak přes tu hodinu.
00:15:45 Dobře, budeme se těšit! Bolek Polívka!
00:16:00 Přátelé, naším dalším hostem je, řekl bych,
00:16:04 člověk z opačného konce spektra i světa, než je tady Bolek,
00:16:11 protože je to vědec, učí dokonce na UK.
00:16:15 A věnuje se vědnímu oboru, který si říká,
00:16:19 a já možná jsem to slyšel v jeho souvislosti poprvé,
00:16:23 ten obor se jmenuje etologie.
00:16:25 Docent Daniel Frynta.
00:16:40 Pane docente, dá se to laikovi mýho kalibru vysvětlit,
00:16:46 aby to pochopil, co to je ta etologie?
00:16:49 -Ne.
-Ne. Nedá!
00:16:53 Ale je to poměrně jednoduché, je to nauka o chování zvířat.
00:17:00 Nikoliv o jejich chovu, ale o tom, co dělají.
00:17:04 Já nevím, jestli se perou, nebo jaké mají sociální vztahy.
00:17:10 -Jako mezi sebou?
-Mezi sebou.
00:17:13 Ta zvěř jak se chová, jaké mají povahy a tak?
00:17:16 -Jakou mají povahu také, ano.
-Zkoumáte i povahu zvířat?
00:17:20 Tomu se říká osobnost. Nebo personalita. To také zkoumáme.
00:17:24 Tzn., předpokládám, že máte doma asi taky nějaký zvířátka, ne?
00:17:28 -Mám, poměrně hodně.
-Co máte všecko?
00:17:32 Ono je to tak malinko složité.
00:17:34 Když jsem byl malé dítko,
00:17:36 tak jsem začal si ta zvířata stříhat z papíru.
00:17:42 -Já myslel, že mouše, jste...
-Ne, ne! To my neděláme.
00:17:49 Stříhal jsem je z papíru, maloval si je
00:17:53 a tak asi v těch 5 letech
00:17:54 jsem si vyrobil papírová zvířata všechna, která dnes zkoumám.
00:18:01 A je to od velkých hadů, přes korálovky, přes různé ještěry,
00:18:07 myši, krysy, šváby, želvy.
00:18:11 A na konec až k nějakým opicím.
00:18:14 Mluvíte o těch, co jste si namaloval,
00:18:15 nebo co máte doma?
00:18:16 Ty jsem si namaloval a ty zkoumám.
00:18:19 Samozřejmě, doma mám jenom zlomek,
00:18:22 ale v průběhu, řekněme, už mého věku, to bylo skoro všechno
00:18:29 z toho co jsem tady právě vyjmenoval.
00:18:32 To, že jsem řadu těch zvířat měl doma,
00:18:37 mi umožňuje trochu nahlédnout to, jakým způsobem oni žijí,
00:18:42 co potřebují, co jsou asi jejich problémy.
00:18:47 A v ten moment potom jste schopen i u nich třeba konstruovat
00:18:52 nějaké vědecké hypotézy a teorie atd.
00:18:57 Ale když tu zkušenost mít nebudete,
00:18:59 tak jste vlastně odkázán jen na vlastní fantazii
00:19:03 a ta vás zavede.
00:19:05 Čili bez určité bezprostřední zkušenosti s tím živým,
00:19:10 je to špatné.
00:19:11 Proto to máte všecko rád, ne? Děláte taky nějaký pokusy?
00:19:16 -Jako s živejma zvířatama.
-Záleží na tom, co míníte pokusem.
00:19:21 Pokud pokusem míníte něco, řekněme destruktivního,
00:19:26 tak v podstatě ne.
00:19:27 Pokud tím pokusem míníte to,
00:19:29 že se na ta zvířata díváme v jejich přirozených situacích,
00:19:35 já nevím, při páření, při setkávání s jinými jedinci, při rozmnožování.
00:19:46 Já furt z vás tahám, na co koukáte večer, když přijdete domů!
00:19:58 Co? Jo?
00:20:00 Víte, když je to třeba zrovna ten had, tak to zas...
00:20:05 -Není to taková podívaná?
-Není to podívaná.
00:20:08 Ono to může trvat i měsíce. Týdny určitě.
00:20:13 Ale, když třeba takovej žabák vlítne na žábu, co?
00:20:18 No, já nevím, jestli vám to přijde tak hezké?
00:20:21 Já jsem to v životě neviděl!
00:20:24 Já se snažím dopátrat,
00:20:25 co vy vlastně pozorujete doma na těch zvířatech.
00:20:28 Co nás zajímá na tom... No tak to je třeba agrese.
00:20:35 To je systém sociální, ve kterém žijí,
00:20:37 rozmnožovací systém, jestli jsou třeba monogamní,
00:20:40 nebo polygynní, nebo polyandrické, jestli mají 1 manželku, nebo 2,
00:20:46 jestli jsou nevěrní atd.
00:20:48 To jsou všechno věci, které vám potom vysvětlí,
00:20:53 o co těm zvířatům vlastně v přírodě jde.
00:20:56 To je jasný! To já už jsem taky slyšel nebo čet,
00:20:59 že některý jsou věrný, myslím, že labutě, ne?
00:21:02 -Ty jsou docela věrné.
-Ty jsou si docela věrný!
00:21:06 A teďka, jsou nějaký vyloženě promiskuitní?
00:21:10 -V zásadě většina.
-Většina těch zvířat.
00:21:13 Většina bude spíše promiskuitní.
00:21:15 Ale abyste si tu promiskuitu nevykládali nějak moc hezky.
00:21:19 Ono to v zásadě znamená to, že samičky se mohou pářit
00:21:24 s těmi nejlepšími samci, které si vyberou.
00:21:28 A samci se většinou nepáří s nikým.
00:21:32 Počkejte!
00:21:33 Protože ty samičky si je zrovna nevybrali.
00:21:35 Takovej Bolek měl plnou Farmu zvířat. Že jo?
00:21:38 -Cos měl? Koně jsi měl.
-Koně máme pořád!
00:21:41 Farmu nemá, koně má pořád. A taky jsi pozoroval zvířata?
00:21:49 -Psy, kočky.
-Psy, kočky, má Bolek.
00:21:52 -Velblouda.
-Velblouda, to je zajímavější.
00:21:56 Velblouda choval na Olšanech.
00:21:58 Tyhlety zvířata, co říká Bolek, vy máte zrentgenovaný, přečtený.
00:22:02 Pořád o většině zvířat nevíme nic.
00:22:05 A je také pravda,
00:22:06 že skoro nejzajímavější, jsou ta obyčejná,
00:22:10 protože ani o těch toho nevíme ještě dost.
00:22:15 Obyčejná, říkáte psi, kočky?
00:22:17 Obyčejná, myslím třeba myš, nebo šváb!
00:22:21 To jsou objekty, které jsou pro nás zajímavé.
00:22:26 -Strašně zajímavý!
-Psi a kočky...
00:22:29 Já vím, kde se dají snadno najít švábi,
00:22:32 ale zase ty cestovky to tam nevozej tak často.
00:22:36 -Doma je nemáte?
-Ne!
00:22:41 -Ale oni v podstatě jsou neškodní.
-Švábi?
00:22:44 -Ano, ano.
-Jenom jsou hnusný.
00:22:46 Jenom se lidem nelíbí.
00:22:48 A to je možná nevýhoda některejch těch druhů,
00:22:51 že jsou lidem nesympatický?
00:22:53 To je jejich smůla. Protože v zásadě...
00:22:56 Že je hubí.
00:22:57 Buď je hubí, nebo nedostávají od nás tu patřičnou podporu.
00:23:01 Když se podíváte na to,
00:23:02 která zvířata jsou předmětem nějakého ochranářského úsilí,
00:23:07 jsou to vlastně ta, která se nám líbí.
00:23:10 Ne až tolik ta, která tu pomoc skutečně potřebují.
00:23:14 To je 2. věc, kterou se zabýváme v poslední době.
00:23:19 A to je vlastně lidské vnímání druhů zvířat různých.
00:23:26 A do jaké míry nám připadají krásná, nebo hodná pozornosti
00:23:31 a do jaké míry jsme ochotni pro ně něco udělat.
00:23:34 Existuje spousta filmů, skoro až hororů,
00:23:38 který jsou o, já nevím, když začnu tím Hitchcockem, Ptáci!
00:23:43 A teď já jsem viděl spoustu takovejch,
00:23:44 jak lidstvo napadli mravenci a netopýři!
00:23:48 Co si o takovejhle filmech myslíte?
00:23:50 Nepodporuje to všeobecnej názor, nebo averzi,
00:23:54 vůči právě těm zvířatům, o kterejch ten horor je?
00:23:57 Nevím, jestli to podporuje, asi v omezené míře ano.
00:24:01 Ale spíš využívá naší, řekněme evoluční zkušenosti
00:24:06 s určitými druhy zvířat, třeba špatné.
00:24:10 S pavouky, s mravenci, s hady.
00:24:14 A ta nás zřejmě učila
00:24:17 být velmi ostražití vůči těmto zvířatům.
00:24:21 A to se potom snadno přenáší
00:24:23 i do našeho moderního vztahu k těmto tvorům.
00:24:27 Je to dobře podle vás takovýhle filmy?
00:24:29 Nebo to odsuzujete? To mě zajímá.
00:24:31 Já si myslím, umění v zásadě nevadí,
00:24:35 pokud budou umělecké, bude to v pořádku,
00:24:37 pokud to bude, řekněme, jen komerční záležitost,
00:24:41 tak by mi to vadilo.
00:24:43 Já si nevybavuju jedinej uměleckej tohohle typu.
00:24:47 Mravenci se domluvěj a jdou na město!
00:24:50 Já v tom neshledávám žádný umění.
00:24:53 Kdybyste byl v Africe, tak byste věděl,
00:24:55 že to je úplně normální záležitost.
00:24:57 Tam jdete po silnici, nebo po pěšince
00:25:00 a najednou zjišťujete, že by bylo dobrý jít rychleji
00:25:03 a ještě rychleji a ještě rychleji,
00:25:06 protože pod sebou máte stovky, tisíce
00:25:09 a desetitisíce mravenců, kteří jsou právě na pochodu
00:25:13 a jdou sežrat všechno v okolí.
00:25:17 Byli agresivní?
00:25:18 Nebo měl jste pocit, že po vás jdou? To snad ne!
00:25:21 No tak, pocit nemáte.
00:25:23 Oni se zakusují a zakusují a další tisíce se zakusují.
00:25:29 A když běžíte rychle, tak někteří opadají.
00:25:33 A doběhnete na konec pole těch stěhovavých mravenců...
00:25:38 A je vás po pás.
00:25:42 No, kdyby tam člověk zůstal, nebylo by to příjemný.
00:25:45 Vy jste opravdu utíkal a na vás byl hrozen mravenců?
00:25:49 -No samozřejmě.
-Opravdu?
00:25:50 No jistě.
00:25:52 -A jak byli velký?
-Asi takhle.
00:25:55 Ale jsou jich zase tisíce.
00:25:57 Ale to jste měl poznatek vědeckej, jako blázen.
00:26:01 Takovej praktickej.
00:26:02 Došel jste třeba k něčemu? Víte, co mě zajímá.
00:26:04 Nějaká novinka! Že vy jste sám, jako vědec, užasnul
00:26:08 a řek jste si, jako třeba, já nevím,
00:26:10 každý zvíře se asi ochočit nedá, že ne?
00:26:12 To jistě ne.
00:26:14 A kolikrát vidíme, že chlap strčí hlavu do otevřený tlamy lva.
00:26:19 Ale to on musí 100%ně takovej chlap vědět,
00:26:22 že prostě lev nesecvakne.
00:26:26 Jak si to vysvětlujete? Nebo jsou nevyzpytatelný ty povahy?
00:26:30 Dá se i lev udělat, že je přítel člověka?
00:26:33 Možná, že ano. Do jisté míry chování každého zvířete
00:26:37 můžete určitým způsobem trénovat, nebo modifikovat.
00:26:41 Není problém. Ale je to stejné, jako u lidí.
00:26:45 Já nevím, co uděláte vy tak úplně.
00:26:48 Můžu věřit, že to bude dobré, ale je tam i určité riziko.
00:26:58 Nikdy nemáte úplnou jistotu, co ten druhý udělá.
00:27:03 Čili, já bych tomu lvovi hlavu do tlamy nestrčil
00:27:09 a nijak to nedoporučuju.
00:27:12 Kdyby náhodou někdo z diváků třeba chtěl, tak samozřejmě může.
00:27:15 Ale je to na vlastní nebezpečí.
00:27:19 Jasně. Vy víc druhů najednou třeba studujete?
00:27:24 Nebo máte teď momentálně nějaký zvířátka,
00:27:26 nebo nějaký druh v pácu,
00:27:28 který vás zajímá momentálně ze všeho nejvíc?
00:27:31 A nevíte o něm prakticky nic.
00:27:33 Jde mně o to, co teď vám táhne hlavou,
00:27:36 jako vědeckej zájem.
00:27:39 To asi nemůžu říct, že bych měl 1 jediný zájem,
00:27:42 protože to je tak rozhozeno na několik případů...
00:27:48 Třeba zejtra, na co se tak zaměříte?
00:27:52 Ráno vstanete...
00:27:53 Zejtra se zaměřím na homo sapiens, protože budu zkoušet studenty,
00:27:58 co se o zvířatech naučili.
00:28:00 Je docela možný, pane docente,
00:28:01 že teď jestli se některý z vašich studentů
00:28:03 zrovna na nás dívá, tak se všichni rozklepou,
00:28:06 protože nevědí, jestli on zrovna nebude ten homo sapiens,
00:28:11 kterej vylítne od zkoušky!
00:28:13 -Že jo?
-A to je správně.
00:28:15 Docent Frynta!
00:28:22 Děkuju. Naším, dalším hostem je zpěvačka Bára Vaculíková!
00:28:34 Dobrý večer, Báro! Znáte se s Bolkem?
00:28:40 To je pan docent, homo sapiens Frynta.
00:28:46 Báro, řekněte mně upřímně 1 věc.
00:28:49 Není vám trošku proti srsti,
00:28:51 že kdykoliv, kdekoliv vás zmiňujou jako zpěvačku,
00:28:54 hned zároveň zmíněj, že jste dcerou Petry Černocký?
00:28:58 Oni, kdyby to neřekli,
00:28:59 tak ono by se to hned poznalo na 2. pohled.
00:29:02 To bych neřek. Já znám i tatínka. Vidím tam trošku i tatínka!
00:29:05 Tak dobrý.
00:29:08 Báro, u vás to je asi těma genama daný.
00:29:13 Tak, maminka zpěvačka, tatínek, co já pamatuju, taky zpíval kdysi,
00:29:18 když začínal bigbeat, v kapele,
00:29:19 myslím, že se to jmenovalo, Cardinals!
00:29:21 Teďka strejda! Pavel Černocký! Zpíval s nějakejma Donaldama!
00:29:28 V podstatě je vám jasný, že mně nic jinýho ani nezbývalo.
00:29:32 Já bych řek ale, že jestli vás to ovlivnilo,
00:29:36 já už vím trošku co vy zpíváte, co děláte za muziku
00:29:39 a já mám pocit, že taková ta Saxana a Náklaďák,
00:29:42 že vy tuhletu muziku neděláte.
00:29:45 A to jako záměrně,
00:29:46 abyste se od maminky opravdu žánrově odlišila?
00:29:50 Nebo vám to do krve nějak nevlezlo ten pop?
00:29:53 No právě, že možná až moc vlezlo.
00:29:56 Já nevím. Já jsem k tomu prostě vždycky měla tak...
00:30:00 -Co?
-Takový drobný odstup.
00:30:02 Jako pochopení, že někomu se třeba líbí country.
00:30:05 Že to úplně chápu a je možný, že se k tomu třeba dopracuju,
00:30:09 že se mi taky bude líbit country.
00:30:11 Teď jsem třeba objevila úžasnýho zpěváka,
00:30:13 kteý má i countryové prvky ve své tvorbě
00:30:16 a nepřijde mi to úplně ošklivý, že se mi to docela i líbí.
00:30:20 -To je kdo? Čech nějakej?
-Ne, ne. To je John Mayer.
00:30:24 Strašnej fešák. A krásně zpívá.
00:30:28 -Ale obecně vzato...
-Američan?
00:30:30 Američan.
00:30:32 Já samozřejmě vím, že vy asi těch projektů,
00:30:36 nebo jak se to teď říká, máte víc.
00:30:38 Zrovna nedávno jsem vás slyšel,
00:30:41 ta vaše formace dívčí kvartet se jmenuje Yellow sisters.
00:30:44 Říkám to dobře? Jo? Čili Žluté sestry.
00:30:47 Já třeba znám jen 1 písničku. Odpusťte mi to.
00:30:50 -No dobrý. A kterou?
-Jsem stárnoucí středoproudař.
00:30:57 Já jsem teď zrovna dneska seděla u piana
00:31:00 a skládala jsem písničku a začalo to C-dur, G-dur
00:31:04 a bylo tam i nějaký F-dur a to jsem si říkala,
00:31:06 to musím zavolat domů mámě,
00:31:08 protože tolik běžnejch akordů v životě v žádný mojí písni nebylo,
00:31:12 že možná tzn., že by se jí to mohlo začít líbit.
00:31:16 Čili maminka doteďka nic moc, jo?
00:31:19 Ne, ne, ona pro to má jaksi pochopení!
00:31:21 Pochopení má! No tak jasně!
00:31:22 Ale máte v éteru písničku,
00:31:26 která se jmenuje Laktační psychóza.
00:31:29 Předpokládám, že to vzniklo na základě...
00:31:33 Vy jste měla laktačku? Já vím, co je laktačka.
00:31:37 Nevím přesně, co je ta píseň.
00:31:39 Ale asi o týhletý, já nevím, jestli to je nemoc.
00:31:42 Měla jsem laktační poradkyni, ale neměla jsem laktační psychózu.
00:31:45 Možná proto, že jsem měla laktační poradkyni.
00:31:49 Ale tak vás napadlo během kojení, co?
00:31:52 Je to tak. Je pravda,
00:31:54 že laktační psychóza je celkem závažná choroba.
00:31:58 A my jsme si z toho udělaly trošku jako legraci.
00:32:01 Řekněme na úvod, je to projekt našeho dua,
00:32:04 my jsme s kamarádkou dvě, jmenujeme se materska.com.
00:32:10 A moje kamarádka Léňa tam se mnou v tom klipu právě zpívá o tom,
00:32:14 že laktační psychóza nás zmáhá.
00:32:17 Je fakt, že tam není přímý návod,
00:32:20 jak se zbavit této zmáhající záležitosti,
00:32:25 kterou budou znát všechny maminky, protože je to prostě
00:32:28 celkem přirozený stav po porodu, že ta situace je nová, náročná,
00:32:35 musíme se s tím nějakým způsobem popasovat
00:32:37 a my jsme to v jisté nadsázce nazvaly laktační psychózou.
00:32:40 I když víme, že samozřejmě jsme tak daleko nedošly.
00:32:43 A jsme za to moc vděčný pánbíčkovi, že to nás třeba nepostihlo.
00:32:47 Ale zase na 2. stranu jiné maminky, které tu laktační psychózu zažily,
00:32:51 na to měly třeba některé reakce, ve smyslu,
00:32:55 že jim to opravdu ulevilo.
00:32:57 Že konečně někdo řekl naplno, jak se všechny mámy cítěj!
00:33:03 A že se nemusíme tvářit jak v reklamě na miminko.
00:33:07 Že je všechno perfektní, úžasný, báječný
00:33:10 a prostě nenáročný a hladký!
00:33:13 Kde jsou ty rýmy? Dej vyprat plíny.
00:33:15 Nakolik? Na devadesát.
00:33:17 To, aby povolily i ty hnědý špíny, skvrna je totiž zažraná.
00:33:22 Kde jsou ty rýmy? Vyvařily jsme ty plíny.
00:33:25 Vykydej tu pračku. Děti mají hnačku.
00:33:27 To se nedá, nedá. Skvrna je hnědá, hnědá.
00:33:33 Laktační psychóza mě zmáhá. Jo to mě zmáhá.
00:33:38 Musím bejt skvělá máma, máma... Zároveň ukojit své ambice.
00:33:48 Já jsem se, Báro, ptal na to,
00:33:49 jestli vůbec všecky náměty pro ty písničky
00:33:52 čerpáte takhle ze života?
00:33:54 Jestli už třeba před touhletou, o který mluvíme,
00:33:56 byla nějaká písnička, kterou jste složila,
00:33:58 která se jmenuje, já nevím, Císařský řez.
00:34:01 Rozumíte! Nebo jestli i to, co jde před tím porodem,
00:34:05 jestli jste v nějaký písničce, láska jestli, početí a tyhle věci.
00:34:11 Jestli jste to vzala z gruntu
00:34:13 anebo jste začala až těma maminkovskejma zkušenostma?
00:34:16 Před tím jsme měly třeba nějaké jiné projekty, jiné kapely.
00:34:19 Je vidět, že mě předtím zajímali třeba hodně muži.
00:34:22 Jako, že je to zajímavý druh.
00:34:32 Pan docent se mnou určitě bude souhlasit.
00:34:35 Ale na 2. stranu, my jsme si tady s panem docentem
00:34:36 chviličku v zákulisí povídali a on říkal, že z jeho pohledu
00:34:40 ženy nejsou zas tak zajímavý druh,
00:34:43 protože oni ženské plemeno tolik nezkoumají!
00:34:47 Je to tak? Říkal jste...
00:34:50 Jak dlouho on čumí na páření! Báro!
00:34:59 Celý noce na to kouká, jak žába s žábou!
00:35:03 A vy řeknete, že ho ženský nezajímaj!
00:35:08 Abych to uvedla na pravou míru!
00:35:10 My jsme se bavili o tom,
00:35:12 že ženská plemena jsou poněkud nestabilní,
00:35:15 díky např. menstruačnímu cyklu,
00:35:18 že neuvádějí prostě stejné odpovědi na stejné otázky.
00:35:22 Během měsíce se mění jejich přístup, názor.
00:35:29 -No, vidíte!
-Já to opravím.
00:35:34 V zákulisí bude takovýho času, pane docente!
00:35:40 Když tak, si to pak řeknete, já vás nechci nijak omezovat,
00:35:42 ale už o vás toho víme dost!
00:35:46 Čili vy tato témata...
00:35:48 A vy máte třeba písničku, která se jmenuje Menopauza? Ne!
00:35:51 Ne. Ale zřejmě to souvisí s tím,
00:35:54 že ještě žádnou menopauzu jsme ještě nezažily.
00:35:59 Ale ne dá se vyloučit, že,
00:36:01 že menopauzu prožijeme, to se asi nedá vyloučit úplně.
00:36:06 A na 2. stranu je možné, že po našem projektu
00:36:09 materska.com, bude pokračovat další projekt.
00:36:13 Teď je jen otázka, jak ten další projekt
00:36:16 se bude jmenovat, že.
00:36:18 Máme, živě vystupujeme s CD, protože nám 1 písnička nestačila,
00:36:23 my jsme jich opravdu natočily víc.
00:36:25 Pokračovalo to dál různými tématy, které ženy v tomto období zajímají.
00:36:30 To je např. nějaká mužská kooperace,
00:36:35 hlídání, mytí nádobí,
00:36:38 jestli chodí s košem a takový ty banální...
00:36:45 To bude šlágr teda! Nechodí s košem!
00:36:54 To chce, Báro, nezabřednout moc do těch přízemních věcí, víte?
00:36:59 Vy jste říkala, že vaším velkým tématem byli muži.
00:37:03 A to jako už skončilo, tohle období u vás?
00:37:06 Teď zase už ne muži?
00:37:08 No tak musím říct, že po porodu mě muži hodně nezajímali.
00:37:12 Přestali vás zajímat.
00:37:14 Zajímaly mě určitý věci. Třeba to vynášení toho koše!
00:37:18 To bylo dost důležitý!
00:37:19 Bylo to dost spojený s tím mým mužem.
00:37:22 Když vy po něm chcete jen aby vynes koš,
00:37:24 to se těžko potom...
00:37:26 To ne! To já bych po něm chtěla mnohem víc věcí!
00:37:29 Já jsem si vždycky za den vymyslela jen 1 věc
00:37:33 a ono to kolikrát ani stejně nevyšlo.
00:37:35 Ale to nevadí! Ona už se ta situace mezitím hrozně změnila
00:37:41 a my máme úplně úžasný, harmonický vztah.
00:37:44 -Teď nevím, o kom mluvíte.
-No s mým mužem!
00:37:46 Protože teď mluvíme o tom mužském tématu.
00:37:49 A řekněme, že jsem teď maminka
00:37:51 a už jakoby to téma mužů se celkem zúžilo,
00:37:55 na to téma mého muže.
00:37:57 Čili, ve chvíli, kdy jste se vdala a miminko,
00:38:00 takže jako už ty chlapi přestali vás ostatní zajímat.
00:38:04 A věnujete se jen tomu jednomu doma! Abychom v tom měli pořádek!
00:38:09 Jo, jo, tak ještě jsem se nevdala, to jako pro pořádek, takový detail.
00:38:13 -Vy jste řekla můj muž.
-Vlastně je to můj muž.
00:38:17 Muž mého života. Je to otec mé dcery.
00:38:20 A je to můj muž. Není to můj manžel.
00:38:27 -Čech?
-Ne, Moravák. Moravák!
00:38:36 Jsem zaregistroval, že vaše holčička má exotický jméno.
00:38:39 Proto se ptám, jestli je Čech. Nebo je Moravák.
00:38:44 Jestli to není cizinec. to jen z plezíru jste dala
00:38:47 úplně netradiční jméno nečeský?
00:38:50 No tak trošku z plezíru mého netradičního moravského muže.
00:38:55 Ale byla to vlastně krásná historka.
00:39:00 My jsme šli, na takovej ten ultrazvuk se chodí,
00:39:03 kde vám řeknou, jestli to bude holčička, chlapeček.
00:39:05 Mě vlastně nic jinýho nezajímalo,
00:39:06 já jsem věděla, že to bude holčička.
00:39:07 A můj muž má takovou specialitu, on rozeznává dámský parfémy.
00:39:13 Teda, teď nedávno jsem zjistila, že i pánský.
00:39:18 -Tam bych asi neodbočovala.
-Na čuch. Že pozná třeba?
00:39:21 Každopádně, když se vrátím k tomu jménu naší dcery
00:39:23 tak to je právě po jednom slavném parfému,
00:39:26 který můj muž rozpoznal na paní doktorce,
00:39:29 která nám řekla, že to bude holčička.
00:39:31 Že říkal, tak my jí po vás budeme říkat Coco.
00:39:42 Ještě, že nemá chlapečka se Slovákem.
00:39:44 Cože?
00:39:44 Ještě, že nemá chlapečka se Slovákem!
00:39:55 Coco.
00:39:57 Ale myslím, že to není jediný její jméno.
00:39:59 Ne, ne, jmenuje se Olivie Coco.
00:40:02 My jsme samozřejmě zas tak statečný nebyli.
00:40:04 Říkali jsme si, že to možná bude trošku náročnější.
00:40:08 Ale na 2. stranu, když se podíváte dnes do školky.
00:40:12 Jednou tam dorazíte! Vaše děti taky budou mít děti!
00:40:15 Tak budete vodit třeba do tý školky nebo z tý školky!
00:40:18 -Mluvíte o mně teďka?
-No.
00:40:22 -My jsme čerstvě po školce!
-Čerstvě po školce!
00:40:27 Jednou dorazíte!
00:40:34 -To nebylo nic ve zlým!
-Ne, ne.
00:40:37 Nemáte dostatek informací!
00:40:39 Já vím, že jsem chodila na střední školu s vaším synem.
00:40:42 -Tak jsem předpokládala...
-To je jinej!
00:40:46 Dobře! Tak v pořádku!
00:40:49 Ten ještě k nám s kočárkem nepřijel!
00:40:52 Ten ne! Zatím dělám všecko já! Víte?
00:41:03 -Ale tak si...
-Já to jen dopovím o těch školkách.
00:41:05 Dnes je opravdu jmen neurekom, že jsem byla strašně překvapená,
00:41:11 kolik zvláštních jmen se sejde třeba jen v jedný maličký třídě.
00:41:15 My třeba jsme přišli do školky
00:41:17 a tam jedna holčička se jmenuje Lea, 2. Luna,
00:41:21 3. Stella, tam už prostě vlastně česká jména téměř vymizela.
00:41:25 Bára Vaculíková!
00:41:34 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já vám děkuju za pozornost,
00:41:39 děkuju milým hostům, že přišli, že vy jste přišli!
00:41:44 A na shledanou!
00:41:48 Bára Vaculíková, doc. Frynta, Bolek Polívka!
00:41:58 Bára jde první, Bára je dáma.
00:42:00 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Účinkují: B. Polívka, B. Vaculíková a D. Frynta. Režie V. Polesný
V dnešním díle vás přijde pobavit herec, komik a mim Bolek Polívka, zpěvačka Bára Vaculíková a etolog a sociobiolog Doc. RNDr. Daniel Frynta, PhD.
