Životní prohry a vítězství hrdinů kliniky Life. Italská rodinná sága. ### Hrají: A. Boni, V. Chicoová, G. Pambieri, P. Pitagoraová, D. Boccardoová a další. Režie Tomaso Sherman a Alessandro Cane
00:00:03 Česká televize uvádí italský seriál
00:00:07 OKOUZLENÍ III. řada, 14. část
00:01:57 Mezinárodní kongres plastické chirurgie
00:02:33 -Váš program, prosím.
-Děkuji.
00:02:49 -Jste také lékařka?
-Ne. Jsem jen zvědavá.
00:03:11 -Prosím.
-Děkuji.
00:03:48 Nelitoval jste, že jste přijal mé pozvání?
00:03:52 Ne, naopak. Nikdy jsem nebyl pozván s podobným taktem.
00:03:56 -Proč jste tedy tak mlčenlivý?
-Možná proto, že se neznáme.
00:04:00 -Prosím.
-Děkuji.
00:04:04 A já jsem zvyklý stýkat se s neznámými lidmi pouze pracovně.
00:04:08 -Vlastně jsem také vaše pacientka.
-V jakém smyslu?
00:04:14 Léčíte totiž mou osamělost.
00:04:17 Naopak. To já přece využívám vaši společnost.
00:04:22 A vzhledem k tomu, že jste výborný lékař,
00:04:25 doufám, že mě vyléčíte jednou provždy.
00:04:28 Řekl bych, že si svou nemoc jenom vymýšlíte.
00:04:32 To má být vaše konečná diagnóza?
00:04:36 Nemusím být lékař, aby mi nedošlo, že jste poslední osoba na světě,
00:04:40 -co by trpěla samotou.
-Proč?
00:04:43 Tak okouzlující a krásná žena nemůže být sama.
00:04:51 Něco na tom je, ale mýlíte se.
00:04:55 Je fakt, že si na nezájem mužů stěžovat nemohu,
00:04:59 jenže žádný z nich bohužel nezajímá mě.
00:05:04 Takže jste tedy sama z vlastní volby.
00:05:09 -Tykej mi, prosím tě, hm?
-Tak dobře, jak si přeješ.
00:06:09 Takže?
00:06:14 Dorovnávám.
00:06:26 Trojice králů.
00:06:30 Dobrá, dvě esa, dvě osmičky. Myslel jsem, že blufuješ.
00:06:37 Je mi líto.
00:06:41 -Už chceš skončit?
-Ne, hrajeme dál.
00:06:53 -Ale bohužel už nemám hotovost.
-Nevadí, stačí tvoje slovo.
00:07:03 Co je ti k smíchu?
00:07:06 Víš, že jsi přišel na večeři s vizitkou?
00:07:09 Opravdu. To ze zvyku.
00:07:13 -Tady se dobře jí, že?
-Ano, a hlavně dobře pije.
00:07:18 To je pravda.
00:07:28 Dobrou noc a díky za nádherný večer.
00:07:34 Nechceš mi ještě chvilku dělat společnost?
00:07:40 -Opravdu je už trochu pozdě.
-Nechce se mi teď zůstat sama.
00:07:47 Čeho se bojíš? Nebudu tě nutit, abys zůstal, když nechceš.
00:09:34 -Jsem ráda, že jsem tě potkala.
-Já také. Jsi úžasná.
00:09:43 Víš, že už jsem strašně dlouho s nikým necítila to, co s tebou?
00:09:49 -Taková škoda.
-Proč?
00:09:53 Že jsme se nepotkali už dřív, jsi výjimečný.
00:10:02 -A ty mi moc pochlebuješ.
-Ale ne, já vím, co říkám.
00:10:10 -Kam jdeš?
-Bohužel tě teď musím opustit.
00:10:14 Musím dokončit přípravu na zítřejší referát.
00:10:19 Vyrušila jsem tě od tvých povinností.
00:10:22 -Ne, byla to překrásná noc.
-Tak mi dej poslední polibek.
00:10:40 Ani nevím, jak se jmenuješ.
00:10:55 Tady jsem. Promiň, jestli jsem tě nechala čekat.
00:10:59 -Jak to děláš, že jsi pořád hezčí?
-Už ses rozhodl? Co budeme dělat?
00:11:05 Rád bych tě seznámil s tímhle městem.
00:11:09 -To by se mi líbilo, ale...
-Ale?
00:11:12 -Ale ráda bych šla i nakupovat.
-Aha.
00:11:15 Copak, nechce se ti?
00:11:17 Udělal jsem si volno na celý den. Dnes mám jedinou schůzku s tebou.
00:11:22 Děkuju. Potřebuju se rozptýlit, a s tebou je mi vždycky dobře.
00:11:34 -Tampon.
-Tady, pane doktore.
00:11:41 -Bolí to?
-Ne.
00:11:44 Ještě chvilku a bude to hotové. Náplast!
00:11:57 -Je to hrozné, že?
-Ne, neřekl bych.
00:12:02 Zůstane tam ošklivá jizva?
00:12:06 Za pár dní vyndáme stehy a pak si promluvíme, hm?
00:12:10 Určitě zůstanu zohavená.
00:12:12 Jsem si jistý, že zahladíme všechny stopy.
00:12:16 Uvidíš, budeš ještě hezčí než dřív.
00:12:25 Ještě jsem nezažila, že by se na někoho takhle díval.
00:12:29 -O čem to mluvíš?
-Jen se nedělej.
00:12:32 Určitě sis taky všimla, jak se na tebe dívá.
00:12:36 Jasně, všimla. Dívá se na mě jako na chudinku s hroznou jizvou.
00:12:40 No jasně. Změřila sis teplotu?
00:12:47 Vypij si čaj, udělá ti dobře.
00:12:51 Chtěl jsem s tebou něco probrat, ale teď mi to vypadlo...
00:12:54 Jde o běžný administrativní postup, který provádíme.
00:12:58 Ale tentokrát to budeš mít na starost ty.
00:13:01 Potřebuju trochu vody, dnes mě bolí hlava jako čert.
00:13:04 Ano, ale o co se jedná?
00:13:06 -Ty máš na starosti faktury, které odečítáme, ne? -Ano.
00:13:11 Tak tedy, je potřeba všechny probrat, jednu po druhé.
00:13:15 Ale jde o choulostivou věc, musíš být trpělivá a pozorná.
00:13:19 Jistě, neboj se, budu velmi pozorná, ale teď mě omluv.
00:13:26 -Mohu? -Jistě, jsou krásné!
-Pro koho jsou -Pro mou ženu.
00:13:43 -Můžu?
-Ano, jistě.
00:13:51 -Jestli ruším, přijdu později.
-Ne, jen jsem tě nečekala.
00:13:57 Já vím, jsem ta poslední, koho bys čekala.
00:14:02 A mně je moc líto, co se ti stalo.
00:14:05 Děkuju, jsi hodná, že ses zastavila.
00:14:10 Vím, že mě nesnášíš. A taky k tomu máš dobré důvody.
00:14:15 Za to, jak jsem se chovala, byla jsem hrozná.
00:14:18 Tak málo jsem se tě snažila pochopit.
00:14:22 Myslela jsem si, že jsi jiná. Ale chtěla bych všechno napravit.
00:14:28 Už tak máš dost problémů a já bych ti nechtěla přidělávat další.
00:14:34 Děkuju, ale nemusíš mít výčitky. Z mých problémů jsi ten nejmenší.
00:14:40 -No dobře, tak já jdu.
-Ne, počkej.
00:14:49 -Omlouvám se.
-Chceš říct, že...
00:14:56 Můžeme to zkusit.
00:15:00 Ráda bych byla tvoje kamarádka, jestli chceš.
00:15:03 Ano, jasně že to chci.
00:15:14 -Jistě, madam, nechám vám ho vyndat z výlohy. -Děkuji.
00:15:19 -Co ty na to? -Hezké.
-Tohle se vám nelíbí?
00:15:24 Zblázní se z tebe. Při nákupech jsi vždycky tak nerozhodná?
00:15:28 Já a nerozhodná? Jen si chci být jistá tím, co si vyberu. Co tohle?
00:15:36 -A když si vybíráš muže?
-Je mi jasné, na co narážíš.
00:15:42 Že s Marcem jsem to nebrala dost vážně. Ale to není pravda.
00:15:45 To jsem nikdy neřekl.
00:15:47 Podvedla jsem ho ze zoufalství. Nevěděla jsem co dělat,
00:15:50 aby pochopil, že takhle to dál nejde.
00:15:52 Bohužel jsem zvolila ten nejhorší způsob.
00:15:55 -Takové věci se stávají často.
-Myslíš?
00:15:58 Jistě. Mnohým párům.
00:16:03 Marco říkal, že beze mne ani chvilku nemůže být,
00:16:07 a přesto byl pořád v práci. Říkal, že myslí na naši budoucnost,
00:16:11 na budoucnost našich dětí. A přesto jsme ani děti neměli.
00:16:20 Rito, no tak, neber si to tak.
00:16:25 Pravdou je, že jsem nikdy jeho životní láskou nebyla.
00:16:30 -A Rinaldo?
-Ten pro mě nic neznamená.
00:16:34 -Zato Marco...
-Marco je můj muž.
00:16:38 -Takže ho ještě miluješ?
-Nikdy jsem nepřestala.
00:17:05 Asi tě musí dost trápit, že jsi o to dítě přišla.
00:17:14 Proboha, nezlob se. Vidíš, ubližuju ti, aniž bych chtěla.
00:17:19 Ne, nechoď pryč. Stejně se s tím musím vyrovnat, ale je to těžké.
00:17:28 Já ti rozumím, ale musíš v sobě najít sílu jednat, jít dál,
00:17:33 znovu žít, pracovat, studovat. To je teď pro tebe důležité.
00:17:42 -Víš, že jsem zmeškala zkoušku?
-Však to zase dohoníš.
00:17:48 Jenže já si nejsem jistá, jestli chci pokračovat.
00:17:52 To by byla chyba. Teď musíš myslet jen na svoji budoucnost.
00:17:55 Žádnou budoucnost nevidím. Mám z ní hrůzu, jsem vyděšená.
00:18:00 -A mám strach.
-Ale z čeho?
00:18:04 Ze všeho. Někdy mě popadne děs, jen na to pomyslím.
00:18:10 A na co, Caterino?
00:18:14 Nejsem ješitná, jen mám strach, že se už nepoznám.
00:18:20 Děsím se tváře, kterou uvidím, až si sundám obvaz.
00:18:27 Ještě jsem na to nesebrala odvahu, ale jednou budu muset.
00:18:32 Nesmíš se trápit. Kdo ti namlouvá, že tvoje tvář nebude jako dřív?
00:18:40 Nebo skoro.
00:18:47 Slečno Vero, promiňte, pan Ansaldi na vás čeká.
00:18:51 Děkuju, přijdu hned. Nezlob se, ale povinnost mě volá.
00:19:32 -Pane profesore!
-Dobrý den, Olgo, copak?
00:19:36 -Přišla pošta.
-Pošta?
00:19:38 Ano, dala jsem ji vaší ženě, čeká na vás v pracovně.
00:19:43 -Dobře. Děkuji vám, hned za ní zajdu. -Dobře.
00:19:47 -Zase zpátky?
-Vítejte, profesore. -Děkuji.
00:19:54 -Ahoj.
-Ahoj, Giovanno.
00:19:57 Dozvěděla jsem se, že jsi se vrátil. Chtěla jsem tě pozdravit.
00:20:01 -Jaké to bylo?
-Na kongrese? Dobré. Moc zajímavé.
00:20:07 Viděl jsem mnoho kolegů, s kterými jsem ztratil kontakt.
00:20:13 Zato já tu byla sama a měla jsem čas přemýšlet o nás dvou.
00:20:20 Moc mě mrzí, co se stalo.
00:20:25 Řekla jsem ti věci, které neodpovídají tomu, co si myslím.
00:20:29 Promiň mi to. Byla jsem ve zvláštní situaci.
00:20:31 Právě proto ses mi neměla vzdalovat, jsem tvůj manžel,
00:20:34 -ne jen tak někdo.
-Já vím.
00:20:37 Někdy se chovám jinak, než bych chtěla. Nejsem dokonalá.
00:20:41 Ani já nejsem dokonalý.
00:20:46 Chci říct, že když se něco takového stane, asi se to stát mělo.
00:20:54 Není to tvá vina. Je možné, že jsem se ti omrzel.
00:20:59 Ne, Diego. Diego, prosím tě, tohle neříkej.
00:21:09 -Poslyš, Giovanno...
-Já vím, že jsem ti ublížila.
00:21:13 Ale věř mi, nechala jsem se unést, a přitom cítím něco úplně jiného.
00:21:19 Já tě miluju.
00:21:21 Ale já to vím. Jen si myslím, že bychom si měli ujasnit hodně věcí.
00:21:27 A proto jsem tady. Ale musíme se do toho dát spolu.
00:21:31 Mlčení, nevyřčené věci jsou nebezpečné. Já tohle nechci.
00:21:36 Ani já to nechci. Jen mám strach. Jsem trochu zmatený.
00:21:44 Strach z čeho? Copak nechceme oba to samé?
00:21:50 Já nevím, cítím, že je to těžší, než se zdá. Promiň mi to,
00:21:55 ale já potřebuji přemýšlet. Oba potřebujeme přemýšlet. Věř mi.
00:22:06 Rozumím.
00:22:09 Ale teď mě omluv, mám několik urgentních vyšetření.
00:22:16 Mrzí mě to. Doopravdy.
00:22:41 ZVONÍ TELEFON
00:22:48 -Ano, prosím?
-Máš pořád zpoždění.
00:22:51 Měl by ses naučit dochvilnosti. Hlavně při splácení dluhů.
00:22:57 Nemám zpoždění! Až přijde čas, zaplatím!
00:23:00 Tentokrát ti nedáme ani den navíc. Dej si velký pozor.
00:23:13 -Počkej na mě tady, přijdu hned.
-Ano.
00:23:17 -Tak jak se máme?
-Už líp.
00:23:20 -Tohle si musíš vzít hned. Dám ti to sem. -Ano.
00:23:24 -Tak. Zvládneš to?
-Jasně.
00:23:26 -Výborně. Ahoj.
-Ahoj.
00:24:23 Ách!
00:24:25 -Co je to za hluk? Neslyšeli jste nic? -Ne.
00:24:31 Ach!!
00:24:37 Počkejte okamžik. Hned se vrátím.
00:24:41 Proboha, Caterino!
00:24:46 Panebože!
00:24:49 Pomozte Caterině, položte ji na postel. Jdu pro Olivarese.
00:24:59 Víš, měla jsem pocit, že je konec.
00:25:04 Ale ne, nepřeháněj. A pak, co jsi čekala, chudák Diego.
00:25:10 Nejdřív si ho držíš od těla, a pak myslíš, že kývneš a on přiběhne.
00:25:17 Ty jsi ho neviděla, působil tak cize, jako by byl někdo jiný.
00:25:24 Víš co? Nech plavat dojmy, musíš mu dát trochu času.
00:25:30 Ne, určitě se něco děje.
00:25:33 Nesmíš to vzdávat. Neukvapuj se, buď klidná. Já se pokusím zjistit,
00:25:40 co se mu honí hlavou. Víš, že na tohle jsem odbornice.
00:25:45 Děkuju ti.
00:25:48 Mimo jiné sis mohla moc ublížit, ještě jsem ti nedovolil vstávat.
00:25:54 Všechno se musí dělat postupně. Ještě totiž neovládáš své pohyby.
00:25:58 Ano, profesore.
00:26:00 Jestli ses tolik chtěla podívat do zrcadla,
00:26:03 měla jsi zavolat sestru, aby ti pomohla.
00:26:06 Není čeho se obávat. Dnes ráno jsem mluvil s doktorem Oberonem
00:26:13 a podle všeho je velký optimista.
00:26:17 A jsou všechny předpoklady, aby operace dopadla víc než dobře.
00:26:26 -Jak dlouho budu muset čekat?
-Dlouho ne.
00:26:36 Víš co? Já myslím, že jsi silná osobnost a připravená bojovat.
00:26:45 Tak mě, prosím tě, nezklam. A už nedělej hlouposti. Ano?
00:28:22 To je normální. Uvidíte, že se vám pak podaří usnout.
00:28:28 Takže, Luciano, dej jí 20 kapek dormilu a přines jí také polštář.
00:28:32 -Jistě. -Budu u sebe v pracovně.
-Dobře.
00:29:25 Spíš jako neviňátko, co? A kdyby se tvůj táta vytratil navždycky,
00:29:34 spalo by se ti mnohem líp. Ale tvůj táta tu je. A zůstane tady.
00:29:50 To jsem já, táta, tvůj anděl strážný. Poslouchej, co ti řekne:
00:30:00 Jestli u procesu neodvoláš a neřekneš,
00:30:07 že jsem tvou matku nezabil já, tak tě zabiju.
00:30:15 -Přísahám bohu, zabiju tě!
-Áááá!!!
00:30:41 -Odkud byly ty výkřiky?
-Možná se něco stalo tamhle.
00:30:57 Caterino. Uklidni se. Co se stalo? No?
00:31:02 Můj otec! Přišel sem... chtěl mě zabít!
00:31:07 Víš to jistě? Třeba to byl jen zlý sen, byla jsi pod sedativy.
00:31:13 Ne, ne! Chytil mě tady pod krkem. Ježíšikriste!
00:31:21 Už jsem u tebe, půjdu se podívat. Ničeho se neboj.
00:31:26 -Ale musíš se uklidnit, slibuješ? Ano? Hned se vrátím. -Ano.
00:31:31 Zůstaň tady. Neboj se.
00:31:35 -Á, výborně, zůstaň u ní. Vrátím se za chvilku. -Ano.
00:31:38 -Jo, a zavolej doktoru Freddimu!
-Dobře.
00:31:44 -Viděla jsi tudy někoho jít?
-Co blbneš! -Myslím to vážně.
00:31:56 -Neviděla jsi Masiho?
-Masiho? -Jo.
00:31:59 Co by tady dělal? Je ve svém pokoji.
00:32:53 Prosím.
00:33:08 -To stačí, děkuji.
-Prosím, pane.
00:33:43 Otvírám.
00:33:56 Tak, teď mi dej dvě karty.
00:34:11 Rozdáno.
00:34:29 Zvyšuji.
00:34:37 Dorovnávám.
00:34:46 Mám full hand.
00:34:53 Straight flush.
00:35:09 Napijeme se něčeho?
00:35:14 Co bys chtěl nalít? Zřejmě dneska nemáš svůj den.
00:35:19 Především já už nalito mám. A pak, já nikdy nemám svůj den.
00:35:24 S platbou si nedělej starosti. Vyřešíme to jako obvykle.
00:35:29 Mám dodávku náhradních dílů do lékařských přístrojů,
00:35:34 od firmy "Medicea", a myslím, že by se tvé klinice zrovna hodila.
00:35:41 -Jak se říká: "Ruka ruku myje".
-Já tě utěším.
00:35:52 Když jsem ji prohlížel, byla rozrušená.
00:35:55 Je přesvědčená, že viděla svého otce.
00:35:59 Ale upřímně řečeno, já nevím... Spíš se mi zdálo, že blouznila.
00:36:10 Skutečně. V kartě stojí, že si vzala velkou dávku sedativ.
00:36:16 -A mohla si splést sen s realitou?
-To se stává.
00:36:25 Ne! Caterina s tím, co má za sebou, nevěřím, že se jednalo jen o sen.
00:36:33 -Já ti věřím. Nepochybuji o tom.
-Děkuju ti, ale jsi jediný.
00:36:42 Dokonce i Claudie tvrdí, že spal v posteli jako zařezaný.
00:36:47 Hraje špinavou hru a pokouší se tě nějak znemožnit, zastrašit tě!
00:36:50 Ne, on mě chce zabít! Ještě teď cítím jeho ruce na krku.
00:36:57 A to jsem ti přišel říct dobrou zprávu.
00:37:02 -Dobrou zprávu? Zvláštní.
-Nezoufej.
00:37:07 Výsledky jsou v posledních dnech dobré a fyzioterapeut říkal,
00:37:12 že děláš velké pokroky.
00:37:14 To je pravda. Pohyblivost ruky i nohy se zlepšila.
00:37:17 Výborně. Takže brzo budeme pomýšlet na plastickou operaci.
00:37:27 Už nadešel vhodný čas.
00:37:32 No...
00:37:42 Ano, to souhlasí. Jo, to je ono...
00:37:47 Ano, takže rozumělas tomu? Vezmi tyhle faktury a dej do počítače.
00:37:51 -Se změněným číslem objednávky.
-Přesně tak.
00:37:55 Takže, sem dáš datum a pod to název dodavatelské firmy.
00:37:58 Ale tyhle jsou za lékařské nástroje.
00:38:00 Ano, a pospěš si. Musíme je předat účetnímu kvůli DPH.
00:38:04 -Neboj se, stihnu to udělat.
-Tak fajn, výborně.
00:38:07 Za pár měsíců.
00:38:10 Vero, nemám náladu na vtípky! Musíš to udělat teď hned!
00:38:15 -No tak dobře, nemusíš se rozčilovat. -Jo, musím.
00:38:20 Ukaž mi to.
00:38:26 Panejo! Jen se neboj, víš přece, že jsme oba na jedné lodi, ne?
00:38:58 -Co je?
-Nudím se.
00:39:01 -Nepůjdeš se se mnou projít?
-Ne, nemůžu.
00:39:05 To je ale nudná odpověď.
00:39:09 Proč si taky nenajdeš nějakou práci?
00:39:27 -Kam chceš jít?
-Najít si nějakou práci.
00:40:02 -No tak, honem, vezmi to.
-Prosím.
00:40:07 -Ahoj, Davide. Tady Gabriella.
-Gabriello...
00:40:13 Tobě to ale trvalo. Musím se s tebou hned sejít.
00:40:17 -Dobře. Uvidíme se za hodinu na obvyklém místě. -Tak jo.
00:40:46 Podívejte se před sebe.
00:40:54 Tak to by stačilo.
00:41:01 Váš zdravotní stav je dobrý. Není důvod, abyste tu dál zůstával.
00:41:07 Cože? Co jste říkal? Hrozně se mýlíte, já se vůbec necítím dobře.
00:41:12 Pořád se mi točí hlava, jsem slabý. Nemůžu odejít z kliniky.
00:41:16 -Že ne? -Ne, mám před očima něco jako mlhu.
00:41:21 Přesto jste měl dost síly, abyste šel za dcerou a škrtil ji.
00:41:24 Vy jste blázen! Ani jsem se odtud nehnul. To vědí všichni!
00:41:30 Vyhodím tě odsud stejně!
00:41:51 -Ne, ne, prosím vás!
-Ne, jen je nechte!
00:41:55 Pane Masi, víme, že jste si chtěl násilím vzít život.
00:41:59 -Myslíte, že ten čin zopakujete?
-Není třeba, už jsem stejně mrtvý.
00:42:03 Když se se mnou takhle jedná, znamená to, že jsem mrtvý.
00:42:08 Proč by jinak posílali pryč někoho, kdo se ještě necítí dobře?
00:42:13 Ale zdá se, že je vám dobře. Ani popáleniny už nejsou skoro vidět.
00:42:19 Ale když říkáte, že ještě nejste docela zdráv, proč vás propustili?
00:42:24 To moje dcera přinutila lékaře, aby mě propustili. Jak je vidět,
00:42:27 škemrání jednoho děvčete má větší váhu než zdraví nějakého chudáka.
00:42:32 To stačí!
00:42:37 Promiňte, ale proč jste se nechal hospitalizovat na klinice,
00:42:41 kde pracuje vaše dcera?
00:42:44 Já jsem si ji nevybral. Přivezli mě sem,
00:42:47 protože tady se na těžké popáleniny specializují.
00:42:50 -Chcete vaší dceři něco vzkázat?
-Ne...
00:42:53 Jen prosím boha, aby mi dal sílu dceři odpustit.
00:42:56 A co vám řekla vaše dcera?
00:42:58 Není snad právě ona zodpovědná za to, že jste se tak odcizili?
00:43:02 Tento případ vyvolal mnoho otázek. Odpovědi jsou však neuspokojivé.
00:43:06 Zajímavý bude výrok soudu. Zatím čekáme na profesora Olivarese,
00:43:10 který je primářem a ředitelem kliniky.
00:43:15 Prosím vás, ustupte!
00:43:20 -Pane profesore.
-Ano?
00:43:22 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:43:24 Je to jeho vina. On ho propustil. Caterina je pro něj vždycky
00:43:28 na prvním místě. A na Life kašle. Jsi snad slepá, že to nevidíš?
00:43:32 Nejsem vůbec slepá.
00:43:35 -Tak jak to, že ti to ještě nedošlo? -A co?!
00:43:38 Že Diego Caterinu bezmezně miluje, mami.
00:43:43 Ne. My jsme ho pečlivě prohlédli a rozhodli jsme se,
00:43:46 že je zbytečné, aby zde nadále setrvával.
00:43:50 A vylučujete, že se tak stalo pod nátlakem jeho dcery Cateriny?
00:43:54 Co to říkáte? Caterina je nesmírně hodná dívka. A teď mě omluvte.
00:44:32 Paní, volá vás pan profesor.
00:44:39 -Prosím.
-To jsem já. Neruším?
00:44:44 Ne, povídej.
00:44:46 Chtěl bych s tebou mluvit. Nemohl bych se na chvilku stavit?
00:44:50 Proč?
00:44:52 Copak jsi sama neříkala, že bychom se měli nad sebou zamyslet,
00:44:55 promluvit si o tom spolu, řešit to společně?
00:44:59 Ano, vím, řekla jsem to, ale teď se cítím trochu zmatená.
00:45:05 Giovanno, už nejsme žádné děti, nechovejme se jako puberťáci.
00:45:11 Chceš, abych se ti omluvil? Omluvím se ti:
00:45:14 Promiň mi, jak jsem se minule choval. Stačí?
00:45:17 Ale promluvme si, prosím tě! Giovanno, slyšíš mě?
00:45:21 Já nevím, jestli tě slyším, Diego. Promiň, ano? Je mi líto.
00:45:46 Ne, odvez je zpátky na rentgen. Bez Ansaldiho podpisu nemůžu
00:45:51 -zadat objednávku.
-Tak dobře.
00:45:55 Kde je oddělení plastické chirurgie?
00:45:58 -V prvním patře.
-Děkuju.
00:46:13 -Promiňte...
-Á, teď nemám čas.
00:46:16 -Hledáte někoho? -Ano. Jsem přítel Cateriny Masiové.
00:46:20 -Á, Caterina. Je na 206.
-Děkuju, jste moc hodná.
00:46:24 -Na shledanou.
-Tisíceré díky.
00:46:36 -Proboha! Kdo jste?
-Uklidni se.
00:46:40 -Odejděte! Co chcete? Bežte pryč!
-Mohla bys dát ty ruce z tváře?
00:46:48 Přestaňte! Pomozte mi, prosím vás.
00:46:53 -Usměj se, no tak!
-Běžte pryč! Pomoc!
00:46:56 -Co to děláte?
-Vraťte mi ten foťák.
00:46:59 Koukej mi ho hned vrátit! To je můj foťák a dělám jen svou práci!
00:47:04 -Svoji práci?!
-Zbláznil ses?
00:47:06 Necháš ji na pokoji, rozumíš?!
00:47:08 -Dám tě k soudu!
-Jen si posluž!
00:47:10 -Ještě jsme spolu neskončili!
-Padej! Zmiz, ty hajzle!
00:47:20 Neboj se. Neplakej. Jsem u tebe, miláčku.
00:47:26 Slibuju, že už ti nikdo neublíží. Ách, miluju tě.
00:47:39 -Co říkáš, Marco?
-Že tě miluju.
00:47:48 Opravdu tě miluju. Miluju tě, ano, je to tak. A není nic krásnějšího.
00:47:56 Taky tě miluju. Strašně tě miluju. Od první chvíle.
00:48:24 OLGA: Mám ji psanou na 3. patře, ale možná ji přemístili.
00:48:30 Zavolám tam a...
00:48:49 Provedli jsme všechna vyšetření a výsledky jsou v normě.
00:48:53 Výborně. Zdá se, že všechno proběhlo perfektně.
00:48:56 -Necháme si ji tu pár dní na pozorování? -Podle mě není...
00:49:10 Omluv mě, Freddi.
00:49:13 Anno!
00:49:20 Anno!
00:49:26 Anno!
00:49:40 Skryté titulky: Luboš Bulander
Hrdinkou dvacetidílného italského seriálu Okouzlení je mladá ambiciózní lékařka Barbara Nardiová, která pracuje na prestižní klinice, kde se provádějí plastické operace. Barbara je svou prací posedlá, není tedy divu, že si ve svém věku získala takové renomé. Je šťastná, uznávaná ve své profesi, krásná a zrovna se vdává. Bere si svou dávnou lásku z dětství Roberta Ansaldiho, právníka, muže ze své společenské vrstvy. Svatba má začít za chvíli, ale Roberto má zpoždění. Sotva by Barbaru napadlo, že Roberto prožívá cosi, co do základů otřese jejich budoucími osudy. V porodnici bojuje o život svůj a svého dítěte mladá žena. Jak to, že ji přivezl právě Roberto a z nemocnice utekl jako zločinec? Takhle začíná příběh plný vášně, citů, lásky i pomsty. Příběh muže, který nechce riskovat a nedokáže říct ženě pravdu o své minulosti, jeho matky, jako vypočítavé ženy, pro níž vždy účel světí prostředy i Thomase, bratra dívky, který se chce pomstít. Italská spisovatelka Maria Venturiová, známá především svými příběhy Vítězství lásky a Příběh Chiary, znovu zasadila svůj příběh do prostředí bohatých italských vrstev dnešních dnů. |