Veselá pohádka o Andulce, zamilovaném Vítkovi a strašidlech (1997). Hrají: M. Chrzová, J. Dolanský, V. Kubánková, M. Vladyka a další. Scénář A. Jiráček. Kamera F. Němec. Režie V. Jordánová
00:00:30 Na bolesti zubů je šalvěj, na klouby zase kostival.
00:00:36 Od ošklivé bradavice pomůže vlaštovičník.
00:00:43 A meduňka s mateřídouškou jsou na dobrou náladu.
00:00:49 ZPÍVÁ: Sluníčko zapadá, měsíček vyjde,...
00:00:57 ...můj milý Vítek sem za mnou zas přijde.
00:01:05 Přijde sem za mnou,...
00:01:09 ...že mě má moc rád,...
00:01:13 ...písničku hezkou...
00:01:17 ...bude mi zas hrát.
00:01:23 -Andulko!
-Vítku!
00:01:27 Kapelník už shání muzikanty, ale já musel na chvíli za tebou.
00:01:37 -Co je s tebou?
-Každému radím, ale sobě nepomohu.
00:01:45 -Co ti chybí, Andulko?
-Přece bylinka na lásku.
00:01:50 Aby si mě tady na samotě všiml nějaký hezký mládenec.
00:01:57 Tu nepotřebuješ. Ty víš, že tě mám nade všecko rád.
00:02:02 -A aby tu chtěl se mnou žít...
-Veselka bude. -Vítku!
00:02:09 Až víc vydělám, koupíme si pole dál od lesa.
00:02:13 -Ale? Ty se lesa bojíš, Vítku?
-Nebojím.
00:02:19 Ale povídá se leccos.
00:02:22 O bludičkách, o hejkalovi a o ježibabě.
00:02:27 Já mám o tebe strach.
00:02:29 Máma mě naučila znát bylinky a táta odnaučil zbytečně se bát.
00:02:37 Bojím se jen, že si nezatančím u muziky, když ten můj tam hraje.
00:02:48 -Čas běží tak rychle.
-Jinak to nejde.
00:02:53 Peníze přibývají pomalu, musíme počkat.
00:03:00 Ale na hubičku bychom čekat nemuseli.
00:03:04 -VOLÁNÍ: Andulko!
- Anduličko!
00:03:09 To jsou ti dva strašáci, Kuba s Vaškem. Já jim dám!
00:03:16 -Andulko!
-Počkej... Anduličko!
00:03:21 Vida, to jsou hosti! Syn pana starosty.
00:03:26 -A co mi nese mlynářův syn?
-Ale... já nenesu nic.
00:03:32 Co bys čekala od Kuby. Ale já ti něco nesu.
00:03:38 -A co?
-Přece pozvání k muzice.
00:03:44 -A kde ho máš?
-Právě jsem ho Andulce předal.
00:03:52 Andulko, neposlouchej ho, popletu.
00:03:58 To já jsem tě přišel pozvat. Zatancujeme si, ano?
00:04:03 -Půjde se mnou.
-Se mnou!
00:04:06 Půjdete oba, ale bez Andulky! A hezky rychle.
00:04:12 -A už mi za ní nechoďte, nebo...
-Počkej, Vítku.
00:04:17 Dobrý nápad, to pozvání.
00:04:20 Která by zůstala doma, když ji zvou dva vyhlášení tanečníci?
00:04:27 Vždyť oba tančí jak medvědi!
00:04:30 -Mám vás oba vyprášit?
-Ale, ale...
00:04:36 CHRAPTÍ: Ale my sem přišli, protože nás škrábe v krku.
00:04:43 Nás škrábe v krku.
00:04:46 Aha! Tanec byla jen záminka, vy potřebujete vyléčit.
00:04:53 Na to je nejlepší bylinkový čaj.
00:04:59 Ty nebudeš hrát u muziky, Vítku? Kapelník tě všude hledá.
00:05:07 Jémine!
00:05:09 Andulko, já zapomněl na muziku. Musím běžet.
00:05:17 -A je od něj pokoj.
-Dostal z nás strach.
00:05:24 Tak, už se to nese. A do dna!
00:05:29 Ty jsi tak hodná.
00:05:33 -Tak co, chutná?
-Už je mi výborně.
00:05:39 Tancoval bych až do rána. Tak pojď, Andulko.
00:05:44 To víš, že bude tancovat, ale se mnou!
00:05:49 -Zatančíme si?
-Proč by ne?
00:05:52 Ale napřed mi naštípáte dříví...
00:05:56 ...a za tmy dojdete do lesa pro noční bylinky.
00:06:01 A pak rychle k muzice!
00:06:06 Ale štípání dřeva by mohlo přivolat hejkala.
00:06:13 Já slyšel, že v noci tu chodí zlá ježibaba.
00:06:21 Jen blázen by šel v noci do lesa!
00:06:26 ZPÍVÁ: Sluníčko zapadá, měsíček vyjde,...
00:06:34 ...můj milý Vítek sem za mnou zas přijde.
00:06:43 KLEPÁNÍ NA OKNO.
00:06:46 Kdo to je, takhle večer?
00:06:52 A tak divně vystrojený? Asi bych ho neměla pouštět dál.
00:07:00 DALŠÍ KLEPÁNÍ.
00:07:04 Ale co když potřebuje pomoc?
00:07:17 Dobrý večer. Pojď dál.
00:07:26 Posaď se.
00:07:29 Ale ne tady, tam!
00:07:36 -Ty jsi někde cestou ztratil řeč?
-CHRČÍ.
00:07:44 Jé, ty jsi opravdu ztratil hlas.
00:07:49 Neboj se, čaj a obklad z bylinek tě vyléčí.
00:07:54 -A kdo jsi, ještě jsem tě neviděla?
-Nelekej se.
00:08:01 Já jsem totiž hejkal.
00:08:07 -Hejkal říkáš?
-Hejkal...
00:08:14 Zas tak zle nevypadáš.
00:08:18 Kdybys sundal to otrhané oblečení, učesal se a umyl...
00:08:26 -Já jdu...
-Počkej! Co máš s tím hlasem?
00:08:31 Narazil jsem na pytláka a to mě tak rozzlobilo,...
00:08:37 ...že jsem na něj hejkal celou cestu z lesa.
00:08:42 -A trochu jsem to přehnal.
-Asi jo.
00:08:46 -Napij se čaje.
-Děkuji.
00:08:53 To je dobrota!
00:08:59 -Ještě tohle...
-Počkej! To je na obklad!
00:09:05 Jak to, že jsem tě nikdy neviděla?
00:09:10 Ty máš dobré úmysly. Já znal tvou mámu i babičku.
00:09:16 -Obě byly hodné, často mi pomohly.
-Však já ti taky pomohu.
00:09:25 -Za chvíli budeš jako rybička.
-Jako rybička ne!
00:09:32 Já bych chtěl být zas jako hejkal!
00:09:36 Neboj! A navíc budeš mít hlásek jako konipásek.
00:09:43 -Co? To ne, to by se mě nebáli.
-Ale to se jen tak říká.
00:09:49 -Budeš mít hlas zase jako hejkal.
-Tak to jo.
00:09:55 Už se těším, až někoho vyděsím.
00:10:09 Tak jsem Andulku našel.
00:10:12 Tentokrát se mnou jistě půjde, když tu není Vítek ani Vašek.
00:10:18 Tak jsem Kubu dohonil a teď ho pořádně vystraším.
00:10:25 -Andulko!
-Baf!
00:10:30 No vida, tak vy jste přišli? Myslela jsem, že se bojíte.
00:10:37 -Já se ničeho nebojím.
-Já ani strašidel.
00:10:42 Ale víš, Andulko, ono se už pomalu stmívá.
00:10:48 To je nejlepší chvíle na sbírání léčivých rostlin.
00:10:53 Já už našel, co jsem hledal. Tebe, Andulko!
00:10:58 Já taky! Dnes ti pozvání k muzice nesu já!
00:11:04 -A kde ho máš, ty Kubo?
-No jo! Že já ho zapomněl?
00:11:10 Takže Andulka půjde k muzice se mnou.
00:11:15 Ach jo...
00:11:19 -Půjde se mnou.
-Ne, ne!
00:11:23 -Ale ano!
-Ne, ne!
00:11:26 -Jo, jo... strašidlo!
-Strašidlo?
00:11:36 Utekl. Žádná škoda, já jsem ti tu zůstal.
00:11:42 HEJKÁ.
00:11:50 Tak vidíš, jak ti může být hejkal užitečný.
00:11:56 Kdybys mě potřebovala, třikrát zahoukej.
00:12:00 Asi takhle: Hů, hů, hů.
00:12:05 Děkuji ti, už mám zase hlásek jako konipásek.
00:12:12 -Ale večer přijď ještě na čaj.
-Rád.
00:12:16 Za tu nabídku děkuji.
00:12:19 Musím dál do lesa pro mokřalku, tady už neroste.
00:12:24 -A nebojíš se? Slunce už zapadá!
-Tak mi posvítí měsíc.
00:12:31 -Z čeho bych měla mít strach?
-Z čeho?
00:12:38 Třeba ze zlé ježibaby, té se bojí i někteří hejkalové.
00:12:48 No, moc to nevoní.
00:12:51 Co se tu válíš? To není pro tebe.
00:12:57 Já ti... au!
00:13:00 To mě bolí v zádech! Sotva stojím na nohou.
00:13:05 A zub mě bolí už od rána. A po večeři je mi špatně.
00:13:11 A nikdo mě nelituje! Ani ty, kocoure líná.
00:13:19 Snad si spravím žaludek bylinkami.
00:13:27 Ono je to ještě horší, než ta moje večeře.
00:13:35 Kocourku, pojď sem! No pojď.
00:13:40 Pojď sem! Pojď, napij se. Musíš mít žízeň.
00:13:47 No tak...
00:13:50 Tak tobě to nevoní?
00:13:54 Ty darmožroute! To mám za všechnu starost?
00:13:59 A ty bradavice tolik svědí!
00:14:03 Čím větší, tím je to horší. To se nedá vydržet.
00:14:09 No ne?
00:14:12 Fuj, to jsem se lekla, že jsem navíc ještě neviditelná!
00:14:22 Ale schází mi noční byliny a ty za mě nikdo nenasbírá.
00:14:32 Potřebovala bych tu někoho na práci.
00:14:36 Aby uklidil a uvařil něco, co by se dalo jíst! Au!
00:14:41 Ale koho sem dostanu? To je život...
00:14:47 Kocoure, co myslíš?
00:14:51 KAŠLE. A ještě mě bolí v krku.
00:14:56 Musím někomu něco ošklivého provést.
00:15:00 To se mi uleví. Určitě!
00:15:03 A jde se! Hlídej!
00:15:19 Tak hluboko v lese jsem nikdy nebyla.
00:15:24 Kdo tu asi bydlí, tak daleko od lidí?
00:15:30 Konečně jsem našla mokřanku!
00:15:36 Koukejme, kdo nám to sem zabloudil! Na takovou právě čekám.
00:15:49 To je ale divná vůně.
00:15:55 Úplně se mi podlamují kolena. Co je to asi za květinu...
00:16:06 Kouzelná vůně mámeníku tě uspala.
00:16:14 Tak... Sem se dostane každý, ale odtud se děvenko nikdy nedostaneš.
00:16:22 Vůně tě nepustí, leda bys uměla čarovat.
00:16:28 -Tak co? Jak je, děvenko?
-Děkuji vám za pomoc.
00:16:35 Najednou mě opustily síly.
00:16:39 Štěstí, že jsme se potkaly...
00:16:43 -Jste tu také na bylinách, babičko?
-Komu říkáš babičko?
00:16:50 Já jsem ježibaba! Ani by mě nenapadlo ti pomáhat!
00:16:56 A teď mi řekni, jakým právem trháš mé byliny?
00:17:04 Já... nevěděla jsem, že jsou vaše. Ale je jich tu tolik!
00:17:11 Všude jinde jsem je vytrhala i s kořeny,...
00:17:16 ...aby se nedostaly do lidských rukou.
00:17:20 Jsou to vzácné byliny a já je chci mít sama pro sebe.
00:17:26 Ale to je škoda, mohly by lidem prospět.
00:17:32 To jsou mi ale nápady!
00:17:36 Snad jim sama nepomáháš? Lidem se musí škodit! Víš?
00:17:45 Za moc obtíží vděčí právě mně!
00:17:52 -A proč lidem škodíte?
-A proč ne?
00:17:58 Máme si přece pomáhat.
00:18:01 Mně taky nikdo nepomáhá. Ale to se teď změní!
00:18:06 Budeš mi posluhovat, jak dlouho budu chtít.
00:18:11 Za trest, žes trhala byliny v mé zahradě!
00:18:17 A když s tebou nebudu spokojená, proměním tě v muchomůrku.
00:18:26 A to ne! Byliny nepatří jen vám! A já vám taky nepatřím!
00:18:32 -Mějte se tu hezky, já jdu domů!
-No tak jdi, jdi...
00:18:40 Co se děje? Takhle se odsud nedostanu...
00:18:45 Tak pojď hezky zpátky, děvenko.
00:18:50 Teď budeš doma tady!
00:19:00 To byl ale divný sen o ježibabě, které jsem měla sloužit.
00:19:09 -Naštěstí jsem se z toho probudila.
-Ale to nebyl sen! Viď, kocoure?
00:19:17 Ta ježibaba jsem já a ty u mě zůstaneš sloužit!
00:19:25 -Kde to jsem?
-U mě doma.
00:19:29 -A co tu dělám?
-Právě že nic!
00:19:34 A přitom je kolem tolik práce.
00:19:39 -Tady je ale nepořádek.
-Tak se hned pusť do uklízení.
00:19:45 A pamatuj: když nebudu spokojená, skončíš jako muchomůrka!
00:19:55 -Au! Moje záda!
-Co se vám stalo?
00:20:01 A zase mě bolí žaludek. A nohy taky. A ten zub!
00:20:08 A ke všemu mě tak svědí ty moje bradavice!
00:20:14 Musím jít někomu ublížit, aby se mi udělalo lépe.
00:20:24 A ty koukej uklidit a uvařit, nebo uvidíš!
00:20:36 Tak...
00:20:41 Ježibaba je pryč, je nejvyšší čas jít domů.
00:20:46 Tady bych nechtěla hospodařit.
00:20:53 Léčivých bylin má dost.
00:20:58 Jenže k čemu jí jsou, když lidem škodí a nepomůže ani sobě.
00:21:13 A jde se domů.
00:21:20 Čím to, že na mne jde taková slabost?
00:21:26 To je tou silnou vůní. Ta by člověka hned uspala.
00:21:37 Musím jít jinudy.
00:21:42 Ale kudy, když ty květiny jsou všude?
00:21:56 Kocourku!
00:22:00 Pojď sem, pojď!
00:22:03 Zdá se, že mě ta vůně odsud nepustí.
00:22:08 Budu tu muset zůstat.
00:22:12 Kdy se asi dostanu domů a kdy uvidím Vítka?
00:22:18 Ježibaba moc milá není, co? Jak taky, když ji všechno bolí.
00:22:26 Ještě dnes ji začnu léčit jejími bylinami.
00:22:31 A se zdravím se jí vrátí i dobrá mysl.
00:22:38 Čím dříve to bude, tím dříve se vrátím k Vítkovi.
00:22:59 Andulko!
00:23:02 Andulko?
00:23:06 Ozvi se!
00:23:10 Že by byla v lese?
00:23:15 Včera jsem ji nenašel a dnes zase ne?
00:23:28 Andulko...
00:23:32 Andulko!
00:23:37 Tady taky není. Asi šla někoho léčit do vesnice.
00:23:48 Za chvíli se musí vrátit, počkám tu na ni.
00:23:55 Andulko! Kde jsi? To jsem já, Kuba!
00:24:01 Hola hej! Andulko! Jdu se na tebe podívat!
00:24:09 Tedy já na ni mám smůlu.
00:24:14 Je tu vůbec někdo?
00:24:19 Vůbec nikdo.
00:24:23 A to je dobře, protože tu není ani Vítek, ani Vašek.
00:24:29 VAŠEK ZAŘVE.
00:24:34 Pomoc! Jé...
00:24:38 -Cha, cha, cha.
-Chi, chi, chi.
00:24:44 Co to bylo? Že by ozvěna?
00:24:49 Hůů! Je tu ozvěna?
00:24:55 Není.
00:24:58 To se asi člověk musí smát, aby ji slyšel.
00:25:03 -Cha, cha.
-Chi, chi.
00:25:06 -No jo, ozvěna.
-Chi, chi, chi.
00:25:10 Ale jak to, že teď byla dřív?
00:25:15 HEJKÁ.
00:25:19 Jé... pomoc!
00:25:24 No, abych to nepřehnal. Už jsem tu sám, půjdu za Andulkou.
00:25:32 Andulko!
00:25:35 Andulko!
00:25:41 Zase tady není. Kde já ji najdu?
00:25:47 -Co mám dělat?
-Tak a mám tě!
00:25:54 -A teď pravdu: kdo jsi a co chceš?
-Jen pomalu, aby ses nevyděsil.
00:26:03 Já jsem totiž... hejkal!
00:26:10 -Takže hejkal doopravdy je?
-No jistě.
00:26:14 -A je pravda... -Co?
-Že strašíš lidi?
00:26:19 No to je pravda. A dělám to dobře, hele!
00:26:24 HEJKÁ.
00:26:31 -Nestydíš se strašit Andulku?
-Já ji nestraším.
00:26:37 -Tak co tu děláš?
-Pozvala mě na čaj.
00:26:41 Ale domů nepřišla. Od té doby ji hledám.
00:26:45 -A nemohlo se jí něco stát?
-To mohlo. Ale v lese není.
00:26:54 Tak já běžím do vesnice, jestli nešla tam.
00:27:00 -Počkej, byl jsi v lese všude?
-Všude, jistě. Utíkej už!
00:27:07 Byl jsem všude.
00:27:11 No, až na jediné místo. Tam se trochu bojím.
00:27:16 Ale co by Andulka dělala u ježibaby?
00:27:24 ZPÍVÁ: Sluníčko vyšlo už, měsíček zašel,...
00:27:31 ...kéž by sem můj milý cestičku našel.
00:27:39 Tak, kocourku, dej si.
00:27:46 Trochu kostivalu na ty její bolavé klouby.
00:27:51 A pelyněk na žaludek.
00:27:55 A šalvějový čaj na bolavý zub.
00:27:59 To byl zase den.
00:28:01 Tolik jsem lidem škodila, že necítím nohy.
00:28:06 A klouby mi neslouží, žaludek mě trápí a zub mě bolí...
00:28:14 A už snad i špatně vidím.
00:28:19 Nepůsobí mámeník už i na mě?
00:28:23 Že já si spletla chalupu!
00:28:28 -Nespletla.
-Ne.
00:28:32 -Jsem tu dobře doma?
-Ano.
00:28:39 -Jé, co to tak voní?
-Večeře je hotová.
00:28:45 -A co je k večeři?
-Překvapení.
00:28:48 -Podává se na stůl.
-Máš štestí, žes uklidila.
00:28:53 Jinak by z tebe byla ta... tahleta...
00:28:58 -Prašivka.
-Jo.
00:29:02 Muchomůrka. Nebo aspoň hadovka.
00:29:08 Co je to tam za houby? Ale je to dobré! Moc dobré!
00:29:18 -Dokonce i ten zub přestává bolet.
-To jsem ráda.
00:29:25 -Kocourku, chceš ještě?
-Tam ne, sem s tím!
00:29:31 Ten kocour by to sežral všechno.
00:29:36 Ještě půl!
00:29:40 A ještě trochu čaje na zapití.
00:29:59 Rajská lahoda!
00:30:01 To jídlo mě zmohlo.
00:30:05 Musím se trochu natáhnout, abych nabrala sílu.
00:30:10 Postýlko moje...
00:30:22 Po dobrém jídle a bylinkách se spí dobře.
00:30:30 Ještě musím sehnat vlaštovičník na ty její bradavice.
00:30:41 Jestlipak hejkal přijde, když zahoukám?
00:30:45 Hů, hů, hů.
00:30:54 Že by to bylo málo?
00:30:58 Zkusím to ještě jednou. Hů, hů, hů!
00:31:06 -Kdo to tu houká?
-Jsem ráda, žes přišel.
00:31:10 Jé, Andulko... jsi to ty? Hledám tě po celém lese.
00:31:16 -Co tady děláš?
-Vařím a uklízím ježibabě.
00:31:21 -A proč?
-Drží mě tu vůně těch květů.
00:31:25 -Tak já tě přes ty kytky přenesu.
-Počkej!
00:31:30 Co když to působí i na tebe? Zkus si přičichnout.
00:31:35 -Neboj se. Hejkala jen tak neuspíš.
-Nechoď tam!
00:31:43 Hejkale!
00:31:45 Hejkale...
00:31:50 No to je tedy síla! To by porazilo i hejkala.
00:31:57 Ale jak já tě zachráním? Já mám nápad!
00:32:01 -Zavolám Vítka a ten tě zachrání.
-Počkej! Vítek by dopadl stejně.
00:32:09 Jestli mi chceš pomoci, tak mi přines mé sáčky s bylinkami.
00:32:16 Hned jsem zpátky. A pozor, ježibaba se v bylinkách vyzná taky.
00:32:24 ANDULKA SI PROZPĚVUJE.
00:32:28 POKOUŠÍ SE TAKÉ ZPÍVAT: Měsíček zašel...
00:32:40 -I dnes zůstanu na oběd.
-To jsem ráda.
00:32:46 Andulko, nedáváš ty do jídla nějaké byliny?
00:32:53 Chceš mě snad očarovat?
00:32:56 -Občas nějakou přidám pro chuť.
-No vidíš.
00:33:01 -Potřebovala bych sušenou kopřivu.
-Tu přece máme. Tady!
00:33:10 Děkuji.
00:33:13 Copak to dneska bude? Jé, to to voní!
00:33:23 Vida, jedna bradavice zmizela a druhá je už docela malá.
00:33:35 Od té doby, co vaříš, je mi den ode dne lépe.
00:33:40 To je dobře.
00:33:42 Dokonce se mi zdá, že jsem nějak mladší, co?
00:33:49 -Co říkáš?
-Taky že jste!
00:33:59 Andulo, mám dojem, že na mě máš špatný vliv.
00:34:07 -Jak to?
-No, už nenadávám, jako dříve.
00:34:13 Zpívám s tebou lidské písničky a už měsíc jsem nikomu neuškodila.
00:34:20 -Opravdu?
-Opravdu.
00:34:23 Já myslela, že už jsem si na to zvykla, paní ježibabo.
00:34:32 Přestaň mi říkat "paní ježibabo".
00:34:37 -A jak vám mám říkat?
-Bez toho "ježi".
00:34:43 Třeba bábo...
00:34:49 Babičko, no.
00:34:52 Jo, jenže babička by mě tu nedržela jako ve vězení.
00:34:57 Místo toho by mě učila znát bylinky.
00:35:01 Já vím. Ty bys ráda mezi lidi. Ale to nepůjde jen tak.
00:35:09 Ani já nemohu poručit květům mámeníku.
00:35:13 Já nevím, jak ti pomoci.
00:35:21 Mámeník tu zasadila moje prabába a já jsem jediná, na koho nepůsobí.
00:35:30 Moje prabába, to byla nějaká ježibaba!
00:35:38 Říkala, že každého na světě je možné vystrašit. Měla pravdu.
00:35:47 Vystrašit?
00:35:51 -Proč ne mámeník?
-A co?
00:35:54 Třeba by se polekal hejkala a zavřel květy.
00:35:59 Hejkal mi sem nesmí. A kdo by ho honil po lese?
00:36:04 -Kdepak, toho nepřivoláš.
-A co když ano?
00:36:09 Ty si troufáš. Ale počkej!
00:36:14 I když mámeník zavře své květy, budou vonět dál.
00:36:21 No... Leda ho uspat.
00:36:26 Uspat? Proč ne?
00:36:31 -Jak to chceš udělat?
-Uvidíme.
00:36:37 -Opravdu mám přijít s klarinetem?
-Opravdu.
00:36:41 -Neříkala se sekerou?
-Ne! Věř mi.
00:36:47 Je to sice divné, ale ona má plán.
00:36:51 Jestli mě chceš jen vylákat do lesa, tak...
00:36:56 Proč? Já lidi vyháním, když tu škodí.
00:37:00 -Jsem snad bludička?
-Nevím.
00:37:05 Na bludičku nevypadáš.
00:37:08 -Já žádnou neviděl.
-Já taky ne.
00:37:12 Ale uvidíš skutečnou ježibabu.
00:37:16 -Ale ne!
-Jo, jako že jsem bludička...
00:37:20 -Jako že nejsem...
-Co tedy jsi?
00:37:24 No, to je jedno, ale ježibabu uvidíš!
00:37:29 -Tak jdem.
-A ty se ježibaby nebojíš?
00:37:33 Když jdu s hejkalem, tak ne. Pojď!
00:37:37 No, já bych se asi bál, kdybych šel s hejkalem.
00:37:51 -Tak tady bydlí ježibaba?
-Jo, tady.
00:37:56 Dál nemůžeme, uspal by nás mámeník.
00:38:00 Ale já vím, jak na něj.
00:38:03 Máme lano a kdybych náhodou usnul, tak mě přitáhneš zpátky.
00:38:13 -Mohu?
-Jo.
00:38:23 -Tak co?
-Je to dobrý!
00:38:33 Hejkale, co je s tebou?
00:38:36 Hejkale!
00:38:41 -Hejkálku, prober se.
-Andulko!
00:38:46 Už jsem zachránil Andulku?
00:38:50 Ne. Musíme na to úplně jinak.
00:38:53 Vítku!
00:38:55 -Andulko!
-Stůj!
00:38:59 Takhle bys nám moc nepomohl.
00:39:03 Divné, že kytky mají takovou moc?
00:39:07 Divné, že se dá hejkal takhle ochočit.
00:39:12 -A i ten tvůj Vítek.
-Nejsou ochočení. Přišli na pomoc.
00:39:18 Hejkale, představ si, že tyhle kytky tě nikdy neslyšely.
00:39:26 -Předvedeš jim něco?
-S radostí!
00:39:31 HEJKÁ.
00:39:36 No to je hrozné vřeštění, to se nedá poslouchat. Přestaň!
00:39:45 Podívej, Andulko, ty květy se opravdu zavírají.
00:39:56 A teď ty, Vítku. Zahraj ukolébavku.
00:40:21 Mámeník usnul.
00:40:24 Já skoro taky. Moc hezky jsi hrál.
00:40:28 Zdá se, že už nevoní. To jsou mi kouzla...
00:40:35 Podařilo se. Květy usnuly.
00:40:38 -Vítku! -Andulko!
-Andulko! -Hejkale!
00:40:42 -Děkuji vám, už mohu domů!
-A co já tu... sama?
00:40:50 -Vy, babičko, půjdete přeci s námi.
-Ráda.
00:40:54 -Andulko! Kdepak jsi? Anduličko!
-Andulko, no tak, ukaž se!
00:41:03 Pst!
00:41:04 Je tady Kuba s Vaškem. Já je vyděsím.
00:41:09 -Počkej!
-Na co?
00:41:11 -Lidem se nemusí pořád ubližovat.
-Ne?
00:41:15 Dlouho jsem lidem škodila a nikdy mě nenapadlo si s nimi popovídat.
00:41:23 Teď mám nejlepší příležitost.
00:41:27 Andulko, otevři! To jsem já!
00:41:32 Buď zdráv, mládenče.
00:41:35 -To jsem se lekl.
-Proč?
00:41:38 -Jak se máš? -Dobře
-Jak se jmenuješ? -Kuba.
00:41:45 A já jsem ježibaba.
00:41:50 No jo, ježibaba.
00:41:55 Jé... ježi...
00:41:59 -Já jsem hejkal.
-Jé!
00:42:03 No počkej! Počkej...
00:42:09 Proč utekl?
00:42:11 Andulko! Ukaž se!
00:42:18 -Buď zdráv, mládenče.
-Dobrý den.
00:42:23 Jak se máš? Já jsem ježibaba.
00:42:27 Ježibaba... jé!
00:42:38 -To jsou popletové, nedejte na ně.
-Ach jo.
00:42:45 Tak pojďte dál, babičko.
00:42:49 Jé!
00:42:51 -Tak ráda jsem zase doma. Vítku!
-Andulko!
00:42:57 -I když tu budu pořád sama.
-Myslíš, že ti dva už nepřijdou?
00:43:05 -Kdepak, ti budou chodit pořád.
-Na byliny ať přijdou, ale jinak...
00:43:14 Andulko, já bych rád nechal hraní. Jestli chceš, vystrojíme veselku.
00:43:23 -Vítku! Dům u lesa ti už nevadí?
-A proč by měl?
00:43:28 Bude k nám mít blízko hejkal i paní... paní babička.
00:43:35 Bez té "paní", Vítku. Tady je svatební dar.
00:43:42 Mokřanka, pro kterou jsem se kdysi tak zlobila.
00:43:48 Děkuji, babičko.
00:43:50 -A vy zase někdy přijďte na jídlo.
-Moc ráda.
00:43:55 Andulko, mohl bych taky někdy přijít? Na čaj, Vítku!
00:44:02 To víš, že ano. Rádi tě uvidíme.
00:44:06 -Ale slyším, že ses zase překřikl.
-To se mi stává.
00:44:14 Tak se na to podíváme. Vyplázni jazyk.
00:44:18 Ne, ne! Maminka mi vždycky říkala, že by mi pak ten jazyk zdřevěněl.
00:44:31 -Ale já jsem přece tvoje tetička.
-Tak to už mi jazyk nezdřevění?
00:44:41 -Tetička ti chce přece pomoci.
-No!
00:44:47 Tak ten jazyk ven!
00:44:49 -Ale pořádně. No!
-Zdřevěněl.
00:44:55 Nevymýšlej si. No tak!
00:45:01 -No jo, musíš se léčit.
-Ne! -Jo!
00:45:05 To nic není. Andulka mi udělá čaj a bude to.
00:45:10 Andulka teď bude mít moc práce, že, a tvá tetička se taky vyzná.
00:45:18 Proto si na tobě vyzkouším nějaký ten dobrý skutek.
00:45:24 -Ne...
-Jo. Tak pojď.
00:45:27 Po mém čaji budeš zdravý jako řípa a hlas budeš mít jako zvon.
00:45:34 A nešlo by, abych byl zdravý jako rybička...
00:45:39 -...a měl hlásek jako konipásek?
-Tak dobře.
00:45:44 Slibuji, že budeš jako rybička a hlásek budeš mít jako konipásek.
00:45:51 -Pojď, už se nemohu dočkat.
-A nám byste nepomohla?
00:45:57 -Nás strašně začalo škrábat v krku.
-Ale? No tak, jazyky ven!
00:46:04 Pořádně, ne jako hejkal.
00:46:10 Ale já tam nic nevidím.
00:46:14 -No počkejte, kam utíkáte?
-Počkejte!
00:46:20 To by jeden neřekl, co dá dobrý skutek práce.
00:46:27 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Kdo se bojí, nesmí do lesa. O pravdivosti tohoto přísloví vás přesvědčí pohádka, ve které se potkáte s hodnou Andulkou (M. Chrzová), co bydlí v malé chaloupce u lesa. Tam chodí na bylinky, kterými pak léčí lidem všechny malé i velké bolístky. Andulka je nebojácné děvče. Zato její milý, muzikant Vítek (J. Dolanský), je pěkný strašpytel. Má sice Andulku moc rád, ale k svatbě a nastěhování se nemá. Bojí se totiž lesa, v jehož tajemných houštinách se určitě prohání hejkal (M. Vladyka) a možná i ježibaba (V. Kubánková)…