Vánoční pohádka o lakotné kupcové a poctivém mládenci. ### Režie: Vlasta Janečková. Scénář: Jiří Chalupa, Martina Drijverová. Hrají: Tatiana Dyková, Svatopluk Schüller, Johanna Tesařová, Zdeňka Volencová a další.
00:01:44 Tady máte cukr, paní Vondrová. A co ještě?
00:01:51 Za krejcar skořice a za dva hřebíčku.
00:01:59 -A kde máš maminku, Bětuško?
-Šla k řece nachytat ryby.
00:02:05 Už začal advent. Dáme kapry do kádě a sami si je vykrmíme.
00:02:10 Jsou pak lepší. A nebudou cítit říčním bahnem.
00:02:15 Tady je hřebíček. A co ještě?
00:02:20 Dvě lojové svíčky. U nás taky musí být na Štědrý den kapr na stole.
00:02:26 Ale já ho koupím na trhu. Nevydržela bych v zimě sedět u vody.
00:02:32 Naše máti ano. Proč za kapry draze platit, když je řeka sama přinese?
00:02:37 Vaše maminka je shánčlivá. Však se vám taky dobře vede.
00:02:42 A až se jednou vdáš, nepůjdeš z domu s prázdnou truhličkou.
00:02:47 Já na vdávání ještě nemyslím, ale chudá nevěsta bych nechtěla být.
00:02:52 Už nic nechcete? Tak to máte za 50 krejcarů.
00:03:01 Padesát? Tolik?
00:03:04 Cukr podražil, řepy se urodilo málo...
00:03:09 Máš pravdu. Všechno je dražší. Doba je zlá.
00:03:14 -Tak spánembohem, Bětuško.
-Spánembohem.
00:03:27 PÍSEŇ:
00:03:31 Vlnky zvoní, voní pěna, v břehu panna uvězněna.
00:03:38 Sama panna se svým hořem, nesetká se nikdy s mořem.
00:03:48 Kolem břehu lidé chodí, snad ji někdo vysvobodí.
00:04:25 No tohle! To by jeden nevěřil, co řeka dá.
00:04:31 Prosím tě, vrať mě do řeky. Nech mne plout!
00:04:38 Ono to mluví! Podívejme se.
00:04:45 Kdepak do řeky. Domů se mnou půjdeš, krasavice.
00:04:53 Nad pult si tě pověsím. Tebe mi snad samo nebe poslalo.
00:05:00 Není tomu tak. Zlé kouzlo mě postihlo.
00:05:06 Za mou touhu poznat lidi jsem zakleta do dřevěné podoby.
00:05:12 Teprv až mořská voda omyje mou tvář, budu zase živá.
00:05:17 Nech mě plout, dobrá ženo. Vlny řeky mě k moři donesou.
00:05:23 Kdepak. Nevrátím tě do řeky. Má milá, mně se náramně hodíš.
00:05:30 S tvou pomocí vydělám mnoho peněz.
00:05:35 Dobrého člověka odměna nemine, pustí-li mne.
00:05:41 Tři zlaté šupiny v mé dlani splní tři přání.
00:05:51 Ach, běda! Tvé srdce není čisté!
00:05:55 Má ruka se otevře jen tomu, kdo je bez hříchu.
00:06:01 O tvou odměnu stejně nestojím.
00:06:10 Větší službu mi uděláš, když budeš viset nad pultem.
00:06:32 Marně se namáháš, děvče. Tobě se přání nesplní.
00:06:37 -Příliš často jsi lidi ošidila.
-Mámo, já povídala, že to nepůjde.
00:06:42 -Ona všechno ví.
-Jsem vdova. Musíme se uživit.
00:06:47 Že mícháme do skořice suchou housku, to ještě nikomu neuškodilo.
00:06:56 I to je podvod. Na váze ubíráte každému,
00:07:01 do mléka lijete vodu, do másla dáváte šťávu z mrkve.
00:07:06 Ticho! A ty taky mlč! Co ty víš o obchodování?
00:07:11 -Když chci vydělat, musím přece...
-Šidit lidi? NĚKDO KLEPE.
00:07:19 Už jdu!
00:07:22 Jestli něco řekneš, rozštípu tě na třísky a spálím v kamnech.
00:07:31 -Pozdravpánbu.
-To jsou hosti! Čím posloužíme?
00:07:37 Krásná socha! Jako živá.
00:07:42 Máme ji na ozdobu. Budeme teď prodávat zámořské zboží.
00:07:48 Fíky, pomeranče, citronovou kůru.
00:07:52 Na takové lahůdky budu já těžko groše vydávat.
00:07:58 Ale je vidět, že se vám daří. Aby ne, takovým poctivým lidem...
00:08:04 Děláme, co můžeme, snažíme se. Tak co si račte přát?
00:08:09 Bochníček chleba a půl libry másla.
00:08:28 Přesně půl libry. Akorát.
00:08:33 -Aáách!
-Co to bylo?
00:08:37 -To bylo...
-Co ti máma řekla? Mlč!
00:08:42 To jenom v domě praská.
00:08:46 Tak za to máslo mi dáte půl zlatky.
00:08:51 Cože? Tolik nemám.
00:08:56 Napište mi to na dluh. Příští týden zaplatím, dostanu za vyšívání.
00:09:01 Já nikomu na dluh nedávám.
00:09:05 Chtěla jsem synovi upéct koláče, ale bez másla...
00:09:10 Syn bude bez másla. Co kdybyste do týdne umřela?
00:09:18 -To bych pak o peníze přišla.
-Tak to se nedá nic dělat.
00:09:25 Sbohem.
00:09:28 Sbohem!
00:09:42 -Pozdrav Pánbůh, hospodáři.
-Dejžto Pánbůh, Ondřeji. Sedni si.
00:09:53 -Ve stáji už máš hotovo?
-Hotovo. Všude je nové podestlání.
00:09:59 -Kulhavému koni jsem namazal nohu.
-Jsem s tebou spokojen, Ondřeji.
00:10:06 Rok končí, brzo budou Vánoce. Tu máš, co sis zasloužil.
00:10:14 -A na pár dní můžeš domů zajet.
-Děkuju vám, hospodáři.
00:10:22 Já bych ještě... Pokud jde o... Však víte.Nezměnil jste rozhodnutí?
00:10:30 Poslyš, Ondřeji, co ti povím. A víckrát to opakovat nebudu.
00:10:38 Jsi hodný hoch a mám tě rád. Ale pro Barušku jsi málo.
00:10:44 Ta se musí do dobrého dostat.
00:10:49 Pro čeledína jsem dceru nevychoval. NĚKDO KLEPE.
00:10:55 Dobré ráno. To je zima!
00:10:59 -Začíná sněžit.
-Však už bude končit advent.
00:11:04 Je na čase, aby sníh pole přikryl. Vy jste si přišla pro vajíčka?
00:11:09 -Ano.
-Posaďte se. Baruška je přinese.
00:11:14 Barčo!
00:11:21 Pozdrav Pánbůh, panímámo! Co je?
00:11:26 Ále...
00:11:29 Tady jsou vejce. Je tam zima, chcete nalít trochu kafe?
00:11:36 Chci. Ráda se zahřeju.
00:11:43 -Tak co je?
-Ale nic.
00:11:47 Cena je jako vždycky, doufám.
00:11:53 Jak jinak?
00:12:00 No, tak vám přibude.
00:12:09 Tvůj otec tak věří svým lidem, když nechá peníze jen tak ležet?
00:12:17 Ondřej je poctivý. Ani slámku by z cizího nevzal.
00:12:23 -A to můj otec dobře ví.
-Pěkně o něm mluvíš, děvče.
00:12:28 -Je vidět, že ti na něm záleží.
-Ale panímámo!
00:12:33 Nemáš se za co stydět. Říkáš, že je poctivý?
00:12:38 Taky bychom potřebovali někoho počestného, aby soudky nakládal,
00:12:44 pytle nosil a v krámu lidi obsluhoval.
00:12:49 Teď před Vánoci je zákazníků hodně a mužská síla schází.
00:12:54 Proč jste si nevybrala pomocníka ve městě?
00:13:00 Ve městě? Kdepak. Pražští chlapci jsou všichni stejní.
00:13:05 Každý jen hledí, jak by ošidil. Takového potřebovat nemohu.
00:13:10 V mém obchodě se nejvíc hledí na poctivost.
00:13:15 Co bys tomu říkal, hochu, v krámě pracovat? Nelitoval bys.
00:13:20 Můžeš se u mě kupcem vyučit. Budeš lepší pán, než jen čeledín.
00:13:27 Panímámo, kdyby to bylo možné? Kupcem?
00:13:34 Kupcem bych byl velmi rád. Zde ve službě mě zastoupí bratr.
00:13:40 -Chcete-li, pozítří přijedu.
-Tak si plácneme, a je to.
00:13:47 -U mě ti špatně nebude.
-Spánembohem!
00:13:53 Spánembohem.
00:13:57 O takovém štěstí se mi ani nesnilo.
00:14:03 Mohl bych být pánem. Pak se na mě bude tvůj tatík jinak dívat.
00:14:10 Jen mě, Baruško, mrzí, že tě na čas z očí ztratím.
00:14:15 Když je to pro tvé dobro, bránit ti nebudu. Ale stýskat se mi bude.
00:14:21 Je abys na mě ve městě nezapomněl. Je tam tolik pěkných dívek.
00:14:26 Žádná se ti nemůže rovnat. Budeš-li mi věrná, dá Pánbůh, že se vezmeme.
00:14:33 Budu šetřit, co budu moci. A pak si otevřu vlastní krámek.
00:14:39 Dovedeš si to představit? Budeš paní kupcová.
00:14:58 Tak je to správné! Jen nikoho neošidit!
00:15:04 Zkus nalít čtvrt litru octa.
00:15:16 Dobře.
00:15:20 A teď jdi do sklepa a přines dva pytle mouky.
00:15:26 -A dej pozor, ať neusypeš!
-Nebojte se, panímámo.
00:15:41 -Mámo, proč to děláte?
-Musíme jeho poctivost vyzkoušet.
00:15:51 Jestli má duši čistou. Uvidíme, zda se napije, až tady bude sám.
00:15:57 Ještě sáhni do pokladny a pohoď po zemi pár krejcarů.
00:16:08 -Jeden, dva, tři, čtyři, pět?
-Pět!
00:16:16 -Uvidíme, zda ho ke hříchu svedou.
-A když ne?
00:16:20 Když ne...
00:16:23 Když ne, tak je to ten pravý, kdo její dlaň otevře.
00:16:31 Už rozumíš?
00:16:58 -Našel jsem pod pultem peníze.
-Ale podívejme! Děkuji, Ondro.
00:17:05 A jestlipak ses vína napil, co jsem ti na pultu nechala?
00:17:11 -Neřekla jste, že je pro mě.
-Tak se posaď, Ondro.
00:17:20 -Děkuji pěkně za pozvání.
-Je neděle. Máme sváteční oběd.
00:17:25 Najíš se s námi. Však si to zasloužíš.
00:17:39 Aspoň posoudíš, jak umí Bětka vařit.
00:17:48 Polévka jako malvaz, panno Bětuško. Jste dobrá kuchařka.
00:17:54 Jen počkej, až ochutnáš pečínku, zelí a knedlíky.
00:18:04 PÍSEŇ:
00:18:05 Ty vidíš daleko, měsíčku,
00:18:13 paprsky saháš až k moři.
00:18:20 Ty to víš, co tlačí mě v srdíčku,
00:18:28 proč v očích mi slzičky hoří.
00:18:35 V perly až slzy se promění,
00:18:43 z bolesti vykvetou růže.
00:18:50 Snad jednou skončí mé trápení,
00:18:57 snad někdo pomoci může.
00:19:36 -Mámo! Pojďte sem honem!
-Co kříčíš jako na lesy?
00:19:41 -Vždyť vzbudíš celý dům.
-Podívejte, co se tu objevilo!
00:19:50 Perly! To ona.
00:19:59 Budeš mít na svatbě náhrdelník, jaký nemá žádná.
00:20:13 Mámo, podívejte!
00:20:18 Takhle nás zklamat. Ale jen počkej, my si na tebe posvítíme!
00:20:23 A ty nebreč. Máš červené oči. To by ses Ondrovi nelíbila.
00:20:29 Až se do tebe Ondra zamiluje, vezmeš si ho. Je poctivý.
00:20:34 -Jemu panna ruku otevře.
-Splní mu tři přání, a co my?
00:20:40 Ty huso hloupá! A kdopak mu napoví, co si má přát?
00:20:47 Aha. Vy myslíte? Ale aby si dal říct.
00:20:52 Co by ne? Nějak už to navlékneme. Vždyť jsi děvče jako růžička.
00:21:13 -To ti píše Ondřej?
-Ano. Vzpomíná na nás.
00:21:26 Povídal jste, že na nás Ondra ve městě zapomene. A nestalo se.
00:21:32 -Poslal mi pěkné psaní.
-Jak se mu vede?
00:21:37 Prý už se hodně naučil. A panímáma s dcerou jsou na něj hodné.
00:21:42 Tak?
00:21:46 Možná že už ve městě zůstane, když je v obchodě svobodné děvče.
00:21:55 Já si myslím, že Ondřej přijede nazpátek k nám.
00:22:00 Jistě, že přijede. O Vánocích jsou přece krámy zavřené. Dostane volno.
00:22:05 Na Štědrý den tu budu. Třeba ti z města něco přiveze.
00:22:10 Určitě přiveze nám oběma. Je hodný. A ty mu také dáš dárek?
00:22:23 -Bude mu slušet? Co říkáš?
-Bude.
00:22:28 Já vám k zasnoubení slovo nedal.
00:22:36 Proti Ondřejovi nic nemám. Kdyby měl peníze, nebránil bych ti.
00:22:44 Ale takhle bude lépe, když zapomenete oba.
00:22:50 Zapomenout?
00:22:55 Baruško.
00:23:04 Tak si připijeme, Ondřeji?
00:23:08 Všechno nejlepší k narozeniním, panno Bětuško.
00:23:21 Škoda, že jsem o nich nevěděl, abych na vás dárečkem pamatoval.
00:23:28 -Kde máte maminku? Neposedí s námi?
-Přijde později. Má moc vyřizování.
00:23:45 Však můžeme být chvilku sami.
00:23:52 Pověz mi, Ondro, co si o mně myslíš?
00:23:57 Co si myslím? Že jste hodné a milé děvče.
00:24:04 -A hezké taky?
-Moc hezké.
00:24:11 -A jaképak mám oči?
-Pěkné. Modré.
00:24:19 A co hubičku, Ondřeji? Hubičku bys mi nedal?
00:24:25 -Ale panno Bětuško!
-Líbím se ti přece!
00:24:33 Nehněvejte se na mě, ale já už nevěstu mám. Tam u nás na vsi.
00:24:40 Té jsem dal slovo. A co živ budu, to slovo nezruším.
00:24:50 A pak povídal, že má nevěstu doma a své slovo nikdy nezruší.
00:24:56 Já věděla, že si na to děvče myslí! Ale její otec mu slovo nedal.
00:25:03 Mně se to nelíbí. Když mě nemá rád, tak ho pošleme pryč.
00:25:09 Jsi hloupá! Kde budeme hledat dalšího poctivce.
00:25:18 On říkal, že o svátcích za ní pojede. Mně se tuze líbí,
00:25:23 ale když o mě nestojí...
-Neboj se, on dostane rozum.
00:25:30 Nakonec tě bude tak milovat, že se budeš cítit jako v ráji.
00:25:35 -Jak to chcete zařídit, maminko?
-Uvidíš. Teď si opláchni tváře.
00:25:42 A pěkně se učeš. Buď na něho milá a vlídná.
00:25:49 A upeč koláč!
00:25:53 Veselé vánoční hody,
00:25:57 zpívejte dívky koledy. O tom, co se vskutku stalo...
00:26:03 -Copak mi asi Ježíšek přinese?
-Uvidíme. Byla jsi hodná?
00:26:08 Byla, byla! Budeme zase pouštět loďky?
00:26:13 A jablka rozkrajovat? A střevícem házet?
00:26:18 -To víš, že budeme. Jako každý rok.
-Když ti střevíc padne špičkou
00:26:23 ke dveřím, to se budeš vdávat, viď?
-Snad. Jdi se podívat na pec,
00:26:28 jestli už je roztopená, ať máme brzy napečeno.
00:26:37 Venku se čerti žení.
00:26:44 To bude trvat, než se vám oheň rozhoří.
00:26:54 A co Ondřej? Ještě nedojel?
00:26:58 Však přijede. Na Štědrý den tu určitě bude.
00:27:03 Uvidíme. Uvidíme.
00:27:38 Tu je ten barevný papír, panno Bětuško.
00:27:45 To je krása!
00:27:50 Takový stromek! U nás není zvykem, takhle Vánoce slavit.
00:27:56 -To by se líbilo...
-Komu, Ondřeji? Tvé nevěstě?
00:28:01 Ano, mé Barušce. Zítra za ní pojedu a oslavíme Štědrý den spolu.
00:28:07 Jistě, Ondřeji, že za svou nevěstou pojedeš.
00:28:12 -Kdo by tě zde držel?
-Ale mámo, vždyť...
00:28:18 -Jsem rád, že mi rozumíte.
-Já ti přeji to nejlepší, Ondro.
00:28:35 Jdeme do kostela, Ondřeji. Až poklidíš, můžeš jet.
00:28:41 -Za nevěstou.
-Děkuju vám, panímámo.
00:28:46 -Přeju hezké svátky.
-I tobě, Ondřeji.
00:28:51 -Veselé Vánoce!
-Hezké svátky, panno Bětuško.
00:28:55 Tak pojď, ať nezmeškáme. A ty, Ondro, nezapomeň zamést!
00:29:02 Jistě, panímámo.
00:29:09 PANÍMÁMA ZAMKLA DVEŘE.
00:29:13 Panímámo! Panímámo!
00:29:23 Panímámo!
00:29:52 Já se dostanu dál do světa než ty. Ty asi zůstaneš sedět na statku.
00:30:02 -Rozkrojíš mi jablíčko?
-Hm.
00:30:16 Budu celý rok zdravá! A budu si hrát s děťátkem od Ježíška.
00:30:22 A teď jablíčko pro tebe!
00:30:33 -Taky máš štěstí.
-Kdybych tomu mohla věřit.
00:30:39 Jestli Ondra nepřijde, jestli na mě ve světě zapomněl...
00:30:45 Však on přijede. Jen se zdržel. Hodně sněhu napadlo.
00:30:50 -Povídal to táta.
-Snad máš pravdu.
00:30:55 A teď budeme střevícem házet!
00:31:05 Špička do světnice. Zůstanu napřesrok doma.
00:31:10 Aby ne. Vdávat se přece ještě nemůžeš.
00:31:16 A teď ty!
00:31:31 Špička ke dveřím. Do roka se vdáš.
00:31:37 Všemu živému jsem nadělil. I stromy v sadě dostaly od večeře.
00:31:48 Nebe je jasné. Bude dobrý rok.
00:31:53 JE SLYŠET TROUBENÍ PONOCNÉHO. Tak! Štědrý den je u konce.
00:32:11 Jděte spánembohem spát. Amálko, ty první.
00:32:15 -Dobrou noc, tatínku.
-Dobrou noc.
00:32:20 Dobrou noc.
00:32:28 Já ještě nepůjdu spát. Musím poklidit a...
00:32:32 Děvče pošetilé!
00:32:38 Je pozdě. Ondřej už nepřijde.
00:32:49 Povídal jsem ti, že ve městě zapomene.
00:32:55 Pro čeledína přece nebudeš plakat. Ty, taková nevěsta!
00:33:00 Však už jsem ti jiného ženicha vyhlédl. Má statek jako z cukru.
00:33:08 Nikdy se nevdám! Stačí, že mě jeden zradil.
00:33:38 Co to bylo?
00:33:49 Perličky!
00:34:00 -Kde se tu vzaly?
-Ááách!
00:34:06 -Mořská panno!
-Konečně jsi mě oslovil, Ondřeji.
00:34:11 Vidíš slzy, které jsem vyplakala. Ty perly jsou tvé.
00:34:16 -Můžeš je dát své nevěstě.
-Děkuju ti.
00:34:22 Jen nevím, kdy je Barušce dám. Dnes na mě marně čeká.
00:34:28 -Ale proč ty naříkáš?
-Jsem zakletá do této podoby.
00:34:34 Kdyby mě omyla mořská voda, budu živá jako dřív.
00:34:40 Pomoz mi, Ondro, prosím!
00:34:44 Pusť mě do řeky! Její vlny mě k moři odnesou.
00:34:49 Rád bych tě pustil, ale jak? Kupcová mě tu omylem zamkla.
00:34:55 To nebylo omylem, Ondro. Schválně kupcová klíčem otočila,
00:35:01 aby ses za svou Baruškou nedostal. Byla si jistá,
00:35:06 že když nevěstu zklameš, už tě nebude chtít.
00:35:11 Baruška si jistě myslí, že jsem na ni zapomněl.
00:35:16 -Kdybych mohl odsud!
-To se dá snadno zařídit.
00:35:27 Pomůžeš-li mi, odměním tě. V mé dlani najdeš tři zlaté šupiny.
00:35:32 Ty ti splní tři přání. To pro ně tě chtěla kupcová
00:35:37 oženit s Bětkou, protože jen poctivý člověk otevře mou ruku.
00:35:42 A to kupcová ani její dcera nejsou.
00:35:47 Tak to tedy bylo!
00:36:18 Děkuji ti, Ondřeji. Teď vezmi z mé dlaně šupiny.
00:36:31 Neboj se vyslovit ani ta největší a nejtajnější přání.
00:36:36 Všechna se ti splní. Teď už mě polož do vln.
00:36:41 Nemohu se dočkat.
00:36:55 Sbohem, Ondřeji!
00:37:01 Sbohem, mořská panno!
00:37:06 A šťastnou cestu!
00:37:15 Tolik bych si přál oslavit Vánoce s Baruškou.
00:37:28 -Veselé Vánoce, Baruško.
-Ondro!
00:37:33 Tak přece jsi přišel. Přece mě máš rád!
00:37:39 Život bych za tebe dal, Kdybych se měl třeba peklem probít.
00:37:57 Už je pozdě. Asi spí. Vezmeme ho do pokoje a dáme mu najíst.
00:38:05 Mámo, já ho nechci, když miluje jinou.
00:38:10 Ty jsi hloupá!
00:38:16 Láska je jako máslo. Taky se jednou vymastí.
00:38:22 Zamiluje se, až se dozví, jaké máš věno a jakou výbavu.
00:38:28 Ondro!
00:38:31 -Ondro!
-Ondřeji!
00:38:34 Jdi pro svíčku! Nevidím na krok.
00:38:38 Ondro! Ondro!
00:38:57 Je pryč!
00:39:05 -Mořská panna taky!
-Co se tu stalo?
00:39:12 Kouzla! Čáry! Že mě okradl?
00:39:25 Zaplať Pámbůh, jsou tu.
00:39:34 Mámo, to je trest.
00:39:40 Neměla jste si nic s nadpřirozenými silami začínat.
00:39:47 Nezbývá, než se za odpuštění hříchů modlit.
00:40:10 -Ani jsme tě už nečekali.
-Musel jsem přijít.
00:40:15 Slíbil jsem to přece Barušce.
00:40:20 Hospodáři, chci vás poprosit o ruku vaší dcery.
00:40:25 Ondro, už jsem ti povídal, že pro Barušku jsi málo.
00:40:30 Kdybys měl peníze, nebránil bych ti, ale povídal jsem ti...
00:40:35 Povídal jsem ti, že tě mám rád.
00:40:39 A že si jiného ženicha pro Barušku ani neumím představit.
00:40:46 Ale táto, přece jste říkal, že Ondřej nic nemá,
00:40:52 a proto Barušku nedostane.
-Neboj se, Amálko. Teď jsem bohatý.
00:41:06 Podívejme! Za to by se dalo několik polí koupit.
00:41:11 Ba ne, hospodáři. Z těhle perel bude mít Baruška korále na svatbu.
00:41:28 Svět se se mnou točí. No tohle? Kde to jsme?
00:41:35 Podívejte, tatínku!
00:41:53 To by jeden nevěřil! Ondřeji, jak jsi to dokázal?
00:41:58 Docela obyčejné kouzla.
00:42:03 Ale to nejvzácnější je...
Blíží se čas vánoční. U řeky, v zimě a mlze se choulí ženská postava. Je to kupcová (J. Tesařová) z nedalekého krámku. Pro krejcar by si dala koleno vrtat, a tak ji ani mráz radost z vánočního úlovku nepokazí. Kapr bude čerstvý a hlavně zadarmo! Chamtivá obchodnice ale nemá dost. Znovu ponoří síť do vody. „Pusť mě, dobrá ženo…“, ozve se náhle z řeky něžný hlas. Kupcová nemůže uvěřit svým očím – do jejích sítí se zachytila kouzelná mořská panna! Její prosby samosebou lakotná kupcová nevyslyší, a tak k vysvobození panny musí napomoci poctivý mládenec Ondřej (S. Schuller). A za svou nezištnou pomoc získá nejen nesmírné bohatství, ale i svou milovanou Barušku (Z. Volencová).