Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Tentokrát přijala naše pozvání světoznámá česká primabalerína Daria Klimentová, zpěvák s výjimečným hlasem Jiří Zonyga a herec Patrik Děrgel.
Daria Klimentová — Jiří Zonyga — Patrik Děrgel
Premiéra: Pátek 20. 9. 2013 na ČT1
Přehrát
00:00:35 Dobrý večer, milí televizní diváci.
00:00:39 Tradičně se vám s diváky tady, v pražském divadle Semafor
00:00:43 hlásíme opět po týdnu.
00:00:45 Abych vás, přátelé, hned na začátku
00:00:47 uvedl do tématu, které tady za chviličku budu probírat
00:00:51 s mým 1. hostem,
00:00:52 vzal jsem si na pomoc své vlastní knižní memoáry.
00:00:55 A tam si přečtete letmou vzpomínku 13tiletého chlapce,
00:01:00 který vyrůstal v divadelním prostředí,
00:01:02 jako herecké dítě a ta vzpomínka je takováto.
00:01:05 Cituji: Operetní kusy se neobejdou bez baletu a takové baletky
00:01:10 se musejí před představením pořádně rozcvičit.
00:01:13 Kolik my jsme tenkrát s kamarádem vysledovali takových rozcviček.
00:01:17 Nic krásnějšího jsem do té doby neviděl.
00:01:20 Ta estetika těla baletky ve mně už v tehdy probouzela pocity
00:01:24 do té doby nepoznané.
00:01:27 Já jenom to čtu proto, že ty moje předpubertální touhy a zájmy
00:01:34 vyústily v to, že jsem si opravdu jednu z těch baletek nakonec vzal.
00:01:38 Ne z těch, o kterejch tady píšu!
00:01:46 Chápete to!
00:01:50 O baletu jsem záměrně začal mluvit proto,
00:01:53 protože mým dnešním 1. hostem je, řekl bych, slavná,
00:01:56 možná nejslavnější česká primabalerína,
00:01:59 v současné době členka Královského anglického baletu v Londýně.
00:02:05 Daria Klimentová!
00:02:19 -Můžu vás jen opravit?
-Můžete cokoliv.
00:02:21 Já jsem z Anglického národního baletu.
00:02:23 A já jsem řek co?
00:02:24 Myslím, že Královský anglický balet.
00:02:26 Tak jste to dal nějak dohromady.
00:02:28 V Londýně existuje Royal Ballet, který je Královský balet
00:02:32 a Anglický národní balet, 2 soubory.
00:02:34 -Takže vy jste v tom lepším.
-No samozřejmě!
00:02:39 A ten je, ještě jednou mi to řekněte.
00:02:42 Anglický národní balet.
00:02:44 No, heleďte se, já abych byl trošku v obraze,
00:02:48 i když k baletu inklinuju od dětství,
00:02:51 tak jsem si vás dnes ráno vygoogloval
00:02:53 a vždycky u vašeho jména bylo takový
00:02:56 special personical dancer.
00:02:59 Já jsem si říkal, co to je za titul?
00:03:01 To je jako u nás byla zasloužilá umělkyně?
00:03:03 Nebo co to je special...?
00:03:05 My máme titul primabalerína. Já nevím, co jste tam čet.
00:03:11 -Umíte anglicky, že?
-No, snažím se.
00:03:14 Já ne. Tak mně řekněte, co to je special...
00:03:18 -Jako specielní, extra.
-To jsem pochopil.
00:03:22 Ale personical dancer? Tanečnice, ale co? Něco.
00:03:25 Musí to bejt něco, že jste něco víc, než ostatní.
00:03:29 Extra tanečnice. Speciální tanečnice.
00:03:33 Tzn., že hrajete, nevím, jak se to říká v baletu,
00:03:37 že čurdy už nehrajete.
00:03:40 Co to znamená čurdy? Čurdy nerozumím. To je anglicky?
00:03:48 Malá role se tady hantýrkou divadelní říká čurda.
00:03:51 Čili jako epizodní role.
00:03:53 Tím se ptám, asi už hrajete special dancer,
00:03:58 hrajete jenom ty hlavní asi, ne?
00:04:00 Já jsem teda ta čurda nebyla nikdy.
00:04:04 Já jsem vlastně dostala sólovou smlouvu už v 18.
00:04:07 Od Vlastíka Harapese.
00:04:10 Tak to mi řekněte, jak se to stane, že mladé české děvče
00:04:14 dostane smlouvu do takovýho ansámblu v Londýně?
00:04:18 To po vašem představení nějakým
00:04:19 přiběh někdo se smlouvou do zákulisí a okamžitě,
00:04:22 vy musíte...
00:04:23 Tak jednoduchý to nebylo. Já jsem vlastně začala v ND.
00:04:27 Tam jsem tančila 3 roky jako sólistka,
00:04:30 jako ta poslední sólistka.
00:04:32 Ale tančila jsem, takže tím jsem se učila a dřela.
00:04:35 Pak jsem odjela do Jižní Afriky,
00:04:38 vzala jsem 1. nabídku do Kapského města.
00:04:41 -Takže to nebylo hned do Londýna.
-To nebylo hned do Londýna.
00:04:44 Tam jsem vydržela rok a stýskalo se mi po Evropě,
00:04:48 tak jsem dostala nabídku do Skotského národního baletu.
00:04:51 Čili vám se stejskalo po Evropě. Ne po Praze.
00:04:53 Po Evropě, ano.
00:04:56 Tak ona přišla tahle nabídka, tak jsem si říkala, proč ne.
00:04:59 Zase se něco naučím.
00:05:01 Já jsem plánovala, že se vrátím do Prahy,
00:05:03 ale nějak to nevyšlo.
00:05:05 Zatím to nevyšlo. Ještě to plánuju.
00:05:07 Jak jste dlouho v tom Londýně už?
00:05:09 -Ježíš, tak...
-Tak bajoko.
00:05:11 Já už jsem přestala počítat ty roky. Hodně dlouho.
00:05:13 -Bajoko.
-17 let.
00:05:16 -17 let už jste v tom Londýně.
-Ta reakce tady!
00:05:21 -Já nevím, proč se tomu divěj?
-Já už jsem stará primabalerína.
00:05:25 Bohužel.
00:05:26 -Tancujete pořád!
-Já tancuju pořád.
00:05:29 Ještě pár dní budu.
00:05:31 Řekněte mně, co jako kolektiv? Liší se to hodně ten kolektiv?
00:05:36 Myslím ten baletní v ND a tam v tom Londýně?
00:05:38 Já si myslím tak, to je můj laickej odhad.
00:05:41 Ještě vám řeknu,
00:05:41 že když dejme tomu, máte nějakou hlavní roli,
00:05:44 s partnerem tancujete Romeo a Julie,
00:05:47 že s ním musíte bejt v pohodě, musíte bejt přátelé, kamarádi.
00:05:50 Je to tak v Londýně?
00:05:51 Je to ideální, ale není to vždycky tak.
00:05:55 Já jsem 12 let tančila s jedním Rusákem...
00:06:02 Já teda 4 roky teď tančím s jiným Rusákem.
00:06:06 -S tamtím to nebylo v pohodě?
-S tím to nebylo v pohodě.
00:06:09 My jsme si prostě nepadli do oka.
00:06:11 A to bylo hrozný, když jsme tančili Romeo a Julie
00:06:13 a já jsem stála na tom balkóně a tam jsem na něj koukala,
00:06:16 říkala jsem si, že já z těch schodů nepůjdu dolů.
00:06:21 Vůbec jsme spolu nevycházeli.
00:06:23 Ale já mám teď novýho Rusáka a ten je o 19 let mladší, než já.
00:06:29 Tak to se běhá dolů lepší, že jo.
00:06:41 Jak se to projevilo, že jste spolu nebyli v pohodě?
00:06:44 To přeci, taky máte nějaký zvedačky!
00:06:47 Nemstil se vám? Třeba, že vás pustil?
00:06:51 No, budete se divit, ale jo.
00:06:53 Já se nedivím, ptám se na to! Stalo se to?
00:06:55 -No stalo, ano!
-Pustil vás?
00:06:57 No ne úplně na zem, jen tak naznačil,
00:07:00 že když nebudu mlčet, že třeba půjdu.
00:07:04 -Když nebudete mlčet?
-No ano!
00:07:06 -Při baletu se snad ale mlčí, ne?
-Mlčí se, ano.
00:07:09 Ale my si tam povídáme samozřejmě.
00:07:11 Když mě chytne špatně, nebo něco, tak já mu řeknu,
00:07:13 jestli by mě nemoh chytit trošku výš, níž.
00:07:16 Při baletu to musíte asi decentně jen tak naznačovat.
00:07:20 Taky vím, že jste vdaná v Londýně. Někdo z oboru?
00:07:26 Je to Angličan, technikář. Není to tanečník. Technikář.
00:07:31 U nás ze souboru.
00:07:32 -Že tam něco dělá se světýlkama?
-Ano, osvětlovač.
00:07:36 To mi řekněte, jak vznikne taková romatická láska?
00:07:39 On na vás svítil víc, než na ostatní?
00:07:44 Ne, my jsme se vlastně seznámili v divadle, ano,
00:07:47 on mě tam vlastně začal otravovat jiný technikář.
00:07:51 -Jo, jinej kulisák.
-Ano, tak.
00:07:54 A on mě přišel vlastně zachránit.
00:08:00 Aby tam toho druhýho k vám nepustil,
00:08:02 tak se od vás nehnul, teda!
00:08:04 -Ano, přesně tak.
-To je hezký.
00:08:08 Řekněte mně, vy máte taky holčičku.
00:08:12 -13tiletou dceru.
-Inklimuje k tomu?
00:08:16 Na to se ptá každý. Ne. Tančit nechce.
00:08:18 Ona říkala, že nechce cvičit hodiny a hodiny, jako maminka.
00:08:22 Ona je chytrá.
00:08:26 Já samozřejmě vím, protože jsem zasvěcenej,
00:08:28 že aspoň tady, nevím jak v Anglii,
00:08:32 že tady tanečnice a baletky poměrně brzy
00:08:35 a myslím, že to je na jejich rozhodnutí,
00:08:37 odcházejí vlastně do důchodu.
00:08:39 -Jak je to v Anglii?
-Záleží, čemu říkáte brzy.
00:08:43 Tak vím, že tady třeba odejde primabalerina z Národního v 35.
00:08:48 Ale nevím, jestli to je tak, že musí, anebo, že chce.
00:08:51 Záleží na tom šéfovi baletu.
00:08:54 Jestli se mu zdá už stará, nebo ne?
00:08:55 Přesně tak, ano.
00:08:58 Já myslel, že baletka sama si může říct, já už jsem nějaká,
00:09:03 vyvrknutý kotníky a chce do důchodu.
00:09:07 Samozřejmě si můžeme říct. My můžeme odejít kdy chceme.
00:09:10 Ale my máme štěstí u nás, že my máme šéfku primabalerínu,
00:09:15 která sama ještě tančí.
00:09:17 A ona je tak v podobným věku, jako já.
00:09:20 -Takže na vás netlačí.
-Takže na mě zatím netlačí.
00:09:23 Protože by musela tím pádem tlačit i na sebe.
00:09:28 Nějaký úrazy, to se vám asi vyhýbá, ne?
00:09:31 Co já vím, baletky furt něco maj. Kyčle a kolena.
00:09:34 Samozřejmě vás bolí pořád všechno.
00:09:36 Já vím, ale myslím něco vážnějšího.
00:09:39 Já jsem měla operace kolenou, menisky a operaci kotníku.
00:09:46 To jsem netančila rok.
00:09:49 To je ale pak těžký se vracet po roce,
00:09:51 když nic neděláte.
00:09:53 -Ale rozhejbala jste to.
-Tak jsem to rozhejbala.
00:09:56 Já nevím, jestli to tak je v oboru baletu,
00:09:58 tak třeba zpěváci mají svoje fanynky a fandy.
00:10:03 Je to taky v baletu?
00:10:05 Máte třeba nějaký svoje ctitele, který,
00:10:08 teďka nevím, jak se projevuje ctitel v baletu.
00:10:10 No ano, samozřejmě, máme. Který choděj na vaše...
00:10:14 Já jsem měla třeba Japonce, který jezdil až z Tokia .
00:10:20 -On byl asi bohatý.
-Na vaše představení?
00:10:24 Ano, na moje představení. Na každý představení.
00:10:27 Ne, že jel na 1 představení,
00:10:28 a že by zase odjel a přijel na další.
00:10:30 On třeba 3 týdny pobyl v Londýně
00:10:33 a chodil se dívat na moje představení.
00:10:35 A to vy jste věděla jak, že on tam je?
00:10:39 On mi posílal dopisy a dárky atd.
00:10:42 A nechtěl třeba, já nevím, od vás třeba piškot podepsat?
00:10:48 -Piškot?! Myslíte špičky?
-Tam se tomu neříká piškoty?
00:10:52 Piškoty, ano. Piškoty.
00:10:54 Ale oni většinou chtějí ty špičky. Ne ty piškoty.
00:10:57 -To snad je stejný, špička a...
-Ne, není.
00:11:00 Piškot, to si nemůžete stoupnout na špičku.
00:11:02 Protože ta špička, ona to má tvrdý, tady tu špičku.
00:11:05 -To je piškot, ne?
-To není piškot!
00:11:08 Ta cvička s tím tvrdým je snad piškot, ne?
00:11:11 Vy už jste dlouho v Anglii!
00:11:15 Špička s tvrdým koncem je podle mě piškot!
00:11:18 A neříkejte, že ne! Bez tvrdýho je to cvička!
00:11:29 Nerad vás poučuju v baletu. Ale možná to je v Anglii jinak?
00:11:36 -V Anglii je to point shoes.
-Point shoes?
00:11:39 -Flet shoes a point shoes.
-Shoe, jako bota?
00:11:43 A flet, jako rovně, jako flet a point, jako že na špičce.
00:11:49 -Ano. Flet shoes.
-A point shoes.
00:11:51 Jak se jmenuje křestním jménem váš manžel?
00:11:54 On se jmenuje Ian. Ian. Jako prostě Honza.
00:11:58 -Ian?
-Ian.
00:12:02 -A dál?
-Commer.
00:12:04 -Ian Commer?
-Ian Commer.
00:12:08 Ale já mu říkám Muppet.
00:12:13 -Muppet! To je nějaká loutka!
-No ano. To je jeho přezdívka.
00:12:17 To je jeho přezdívka? On tak vypadá?
00:12:20 On tak vypadal, ano.
00:12:22 On když byl mladý, tak vypadal jako jeden slavný bubeník
00:12:25 z nějakýho loutkovýho filmu, který já jsem v životě neviděla.
00:12:32 Všichni mu v divadle říkají Muppet.
00:12:34 On se mi tak představil, jako Muppet.
00:12:36 Já jsem vlastně se vdala
00:12:37 a pak teprve jsem zjistila, že to je Ian.
00:12:41 Opravdu.
00:12:49 Řekněte, poslední slovo!
00:12:52 Myslíte si, že vás tady v Praze
00:12:54 ještě někdy publikum, vaši fandové, uviděj třeba tancovat?
00:12:59 Já myslím, že to asi už ne.
00:13:02 Myslím, že budete muset přijet do Londýna. A hodně rychle.
00:13:08 My si koupíme autokarovej zájezd a vyrazíme.
00:13:12 Děkuju! Daria Klimentová!
00:13:22 Přátelé, od baletu, řekl bych vážného umění,
00:13:26 teďka se přesuneme, řekl bych, do českého showbyznysu,
00:13:30 protože naším dalším hostem je český zpěvák Jiří Zonyga!
00:13:45 Dlouho jsem tě neviděl,
00:13:48 takže ani nevím, že už nenosíš brejle.
00:13:50 To je nějaká novinka. Co se stalo? Začal jsi vidět!
00:13:53 -Začal jsem vidět.
-A jak se to stalo?
00:13:55 Stalo se to tak,
00:13:56 že hraju v divadle Kalich většinou v historických hrách.
00:14:02 A poněvadž jsem měl téměř 6 dioptrií,
00:14:05 tak se moji protivníci občas
00:14:08 setkali s mým mečem na nepravém místě, kde neměl být,
00:14:11 protože jsem tam vůbec neviděl v té tmě.
00:14:14 Tak jsem se rozhodl, že si nechám tu operaci udělat,
00:14:16 aby oni byli klidnější
00:14:17 a já abych měl taky trošku pokoj, že je nezabiju někde.
00:14:23 Já jen připomenu divákům, protože už je to pár let,
00:14:26 nemusej si pamatovat.
00:14:27 Tobě změnilo život to,
00:14:30 že ty jsi vyhrál jednu talentovou soutěž,
00:14:34 řekl bych ještě v dobách, kdy tyhle soutěže
00:14:36 nebyly tak provařený a profláknutý, kdy to nebyla taková nuda.
00:14:40 To byla velká sláva tenkrát, že jsi vyhrál.
00:14:42 -Změnilo ti to hodně život?
-No radikálně.
00:14:45 -Ze dne na den, dalo by se říct?
-Dalo se říct ze dne na den.
00:14:48 Protože, a nikdy jsem se tě na to nestačil zeptat,
00:14:52 vím, že ty jsi do tý doby byl kamioňák?
00:14:55 -Řidič kamionu.
-Ano, ano.
00:14:57 20 let jsem jezdil s kamionem.
00:14:58 A to jsi předtím se ještě věnoval jinýmu řemeslu.
00:15:01 -To jsem taky někde čet.
-Samozřejmě. Ano.
00:15:04 Předtím jsem dělal dřevorubce.
00:15:06 Kterej českej zpěvák má ve svým životopise,
00:15:09 že byl napřed dřevorubec a pak kamioňák?
00:15:12 Žádnej! Tady maximálně elektrikář, ale to už je dávno.
00:15:22 To by mě zajímalo! Ale to mi musíš říct!
00:15:25 Ty jsi vyhrál tu soutěž, velká sláva!
00:15:28 A 2. den jsi šel rozvázat pracovní poměr?
00:15:30 Ne, já už jsem ho rozvázal předtím.
00:15:33 Já když jsem šel do té soutěže, bylo to takové trošku zděšení,
00:15:37 protože když jsem postoupil do těch posledních 12 finalistů,
00:15:42 tak mi bylo řečeno, jak se srovnáte s tím,
00:15:44 že 3 měsíce budete tady zavřený v Praze, neuvidíte rodinu?
00:15:47 Já jsem s tím nepočítal samozřejmě.
00:15:50 Jsem říkal, to je nějaká blbost, to se nějak udělá.
00:15:53 S čím jsi nepočítal?
00:15:54 Jako, že na 3 měsíce vypadnu úplně někam.
00:15:57 Nějak mi to nedocházelo. Asi tak. Kluk z vesnice prostě.
00:16:02 Prostě jsem rozvázal, nerozvázal jsem...
00:16:05 Předtím, než jsi vyhrál!
00:16:06 Ne, vzal jsem si neplacené volno na 3 měsíce,
00:16:08 ale už asi v půlce té soutěže jsem měl tolik nabídek,
00:16:11 jak od divadel, tak od různých kapel,
00:16:13 celkem známých, tak jsem si řekl, proč ne.
00:16:17 Tak jsem mému šéfovi řekl, že se do práce nevrátím,
00:16:20 že to prostě risknu a zatím to vychází.
00:16:23 -A kolik, že let jsi to jezdil?
-20 let.
00:16:25 20 let. A to jsi neměl absťák?
00:16:27 Nechyběl ti ten volant? Ty dálky? Ta D 1!
00:16:35 -Nechybělo ti to?
-Vůbec ne.
00:16:38 Já samozřejmě, protože jezdím s kapelou a tak,
00:16:40 tak jsem si pořídil dodávku a zase vozím kapelu.
00:16:43 Je fakt, že na tom kamionu se najezdí za rok třeba 100000 km.
00:16:49 A tady najezdím tak polovinu. Takže to není zas až tak strašné.
00:16:54 -Ale je to jinej auťák!
-Je to jinej auťák.
00:16:56 Taky jezdí rychlejš a prostě...
00:17:00 Řekni mi jednu věc, já jsem,
00:17:02 to ti musím říct, ty jseš z toho oboru,
00:17:04 neuváženě před několika lety jsem se zmínil někde veřejně o tom,
00:17:08 že mě na dálnici rozčiluje, když se kamióny předjížděj.
00:17:13 Půl roku jsem dostával sprostý dopisy,
00:17:17 všecky na stejný téma.
00:17:18 Ať si to jdu jednou, debile, zkusit! Mně psali.
00:17:24 Ale stejně ta otázka furt ve mně zůstává.
00:17:26 Předjížděl jsi taky, jako myslím kamion, kamion?
00:17:30 Já jsem mluvil o tom, já to chápu,
00:17:32 ale prostě přijedu někam
00:17:34 a přede mnou je velká skříňová zeď, za kterou nevidím
00:17:38 a jedu za ní...
00:17:40 -10 minut.
-10 minut. Někdy i dýl.
00:17:45 Řekni mi, ty už to neděláš. Dělají oni to schválně?
00:17:48 Nebo je to hecuje, nebo je to sport?
00:17:51 Není to sport, ani to nikoho nehecuje.
00:17:53 To je prostě přesně tak.
00:17:55 Většinou to dělají, nerad se,
00:17:58 abysme tady nevytvořili nějaký národnostní konflikt,
00:18:01 ale Maďaři a Rumuni.
00:18:03 Jo, tak to můžeš.
00:18:11 Kamion má omezovač. A nejsou všechny stejné.
00:18:14 Někomu to jede 89, někomu 90, 92, je to různé.
00:18:19 Ale někdo si jede třeba na pohodu, nikam nespěchá,
00:18:22 nikdo ho nikam nežene,
00:18:24 takže má třeba nacvaknuto na tempomatu nějakých 85 a jede.
00:18:28 A vy, když se k němu řítíte, přibližujete... Přibližujete!
00:18:33 -V zrcátku vidím, Maďar!
-Ne, já jsem za ním!
00:18:37 -Maďar vidí v zrcátku mě!
-Maďar je první!
00:18:40 Prostě jedu k němu a když pak těch 7 km je celkem znatelný,
00:18:44 když já jedu 92 a on jede 85.
00:18:47 Ale v momentě, kdy ho začnu předjíždět,
00:18:50 tak on se na mě usměje, až přijdu na jeho úroveň
00:18:52 a zašlápne to doplna a jedeme souběžně.
00:18:55 A jedete souběžně.
00:18:57 Ale já jsem rád, že jsem se od tebe dověděl,
00:18:58 že ty český, český kamioňáci jsou výborný!
00:19:04 Rád kolem nich budu zase jezdit, pokud tam nepojede Rumun!
00:19:18 Ale ještě mi řekni,
00:19:20 ty když jsi dělal dřevorubce profesionálního
00:19:24 a přešaltroval jsi na kamion, tak to bylo jako...
00:19:28 Tam jsi z lesa sice chodil furt domů,
00:19:31 ale tady jsi byl furt na cestách, ale asi...
00:19:33 Je líp placenej kamioňák, než dřevorubec?
00:19:37 Určitě, v dobách dávných,
00:19:40 když já jsem tu školu nějak dodělal,
00:19:43 protože já na to mám školu!
00:19:44 -Pozor!
-Dřevorubeckou?
00:19:46 -No jasně! To není jen tak...
-Existuje dřevorubecká?
00:19:49 -Ne lesnická! Dřevorubecká!
-Ne, to bylo přesně...
00:19:53 -Ono to mělo strašně honosný název.
-Říkej.
00:19:56 Byl to: Mechanizátor lesní výroby s pěstebním a těžebním zaměřením.
00:20:06 Ale byl to vlastně dřevorubec.
00:20:08 Ne, mj. jsme se tam naučili,
00:20:11 získali jsme oprávnění na různé stroje, na náklaďáky,
00:20:16 na všechny traktory a takové.
00:20:18 Ale chodil jsi kácet!
00:20:20 Nejvíc se v té době vydělávalo asi u té motorové pily.
00:20:26 -Taky sekyrou, ne?
-To jsme moc nepoužívali. Ne, ne.
00:20:30 A to je jak? Jak je dřevorubec placenej?
00:20:32 Od hodiny nebo od stromu?
00:20:34 Jsou to samozřejmě kubíky a metry.
00:20:38 A jak ty jsi v sobě objevil? To už sis zpíval?
00:20:40 I v lese jsi přeřvával motorovou pilu? Nebo i za volantem?
00:20:46 Nebo jsi amatérsky hrál? Já vím, že jsi taky bubeník.
00:20:51 Hrál jsi v kapelách asi.
00:20:52 Já jsem od 13 let hrával na bicí v různých kapelách.
00:20:56 A až někdy v 18 letech, v 17, abych nekecal,
00:21:01 v 17 letech byly potřeba zpívat nějaké vokály,
00:21:07 tak jako se podívali všichni na mě, tak budeš zpívat.
00:21:10 Tak já to zkusím.
00:21:11 Tak mně dali mikrofon
00:21:12 a já jsem začal zpívat první vokály.
00:21:15 A ještě si vzpomínám,
00:21:16 že 1. má píseň, kterou jsem dostal od té kapely jako sólovou,
00:21:19 že by mně to mohlo sedět,
00:21:20 tak to bylo Chtěl bych žít, od Michala Davida.
00:21:23 To byla moje úplně 1. sólová písnička,
00:21:24 kterou jsem asi v 17 letech zpíval.
00:21:27 A do tý soutěže ses přihlásil sám, nebo jak se často říká,
00:21:30 přihlásila mě manželka, nebo kamarád mě přihlásil.
00:21:33 Ne, ne, přesně. Byl to kamarád.
00:21:36 Protože ten sledoval tak celou tu moji hudební
00:21:40 okresní kariéru, za párek a za pivo.
00:21:43 Tam někde na Břeclavsku.
00:21:44 Na Břeclacvsku, Jihomoravský kraj.
00:21:48 Za tu výhru, co si tak pamatuju, ono už je to pár let,
00:21:50 za to byly nějaký peníze!
00:21:52 Byly za to. Bylo za to, teď už to můžu říct,
00:21:54 oni nám říkali,
00:21:56 že musíme všude říkat, že to byl milión.
00:21:58 -Ale nebylo to zdaněno.
-Čili nezdaněnej milión!
00:22:02 -Já jsem ho danil ještě.
-Tys ho danil.
00:22:06 -A kolik ti z toho zbylo?
-Teď?
00:22:14 -Ty jsi to roztočil všecko?
-To není takový problém!
00:22:18 Tam opravíš nějakou dlažbu na dvoře, koupelnu, tamto, tamto
00:22:21 a je to pryč!
00:22:23 -Piješ?
-Piju.
00:22:35 Netřeba dál!
00:22:38 Nicméně, pojďme trošku kousnout do kyselýho jablíčka.
00:22:42 Tak jsem si tě, podobně jako Dariu, ráno vygoogloval.
00:22:46 A hledal jsem tě ve Slavíkovi.
00:22:49 Člověče, to už mně ten počítač dolů až tak nešel.
00:22:55 Nakonec jsem tě našel, ale až za tou 100! Co se stalo?
00:23:01 Ty jseš z Břeclavi! To i ten Jožka Černý je vejš!
00:23:05 Jak je to možný? On je výbornej zpěvák!
00:23:07 Ale co to je? Ty ses přestal tomu věnovat?
00:23:09 Nebo jsi o sebe přestal dbát, jako o zpěváka? Nebo co?
00:23:13 -Co se stalo? Na rovinu tady!
-Já nevím, co se stalo.
00:23:16 Tak to prostě je, že televize třeba už nemají takový zájem.
00:23:22 A pokud někdo není v televizích,
00:23:25 tak ten zájem, vůbec ta popularita trošku padá.
00:23:28 -Tady sedíš teďka!
-Po roce!
00:23:32 Možná po dnešku budeš na 99. příčce. To je možný.
00:23:38 Je to prostě tak.
00:23:39 Já hraju hlavně v divadlech v několika kusech
00:23:42 a jezdím svoje koncerty s kapelou.
00:23:46 A prostě nevím. Lidi na nás chodí, koncerty jsou úspěšné.
00:23:51 Ty hraješ i divadlo.
00:23:52 Neříkej mi, že to pro tebe bylo normální.
00:23:55 Bral sis hodiny nějaký?
00:23:56 Nebral jsem si hodiny,
00:23:57 ono to je většinou o tom režisérovi,
00:23:59 že ten dá hodně,
00:24:00 pokud je to dobrý režisér, tak umí předat hromadu věcí,
00:24:04 když je člověk učenlivý a trpělivý,
00:24:07 režisér musí být trpělivý, tak to celkem jde.
00:24:09 Byl to pro tebe problém, třeba poprvé, když jsi šel?
00:24:11 -Poprvé to byl velký problém.
-Že sis připadal jak? Nemotornej?
00:24:15 Asi tak nějak. Prostě tam někde lítat s kytarou,
00:24:18 nebo pobíhat s mikrofonem,
00:24:20 je úplně něco jiného, než dělat tady toto.
00:24:23 Co je teď aktuálně tvoje muzikálová divadelní role,
00:24:27 kde diváci, který nás v tuto chvíli poslouchaj
00:24:29 a dívaj se na nás, kde tě můžu v nejbližší době vidět?
00:24:32 V nejbližší době...
00:24:33 Nemusíš říkat divadlo. Stačí ten kus!
00:24:36 Mauglí!
00:24:38 Mauglí? A tam hraješ nějaký zvíře?
00:24:42 -Co tam hraješ?
-Tak co asi?
00:24:45 Neříkej, že medvěda! Opravdu?
00:24:51 Jirka Zunyga!
00:25:03 Já ti nepodával ruku! Já ti ukazoval, aby ses posunul.
00:25:07 -Fakt?
-No jasně!
00:25:10 Přátelé, naším dalším hostem je mladý, nadějný, talentovaný
00:25:16 český herec Patrik Děrgel!
00:25:31 Tak, Patriku, já už jsem řek, že jste mladej, nadějnej,
00:25:34 talentovanej, to souhlasí všecko?
00:25:36 Nebo se něco změnilo na tom?
00:25:38 Mám někdy pocit... Mladej možná ještě.
00:25:43 Vy můžete říct kolik vám je let. To už Jirka nemůže. Vám je...
00:25:45 24.
00:25:50 Ale vy jste, vy pocházíte, jako on je od Břeclavi,
00:25:53 tak vy taky nejste Pražák.
00:25:54 Nejsem, nejsem.
00:25:55 -Jste odněkad ze severní Moravy?
-Jako z Ostravy.
00:25:59 -Vy jste se narodil v Ostravě?
-Ne, právě, že ne.
00:26:02 Akorát nepočítám s tím,
00:26:03 že by tady lidi věděli, kde je Skřečoň.
00:26:08 Tak říkám Ostrava, protože to tak zhruba ví.
00:26:11 -Skřečoň?
-Skřečoň.
00:26:13 -A proč o něm mluvíte?
-No já tam bydlím!
00:26:18 Tam jsem žil!
00:26:20 Jo, to není jméno doktora, který vás rodil!
00:26:25 Skřečoň je hned kousek vedle Šunychlu, Pudlova...
00:26:37 Proč to neřeknete hned, že to je vedle Šunychlu!
00:26:41 Já bych vás takhle nekádroval! No a Šunychl je vedle...
00:26:47 Vrbice, Pudlov...
00:26:52 To není sranda!
00:26:54 Řekněte mně, v kterejch místech tenhle chuchvalec vesnic je!
00:26:58 Já dost cestuju po republice! Všecky jsem slyšel poprvé!
00:27:05 To jsou části Bohumína! A ten je kousek od Ostravy.
00:27:12 -A tam jste se narodil!
-Tam jsem se narodil.
00:27:14 -Ale žil jste v Ostravě.
-Ve Skřečoni.
00:27:21 Říkal jste Ostrava.
00:27:22 V Ostravě jsem potom studoval střední školu, konzervatoř
00:27:26 a vlastně žil, tím pádem!
00:27:28 -Čili jste vyrůstal v tom Skřečoni?
-Skřečoň. V té Skřečoni.
00:27:34 -V tom Skřečoni?
-V té.
00:27:35 -V té Skřečoni.
-To je holka jakoby.
00:27:37 -Cože?
-Že to je holka.
00:27:39 -To je holka. Ta Skřečoňa.
-Ne!
00:27:52 Já si tam snad zejtra zajedu!
00:27:55 Myslíte si, že to mám v navigaci? Skřečoň? Co?
00:28:00 -To říká každej!
-Co říká každej?
00:28:03 Já myslím, že to je v navigaci! Já to tam nikdy nedával!
00:28:06 Já tam trefím, že jo!
00:28:14 Cvičně bych si to tam dal. Abych to nehledal zbytečně!
00:28:18 Pak mně cinknete. Čili vy jste z Bohumína!
00:28:20 -Tak!
-Teď jsme u toho.
00:28:23 Ale víte, že bych spíš tipoval,
00:28:26 že Bohumín je spíš líheň železničářů, než herců!
00:28:33 Já jako mladej kluk,
00:28:34 vždycky konečná stanice byla Bohumín.
00:28:37 -Je to uzel železniční, že jo?
-Je, je.
00:28:40 A vy jste od dětství chtěl bejt hercem,
00:28:42 nebo jste s plácačkou cvičil odjezdy, příjezdy vlaků.
00:28:46 Já nevím, já jsem hrál hokej.
00:28:50 Já jsem chodil do Orlové na ZŠ, jako hokejovou.
00:28:53 Ve Skřečoni není stadion? Proč jste jezdil až do Orlový?
00:28:58 -Ale na rovinu!
-Protože tam hráli lepší!
00:29:01 Tam byl lepší tým, než v Bohumíně.
00:29:04 Oni mě koupili za 5000 a 7 hokejek. Z toho Bohumína.
00:29:13 Za Bohumín jste hrál jako žáček! Už poznali talent?
00:29:18 -Takoví ti lanaři, jak jezděj.
-Nevím, asi jo.
00:29:22 My jsme v té době totiž prohrávali třeba 32:0.
00:29:28 Co ty lanaře na vás tak zaujalo teda?
00:29:32 -Když vás koupili do Orlový.
-Nevím. Vůbec tomu nerozumím.
00:29:38 V kolika letech jste teda šel do vyšší soutěže?
00:29:41 -Jestli se to tak dá vůbec říct!
-To byla vyšší!
00:29:45 To byla nějaká extraliga dorostenecká.
00:29:48 -Jo takhle! Dorostenecká.
-No a tam jsem byl...
00:29:52 -Tam jste hrál.
-Tam jsem hrál do 9. třídy.
00:29:56 A pak jsem šel do té Ostravy na konzervatoř.
00:30:00 Teď je mi ta cestička jasná. Přes Orlovou jako hokejista.
00:30:05 Ale už jako hokejista jste si říkal,
00:30:06 že byste radši hrál divadlo?
00:30:08 -Ne, ne.
-K tomu došlo jak?
00:30:10 -To prostě...
-Jak, prostě?
00:30:13 -Nevím!
-Nějakej důvod to muselo mít!
00:30:15 -Já jsem se dostal na konzervatoř.
-Jako hokejista.
00:30:20 Ona totiž ta škola měla přijímačky dřív.
00:30:23 A já nevěděl, kam bych se hlásil,
00:30:26 tak jsem šel na ty, co byly nejdřív!
00:30:27 A to byly tady tyhle.
00:30:31 Mladý, nadějný, talentovaný. Prostě, co bylo, tak tam šel.
00:30:37 Co bylo dřív! A hned jste oslnil, že vás vzali?
00:30:41 Nebo bylo tak málo uchazečů? Teď se vás nechci dotknout!
00:30:45 Já nevím v Ostravě na konzervatoři, jakej je nával!
00:30:48 -Tam je, je.
-Zamlada, když jste byl.
00:30:52 -Tam byl. Tam bylo hodně lidí.
-Jako v tý čekárně.
00:30:59 Bylo hodně kol a bylo to tak, jako na DAMU potom. Úplně stejný.
00:31:03 -Vy jste šel tamodsaď na DAMU?
-No, na DAMU.
00:31:06 Až jste skončil tu ostravskou konzervatoř?
00:31:10 A co jste si v tý Ostravě připravil pro ně?
00:31:13 Že vás hned vzali? Na poprvé vás vzali?
00:31:15 To se totiž nestává!
00:31:16 Kolikrát jsou nadšenci, který jdou potřetí, počtvrtý,
00:31:19 až už komise řekne, tak jo!
00:31:23 -U vás to bylo hned napoprvé?
-Napoprvé.
00:31:25 -Průkaznej talent! Že jo?
-Nevím. Nevím, no.
00:31:31 -Co jste měl? Monolog Hamleta?
-Já si to nepamatuju.
00:31:34 -Oni mi něco dali!
-Jemu je 23 a on si nepamatuje!
00:31:39 -Nepamatuju.
-24, abych vám neubíral.
00:31:43 Vy si nepamatujete, čím jste komisi oslnil?
00:31:46 Fakt ne. Na té DAMU si to ještě pamatuju trošku.
00:31:51 Na DAMU jste šel rovnou z tý konzervatoře?
00:31:55 Jo, rovnou z konzervatoře jsem šel.
00:31:57 -Na DAMU!
-No.
00:31:58 Takže v Ostravě v divadle jste nehrál nikdy.
00:32:00 -Hostoval během školy.
-Jo?
00:32:02 -No!
-V Ostravě?
00:32:07 Já to tam moc dobře znám!
00:32:08 A to jste hostoval v Divadle Jiřího Myrona,
00:32:10 u Bezručů, nebo Zdeňka Nejedlého?
00:32:13 -Zdeňka Nejedlého?
-To je největší divadlo v Ostravě.
00:32:19 To asi bylo kdysi, když jste tam byl.
00:32:30 Víte, že to je možný? Opravdu! Já to tak nesleduju!
00:32:34 Takže to už tam Divadlo Zdeňka Nejedlého není?
00:32:38 -Jako je, je.
-Zbourali ho, nebo co?
00:32:40 -Je, ale přejmenovali to!
-Jo takhle!
00:32:43 -A po kom se to teď jmenuje?
-Divadlo Antonína Dvořáka.
00:32:48 To je rozdíl s tím Nejedlým. Opravdu Antonína Dvořáka?
00:32:55 Tak Zdeněk Nejedlý, vy nevíte ani, že se to divadlo tak jmenovalo?
00:32:58 To vím! To říkali ti lidi! Občas se někdo takhle splete!
00:33:04 Některý ze žijících herců se ještě splete a řekne,
00:33:08 jdu do Nejedlýho, jo?
00:33:11 Já jsem dlouho nevěděl kam jde.
00:33:17 Teď už vám rozumím.
00:33:20 To byl někdy za nějakýho Gottwalda to byl ministr kultury.
00:33:23 -Taky už to přesně nevím.
-No vidíte!
00:33:25 Ale co vím, a to je vtipný
00:33:27 od těch, co přejmenovali to divadlo,
00:33:29 že oni se s tím Dvořákem, ten Nejedlý, neměli rádi.
00:33:33 On ho Dvořák dokonce vyhodil, když chtěl jednu z jeho dcer.
00:33:36 A on ho, dědka plesnivýho, vykopnul!
00:33:41 A na truc, jestli to divadlo přejmenovali na Antonína Dvořáka,
00:33:44 tak to se mi líbí!
00:33:45 To je fór! Tak vidíte! ještě tady nakonec učím!
00:33:57 Abychom to skočili, Patriku, teď už jste Pražák, jo?
00:33:59 Teď už 6 let žiju tady.
00:34:02 Dostal jsem angažmá ve Švandově divadle
00:34:04 a tak tam hraju.
00:34:07 Já musím připomenout,
00:34:08 že taky máte na svým kontě pár rolí i filmovejch.
00:34:12 Nemluvím samozřejmě o těch divadelních.
00:34:14 Z poslední doby asi to byla vaše největší herecká příležitost
00:34:18 v tý trilogii o Janu Palachovi.
00:34:21 To byla asi hezká práce.
00:34:22 Já jsem to viděl a to jste si musel šmáknout, že jo.
00:34:25 To jo, to jo. To byl sen prostě.
00:34:27 -S tou režisérkou polskou.
-Agnieszka Holland.
00:34:30 -Hollandová, ne?
-Tak já nevím.
00:34:34 Asi česky by se to mělo skloňovat.
00:34:36 -Co jste měl z češtiny?
-Já jsem dyslektik a dysgrafik.
00:34:47 Strašný! To jsem nemoh vědět, Patriku.
00:34:51 To bych se tak blbě neptal.
00:34:54 Jste vy vůbec disponovanej pro herectví s těma vadama?
00:34:58 -Je to šílený!
-Jde to. Jde to, ne asi.
00:35:01 Vyžaduje to přípravu a práci.
00:35:05 Potřebuju dostat ten text ještě před 1. čtenou zkouškou.
00:35:08 Já ani nevím, jak ono se to projevuje,
00:35:09 že jste dyslektik!
00:35:12 Vám něco přečtu. To uvidíte teda.
00:35:24 Přeskakujete písmenka, nebo co?
00:35:28 Nebojte se otevřeně o tom mluvit!
00:35:30 Spousta dyslektiků bude mít radost, že se o tom otevřeně hovoří!
00:35:33 To jste první herec, kterej se přiznává k takový věci!
00:35:36 Jak se to projevuje?
00:35:38 Třeba se přehazujou slova.
00:35:42 Nebo se jako, s a z se plete, d t.
00:35:52 Abych věděl prakticky, jak dyslektik.
00:35:54 Dobře. Rád bych vám uvedl, rád bych uvedl...
00:36:06 On neumí číst!
00:36:16 Tam je úplně něco jinýho.
00:36:19 Ale to zase hodně improvizujete na divadle.
00:36:23 Takhle ten text víte jen v hrubejch rysech!
00:36:29 To mi nejvíc vyhovuje! Ale musím se naučit text!
00:36:34 Já to nechci zlehčovat. Tak je to prostě vada.
00:36:37 -Je to vada, že jo?
-Není. Je to prostě tak.
00:36:44 -Já to nehodnotím.
-Vy to neberte jako vadu, jo?
00:36:48 Nedáte 3 slova z tý 1. věty dohromady
00:36:51 a je to normální!
00:36:53 -Čili, žít se s tím dá!
-Dá, dá. Moc si nepočtu!
00:37:07 Ale abych tak přiblížil divákům,
00:37:10 který třeba neviděli tu trilogii o Palachovi
00:37:13 a třeba vás viděli v něčem jiným,
00:37:15 nebudeme jmenovat všecky televize,
00:37:17 v kterejch hrajete v nějakejch seriálech,
00:37:19 to se na mě nezlobte, to si můžou přečíst někde.
00:37:24 Oni jo, vy ne! Oni si to přečtou!
00:37:34 Kde všude hrajete!
00:37:35 Ale vy jste hrál taky, a to mě zaujalo,
00:37:36 říkal jsem si, musíš se ho na to zeptat!
00:37:39 Vy jste hrál nějakýho muzikanta. Jak se jmenoval ten film?
00:37:42 -DonT stop.
-A tam vy jste hrál co?
00:37:46 -Kytaristu!
-Na kytaru.
00:37:48 Čili vy jste taky muzikant původně, jako Jirka třeba.
00:37:52 No právě, asi Jirka je muzikant. Já mám kapelu, Ema se jmenuje.
00:37:59 Zakládá na tom, že hraju tak na 3 struny.
00:38:05 A teď jakoby na to skládám ty písničky.
00:38:07 Takže takhle jsem se naučil hrát na kytaru
00:38:09 nějakej punkovej akord.
00:38:11 -Vy máte kapelu Ema?
-No.
00:38:16 Nestačím sledovat. A to je punková kapela?
00:38:18 -Ne, ne!
-Jaká? Co to hraje Ema?
00:38:22 To se ani nedá moc popsat.
00:38:27 -Styl se nedá nějak vystihnout?
-Něco jako...
00:38:32 Všechno bude znít jako... My nemáme ty kvality těch vzorů.
00:38:38 To je jedno! Máte kapelu, hrajete! A něco hrajete!
00:38:41 -Vlastní písničky?
-Vlastní. Jen vlastní.
00:38:44 -Česky zpíváte?
-Česky.
00:38:45 Česky! Hlavní hit se jmenuje Ema má maso!
00:38:51 To by napadlo mě teda!
00:38:55 Klíčovej šlágr týhle kapely! A vy píšete texty?
00:38:59 -Ano.
-To asi těžko, ne?
00:39:04 Vy to namluvíte do diktafonu a někdo to přepíše.
00:39:07 No, já to namluvím!
00:39:11 Já to nazpívám si to vždycky do mobilu a pak...
00:39:15 Kapela to čte.
00:39:17 Maximálně nabrnkám na tu kytaru
00:39:19 zhruba, jako, že udělám melodii a oni, oni!
00:39:23 On je 1! My jsme 2!
00:39:35 -Tak on!
-On to potom...
00:39:38 Míša! Míša, tak ten to prostě,
00:39:42 já vždycky přijdu, teď mu to zazpívám,
00:39:45 on to tak slyší, on je strašně šikovnej,
00:39:48 on umí hrát na všechno prostě!
00:39:50 Takže on říká, aha! A jde a udělá z toho písničku!
00:39:53 -Výborně. A vy to pak zpíváte!
-Já to pak zpívám.
00:39:56 -On z toho udělá písničku.
-A hrajeme to spolu.
00:39:59 -On dělá 2. hlas.
-To je úžasný!
00:40:01 -Kolikrát už jste měli koncert?
-Ani jednou!
00:40:15 Co bysme tak probrali ještě?
00:40:18 Řekněte co teď točíte? Co se chystáte točit?
00:40:22 Jakej hezkej scénář si doma čtete?
00:40:26 To vám ani nemůžu říct!
00:40:31 Ne, my teď budeme mít premiéru filmu
00:40:34 Nepravděpodobná romance, v listopadu.
00:40:37 -O čem to je?
-Je to o nepovedeném vztahu.
00:40:40 O holkách, které jakoby dospívaj a zažívaj jakoby první...
00:40:46 -Ivan Vojnar, myslím?
-Ivan Vojnar.
00:40:48 To je výbornej režisér! Dokumentarista!
00:40:50 -Skvělej, no!
-Tak to je hezká prácička.
00:40:53 -To budeme mít premiéru.
-Ale na co se chystáte?
00:40:56 Chystám se teď hlavně na Hamleta!
00:40:59 Budete hrát ve Švandově divadle Hamleta?
00:41:02 Takže jsem dal všechno jakoby, jsem se snažil, stranou
00:41:07 a soustředit se jen na to.
00:41:10 Protože to je takovej, to je dobrý!
00:41:12 To bude určitě hezká práce, tak jo! Ať se vám daří!
00:41:16 Zlomte vaz! Patrik Děrgel!
00:41:28 Přátelé, tak jsme se zdárně dobabrali do konce.
00:41:39 Dověděli jsme se mnoho zajímavých věcí.
00:41:41 Já vám děkuju za pozornost, děkuju svým hostům, že přišli!
00:41:45 Vám děkuju za vaši pozornost
00:41:47 a samozřejmě, za týden jsme tady opět.
00:41:50 Na shledanou!
00:41:51 Skryté titulky Eva Svobodová