Všechnopárty

00:00:19 Dobrý večer, milí televizní diváci.

00:00:22 Také tentokrát se vám hlásím z pražského divadla Semafor.

00:00:25 Jenomže jak asi vidíte, divadlo je dnes prázdné.

00:00:28 Má to svůj důvod, vysvětlím.

00:00:30 My jsme se totiž rozhodli,

00:00:32 že dnes náš pravidelný vysílací čas věnujeme takovému malému ohlédnutí.

00:00:37 Takové vzpomínce na řadu hostů,

00:00:39 se kterými tady bylo opravdu, ale opravdu veselo.

00:00:43 Muzikanti takovému výběru říkají best off. No tak si to užijte.

00:00:48 My sme raz s Julom Satinským hrali jedno predstavenie,

00:00:53 ktoré sme hrali už 150x

00:00:55 a jeden večer sme vyšli na scénu a začali sme to hrať

00:01:02 a na tých miestách, kde sme boli zvyknutý,

00:01:06 bolo ticho.

00:01:07 Ale absolutné a celé predstavenie to ticho trvalo.

00:01:13 Najprv sme sa potili hrozou a potom sme sa začali na tom baviť.

00:01:20 A sami sme sa smiali na tých svojich vtipoch.

00:01:26 Keď sme skončili, dosť vyčerpaný, prišiel za nami 1 tých divákov

00:01:32 a povedal, že to predstavenie

00:01:34 kúpili pracovníci nejakého výskumného ústavu

00:01:39 a že nám ďakujú, že v živote sa tak dobre nepobavili.

00:01:43 -Ale divadlo pořád.
-Divadlo stále, ano.

00:01:48 V čem vás tak můžu teď diváci na divadle vidět?

00:01:52 V jaký hře a kde? Já vím, že i do Prahy zajíždíte.

00:01:55 U nás v divadle v Bratislave,

00:01:57 v mojom divadle, lebo ja som majitel divadla.

00:02:00 Já myslel, že jen ředitel!

00:02:01 Nie, ja nie som riaditel, ja som majitel toho divadla.

00:02:06 Štúdio L + S. Tak vy jste podnikatel taky.

00:02:09 No. Teraz je to ťažké. V krízovom období.

00:02:17 Viete, čo to je druhotná platobná neschopnosť?

00:02:21 Ja viem.

00:02:31 No, v televízii sa neobjavujem, pretože nevarím.

00:02:40 Chodím na zájazdy viac, jako keď som bol mladý.

00:02:43 Takže už som si zvykol, že som v aute,

00:02:48 sedím v aute a počúvam to, čo hrajú v rádiach.

00:02:53 -Jenom v autě.
-Je to niekedy trest.

00:02:57 -Vy udržíte 8 her současně?
-Keby len 8 her! Aj moč!

00:03:13 Prepáčte, že sa s tým vyťahujem. V tomto veku je to už velká devíza.

00:03:23 Teraz po 70 som sa stretol s jedným spolužiakom,

00:03:27 ktorého som roky nevidel.

00:03:29 On mi hovoril, ja ti gratulujem k tej 70, aj keď oneskorene.

00:03:34 Vieš aká je jediná výhoda nášho veku?

00:03:38 Ja hovorím, tak to neviem.

00:03:39 Hovorí, my už nemožeme umrieť predčasne.

00:03:44 To není žádný tajemství, taky jsi vyzkoušela spoustu diet,

00:03:48 já jsem taky vyzkoušel snad všechny, který existujou.

00:03:51 Která se ti tak nejvíc vyplatila, dieta?

00:03:55 Kterou bys mohla mně doporučit?

00:03:58 Já musím říct, že teď jsem v programu paní dr. Cajthamlové

00:04:03 a pana ing. Havlíčka a on mně...

00:04:08 -Zase nedělej reklamu tady nikomu!
-Aha!

00:04:11 Začni znova! Jak hubneš, Naďo, teďka?

00:04:16 Prostě hubnu tím, že jsem změnila životní styl.

00:04:20 -Mám od nejmenovaného člověka...
-To vypadá blbě zase!

00:04:28 Nejmenovaného člověka!

00:04:33 Dostala jsem návod!

00:04:36 Neříkej od koho, nejmenuj, jako, že tady je cenzúra,

00:04:38 tady cenzúra není, říkat to nesmíme prostě!

00:04:43 Už to máme jako roli, Naďo! Už to máme... Pauzu uděláme!

00:04:48 Naďo a co diety?

00:04:51 Teď jsem dospěla k názoru, že úplně změním životní...

00:05:00 To rád slyším!

00:05:06 Že, že úplně... změním životní styl!

00:05:14 To je z tvý hlavy určitě, viď?

00:05:19 -Protože o tom přemejšlíš.
-Já jsem se tak různě koukla, že?

00:05:25 Poptávala ses možná babek na ulici!

00:05:32 A potkala jsem člověka, který mi řekl...

00:05:37 To je dobrý! To ještě jde!

00:05:41 Který mi řekl, že když si myslím, že se přejídám, že se velmi mýlím.

00:05:51 Ale, že jsem podži... podvyživená!

00:05:57 Tobě nejmenovaný člověk řek, že jseš podvyživená?!

00:06:07 To měli Bohnice zrovna vycházku?

00:06:12 Prostě mně bylo řečeno

00:06:15 po různých váženích a měřeních, že...

00:06:18 -Jseš podvyživená!
-Že jsem podvyživená!

00:06:20 Že jím málo a blbě!

00:06:25 A byl mi sestaven jídelníček! Ovšem je to teda tragédie!

00:06:29 Jak to?

00:06:30 Protože ráno snídám a to musej bejt 3 krajíce chleba,

00:06:35 teď ještě prostě nesmím mazat máslem, sádlem, ničím,

00:06:38 tak mám takový pomazánečky a na to si dám hlávkovej salátek!

00:06:42 Takže to je snídaně.

00:06:43 A teď už za chvilku musí bejt svačina!

00:06:46 To máš další 2 chleby! A ještě k tomu jabko!

00:06:49 Ale jabka nesmíš moc! Tam je moc cukru!

00:06:52 Takže jenom půlka jabka, takže já si půlku takhle to,

00:06:54 půlku si schovám na odpoledne a to už se blíží oběd!

00:06:57 A teď kolik deka toho, teď je toho šíleně moc!

00:06:59 Já už skoro to nemůžu do sebe ani nasoukat!

00:07:02 A už se blíží 2. svačina! Už zas to mám!

00:07:05 Teď jseš po zájezdech! Já nosím krabičky! Já nosím tašky!

00:07:09 Furt si nosím, převážím,

00:07:11 pak rychle se musím, tu svačinu, najíst!

00:07:13 Za chvilku je večeře, pak ještě je 2. večeře!

00:07:15 Já zoufalá, jsem úplně přežraná!

00:07:17 To je hubnutí přežíráním!

00:07:21 To je nejlepší dieta, jakou jsem slyšel!

00:07:24 Ale jde to dolů! Já pomalinku oplaskávám!

00:07:28 Už si můžu podprsenku zapnout na ty druhý háčky, víš?

00:07:35 Jedinkrát jsem teda, to jsem opravdu pochybila,

00:07:39 protože já můžu si každý den si dát 1 dcl vína.

00:07:44 No co to je 1 dcl vína! To mně ani nechutná!

00:07:50 Já jsem si to nastřádala!

00:07:55 Jste tak nalehko?

00:07:57 Vzadu jsem vás viděl v nějaký bundičce.

00:07:59 Já jsem si říkal, že si sem vezmu sako,

00:08:01 ale nakonec jsem si ho nevzal,

00:08:03 protože jsem si říkal, že bych to dlouho vybíral,

00:08:06 to sako, tak jsem si říkal, že si ho nakonec nevezmu.

00:08:10 -Tolik sak máte?
-Mám 2.

00:08:16 Ale ty práva k čemu vám jsou?

00:08:18 Byl jste vůbec někdy, obhajoval jste někdy někoho?

00:08:22 U toho soudu, zkusil jste si to aspoň 1 x?

00:08:24 Jednou chtěl Tomáš Hanák, abych ho obhajoval.

00:08:29 Ve sporu proti ČT.

00:08:39 Já jsem mu nabídnul, že to udělám zadarmo,

00:08:44 když mu nebude vadit,

00:08:45 že při tom budu mít na sobě mysliveckou uniformu.

00:08:50 A on si pádem tím zaplatil nějakýho právníka.

00:08:55 A proč zrovna jako mysliv... Já to... V čem byl ten fór?

00:09:00 My jsme tehdy zrovna hráli v divadle Sklep spolu

00:09:03 a já jsem tam měl takovej mysliveckej výstup a říkal jsem si,

00:09:05 když už jsem si nechal tu uniformu ušít,

00:09:08 tak aby se jakoby...

00:09:11 -Užila!
-Trošku užila.

00:09:13 Vy jste byl v tom rádiu Limonádový Joe,

00:09:16 tam asi já jsem vás zaregistroval poprvé.

00:09:18 Možná i víc lidí! To musela bejt krásná doba!

00:09:21 To byla taková sranda v tom éteru, co se z toho rádia šířilo!

00:09:25 Vy jste sami tam museli zažít velkou legraci, ne?

00:09:28 Bylo to vlastně něco neuvěřitelnýho,

00:09:30 protože tehdy ty lidi, který vlastnili to rádio,

00:09:35 ani tolik netrvali na tom, aby to rádio vydělávalo.

00:09:41 Což je dnes k smíchu! Nepochopitelná věc.

00:09:44 Ale tehdy šlo o nějaký takový hnutí,

00:09:47 už jen to, že můžeme v tom éteru svobodně mluvit,

00:09:52 to byl pro nás takovej elixír, že jsme si říkali,

00:09:58 vlastně jsme měli pocit, že můžeme změnit svět.

00:10:00 Jsme propadli takovýmu dojmu krásnýmu.

00:10:03 -A vyzkoušeli jsme si tam...
-Mystifikaci! Volali jste různě.

00:10:07 Já miluju ty autentický věci, že se z rádia někam zavolá...

00:10:10 To bylo někdy strašný.

00:10:12 Někdy to bylo úžasný,

00:10:13 když jsme volali na polský vevyslanectví,

00:10:15 jestli dneska, když je ten svátek PLR, jestli už vařej ty košonky.

00:10:22 My jsme tam telefonovali od vrátnýho přes vyslance.

00:10:27 A oni, to zjistím támhle a teď volali si mezi sebou

00:10:30 a my, čekáme stále.

00:10:32 -Co jsou to košonky?
-To nic právě!

00:10:44 Jsem blbej, jak vrátný z ambasády! Teda opravdu!

00:10:48 Sám velvyslanec to zjišťoval. To bylo právě krásný.

00:10:54 To bylo dobrý.

00:10:56 Ale pak jsme přišli na to, že u tý mystifikace,

00:10:57 musíme dávat trošku těm lidem, který mystifikujeme,

00:11:01 tak jakoby naději na to,

00:11:02 aby pochopili, že to je ta mystifikace.

00:11:06 Protože když jsme to nedělali, tak to bylo takový trochu krutý,

00:11:09 když jsme jednoho bagristu vyhnali před barák,

00:11:11 aby čekal na taxíka nahej, tak...

00:11:16 Jak jste to zdůvodnili?

00:11:18 My jsme to zdůvodnili tím, že on hledal práci,

00:11:21 to byl smutnej příběh hrozně.

00:11:25 On hledal práci a my jsme řekli, že pro něj máme práci,

00:11:28 ale že by šlo o erotický služby.

00:11:33 A on, opravdu asi ta rodina na tom nebyla dobře.

00:11:37 Tak jsme mu dávali najevo, že teda jo, že jedna paní už čeká,

00:11:41 že by to bylo dobrý, ať jde teda před barák.

00:11:45 A on teda říkal, moment, já se ještě zeptám ženy.

00:11:50 Ptal se tý ženy, ta nějak svolila,

00:11:52 jsem říkal, ježíš, ta rodina na tom fakt není dobře!

00:11:55 Tak jsme mu řekli, taxík jede, tak jděte před barák,

00:11:58 ale musíte být už svlečenej, ta paní trvá na tom, aby...

00:12:02 Tak jsme si říkali, že je potřena jim...

00:12:04 A on říkal, dobře, tak já se teda svlíknu

00:12:07 a já teda jdu před ten barák.

00:12:09 Jsem to položil ten telefon, říkal jsem si,

00:12:12 tak mám tu mystifikaci rád, ale tohle mi přišlo takový

00:12:14 trochu moc, no.

00:12:16 Ale zase na 2. stranu, co jako?

00:12:18 Dyť jsme mu řekli, ať jde nahej před barák.

00:12:21 Tak jsme mu snad dali najevo, že to nemůžeme myslet vážně.

00:12:27 -Paní Anton...
-Prosím, Muriel.

00:12:30 Oh, yes.

00:12:36 -Only Muriel!
-Muriel!

00:12:39 Muriel, co vás to napadlo, jet do Česka a tady dělat byznys?

00:12:59 Nějakej přítel jí to poradil, jestli jsem dobře rozuměl.

00:13:01 -No vidíte, vy mě nepotřebujete!
-No jen to řekněte!

00:13:05 Zavolal mi kamarád a řekl, ať přijedu do ČR

00:13:08 a pomůžu mu založit byznys.

00:13:10 -To byl Čech?
-No, Canadien.

00:13:16 Věděla jste...

00:13:24 Muriel, věděla jste o Česku v té době něco?

00:13:28 Znala jste jméno nějaký, Čecha nějakýho?

00:13:36 -No.
-No. Thank you.

00:13:48 -1 name. Jagr. Zum Beispiel.
-Jagr.

00:13:57 -Jágr. Jaromír.
-Wayne Gretzky.

00:14:03 To je Canadien. Já myslím Čech! Jágr?

00:14:08 -Jágr.
-And Havel?

00:14:10 Ano.

00:14:12 2 name. Jágr, Havel. To stačí, abyste sem jela! Že jo?

00:14:19 -Yes!
-Yes!

00:14:27 Na jak dlouho jste sem původně jela?

00:14:32 -1 year.
-Na 1 rok jenom?

00:14:36 -Only.
-No a trošku se to protáhlo.

00:14:42 -Jak se řekne anglicky protáhlo?
-Vy jste zvědavej!

00:14:49 Jestli to překládáte dobře! To mě zajímá!

00:14:52 Vás musím kontrolovat.

00:14:54 Dobrý, my jsme si to tady už řekly.

00:14:57 Čili už jste tady teď kolik years?

00:15:02 10. 11!

00:15:07 Co rozhodlo, že jste si to z one year

00:15:11 protáhla na 10 years?

00:15:13 Ano, já umím počítat. Ale co bylo ten důvod?

00:15:24 -The peaple and company.
-Nemusíte!

00:15:38 Naši peaple tady a celá ta kumpačka. Společnost.

00:15:47 -Czech company!
-Czech company.

00:15:57 Já už jsem říkal, že pracujete v telekomunikacích.

00:16:02 Vždycky jste chtěla pracovat v tomto oboru?

00:16:05 Anebo jste třeba v Kanadě dělala něco jinýho?

00:16:08 Nebo chtěla dělat něco jinýho?

00:16:20 Prosím vás! Co říkala?

00:16:27 Ty jsi zatím natočil 1 film. Nebo víc?

00:16:30 -Víc.
-Víc? Ale 1 takovej hlavní.

00:16:32 -Nebo 1., ten se jmenoval jak?
-Líbáš jako Bůh.

00:16:37 -Líbáš jako Bůh. Tam jsi hrál.
-Teda pardon! Bazén!

00:16:43 -Líbáš jako bazén.
-Jmenovalo se to Bazén. Pardon.

00:16:47 -Cože?
-Jmenovalo se to Bazén.

00:16:49 Prvně ty jsi byl před kamerou v něčem, co se jmenovalo Bazén?

00:16:52 -Ano.
-A cos tam hrál? To já ani nevím.

00:16:55 Nevím. Já si to nepamatuju. Byl jsem strašně mladej.

00:17:00 -Strašně malej, pardon.
-A viděls to někdy?

00:17:03 V televizi jsi to viděl? Ten Bazén?

00:17:05 Sebe jako miminko? Ne.

00:17:07 Prvně jsi se na plátně viděl až ve filmu Líbáš jako Bůh.

00:17:11 A jak k tomu přišlo,

00:17:13 že ses najednou stal filmovej herec?

00:17:16 -Šel jsi na nějakej konkurz?
-Ano,šel jsem na konkurz.

00:17:20 Ale paní Poledňáková, to je paní režisérka toho,

00:17:27 tak chtěla o 2 roky staršího chlapečka.

00:17:32 -Já jsem byl 4letej.
-A ona chtěla 6tiletýho.

00:17:36 Někdy chtěj 8miletýho, aby vypadal na 6.

00:17:39 To tak ti režiséři někdy blbnou, víš?

00:17:43 Takže hledala chlapečka, jako jseš ty,

00:17:46 tak jsi šel na konkurz.

00:17:47 A přišels tam a co se dělo?

00:17:51 No tak, jako jo.

00:17:57 Něco ti řekli, viď? Ahoj.

00:18:01 -No a dál? Ukaž něco! Básničku?
-Já... Ty jo.

00:18:08 Co si pamatuješ?

00:18:10 -Pamatuju si na 1 scénu.
-Z toho filmu?

00:18:14 -Když už se filmovalo.
-Jo!

00:18:16 A to bylo co?

00:18:18 To jsem měl plechovku, mlátil jsem do ní dřevíčkem.

00:18:23 A takhle tam sedí Bartoška s Kaisrem,

00:18:25 povídají si o něčem a já říkám, já nic nevidím!

00:18:33 A Bartoška, tak si rozsviť! A potom podruhý: Já nic nevidím!

00:18:38 A au! A já jsem se praštil o strom

00:18:42 a měl jsem tu plechovku nasazenou na hlavě.

00:18:45 Jo takhle!

00:18:46 Ty chodíš už do školy, je ti 8 let.

00:18:49 8 let.

00:18:50 Tak to jseš v tý škole, co, jseš za filmovýho herce.

00:18:54 Viděli všichni z vaší třídy film Líbáš jako Bůh?

00:18:57 Nevím.

00:18:59 Ono Líbáš jako Bůh asi taky není moc pro děti.

00:19:02 -Ale je!
-V televizi to, myslím, běželo.

00:19:05 -Je to pro děti?
-Je.

00:19:09 Já nevím, jestli víš, že jsme kolegové?

00:19:10 Protože já jsem v tom filmu hrál taky!

00:19:12 Viděls ho vůbec celej?

00:19:25 Ten obličej! Cos to udělal? Ty mi to nevěříš?

00:19:30 -Viděls ten film celej?
-Viděl.

00:19:33 -Až do konce?
-Ano!

00:19:35 A jak tam je Kaiser v nemocnici

00:19:37 a nad ním stojí doktor a kouká, co mu je?

00:19:47 -Máš to doma na nějakým dývku?
-Jo.

00:19:50 Tak si mě pusť zejtra!

00:19:52 Já myslel, že to víš, že proto jsi i přišel!

00:19:55 To je můj kolega z filmu, tenhleten strejda!

00:19:59 A ty to vůbec nevíš! Já hraju ve filmu 1 x za život!

00:20:03 Hned s tebou a ty sis mě tam ani nevšim! To mě teda mrzí!

00:20:06 Ale ještě mi řekni 1 věc. Víš co mě zaujalo?

00:20:09 -Ty jseš původem Ital?
-Ne!

00:20:12 -No máš italský jméno!
-Ne, španělský! Španělský!

00:20:18 -Můžu se vrátit?
-Znova! Ty jsi Španěl?

00:20:21 Ne, Čech! Ale mám...

00:20:24 -K čemu se chceš vrátit?
-Vrátím se k tomu filmu.

00:20:27 Povídej!

00:20:29 Že jak tam byl Bartoška s tím Kaisrem,

00:20:32 tak mě naučili 1 písničku.

00:20:35 -Která v tom filmu není.
-Která v tom filmu není.

00:20:39 -A chceš nám ji zazpívat?
-Ano.

00:20:40 No tak spusť.

00:20:42 Tluče bubeníček, tluče na vrata, přišla mu otevřít holka nahatá.

00:20:48 Měla kozy jako vozy, nikdo nemeškej...

00:21:01 -To jim sedí, co?
-Co říkáš?

00:21:04 -To jim sedí, co?
-Jim jo.

00:21:06 -Jak se to jmenuje ta katedra?
-Katedra alternativní a loutková.

00:21:11 Alternativní herectví!

00:21:13 Jenže my jsme zjistili,

00:21:14 že jsme tam byli všichni, co nevzali na činohru.

00:21:16 Tak my jsme se vetřeli...

00:21:18 To tak chodí, že nevemou vás na normálku,

00:21:22 tak jdete dělat alternativu?

00:21:24 No to ne. Ale my jsme se hlásili většinou na obě

00:21:27 a nevzali nás na činohru, takže jsme zůstali na loutkárně.

00:21:31 -Opravdu jste vodila?
-Vodili, ano!

00:21:33 Fakt jste vodila loutky?

00:21:34 Každej půl roku jsme dělali,

00:21:35 třeba pantomimu jsme dělali půl roku, pak jsme vodili loutky,

00:21:38 pak jsme dělali zase Shakespeara, že jsme se setkali...

00:21:41 To na škole, ale i pro děti jste hrála?

00:21:44 Hráli jsme pro děti, ano. I v Dejvicích jsme hráli.

00:21:47 Co na to ty parchanti říkali?

00:21:51 Já to myslím tak, že pro děti, to je specifický publikum!

00:21:55 To není jen tak, hrát pro děti!

00:21:57 Já mám zkušenost, když jsem hrála čarodějnice,

00:21:58 většinou jsem hrála čarodějnice, nebo matky.

00:22:01 Vodila jste čarodějnice!

00:22:02 Ne, my jsme hráli třeba loutky a živý herci.

00:22:05 -Jste tam strčila hlavu?
-No ano!

00:22:09 Vedle tý loutky, opravdu? A něco jste řekla?

00:22:12 Byla jsem taková strašně drsná!

00:22:14 Třeba na mě křičely ty děti, táhni, ty svině!

00:22:25 To byla strašná náhoda totiž,

00:22:27 jak já jsem se dostala k herectví.

00:22:28 K tomu se dostaneme asi.

00:22:30 Já jsem chtěla na ekonomku, pak 2. rok jsem chtěla jít...

00:22:34 Tam vás nevzali na tu ekonomku?

00:22:36 Tam mě nevzali, protože se zjistilo, že to nejde.

00:22:39 -Že neumíte počítat. Něco takovýho.
-Něco takovýho.

00:22:43 Další rok jsem šla na filozofii, obor angličtina, čeština,

00:22:47 tam se zjistilo zase, že neumím anglicky.

00:22:52 Takhle jste oběhla všecky pražský školy,

00:22:54 až jste se dostala do Karlovky.

00:22:57 Až jsem potom, ten 3. rok

00:22:59 už jsem pracovala ve směnárně na Václavským nám.

00:23:03 A jednoho dne jsem přišla domů, takhle jsem vysypala tašku

00:23:06 a tam byl takovej papírek a na něm bylo napsáno:

00:23:09 Manželé Lovrechovi vás připraví k přijímacím zkouškám z herectví.

00:23:13 P.S. Dejte tento lístek tomu, o kom si myslíte,

00:23:17 že by mu mohl pomoci.

00:23:19 -To bylo normálně mezi věcma.
-Mezi těma dolarama?

00:23:23 Mezi těma dolarama v tý směnárně někdo dal tu cedulku, jo?

00:23:27 Někdo mi to tam hodil na ulici. Na ulici to tam někdo prostě hodil.

00:23:31 Při výměně peněz...

00:23:32 Ne. Stála jsem na refýži a někdo to tam hodil.

00:23:37 -Do směnárny!
-Ne, ne! Vy to furt nechápete!

00:23:42 Já jsem pomalejší dneska!

00:23:45 Já furt jsme v tý směnárně, vy už jste na refýži!

00:23:49 Vy si vždycky něco zamanete...

00:23:54 A to až vám řeknu, že jsem si myslel,

00:23:57 že váš tatínek je Jiří Melíšek, ten satirik

00:23:59 a váš tatínek je sedlák!

00:24:03 Já mám 4 otázky na satirika, tak už nevím!

00:24:08 Co budeme dělat? O čem si budem povídat!

00:24:12 Protože je o vás málo informací! Ale tahleta je zajímavá!

00:24:15 Že vám někdo hodil, ještě jednou, odkaď kam?

00:24:19 Jela jsem prostě tramvají, tam mně to někdo dal do tašky.

00:24:24 -Osud!
-Ano, osud!

00:24:26 Je to všeobecně známá věc, že v těch totalitních časech

00:24:29 asi když přišla nějaká nabídka

00:24:31 na nějakou roli v politicky zabarveném filmu,

00:24:35 že se těžko odmítalo.

00:24:36 Řekněte mně, já jsem tomu nechtěl věřit,

00:24:38 vy prej jste byl 1 z kandidátů

00:24:39 na roli Klementa Gottwalda v tom seriálu.

00:24:42 Ano.

00:24:43 Když si představím Gottwalda a vás!

00:24:45 Co shledávali společnýho na vás a na Gottwaldovi?

00:24:48 Představte si mě bez těch práskaček

00:24:51 a ten debilní funkcionářskej výraz v očích já mám!

00:24:56 Já jsem byl, myslím, 1 ze špičkovejch kandidátů!

00:25:00 A protože mě Sokolovský neměl rád, tak mě vyšoup naštěstí.

00:25:04 A odskákal to Štěpnička. Byli jsme 4 na to tenkrát.

00:25:08 -4 jste byli na Gottwalda?
-Ano.

00:25:10 Tak to jste byl rád, že jste z toho vypad.

00:25:12 Opravdu jsem byl rád.

00:25:13 Ale jedný roli jste neutek, to byla v tom Zemanovi.

00:25:19 -Zase jste si zahrál hipísáka.
-A první feťák! První feťák!

00:25:24 My jsme vůbec nevěděli, jak to hrát!

00:25:26 -My jsme neměli žádný zkušenosti!
-Študoval jste někde ty feťáky?

00:25:30 Snažil jsem se něco získat o tom! Ale tady nebyli feťáci!

00:25:33 Tady buď jsme chlastali, nebo kouřili.

00:25:36 S fetem jsme neměli žádný zkušenosti.

00:25:39 To bylo takový... A teď to nedávno šlo!

00:25:44 Přepli jsme po MS ve fotbale, s mojí ženou,

00:25:49 před tím na jedničce šel nějakej pořad, kde jsem hrál,

00:25:52 ale na to jsme se nekoukali a přepli jsme na 168.

00:25:56 Já říkám, Jano, já jsem ve 168! Ty lidi se zblázněj!

00:26:02 Ty se prostě pozvracej! Dyť jsem tam furt!

00:26:06 To byl právě, že rozpitvávali Mimikry!

00:26:09 30 případů majora Zemana.

00:26:13 Tam byl jsem jako ten rocker, takhle jsme si to představovali.

00:26:21 A pak střih a v letadle a to upravenej,

00:26:26 už v občanským krásným obleku,

00:26:28 aby mi věřili ti pohraničníci, že do toho letadla můžu!

00:26:34 A předtím, že si něco vemu a jsem takovej oblouzněnej.

00:26:38 A já jsem to nikdy pořádně neviděl!

00:26:40 Koukám na to, říkám, hergot, to je blbý!

00:26:43 To to přeháním, toho feťáka, to hraju blbě, to je blbý.

00:26:47 No nic. Střih. A byl záběr na našeho europoslance

00:26:52 pana dr. Ransdorfa.

00:26:57 Že dluží nějaký prachy. On tam prostě... A tam...

00:27:04 Tekly mu bryndy, říkám, prdlajs! Takhle jsem to měl hrát!

00:27:13 Choděj hodně na vás. Hlavně holky. Vy furt tady jste neříkal publikum!

00:27:18 To jste ještě to slovo nepoužil, ale jen, že přijdou holky!

00:27:21 -Čili kolik %? 90 % jsou holky?
-Těžko říct! Ne, ne.

00:27:25 -Tak bajoko.
-85.

00:27:30 85 holky, jo?

00:27:31 Ale taky jako, mám pocit,

00:27:34 teď se mi vybavuje, jak na vás koukám,

00:27:36 že jsou to takový fanynky, co třeba i kolabujou

00:27:39 při těch vašich koncertech.

00:27:41 -To se nám teď stalo v Brně.
-V Brně nějaká zkolabovala.

00:27:46 My jsme hráli koncert v Brně a při poslední písničce,

00:27:51 když je dobrá atmosféra, tak skočím do davu.

00:27:55 -Jak se na vás dívám...
-Ne, tam ne!

00:28:00 Taková atmosféra tady není!

00:28:06 -V Brně ta atm...
-Byste támhle babce rozrazil hlavu!

00:28:11 A je úplně po atmosféře!

00:28:21 V Brně samozřejmě ta atmosféra byla,

00:28:25 v Brně ta atmosféra byla a tak jsem tam skočil!

00:28:28 -Jako bez kytary!
-Sundám si kytaru...

00:28:31 Jasně a letíte!

00:28:33 A v tu chvíli, už některým z těch lidí dochází,

00:28:36 aha, už jde k nám!

00:28:39 A už se samozřejmě připravujou, takoví ti slabší už se bojí

00:28:43 a takoví ti silnější už se připravujou.

00:28:46 Tak já jsem tam skočil a potom mi jen kamarádi říkali,

00:28:50 kteří tam samozřejmě stáli mezi nima, že takhle jsem jel,

00:28:54 takhle si mě podávali

00:28:55 a v jednu chvíli se jedna holka dotkla, myslím, že takhle lýtka.

00:29:01 -A omdlela štěstím!
-A omdlela.

00:29:09 Teď si vemte, kdyby šáhla o kus dál!

00:29:20 To se v tom mumraji může stát, samozřejmě.

00:29:23 -To se samozřejmě stává!
-Proč byste jinak skákal!

00:29:30 To se samozřejmě stává

00:29:33 a proto je vždycky dobré tam skákat takhle po zádech.

00:29:37 Po zádech!

00:29:39 Hodí se ti teda tahle fyzická připravenost

00:29:43 i v civilním životě?

00:29:45 Já vím, že máš někdy takovou smůlu, že,

00:29:47 mě to nepotkalo celej život...

00:29:48 -Ty děláš, že to nevidíš, Karle!
-Že jdeš kolem rvačky!

00:29:51 Ty děláš, že to nevidíš! Já znám typy, jako ty!

00:29:53 Prostě někdo někoho okrádá

00:29:55 a ty lidi strašně naléhavě si něco čtou zrovna,

00:29:58 nebo se dívají z okna, nebo na sebe...

00:30:00 Kdybych třeba slyšel volat někoho o pomoc,

00:30:02 tak běžím samozřejmě.

00:30:04 Ale já jsem 40 let neviděl rvačku!

00:30:07 Karle, to je strašný, když máš čidla na tohle nastavený,

00:30:11 tak to vnímáš, bohužel. A ještě je další problém,

00:30:13 že se živím jako herec a hraju v Činoheráku, v divadle

00:30:16 a chodím v noci domů pěšky většinou, nebo často,

00:30:20 tak v tý Praze se po tý 10. hod. nebo 11., dějou věci!

00:30:24 Ti opilci, kteří chodí na Vinohrady do těch restaurací se občerstvit,

00:30:29 tak potom plni znovu nabyté odvahy lezou po autech, převrací popelnice

00:30:35 a to jsou právě ta úskalí, do kterejch já se namotávám,

00:30:37 protože mám občanské myšlení a cítění, tak je vždycky okřiknu.

00:30:41 Jenže tam je kontraproduktivní, že mám známej obličej

00:30:44 a oni mně řeknou, herče jdi...

00:30:47 -Sprostýho něco.
-Do prdele.

00:30:51 A to zase mě, jako občana, naštve a teď jdu do křížku...

00:30:57 -Jak do křížku?
-S nima do křížku fyzicky.

00:31:00 -Napřed verbálně a pak i fyzicky.
-Napřed řekneš, ty jdi taky někam.

00:31:03 To neřeknu. Že ti není hanba, ty...

00:31:10 -A pak si... Cos myslel, že řeknu?
-Já vím, že mluvíš slušně!

00:31:15 Cos myslel, že jsem si myslel? Co tě napadlo, že jsem řekl?

00:31:20 Nic jinýho, než... Já jsem se smál, že ty ses smál!

00:31:24 Já jsem se smál, že jsem viděl, že máš dobrou náladu!

00:31:26 Ty se směješ, já se jako blbeček taky směju! Ze zdvořilosti!

00:31:34 Vím, že jsi mu řek, chlapče, uklidni se!

00:31:36 Něco takovýho stabilizujícího.

00:31:40 Ale oni pro to většinou nemají pochopení.

00:31:43 A pak je problém, že ten konflikt nastane.

00:31:45 Vy máte 2 možnosti.

00:31:46 Když do toho jdete,

00:31:47 tak musíte počítat, že se může stát cokoliv,

00:31:48 nebo děláte, to co děláš ty,

00:31:50 že třeba, čoveče, mně už to pojede a pryč!

00:31:54 A já do toho většinou jdu, bohužel.

00:31:57 A ten morální aspekt, který z toho vzejde,

00:31:59 když třeba se mi podaří je přemoci

00:32:01 a pak spolu uklízíme potupně tu popelnici anebo tak,

00:32:04 tak oni zase se vymezí vůči mý profesi a řeknou,

00:32:08 ty si myslíš, ty debile, že když jseš herec, že to...

00:32:11 Až tě příště potkám, tak tě zabiju!

00:32:13 A vždycky to dopadne takhle tragicky.

00:32:16 A já kolikrát,

00:32:17 jak jsem si dřív přával, kdybych měl třeba jedno přání,

00:32:19 že bych si přál, aby se měli všichni rádi,

00:32:22 nebo aby byli všichni hodný, to jsem si přával ještě nedávno!

00:32:26 -Aby byli všichni lidi hodný.
-To je blbost, vím.

00:32:30 Byl jsi ochotnej spráskat kvůli tomu kohokoliv...

00:32:34 To nebylo míněno takhle.

00:32:35 To bylo míněno, že kdybych třeba chytil zlatou rybu

00:32:38 a ona i dala jen 1 možnost volby!

00:32:41 A teď uvažuju, že budu chodit na ryby

00:32:43 a kdybych ji fakt chytil, tak bych si přál,

00:32:45 abych měl jinej obličej, aby mě nikdo neznal!

00:32:48 A to je ta relativita toho,

00:32:49 že jsem se vlastně vykašlal na všechny ostatní jen kvůli sobě!

00:32:53 Čili ty sám nikdy nevyprovokuješ nějakou melu.

00:32:56 Ty prostě chodíš z práce pěšky tak dlouho, až se něco semele!

00:33:02 Mně už třeba kolikrát i je zima, nebo mě bolí nohy.

00:33:05 Už bys šel spát třeba!

00:33:07 A pak někoho ze zoufalství napadnu!

00:33:11 V NDR bol vynikajúci šprintér,

00:33:14 dokonca bol majster Európy na 100 m.

00:33:16 -Němec!
-Ale východní!

00:33:19 Ale Němec! A volal sa Manfred Kokot.

00:33:28 Tak sa volal! Boli aj fotbalisti! Jebavý, Pičman...

00:33:34 Prosím tě...

00:33:44 Musel som ich komentovať!

00:33:47 Bol to Manfred Kokot, ktorý behal 100 za 10,1.

00:33:51 A komentoval som mítink z Berlína,

00:33:54 otvorenie tartanovej dráhy, mám dojem.

00:33:57 Mali mítink atletický, celý svet tam bol.

00:34:01 Z našich tam boli Janeček a Mandlík,

00:34:06 otec tenistky Mandlíkovej, obaja šprintéri z Dukly Praha.

00:34:10 A v tej 100 bežal spomínaný Manfred,

00:34:15 Američan, Francúz, Rus.

00:34:17 Ja keď som vidiel tu štartovku,

00:34:19 si hovorím, ja musím, nemožem to nechať len tak.

00:34:26 Bum, vybehli, po 5 m, 10, už mal obrovský náskok,

00:34:31 suverénne vyhrál samozrejme.

00:34:32 -Němec vyhrál!
-Ano, Manfred.

00:34:34 -A naši?
-Predposledný a posledný.

00:34:39 Na 7., na 8. mieste! Tam bola špička svetová!

00:34:43 Ja hovorím, podla očakávania

00:34:45 suverénne zvíťazil Manfred Kokot z NDR, 2. bol Francúz,

00:34:50 3. bol Američan, 4. Rus

00:34:52 a naši, žialbohu, predposledný, posledný.

00:34:55 A tak som si povzdychol,

00:34:56 že aká škoda, že u nás nemáme takýchto Kokotov.

00:35:12 Nemali sme! Lebo mali sme?

00:35:16 -Ozvali se ti potom některý?
-Okamžite telefonát z Prahy!

00:35:20 Z režie! Soudruhu! Tos nemoh říct nějak jinak?

00:35:26 Hovorím, to som to mal preložiť do češtiny?

00:35:30 Nebylo to trošku kontraproduktivní?

00:35:32 Taková nálepka rovnou český Tom Jones?

00:35:35 On Franta Čech si mě vybral.

00:35:37 Sháněl zpěváka do kapely a do divadla.

00:35:39 A napsal článek Mystický český Tom Jones.

00:35:42 A protože to je Franta Čech,

00:35:44 tak v tom prvním časopise byl článek o mně,

00:35:47 ale na fotce byl Franta Čech!

00:35:49 Z neznámejch důvodů. A pak ty písně prostě...

00:35:52 Tom Jones měl krásný kantilény a Franta mi skládal písně:

00:35:56 Dobou poslední jsem nějaký nesmělý.

00:35:59 Proto, že jsem bukvice, tak mě zpočátku,

00:36:02 ale pak se to spravilo...

00:36:04 Těma písněma

00:36:05 si o tobě lidi mysleli, že máš pochybnou orientaci.

00:36:08 Já si dokonce vzpomínám,

00:36:09 že jednou byly nějaký Písničky pro hvězdu.

00:36:11 A Franta Čech to nechtěl zanedbat.

00:36:14 A to byla nějaká písnička Admirál s mašlí.

00:36:17 -Ano! A pak se mi to stalo!
-Co se ti stalo?

00:36:20 Najal paní Machů, to byla choreografka z Karlína

00:36:23 a ona mi udělal celou písničku!

00:36:26 Jak to bylo? Taková svižná písnička!

00:36:30 Sváteční září ráno tě vítá,

00:36:36 usměv z tváří nad vodou svítá,

00:36:38 do vlasů si dej...

00:36:44 Vy jste teda z Třince. Nemáte žádnej akcent.

00:36:48 Jak jste se to v Praze odnaučil?

00:36:50 Já jsem velmi přizpůsobivý člověk.

00:36:53 A vždycky tam, kde přijedu, tak tam mluvím tak, jak oni mluví.

00:36:58 Jestli mi jako rozumíte.

00:37:09 Teď už jsem skoro nerozumněl. Jste zůstal v tom Třinci malinko.

00:37:14 Ale já ten severomoravskej, já to mám rád.

00:37:16 Vlastně jsem rozumněl. A už mluvíte pražsky normálně.

00:37:20 Já jsem docela dlouho v Praze. Já jsem tady od svých 15 let.

00:37:23 -To jste dlouho.
-No to jo!

00:37:26 To jo!

00:37:28 To už je téměř 10 let, to bude v květnu. A pořád bloudím.

00:37:34 Měli bysme říct, že ze začátku

00:37:35 jste na nějakou uměleckou kariéru vůbec neměl našlápnuto.

00:37:38 Že to vypadalo, že budete slavnej sportovec.

00:37:41 Mimochodem už to příjmení vás ke sportu předurčuje.

00:37:44 Děkuju.

00:37:45 Vás tipuju podle příjmení, že buď jste byl běžec

00:37:48 anebo na koni jste jezdil.

00:37:49 No obojí. Já jsem dělal moderní pětiboj.

00:37:53 Moderní pětiboj.

00:37:54 To je plavání, střelba, běh, jízda na koni a šerm.

00:37:58 A poněvadž jsem začal hodně z koně padat,

00:38:01 tak jsem začal hrát na kytaru.

00:38:04 To byl ten důvod?

00:38:05 Ale vy jste dosáhl nějakejch solidních výsledků.

00:38:07 My jsme byli coby družstvo mistři Evropy v družstvech,

00:38:12 jako to družstvo jsme vyhráli ME v družstvech.

00:38:15 -Vy jste byl mistr Evropy!
-S 2 dalšími kamarády.

00:38:19 -V moderním pětibioji?
-To byl ještě trojboj.

00:38:21 Tam je to takové složitější.

00:38:22 Tam se s věkem přibírají i kategorie.

00:38:24 A pak následně se s věkem přibírají kila.

00:38:30 Mně to je nesmírně sympatické. Hlavně ten šerm.

00:38:35 To je dobře.

00:38:44 Nechci vypadat jako nějakej trouba,

00:38:46 ale ani nevím, jak se liší ten moderní pětiboj

00:38:49 od nemoderního pětiboje.

00:38:51 Je vůbec nějakej nemoderní?

00:38:53 Já jsem si tu otázku taky často pokládal.

00:38:55 -A k čemu jste došel?
-Nedošel jsem k ničemu.

00:38:58 Zkrátka je to moderní pětiboj a starý pětiboj, nebo ten klasický,

00:39:04 nevím, jestli jsem málo pátral, ale nedošel jsem žádné odpovědi.

00:39:08 No asi stříleli ze starších zbraní, ne?

00:39:10 Vy jste famózní!

00:39:18 Pane Šípe, pozvete nás ještě někdy s panem Klusem?

00:39:24 Ale vy jste se dal na hereckou dráhu.

00:39:26 Já jsem se dostal na DAMU, ale administrativní chybou.

00:39:30 -Takovou náhodou šťastnou.
-Administrativní chybou?

00:39:34 Já tomu věřím, že to tak bylo.

00:39:36 Poněvadž když se teď vidím třeba, jak hraju,

00:39:39 tak si říkám, že to jinak být nemohlo.

00:39:42 To si děláte hezkou reklamu tady, jako herec.

00:39:44 Ale ne! Já třeba bych strašně rád hrál někdy v pohádce,

00:39:47 teď ještě, dokud můžu, prince.

00:39:50 -To jste ještě nikdy nehrál?
-Právě, že ne.

00:39:52 Kam koukáte?

00:39:53 Chtěl bych ukázat všechny své strany.

00:40:04 Vy jste se tam dostal, podle vaší skromné úvahy omylem.

00:40:09 Ale studujete, kolikátým rokem tam jste?

00:40:11 -Teď už 5. a možná to dodělám.
-Možná to doděláte!

00:40:15 Kdo je vašim prof. na DAMU?

00:40:16 Třeba pan Michal Pavlata, paní Jaroslava Adamová,

00:40:20 paní Mirka Pleštilová.

00:40:21 Třeba s paní Adamovou to bylo na delší dobu.

00:40:24 Ta mi vlastně až ve 3. přestala říkat, že jsem blbej.

00:40:29 Do tý doby pořád?

00:40:30 Do tý doby to bylo dost složité mezi námi.

00:40:34 Protože ona, moc se jí nelíbilo,

00:40:36 že jsem k té škole ještě prozpěvoval.

00:40:39 A vždycky za mnou přišla a říkala,

00:40:40 ty, jak děláš ten rock, tak to tady máš sevřený

00:40:43 a nemůžeš pak mluvit na jevišti!

00:40:45 Měli jsme velký problém mezi sebou, ale potom v tom třeťáku,

00:40:49 když jsme přešli do Disku,

00:40:50 což je divadlo školní, kde se absolvuje,

00:40:54 tak za mnou přišla paní Adamová po premiéře Tartuffa,

00:40:57 což byla naše 1. inscenace a řekla, já jsem se spletla.

00:41:01 To bylo moje největší vítězství! To bylo daleko výš, než ME.

00:41:05 Že jste získal na svoji stranu paní Adamovou.

00:41:08 -Že jsme si porozuměli.
-A teď mi řekněte...

00:41:12 Já si s ženami moc jinak nerozumím.

00:41:19 Ale já hovořím pouze turecky.

00:41:25 No dobře, ale vy teď skončíte školu...

00:41:28 -No doufám.
-Začnete něco hrát.

00:41:32 Jaký role si myslíte? Jaký obor je pro vás?

00:41:34 -Romeo nebo Hamlet?
-Princ.

00:41:39 Se mnou si na střední moc nevěděli rady.

00:41:41 Já jsem byl takový veselý člověk, oblíbený v kolektivu.

00:41:44 To je vedlejší.

00:41:48 Říkali mi prostě, z tebe musí být komediant nebo něco.

00:41:52 Tak já jsem si říkal,

00:41:53 buď ze mě bude něco, nebo komediant!

00:41:56 Tak jsem podal tu přihlášku na DAMU.

00:41:59 Pak jsem na to zapomněl a najednou jsem zjistil,

00:42:02 že je ten termín, kdy se tam mám dostavit.

00:42:04 A v předvečer toho přijímacího řízení

00:42:07 jsem si tak napsal osnovičku improvizovaného monologu

00:42:12 na téma, že jsem hospodský v restauraci,

00:42:15 který vždycky toužil být hercem

00:42:18 a jsem hospodským v restauraci, kam chodí ti herci pít.

00:42:21 A celý ten skeč spočíval v tom,

00:42:23 že jsem nadával té přijímací komisi.

00:42:26 Že oni si splnili ten sen a já ho nemám.

00:42:29 Pak se divte, že vám Adamová říkala, že jste blbej, 3 roky!

00:42:33 Když vy jí u přijímaček nadáváte!

00:42:36 Potom jsem zazpíval svoji píseň

00:42:40 a následně po mně chtěli lidovou píseň.

00:42:43 A tu já jsem bohužel si nepřipravil.

00:42:47 Mě tak napadla taková spásná myšlenka,

00:42:49 kterou bych se mohl z toho vykroutit,

00:42:52 že umím pouze čínskou lidovou píseň.

00:43:00 A že je to teda v severočínském dialektu,

00:43:05 pro ty z vás, kteří rozumějí, je to velmi nesrozumitelné,

00:43:09 tak bych vám řekl, že to je klasická zápletka,

00:43:13 chlapec na rýžovém poli kope a teď sní o té dívce.

00:43:17 Jsem říkal, mám k tomu i takový malý taneček.

00:43:21 A stále jsem se snažil pohledem vysvětlovat,

00:43:24 to je všechno!

00:43:27 Oni stále vyžadovali, takže já jsem se postavil.

00:43:30 -Můžu se postavit?
-Můžete.

00:43:33 Já jsem se postavil a udělal jsem zhruba toto.

00:43:37 Hígašídysumvitogá, šíjávasé,

00:43:44 umagétamakarimó taouó!

00:43:51 A pak přišel refrén.

00:43:55 Africký smích je fyzicky poměrně náročná záležitost.

00:43:59 Je 1/2 ledna,

00:44:00 takže to je dobrá doba, abychom se trochu zahřáli.

00:44:03 -To zvládnou!
-Jo, myslíte, že jo?

00:44:05 -Africkej smích zvládnou!
-Mám pro vás dobrou zprávu.

00:44:08 Je to spojeno s recitací poezie,

00:44:09 takže budete v televizi zároveň coby dramatičtí umělci.

00:44:13 -Blahopřeji vám.
-Jo vy na to musíte si stoupnout.

00:44:16 Postavte se, přátelé.

00:44:18 -Můžu s váma?
-Můžete, no.

00:44:20 Zaujměte polohu afrického bubeníka.

00:44:31 -A pozor, začínáme.
-Oni to všichni nemaj.

00:44:34 Čili, zaujmout polohu WC! Rozumíte! Turecký záchod bych řekl!

00:44:40 A opakujte po mně jednotlivé verše.

00:44:44 Na řece Zambezi na každém záleží!

00:44:51 Ho ho ho ho ho ho ho! Ho ho ho ho ho ho ho!

00:45:00 Pozor! Přichází zápletka!

00:45:04 Strašlivý krokodýl z hlubin se vynořil!

00:45:13 Ho ho ho ho ho ho ho! Ho ho ho ho ho ho ho!

00:45:26 Kamba je hodná samice, ale musím se přiznat,

00:45:28 jednou jsem moh bejt bez dětí, kvůli ní.

00:45:32 -Vy jste moh bejt bez dětí?
-Abych to popsal.

00:45:35 -V přípravně jsou dveře mřížový.
-Vy jste si ji vzal domů?

00:45:41 Ne! V tý zoologický je přípravna, kde se připravuje krmení,

00:45:46 jsou tam skleněný okna,

00:45:47 ty gorily na vás koukaj, jak to připravujete a už se těšej.

00:45:50 Richardova oblíbená věc je, že si sedne a takhle na vás klepe.

00:45:54 Co myslíte, že to znamená? Zrychli, máme hlad!

00:45:58 To tam takhle on už má, takže se zrychluje to klepání,

00:46:01 takže vy řežete jak to, teď to dáte do lavórů

00:46:06 a vlastně pak je pouštíte do takovejch oddělovacích boxů

00:46:08 a každej má svý dveře, ty gorile to vlastně podáváte.

00:46:12 Ale teď se nic nepřipravovalo a Kamba si chtěla hrát,

00:46:15 ona je opravdu hodně komunikativní, takže jsem otevřel ty dveře,

00:46:18 byly tam jenom ty mřížový,

00:46:20 mříže jsou asi takhle daleko od sebe

00:46:22 a je tam 1 otvor větší, abyste tam mohli,

00:46:24 když oni něco vám podávaj,

00:46:26 nebo když jim chcete sáhnout třeba na břicho nebo na nohy,

00:46:28 prostrčit ruku.

00:46:29 Musíte dávat bacha, pořád to jsou zvířata.

00:46:31 Ale u Kamby to tak nikdy nehrozilo. Tak jsem si s ní povídal, všechno.

00:46:36 Jsme si tam nějak něco říkali a zazvonil mi mobil.

00:46:39 A já jsem se otočil k ní zádama a teď koukám, kdo mi volá

00:46:45 a ono ji to tak rozčílilo, což já jsem samozřejmě nevěděl.

00:46:47 -Že jste se k ní otočil zády?
-Že jsem se k ní otočil zády.

00:46:50 Boris taky to nemá rád.

00:46:53 To má Boris s Kambou společnýho! Urážlivý jsou prostě!

00:47:00 Jak jsem stál, tak ona prostrčila zezadu tu ruku

00:47:04 a protože už nevěděla, jak mě má kontaktovat,

00:47:06 tak mě zespoda chytla...

00:47:08 Jé! Proto ty děti teda!

00:47:12 Proto ty... A teď já jsem v tu chvíli nevěděl vůbec,

00:47:15 já jsem neměl slova, teď kolegyně:

00:47:19 Pusť mu ty koule, Kambo! Teď ona na štěstí...

00:47:31 Teď na štěstí pustila! Mám teď zdravý děti už.

00:47:36 Ona by jinak nerozuměla, kdyby to řekla slušnějc?

00:47:38 Ono se nešlo otočit!

00:47:40 Otočit se nešlo, ale říct to šlo jinak!

00:47:43 No ale v tu chvíli, zaplaťpánbůh, že zařvala na ni!

00:47:46 Ona pustila, Kamba odešla a já eee!

00:47:51 Půl hod. srovnával hlas! Ale jako dobrý!

00:47:54 Takže ono to není jednoduchá práce.

00:47:57 Kama, to je 1. orangutan, kterej se kdy,

00:47:59 v 72. mám dojem, narodil.

00:48:01 V celým Československu 1. orangutan.

00:48:04 -Se narodil tady v zajetí?
-V Praze, no.

00:48:07 A on nikdy neměl samici a rodiče mu vlastně umřeli hned,

00:48:12 takže ho vychovávala lidská máma, paní Gottfriedová.

00:48:16 A on celej život vlastně, než já jsem nastoupil,

00:48:20 tak žil sám v kleci a vedle žil orangutan, taky samec.

00:48:26 Nikdy spolu nemohli, samozřejmě, samci k sobě nemohli.

00:48:29 A tenkrát nám bylo všem líto, že on nemá tu samici.

00:48:32 Tak jsme tlačili na vedení,

00:48:33 to bylo ještě starý vedení, ještě před Fejkem.

00:48:38 Že potřebuje tu samici. A oni, ten nebude plodnej!

00:48:44 A teď, jak jim dokázat,

00:48:45 aby mu sehnali tu samici, že je plodnej.

00:48:50 A on měl velkej handicap.

00:48:52 Jeho hrozně vzrušovaly lidský ženský.

00:48:55 -Takže prošla návštěvnice...
-Lidský! Prostě ženský!

00:49:06 Já už jsem z toho zblblej!

00:49:15 Tohle až uslyší moje lidská ženská,

00:49:19 tak se mě zeptá, koho jsi to tam měl?

00:49:23 Prošla návštěvnice pavilonem,

00:49:26 to byl ještě ten starej, smradlavej pavilon,

00:49:30 on vletěl na mříže, vystrčil ho...

00:49:33 Tak my jsme potřebovali dostat to jeho sperma

00:49:36 a dát pod mikroskop...

00:49:38 Když, tak to nazývejte nějak. Já jen už vidím, kam se blížíte.

00:49:44 Ne, ne! Teď jsem přemejšlel.

00:49:48 Tak abychom nějakým způsobem toho docílili,

00:49:51 tak se to nakonec udělalo tak, že jsem měl kamarádku na lvinci...

00:49:56 -Cože jste měl?
-Kamarádku na lvinci.

00:49:58 Ještě jsem zapomněl říct, že ho vzrušovalo,

00:50:02 ženy s velkým poprsím.

00:50:05 To ho vyvádělo úplně do nejvyššího toho...

00:50:07 -Taková nenormálnost.
-Taková nenormálnost.

00:50:10 Takže jsem si přitáh, přived kolegyni...

00:50:21 Kriste pane!

00:50:23 Teď to bude vypadat, že jsme všichni hrozní úchyláci!

00:50:26 To byla odborná práce na tomhletom! To pak z toho bylo!

00:50:33 Přišla, říká, co chceš.

00:50:35 Říkám, hele, já vás tady zavřu, do takovýho malýho boxu,

00:50:38 tam on chodí jako do ložnice,

00:50:40 ty si sundáš tričko, vyválíš to, on tam vletí,

00:50:43 já jsem měl chirurgickou rukavici, teď jsem to měl připravený všechno,

00:50:46 já mu odeberu odborně sperma, on si to ode mě třeba nechá udělat

00:50:51 a já to donesu veterináři, kterej už byl připravenej.

00:50:54 On tomu nikdo nevěřil! Ona vytáhla...

00:50:56 Čili podvod vlastně na toho orangutana.

00:50:59 -No ne, on se koukal!
-On se koukal.

00:51:01 A nemusel tentokrát dělat on nic, protože tam...

00:51:04 A vy nějak zezadu, jako ta Kamba vám, jo?

00:51:09 -S rukavicí.
-No chirurgickou.

00:51:12 Chirurgickou. Jakou jinou!

00:51:15 Tak se to odebralo, trvalo to zhruba...

00:51:17 A ona na to přistoupila, ta vaše od těch lvů?

00:51:20 Taky odbornice, takže přistoupila.

00:51:23 Ona přistoupila, že se bude před orangutanem svlíkat?

00:51:26 -No tak se svlíkla, no.
-Nestyděla se?

00:51:29 No ne, my jsme tam byli jen my 2 a von.

00:51:37 -Člověk si má plnit své sny.
-To už jsme tady řešili.

00:51:41 Právě 1 z těch snů,

00:51:43 ta červená nit mého života je to autobusáctví.

00:51:47 Já jsem vůbec, ale absolutně neinklinoval ani k jevišti,

00:51:50 ani k tý muzice, to všecko bylo z donucení.

00:51:52 Tajně jste snil o autobusu?

00:51:54 To byla vlastně horká linka mého života, nebo mého dětství.

00:51:58 My jsme neměli auto. Nikdy.

00:52:01 A já jsem byl jak balík posílanej z Prahy do Libochovic

00:52:04 na chalupu a zpátky, jsem seděl na tom motoru vyhřátým v RTO.

00:52:09 Jak byly vevnitř ty motory v koženým obale takhle?

00:52:13 No v koženkovým. Reálnej socializmus!

00:52:18 Jak mě opravil!

00:52:21 Pozor! Na to já jsem háklivej! Tady je tenkej led!

00:52:25 Protože přes RTO 706 Škoda já jsem opravdu honěnej.

00:52:29 Já mám v pracovně sbírku, kde mám od nákresů z výroby,

00:52:32 jak se vyvíjel ten model, originály všechno.

00:52:35 Za to dávám strašný prachy!

00:52:36 Na zdi místo Českého lva mám volant plesnivej,

00:52:41 kterej jsem vydražil za takový peníze...

00:52:44 -Volant z RTO?
-Z RTO plesnivej!

00:52:47 Kterej byl vrostlej na zahradě někde, ani nevím mezi čím!

00:52:51 A to jsem vydražil a nesl jsem to, jak svatej grál, tady z pošty!

00:52:55 Jsem to všem ukazoval, oni dělali...

00:52:58 To mám na zdi, to je dominanta! Místo hodin mám zastávku ČSAD!

00:53:07 Neuvěřitelnou sbírku autobusů všech modelů,

00:53:09 ale když je to RT, tak jsem na infarkt!

00:53:12 Takže proto já jsem vytvořil si z těch autobusáků takový svý modly.

00:53:18 Nebylo video, nebyl Spiderman, nic!

00:53:20 -Tak Major Zeman, tak co jsem...
-To je lepší autobus.

00:53:24 Muž na radnici!

00:53:26 -A byl jste s tím někdy u doktora?
-Byl. Byl.

00:53:29 -To je slavná story.
-Berou to jako úchylku? Úchylka!

00:53:35 No problém. Já jsem neřek to podstatný!

00:53:37 Já jsem doma si vyrobil,

00:53:40 z dílů který jsem nakrad na vrakovišti,

00:53:43 tak jsem si vyrobil model toho řidičskýho kokpitu.

00:53:47 Takže ve stoličce byl zasunutej volant černej, s tou tyčí.

00:53:51 Ten byl utaženej řemenem,

00:53:52 aby to kladlo ten odpor, jako servo motor.

00:53:55 Z těch kancelářskejch spojek a z parket

00:53:57 jsem si vyrobil plyn, brzdu.

00:54:01 Junyj těchnik mi posloužil, tam jsem si přehazoval

00:54:04 červená, oranžová, zelená, vlastní semafory.

00:54:08 To bylo kompletně vybavený! A já jsem used...

00:54:13 -Jako dítě!
-No...

00:54:19 Já už jsem to mnohokrát vyprávěl, ale vidím, že...

00:54:23 Jako dítě to začalo!

00:54:24 Ale ono se to prolnulo tou pubertou

00:54:27 a najednou z toho nezávaznýho občas tu a tam, tak byly směny!

00:54:36 Přísahám, že nelžu!

00:54:38 Není to věc, kterou bych chtěl za každou cenu pobavit!

00:54:41 Vyprávím tak, jak se moje dětství odehrávalo.

00:54:44 Kniha jízd, čepice,

00:54:49 zavřenej v pokoji, to už jsem kouřil, takže zahulíno.

00:54:54 Nastartoval jsem, nejlépe něco, co jsem znal 131, 125.

00:55:01 A co s motorem? Tak nebylo zbytí, než hmmmmm... (zvuky autobusu)

00:55:23 -To je peklo!
-To mě zabije!

00:55:29 (Kopta napodobuje všechny zvuky autobusu)

00:55:34 A teď si představte toho básníka Koptu,

00:55:36 že mu doma roste takovýhle hovado!

00:55:40 A já byl schopnej třeba 6, 7 hod. v kuse!

00:55:43 Furt jezdit!

00:55:46 Teď oni už šílený ze mě! Ostatní už za holkama! Průsery!

00:55:51 Já debil seděl v podkroví na Hanspaulce,

00:55:53 úplně vyšťavenej, bílej, neopálenej,

00:55:56 poněvdž celý dny zapařenej v tom zahuleným pokoji.

00:56:02 A teď se přiblížila ta konzervatoř. Že, co s ním?

00:56:07 A táta řek, já s ním nikam nejdu.

00:56:10 Ten mě vydědil, v podstatě mě zavrhnul.

00:56:13 A moje zlatá maminka věděla,

00:56:15 že já jsem měl velký problémy hlasový, díky těm dlouhejm směnám!

00:56:19 Poněvadž jsem bral služby za kolegy.

00:56:32 Já jsem chodil za školu kvůli tomu. Čestný slovo!

00:56:36 Já jsem, místo, abych šel do parku,

00:56:38 tak jsem se zavřel doma, jsem drandil.

00:56:41 -Za někoho, kdo onemocněl!
-No jasně! On měl rodinu tenkrát!

00:56:44 Ale šlo to tak daleko, že ta máma říkala,

00:56:49 ty nemůžeš takhle dělat ty zkoušky!

00:56:51 Tam budeš zpívat na tom, před tou komisí!

00:56:53 A já ještě mutace, 15 let a 8 hod. denně.

00:56:58 Tak byl pan dr. Lacina, profesor tuším, dokonce v ND,

00:57:02 foniatr, kterej už viděl leccos.

00:57:06 Tak jsme tam došli s tou maminkou, která z toho byla strašně nervózní,

00:57:10 já jsem se styděl.

00:57:11 A on teda, že mě vyšetří,

00:57:13 bylo to přes všechny možný známý z budovy Nový scény.

00:57:16 Tak ten jazyk, ručníkem takhle, kouk tam tím světýlkem a povídá,

00:57:20 paní Koptová, ten váš chlapec

00:57:22 je skutečně po nějaké velké hlasové námaze,

00:57:25 tam už začínající uzlíky.

00:57:28 Ty zpíváš v nějakém sboru, chlapče?

00:57:32 Já úplně rudej, tady clejky, už dospělec.

00:57:38 A maminka v dobré víře, že pomůže věci a vysvětlí, říká,

00:57:42 ne, ne, pane doktore, náš Vašek řídí.

00:57:49 Teď jsem viděl, jak oni už s tou sestrou na sebe...

00:57:53 Co řídí? Ona, autobus!

00:58:05 No, musel jsem předvíst!

00:58:07 To byla zatím největší hanba mýho života!

00:58:10 Když ten 15tiletej puberťák sedí na tý vyšetřovací posteli,

00:58:14 sestra někde dáví do závěsu, doktor taky uhejbá očima

00:58:19 a já tam seděl a (zvuky autobusu).

00:58:22 A máma říká ještě: A ukaž panu dr., jak brzdíš motorem!

00:58:32 A teď tou pěstí takhle do tý jedný ruky!

00:58:38 A furt drž, rytmus musíš držet! To nemůžeš! Ták a drž rytmus!

00:58:41 -A jdi takhle tou pěstí.
-My někomu dáme do držky dneska?

00:58:45 -Nebo proč to mám dělat?
-To už tančíš!

00:58:47 -To už tančím, jo?
-To ještě není všecko!

00:58:50 A teď jednou, 2., 3., 4.! Budem rytmizovat.

00:58:53 1, 2, 3, 4, dobrý večer, přejeme vám!

00:58:58 A už to rytmizuješ a jedem!

00:59:17 A teď, posaď se, posaď se!

00:59:23 Ne, to mi nedávej!

00:59:27 Teď to přineslo ovoce!

00:59:33 Si připadám, jak Fred Astair najednou!

00:59:38 Vážení televizní diváci, to je pro dnešek všecko!

00:59:43 Jsem rád, že jste se učili tancovat se mnou

00:59:45 a těším se na shledanou zase za tejden! Ahoj!

00:59:50 Skryté titulky Eva Svobodová