Italská rodinná sága podle slavné spisovatelky ženských románů Marii Venturiové. ### Hrají: A. Nanová, G. Guidelli, V. Corbellini, P. Pitagoraová, G. Pambieri, D. Poggiová a další. Režie Tomaso Sherman a Alessandro Cane
00:00:04 Česká televize uvádí druhou řadu italského seriálu
00:00:07 OKOUZLENÍ 21. část
00:02:24 Tak sem ses mi ztratila? Co znamená tahle novinka?
00:02:30 Víš, že gymnastikou se člověk udržuje mladý?
00:02:33 Ano, jistě. Ty to ještě nepotřebuješ.
00:02:39 Stárnout začínáme po narození. To jsi nevěděl?
00:02:43 Víš, že umíš být docela milá?
00:02:45 -Já jsem vždycky milá.
-Vždy ne.
00:02:49 Občas jdou tvé nálady lidem na nervy.
00:02:58 A kdy jsem šla na nervy tobě?
00:03:01 -Kdy jsi mi šla na nervy?
-Hm.
00:03:04 Například v těch chvílích, kdy jsi zaujatá proti matce.
00:03:08 Diego mi všechno pověděl.
00:03:12 Teď budu poslouchat kázání od tebe?
00:03:15 Až se setkáte, tak se snaž k ní chovat slušně.
00:03:20 Vyčítal jsi mi, že jsem moc náladová.
00:03:23 -Uvidíme, jakou budu mít náladu.
-Dělej si, co chceš.
00:03:38 Pane Roberto, musíte trochu spolupracovat.
00:03:41 -Já se o to snažím.
-Pokuste se sám ohýbat koleno.
00:03:48 Zkus to.
00:03:57 -Teď se obrátíme na pravý bok.
-Já vám pomůžu.
00:04:12 -Cítíte pohyb v kyčli?
-Ne.
00:04:18 Je tu profesor Olivares. Čeká tě v zahradě.
00:04:22 -Omluvte mne.
-Zůstanu tu.
00:04:30 -Jak to jde?
-Zdá se, že vůbec ne.
00:04:49 -Ahoj Diego.
-Ahoj.
00:04:51 -Co se děje?
-V autě sedí tvoje matka.
00:04:54 Přes hodinu objíždíme kolem. Bojí se jet za tvou sestrou.
00:04:58 Obává se setkání s tebou. Neví, co si má počít a trápí se.
00:05:03 Nemohla bys aspoň ty udělat krok k usmíření?
00:05:06 Ne, bojím se, že bychom si jen víc ublížily.
00:05:10 Jsou tady skutečnosti, které neznáš
00:05:12 a které by ti vysvětlily, proč tajila Veřinu existenci.
00:05:16 Prosím, nenaléhej.
00:05:20 Doufám, že tě obměkčím radostnou zprávou.
00:05:23 Budeme se s tvou matkou brát.
00:05:28 Hodně štěstí.
00:05:33 Nezlob se, vím, že budete spolu šťastní.
00:05:36 Doufám, že se to mezi vámi vyjasní do naší svatby.
00:05:39 Nepřijdu na ni.
00:05:43 Barbaro!
00:05:46 Tak dlouho jsem čekala až mi to řeknete.
00:05:49 Jenomže za jiných okolností. Promiň.
00:06:17 Já ji viděla. Viděla jsem jak zareagovala.
00:06:20 Přejde ji to. Uvidíš.
00:06:22 A teď pojedeme za Verou. Musíš se na to soustředit.
00:06:24 Nedokážu to. Dnes ne. Necítím se dost silná.
00:06:28 Nejsem schopna podrobit se další zkoušce.
00:06:31 Budu tam s tebou.
00:06:33 Snad jsme ji s Tomasem přivedli k rozumu.
00:06:36 Snad to nebude tak strašné, jak se obáváš.
00:06:38 Stejně se jednou musíte setkat. Jedeme!
00:06:54 Když už mezi námi roztály ledy, můžeme si promluvit
00:06:58 o dalších záležitostech. Jde o velmi výnosnou transakci.
00:07:04 Budeš inkasovat na konta těchto podniků
00:07:07 7 miliard příspěvků na rozvoj od Evropské unie.
00:07:11 Pro firmu Monteli na chov dobytka,
00:07:14 pro vinné sklepy Casaci na kultivaci vinic
00:07:17 a pro olejárnu Janetty na 10 000 hl olivového oleje.
00:07:21 A další a další.
00:07:23 Je to celkem 12 firem, které budou mít sídlo na adrese tvé kanceláře.
00:07:28 12 podniků? Budeme muset přijmout spoustu zaměstnanců.
00:07:32 Proč myslíš? Jmenované firmy existují jen na papíře.
00:07:37 Jakmile na ně vyinkasujeme 7 miliard vyhlásí úpadek
00:07:41 a rozplynou se beze stopy.
00:07:44 -A jaká to má rizika?
-Nulová.
00:07:48 Správce konkurzní podstaty nám půjde na ruku
00:07:52 a úředníci z ministerstva také.
00:07:56 Z těch 7 miliard 3 dostanou oni a zbytek zůstane nám.
00:08:02 Jak mám rozumět slůvku "nám".
00:08:06 Paolo, já potřebuji advokáta. Mohli bychom se dát dohromady.
00:08:12 A nemyslím jen pracovně. Zalíbil ses mi na první pohled.
00:08:17 Jenže já mám ženu.
00:08:26 Paolo, vím že máš ženu, ale nežijete spolu.
00:08:31 Je to tak, ale rozešli jsme se nedávno.
00:08:35 Rozumím. Líbilo by se mi, kdybys mne dnes pozval na večeři,
00:08:39 ale musím ti dát čas, aby sis na mne zvykl.
00:08:44 Co třeba zítra?
00:09:00 Vero? Přijela sem tvá matka.
00:09:05 -Vzpomínáš, co jsem ti říkal?
-Ano. -Prosím tě.
00:09:14 -Ahoj.
-Kde je?
00:09:21 -Vero!
-Mami!
00:09:28 Holčičko moje, tolik se mi po tobě stýskalo.
00:09:32 Slibuji ti, že konečně budeme spolu.
00:09:36 -Z tebe je už velká ženská!
-Bude mi 21.
00:09:42 Nevím, jak ti poděkovat. Tobě také, Tomasi. Děkuji.
00:09:47 Nebyla to taková oběť.
00:09:55 Giovanno, neměla bys Veře něco oznámit?
00:09:59 Že se vezmete? Kdy je svatba?
00:10:04 Když už jsi tady, může být co nejdřív.
00:10:07 Prima.
00:10:09 Už jsem o tobě mluvila s tvojí sestrou Barbarou.
00:10:14 Jsem na ni moc zvědavá.
00:10:19 Ráda bych si svou dceru užila. Půjdeme.
00:10:22 -Kam půjdeme?
-Ke mně.
00:10:24 Prozatím bydlím v hotelu, ale brzy budeme mít svůj dům.
00:10:28 Rezervovala jsem ti pokoj.
00:10:30 Ne, mami. Zatím s tebou bydlet nechci.
00:10:33 Proč ne? Nechám ti úplnou volnost.
00:10:38 V tom není problém. Nemám strach.
00:10:43 A jé. Začíná se kazit počasí. Jdeme do negativní fáze?
00:10:50 Promiň, tak to není. Jen se necítím na to bydlet s tebou.
00:10:56 Tak dlouho jsme si byly skoro cizí.
00:10:59 Potřebuji aspoň pár dní, abych si na tebe zvykla.
00:11:03 Nepřipadá mi to jako špatný nápad.
00:11:08 Chápu to. Rozumím. Ale kde chceš mezitím bydlet?
00:11:15 Ráda bych zůstala tady. Můžu Tomasi?
00:11:22 Prosím tě. Vůbec tě nebudu otravovat.
00:11:27 Jestli tu není jiné řešení, tak dobře.
00:11:31 Počkej, neblázni!
00:11:37 Pane profesore, policie by se mohla vaší dcerou zabývat jen v případě,
00:11:42 že překročila trestní zákon.
00:11:45 Já vím, ale dovolil jsem si vás obtěžovat,
00:11:49 protože potřebuji radu. Jsem v koncích.
00:11:52 Já sám jsem tu bitvu už předem prohrál.
00:11:55 V čem bych vám mohl pomoct?
00:11:58 Posledně spáchala moje dcera trestný čin bez zaváhání
00:12:01 a já teď žiji v hrůze, že by mohla provést něco vážnějšího.
00:12:06 Nezdá se vám, že jste moc velký pesimista?
00:12:11 Ne, vím co mohu čekat. Je schopna všeho.
00:12:17 -Musíte mi pomoci.
-Nevím jak.
00:12:23 Dokud nespáchá trestný čin, nemůže policie nic dělat.
00:12:27 Já to chápu, ale copak neexistuje zákon,
00:12:29 který by pomáhal rodičům?
00:12:32 Nemohl byste zařídit, aby byla znovu internována?
00:12:35 Třeba v nějaké komunitě.
00:12:38 Soudce rozhodl, aby byla z té minulé propuštěna.
00:12:41 Ale moje dcera už je zase na drogách!
00:12:43 To není považováno za trestný čin.
00:12:45 Co mám dělat? Přihlížet jak se ničí?
00:12:52 Ne. Něco by se udělat dalo.
00:12:59 Nevím co.
00:13:01 Dělá to řada stejně zoufalých rodičů jako vy.
00:13:04 Ale nejsem ten pravý, kdo by vám v tom měl radit.
00:13:08 Řekněte mi, co mám dělat. Jsem odhodlaný ke všemu.
00:13:11 Já vás nemohu navádět k něčemu nezákonnému.
00:13:17 Mohu vám jen poradit, abyste se spojil s dobrým advokátem,
00:13:21 který se dobře vyzná v podobných tragédiích
00:13:25 a snad vám řekne, co se dá dělat.
00:13:32 -Manueli!
-Ahoj.
00:13:35 Je čas na oběd. Nešel by ses najíst se mnou?
00:13:37 -Ne, musím zůstat v práci.
-A proč?
00:13:41 Chci mít všechno hotové do večera. Nevím, jak dlouho tu budu dělat.
00:13:45 Cože? Co se děje?
00:13:49 Dám výpověď, protože mi naslibovali spoustu věcí a nic nedodrželi.
00:13:52 Počkej, promluvíme si o tom v klidu.
00:13:55 Nemám čas.
00:13:56 Až si najdu novou práci, zavolám ti. Ahoj.
00:14:09 Moc jsi nezapracovala. Neměli jste jít spolu na oběd?
00:14:12 Příšerně mě naštval. Povídal, že dává výpověď.
00:14:17 Sbohem, miliardářská kliniko! Kdo se chlubil, že ho má v hrsti?
00:14:21 Tak to mě neznáš. Nevzdám se.
00:15:41 Jestli nesplašíme auťák, tak jsme namydlený.
00:15:43 Prachy dáme dohromady.
00:15:45 Mám dvě holky, co jsem poznal na diskotéce.
00:15:48 Těm řeknu taky. Já jim brnknu, ne?
00:15:51 -Jo.
-Fajn.
00:15:55 Promiňte, potřebuji s vámi mluvit.
00:15:57 -O co jde?
-Snad byste mi mohl pomoct.
00:16:02 Synovi se udělalo špatně, potřeboval bych pro něj něco.
00:16:07 Něco, co by ho postavilo na nohy.
00:16:11 Nepletete si mě s lékárnou?
00:16:17 Můj chlapec má abstinenční krizi. Prosil mne, abych mu něco sehnal.
00:16:22 Rozumíte, co chci?
00:16:24 A to vás poslal sem? Nevedeme tady takové věci. Zmizte!
00:16:31 Promiňte, patrně jsem se spletl.
00:16:36 Omlouvám se.
00:16:41 Poslyš, kolik toho chceš?
00:16:49 Vy máte možnost to sehnat?
00:16:51 Kolik potřebuješ? A máš prachy?
00:16:53 -Ano.
-Tak jdeme.
00:16:59 Líbí se ti moje šaty na tvou svatbu nebo ne?
00:17:01 Ano, jsou elegantní, ale trochu moc usedlé
00:17:03 pro dívku tvého věku.
00:17:05 Ale přece tam nemohu jít v minisukni. To by se nehodilo.
00:17:09 Jsi tak hezká, že si můžeš vzít na sebe co tě napadne.
00:17:13 To určitě. Nenašlo by se pro mne místo na klinice Life?
00:17:20 Chtěla bych pracovat s tebou jako Barbara.
00:17:23 -Na klinice Life?
-Co je na tom?
00:17:26 Proč tě to udivuje? Chci po tobě jenom práci.
00:17:30 -Dovedu spoustu věcí.
-Věřím, ale na klinice asi...
00:17:33 Kdybych nepracovala, cítila bych se jako rozmazlované dítě.
00:17:38 -Proč by to nešlo na klinice?
-Ale jdi!
00:17:40 Chtěla bych mít svou odpovědnost a kancelář. Jako Barbara.
00:17:44 -Ty chceš kancelář?
-Ano.
00:17:47 No tak dobře. Vymyslím něco.
00:17:50 Musím přijít na nějaké řešení.
00:18:03 (zvonek)
00:18:18 -Profesor Renzi?
-To jsem já.
00:18:23 Udal jste Gabriellu Renziovou, že přechovává drogy?
00:18:27 Ano. Jsem její otec.
00:18:32 -Rozumím.
-Prosím.
00:18:39 V dopise uvádíte, že ji můžeme přistihnout tady.
00:18:45 Ano, zařídil jsem, aby sem dnes přišla.
00:18:48 Právě ji čekám.
00:18:51 O postupu jsme se dohodli s vaším komisařem.
00:18:54 Zadržíte ji na ulici, na odchodu.
00:18:58 Moc vás prosím, abyste jí neubližovali.
00:19:01 Samozřejmě. Mrzí mě to.
00:19:21 Nakoupila jsi mi moc věcí. Kam to všechno dám?
00:19:25 Už brzy se budeme stěhovat.
00:19:27 Budeš mít tolik místa, kolik budeš chtít.
00:19:31 Už jsi něco vymyslela s tou klinikou.
00:19:35 Líbilo by se mi pracovat jako Barbara.
00:19:38 Miláčku, Barbara přece vystudovala medicínu.
00:19:41 V nemocnici má každý své specifické zařazení.
00:19:45 Ve skutečnosti mě chceš držet dál od Barbary.
00:19:49 -Jak tě taková věc mohla napadnout?
-Vidím to.
00:19:52 Je jasné, že Barbara nemá zájem se se mnou seznámit.
00:19:56 Jinak by se už dávno ozvala.
00:19:58 A ty máš strach, že by ji moje přítomnost na klinice vadila.
00:20:02 -A že by se na tebe naštvala.
-To není pravda.
00:20:05 Nemysli, že jsem hloupá.
00:20:08 Nemůže ti odpustit, že jsem na světě.
00:20:10 Chceš to popřít?
00:20:18 Tvoje sestra prožívá těžké údobí. Její manžel je invalida.
00:20:24 Musí bydlet u své tchýně, která ji nesnáší.
00:20:27 A zadlužila se kvůli manželově rodině až po uši.
00:20:31 -Moc dojemná pohádka.
-Ne, je to skutečnost.
00:20:35 Přišla jsi ve chvíli, kdy má nad hlavu svých problémů.
00:20:40 Nediv se, že ti nepadla kolem krku.
00:20:43 Chceš říct, že bych měla zmizet než zase najde klid?
00:20:46 Ne. Právě naopak.
00:20:48 Jsem si jistá, že tě bude mít moc ráda.
00:20:51 Snad jo. Zdá se mi, že je trochu masochistka.
00:20:55 Otročí manželovi a všemu navzdory ho miluje.
00:21:00 -To mi říkal Tomas.
-Co ten s tím má společného?
00:21:08 Každý ví, že byl do Barbary blázen.
00:21:14 Myslíš, že už není? Říkala jsi byl.
00:21:18 -Doufám, že už není!
-Cože?
00:21:21 Abys věděla, já jsem se zamilovala do Tomase.
00:21:28 Pochopila jsem to okamžitě, jak jsem ho spatřila.
00:21:32 Jako když do tebe uhodí blesk. Rozumíš?
00:21:46 Tu máš. Milión na nájem a 300 000 na provoz domácnosti.
00:21:52 Děkuji, tati. Jsi anděl.
00:21:55 -Gabriello!
-Ano.
00:22:00 -Jak vycházíte s tvojí kamarádkou?
-Bezvadně.
00:22:03 Promiň, ale musím běžet. Ahoj.
00:22:14 Ale jdi, co to znamená? Takové obětí!
00:22:21 Proč se tak tváříš?
00:22:24 To nic. Jen se mi bude po tobě stýskat.
00:22:28 Vždyť já za tebou brzo přijdu. Přísahám.
00:22:31 -Ahoj.
-Ahoj.
00:23:00 Gabriella Renziová? Policie.
00:23:02 Jste podezřelá z přechovávání drog. Půjdete se mnou.
00:23:05 Stůj! Chceš, aby to bylo horší?
00:23:08 -Pusťte mne!
-Odveďte ji!
00:23:28 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:23:29 Kde bych našel doktorku Nardiovou?
00:23:32 Odešla na oběd. Jestli chcete, můžete na ni počkat.
00:23:34 Bohužel, nemám čas.
00:23:36 Mohla byste jí vyřídit, že by byl advokát Santi.
00:23:38 Není to nic naléhavého, jenom jsem chtěl vědět
00:23:40 jestli už dostala jeden dopis. Ať mi zavolá.
00:23:43 -Ano, vyřídím.
-Děkuji vám.
00:23:45 Myslíš ten dopis od Sonii Larisové? Jak se máš?
00:23:52 Jak ses dozvěděla o dopise od Larisové?
00:23:55 Barbara mi o něm vyprávěla. Dopis dostala,
00:23:57 ale nebylo v něm nic, co by ji zajímalo.
00:24:00 Rozumím.
00:24:02 -Jak se máš?
-Moc dobře. Výborně.
00:24:08 To není pravda. Nechceš si popovídat?
00:24:14 Myslím, že ne.
00:24:19 Mohli bychom na Barbaru počkat spolu.
00:24:22 Nezlob se, jsem na odchodu. Pospíchám.
00:24:31 Paolo!
00:24:38 Paolo! Prosím tě, počkej.
00:24:45 Myriam, myslíš, že tohle má cenu?
00:24:47 Nechápu, proč přede mnou pořád utíkáš?
00:24:50 Neutíkám. Jen pospíchám.
00:25:03 Řekni, proč si něco nalháváš?
00:25:10 Bojíš se se mnou mluvit, nedíváš se na mne.
00:25:13 Víš, co to znamená? Že ke mně pořád něco cítíš.
00:25:20 Nedokážu na tebe přestat myslet.
00:25:24 Pokouším se tě nenávidět, ale nejde to.
00:25:30 Proč žiješ sám? Zkusme to zase spolu.
00:25:35 Ne. Aspoň dokud nedokážu tobě a sobě, že nejsem neschopný.
00:25:42 Možná to nebude dlouho trvat.
00:25:46 Sehnal jsem dobrou práci, která může vynést jmění.
00:25:50 Výborně. Přece ses dostal k něčemu velkému.
00:25:57 Pořád nechápu, proč je pro tebe tak důležité být bohatý a mocný.
00:26:03 Vždyť jsme bez toho bývali tak šťastní.
00:26:08 Ty asi moc ne, když jsi mohla ztratit hlavu.
00:26:14 To všechno byla jen slabá chvilka, za kterou se stydím.
00:26:26 Jen slabá chvilka. Už je s tím konec.
00:26:31 Ale pro mne ne.
00:26:51 Paolo, miluji tě víc než kdy předtím.
00:26:58 Ani to ti nestačí? Paolo!
00:27:04 Ty nechápeš, že na to musím pořád myslet?
00:27:10 Ty si nepotřebuješ nic dokazovat.
00:27:12 To je omyl. Potřebuji se s tím vyrovnat.
00:27:16 Cítím, že kdybych se k tobě vrátil stejný jako jsem byl dřív,
00:27:19 bez toho, že bych něčeho dosáhl, pořád bych se musel obávat
00:27:23 srovnávání s někým, kdo je bohatší a úspěšnější.
00:27:31 -Trýzníš se tím zbytečně.
-Myriam, nech mne odjet.
00:27:41 Jeď.
00:27:53 Počkej! Vezmi si klíče.
00:27:58 To jsou tvoje klíče, které si nechal ležet na stole.
00:28:01 Vezmi si je.
00:28:18 -Dobrý den.
-Dobrý den, pane profesore.
00:28:34 No ne! To je překvapení. Můj tatíček!
00:28:37 Gabriello!
00:28:39 Přišla jsem ti vrátit něco, co ti právem patří.
00:28:41 A také ti poděkovat za báječné prázdniny,
00:28:43 které jsi mi chtěl dopřát.
00:28:46 Bohužel mne policie musela propustit.
00:28:49 Takže si mohu dál užívat svobody a své mravní zkázy.
00:28:54 -A tvého překvapení.
-Byl jsem tak zoufalý!
00:28:57 Asi se divíš, že nejsem v lapáku.
00:29:00 Chudáčku, nejen že jsi krysa, ale taky starej trouba.
00:29:05 Nevím, kolik jsi za to zacvakal, ale nechal ses napálit.
00:29:10 Vidíš, tenhle bílý prášek, to je droga pro pitomce.
00:29:14 Pouhá soda. Nech si ji.
00:29:19 Ber to až budeš mít pálení žáhy. Bude ti dobrá, až ti dojde,
00:29:23 že tentokrát jsi ztratil dceru definitivně.
00:29:44 Vidíš? Odtud je vidět celé údolí.
00:29:47 To je nádhera.
00:30:09 Pamatuješ, jak jsme se tu byli podívat,
00:30:12 když jsem ještě nedoufal. Líbí se ti tu?
00:30:14 Je tu překrásně.
00:30:16 Dá to dost práce, než se celá vila zařídí.
00:30:18 To budeme dělat společně.
00:30:20 Zařizovat dům je tak vzrušující jako máloco jiného.
00:30:23 Souhlasím s tebou.
00:30:34 Pojď, má drahá. Ukážu ti, co je nahoře.
00:30:44 Ještě to pokračuje. Je tam podkroví.
00:30:51 Co by sis tam přál mít?
00:30:53 Myslím, že bych tam mohl mít pracovnu.
00:30:55 Jsem pro.
00:31:19 Tak co? Tak po tobě toužím.
00:31:25 Já také.
00:31:35 -Trochu si dělám starosti o Veru.
-Proč?
00:31:39 Protože dříve či později se sem má nastěhovat s námi,
00:31:42 ale vůbec o tom nemluví. Jakoby se jí sem nechtělo.
00:31:45 Buď klidná. Ráda se sem nastěhuje.
00:31:47 Přece si nemůže myslet, že zůstane navždy u Tomase.
00:31:50 Bohužel doufá, že tam s ním bude žít celý život.
00:31:55 Tomu nevěřím. Že by se do něj zamilovala?
00:31:58 Jestli zamilovala, to nevím, ale určitě je do něj poblázněná.
00:32:01 Pro mladou dívku je Tomas vším, co si může přát.
00:32:05 Pěkný, bohatý, inteligentní...
00:32:08 Jako matka by sis lepší partii ani nemohla přát.
00:32:12 Jdi. Já myslím na Barbaru.
00:32:16 Copak jsi zapomněl, co bylo mezi ní a Tomasem?
00:32:19 Myslíš si, že už ji to přešlo?
00:32:22 Ne. Naopak. Důvěrně ti říkám, že ani Tomas na ni nezapomněl.
00:32:26 Ale k čemu to je?
00:32:30 Oba jsou tvrdohlaví a rozhodli se jít každý svou cestou.
00:32:35 Přesto se nevzdávám naděje, že se zase sejdou a doufám.
00:32:39 Přemýšlel jsem o tom.
00:32:43 Barbara si dobrovolně zvolila velice komplikovaný život.
00:32:50 A co dál?
00:32:52 Dá se čekat, že se Tomas dřív či později zamiluje do jiné.
00:33:03 Já ti říkal, ať za mnou nechodíš. Že ti zavolám!
00:33:05 Nejdeš na oběd? Já tě zvu.
00:33:09 Půjdeme spolu někdy jindy. Dnes to nejde.
00:33:12 Proč jsi tak divný? Jsi protivný, chceš odejít z kliniky.
00:33:15 -Kdybys mi aspoň řekl proč?
-Dobře.
00:33:20 Chodím do kurzu, protože chci být ošetřovatelem.
00:33:23 A paní Mediciová mi slíbila,
00:33:25 že mě doporučí profesoru Olivaresovi.
00:33:27 -Víš, kdo to je?
-Ten slavný chirurg.
00:33:30 Přesně tak. Můj sen byl být členem jeho týmu.
00:33:32 Učím se dnem i nocí, abych to zvládl.
00:33:34 -A co se stalo?
-Nic se nestalo.
00:33:36 Paní Mediciová zapomněla, že mi něco slíbila.
00:33:39 Řekla, že má jiné problémy. Vykašlala se na to.
00:33:43 A proč sis neřekl rovnou Olivaresovi?
00:33:46 Ale řekl, jenže i on se vymlouval, že má starostí nad hlavu.
00:33:51 Kdo ví, co se tady děje.
00:33:53 Ale každý se stará jen o sebe a na mě se všichni vykašlali.
00:33:58 Tak co bych tady pohledával! Co je na tom k smíchu?
00:34:01 -Proč jsi mi to neřekl dřív?
-Proč bych to dělal?
00:34:05 Můj táta je doktor a zná dobře Mediciovou i Olivarese.
00:34:09 Můžu mu říct, ať o tobě s Olivaresem promluví.
00:34:13 -To bych ti byl vděčný.
-Hned si jiný člověk.
00:34:17 Dokonce jsem dostal i hlad. Tak jdeme?
00:34:20 Jo, jdeme.
00:34:32 Zatím na shledanou Ještě jednou gratuluji.
00:34:35 -Skvělý výkon.
-Děkuji.
00:34:40 Víš, že jsi čím dál lepší? Teď mě můžeš zastoupit ve všem.
00:34:45 Nemám tak vysoké ambice.
00:34:47 V práci možná, ale v životě býváš moc neoblomná.
00:34:52 Už jsme zase u toho, že nechci jít na vaši svatbu?
00:34:56 Byla by to příležitost, jak jednou provždy
00:34:59 skoncovat s minulostí. Matka tě moc postrádá.
00:35:03 Ale proč? Má u sebe Veru. Znovu nalezenou dceru.
00:35:07 Nevím, proč bych se tam měla plést já.
00:35:10 Vždyť ty žárlíš jako malá holčička!
00:35:13 Nemluv pošetile.
00:35:15 Možná žárlíš i proto, že Vera bydlí u Tomase.
00:35:18 To je nesmysl.
00:35:19 Jsem to ale hlupák, že jsem to nepochopil hned.
00:35:23 Dovol mi něco říct.
00:35:25 Musíš mi věřit, protože jsem ti nikdy nelhal.
00:35:28 Tomas tě ani na okamžik nepřestal milovat.
00:35:31 Proč myslíš, že zůstal v Římě?
00:35:34 Jsi jediná žena, po které opravdu touží.
00:35:38 A jenom občas se vyspí s jinou. Věřil bys, že měl poměr s Myriam?
00:35:44 Poměr bych tomu neříkal.
00:35:46 Ale je pravda, že časem by se mohl dát dohromady s jinou.
00:35:49 Copak nechápeš, v jaké je situaci?
00:35:52 Chápu to dokonale. A bude to vysvobození pro oba.
00:36:02 -Ahoj Barbaro.
-Hledáš Olivarese?
00:36:06 Zrovna jsme skončili. Za chvíli vyjde.
00:36:08 Ne, já sháním tebe. Chtěl bych s tebou mluvit.
00:36:13 Dobře. Ale ne tady. Půjdeme ven.
00:36:29 Tak co? O čem chceš se mnou mluvit?
00:36:32 Chci s tebou mluvit o tvé matce.
00:36:34 Myslíš, že je to nutné?
00:36:36 Doslechl jsem se, že nechceš jít na její svatbu.
00:36:39 Nechápu, co tě k tomu vede. Chceš všechno zničit?
00:36:42 Proč na mě všichni děláte takový nátlak?
00:36:44 Jsem ze všeho unavená. Proč se do toho mícháš i ty?
00:36:49 -To není tvoje věc.
-Je to i moje věc.
00:36:52 Mám moc rád Giovannu a nechápu, proč musíš být tak zatvrzelá.
00:36:58 Ty se mě ptáš proč? Protože mi lhala!
00:37:01 Zradila důvěru, kterou jsem k ní měla.
00:37:04 Copak to nestačí?
00:37:06 Jestli ti něco tajila, měla k tomu důvody.
00:37:11 Chápej, že Vera na tom byla stejně jako ty,
00:37:14 ale pochopila to a odpustila jí. Padla jí do náruče.
00:37:18 -Musíš to udělat i ty.
-Musím?
00:37:21 Kdo vlastně jsi, že mi rozkazuješ?
00:37:24 Někdo, kdo vidí, jak si ničíš vztahy s lidmi,
00:37:26 kteří si to nezaslouží.
00:37:28 Pro nesmyslnou zásadu chceš zničit život blízkému člověku,
00:37:31 který tě má rád.
00:37:33 -Jako jsem to udělal tobě?
-Možná ano.
00:37:37 Ale můj život se ti nepodařilo zničit.
00:37:41 Tak proč zůstáváš v Římě? Proč se nevrátíš do Německa.
00:37:44 Mám to v úmyslu.
00:37:47 Odjedu, jakmile se Vera odstěhuje k matce.
00:37:50 Doufám, že teď jsi spokojená.
00:37:53 Myslím, že nebudeš pospíchat. Jaká je? Mladá a hezká?
00:38:21 Víš, že se mi od tebe nechce?
00:38:24 Tak ráda bych s tebou ještě zůstala.
00:38:26 Já taky, ale jak to udělat?
00:38:29 -Mohl bys mi ukázat kde děláš. Zajímá mě to. -Opravdu?
00:38:32 Až na tebe budu myslet, budu vědět co děláš.
00:38:35 Nebudu tě rušit. Sednu si do koutku a budu hodná.
00:38:39 Tak dobře. Pojď se mnou.
00:38:47 Právě jsem skončila vizitu. Co bys ráda?
00:38:49 Abys šla se mnou na oběd.
00:38:52 Mám pro tebe zprávu, která tě potěší.
00:38:54 Dobře, přemluvila jsi mě.
00:38:56 -Pospěš si. Čeká na mne taxík.
-Už běžím.
00:39:15 Potom zapisuji všechno, co přijde do seznamu.
00:39:20 Pak to roztřídím.
00:39:24 To je všechno. Nedělám nic světoborného.
00:39:27 To říkáš ty, ale musíš být naprosto spolehlivý.
00:39:32 Dovedu si představit, že některé věci stojí balík.
00:39:35 Máš pravdu.
00:39:36 Některé lékařské přístroje mají cenu pár desítek miliónů.
00:39:40 -Škoda, že už musím jít.
-Doprovodím tě.
00:39:43 Ne, to není nutné. Máš spoustu práce.
00:39:45 -Tam je také východ, ne?
-Jo, je.
00:39:49 -Uvidím tě zítra?
-Hádej, můžeš třikrát.
00:40:19 Jen si to představ. Massimo přijde domů!
00:40:22 Málem jsem radostí omdlela, věříš?
00:40:24 To je báječná zpráva. Je jisté, že ho pustí?
00:40:27 Určitě. Před chvílí mi oznámili,
00:40:31 že dostane za odměnu dovolenou na 2 týdny.
00:40:35 Upozornili mě, že na něj máme dát pozor,
00:40:38 protože, jak víš, bývalí narkomani do toho mohou snadno spadnout.
00:40:43 Neboj se, Tilly. Massimovi se to nestane.
00:40:46 Ne. Massimo také říká, že se to může stát.
00:40:48 Kdybychom pozorovali, že má výkyvy v náladě,
00:40:52 nebo se v domě ztratily nějaké věci, máme jim okamžitě zavolat.
00:40:57 Žádný strachy. Všechno bude v pořádku.
00:41:02 Také tomu chci věřit. Ale chtěla jsem tě požádat o laskavost.
00:41:05 Souhlasím předem.
00:41:07 Chtěla bych, abys v té době, kdy bude Massimo doma,
00:41:10 mohla být s námi pohromadě.
00:41:14 Ráda bych mu vytvořila atmosféru domova jaký znal.
00:41:18 -Udělalo by mu to radost.
-Samozřejmě.
00:41:21 Chtěla jsem k tobě přijít, abych si chvilku odpočinula
00:41:25 od toho života, co vedu s Robertem.
00:41:27 Tohle bude skvělá příležitost.
00:41:30 Máš to tam dost těžké, viď?
00:41:32 Horší už to být nemůže. Ale nemohu je opustit.
00:41:36 Zruinovalo by je to.
00:41:40 Teprve, až bude Roberto schopen zas pracovat
00:41:42 a sám se o sebe postarat. Potom nebudu mít vůči němu závazky.
00:41:55 -To je ta Vera?
-Ano.
00:41:58 -Moc hezká dívka.
-Docela sympatická.
00:42:13 Pane vrchní, neměl byste větší stůl?
00:42:18 -Podívám se, pane.
-Díky. -Hned se vrátím.
00:42:28 To je ale šťastná náhoda.
00:42:31 Dámy, požádal jsem o větší stůl. Doufám, že si přisednete.
00:42:36 Ne, díky. Jsme na odchodu. Půjdeme?
00:42:49 Ahoj Tomasi.
00:42:53 -Barbara přede mnou utekla?
-Byly už na odchodu.
00:43:04 -Je opravdu moc hezká.
-Jsem rád, že to říkáš ty.
00:44:23 Nechápu, jak můžeš jen tak odejít?
00:44:26 To nejde, když je tvůj manžel v takovém stavu.
00:44:29 Mluvíš, jakobych odcházela nadobro.
00:44:33 Vím, jaké mám povinnosti k Robertovi,
00:44:36 ale mám také povinnost k bratrovi a k Tilly.
00:44:40 Tilly! Nejšťastnější ženská na tomto světě.
00:44:45 Než se s ní tvůj otec oženil, nic neznamenala.
00:44:48 A teď je z ní bohatá spokojená vdova.
00:44:51 Nechápu, jaké povinnosti můžeš mít vůči ní ty?
00:44:54 Ten den, kdy bude Robertovi líp,
00:44:56 budu já nejšťastnější ženou na světě.
00:45:05 -Kdy se sem vrátíš?
-Brzy. Ahoj.
00:45:12 -Že pozdravuji Massima.
-Dobře.
00:45:35 Mohu jít dál? Je nejvyšší čas, abychom se poznaly.
00:45:45 -Nejsem ani netvor, ani přízrak.
-Promiň.
00:45:52 I když na to nevypadám, pociťuji stejné rozpaky.
00:45:56 Ale jedna z nás se musela odhodlat a udělat první krok.
00:46:05 Ještě se na to necítím.
00:46:10 Byl to pro mne otřes, když jsem se o tobě dozvěděla.
00:46:14 Pro mne to také nebylo snadné. Odvezli mě do Říma skoro násilím.
00:46:20 Jakobych byla neživá věc.
00:46:23 Něco, co nemá žádný cit, kořeny, vlastní vůli.
00:46:27 -Snad bys mě měla pochopit.
-Mrzí mě to.
00:46:35 V tom případě bychom si měly pomáhat.
00:46:38 Mohly bychom se spřátelit. Já vyrůstala sama.
00:46:42 Většinou v cizí rodině, ale teď začínám mít pocit,
00:46:46 že když najednou mám sestru, nemusím to brát jako katastrofu.
00:46:54 Možná máš pravdu.
00:46:58 Mohla bys mi odpustit, že jsem se narodila?
00:47:01 Ty máš ale řeči!
00:47:05 -Jsi malá holka!
-Malá holka?
00:47:09 Abys věděla, jsem jenom o pár let mladší než ty.
00:47:17 Slyšela jsem, jaké máš trápení.
00:47:19 Tvůj manžel je nemocný. Ráda bych ti pomohla.
00:47:25 Děkuji, Vero, ale to nemůžeš.
00:47:33 Nemá smysl se tomu vyhýbat. Musíme si promluvit o naší matce.
00:47:43 Myslíš, že mi můžeš říct něco, o čem ještě nevíš?
00:47:46 O skutečném důvodu. Proč tak pečlivě tajila mou existenci.
00:47:50 Potom budeš líp chápat ji i mě.
00:48:25 Je to fakt zlatý důl, ta klinika.
00:48:27 A tos ještě neviděl to nejlepší.
00:48:29 Jsou tam věci, které mají cenu stovek miliónů.
00:48:32 Není to špatný. Vážně.
00:48:37 Nikomu bych nepřála strávit tolik let v blázinci.
00:48:40 Nenáviděla jsem matku a věřila,
00:48:42 že mě tam nechala zavřít, aby si mohla užívat.
00:48:45 Ale teď jsem pochopila, že mě chtěla chránit.
00:48:51 Je mi tě líto. Musela sis prožít peklo.
00:48:57 Ale představ si to peklo, které prožívala naše máma.
00:49:00 Jak musela mlčet, když nás chtěla obě chránit.
00:49:04 Odpusť mi, že jsem se chovala tak hloupě
00:49:07 a považovala tě za vetřelce.
00:49:10 Poslyš, už jsem zakopala válečnou sekyru.
00:49:14 Vím, jak máš ráda Massima, syna tvého otce a Tilly
00:49:18 a já jsem tvoje sestra.
00:49:24 Myslíš, že bys mohla i mě mít trochu ráda?
00:49:27 Vero!
00:49:33 -Zásilka léků ještě nedošla.
-Dobře, předejte mi ho.
00:49:40 Mami!
00:49:46 Největší sny se nám někdy vyplní. Bože!
00:49:56 Skryté titulky: Alena Fenclová
Hrdinkou dvacetidílného italského seriálu Okouzlení je mladá ambiciózní lékařka Barbara Nardiová, která pracuje na prestižní klinice, kde se provádějí plastické operace. Barbara je svou prací posedlá, není tedy divu, že si ve svém věku získala takové renomé. Je šťastná, uznávaná ve své profesi, krásná a zrovna se vdává. Bere si svou dávnou lásku z dětství Roberta Ansaldiho, právníka, muže ze své společenské vrstvy. Svatba má začít za chvíli, ale Roberto má zpoždění. Sotva by Barbaru napadlo, že Roberto prožívá cosi, co do základů otřese jejich budoucími osudy. V porodnici bojuje o život svůj a svého dítěte mladá žena. Jak to, že ji přivezl právě Roberto a z nemocnice utekl jako zločinec? Takhle začíná příběh plný vášně, citů, lásky i pomsty. Příběh muže, který nechce riskovat a nedokáže říct ženě pravdu o své minulosti, jeho matky, jako vypočítavé ženy, pro níž vždy účel světí prostředy i Thomase, bratra dívky, který se chce pomstít. Italská spisovatelka Maria Venturiová, známá především svými příběhy Vítězství lásky a Příběh Chiary, znovu zasadila svůj příběh do prostředí bohatých italských vrstev dnešních dnů. |