Všechnopárty

Díly
Videobonusy
Rozhovory

Všechnopárty

Sobota 20. 9. 2014 na ČT1

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:19 Dobrý večer, milí televizní diváci.

00:00:22 Také tentokrát se vám hlásím z pražského divadla Semafor.

00:00:25 Jenomže jak asi vidíte, divadlo je dnes prázdné.

00:00:28 Má to svůj důvod, vysvětlím.

00:00:30 My jsme se totiž rozhodli,

00:00:32 že dnes náš pravidelný vysílací čas věnujeme takovému malému ohlédnutí.

00:00:37 Takové vzpomínce na řadu hostů,

00:00:39 se kterými tady bylo opravdu, ale opravdu veselo.

00:00:43 Muzikanti takovému výběru říkají best off. No tak si to užijte.

00:00:48 My sme raz s Julom Satinským hrali jedno predstavenie,

00:00:53 ktoré sme hrali už 150x

00:00:55 a jeden večer sme vyšli na scénu a začali sme to hrať

00:01:02 a na tých miestách, kde sme boli zvyknutý,

00:01:06 bolo ticho.

00:01:07 Ale absolutné a celé predstavenie to ticho trvalo.

00:01:13 Najprv sme sa potili hrozou a potom sme sa začali na tom baviť.

00:01:20 A sami sme sa smiali na tých svojich vtipoch.

00:01:26 Keď sme skončili, dosť vyčerpaný, prišiel za nami 1 tých divákov

00:01:32 a povedal, že to predstavenie

00:01:34 kúpili pracovníci nejakého výskumného ústavu

00:01:39 a že nám ďakujú, že v živote sa tak dobre nepobavili.

00:01:43 -Ale divadlo pořád.
-Divadlo stále, ano.

00:01:48 V čem vás tak můžu teď diváci na divadle vidět?

00:01:52 V jaký hře a kde? Já vím, že i do Prahy zajíždíte.

00:01:55 U nás v divadle v Bratislave,

00:01:57 v mojom divadle, lebo ja som majitel divadla.

00:02:00 Já myslel, že jen ředitel!

00:02:01 Nie, ja nie som riaditel, ja som majitel toho divadla.

00:02:06 Štúdio L + S. Tak vy jste podnikatel taky.

00:02:09 No. Teraz je to ťažké. V krízovom období.

00:02:17 Viete, čo to je druhotná platobná neschopnosť?

00:02:21 Ja viem.

00:02:31 No, v televízii sa neobjavujem, pretože nevarím.

00:02:40 Chodím na zájazdy viac, jako keď som bol mladý.

00:02:43 Takže už som si zvykol, že som v aute,

00:02:48 sedím v aute a počúvam to, čo hrajú v rádiach.

00:02:53 -Jenom v autě.
-Je to niekedy trest.

00:02:57 -Vy udržíte 8 her současně?
-Keby len 8 her! Aj moč!

00:03:13 Prepáčte, že sa s tým vyťahujem. V tomto veku je to už velká devíza.

00:03:23 Teraz po 70 som sa stretol s jedným spolužiakom,

00:03:27 ktorého som roky nevidel.

00:03:29 On mi hovoril, ja ti gratulujem k tej 70, aj keď oneskorene.

00:03:34 Vieš aká je jediná výhoda nášho veku?

00:03:38 Ja hovorím, tak to neviem.

00:03:39 Hovorí, my už nemožeme umrieť predčasne.

00:03:44 To není žádný tajemství, taky jsi vyzkoušela spoustu diet,

00:03:48 já jsem taky vyzkoušel snad všechny, který existujou.

00:03:51 Která se ti tak nejvíc vyplatila, dieta?

00:03:55 Kterou bys mohla mně doporučit?

00:03:58 Já musím říct, že teď jsem v programu paní dr. Cajthamlové

00:04:03 a pana ing. Havlíčka a on mně...

00:04:08 -Zase nedělej reklamu tady nikomu!
-Aha!

00:04:11 Začni znova! Jak hubneš, Naďo, teďka?

00:04:16 Prostě hubnu tím, že jsem změnila životní styl.

00:04:20 -Mám od nejmenovaného člověka...
-To vypadá blbě zase!

00:04:28 Nejmenovaného člověka!

00:04:33 Dostala jsem návod!

00:04:36 Neříkej od koho, nejmenuj, jako, že tady je cenzúra,

00:04:38 tady cenzúra není, říkat to nesmíme prostě!

00:04:43 Už to máme jako roli, Naďo! Už to máme... Pauzu uděláme!

00:04:48 Naďo a co diety?

00:04:51 Teď jsem dospěla k názoru, že úplně změním životní...

00:05:00 To rád slyším!

00:05:06 Že, že úplně... změním životní styl!

00:05:14 To je z tvý hlavy určitě, viď?

00:05:19 -Protože o tom přemejšlíš.
-Já jsem se tak různě koukla, že?

00:05:25 Poptávala ses možná babek na ulici!

00:05:32 A potkala jsem člověka, který mi řekl...

00:05:37 To je dobrý! To ještě jde!

00:05:41 Který mi řekl, že když si myslím, že se přejídám, že se velmi mýlím.

00:05:51 Ale, že jsem podži... podvyživená!

00:05:57 Tobě nejmenovaný člověk řek, že jseš podvyživená?!

00:06:07 To měli Bohnice zrovna vycházku?

00:06:12 Prostě mně bylo řečeno

00:06:15 po různých váženích a měřeních, že...

00:06:18 -Jseš podvyživená!
-Že jsem podvyživená!

00:06:20 Že jím málo a blbě!

00:06:25 A byl mi sestaven jídelníček! Ovšem je to teda tragédie!

00:06:29 Jak to?

00:06:30 Protože ráno snídám a to musej bejt 3 krajíce chleba,

00:06:35 teď ještě prostě nesmím mazat máslem, sádlem, ničím,

00:06:38 tak mám takový pomazánečky a na to si dám hlávkovej salátek!

00:06:42 Takže to je snídaně.

00:06:43 A teď už za chvilku musí bejt svačina!

00:06:46 To máš další 2 chleby! A ještě k tomu jabko!

00:06:49 Ale jabka nesmíš moc! Tam je moc cukru!

00:06:52 Takže jenom půlka jabka, takže já si půlku takhle to,

00:06:54 půlku si schovám na odpoledne a to už se blíží oběd!

00:06:57 A teď kolik deka toho, teď je toho šíleně moc!

00:06:59 Já už skoro to nemůžu do sebe ani nasoukat!

00:07:02 A už se blíží 2. svačina! Už zas to mám!

00:07:05 Teď jseš po zájezdech! Já nosím krabičky! Já nosím tašky!

00:07:09 Furt si nosím, převážím,

00:07:11 pak rychle se musím, tu svačinu, najíst!

00:07:13 Za chvilku je večeře, pak ještě je 2. večeře!

00:07:15 Já zoufalá, jsem úplně přežraná!

00:07:17 To je hubnutí přežíráním!

00:07:21 To je nejlepší dieta, jakou jsem slyšel!

00:07:24 Ale jde to dolů! Já pomalinku oplaskávám!

00:07:28 Už si můžu podprsenku zapnout na ty druhý háčky, víš?

00:07:35 Jedinkrát jsem teda, to jsem opravdu pochybila,

00:07:39 protože já můžu si každý den si dát 1 dcl vína.

00:07:44 No co to je 1 dcl vína! To mně ani nechutná!

00:07:50 Já jsem si to nastřádala!

00:07:55 Jste tak nalehko?

00:07:57 Vzadu jsem vás viděl v nějaký bundičce.

00:07:59 Já jsem si říkal, že si sem vezmu sako,

00:08:01 ale nakonec jsem si ho nevzal,

00:08:03 protože jsem si říkal, že bych to dlouho vybíral,

00:08:06 to sako, tak jsem si říkal, že si ho nakonec nevezmu.

00:08:10 -Tolik sak máte?
-Mám 2.

00:08:16 Ale ty práva k čemu vám jsou?

00:08:18 Byl jste vůbec někdy, obhajoval jste někdy někoho?

00:08:22 U toho soudu, zkusil jste si to aspoň 1 x?

00:08:24 Jednou chtěl Tomáš Hanák, abych ho obhajoval.

00:08:29 Ve sporu proti ČT.

00:08:39 Já jsem mu nabídnul, že to udělám zadarmo,

00:08:44 když mu nebude vadit,

00:08:45 že při tom budu mít na sobě mysliveckou uniformu.

00:08:50 A on si pádem tím zaplatil nějakýho právníka.

00:08:55 A proč zrovna jako mysliv... Já to... V čem byl ten fór?

00:09:00 My jsme tehdy zrovna hráli v divadle Sklep spolu

00:09:03 a já jsem tam měl takovej mysliveckej výstup a říkal jsem si,

00:09:05 když už jsem si nechal tu uniformu ušít,

00:09:08 tak aby se jakoby...

00:09:11 -Užila!
-Trošku užila.

00:09:13 Vy jste byl v tom rádiu Limonádový Joe,

00:09:16 tam asi já jsem vás zaregistroval poprvé.

00:09:18 Možná i víc lidí! To musela bejt krásná doba!

00:09:21 To byla taková sranda v tom éteru, co se z toho rádia šířilo!

00:09:25 Vy jste sami tam museli zažít velkou legraci, ne?

00:09:28 Bylo to vlastně něco neuvěřitelnýho,

00:09:30 protože tehdy ty lidi, který vlastnili to rádio,

00:09:35 ani tolik netrvali na tom, aby to rádio vydělávalo.

00:09:41 Což je dnes k smíchu! Nepochopitelná věc.

00:09:44 Ale tehdy šlo o nějaký takový hnutí,

00:09:47 už jen to, že můžeme v tom éteru svobodně mluvit,

00:09:52 to byl pro nás takovej elixír, že jsme si říkali,

00:09:58 vlastně jsme měli pocit, že můžeme změnit svět.

00:10:00 Jsme propadli takovýmu dojmu krásnýmu.

00:10:03 -A vyzkoušeli jsme si tam...
-Mystifikaci! Volali jste různě.

00:10:07 Já miluju ty autentický věci, že se z rádia někam zavolá...

00:10:10 To bylo někdy strašný.

00:10:12 Někdy to bylo úžasný,

00:10:13 když jsme volali na polský vevyslanectví,

00:10:15 jestli dneska, když je ten svátek PLR, jestli už vařej ty košonky.

00:10:22 My jsme tam telefonovali od vrátnýho přes vyslance.

00:10:27 A oni, to zjistím támhle a teď volali si mezi sebou

00:10:30 a my, čekáme stále.

00:10:32 -Co jsou to košonky?
-To nic právě!

00:10:44 Jsem blbej, jak vrátný z ambasády! Teda opravdu!

00:10:48 Sám velvyslanec to zjišťoval. To bylo právě krásný.

00:10:54 To bylo dobrý.

00:10:56 Ale pak jsme přišli na to, že u tý mystifikace,

00:10:57 musíme dávat trošku těm lidem, který mystifikujeme,

00:11:01 tak jakoby naději na to,

00:11:02 aby pochopili, že to je ta mystifikace.

00:11:06 Protože když jsme to nedělali, tak to bylo takový trochu krutý,

00:11:09 když jsme jednoho bagristu vyhnali před barák,

00:11:11 aby čekal na taxíka nahej, tak...

00:11:16 Jak jste to zdůvodnili?

00:11:18 My jsme to zdůvodnili tím, že on hledal práci,

00:11:21 to byl smutnej příběh hrozně.

00:11:25 On hledal práci a my jsme řekli, že pro něj máme práci,

00:11:28 ale že by šlo o erotický služby.

00:11:33 A on, opravdu asi ta rodina na tom nebyla dobře.

00:11:37 Tak jsme mu dávali najevo, že teda jo, že jedna paní už čeká,

00:11:41 že by to bylo dobrý, ať jde teda před barák.

00:11:45 A on teda říkal, moment, já se ještě zeptám ženy.

00:11:50 Ptal se tý ženy, ta nějak svolila,

00:11:52 jsem říkal, ježíš, ta rodina na tom fakt není dobře!

00:11:55 Tak jsme mu řekli, taxík jede, tak jděte před barák,

00:11:58 ale musíte být už svlečenej, ta paní trvá na tom, aby...

00:12:02 Tak jsme si říkali, že je potřena jim...

00:12:04 A on říkal, dobře, tak já se teda svlíknu

00:12:07 a já teda jdu před ten barák.

00:12:09 Jsem to položil ten telefon, říkal jsem si,

00:12:12 tak mám tu mystifikaci rád, ale tohle mi přišlo takový

00:12:14 trochu moc, no.

00:12:16 Ale zase na 2. stranu, co jako?

00:12:18 Dyť jsme mu řekli, ať jde nahej před barák.

00:12:21 Tak jsme mu snad dali najevo, že to nemůžeme myslet vážně.

00:12:27 -Paní Anton...
-Prosím, Muriel.

00:12:30 Oh, yes.

00:12:36 -Only Muriel!
-Muriel!

00:12:39 Muriel, co vás to napadlo, jet do Česka a tady dělat byznys?

00:12:59 Nějakej přítel jí to poradil, jestli jsem dobře rozuměl.

00:13:01 -No vidíte, vy mě nepotřebujete!
-No jen to řekněte!

00:13:05 Zavolal mi kamarád a řekl, ať přijedu do ČR

00:13:08 a pomůžu mu založit byznys.

00:13:10 -To byl Čech?
-No, Canadien.

00:13:16 Věděla jste...

00:13:24 Muriel, věděla jste o Česku v té době něco?

00:13:28 Znala jste jméno nějaký, Čecha nějakýho?

00:13:36 -No.
-No. Thank you.

00:13:48 -1 name. Jagr. Zum Beispiel.
-Jagr.

00:13:57 -Jágr. Jaromír.
-Wayne Gretzky.

00:14:03 To je Canadien. Já myslím Čech! Jágr?

00:14:08 -Jágr.
-And Havel?

00:14:10 Ano.

00:14:12 2 name. Jágr, Havel. To stačí, abyste sem jela! Že jo?

00:14:19 -Yes!
-Yes!

00:14:27 Na jak dlouho jste sem původně jela?

00:14:32 -1 year.
-Na 1 rok jenom?

00:14:36 -Only.
-No a trošku se to protáhlo.

00:14:42 -Jak se řekne anglicky protáhlo?
-Vy jste zvědavej!

00:14:49 Jestli to překládáte dobře! To mě zajímá!

00:14:52 Vás musím kontrolovat.

00:14:54 Dobrý, my jsme si to tady už řekly.

00:14:57 Čili už jste tady teď kolik years?

00:15:02 10. 11!

00:15:07 Co rozhodlo, že jste si to z one year

00:15:11 protáhla na 10 years?

00:15:13 Ano, já umím počítat. Ale co bylo ten důvod?

00:15:24 -The peaple and company.
-Nemusíte!

00:15:38 Naši peaple tady a celá ta kumpačka. Společnost.

00:15:47 -Czech company!
-Czech company.

00:15:57 Já už jsem říkal, že pracujete v telekomunikacích.

00:16:02 Vždycky jste chtěla pracovat v tomto oboru?

00:16:05 Anebo jste třeba v Kanadě dělala něco jinýho?

00:16:08 Nebo chtěla dělat něco jinýho?

00:16:20 Prosím vás! Co říkala?

00:16:27 Ty jsi zatím natočil 1 film. Nebo víc?

00:16:30 -Víc.
-Víc? Ale 1 takovej hlavní.

00:16:32 -Nebo 1., ten se jmenoval jak?
-Líbáš jako Bůh.

00:16:37 -Líbáš jako Bůh. Tam jsi hrál.
-Teda pardon! Bazén!

00:16:43 -Líbáš jako bazén.
-Jmenovalo se to Bazén. Pardon.

00:16:47 -Cože?
-Jmenovalo se to Bazén.

00:16:49 Prvně ty jsi byl před kamerou v něčem, co se jmenovalo Bazén?

00:16:52 -Ano.
-A cos tam hrál? To já ani nevím.

00:16:55 Nevím. Já si to nepamatuju. Byl jsem strašně mladej.

00:17:00 -Strašně malej, pardon.
-A viděls to někdy?

00:17:03 V televizi jsi to viděl? Ten Bazén?

00:17:05 Sebe jako miminko? Ne.

00:17:07 Prvně jsi se na plátně viděl až ve filmu Líbáš jako Bůh.

00:17:11 A jak k tomu přišlo,

00:17:13 že ses najednou stal filmovej herec?

00:17:16 -Šel jsi na nějakej konkurz?
-Ano,šel jsem na konkurz.

00:17:20 Ale paní Poledňáková, to je paní režisérka toho,

00:17:27 tak chtěla o 2 roky staršího chlapečka.

00:17:32 -Já jsem byl 4letej.
-A ona chtěla 6tiletýho.

00:17:36 Někdy chtěj 8miletýho, aby vypadal na 6.

00:17:39 To tak ti režiséři někdy blbnou, víš?

00:17:43 Takže hledala chlapečka, jako jseš ty,

00:17:46 tak jsi šel na konkurz.

00:17:47 A přišels tam a co se dělo?

00:17:51 No tak, jako jo.

00:17:57 Něco ti řekli, viď? Ahoj.

00:18:01 -No a dál? Ukaž něco! Básničku?
-Já... Ty jo.

00:18:08 Co si pamatuješ?

00:18:10 -Pamatuju si na 1 scénu.
-Z toho filmu?

00:18:14 -Když už se filmovalo.
-Jo!

00:18:16 A to bylo co?

00:18:18 To jsem měl plechovku, mlátil jsem do ní dřevíčkem.

00:18:23 A takhle tam sedí Bartoška s Kaisrem,

00:18:25 povídají si o něčem a já říkám, já nic nevidím!

00:18:33 A Bartoška, tak si rozsviť! A potom podruhý: Já nic nevidím!

00:18:38 A au! A já jsem se praštil o strom

00:18:42 a měl jsem tu plechovku nasazenou na hlavě.

00:18:45 Jo takhle!

00:18:46 Ty chodíš už do školy, je ti 8 let.

00:18:49 8 let.

00:18:50 Tak to jseš v tý škole, co, jseš za filmovýho herce.

00:18:54 Viděli všichni z vaší třídy film Líbáš jako Bůh?

00:18:57 Nevím.

00:18:59 Ono Líbáš jako Bůh asi taky není moc pro děti.

00:19:02 -Ale je!
-V televizi to, myslím, běželo.

00:19:05 -Je to pro děti?
-Je.

00:19:09 Já nevím, jestli víš, že jsme kolegové?

00:19:10 Protože já jsem v tom filmu hrál taky!

00:19:12 Viděls ho vůbec celej?

00:19:25 Ten obličej! Cos to udělal? Ty mi to nevěříš?

00:19:30 -Viděls ten film celej?
-Viděl.

00:19:33 -Až do konce?
-Ano!

00:19:35 A jak tam je Kaiser v nemocnici

00:19:37 a nad ním stojí doktor a kouká, co mu je?

00:19:47 -Máš to doma na nějakým dývku?
-Jo.

00:19:50 Tak si mě pusť zejtra!

00:19:52 Já myslel, že to víš, že proto jsi i přišel!

00:19:55 To je můj kolega z filmu, tenhleten strejda!

00:19:59 A ty to vůbec nevíš! Já hraju ve filmu 1 x za život!

00:20:03 Hned s tebou a ty sis mě tam ani nevšim! To mě teda mrzí!

00:20:06 Ale ještě mi řekni 1 věc. Víš co mě zaujalo?

00:20:09 -Ty jseš původem Ital?
-Ne!

00:20:12 -No máš italský jméno!
-Ne, španělský! Španělský!

00:20:18 -Můžu se vrátit?
-Znova! Ty jsi Španěl?

00:20:21 Ne, Čech! Ale mám...

00:20:24 -K čemu se chceš vrátit?
-Vrátím se k tomu filmu.

00:20:27 Povídej!

00:20:29 Že jak tam byl Bartoška s tím Kaisrem,

00:20:32 tak mě naučili 1 písničku.

00:20:35 -Která v tom filmu není.
-Která v tom filmu není.

00:20:39 -A chceš nám ji zazpívat?
-Ano.

00:20:40 No tak spusť.

00:20:42 Tluče bubeníček, tluče na vrata, přišla mu otevřít holka nahatá.

00:20:48 Měla kozy jako vozy, nikdo nemeškej...

00:21:01 -To jim sedí, co?
-Co říkáš?

00:21:04 -To jim sedí, co?
-Jim jo.

00:21:06 -Jak se to jmenuje ta katedra?
-Katedra alternativní a loutková.

00:21:11 Alternativní herectví!

00:21:13 Jenže my jsme zjistili,

00:21:14 že jsme tam byli všichni, co nevzali na činohru.

00:21:16 Tak my jsme se vetřeli...

00:21:18 To tak chodí, že nevemou vás na normálku,

00:21:22 tak jdete dělat alternativu?

00:21:24 No to ne. Ale my jsme se hlásili většinou na obě

00:21:27 a nevzali nás na činohru, takže jsme zůstali na loutkárně.

00:21:31 -Opravdu jste vodila?
-Vodili, ano!

00:21:33 Fakt jste vodila loutky?

00:21:34 Každej půl roku jsme dělali,

00:21:35 třeba pantomimu jsme dělali půl roku, pak jsme vodili loutky,

00:21:38 pak jsme dělali zase Shakespeara, že jsme se setkali...

00:21:41 To na škole, ale i pro děti jste hrála?

00:21:44 Hráli jsme pro děti, ano. I v Dejvicích jsme hráli.

00:21:47 Co na to ty parchanti říkali?

00:21:51 Já to myslím tak, že pro děti, to je specifický publikum!

00:21:55 To není jen tak, hrát pro děti!

00:21:57 Já mám zkušenost, když jsem hrála čarodějnice,

00:21:58 většinou jsem hrála čarodějnice, nebo matky.

00:22:01 Vodila jste čarodějnice!

00:22:02 Ne, my jsme hráli třeba loutky a živý herci.

00:22:05 -Jste tam strčila hlavu?
-No ano!

00:22:09 Vedle tý loutky, opravdu? A něco jste řekla?

00:22:12 Byla jsem taková strašně drsná!

00:22:14 Třeba na mě křičely ty děti, táhni, ty svině!

00:22:25 To byla strašná náhoda totiž,

00:22:27 jak já jsem se dostala k herectví.

00:22:28 K tomu se dostaneme asi.

00:22:30 Já jsem chtěla na ekonomku, pak 2. rok jsem chtěla jít...

00:22:34 Tam vás nevzali na tu ekonomku?

00:22:36 Tam mě nevzali, protože se zjistilo, že to nejde.

00:22:39 -Že neumíte počítat. Něco takovýho.
-Něco takovýho.

00:22:43 Další rok jsem šla na filozofii, obor angličtina, čeština,

00:22:47 tam se zjistilo zase, že neumím anglicky.

00:22:52 Takhle jste oběhla všecky pražský školy,

00:22:54 až jste se dostala do Karlovky.

00:22:57 Až jsem potom, ten 3. rok

00:22:59 už jsem pracovala ve směnárně na Václavským nám.

00:23:03 A jednoho dne jsem přišla domů, takhle jsem vysypala tašku

00:23:06 a tam byl takovej papírek a na něm bylo napsáno:

00:23:09 Manželé Lovrechovi vás připraví k přijímacím zkouškám z herectví.

00:23:13 P.S. Dejte tento lístek tomu, o kom si myslíte,

00:23:17 že by mu mohl pomoci.

00:23:19 -To bylo normálně mezi věcma.
-Mezi těma dolarama?

00:23:23 Mezi těma dolarama v tý směnárně někdo dal tu cedulku, jo?

00:23:27 Někdo mi to tam hodil na ulici. Na ulici to tam někdo prostě hodil.

00:23:31 Při výměně peněz...

00:23:32 Ne. Stála jsem na refýži a někdo to tam hodil.

00:23:37 -Do směnárny!
-Ne, ne! Vy to furt nechápete!

00:23:42 Já jsem pomalejší dneska!

00:23:45 Já furt jsme v tý směnárně, vy už jste na refýži!

00:23:49 Vy si vždycky něco zamanete...

00:23:54 A to až vám řeknu, že jsem si myslel,

00:23:57 že váš tatínek je Jiří Melíšek, ten satirik

00:23:59 a váš tatínek je sedlák!

00:24:03 Já mám 4 otázky na satirika, tak už nevím!

00:24:08 Co budeme dělat? O čem si budem povídat!

00:24:12 Protože je o vás málo informací! Ale tahleta je zajímavá!

00:24:15 Že vám někdo hodil, ještě jednou, odkaď kam?

00:24:19 Jela jsem prostě tramvají, tam mně to někdo dal do tašky.

00:24:24 -Osud!
-Ano, osud!

00:24:26 Je to všeobecně známá věc, že v těch totalitních časech

00:24:29 asi když přišla nějaká nabídka

00:24:31 na nějakou roli v politicky zabarveném filmu,

00:24:35 že se těžko odmítalo.

00:24:36 Řekněte mně, já jsem tomu nechtěl věřit,

00:24:38 vy prej jste byl 1 z kandidátů

00:24:39 na roli Klementa Gottwalda v tom seriálu.

00:24:42 Ano.

00:24:43 Když si představím Gottwalda a vás!

00:24:45 Co shledávali společnýho na vás a na Gottwaldovi?

00:24:48 Představte si mě bez těch práskaček

00:24:51 a ten debilní funkcionářskej výraz v očích já mám!

00:24:56 Já jsem byl, myslím, 1 ze špičkovejch kandidátů!

00:25:00 A protože mě Sokolovský neměl rád, tak mě vyšoup naštěstí.

00:25:04 A odskákal to Štěpnička. Byli jsme 4 na to tenkrát.

00:25:08 -4 jste byli na Gottwalda?
-Ano.

00:25:10 Tak to jste byl rád, že jste z toho vypad.

00:25:12 Opravdu jsem byl rád.

00:25:13 Ale jedný roli jste neutek, to byla v tom Zemanovi.

00:25:19 -Zase jste si zahrál hipísáka.
-A první feťák! První feťák!

00:25:24 My jsme vůbec nevěděli, jak to hrát!

00:25:26 -My jsme neměli žádný zkušenosti!
-Študoval jste někde ty feťáky?

00:25:30 Snažil jsem se něco získat o tom! Ale tady nebyli feťáci!

00:25:33 Tady buď jsme chlastali, nebo kouřili.

00:25:36 S fetem jsme neměli žádný zkušenosti.

00:25:39 To bylo takový... A teď to nedávno šlo!

00:25:44 Přepli jsme po MS ve fotbale, s mojí ženou,

00:25:49 před tím na jedničce šel nějakej pořad, kde jsem hrál,

00:25:52 ale na to jsme se nekoukali a přepli jsme na 168.

00:25:56 Já říkám, Jano, já jsem ve 168! Ty lidi se zblázněj!

00:26:02 Ty se prostě pozvracej! Dyť jsem tam furt!

00:26:06 To byl právě, že rozpitvávali Mimikry!

00:26:09 30 případů majora Zemana.

00:26:13 Tam byl jsem jako ten rocker, takhle jsme si to představovali.

00:26:21 A pak střih a v letadle a to upravenej,

00:26:26 už v občanským krásným obleku,

00:26:28 aby mi věřili ti pohraničníci, že do toho letadla můžu!

00:26:34 A předtím, že si něco vemu a jsem takovej oblouzněnej.

00:26:38 A já jsem to nikdy pořádně neviděl!

00:26:40 Koukám na to, říkám, hergot, to je blbý!

00:26:43 To to přeháním, toho feťáka, to hraju blbě, to je blbý.

00:26:47 No nic. Střih. A byl záběr na našeho europoslance

00:26:52 pana dr. Ransdorfa.

00:26:57 Že dluží nějaký prachy. On tam prostě... A tam...

00:27:04 Tekly mu bryndy, říkám, prdlajs! Takhle jsem to měl hrát!

00:27:13 Choděj hodně na vás. Hlavně holky. Vy furt tady jste neříkal publikum!

00:27:18 To jste ještě to slovo nepoužil, ale jen, že přijdou holky!

00:27:21 -Čili kolik %? 90 % jsou holky?
-Těžko říct! Ne, ne.

00:27:25 -Tak bajoko.
-85.

00:27:30 85 holky, jo?

00:27:31 Ale taky jako, mám pocit,

00:27:34 teď se mi vybavuje, jak na vás koukám,

00:27:36 že jsou to takový fanynky, co třeba i kolabujou

00:27:39 při těch vašich koncertech.

00:27:41 -To se nám teď stalo v Brně.
-V Brně nějaká zkolabovala.

00:27:46 My jsme hráli koncert v Brně a při poslední písničce,

00:27:51 když je dobrá atmosféra, tak skočím do davu.

00:27:55 -Jak se na vás dívám...
-Ne, tam ne!

00:28:00 Taková atmosféra tady není!

00:28:06 -V Brně ta atm...
-Byste támhle babce rozrazil hlavu!

00:28:11 A je úplně po atmosféře!

00:28:21 V Brně samozřejmě ta atmosféra byla,

00:28:25 v Brně ta atmosféra byla a tak jsem tam skočil!

00:28:28 -Jako bez kytary!
-Sundám si kytaru...

00:28:31 Jasně a letíte!

00:28:33 A v tu chvíli, už některým z těch lidí dochází,

00:28:36 aha, už jde k nám!

00:28:39 A už se samozřejmě připravujou, takoví ti slabší už se bojí

00:28:43 a takoví ti silnější už se připravujou.

00:28:46 Tak já jsem tam skočil a potom mi jen kamarádi říkali,

00:28:50 kteří tam samozřejmě stáli mezi nima, že takhle jsem jel,

00:28:54 takhle si mě podávali

00:28:55 a v jednu chvíli se jedna holka dotkla, myslím, že takhle lýtka.

00:29:01 -A omdlela štěstím!
-A omdlela.

00:29:09 Teď si vemte, kdyby šáhla o kus dál!

00:29:20 To se v tom mumraji může stát, samozřejmě.

00:29:23 -To se samozřejmě stává!
-Proč byste jinak skákal!

00:29:30 To se samozřejmě stává

00:29:33 a proto je vždycky dobré tam skákat takhle po zádech.

00:29:37 Po zádech!

00:29:39 Hodí se ti teda tahle fyzická připravenost

00:29:43 i v civilním životě?

00:29:45 Já vím, že máš někdy takovou smůlu, že,

00:29:47 mě to nepotkalo celej život...

00:29:48 -Ty děláš, že to nevidíš, Karle!
-Že jdeš kolem rvačky!

00:29:51 Ty děláš, že to nevidíš! Já znám typy, jako ty!

00:29:53 Prostě někdo někoho okrádá

00:29:55 a ty lidi strašně naléhavě si něco čtou zrovna,

00:29:58 nebo se dívají z okna, nebo na sebe...

00:30:00 Kdybych třeba slyšel volat někoho o pomoc,

00:30:02 tak běžím samozřejmě.

00:30:04 Ale já jsem 40 let neviděl rvačku!

00:30:07 Karle, to je strašný, když máš čidla na tohle nastavený,

00:30:11 tak to vnímáš, bohužel. A ještě je další problém,

00:30:13 že se živím jako herec a hraju v Činoheráku, v divadle

00:30:16 a chodím v noci domů pěšky většinou, nebo často,

00:30:20 tak v tý Praze se po tý 10. hod. nebo 11., dějou věci!

00:30:24 Ti opilci, kteří chodí na Vinohrady do těch restaurací se občerstvit,

00:30:29 tak potom plni znovu nabyté odvahy lezou po autech, převrací popelnice

00:30:35 a to jsou právě ta úskalí, do kterejch já se namotávám,

00:30:37 protože mám občanské myšlení a cítění, tak je vždycky okřiknu.

00:30:41 Jenže tam je kontraproduktivní, že mám známej obličej

00:30:44 a oni mně řeknou, herče jdi...

00:30:47 -Sprostýho něco.
-Do prdele.

00:30:51 A to zase mě, jako občana, naštve a teď jdu do křížku...

00:30:57 -Jak do křížku?
-S nima do křížku fyzicky.

00:31:00 -Napřed verbálně a pak i fyzicky.
-Napřed řekneš, ty jdi taky někam.

00:31:03 To neřeknu. Že ti není hanba, ty...

00:31:10 -A pak si... Cos myslel, že řeknu?
-Já vím, že mluvíš slušně!

00:31:15 Cos myslel, že jsem si myslel? Co tě napadlo, že jsem řekl?

00:31:20 Nic jinýho, než... Já jsem se smál, že ty ses smál!

00:31:24 Já jsem se smál, že jsem viděl, že máš dobrou náladu!

00:31:26 Ty se směješ, já se jako blbeček taky směju! Ze zdvořilosti!

00:31:34 Vím, že jsi mu řek, chlapče, uklidni se!

00:31:36 Něco takovýho stabilizujícího.

00:31:40 Ale oni pro to většinou nemají pochopení.

00:31:43 A pak je problém, že ten konflikt nastane.

00:31:45 Vy máte 2 možnosti.

00:31:46 Když do toho jdete,

00:31:47 tak musíte počítat, že se může stát cokoliv,

00:31:48 nebo děláte, to co děláš ty,

00:31:50 že třeba, čoveče, mně už to pojede a pryč!

00:31:54 A já do toho většinou jdu, bohužel.

00:31:57 A ten morální aspekt, který z toho vzejde,

00:31:59 když třeba se mi podaří je přemoci

00:32:01 a pak spolu uklízíme potupně tu popelnici anebo tak,

00:32:04 tak oni zase se vymezí vůči mý profesi a řeknou,

00:32:08 ty si myslíš, ty debile, že když jseš herec, že to...

00:32:11 Až tě příště potkám, tak tě zabiju!

00:32:13 A vždycky to dopadne takhle tragicky.

00:32:16 A já kolikrát,

00:32:17 jak jsem si dřív přával, kdybych měl třeba jedno přání,

00:32:19 že bych si přál, aby se měli všichni rádi,

00:32:22 nebo aby byli všichni hodný, to jsem si přával ještě nedávno!

00:32:26 -Aby byli všichni lidi hodný.
-To je blbost, vím.

00:32:30 Byl jsi ochotnej spráskat kvůli tomu kohokoliv...

00:32:34 To nebylo míněno takhle.

00:32:35 To bylo míněno, že kdybych třeba chytil zlatou rybu

00:32:38 a ona i dala jen 1 možnost volby!

00:32:41 A teď uvažuju, že budu chodit na ryby

00:32:43 a kdybych ji fakt chytil, tak bych si přál,

00:32:45 abych měl jinej obličej, aby mě nikdo neznal!

00:32:48 A to je ta relativita toho,

00:32:49 že jsem se vlastně vykašlal na všechny ostatní jen kvůli sobě!

00:32:53 Čili ty sám nikdy nevyprovokuješ nějakou melu.

00:32:56 Ty prostě chodíš z práce pěšky tak dlouho, až se něco semele!

00:33:02 Mně už třeba kolikrát i je zima, nebo mě bolí nohy.

00:33:05 Už bys šel spát třeba!

00:33:07 A pak někoho ze zoufalství napadnu!

00:33:11 V NDR bol vynikajúci šprintér,

00:33:14 dokonca bol majster Európy na 100 m.

00:33:16 -Němec!
-Ale východní!

00:33:19 Ale Němec! A volal sa Manfred Kokot.

00:33:28 Tak sa volal! Boli aj fotbalisti! Jebavý, Pičman...

00:33:34 Prosím tě...

00:33:44 Musel som ich komentovať!

00:33:47 Bol to Manfred Kokot, ktorý behal 100 za 10,1.

00:33:51 A komentoval som mítink z Berlína,

00:33:54 otvorenie tartanovej dráhy, mám dojem.

00:33:57 Mali mítink atletický, celý svet tam bol.

00:34:01 Z našich tam boli Janeček a Mandlík,

00:34:06 otec tenistky Mandlíkovej, obaja šprintéri z Dukly Praha.

00:34:10 A v tej 100 bežal spomínaný Manfred,

00:34:15 Američan, Francúz, Rus.

00:34:17 Ja keď som vidiel tu štartovku,

00:34:19 si hovorím, ja musím, nemožem to nechať len tak.

00:34:26 Bum, vybehli, po 5 m, 10, už mal obrovský náskok,

00:34:31 suverénne vyhrál samozrejme.

00:34:32 -Němec vyhrál!
-Ano, Manfred.

00:34:34 -A naši?
-Predposledný a posledný.

00:34:39 Na 7., na 8. mieste! Tam bola špička svetová!

00:34:43 Ja hovorím, podla očakávania

00:34:45 suverénne zvíťazil Manfred Kokot z NDR, 2. bol Francúz,

00:34:50 3. bol Američan, 4. Rus

00:34:52 a naši, žialbohu, predposledný, posledný.

00:34:55 A tak som si povzdychol,

00:34:56 že aká škoda, že u nás nemáme takýchto Kokotov.

00:35:12 Nemali sme! Lebo mali sme?

00:35:16 -Ozvali se ti potom některý?
-Okamžite telefonát z Prahy!

00:35:20 Z režie! Soudruhu! Tos nemoh říct nějak jinak?

00:35:26 Hovorím, to som to mal preložiť do češtiny?

00:35:30 Nebylo to trošku kontraproduktivní?

00:35:32 Taková nálepka rovnou český Tom Jones?

00:35:35 On Franta Čech si mě vybral.

00:35:37 Sháněl zpěváka do kapely a do divadla.

00:35:39 A napsal článek Mystický český Tom Jones.

00:35:42 A protože to je Franta Čech,

00:35:44 tak v tom prvním časopise byl článek o mně,

00:35:47 ale na fotce byl Franta Čech!

00:35:49 Z neznámejch důvodů. A pak ty písně prostě...

00:35:52 Tom Jones měl krásný kantilény a Franta mi skládal písně:

00:35:56 Dobou poslední jsem nějaký nesmělý.

00:35:59 Proto, že jsem bukvice, tak mě zpočátku,

00:36:02 ale pak se to spravilo...

00:36:04 Těma písněma

00:36:05 si o tobě lidi mysleli, že máš pochybnou orientaci.

00:36:08 Já si dokonce vzpomínám,

00:36:09 že jednou byly nějaký Písničky pro hvězdu.

00:36:11 A Franta Čech to nechtěl zanedbat.

00:36:14 A to byla nějaká písnička Admirál s mašlí.

00:36:17 -Ano! A pak se mi to stalo!
-Co se ti stalo?

00:36:20 Najal paní Machů, to byla choreografka z Karlína

00:36:23 a ona mi udělal celou písničku!

00:36:26 Jak to bylo? Taková svižná písnička!

00:36:30 Sváteční září ráno tě vítá,

00:36:36 usměv z tváří nad vodou svítá,

00:36:38 do vlasů si dej...

00:36:44 Vy jste teda z Třince. Nemáte žádnej akcent.

00:36:48 Jak jste se to v Praze odnaučil?

00:36:50 Já jsem velmi přizpůsobivý člověk.

00:36:53 A vždycky tam, kde přijedu, tak tam mluvím tak, jak oni mluví.

00:36:58 Jestli mi jako rozumíte.

00:37:09 Teď už jsem skoro nerozumněl. Jste zůstal v tom Třinci malinko.

00:37:14 Ale já ten severomoravskej, já to mám rád.

00:37:16 Vlastně jsem rozumněl. A už mluvíte pražsky normálně.

00:37:20 Já jsem docela dlouho v Praze. Já jsem tady od svých 15 let.

00:37:23 -To jste dlouho.
-No to jo!

00:37:26 To jo!

00:37:28 To už je téměř 10 let, to bude v květnu. A pořád bloudím.

00:37:34 Měli bysme říct, že ze začátku

00:37:35 jste na nějakou uměleckou kariéru vůbec neměl našlápnuto.

00:37:38 Že to vypadalo, že budete slavnej sportovec.

00:37:41 Mimochodem už to příjmení vás ke sportu předurčuje.

00:37:44 Děkuju.

00:37:45 Vás tipuju podle příjmení, že buď jste byl běžec

00:37:48 anebo na koni jste jezdil.

00:37:49 No obojí. Já jsem dělal moderní pětiboj.

00:37:53 Moderní pětiboj.

00:37:54 To je plavání, střelba, běh, jízda na koni a šerm.

00:37:58 A poněvadž jsem začal hodně z koně padat,

00:38:01 tak jsem začal hrát na kytaru.

00:38:04 To byl ten důvod?

00:38:05 Ale vy jste dosáhl nějakejch solidních výsledků.

00:38:07 My jsme byli coby družstvo mistři Evropy v družstvech,

00:38:12 jako to družstvo jsme vyhráli ME v družstvech.

00:38:15 -Vy jste byl mistr Evropy!
-S 2 dalšími kamarády.

00:38:19 -V moderním pětibioji?
-To byl ještě trojboj.

00:38:21 Tam je to takové složitější.

00:38:22 Tam se s věkem přibírají i kategorie.

00:38:24 A pak následně se s věkem přibírají kila.

00:38:30 Mně to je nesmírně sympatické. Hlavně ten šerm.

00:38:35 To je dobře.

00:38:44 Nechci vypadat jako nějakej trouba,

00:38:46 ale ani nevím, jak se liší ten moderní pětiboj

00:38:49 od nemoderního pětiboje.

00:38:51 Je vůbec nějakej nemoderní?

00:38:53 Já jsem si tu otázku taky často pokládal.

00:38:55 -A k čemu jste došel?
-Nedošel jsem k ničemu.

00:38:58 Zkrátka je to moderní pětiboj a starý pětiboj, nebo ten klasický,

00:39:04 nevím, jestli jsem málo pátral, ale nedošel jsem žádné odpovědi.

00:39:08 No asi stříleli ze starších zbraní, ne?

00:39:10 Vy jste famózní!

00:39:18 Pane Šípe, pozvete nás ještě někdy s panem Klusem?

00:39:24 Ale vy jste se dal na hereckou dráhu.

00:39:26 Já jsem se dostal na DAMU, ale administrativní chybou.

00:39:30 -Takovou náhodou šťastnou.
-Administrativní chybou?

00:39:34 Já tomu věřím, že to tak bylo.

00:39:36 Poněvadž když se teď vidím třeba, jak hraju,

00:39:39 tak si říkám, že to jinak být nemohlo.

00:39:42 To si děláte hezkou reklamu tady, jako herec.

00:39:44 Ale ne! Já třeba bych strašně rád hrál někdy v pohádce,

00:39:47 teď ještě, dokud můžu, prince.

00:39:50 -To jste ještě nikdy nehrál?
-Právě, že ne.

00:39:52 Kam koukáte?

00:39:53 Chtěl bych ukázat všechny své strany.

00:40:04 Vy jste se tam dostal, podle vaší skromné úvahy omylem.

00:40:09 Ale studujete, kolikátým rokem tam jste?

00:40:11 -Teď už 5. a možná to dodělám.
-Možná to doděláte!

00:40:15 Kdo je vašim prof. na DAMU?

00:40:16 Třeba pan Michal Pavlata, paní Jaroslava Adamová,

00:40:20 paní Mirka Pleštilová.

00:40:21 Třeba s paní Adamovou to bylo na delší dobu.

00:40:24 Ta mi vlastně až ve 3. přestala říkat, že jsem blbej.

00:40:29 Do tý doby pořád?

00:40:30 Do tý doby to bylo dost složité mezi námi.

00:40:34 Protože ona, moc se jí nelíbilo,

00:40:36 že jsem k té škole ještě prozpěvoval.

00:40:39 A vždycky za mnou přišla a říkala,

00:40:40 ty, jak děláš ten rock, tak to tady máš sevřený

00:40:43 a nemůžeš pak mluvit na jevišti!

00:40:45 Měli jsme velký problém mezi sebou, ale potom v tom třeťáku,

00:40:49 když jsme přešli do Disku,

00:40:50 což je divadlo školní, kde se absolvuje,

00:40:54 tak za mnou přišla paní Adamová po premiéře Tartuffa,

00:40:57 což byla naše 1. inscenace a řekla, já jsem se spletla.

00:41:01 To bylo moje největší vítězství! To bylo daleko výš, než ME.

00:41:05 Že jste získal na svoji stranu paní Adamovou.

00:41:08 -Že jsme si porozuměli.
-A teď mi řekněte...

00:41:12 Já si s ženami moc jinak nerozumím.

00:41:19 Ale já hovořím pouze turecky.

00:41:25 No dobře, ale vy teď skončíte školu...

00:41:28 -No doufám.
-Začnete něco hrát.

00:41:32 Jaký role si myslíte? Jaký obor je pro vás?

00:41:34 -Romeo nebo Hamlet?
-Princ.

00:41:39 Se mnou si na střední moc nevěděli rady.

00:41:41 Já jsem byl takový veselý člověk, oblíbený v kolektivu.

00:41:44 To je vedlejší.

00:41:48 Říkali mi prostě, z tebe musí být komediant nebo něco.

00:41:52 Tak já jsem si říkal,

00:41:53 buď ze mě bude něco, nebo komediant!

00:41:56 Tak jsem podal tu přihlášku na DAMU.

00:41:59 Pak jsem na to zapomněl a najednou jsem zjistil,

00:42:02 že je ten termín, kdy se tam mám dostavit.

00:42:04 A v předvečer toho přijímacího řízení

00:42:07 jsem si tak napsal osnovičku improvizovaného monologu

00:42:12 na téma, že jsem hospodský v restauraci,

00:42:15 který vždycky toužil být hercem

00:42:18 a jsem hospodským v restauraci, kam chodí ti herci pít.

00:42:21 A celý ten skeč spočíval v tom,

00:42:23 že jsem nadával té přijímací komisi.

00:42:26 Že oni si splnili ten sen a já ho nemám.

00:42:29 Pak se divte, že vám Adamová říkala, že jste blbej, 3 roky!

00:42:33 Když vy jí u přijímaček nadáváte!

00:42:36 Potom jsem zazpíval svoji píseň

00:42:40 a následně po mně chtěli lidovou píseň.

00:42:43 A tu já jsem bohužel si nepřipravil.

00:42:47 Mě tak napadla taková spásná myšlenka,

00:42:49 kterou bych se mohl z toho vykroutit,

00:42:52 že umím pouze čínskou lidovou píseň.

00:43:00 A že je to teda v severočínském dialektu,

00:43:05 pro ty z vás, kteří rozumějí, je to velmi nesrozumitelné,

00:43:09 tak bych vám řekl, že to je klasická zápletka,

00:43:13 chlapec na rýžovém poli kope a teď sní o té dívce.

00:43:17 Jsem říkal, mám k tomu i takový malý taneček.

00:43:21 A stále jsem se snažil pohledem vysvětlovat,

00:43:24 to je všechno!

00:43:27 Oni stále vyžadovali, takže já jsem se postavil.

00:43:30 -Můžu se postavit?
-Můžete.

00:43:33 Já jsem se postavil a udělal jsem zhruba toto.

00:43:37 Hígašídysumvitogá, šíjávasé,

00:43:44 umagétamakarimó taouó!

00:43:51 A pak přišel refrén.

00:43:55 Africký smích je fyzicky poměrně náročná záležitost.

00:43:59 Je 1/2 ledna,

00:44:00 takže to je dobrá doba, abychom se trochu zahřáli.

00:44:03 -To zvládnou!
-Jo, myslíte, že jo?

00:44:05 -Africkej smích zvládnou!
-Mám pro vás dobrou zprávu.

00:44:08 Je to spojeno s recitací poezie,

00:44:09 takže budete v televizi zároveň coby dramatičtí umělci.

00:44:13 -Blahopřeji vám.
-Jo vy na to musíte si stoupnout.

00:44:16 Postavte se, přátelé.

00:44:18 -Můžu s váma?
-Můžete, no.

00:44:20 Zaujměte polohu afrického bubeníka.

00:44:31 -A pozor, začínáme.
-Oni to všichni nemaj.

00:44:34 Čili, zaujmout polohu WC! Rozumíte! Turecký záchod bych řekl!

00:44:40 A opakujte po mně jednotlivé verše.

00:44:44 Na řece Zambezi na každém záleží!

00:44:51 Ho ho ho ho ho ho ho! Ho ho ho ho ho ho ho!

00:45:00 Pozor! Přichází zápletka!

00:45:04 Strašlivý krokodýl z hlubin se vynořil!

00:45:13 Ho ho ho ho ho ho ho! Ho ho ho ho ho ho ho!

00:45:26 Kamba je hodná samice, ale musím se přiznat,

00:45:28 jednou jsem moh bejt bez dětí, kvůli ní.

00:45:32 -Vy jste moh bejt bez dětí?
-Abych to popsal.

00:45:35 -V přípravně jsou dveře mřížový.
-Vy jste si ji vzal domů?

00:45:41 Ne! V tý zoologický je přípravna, kde se připravuje krmení,

00:45:46 jsou tam skleněný okna,

00:45:47 ty gorily na vás koukaj, jak to připravujete a už se těšej.

00:45:50 Richardova oblíbená věc je, že si sedne a takhle na vás klepe.

00:45:54 Co myslíte, že to znamená? Zrychli, máme hlad!

00:45:58 To tam takhle on už má, takže se zrychluje to klepání,

00:46:01 takže vy řežete jak to, teď to dáte do lavórů

00:46:06 a vlastně pak je pouštíte do takovejch oddělovacích boxů

00:46:08 a každej má svý dveře, ty gorile to vlastně podáváte.

00:46:12 Ale teď se nic nepřipravovalo a Kamba si chtěla hrát,

00:46:15 ona je opravdu hodně komunikativní, takže jsem otevřel ty dveře,

00:46:18 byly tam jenom ty mřížový,

00:46:20 mříže jsou asi takhle daleko od sebe

00:46:22 a je tam 1 otvor větší, abyste tam mohli,

00:46:24 když oni něco vám podávaj,

00:46:26 nebo když jim chcete sáhnout třeba na břicho nebo na nohy,

00:46:28 prostrčit ruku.

00:46:29 Musíte dávat bacha, pořád to jsou zvířata.

00:46:31 Ale u Kamby to tak nikdy nehrozilo. Tak jsem si s ní povídal, všechno.

00:46:36 Jsme si tam nějak něco říkali a zazvonil mi mobil.

00:46:39 A já jsem se otočil k ní zádama a teď koukám, kdo mi volá

00:46:45 a ono ji to tak rozčílilo, což já jsem samozřejmě nevěděl.

00:46:47 -Že jste se k ní otočil zády?
-Že jsem se k ní otočil zády.

00:46:50 Boris taky to nemá rád.

00:46:53 To má Boris s Kambou společnýho! Urážlivý jsou prostě!

00:47:00 Jak jsem stál, tak ona prostrčila zezadu tu ruku

00:47:04 a protože už nevěděla, jak mě má kontaktovat,

00:47:06 tak mě zespoda chytla...

00:47:08 Jé! Proto ty děti teda!

00:47:12 Proto ty... A teď já jsem v tu chvíli nevěděl vůbec,

00:47:15 já jsem neměl slova, teď kolegyně:

00:47:19 Pusť mu ty koule, Kambo! Teď ona na štěstí...

00:47:31 Teď na štěstí pustila! Mám teď zdravý děti už.

00:47:36 Ona by jinak nerozuměla, kdyby to řekla slušnějc?

00:47:38 Ono se nešlo otočit!

00:47:40 Otočit se nešlo, ale říct to šlo jinak!

00:47:43 No ale v tu chvíli, zaplaťpánbůh, že zařvala na ni!

00:47:46 Ona pustila, Kamba odešla a já eee!

00:47:51 Půl hod. srovnával hlas! Ale jako dobrý!

00:47:54 Takže ono to není jednoduchá práce.

00:47:57 Kama, to je 1. orangutan, kterej se kdy,

00:47:59 v 72. mám dojem, narodil.

00:48:01 V celým Československu 1. orangutan.

00:48:04 -Se narodil tady v zajetí?
-V Praze, no.

00:48:07 A on nikdy neměl samici a rodiče mu vlastně umřeli hned,

00:48:12 takže ho vychovávala lidská máma, paní Gottfriedová.

00:48:16 A on celej život vlastně, než já jsem nastoupil,

00:48:20 tak žil sám v kleci a vedle žil orangutan, taky samec.

00:48:26 Nikdy spolu nemohli, samozřejmě, samci k sobě nemohli.

00:48:29 A tenkrát nám bylo všem líto, že on nemá tu samici.

00:48:32 Tak jsme tlačili na vedení,

00:48:33 to bylo ještě starý vedení, ještě před Fejkem.

00:48:38 Že potřebuje tu samici. A oni, ten nebude plodnej!

00:48:44 A teď, jak jim dokázat,

00:48:45 aby mu sehnali tu samici, že je plodnej.

00:48:50 A on měl velkej handicap.

00:48:52 Jeho hrozně vzrušovaly lidský ženský.

00:48:55 -Takže prošla návštěvnice...
-Lidský! Prostě ženský!

00:49:06 Já už jsem z toho zblblej!

00:49:15 Tohle až uslyší moje lidská ženská,

00:49:19 tak se mě zeptá, koho jsi to tam měl?

00:49:23 Prošla návštěvnice pavilonem,

00:49:26 to byl ještě ten starej, smradlavej pavilon,

00:49:30 on vletěl na mříže, vystrčil ho...

00:49:33 Tak my jsme potřebovali dostat to jeho sperma

00:49:36 a dát pod mikroskop...

00:49:38 Když, tak to nazývejte nějak. Já jen už vidím, kam se blížíte.

00:49:44 Ne, ne! Teď jsem přemejšlel.

00:49:48 Tak abychom nějakým způsobem toho docílili,

00:49:51 tak se to nakonec udělalo tak, že jsem měl kamarádku na lvinci...

00:49:56 -Cože jste měl?
-Kamarádku na lvinci.

00:49:58 Ještě jsem zapomněl říct, že ho vzrušovalo,

00:50:02 ženy s velkým poprsím.

00:50:05 To ho vyvádělo úplně do nejvyššího toho...

00:50:07 -Taková nenormálnost.
-Taková nenormálnost.

00:50:10 Takže jsem si přitáh, přived kolegyni...

00:50:21 Kriste pane!

00:50:23 Teď to bude vypadat, že jsme všichni hrozní úchyláci!

00:50:26 To byla odborná práce na tomhletom! To pak z toho bylo!

00:50:33 Přišla, říká, co chceš.

00:50:35 Říkám, hele, já vás tady zavřu, do takovýho malýho boxu,

00:50:38 tam on chodí jako do ložnice,

00:50:40 ty si sundáš tričko, vyválíš to, on tam vletí,

00:50:43 já jsem měl chirurgickou rukavici, teď jsem to měl připravený všechno,

00:50:46 já mu odeberu odborně sperma, on si to ode mě třeba nechá udělat

00:50:51 a já to donesu veterináři, kterej už byl připravenej.

00:50:54 On tomu nikdo nevěřil! Ona vytáhla...

00:50:56 Čili podvod vlastně na toho orangutana.

00:50:59 -No ne, on se koukal!
-On se koukal.

00:51:01 A nemusel tentokrát dělat on nic, protože tam...

00:51:04 A vy nějak zezadu, jako ta Kamba vám, jo?

00:51:09 -S rukavicí.
-No chirurgickou.

00:51:12 Chirurgickou. Jakou jinou!

00:51:15 Tak se to odebralo, trvalo to zhruba...

00:51:17 A ona na to přistoupila, ta vaše od těch lvů?

00:51:20 Taky odbornice, takže přistoupila.

00:51:23 Ona přistoupila, že se bude před orangutanem svlíkat?

00:51:26 -No tak se svlíkla, no.
-Nestyděla se?

00:51:29 No ne, my jsme tam byli jen my 2 a von.

00:51:37 -Člověk si má plnit své sny.
-To už jsme tady řešili.

00:51:41 Právě 1 z těch snů,

00:51:43 ta červená nit mého života je to autobusáctví.

00:51:47 Já jsem vůbec, ale absolutně neinklinoval ani k jevišti,

00:51:50 ani k tý muzice, to všecko bylo z donucení.

00:51:52 Tajně jste snil o autobusu?

00:51:54 To byla vlastně horká linka mého života, nebo mého dětství.

00:51:58 My jsme neměli auto. Nikdy.

00:52:01 A já jsem byl jak balík posílanej z Prahy do Libochovic

00:52:04 na chalupu a zpátky, jsem seděl na tom motoru vyhřátým v RTO.

00:52:09 Jak byly vevnitř ty motory v koženým obale takhle?

00:52:13 No v koženkovým. Reálnej socializmus!

00:52:18 Jak mě opravil!

00:52:21 Pozor! Na to já jsem háklivej! Tady je tenkej led!

00:52:25 Protože přes RTO 706 Škoda já jsem opravdu honěnej.

00:52:29 Já mám v pracovně sbírku, kde mám od nákresů z výroby,

00:52:32 jak se vyvíjel ten model, originály všechno.

00:52:35 Za to dávám strašný prachy!

00:52:36 Na zdi místo Českého lva mám volant plesnivej,

00:52:41 kterej jsem vydražil za takový peníze...

00:52:44 -Volant z RTO?
-Z RTO plesnivej!

00:52:47 Kterej byl vrostlej na zahradě někde, ani nevím mezi čím!

00:52:51 A to jsem vydražil a nesl jsem to, jak svatej grál, tady z pošty!

00:52:55 Jsem to všem ukazoval, oni dělali...

00:52:58 To mám na zdi, to je dominanta! Místo hodin mám zastávku ČSAD!

00:53:07 Neuvěřitelnou sbírku autobusů všech modelů,

00:53:09 ale když je to RT, tak jsem na infarkt!

00:53:12 Takže proto já jsem vytvořil si z těch autobusáků takový svý modly.

00:53:18 Nebylo video, nebyl Spiderman, nic!

00:53:20 -Tak Major Zeman, tak co jsem...
-To je lepší autobus.

00:53:24 Muž na radnici!

00:53:26 -A byl jste s tím někdy u doktora?
-Byl. Byl.

00:53:29 -To je slavná story.
-Berou to jako úchylku? Úchylka!

00:53:35 No problém. Já jsem neřek to podstatný!

00:53:37 Já jsem doma si vyrobil,

00:53:40 z dílů který jsem nakrad na vrakovišti,

00:53:43 tak jsem si vyrobil model toho řidičskýho kokpitu.

00:53:47 Takže ve stoličce byl zasunutej volant černej, s tou tyčí.

00:53:51 Ten byl utaženej řemenem,

00:53:52 aby to kladlo ten odpor, jako servo motor.

00:53:55 Z těch kancelářskejch spojek a z parket

00:53:57 jsem si vyrobil plyn, brzdu.

00:54:01 Junyj těchnik mi posloužil, tam jsem si přehazoval

00:54:04 červená, oranžová, zelená, vlastní semafory.

00:54:08 To bylo kompletně vybavený! A já jsem used...

00:54:13 -Jako dítě!
-No...

00:54:19 Já už jsem to mnohokrát vyprávěl, ale vidím, že...

00:54:23 Jako dítě to začalo!

00:54:24 Ale ono se to prolnulo tou pubertou

00:54:27 a najednou z toho nezávaznýho občas tu a tam, tak byly směny!

00:54:36 Přísahám, že nelžu!

00:54:38 Není to věc, kterou bych chtěl za každou cenu pobavit!

00:54:41 Vyprávím tak, jak se moje dětství odehrávalo.

00:54:44 Kniha jízd, čepice,

00:54:49 zavřenej v pokoji, to už jsem kouřil, takže zahulíno.

00:54:54 Nastartoval jsem, nejlépe něco, co jsem znal 131, 125.

00:55:01 A co s motorem? Tak nebylo zbytí, než hmmmmm... (zvuky autobusu)

00:55:23 -To je peklo!
-To mě zabije!

00:55:29 (Kopta napodobuje všechny zvuky autobusu)

00:55:34 A teď si představte toho básníka Koptu,

00:55:36 že mu doma roste takovýhle hovado!

00:55:40 A já byl schopnej třeba 6, 7 hod. v kuse!

00:55:43 Furt jezdit!

00:55:46 Teď oni už šílený ze mě! Ostatní už za holkama! Průsery!

00:55:51 Já debil seděl v podkroví na Hanspaulce,

00:55:53 úplně vyšťavenej, bílej, neopálenej,

00:55:56 poněvdž celý dny zapařenej v tom zahuleným pokoji.

00:56:02 A teď se přiblížila ta konzervatoř. Že, co s ním?

00:56:07 A táta řek, já s ním nikam nejdu.

00:56:10 Ten mě vydědil, v podstatě mě zavrhnul.

00:56:13 A moje zlatá maminka věděla,

00:56:15 že já jsem měl velký problémy hlasový, díky těm dlouhejm směnám!

00:56:19 Poněvadž jsem bral služby za kolegy.

00:56:32 Já jsem chodil za školu kvůli tomu. Čestný slovo!

00:56:36 Já jsem, místo, abych šel do parku,

00:56:38 tak jsem se zavřel doma, jsem drandil.

00:56:41 -Za někoho, kdo onemocněl!
-No jasně! On měl rodinu tenkrát!

00:56:44 Ale šlo to tak daleko, že ta máma říkala,

00:56:49 ty nemůžeš takhle dělat ty zkoušky!

00:56:51 Tam budeš zpívat na tom, před tou komisí!

00:56:53 A já ještě mutace, 15 let a 8 hod. denně.

00:56:58 Tak byl pan dr. Lacina, profesor tuším, dokonce v ND,

00:57:02 foniatr, kterej už viděl leccos.

00:57:06 Tak jsme tam došli s tou maminkou, která z toho byla strašně nervózní,

00:57:10 já jsem se styděl.

00:57:11 A on teda, že mě vyšetří,

00:57:13 bylo to přes všechny možný známý z budovy Nový scény.

00:57:16 Tak ten jazyk, ručníkem takhle, kouk tam tím světýlkem a povídá,

00:57:20 paní Koptová, ten váš chlapec

00:57:22 je skutečně po nějaké velké hlasové námaze,

00:57:25 tam už začínající uzlíky.

00:57:28 Ty zpíváš v nějakém sboru, chlapče?

00:57:32 Já úplně rudej, tady clejky, už dospělec.

00:57:38 A maminka v dobré víře, že pomůže věci a vysvětlí, říká,

00:57:42 ne, ne, pane doktore, náš Vašek řídí.

00:57:49 Teď jsem viděl, jak oni už s tou sestrou na sebe...

00:57:53 Co řídí? Ona, autobus!

00:58:05 No, musel jsem předvíst!

00:58:07 To byla zatím největší hanba mýho života!

00:58:10 Když ten 15tiletej puberťák sedí na tý vyšetřovací posteli,

00:58:14 sestra někde dáví do závěsu, doktor taky uhejbá očima

00:58:19 a já tam seděl a (zvuky autobusu).

00:58:22 A máma říká ještě: A ukaž panu dr., jak brzdíš motorem!

00:58:32 A teď tou pěstí takhle do tý jedný ruky!

00:58:38 A furt drž, rytmus musíš držet! To nemůžeš! Ták a drž rytmus!

00:58:41 -A jdi takhle tou pěstí.
-My někomu dáme do držky dneska?

00:58:45 -Nebo proč to mám dělat?
-To už tančíš!

00:58:47 -To už tančím, jo?
-To ještě není všecko!

00:58:50 A teď jednou, 2., 3., 4.! Budem rytmizovat.

00:58:53 1, 2, 3, 4, dobrý večer, přejeme vám!

00:58:58 A už to rytmizuješ a jedem!

00:59:17 A teď, posaď se, posaď se!

00:59:23 Ne, to mi nedávej!

00:59:27 Teď to přineslo ovoce!

00:59:33 Si připadám, jak Fred Astair najednou!

00:59:38 Vážení televizní diváci, to je pro dnešek všecko!

00:59:43 Jsem rád, že jste se učili tancovat se mnou

00:59:45 a těším se na shledanou zase za tejden! Ahoj!

00:59:50 Skryté titulky Eva Svobodová

81 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly733

Následující díl

Speciální vydání zábavné talk show Karla Šípa, ve kterém si připomeneme ty nejzábavnější hosty. Účinkují: M. Lasica, N. Konvalinková, J. Macháček, O. Vetchý, T. Klus, V. Kopta, A. Černý a další. Režie V. Polesný

Obsah dílu

Úvod

Milan Lasica

Naďa Konvalinková

Jiří Macháček

Muriel Anton

Filip Antonio

Klára Melíšková

Oldřich Vlach

Albert Černý

Ondřej Vetchý

Karol Polák

Jiří Helekal

Tomáš Klus

Karel Nešpor

Marek Žďánský

Václav Kopta

Jana Vašáková - Hanušová

Přehrát vše

Vstoupili jsme do nového roku a my jsme pro vás tentokrát připravili sestřih toho nejlepšího. Uvidíte herečky Naďu Konvalinkovou a Kláru Melíškovou, herce Milana Lasicu, Jiřího Macháčka, Ondřeje Vetchého, Oldřicha Vlacha a Václava Koptu, zpěváky Tomáše Kluse a Alberta Černého, bývalého ošetřovatele goril Marka Žďánského a mnoho dalších.