00:00:34 Dobrý večer.
00:00:35 Dobrý večer, zdravím samozřejmě diváky, kteří se sešli,
00:00:38 jak vidím, v hojném počtu, v pražském divadle Semafor,
00:00:40 odkud se vám, televizním divákům, pravidelně hlásíme.
00:00:43 Přátelé, v současné době je snad nejdiskutovanějším tématem u nás,
00:00:49 stav českého zdravotnictví.
00:00:50 Slyšíte to, čtete to v novinách každej den!
00:00:53 Hromadné odchody doktorů způsobujou problémy,
00:00:55 které doteďka ve zdravotnictví nebyly.
00:00:57 Možná to dopadne ještě hůř, než to zatím vypadá.
00:01:00 Jakoby těch problémů předtím nebylo dost.
00:01:02 Bylo jich hodně. Já sám jsem o některých slyšel.
00:01:05 Mimochodem, to vám teda musím říct,
00:01:07 já jsem předtím, než nastal tenhle zdánlivě kolaps slyšel,
00:01:11 že třeba doktoři se nedokázali ujednotit na tom,
00:01:14 a to řešili jako problém,
00:01:16 jakým způsobem, jak eticky vhodně, oznámit pacientovi anebo rodině,
00:01:20 takovou tu špatnou zprávu.
00:01:22 To doktor někdy musí. Každej volil jinej způsob.
00:01:25 Já jsem dokonce slyšel,
00:01:26 že 1 doktor to řešil velice svérázně.
00:01:30 Doktor, kterýmu zemřel pacient
00:01:32 a přišla manželka toho zemřelýho pacienta
00:01:35 a ten jí to oznámil způsobem, že jí řek:
00:01:37 Mám pro vás 2 zprávy. Dobrou a špatnou.
00:01:40 Ta dobrá zpráva je,
00:01:42 že vašemu manželovi konečně klesly ty vysoký teploty.
00:01:47 Babka se zaraduje a pak jí řekne tu špatnou.
00:01:50 No, tak dá se leccos.
00:01:53 Já si myslím, že ta situace,
00:01:56 člověk kolikrát slyší ty katastrofický scénáře,
00:01:58 jak to v tom zdravotnictví může dopadnout,
00:02:01 jak to tam v tom zdravotnictví nikdy nebylo.
00:02:03 Já jsem si dokonce říkal, jestli se nenaplní taková ta vize,
00:02:06 která se popisuje v 1 starším vtipu,
00:02:10 jestli se to nestane realitou.
00:02:12 Možná jste ho slyšeli,
00:02:13 ale musím vám ho říct, když jsem to takhle nakous.
00:02:16 To je ta situace, kdy se někam na internu
00:02:18 připlazí chlap s kudlou v zádech, z posledních sil.
00:02:22 A říká tomu doktorovi, pane dr., musíte mi pomoct!
00:02:25 Vidíte, co se mi stalo!
00:02:27 On říká, pozor, to já vám nepomůžu, protože jsou 2 hod., já dělám do 2!
00:02:30 S tím už nic neudělám!
00:02:32 On říká, proboha, pane dr., přece mě takhle nenecháte!
00:02:35 On říká, no, to bych neměl.
00:02:36 Vytáhne tu kudlu, píchne mu ji do oka, říká,
00:02:38 jděte na oční, tam jsou do 4.
00:02:49 Takhle to snad, proboha, nedopadne!
00:02:52 Já bych rád přivítal 1. hosta.
00:02:54 Naším 1. hostem je primář interny Vojenské nemocnice ve Střešovicích,
00:02:59 dr. Ilja Kotík!
00:03:11 Já bych možná ještě měl říct takovou věc,
00:03:14 možná jste už někdy dřív zaregistrovali,
00:03:16 že naši hosté mají vždycky něco společnýho,
00:03:18 že je něco spojuje!
00:03:20 To jsem já neřek!
00:03:21 Dnes pozvání přijali 3 doktoři
00:03:23 a mají společnýho to,
00:03:24 že všichni 3 jsou spolužáci z časů studií medicíny.
00:03:28 -Je to tak?
-Je to tak.
00:03:30 Ale, když jsem řek dr. Ilja Kotík,
00:03:33 možná mnoho diváků okamžitě si vzpomnělo na to,
00:03:37 že vy jste byl mediálně velmi propíranej a známej,
00:03:41 v době, kdy jste byl osobním lékařem
00:03:42 prezidenta Václava Havla.
00:03:44 Jak na ty časy vzpomínáte?
00:03:45 Byly to pro vás krásný, pohodový časy?
00:03:48 Nebo to bylo složitější, než třeba teďka?
00:03:51 Já jsem se to musel nejdřív naučit,
00:03:52 protože to byla úplně jiná funkce, než jsem měl.
00:03:56 Léčit prezidenta je jiný,
00:03:57 než léčit nás, normální smrtelníky?
00:04:00 Ono to není o tý medicíně,
00:04:01 ale spíš o tom prostředí, v kterým se tam pohybujete.
00:04:04 Já se pohybuju převážně v nemocnici
00:04:06 a tady jsem se nepohyboval převážně v nemocnici,
00:04:09 ale taky v konvoji, v nějakých delegacích,
00:04:11 když jsem ho doprovázel na cestách.
00:04:14 Anebo na Hradě.
00:04:15 Vy jste třeba měřil teplotu ve Španělským sále?
00:04:17 To je nezvyklý pro vás?
00:04:19 Přímo ve Španělském sále ne, ale v zákulisí určitě taky.
00:04:22 Nebylo to pokaždé jednoduché.
00:04:23 To prostředí, to bylo složitý pro vás?
00:04:26 Tak, jednak jsem v něm nikdy nebyl, jako lékař.
00:04:31 A jednak se tam plní povinnosti, kterým se musíte přizpůsobit.
00:04:35 Když jedete třeba na ty služební cesty,
00:04:38 když jsem pana prezidenta doprovázel, máte u sebe minutovník,
00:04:42 musíte plnit ty programy,
00:04:43 musíte vědět, kde stojí královna atd.
00:04:45 -Jeho minutovník.
-Každej jsme měli vlastní.
00:04:49 Takže vy jste jen sledoval,
00:04:50 v který minutě to s prezidentem sekne, jo?
00:04:52 -To taky třeba.
-Abyste přispěchal rychle.
00:04:55 Nastoupili jsme do letadla, já jsem zjistil, že to nepůjde,
00:04:58 že tam má třeba poruchu srdečního rytmu,
00:05:00 tak jsem říkal, tak končíme s tou služební cestou,
00:05:02 zase jsme se vrátili.
00:05:03 -Zase jste vystoupili z letadla?
-Tak, přesně.
00:05:05 To bylo pro vás, řek bych, jednodušší!
00:05:07 Vy jste byl vyčleněnej ze svýho pracovního procesu
00:05:10 a seděl jste doma a čekal jste,
00:05:11 až se prezidentovi udělá blbě, tak přijedete.
00:05:14 Já jsem pořád vedl internu. To jsem měl svoje zaměstnání.
00:05:18 -To jste měl navíc?
-To byla čestná funkce.
00:05:21 Nějak honorovaná asi. Čestně honorovaná!
00:05:26 Čestná funkce znamená, že mám furt svůj stejný plat.
00:05:30 Vy jste opravdu měl na starost prezidenta,
00:05:32 jako každýho jinýho pacienta?
00:05:34 Tak, ano.
00:05:36 Ale on nebyl normální! Teda, normální byl!
00:05:38 Byl normální, ale byl to VIP!
00:05:40 Chodil jsem normálně do práce,
00:05:41 když byla nějaká záležitost třeba, když jsme byli v Innsbrucku,
00:05:45 tak jsem tam samozřejmě přijel za ním,
00:05:47 tam jsme tu situaci řešili, to ano.
00:05:49 Potom, když jsem tam třeba byl 2 týdny,
00:05:52 tak jsem žádné služby noční placené neměl.
00:05:54 To jsem měl všechno v tom svým platu,
00:05:56 který jsem měl, měsíční.
00:05:58 Takovou tu pohotovost prezidentskou jste držel?
00:06:01 Že jste třeba operoval apendix, řekli, prezidentovi je blbě,
00:06:05 vy jste seknul se sklapelem a jel jste...
00:06:07 Já neoperuju, já jsem internista kardiolog,
00:06:09 ale moh jsem dělat nějakej výkon tehdá taky.
00:06:11 -Internisti neoperujou?
-Internisti neoperujou.
00:06:14 Pán, když se připlazí s tou kudlou,
00:06:16 se neplazí na internu, ale na chirurgii většinou.
00:06:28 -To je lehkej obor, interna, že jo?
-Velmi lehkej, ano.
00:06:31 -Se můžete i hůř učit na tý škole.
-Jo, jo.
00:06:34 Řeknou, dáme ho na internu, tam nemůže nic zkazit.
00:06:38 Tam se neoperuje, posloucháte srdíčko.
00:06:41 Učil jste se dobře, pane dr.? Já se zeptám pak vašich spolužáků.
00:06:44 To se zeptejte radši spolužáků.
00:06:47 Já jsem dokonce začínal jako porodník ― gynekolog,
00:06:49 když jsem skončil školu.
00:06:50 Když jsem skončil školu, to bylo na umístěnku.
00:06:53 Teď, když se skončí škola, nevíte ještě, co budete dělat.
00:06:55 -Jste začínal jako gynekolog?
-Jo! V Chomutově!
00:06:57 Tu gynekologařinu jste dělal jak dlouho teda?
00:07:00 Pár měsíců. Než jsem nastoupil na vojnu.
00:07:03 -Nebavilo vás to?
-Nemůžu říct.
00:07:05 Koukáte furt do jednoho místa!
00:07:09 -Ona to je vlastně chirurgie.
-Unaví to.
00:07:13 To taky. Ale ona to je vlastně chirurgie.
00:07:15 -Fádní pohled!
-Já nemám postavu na chirurgii.
00:07:18 Cože?
00:07:19 Já nemám postavu a povahu na chirurgii, nakonec jsem zjistil.
00:07:22 Chirurg musí bejt fyzicky zdatnej, myslíte?
00:07:24 Jasně! Ten chodí středem chodby! Internisti choděj po stranách.
00:07:31 -To jsem nevěděl!
-To víte, že jo!
00:07:33 Až v nemocnici uvidím se někoho plížit podél zdi,
00:07:35 řeknu to je internista!
00:07:36 Jasnej internista!
00:07:38 Aha! Tak to jsem nevěděl. A to musej bejt fyzicky zdatný?
00:07:41 Jako, že to je fyzicky náročný?
00:07:43 Když operujete několik hodin, tak musíte bejt na to zdatnej.
00:07:45 No nohy. Dlouho stojíte u toho.
00:07:47 Taky. Ale to někdy operujou třeba 8 hod.,
00:07:49 neurochirurgové se patlaj v tom třeba 12 hod. i víc.
00:07:52 To jsem se ještě chtěl zeptat, vy jste nějakým způsobem,
00:07:55 když jste dělal toho prezidentskýho doktora,
00:07:58 jak se k tomu člověk dostane?
00:07:59 To jmenuje ministr zdravotnictví?
00:08:00 Nebo pacient si sám vybere svýho doktora?
00:08:03 To je úplná náhoda.
00:08:04 -Náhoda?
-No jasně.
00:08:06 Já jsem vedl internu kardiologicky zaměřenou tehdá,
00:08:09 v té době, když si mě našli,
00:08:11 už jsem dělal primáře toho oddělení.
00:08:14 A prezidentský pár hledal nemocnici,
00:08:17 kde by mohli být potom v tý dispenzární péči.
00:08:19 Ne prezident, prezidentský pár to hledal?
00:08:21 Ano, správně, prezidentský pár to hledal.
00:08:24 A našli si naši nemocnici! Ne mě! A zavolali se mě...
00:08:28 A ptali se kdo tam je nejlepší internista!
00:08:30 -Ne?
-Ne, to nevím!
00:08:31 Ty detaily jsem neto, ale pan ředitel určil mě.
00:08:34 Tak jsem tam zůstal 7 let.
00:08:35 7 let jsem byl na tom mobilním telefonu.
00:08:37 Zpočátku mně dali takovej mizernej, co nikam nedosáh.
00:08:40 Ten mobilní telefon. Ale pořád se to vylepšovalo.
00:08:43 Byl jsem čím dál, tím víc dosažitelnej.
00:08:44 To byly ty mobily v začátcích! Signál nebyl skoro nikde!
00:08:47 601. Ten nebyl nikde!
00:08:51 U nás na chalupě,
00:08:52 tam jsem měl signál jen v kadibudce!
00:08:57 Vypadaly, jako že mají tu kličku! Jako vojenský telefony!
00:09:00 Něco podobnýho, ano. Chrastilo to v tom!
00:09:03 A když jsem jel za panem prezidentem
00:09:05 támhle někde do Innsbrucku.
00:09:06 tak jsem ztratil v Českých Budějovicích signál.
00:09:08 A už jsem nevěděl ani kam jedu!
00:09:11 Tam byly určitě kritický situace někdy!
00:09:15 Samozřejmě. Ano.
00:09:18 Vzpomínáte na nějakou mimořádně?
00:09:19 Kdy opravdu, jako doktor jste si říkal,
00:09:20 tak tohle nemusí dopadnout dobře?
00:09:23 Co se vám tak honilo hlavou? Zodpovědnost je velká!
00:09:27 Já nebudu říkat ty úplně dramatický situace.
00:09:29 Ono to vždycky, samozřejmě, někdy jsem byl i sám,
00:09:32 takže jsem s tím musel nějak vyrovnat.
00:09:34 Vidíte, že jsem se vyrovnal. Přežil jsem to.
00:09:37 Někdy byly taky úsměvný situace.
00:09:40 Třeba byli jsme v Kosově, byli jsme ve vojenské helikoptéře,
00:09:43 takový obrněný to byl KFOR, ta německá tam byla jednotka
00:09:48 a lítali jsme tím velkým obrněným vrtulníkem.
00:09:54 Tam seděli novináři, pan prezident, já,
00:09:58 pan prezident si dal takový ty tlumítka,
00:10:00 aby neslyšel ten hluk takovej, to byl hroznej randál.
00:10:03 No jo! Strčil si to do ucha a nemoh si to vyndat potom!
00:10:09 Všichni se na mě koukali. co budu dělat!
00:10:14 Ale protože českej doktor je zvyklej improvizovat,
00:10:17 protože v těch začátcích,
00:10:18 jsme začínali po škole, jsme jen improvizovali!
00:10:20 To nic nebylo skoro! Technika byla všechno na koleni.
00:10:23 Něco jsme si vyráběli dokonce sami. Tak jsem vzal versatilku.
00:10:29 Protože jsem nic neměl!
00:10:30 Já jsem neměl žádný ORL nástroje! Jako krčaři!
00:10:33 Tak jsem vzal versatilku, to má takový ty zoubečky!
00:10:37 Tak jsem to strčil do toho ucha,
00:10:38 tak jsem to chytnul a vytáhnul jsem to!
00:10:48 To jste hezky improvizoval!
00:10:51 Byly taky situace,
00:10:53 že jste měl pocit, že, jak bych to řek,
00:10:56 že už vás prezidentskej pár trošku zbytečně prudí
00:10:59 kvůli každý kravině?
00:11:10 Víte jako, že jste si říkal, že to už by snad nemuselo bejt?
00:11:13 Když žijete v tý rodině 7 let...
00:11:16 -Vy jste žil přímo v rodině?
-Se dá tak říct, že jo.
00:11:18 Když jste někde několik tejdnů nebo dní,
00:11:21 tak už to prostě jinak nejde.
00:11:22 Tak se do takový situace musíte dostat jako doma.
00:11:25 -Jste v kontaktu pořád?
-Ne, ne, ne.
00:11:27 Posíláme si to PF takový, mi pošle pan prezident.
00:11:30 Jako, pane dr., jak se vám daří? Co je ve Střešovicích novýho?
00:11:33 -Nic takovýho? Jen PF?
-PF, tak.
00:11:37 Musím říct, že vy jste měl ještě 1 významnýho pacienta,
00:11:39 nejen pana prezidenta, ale měl jste i Emila Zátopka.
00:11:43 Např. taky. Emil Zátopek taky
00:11:47 a Dana Zátopková tam za mnou chodí doteďka.
00:11:50 -Ta jo, teda? Ta jo!
-Ta jo. Ta zůstala.
00:11:54 Ta přijde k tomu Novýmu roku osobně popřát, jo?
00:11:57 Ta mi přijde, ano
00:11:59 a přinese většinou slivovici z Moravy ještě.
00:12:01 Pane doktore, už jste se zajímal,
00:12:04 jestli je nějakej volnej flek v Německu?
00:12:08 Já to mám kousek do Waldmünchenu,
00:12:10 tam mi nabízeli hned, že tam můžu nastoupit.
00:12:12 Teď mě zajímá, na jaký straně barikády jste?
00:12:16 V Německu, já jsem se někde dočet, tam jsou 6 x vyšší platy než u nás!
00:12:19 -Kdo by tomu odolal? Tak jako co?
-6 x ne! To už je moc.
00:12:24 Dal jste výpověď nebo ne?
00:12:25 Já je chápu, ty lékaře,
00:12:27 protože to zdravotnictví skutečně potřebuje razantní změny.
00:12:31 To už mělo mít dávno.
00:12:32 Ono se opravdu nic nestalo, za těch 20 let.
00:12:34 To se o tom povídalo a nic se nestalo.
00:12:36 Takže tohle beru jako formu stávky.
00:12:39 Já bych to třeba tou formou takhle nedělal.
00:12:40 Ale tady to je taková výzva, že se s tím musí něco dělat.
00:12:43 A zdá se, že se opravdu ten proces urychluje.
00:12:45 Zpočátku se mi zdálo, že nikdo nereagoval moc.
00:12:48 Teď se trošičku...
00:12:50 Já nemám rád takovou tu akci, že se někde jezdí mikrobusem
00:12:52 a říká se, taky dáte výpověď, tak to sepisujou a takhle.
00:12:55 To já nemám rád! To mi moc není!
00:12:57 Já kdybych byl doktor
00:12:58 a řekl jsem si, mám tady malej plat,
00:13:00 cítím se na to, že jsem dobrej doktor,
00:13:03 mám nějaký jazykový znalosti, naučil jsem se,
00:13:04 teď to mají jednodušší, než jsme to měli my,
00:13:06 teď se ty jazyky učej přirozenější formou.
00:13:09 -Vy neumíte německy?
-Ein wenig.
00:13:14 Das ist Apendix! To byste uměl říct!
00:13:18 To bych já uměl taky! Co víc internista potřebuje! Že jo?
00:13:22 Na ja. Selbstverständliche.
00:13:25 Ano. Tak bysem si řekl, no tak,
00:13:28 na to nepotřebuju žádnou agitaci!
00:13:30 Tak si řeknu, tak dobrý,
00:13:31 v Německu mají plno volnejch, tak tam jdu.
00:13:33 A to je přirozený.
00:13:34 To může udělat každej z nás. To je v pořádku!
00:13:37 Tyhle hromadný akce, to už se mi tak moc nelíbí.
00:13:40 To bych já třeba takhle nedělal. Ale rozumím jim.
00:13:43 Protože se opravdu v tom zdravotnictví neudělalo.
00:13:46 A skutečně, ty platy jsou jen 1 součást toho.
00:13:49 Tam to je složitější záležitost, tam to je o postgraduální výchově,
00:13:53 která není dobře nastavená.
00:13:55 Která se měla upravit, ale ne takovou formou, jakou je.
00:13:57 Mladý lékaři musej být nespokojený,
00:13:59 protože to bylo špatně nastavený.
00:14:01 Malý nemocnice, velký nemocnice, velký rozdíl atd.
00:14:04 Tady bylo 20 ministrů zdravotnictví!
00:14:06 Tak! Oni to nenastavili!
00:14:07 Oni tam byli tak krátce, že nic nenastavili!
00:14:10 Oni se snažili nastavit a nic nebylo.
00:14:13 Nic se nedotáhlo do konce.
00:14:14 Kdybyste byl, pane doktore, ministr zdravotnictví,
00:14:16 co byste udělal jako 1., aby se situace uklidnila?
00:14:18 To by mě zajímalo! Zkušenosti máte!
00:14:19 7 let jste sloužil na Hradě!
00:14:21 Tak mi řekněte, co byste, jako ministr zdravotnictví,
00:14:24 co by dr. Kotík udělal 1.,
00:14:26 aby doktoři vzali zpátky ty výpovědi?
00:14:29 Odstoupil bych z tý funkce.
00:14:34 Dr. Kotík!
00:14:43 Přátelé, naším dalším hostem je, řekl bych,
00:14:47 taktéž mediálně velice známý lékař,
00:14:50 je to kardiochirurg profesor Jan Pirk!
00:14:59 Dobrý večer, neděkuji,neodcházím!
00:15:05 Možná všichni neslyšeli, že jste mně řekl:
00:15:07 Děkuji, neodcházím.
00:15:11 Děkuji, posaďte se.
00:15:13 Čili, tím jste rovnou řek, aby už jsme o tom nemluvili,
00:15:15 na který straně barikády jste vy.
00:15:17 -Zůstáváte?
-Zůstávám.
00:15:18 -Celý vaše oddělení zůstává?
-Celý naše oddělení zůstává.
00:15:21 Tam jsou asi prachy dobrý, ne? U vás.
00:15:23 -To víte, že jo. No jistě.
-Tam je to nastavený dobře!
00:15:27 Internisti fňukaj! To vám musím říct, teda!
00:15:30 -Jak který! Jak který!
-Některý internisti fňukaj!
00:15:34 Pane profesore, vy jste teda kardiochirurg.
00:15:38 Kdyby někdo nevěděl, pan prof. operuje srdce.
00:15:43 -Děláte transplantace.
-Taky, taky.
00:15:46 Kolik už? 20 let děláte transplantace?
00:15:48 No, od r. 74 u nás, teda od r. 84 v IKEMu.
00:15:53 -Tenkrát to byla událost!
-Tenkrát to byla velká událost.
00:15:56 31. 3. 84, byla to velká událost. Teď jsme udělali 800.
00:16:00 800. transplantaci!
00:16:03 A vyvíjí se ten obor nějak?
00:16:05 Ten z toho 84., ten už asi není mezi námi.
00:16:08 -No, ale žil 20 let.
-20 let žil.
00:16:11 -A kdyby transplantace nebyla?
-Tak by třeba žil 3 neděle.
00:16:17 Protože opravdu jsme k tomu tenkrát přistoupili,
00:16:19 když už mu bylo, chudákovi, opravdu moc špatně.
00:16:21 To bylo velký riziko.
00:16:23 Dneska už je to jak na běžícím páse?
00:16:25 Co je největší problém vašeho oboru?
00:16:28 -Nejsou asi dárci! Si myslím.
-No, ty nejsou vůbec.
00:16:31 Takže my máme spoustu, spoustu pacientů,
00:16:33 na těch umělých srdcích.
00:16:36 A s těmi se udají neuvěřitelné příhody.
00:16:40 My jsme třeba to umělé srdce, to nebylo tady,
00:16:44 to jsme to učili v jedné spřátelené zemi,
00:16:48 to se bude líbit Iljovi, jako vojákovi,
00:16:52 tam jsme to implantovali 1 dispečerovi vojenského letectví.
00:16:57 A on i s tímhletím řídil letadla vojenský.
00:17:00 A to myslíte, že ten budík se mu taky moh něčím vyřadit?
00:17:04 Možná, že jo. Nebylo to tady u nás. Bylo to v jiný zemi.
00:17:08 No jasně.
00:17:10 -Vy říkáte umělý...
-To je pumpička.
00:17:12 Taková turbínka.
00:17:13 Vím, že jsou taky takový mimo tělo.
00:17:16 Taky takovýhle jste dělali!
00:17:17 To jsme dělali, teď už to neděláme.
00:17:19 Že to za sebou pacienti vozili na vozejčku!
00:17:22 Jako ty báby, jak tahaj v sámoškách!
00:17:25 To jste nepoznal, jestli jde bába z nákupu...
00:17:29 Nebo si táhne svoje srdce vlastní!
00:17:32 -Teď ho má v kalhotách!
-Teď má srdce v kalhotách?
00:17:38 Protože má takovej pásek, ta mašinka je tady jen přidělaná.
00:17:42 Má srdce v kalhotách, aniž se bojí, třeba!
00:17:45 To se někdy říká!
00:17:46 Ten má strach, že má srdce v kalhotách!
00:17:48 Může to bejt hrdina a má přesto srdce v kalhotách.
00:17:52 To se někam zavěsí?
00:17:53 To se zavěsí do těch kalhot, na ulici ho potkáte.
00:17:56 To už z něj vede jen takovej drátek,
00:17:59 nebo takovej kabýlek, asi jako můj malíček.
00:18:02 A ten vede do tý mašinky a baterky má
00:18:04 jako James Bond pod paží.
00:18:07 A jak ono to vypadá? To je krabička nějaká?
00:18:10 To je taková krabička, jako ledvinka.
00:18:12 Co maj turisti ledvinku. To je ta řídící ta.
00:18:16 To vlastní čerpadlo, to srdíčko,
00:18:17 to je zašitý mezi žaludkem a srdcem.
00:18:23 Čili, on to svoje nemocný, on ho tam furt má?
00:18:25 On ho tam má a to si tam jen tak čvachtá a nic nedělá.
00:18:27 Ono si jen tak čvachtá! Ta ledvinka je odepínací?
00:18:31 Že může někde v hospodě zapomenout vlastní srdce?
00:18:34 To nemůže! Ale on má 2 baterky.
00:18:39 A když ta 1 přestane fungovat, on jich má 8 teda doma!
00:18:42 -Taky dobíječky má doma, ne?
-Má dobíječky, jasně.
00:18:45 Představte si, že Američani jsou tak blbí,
00:18:47 že 1 Američan si vypnul obě ty baterky najednou,
00:18:49 když je chtěl měnit.
00:18:52 -To by Čech neudělal!
-To by Čech neudělal!
00:19:02 -A co dělal?
-Tak bylo po něm!
00:19:05 Samozřejmě, to srdce přestane pumpovat krev!
00:19:08 Ale tak ta firma, aby to vyřešila,
00:19:11 tak ne, aby jim řekla, nesmíte to udělat,
00:19:13 tak začala složitě vymejšlet
00:19:15 a přidělala tam 3. baterku, která se nedá odpojit!
00:19:18 Takhle! To je Američan zase! U nás už by na 3. prachy nebyly!
00:19:23 Tady už musí Čech zapojit mozek!
00:19:26 A vědět, že baterky nesmí najednou vypnout!
00:19:28 Ale já bych ještě chtěl rád dojít s váma k tomu,
00:19:31 že vy jste takovej propagátor tý myšlenky,
00:19:35 obecně rozšířenýho omylu, by se dalo říct,
00:19:37 že srdce je takovým hlavním orgánem lásky!
00:19:42 Toho citu! To vy tvrdíte, že to není pravda!
00:19:44 Jasně! To není pravda, jen na tom srdci se to pozná!
00:19:47 -Ta láska?
-Ta láska.
00:19:51 Helejte se, např. se říká: Láska mu zlomila srdce!
00:19:53 Už jste viděl v tom hrudníku otevřeným, zlomený srdce?
00:19:56 Viděl, ale ne láskou! Viděl, ale infarktem!
00:20:00 Možná, že ho měl z lásky, ten infarkt!
00:20:02 -Že bylo zlomený?
-No, roztržený!
00:20:04 Dyť tam není kost! Tak jak může bejt zlomený?
00:20:06 Nebo je v srdci kost? To bych se dověděl něco novýho!
00:20:10 Ale může bejt dost zvápenatělý. Třeba chlopně.
00:20:12 -Že je tvrdý?
-Ty jsou úplně tvrdý.
00:20:15 Tam to vápno se zlomí, teď vy to otevřete a tam...
00:20:20 Chcípáček zlomenej!
00:20:21 Ale ne láskou! To vy poznáte na 1. pohled!
00:20:24 Jestli to je láskou nebo ne, tak to nepoznám.
00:20:26 To vy nepoznáte.
00:20:28 A kde taková pověra mohla vzniknout?
00:20:30 Ta vznikla docela logicky.
00:20:32 Protože, když spatříte milovanou bytost,
00:20:35 tak buďto máte strach, že vám uteče,
00:20:38 nebo musíte o ni bojovat
00:20:39 a musíte někomu dát přes hubu, abyste o ni...
00:20:42 Teda dřív! Dneska ne.
00:20:44 A teď ten mozek vyšle signál, je to stresová reakce,
00:20:48 mozek vyšle signál: Připrav se na akci!
00:20:52 Ale musí se připravit na akce ostatní orgány.
00:20:56 A kterýmu orgánu... Kterýmu orgánu vyšle tento signál?
00:21:03 Ten signál, připrav se na akci, je hezkej! To jo!
00:21:06 Ale kterýmu orgánu to ten mozek vyšle?
00:21:08 Tomuhle tomu taky! Ale i ke svalům! Nejdřív on ji musí získat!
00:21:13 -Srdíčko!
-Tak!
00:21:14 To srdíčko musí začít pumpovat krev,
00:21:17 aby ty svaly a ty ostatní orgány,
00:21:19 protože i akce toho orgánu je závislá na prokrvení,
00:21:23 tak musí pumpovat dost krve.
00:21:25 A proto začne bušit.
00:21:27 A proto si mysleli, že ta láska sídlí v tom srdíčku.
00:21:30 Ale není to pravda! Takže kde sídlí? V mozku sídlí!
00:21:33 U někoho v žaludku, že jo. Prochází žaludkem, se říká.
00:21:39 -Ale jinak teda v mozku.
-Jinak v mozku.
00:21:44 Šlágr vašeho oboru a to musím říct,
00:21:46 to jsem se nedávno dověděl, někde jsem se to dočet,
00:21:49 to je novinka, to prej se nevědělo,
00:21:51 že se prej zásadně liší ženský srdce od mužskýho srdce!
00:21:56 Je to pravda nebo ne? A že to je poslední objev?
00:21:58 Je to posledních asi 4, 5 let, co se na to přišlo,
00:22:03 že dámy jsou na tom mnohem líp, než my, pánové.
00:22:06 Protože za tu dobu, co my si tady tak příjemně povídáme,
00:22:09 tak tady nám 3, i tomu dalšímu, co sedí vzadu,
00:22:13 nám odumřelo několik tisíc srdečních buněk.
00:22:16 -Za tu dobu, co jsme tady?
-Za tu dobu, no.
00:22:18 -A babě ani 1?
-Babě ani 1!
00:22:27 Možná proto máme ty infarkty dřív, o těch 20 let.
00:22:31 Ženský vůbec nemají infarkty!
00:22:32 Já jsem neslyšel, že by ženská umřela na infarkt!
00:22:34 Dokaď je ženská ženská, tak nemá infarkt.
00:22:37 Jak pak už tak úplně není ženská, po přechodu...
00:22:40 Jo, po přechodu!
00:22:47 Čili, začne bejt tak trošku chlap!
00:22:48 -Začne bejt trošku chlap...
-Začnou odumírat taky! Ty buňky!
00:22:52 Ne! To se neví ještě! Na tom my teď bádáme!
00:22:56 A taky bádáme na tom, co se stane s tím ženským srdcem,
00:22:59 když se našije tomu mužskýmu
00:23:00 a mužský srdce, když se našije ženský.
00:23:02 Jestli se to mužský srdce
00:23:04 nezačne chovat jako ženský v tý ženský.
00:23:06 A nad tím teď bádáme.
00:23:09 Že vy třeba chlapovi dáte ženský srdce?
00:23:10 Samozřejmě!
00:23:11 To s tím musí souhlasit, ale ne? Takovej pacient.
00:23:14 Ne! Ten pacient je rád, že dostane nějaký srdce!
00:23:16 A je to fuk, jestli je ženský nebo mužský!
00:23:18 -On se neptá na pohlaví?
-Ne! Ne.
00:23:22 Chlapovi dáte ženský srdce, tak se z něj stane částečně ženská!
00:23:26 Za váma přijde za měsíc, že to dostal!
00:23:30 To nemůžete riskovat!
00:23:33 Zatím to riskujeme. Zatím to riskujeme.
00:23:37 A musím říct,
00:23:38 že to v těch mužskejch docela funguje dobře
00:23:40 a v těch ženskejch to mužský taky funguje dobře.
00:23:43 Je nějaká denní nebo noční doba, kdy se srdce operuje?
00:23:48 V noci, někde jsem čet.
00:23:50 Ty transplantace jsou zpravidla v noci.
00:23:52 -Proč zrovna v noci?
-To je daný řadou příčin.
00:23:57 Je to daný tím, že během dne se zjistí, že ten člověk zemřel.
00:24:02 Teď se to začne organizovat.
00:24:03 Na těch operačních sálech té nemocnice,
00:24:05 kde leží ten zemřelý, tam je program,
00:24:09 ten program musí skončit.
00:24:11 A potom programu teprv se tam přiveze ten dárce,
00:24:14 sjedou se tam ty týmy pro srdce, játra, ledviny, plíce.
00:24:19 Prostě multiorgánový odběr. Takže to je večer.
00:24:22 -A pak se to v noci našije.
-Takže to nemá nějakej důvod...
00:24:25 Ne, je to jen více méně organizační důvod.
00:24:29 To musí být náročný pro vás!
00:24:31 Stalo se třeba, že doktor při takový operaci ve 3 ráno usnul?
00:24:36 No, nestalo se a já vám řeknu proč ne!
00:24:39 Vy usnete při něčem, co vás baví?
00:24:42 -Taky někdy.
-Potom! Potom!
00:24:51 To tak někdy přijde, pane doktore, víte?
00:24:54 Čili, vás baví ta práce, jsem pochopil.
00:24:57 I když vám padají víčka!
00:24:59 Doktoři přece, vy vstáváte strašně brzo ráno, ne?
00:25:02 Když v noci operujete...
00:25:04 Já si myslím, že kardiochirurgii dělá ten, komu to nevadí.
00:25:09 V USA dělali průzkum,
00:25:11 jestli je rozdíl ve výsledku operací
00:25:13 odpočatých a neodpočatých chirurgů.
00:25:15 Ti neodpočatý operovali aspoň do 3 do rána
00:25:17 a ráno v 8 nastupovali už na další operaci.
00:25:20 A zjistilo se, že vůbec není žádnej, že jsou úplně stejný.
00:25:24 Já si myslím, že takovýhle náročný obory
00:25:27 dělají lidi, který na to mají.
00:25:29 Proto se mi nelíbí vůbec ty zákony,
00:25:32 že nesmí dělat doktor víc, než 8 hod. atd.
00:25:37 -To je v zákoníku?
-No jistě!
00:25:40 Někteří mladí doktoři si stěžujou na moc práce
00:25:42 a moc přesčasových hodin.
00:25:44 Tak ty nemůžou dělat takovuhle náročnou medicínu.
00:25:45 Já si myslím, že takováhle medicína se nedá dělat od do.
00:25:49 To jak jste tady říkal,
00:25:50 jestli internista odejde na svačinu nebo něco takovýho!
00:25:53 Já kdybych praštil skalpelem a řek,
00:25:55 pánové, podle ROH mám teď nárok na 20timinutovou přestávku...
00:26:01 Tak to si myslím, že to je špatně. Že takhle se medicína dělat nedá.
00:26:05 Je vůbec ještě nějakej orgán, kterej se ještě netransplantoval?
00:26:08 Mozek!
00:26:10 To právě! Mozek se nikdy nebude transplantovat!
00:26:13 -Proč ne?
-To vám řeknu.
00:26:14 Protože se transplantujou orgány od člověka, kterej má mrtvej mozek.
00:26:19 Čili, bylo by to obráceně!
00:26:21 Transplantovalo by se celý tělo živýmu mozku!
00:26:24 Mrtvej mozek nemá cenu transplantovat.
00:26:27 A od živýho nemůžete mozek odebrat.
00:26:29 Čili vlastně by to muselo bejt obráceně.
00:26:31 Tělo by se muselo transplantovat mozku.
00:26:34 To je, co?
00:26:39 Tady už si nejsem jistej, že úplně rozumím teda!
00:26:46 Já nechci se ptát, kolik vám je let.
00:26:49 Můžete. 62.
00:26:51 Ono se říká, že internisti, ty to můžou dělat furt.
00:26:53 -Nám je všem stejně vlastně!
-Mně je víc. 63.
00:26:57 Ty to můžou dělat furt!
00:26:58 Ale chirurg, kterýmu se začínaj třást ruce...
00:27:02 -Už máte trošku třas?
-Ne, nemám.
00:27:06 -To se asi nedá dělat pořád!
-Nedá!
00:27:09 -Ta ruka musí bejt pevná!
-To je právě ta chyba nás.
00:27:13 Nebo neštěstí, nás chirurgů, že to nemůžeme dělat.
00:27:15 Internista, čím je starší, tím může vypadat moudřejc.
00:27:19 On tím povídáním nic nezkazí.
00:27:31 -On chodí a trousí moudro.
-A může trousit klidně takhle!
00:27:36 Furt jsou to moudra a je jedno, co dělá rukama!
00:27:40 Zatímco za tím chirurgem je to vidět,
00:27:42 jestli ten pacient to přežil ve zdraví nebo ne.
00:27:45 Takže, bohužel, chirurgové končej zpravidla dřív.
00:27:50 Ale sám musí na sobě poznat,
00:27:51 že už je jeho čas, kdy by měl skončit!
00:27:53 To je právě to strašně těžký, aby to sám poznal.
00:27:57 A pak máte nějakou představu třeba, že úplně toho necháte?
00:28:01 Nebudu moct dělat tolik triatlon a ty maratony, to je blbý.
00:28:04 To je blbý, že to nebudu moct dělat.
00:28:06 Ale já si chystám novej koníček, až nebudu moct sportovat,
00:28:10 tak mám veterány, motorky.
00:28:14 Starý Jawy. Tak je budu leštit
00:28:16 a budu jezdit po srazech veteránistů.
00:28:18 A ve velorexu. Ten mám. Budu jezdit ve velorexu.
00:28:21 To je, jak jsme mu říkali "vizitka bídy“!
00:28:24 -Tak! Až budu v důchodu!
-To bude teda atrakce!
00:28:30 To se bude říkat, vidíte, jak jsou ty platy mizerný?
00:28:34 Za celej život si vydělal na velorex!
00:28:37 A budou říkat, to má za to, že řek do televize:
00:28:38 Děkuji, neodcházím!
00:28:42 Ale já vám děkuju a neodcházejte! Profesor Jan Pirk!
00:28:57 Přátelé, přesto, že všichni 3 dnešní hosté jsou spolužáci,
00:29:00 tak pro mě je alespoň s podivem, že ten 3. kterého pozvu,
00:29:05 se zabývá zcela jiným oborem, než předešlí hosté.
00:29:09 Je to totiž psychiatr! Dr. Jan Cimický!
00:29:23 Teď se nám tady sešli spolužáci ze studií!
00:29:26 Mimochodem, vy jste bydleli všichni 3 na koleji?
00:29:30 -Ne, ne.
-My jsme Pražáci.
00:29:34 Pragocentrizmus!
00:29:36 -Do hospůdky jste spolu chodili?
-To jo.
00:29:39 Honzo, ale řekni mi,
00:29:41 abych taky načerpal nějaký informace
00:29:43 z toho kdy jste studovali, jestli jste si přebírali děvčata?
00:29:47 Člověče, ta medicína, ta tě tak zaměstnává,
00:29:50 že moc na tohleto není čas!
00:29:52 Oni doktoři na to nejsou! Aha! To jsem nevěděl!
00:29:59 -Děkuju za tu informaci.
-Rádo se stalo!
00:30:03 -Nicméně, oni jsou chirurgové...
-Ne! On je internista!
00:30:07 To je chirurg! Je to takhle!
00:30:11 Tohle je taková moudrost,
00:30:13 kterou mně kdysi říkal můj primář,
00:30:15 když jsem stážoval na chirurgii!
00:30:17 Říkal rozdíl mezi internistou, chirurgem a psychiatrem.
00:30:20 -Víš jakej je?
-Nevím!
00:30:22 Chirurg nic neví a všechno může! Internista všechno ví a nic nemůže!
00:30:27 A psychiatr nic neví a nic nemůže.
00:30:36 A proto jsem si vybral tu psychiatrii.
00:30:39 Já mám pocit a nezačínal jsi u tý chirurgie?
00:30:43 -Chirurgie mě hrozně lákala.
-Dělals to aspoň chvíli?
00:30:47 V rámci tý praxe jsem to dělal. Internu i gynekologii.
00:30:52 -To jsme museli všichni!
-I gynekologii jsi dělal!
00:30:55 Tím jste si prošli asi všichni! A pak jste chodili do hospody, co?
00:31:00 -Já jsem byl v Chebu.
-V Chebu jsi gynekologoval?
00:31:02 Ano. Tehdy tam ve Františkovejch Lázních...
00:31:07 To je ráj gynekologů! Františkovy Lázně!
00:31:10 A tam byl Radim Uzel!
00:31:12 -Radim Uzel?
-Jo!
00:31:14 Ale dlouho jsi to nedělal
00:31:15 a pak jsi šel rovnou na tu psychiatrii.
00:31:16 A pak jsem šel rovnou na psychiatrii. Nelituju!
00:31:18 A to děláš jak dlouho už, tu psychiatrii?
00:31:20 Od 72. V 72. jsme promovali,
00:31:23 budeme mít za chvíli 40 let od promoce.
00:31:25 A od tý doby já dělám psychiatrii.
00:31:27 Já jen možná bych měl vysvětlit, že na rozdíl od tvých spolužáků
00:31:29 tobě tykám, protože z vás 3...
00:31:34 Má tam kartu už.
00:31:42 Z vás 3 jsem byl, jak správně říkáš,
00:31:44 jen tvým pacientem.
00:31:46 Už ani nevím s čím jsem, člověče...
00:31:50 -S nespavostí to bylo, Karle!
-Není to ale lékařské tajemství?!
00:31:54 Já jsem tě teď zkoušel, jestli to řekneš!
00:31:56 To není lékařské tajemství! Nespavost není!
00:31:59 Ale musím teda říct, když už jsi nakous,
00:32:01 že máš se mnou zkušenost, jako s pacientem,
00:32:03 tvoje metody léčebný, ty mě zaujaly teda!
00:32:05 Ty si možná nepamatuješ, jak jsi moji nespavost léčil!
00:32:09 -Nevíš už?
-Povídej, povídej!
00:32:11 Tak to já vám řeknu!
00:32:13 -Já si nemůžu všecko pamatovat!
-To já ti řeknu!
00:32:16 Normálně mě dr. Cimický položil do místnosti
00:32:19 na takový nějaký lůžko.
00:32:20 -Lehátko to bylo.
-No lehátko to bylo!
00:32:24 Na lehátko! Teďka už nevím,
00:32:28 jestli jsi do mě napíchal nějaký jehličky!
00:32:30 Ty jsi příznivcem akupunktury!
00:32:32 Ale to by nebylo to hlavní! A odešel asi na hodinu.
00:32:36 A celou tu hodinu z těch amplionů zněla jen hudba Dalibora Jandy.
00:32:42 Mně se přitížilo víc, než když jsem tam přišel!
00:32:46 Protože tyhle melodie " Žít jako kaskadér“,
00:32:48 to se nedá poslouchat do nekonečna!
00:32:51 Já jsem si říkal, takhle on léčí pacienty?!
00:32:53 Dyť já jsem odešel a takhle jsem se celej klepal!
00:32:55 -A jak ti to prospělo!
-Nespal jsem 14 dní!
00:32:58 To ti můžu říct!
00:33:00 Ale Karle, víš, spousta lidí dnes spíš má pocit,
00:33:03 že jsou nějak handicapovaný,
00:33:05 když nemaj psychiatra, nechodí na psychiatrii.
00:33:08 Já mám třeba kamaráda Jirku Žáčka, básníka.
00:33:10 A já jsem všude říkal,
00:33:12 že všichni čeští básníci u mě mají kartu a jen on ne!
00:33:16 A on měl takovej pocit, že je handicapován.
00:33:19 Tak nakonec mi poslal básničku a k tomu připsal:
00:33:22 Až si ji přečteš, tak mi kartu uděláš.
00:33:25 Už ji má. To znáte tu básničku jeho!
00:33:29 Když se v kině dívám na Ornelu Mutti,
00:33:32 mám chuť plenit dívčí tuti-fruti.
00:33:36 Ale když se kouknu na Růžu, nemůžu.
00:33:47 Vzhledem k tomu, že stále přibejvaj lidi,
00:33:50 který na tu psychiatrii musej jít.
00:33:52 Každej 3. člověk na světě
00:33:54 v průběhu života potřebuje psychiatrii!
00:33:56 Se podívej, tady máme kolik? 100 diváků?
00:34:00 200.
00:34:01 Tak co já vím, takovejch 50, 60,
00:34:03 by mohlo počkat po představení na mě
00:34:06 a mohli by jít rovnou se mnou!
00:34:08 To je sice hezkej bonmot, by se dalo říct,
00:34:10 ale teď vážně trošičku!
00:34:12 Jak já na sobě, ne já, kdokoliv!
00:34:14 Jak na sobě poznám,
00:34:16 že už mám nějaký příznaky, že musím vyhledat psychiatra?
00:34:19 Aby nebylo pozdě! A pak zavolám Cimickýho!
00:34:22 Třeba to je ta nespavost!
00:34:24 Když je člověk unavenej, teď si lehne a nemůže usnout!
00:34:28 Nebo si lehne, usne a brzy se budí. A už nemůže spát.
00:34:32 Když se nemůže zkoncentrovat.
00:34:34 Když najednou se ti stane, potkáš spolužáka,
00:34:39 teď se s ním bavíš
00:34:40 a nemůžeš si vzpomenout jak se jmenuje!
00:34:44 Na to já mám výbornou metodu! To se mně stát nemůže!
00:34:46 Poradím ti ji!
00:34:47 Taky můžu psychiatrovi něco poradit!
00:34:49 Potkám spolužáka a ten mě zdraví, já vím, že ho odněkad znám
00:34:53 a říkám mu, prosím tě, já teďka si nemůžu vzpomenout!
00:34:56 Říká, já jsem přeci Franta! Říkám, Franta vím! To 2. nevím!
00:34:59 Řekne Novák! A mám to!
00:35:02 Musíš vždycky říct, to vím přeci, Franta!
00:35:04 Já jsem myslel, jak rychle to potřebuješ vědět!
00:35:08 No a co? Tak potkám spolužáka. A?
00:35:10 A teď si nemůžeš vybavit to jeho jméno!
00:35:12 Skleróza!
00:35:13 Seděl jsem s ním celejch 9 let v 1 lavici,
00:35:17 jak se jmenuje křestním jménem?
00:35:18 Není to skleróza!
00:35:19 To je porucha koncentrace pozornosti!
00:35:23 Nebo náhlá imperativní chuť na sladký!
00:35:25 Představ si, že ty, jak na tebe tak koukám,
00:35:29 určitě nevíš, co to je cukrárna, nikdy jsi tam nebyl
00:35:31 a ze všech sladkostí máš nejradši buřta!
00:35:34 -Nebo grilovaný koleno! Jako já!
-To je pravda.
00:35:36 A teď někdo bude oslavovat svátek nebo narozeniny.
00:35:40 Rozdělá před tebou bonboniéru, ty se budeš ostýchat,
00:35:42 nakonec ochutnáš 1 a jseš ztracenej!
00:35:46 To je jak s burákama slanejma.
00:35:48 Musíš to do sebe házet,
00:35:49 dokud tam je ještě nějakej, nemůžeš přestat!
00:35:52 -To je právě, víš?
-Pak mám vyhledat psychiatra!
00:35:55 Tak to jsem hned po Vánocích...
00:35:56 Já jsem celou krabici vánočního cukroví jsem sežral!
00:35:59 A 2. den jsme měl jít k tobě! To jsem teď teprve se dověděl!
00:36:03 To nevadí! Tak přijď zejtra ráno!
00:36:05 Ale to už je dávno po Vánocích! To já zaase už jsem všecko sežral!
00:36:08 Chápeš to! Sladký už teďka rok nebudu jíst!
00:36:12 Mají lidi dost takový sebekontroly?
00:36:15 Úzkosti, deprese, který maj. Lidi říkaj, že maj depku.
00:36:18 -To není depka. Je to únava.
-To se hodně říká. Mám depku.
00:36:21 Deprese skutečná, ta tě utlumí, ta tě opravdu uzemní!
00:36:25 Nejseš schopnej reagovat, nemůžeš vstát, nemůžeš se přinutit!
00:36:29 Skutečná deprese. Jsou to úzkosti, panický stavy.
00:36:32 Najednou začne jim bušit srdce, nemůžou se nadechnout,
00:36:36 jako by měli knedlík v krku.
00:36:38 Mají pocit horkosti, zároveň zase zimy.
00:36:42 Všelijaký palpitace, v končetinách je brní, mžitky před očima!
00:36:47 Zkrátka takovej stav, kterej jim připadá,
00:36:51 že teď určitě umřou!
00:36:52 Dostanou infarkt! Raní je mrtvice!
00:36:55 A to je poměrně velice častý, tyhlety stavy.
00:36:58 Vyhledat psychiatra v takovou chvíli.
00:36:59 To už určitě je na psychiatra.
00:37:01 Nejsou lidi takový, že to nechávají dojít,
00:37:03 že si říkaj, přece nejsem blázen, zejtra mě to přejde!
00:37:09 Že to podceňujou! Nepodceňujou to?
00:37:10 Spíš mužský! Protože mužský se bojej!
00:37:12 Ty jdou k doktorovi vždycky až pozdě.
00:37:13 -Ženský choděj včas?
-Ty choděj ale vůbec k lékaři.
00:37:17 -Oni o sebe víc dbaj.
-Ženský!
00:37:20 Ženský chtěj mít nějakou jistotu. Když se tady takhle podívám...
00:37:25 Většinou ty ženský si myslej,
00:37:26 že si najde partnera, kterej bude opora její!
00:37:31 Že jo? Tady mladá dáma si to určitě myslí!
00:37:33 -To je omyl!
-Ona ho má vedle sebe!
00:37:37 Co blbneš? Ještě po tobě skočí a plácne ti ji!
00:37:42 Ne, to on určitě bude se mnou souhlasit!
00:37:45 -Mluv o někom z balkónu, prosím tě!
-Neboj se!
00:37:48 On mi dá určitě za pravdu! Mužskej nikdy nedospěje!
00:37:51 My máme to štěstí, že prostě zůstáváme chlapecký!
00:37:55 My tak někdy v 30 se dostanem do puberty
00:37:58 a pak to přejde do demence a už to nikdo ani nepozná!
00:38:07 Teď si ještě mladá dáma myslí, že je partner opora! Kdepak!
00:38:11 To je jenom další harant navíc doma!
00:38:14 Prosím vás,
00:38:15 rozdíl mezi dospělým chlapem a malým dítětem
00:38:17 je pouze v ceně jeho hraček!
00:38:28 Vy si třeba řeknete,
00:38:29 že byste chtěla, aby byl normální! Omyl!
00:38:32 Nikdo není normální!
00:38:33 Jsou pouze lidi nedokonale vyšetřený!
00:38:38 Mimochodem, se tě chci zeptat, z těch filmů takovejch,
00:38:42 kde se vyskytuje psychiatr, většinou to je komická figura!
00:38:44 -Třeba dr. Chocholoušek!
-To je milá!
00:38:47 -Toho mám hrozně rád!
-To je tvoje oblíbená!
00:38:49 Ale nevrhá to trošku stín na tu vaši profesi?
00:38:51 Že pak si lidi říkaj,
00:38:52 psychiatr je vlastně poloviční blázen!
00:38:54 Chocholoušek je vlastně takovej blázen!
00:38:56 Slávek Šimek tvrdil,
00:38:58 že rozdíl mezi pacientem a psychiatrem je pouze v tom,
00:39:00 že psychiatr má klíče.
00:39:03 K tomu dodával, že já je většinou často hledám.
00:39:07 Já si myslím, že to určitě, podívej,
00:39:10 samozřejmě, že to na tebe musí mít vliv.
00:39:12 Ta práce, kterou děláš.
00:39:14 Ale vzhledem k tomu, že, víš, takovýho opravdickýho blázna,
00:39:17 já se na něj vždycky těším.
00:39:18 Ono jich není moc!
00:39:20 Většinou ty lidi, co přicházej, to jsou všelijaký neštěstí.
00:39:23 A dnes je tam spousta věcí, v kterejch nemůžeš pomoct.
00:39:26 Ty lidi jsou nešťastný z toho důvodu,
00:39:28 že nemají zaměstnání, nemůžou ho sehnat,
00:39:30 že mají existenční problémy!
00:39:33 A to už není záležitost psychiatra!
00:39:35 Já už je můžu jen vyslechnout.
00:39:37 Za ten den, představ si,
00:39:39 že od toho rána do toho odpoledne já vyslechnu 20 lidí třeba.
00:39:44 A těch 20 lidí na mě přenese svoje trápení, svoje potíže.
00:39:49 Tak proto člověk musí mít nějakej ventil jinej.
00:39:52 Já mám to psaní! Honza má běhání třeba!
00:39:57 -Ilja taky! Tys hrál volejbal!
-Hraju volejbal ještě!
00:40:01 Musíš někam to, abys to ze sebe dostal!
00:40:06 Ptal jsem se i tvých spolužáků, tam už víme,
00:40:10 chirurg, ten je limitovanej!
00:40:11 Ten nemůže pořád operovat.
00:40:13 Jak dlouho se dá dělat psychiatřina?
00:40:15 Než se zblázníš!
00:40:19 Dobře, ale ty to chceš dělat, ty jseš vlastně soukromník!
00:40:22 Čili, ty to můžeš dělat dokavad, jak říkáš, se nezblázníš!
00:40:26 Na rozdíl od prof. Pirka,
00:40:27 kterej začne jezdit tím hadraplánem!
00:40:30 To mně hrozně se líbí!
00:40:32 Svez tě už někdy?
00:40:35 Helejte, to když s tím jedete po silnici,
00:40:37 to vám nikdo neudělá žádnou sprosťárnu!
00:40:39 Jak oni dělaj, na tý dálnici, že se nabouraj!
00:40:42 Všichni se smějou, mávaj, fotěj! To je nádherný!
00:40:45 Ptaj se vás, jestli to dáváte do čistírny!
00:40:50 Protože velorex, ten nebourá, ten leští!
00:41:00 Vidím teda, že jsi o tom ještě nepřemejšlel,
00:41:02 kdy tu psychiatřinu pověsíš na hřebíček!
00:41:04 Že to chceš dělat vlastně furt!
00:41:07 Dokud to půjde, dokud to budu fyzicky stíhat a psychicky!
00:41:13 Asi jo!
00:41:14 Já bych byl rád, abys u toho řemesla vydržel.
00:41:17 Já mu seženu velorex potom.
00:41:21 Nakonec, nemusím ti to 2 x říkat, nevidíme se určitě naposled!
00:41:26 Děkuju! Honza Cimický!
00:41:36 Přátelé, to je pro dnešek všechno, já předpokládám trošičku neskromně,
00:41:41 že nám to dnešní posezení
00:41:43 vrhlo malinko jiné světlo na to zdravotnictví,
00:41:46 který se jinak v poslední době jeví v černejch barvách.
00:41:48 Aspoň doufám, že to tak dneska večer bylo!
00:41:50 Děkuju vám za pozornost a za týden opět na shledanou!
00:41:54 Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma Lékaři – spolužáci (2011). Účinkují: MUDr. J. Cimický, CSc., Prof. MUDr. J. Pirk, DrSc. a MUDr. I. Kotík. Režie V. Polesný
Říká se, že nejlepší lékaři jsou Dr. Střídmý, Dr. Klidný a Dr. Veselý. My jsme pozvali MUDr. Jana Cimického, CSc., prof. MUDr. Jana Pirka, DrSc., MUDr. Ilju Kotíka a díl jsme nazvali „Lékaři – spolužáci“.
