Komediální pohádka o svobodném princi Jindrovi, který si s panováním neví rady. ### Režie: Jan Bonaventura. Scénář: Miloš Kratochvíl. Hrají: Michal Dlouhý, Petr Nárožný, Pavel Zedníček, Kamila Špráchalová a další.
00:00:45 Jindřichu, chu, chu, chu! Musím se ti smát.
00:00:54 Chudne ti hrad, ty máš hlad, neumíš kralovat.
00:01:04 -Jindřichu, probuď se!
-Co? Kde?
00:01:14 Straší tady. Slyším hlas.
00:01:18 -Mluví jako tvůj lakomý otec.
-Uklidni se. Něco se ti zdálo.
00:01:24 Nic se mi nezdálo, nespala jsem!
00:01:31 Dělej, že spíš. Třeba ten hlas také uslyšíš.
00:01:36 Jindřichu, chu, chu, chu. Musím se ti smát.
00:01:45 Chudne ti hrad, ty máš hlad, neumíš kralovat.
00:02:01 Je to jeho hlas. Je to můj otec.
00:02:13 Už dost! Chceš mě trápit ještě víc?
00:02:19 Všechny královské peníze jsi nám projedl.
00:02:26 Protože jsi hodně jedl, spadla s tebou postel a ty jsi umřel.
00:02:33 Chtěl jsi všechno. Mně jsi nic nedal. A teď se mi budeš smát?
00:02:50 Když je král hodný, nemá moc peněz.
00:02:56 -Mlč, Ámosi.
-To říkal váš tatínek.
00:03:15 Možná jsem hodný. Ale nenechám se strašit!
00:03:20 -Kdo tě straší? On?
-Já ne. On.
00:03:31 -Já jsem to taky slyšela.
-Mami! Ty jsi mě polekala.
00:03:38 To strašidlo se na nás chechtalo!
00:03:41 -Straší jenom mě a jeho matku.
-Moje matka je už 30 let mrtvá.
00:03:49 -Ale ne tvou matku, princovu matku.
-Moji matku.
00:03:57 Pojď sem!
00:04:05 Dědeček tě měl rád. Mysleli jsme, že budeš jako on.
00:04:18 Jako on? To ne.
00:04:43 Chůvo, už mě to nebaví.
00:04:46 Mě také ne, princezno. Ale víš, že hrát musíme.
00:04:55 Hrajeme to každý den už celý rok.
00:05:00 Jo, Pavlínko. Jsi sedmá dcera krále Milivoje.
00:05:05 Žádné velké bohatství nedostaneš. Víš, že každý nemůže vyhrát.
00:05:13 Ale já už nebrečím, když mi vyhodíš figurku ani když prohraju!
00:05:20 To je dobře. Člověk musí vědět, že někdo se má lépe, jiný hůře.
00:05:28 I ten, kdo nevyhraje, někam doskáče. Na kostce mu padne aspoň jednička.
00:05:38 -Kdybych tak věděla, co mě čeká.
-Opravdu bys to chtěla vědět?
00:05:55 Co to je? Slunce, mrak, hrad, motýl, netopýr, prsten...
00:06:05 Zdraví, trápení, bohatství, krása...
00:06:12 Hoď kostkou! Uvidíš, kam ti padne a co tě čeká...
00:06:35 Milý synu, odjíždíme s matkou pryč.
00:06:43 -Na jak dlouho?
-Na dlouho. Chceme mít trochu klidu.
00:06:49 Třeba to tady na hradě zvládneš lépe než já. Jsi mladý...
00:06:55 To znamená, že si mám místo tebe sednout na trůn?
00:07:00 Sedni si, kam chceš. Být králem a sedět, to není těžké.
00:07:08 Jak můžu být králem, když jsme to s nikým neoslavili?
00:07:15 Naše království je malé a chudé.
00:07:22 Nikoho nezajímá, jestli se u nás na hradě chodí nebo jestli se sedí.
00:07:31 Oslavy by stály hodně peněz. Víš, že je nemáme. Nechám ti zde korunu.
00:07:41 Tady máš i mou korunu.
00:07:49 -Myslím, že budeš dobrým králem.
-A na hlavu si dám korunu.
00:07:58 Veličenstvo, svázal jsem to. Dejte mi náklad na záda. Mám velkou sílu.
00:08:19 Jindřišku, Ámose ti tu nechám. Se vším ti pomůže.
00:08:27 Ámosi, pomáhej princi.
00:08:34 Proč to taháte? Pomohl bych vám.
00:08:40 Ámosi, teď uvidíme, jaký budu král.
00:08:52 Na trůně sedíte moc pěkně. To každý neumí.
00:09:02 Princi, jsem váš sluha, kuchař, pradlena, chůva.
00:09:11 Až sem přijde nějaký cizí člověk, můžu říct, že jsem váš rádce?
00:09:28 Rádce? To mi budeš radit? Ale ano.
00:09:35 Až se někdo zeptá, kdo je na hradě, řekni, že je zde král. Ne princ.
00:10:07 Řekni, kostko, co se má stát. Kde bude princezna žít?
00:10:14 Podívej, hrad! A dvojka.
00:10:17 Hrad. A je daleko jen dva dny cesty.
00:10:24 Řekni, kostko, jaká bude cesta? Rovná, nebo klikatá?
00:10:32 Čtyřka. Co to znamená?
00:10:35 Jedna a dvě znamená, že to půjde dobře. Tři, to je rovná cesta.
00:10:43 Šestka je drak v cestě. Čtyřka, to je nějaké strašidlo...
00:10:52 Jen aby to nebyl drak. Bojím se draků a pavouků.
00:10:58 Kostko, víš, kdo v hradě na princeznu čeká?
00:11:10 -Pětka, to je PRINC!
-Princ! Opravdu princ?
00:11:16 Kostko, víš jen ty jediná, jaká čeká na princeznu rodina?
00:11:23 Jednička. Bude to dobrá rodina?
00:11:27 Pavlínko, to znamená dobrou rodinu. Všichni se tam mají rádi.
00:11:34 Dobře. A teď...
00:11:45 Kostko, bude princezna chudá, nebo bohatá?
00:11:51 -Šestka! Budeš bohatá!
-Ale já bych raději byla šťastná.
00:11:59 To záleží jenom na tobě. Kostka neví, co ke štěstí potřebuješ.
00:12:06 -Tak ti děkuji. Měj se dobře.
-Počkej! Musíme hrát! Kam jdeš?
00:12:11 Půjdu dva dny. Možná už vím, co potřebuji ke štěstí.
00:12:42 Ámosi, někdo klepe!
00:12:52 Vyřezal jsem si ze dřeva brýle. Nemají skla. Pěkně přes ně vidím.
00:13:06 -Neklepal před chvílí někdo?
-No vždyť ti to říkám!
00:13:12 A nezapomeň, jsem zde jako král. Ne jako princ.
00:13:23 Pojďte dál! Jsem nejvyšší rádce. Co si přejete?
00:13:44 Vím, že zde žije princ Jindřich. Dosud nemá žádnou nevěstu.
00:13:56 -Žádný princ tu není, pane.
-To není možné!
00:14:03 Opravdu, princ tu není.
00:14:13 -Ale řekli mi, že tady bydlí!
-Někde asi vznikla chyba.
00:14:24 Ale já nechci dělat chyby.
00:14:31 Vy jste takový hezký. I zvíře máte hezké. To jsou uši?
00:14:45 Já a moji kamarádi chceme chránit prince, kteří nemají nevěstu.
00:14:53 Hrozí jim nebezpečí, protože musí bojovat s draky.
00:15:05 A také musí splnit tři těžké úkoly.
00:15:24 Dost, pane. Tady žádný princ není.
00:15:45 -Nevím, co mám na to říct.
-Jsem rádce. Umím radit. A nelžu.
00:16:00 -Opravdu tu princ není?
-Vždyt to říkám. Kde by byl?
00:16:07 Nemáte ho pod sukní? Nebo pod sedadlem? Nikde ho nevidím.
00:16:20 -Podepíšete mi, že zde princ není?
-Ano, ano.
00:16:32 Inkoust si vyrábím sám.
00:16:41 -Děkuji. Jde totiž o velké peníze.
-Prosím?
00:16:49 Škoda. Kdyby tu princ byl, dostal by 5 000 zlatých.
00:17:00 Potom by mohl spokojeně žít a nemusel by se ženit.
00:17:07 -Jéje, jéjeje, jéje...
-Zeptám se ještě někde jinde.
00:17:29 -Princi, kdybyste to věděl!
-Co se stalo? Kdo to byl?
00:17:42 Před chvílí jste mohl jako princ bez nevěsty dostat 5 000 zlatých.
00:17:57 Vždyť jsem princ. A nevěstu také nemám! Tak proč mi je nedal?
00:18:06 Podle vašeho rozkazu jsem mu řekl, že zde žádný princ není.
00:18:14 -To snad není pravda! Na koně!
-Žádného koně nemáme.
00:18:24 Víš, jak by ty peníze pomohly našemu chudému království?
00:18:30 A ty jsi je vymetl z hradu! To si říkáš rádce?
00:18:33 Ale já jsem nic nevymetl. Nemáme koště! Vy jste to popletl!
00:18:42 Proč jste říkal, že zde bydlí jen král?
00:18:49 -Ale možná se posel vrátí.
-Proč by se vracel?
00:18:56 Až zjistí, že na hradech v okolí žádní jiní princové nejsou.
00:19:04 No to je pravda.
00:19:16 Jestli se posel vrátí, omluvíš se. Ty peníze musíme dostat!
00:19:27 Dokud se posel nevrátí, budeš dávat pozor, abych se neoženil!
00:19:40 -Ano, pane. Nikoho k vám nepustím.
-Dobře.
00:19:45 Vlastně ne! Musíš sem pustit každého. Ať hledá prince nebo krále.
00:19:54 -Rozumíš?
-Nerozumím, ale udělám to.
00:19:58 Děkuji, Ámosi.
00:20:09 Princi, toho člověka bych sem raději nepouštěl.
00:20:18 Straší zde snad? Je tam strašidlo? Nebo ježibaba?
00:20:25 Je to nějaká princezna.
00:20:32 -Čeho se bojíš? Udělej, co říkám.
-Nevím, co mám vlastně dělat.
00:20:45 Tak já otevřu sám.
00:20:50 -Zahrej nám fanfáru!
-Máte kolíček?
00:20:57 Papá, papapá...
00:21:01 Vítejte na hradě Hostýně!
00:21:10 -Princ?
-Jestli si přejete, tak princ.
00:21:37 -Tak to jste vy? -Vy mě znáte?
-Nikdy jsem vás neviděla.
00:21:45 Princ myslí, že jste o něm četla třeba v nějaké knížce.
00:22:04 Nepotkala jste cestou osla?
00:22:11 Seděl na něm posel, takový milý člověk. Osel měl takhle velké uši!
00:22:26 Nikoho jsem nepotkala. Princi, vy nejste rád, že jsem přišla?
00:22:33 Ne. U nás je každý vítán.
00:22:41 Já chci vědět, proč jste přijela? Posílá vás někdo?
00:22:55 Přijela jsem k vám... Vlastně mě k vám poslala kostka.
00:23:03 -Kostka? To je zajímavé.
-Tomu nerozumím.
00:23:07 -Vám nebudu nic vysvětlovat!
-Já jsem rádce. Radím princi.
00:23:20 Nikomu to nebudu vysvětlovat.
00:23:25 Slyšel jsi?
00:23:37 Nemohu to říct ani vám, princi.
00:23:42 Nejdříve bych to měla vysvětlit králi. Mohla bych s ním mluvit?
00:23:49 Mluvit s králem? To asi nepůjde. Má hodně práce.
00:24:11 -Tak to jsem asi na jiném hradě.
-Ne, neodcházejte!
00:24:18 Zařídím to. Mějte trpělivost.
00:24:32 Kdybyste říkal, že jste král, bylo by teď všechno v pořádku.
00:24:40 Copak jsi neslyšel, že chtěla napřed prince? A teď chce krále!
00:24:46 Vy nevíte, kdo vlastně jste.
00:24:52 Nedá se nic dělat, Ámosi. Okamžitě dojdi pro mého otce.
00:24:59 Nemohu. Nemám koně. Kdybych ho měl, jel bych raději za tím poslem.
00:25:11 Mám dávat pozor, abyste se neoženil. Ale princezna se na vás divně dívá.
00:25:20 -A vy také, princi.
-Jak se na ni dívám?
00:25:25 To se k ní mám otočit zády? To by nebylo slušné.
00:25:31 Nevím, proč mě chceš hlídat před princeznou?
00:25:38 Chce mluvit přece s mým otcem!
00:25:42 Když pojedu pro vašeho otce, přijede i vaše maminka.
00:25:53 A maminka by byla ráda, abyste se oženil.
00:25:57 A teď tu najde mladou, hezkou a milou princeznu...
00:26:01 Také jsem si říkal, že je hezká a milá.
00:26:10 -Ale já nic neřekl!
-Řekl. A máš pravdu.
00:26:19 -Přivez otce a matku!
-Nikam nejedu.
00:26:25 Tobě nestačí, že jsi království připravil o 5 000 zlatých?
00:26:30 Dělám všechno pro to, abychom je dostali zpátky.
00:26:37 A co když princezna veze chudému králi ne 5 000, ale 6 000 zlatých?
00:26:58 To je zajímavé. Když mluvím, není nic slyšet.
00:27:10 Mám nápad! Převléknu se za krále. A princezna mi řekne, proč přišla.
00:27:21 Cože! Ty chceš dělat, že jsi král? To je drzost!
00:27:37 Za krále se převleču já.
00:27:43 Ale co když princezna řekne, abyste poslal pro prince?
00:27:56 To budete dělat dva prince dohromady?
00:28:03 Proč bych nedělal?
00:28:08 Dostal jsem dopis od syna. Chce se mnou mluvit.
00:28:19 Proč vám píše v dopise, že chce s vámi mluvit?
00:28:24 My spolu totiž nemluvíme. Syn mi tady něco naškrábal.
00:28:37 Moc tomu nerozumím.
00:28:46 -Přivedly mě sem kostky.
-Hra s kostkami je u nás zakázána.
00:28:57 Hrála jsem "Člověče, nezlob se".
00:29:01 Králi u nás říkáme "Veličenstvo", ne "člověče"!
00:29:08 -Ale to bylo "Člověče, nezlob se"!
-Já se nezlobím!
00:29:16 Tak dost! Řeknu vám to, i když se možná budu červenat.
00:29:23 Nech nás o samotě, ty... ty...
00:29:36 Chůva mi z kostek řekla, že půjdu dva dny a najdu hrad.
00:29:42 Na hradě bude královská rodina, kde se mají všichni rádi.
00:29:46 A najdu tam lásku prince, štěstí a možná také bohatství.
00:29:51 -To je ohromné!
-Kolik dnů cesty ještě zbývá?
00:29:57 -Jela jsem přesně dva dny.
-Počítala jste dobře?
00:30:05 To je lehké! Jedna, dvě... Kostky nelžou!
00:30:18 Kostky nelžou. Ale ti, co s nimi házejí, ti lžou a podvádějí.
00:30:22 Nepodváděla jsem! Ale možná nejsem na správném hradě.
00:30:30 Princ mě nepřijal moc radostně.
00:30:32 Náš princ ví, co dělá!
00:30:36 Proč jste to neřekla hned? Princ by byl moc rád!
00:30:43 Jak to můžete vědět! Vždyť jste říkal, že spolu nemluvíte.
00:30:48 Mám tady jeho dopis! Tam o vás moc pěkně píše!
00:30:56 -V tak krátkém dopise?
-Tady píše: hezká, milá...
00:31:14 To není "hezká a milá", ale "dneska a zabloudila".
00:31:20 -Umím číst dopis od syna!
-Ale já jsem učil prince psát!
00:31:30 Moc mu to psaní nešlo. Pořád si plete "S" a "Z".
00:31:37 Místo "sysel" napíše "zyzel".
00:31:40 Nevím, jestli jsem na tom pravém hradě.
00:31:43 -Ano! -Ne!
-Pošlu sem syna. Všechno vám řekne.
00:31:49 -Ne!
-Správně! Ne! Nic!
00:31:53 Chtěla bych si o tom promluvit s královnou.
00:31:58 To nepůjde. My s královnou nemluvíme.
00:32:08 Ne? Tak to je asi se vším konec. Když se nemáte všichni rádi...
00:32:15 Možná víc rádi, než si myslíte. Říkala jste, že kostky nelžou.
00:32:25 -To jste říkal vy.
-Opravdu?
00:32:30 Nechal jsem připravit vašeho koně. Takhle tam stojí.
00:32:47 Nasednete si, já nechám vystřelit z děla a vy pěkně odjete pryč.
00:32:57 Ne! Koně nech ve stáji. Připrav papír, budeme psát královně.
00:33:11 -Pomoz mi do těch šatů!
-Ne!
00:33:15 Zapni mi je! Jsi můj sluha!
00:33:18 Jsem sluha prince Jindřicha. A vy začínáte být královna!
00:33:24 Královně jsi nikdy nezavazoval mašličky?
00:33:28 Zavazoval. A když se to král dozvěděl, tak mi nabil!
00:33:41 -Běž s tím dopisem!
-Ale kam? Na hrad Hostýn? Komu?
00:33:47 -Mně. Nikdo jiný tu není.
-Ale co ta princezna?
00:33:53 Půjdeš kolem ní, aby tě viděla. Aby viděla ten dopis pro královnu.
00:33:58 Dobrá. Půjdu kolem princezny, aby mě s dopisem uviděla.
00:34:10 -Co to děláš?
-Nevím, kudy mám jít ven.
00:34:25 Nesmím se prozradit!
00:34:29 Počkej! Ty jsi rádce!
00:34:32 Nejsem rádce. Jsem starý sluha Ondřej.
00:34:38 Proč už nejsi rádce?
00:34:42 Vždycky jsem byl jen sluha. Jsem Ondřej.
00:34:53 -Rádce ti byl velmi podobný.
-Tady jsme si všichni podobní.
00:35:01 Máš pravdu. I král a princ jsou si podobní.
00:35:05 My služebníci jsme si všichni podobní. Aspoň ušetříme.
00:35:11 Ale co ušetříte tímhle?
00:35:15 Tím se šetří hlava. Nemusíte si pamatovat všechny obličeje.
00:35:20 Stačí pamatovat si jednoho člověka. Všechny podobné lidi poznáte.
00:35:35 Promiňte, musím už jít. Zprávy, které nesu, jsou velice těžké.
00:35:42 Princ má jít zabít zlého draka. Bojovat s drakem chodí každý týden.
00:35:56 To je princ tak statečný?
00:36:00 Není. Moc to s mečem neumí. Chodí tam, protože se nechce ženit.
00:36:17 Kdyby drak zvítězil, nebude doma plakat princezna. Žádná tam není.
00:36:22 Žádná? A to není princi líto?
00:36:26 Ne. Někdo má princezny, ale on má draky.
00:36:30 Takže na něho, princezno, nečekejte. Utíkejte pryč!
00:36:34 Nemůžu odejít. Čekám na královnu. Král jí o mně napsal dopis.
00:36:40 To bude tenhle. Je moc těžký.
00:36:45 Co může být v dopise těžkého?
00:36:48 Co těžkého? To, že král o vás píše, jak jste ošklivá a drzá.
00:37:06 -Vaše Veličenstvo, dovolte...
-Dovoluji. Říkej mi matko!
00:37:11 Proč matko?
00:37:12 Chceš si vzít za manžela mého syna? Vím to z králova dopisu.
00:37:19 Jak to můžete vědět, když vám ten dopis teprve nesu!
00:37:24 Král mi poslal ještě jeden dopis poštou.
00:37:33 -Král mě v dopise pomlouval?
-Proč by tě pomlouval?
00:37:37 Třeba že jsem drzá a ošklivá.
00:37:46 Za drzost se nepomlouvá. Za drzost se trestá!
00:37:56 Ale ty jsi něco jiného!
00:38:00 Jste tak hodná a hezká. Princ se vám velmi podobá.
00:38:14 To víš, král má vousy. Já a princ vousy nemáme.
00:38:22 Ale nejvíc se podobáte králi!
00:38:27 Ano, jsme si velmi podobní.
00:38:37 A oba jste ke mně hodní a milí. Škoda, že princ takový není.
00:38:43 Tvářil se, jako by neměl radost, že mě vidí.
00:38:50 A sluha mi řekl, že se princ nechce ženit. Raději se pere s draky.
00:38:56 Sluha nic neví. Princ se ženit chce. Chce si vzít tebe, Pavlínko!
00:39:09 Jak to víte? Vždyť spolu nemluvíte!
00:39:14 Vím to. Máme se všichni rádi. Mluvit spolu ani nemusíme.
00:39:21 Hned pro prince dojdu. Sám ti všechno řekne.
00:39:25 -Má jít ale bojovat s drakem!
-S drakem to rychle vyřídíme.
00:39:33 Vylez! Proč jsi princezně říkal o drakovi? Kde jsi?
00:39:52 Ámosi, nech toho! Princezně jsem slíbil, že ji budu mít rád.
00:40:05 Tak ji už nestraš. Nebo ti nechám useknout hlavu!
00:40:18 -Ne!
-Ano!
00:40:23 To je nápad! Useknout hlavu!
00:40:48 Jsem bezhlavý rytíř. Jsem sluha zlého draka Bohouše!
00:40:59 Strašidlo!
00:41:02 Vy jste princezna? Můj pán, zlý drak, už na tebe čeká 4 roky!
00:41:12 Čtyři...! To je čtyřka na kostce! A drak se mi připlete do cesty!
00:41:19 Proč se nebojíš?
00:41:29 Chůvo, všechno je tak, jak jsi řekla!
00:41:33 Neříkej mi chůvo! Jsem sluha zlého draka Bohouše!
00:41:51 -Pa-pa-pa-...
-Pavlínka, tvoje nevěsta!
00:41:57 -Pa... panák bez hlavy!
-Normální strašidlo.
00:42:01 Drželo tě a mluvilo o drakovi!
00:42:05 Z toho si nic nedělej.
00:42:09 -Ty ses ho nebála?
-Ne.
00:42:13 Věděla jsem, že ho potkám. Věřila jsem, že mě ochráníš.
00:42:19 Ale teď už tomu nevěříš?
00:42:21 Kdybys měl klacek, zabil bys ho!
00:42:32 -Co to děláš?
-Nelekej se pořád.
00:42:39 Zavolám tvé rodiče a usmířím vás.
00:42:41 -To nejde!
-Nejde?
00:42:45 Proč? Vždyť tví rodiče jsou hodní.
00:42:52 Všechno je to kvůli mému lakomému dědečkovi.
00:43:02 -A co udělal?
-Utratil všechno naše bohatství.
00:43:13 A tebe to trápí?
00:43:17 Trápí. Chudý princ se nemůže oženit. Princezny chtějí bohatého prince.
00:43:27 Ale já nemusím mít bohatého.
00:43:34 Otevřte! Jsem posel od císaře. Nesu rozkazy pro krále!
00:43:42 Pavlínko, běž za ním. Já všechno zařídím.
00:43:55 Odložte si přilbici.
00:43:58 -Nesmím si přilbici sundat.
-Tomu nerozumím.
00:44:09 Kdybych si sundal přilbici, mohl by mě někdo praštit do hlavy.
00:44:21 -To je dost, že jdeš, králi.
-Měl jsem starosti.
00:44:29 Můj císař Hugo nařizuje, že musíš hrad otočit čelem vzad! Takhle!
00:44:55 -Na to nemám.
-Co nemáš? Čas, nebo peníze?
00:44:59 Peníze.
00:45:01 Peníze? Nestydíte se to říkat před princeznou? On nemá peníze!
00:45:09 Je to chudé království. Utečte pryč!
00:45:14 Nic jsem neslyšela. Neposlouchám. Čekám tu na prince.
00:45:20 Princ určitě přijde.
00:45:22 A já chci, aby přišla královna!
00:45:39 Královno, kde máš šperky? Cože, žádné nemáš?
00:46:07 Králi, ty jsi lakomý. Své ženě nekupuješ zlaté šperky!
00:46:26 Královno, tobě nevadí, že ti manžel nedává náušnice a prstýnky?
00:46:33 -Je mi to jedno.
-Ale má ji rád!
00:46:36 -Kdo to řekl?
-Já!
00:46:39 Teď už vůbec nevím, kdo to se mnou mluví. Chci, aby přišel král!
00:46:48 Král hned přijde.
00:46:56 Králi, ty jsi vzal královně vějíř? Jsi lakomý a ještě kradeš!
00:47:08 Už mi ho vrátil!
00:47:15 Nebudu utíkat. Zůstanu zde.
00:47:25 Já ti ještě ukážu, jaké je zde království.
00:47:33 -Teď víš, že jsem blázen a lhář.
-Nelhal jsi. Dělal jsi to pro mě.
00:47:45 A kolik hezkých slov jsi mi řekl. Byla jsem princezna za tři koruny.
00:48:00 To je dost málo.
00:48:02 Málo? Ostatní princezny dostanou jen korunu, kterou má princ na hlavě!
00:48:14 Když mi to takhle hezky řekneš, hezky se to poslouchá.
00:48:19 Všechno jsem poznala, když jsi přišel převlečený za krále.
00:48:24 Já jsem si také myslel, že víš, že nejsem král.
00:48:33 Opravdu ses vůbec nezlobila?
00:48:43 Já jsem také ráda, že jsem mohla poznat tvoji rodinu.
00:48:51 Žádám, aby okamžitě přišel král s královnou!
00:48:59 Proč křičíš? Vždyť jsme tady!
00:49:05 Král a královna! Táto, mámo!
00:49:11 Jedna, dvě, Honza jde, nese pytel mouky...
00:49:16 Teď poznali, kdo jsem!
00:49:20 Co zde ten člověk dělá?
00:49:23 -Chtěl nám otočit království.
-Otočit?
00:49:28 Ale to jsem já, váš věrný sluha, pane králi.
00:49:37 -A kdo je ta dívka?
-To je princezna Pavlína.
00:49:43 Právě kvůli ní já všechno dělám. Nechci, aby si vzala prince.
00:49:51 Jindřišku, ty sis našel hezkou princeznu!
00:50:02 Já to věděl! Já to říkal!
00:50:08 Hezkou princeznu si může najít i chudý princ.
00:50:13 Ale víte, že mohl být bohatý? Princezna by ale musela jít pryč!
00:50:22 Ty jsi chtěl princeznu vyhodit?
00:50:26 Chtěl jsem, aby odešla. Princ by potom dostal těch 5 000 zlatých.
00:50:37 Cože, tolik peněz?
00:50:43 -Tohle jsi mi, princi, neřekl.
-Chtěl jsem ti říkat jiné věci.
00:50:54 Princ může peníze dostat zpátky. Ale nesmí se oženit!
00:51:09 Musí to dobře skončit!
00:51:16 Takhle hezkou princeznu by princ opravdu jinde nenašel.
00:51:20 To jste tomu dal!
00:51:23 Nezlob se, Ámosi. Mít hezkou princeznu je lepší než mít peníze!
00:51:31 Vím, že princezna je hezká. Ale ona chce být bohatá!
00:51:37 Nechci být bohatá! Chci být šťastná.
00:51:41 -Ty nechceš bohatství?
-Chci být šťastná.
00:51:49 Nesplnil jsem úkol, končím u vás. Ale kdo bude kralovat?
00:51:57 Máš pravdu. Kralovat může buď princ, nebo princezna.
00:52:02 Hodíme si zlaťákem! Jeden zlaťák je na obraze dědečka!
00:52:08 Zlaťák odloupneme. Stejně ho budeme potřebovat na svatbu.
00:52:31 Kostky nelžou! Všechno se vyplnilo.
00:52:39 Král, královna, princ, princezna. A tohle je pro Ámose!
00:52:48 Král, královna, princ, princezna. A tohle je pro Ámose!
Království Jindřicha I. je na mizině a navíc zde straší duch lakomého dědy Maxmiliána. Král s královnou ztratí nervy, odejdou a nechají hrad i problémy synovi, mladému princi Jindrovi (M. Dlouhý). Ten zůstane na všechno sám, jen s podivínským, věrným sluhou Ámosem (P. Nárožný). K záchraně království by mohlo dojít velice rychle. Hrad totiž navštívil posel Spolku pro ochranu svobodných princů, ale Ámos je zvyklý plnit rozkazy doslova. Když se dozví, že Spolek vyplácí svobodným princům 5000 zlatých, aby je ochránil před bitkami s draky kvůli rozmarným či pyšným princeznám, je už posel pryč. Zoufalý princ nařizuje sluhovi, že musí ostražitě bdít nad tím, aby se nezamiloval a neoženil. Věří, že se posel vrátí. Na hrad však místo něj přijíždí hezká princezna Pavlínka (K. Špráchalová), které chůva předpověděla, že právě tam najde štěstí, lásku a bohatství!