Poetický film o světě, jak ho vidí šestnáctiletá Terezka, nadaná výjimečnou fantazií a spontánní hravostí. ### Režie: Martin Šulík. Scénář: Marek Leščák, Ondrej Šulaj, Martin Šulík. Hrají: Dorota Láberová Nvotová, Marián Labuda, Božidara Turzonovová, Moriconi Donato a další.
00:01:13 Ukaž ruce.
00:01:19 A teď uši.
00:01:27 Mám pro tebe dobrou zprávu, Terezko.
00:01:29 Můžeš odtud odejít.
00:01:31 Půjdeš za mámou a dáš jí tenhle dopis.
00:01:39 -Víš, kde bydlí?
-Nevím.
00:01:43 To je špatné. Určitě se kvůli tobě trápí. Musíš ji najít.
00:01:51 Neboj se, všechno, co potřebuješ, jsme tě naučili.
00:01:57 Telefonovat umíš, hodiny znáš...
00:02:04 Sbal si všechny věci a jdi. Máma tě už čeká.
00:02:09 Vím, potřebuje mě. Ona je barvoslepá.
00:02:26 Přečetla jsi to?
00:02:27 Ne, jen jsem si překreslovala obrázky.
00:02:30 Počkej chvíli, zapíšu to.
00:03:17 Je to v pořádku, Terezko, můžeš jít!
00:04:56 Sbohem.
00:06:41 Vy tu prodáváte lístky?
00:06:44 Ještě nejsem plnoletá, potřebuji jen poloviční.
00:06:49 Řekni mu, ať mě nechá, spadnou mu kalhoty.
00:06:53 Ty si ze mě budeš dělat srandu? Mohla jsi nás zabít!
00:06:57 Nedráždi ho, zase dostane pruh.
00:07:00 Roztrhám tě jako hada!
00:07:04 Tady nemáš co dělat. Tohle je stanice!
00:07:23 Vylez! Říkám ti, vylez, nic ti neudělám.
00:07:53 "Konečně je všechno tak, jak má být.
00:07:57 Kde jsem míval hlavu, narostla mi řiť."
00:08:32 Co... co tady děláš?
00:08:38 Kterým směrem tu zapadá slunce?
00:08:42 Pomoz mi, musím se odtud dostat.
00:08:45 -A kam jdeš?
-Do hlavního města.
00:08:57 -Jak se jmenuješ?
-Momo!
00:09:02 Mo-mo.
00:09:12 -Líbí se ti?
-Ano.
00:09:15 -Všechno musí mít svoje jméno.
-A... a proč?
00:09:19 Protože když to nemá jméno, tak to není.
00:09:24 Podívej se.
00:09:33 Tady jsme my...
00:09:35 Tady je řeka, to je strom, to je zvíře.
00:09:38 -A co je tohle?
-To ještě nevím.
00:09:42 A tady bydlí máma. Sem se musím dostat.
00:09:45 -ZVONĚNÍ.
-Slyšíš? Rychle, pojď!
00:10:51 Pojď sem, já tě nekousnu.
00:11:01 -Proč tu nezastavil?
-Tady už vlaky nestojí.
00:11:10 -A jak se odtud dostanu?
-Za kopcem je cesta.
00:11:19 Tady máš peníz, ještě je teplý.
00:11:28 Chceš-li, dej ho někomu pro štěstí.
00:11:38 Počkej!
00:11:43 Hodí se ti.
00:11:45 Jdi přes most, tudy je to rychlejší.
00:14:38 Zastavte!
00:14:45 Stůj!
00:14:48 Zastav ho! Pojď!
00:14:56 Naskoč!
00:15:07 Mám něco s brzdami.
00:15:10 Na chvíli jsem si odskočil a ujel mi. Potvora hrkavá!
00:15:22 Poslouchej!
00:15:26 To je rachot, co?
00:15:30 A nic mě to nestálo.
00:15:32 Minulý týden jsem toho vezl plné auto.
00:15:35 Pět set kusů a tohle jsem zachránil.
00:15:42 Také to nahrává. Tak něco řekni.
00:15:45 Mluv, neboj se, mluv.
00:15:50 ZPÍVÁ:
00:15:51 Keby ma mamka, keby ma mamka, na trávu dala, na trávu dala,
00:16:06 a ja by som jej, a ja by som jej batoh nabrala, batoh nabrala...
00:16:24 Radši mi pověz něco o sobě.
00:16:28 Moje máma je moudrá. Říká, že chlapům je třeba pomáhat.
00:16:32 Každou chvíli se o nějakého stará. Jednou u nás byl jakýsi Vilo.
00:16:38 Stále zpíval a nakonec zmizel. A potom se narodil Imriško.
00:16:46 To je jeho syn?
00:16:49 Možná, ale platí na něho Milan.
00:16:53 -Tvůj otec je kdo?
-Můj otec je mucholapka.
00:17:08 Ale platí na něho Milan.
00:17:11 -Tvůj otec je kdo?
-Můj otec je mucholapka.
00:17:18 Rachotina, zase to hoří.
00:17:36 Zasraná práce!
00:17:51 Spadl mi řemen.
00:18:00 Nejradši bych to rozkopal.
00:19:03 Pojď sem!
00:19:07 Hop!
00:19:11 Zatancuj mi něco.
00:19:14 No tak, tancuj!
00:19:36 -Co to máš na sobě?
-To jsem si sama ušila.
00:19:41 Šmejd...
00:19:47 Co to děláš?
00:19:51 Nedělej to, pusť mě! Slyšíš? Pusť mě! Hej!
00:20:02 Počkej! Vydrž! Neutíkej!
00:20:10 Nechceš je?
00:20:17 A tyhle?
00:20:23 Líbí se ti?
00:20:27 Na...na...na... ber!
00:20:51 Vyber si něco.
00:20:54 Není to žádný aušus, samé dobré značky.
00:21:43 Skončila jsi?
00:21:47 Ještě mi dej tvůj klobouk.
00:21:51 -Na co ti bude?
-Aby mě nepokáleli ptáci.
00:21:56 Chytej! Hop!
00:22:04 SIRÉNY.
00:22:21 Musím se toho zbavit!
00:22:23 Přikázali mi to spálit. Vždycky mi něco naloží.
00:22:27 Minule jsem musel rozbít ta rádia.
00:22:32 Nadřel jsem se jako osel.
00:22:36 -Proč ti to přikazují?
-Vím já?
00:22:39 Skupují všelijaké věci a potom je zničí.
00:22:44 Čím víc jich zničí, tím víc mají práce.
00:22:56 Spálím i tohle.
00:23:01 Co to je?
00:23:02 Dej mi to! To nesmíš otevřít, to je pro moji mámu.
00:23:05 -Dej mi to, slyšíš!
-Tak si to vezmi.
00:23:17 Běž!
00:23:23 Běž a už se neotáčej! Nic jsi tu neviděla!
00:23:57 ZPĚV.
00:24:32 ZPÍVÁ SI.
00:24:43 Pod postel ho zahnala, tři dny mu jíst nedala.
00:24:48 Muziku mu přivedla, na tanec ho vyvedla.
00:24:59 Kdo ti to udělal?
00:25:02 Dobří lidé mi pomohli. Ráno mě zakopali.
00:25:05 Když to vydržím do večera, vytáhne to ze mě každou bolest.
00:25:09 Ani nohy nebudu mít oteklé.
00:25:14 -Nemáš hlad?
-Ne, nic nepotřebuju.
00:25:17 Vodu si beru ze země a jíst mi zakázali.
00:25:22 -A pomáhá ti to?
-Ohromně!
00:25:26 Nikdy mi tak nebylo, jako mi je teď.
00:25:33 Jak se odtud dostaneš?
00:25:37 Na tebe jsem čekala, vyhrabej mě.
00:25:57 Prrrr!
00:26:05 Mám hlad.
00:26:11 To jsem postavila sama.
00:26:21 -A kdo ti to rozboural?
-Nikdo, akorát to dostavuji.
00:26:33 Ten levý konec trochu výš! Ještě!
00:26:40 Teď to celé dej dolů!
00:26:43 Dobře. Můžeš to přibít!
00:27:00 -A co to bude?
-Garáž.
00:27:03 Podívej se, kolik tu mám aut.
00:27:16 Špatně tu postavili cestu. Každou chvíli někdo vrazí do domu.
00:27:20 Bojím se i chodit po dvoře.
00:27:26 Jako první sem vrazil takový jeden na motorce se sajdkárou.
00:27:31 Ale to bylo ještě před válkou.
00:27:36 Přehlédl zákrutu, přeletěl přes plot a padal rovnou sem do dvora.
00:27:42 Já jsem tu věšela prádlo. Řítil se na mě!
00:27:49 Vytrhl mi plachtu a jen se tak kroutil, kroutil a převracel...
00:27:56 A já jsem musela před ním uskakovat a on se kroutil a neuměl zastavit.
00:28:03 Netancuj tolik, přivoláš déšť.
00:28:06 Byl to ten chlap, co jsem si ho potom vzala.
00:28:09 Nebyl zlý, ale běhal za každou sukní. Měl strašné to... libido.
00:28:16 Jednou sem vletěl i náklaďák.
00:28:19 Přeletěl přes celý dvůr a rozbil stěnu do sýpky.
00:28:26 Nadřeli jsme se na ní s mužem jako koně.
00:28:30 A stejně to nikdy sýpka nebyla.
00:28:32 Jen jsme ji dostavěli, tak nám vzali pole.
00:28:45 Bydlí se tu celkem dobře, jen toho hluku je moc.
00:28:49 -Čeho?
-Rámusu... a tak.
00:29:25 -Nemáš něco k jídlu?
-Ne.
00:29:30 Dnes se tu už jíst nebude.
00:29:35 Na, moje, na pipipi!
00:29:49 Pipipi! Už tě mám!
00:30:06 To jsou boty mých chlapců.
00:30:14 -Kolik jsi měla dětí?
-Pět.
00:30:18 Tyhle byly Tondy, tyhle nosil Milan a tyhle Julo.
00:30:23 Tyhle Marián, tyhle Emil a tyhle Věrka.
00:30:31 Tyhle nosil Jaro, tyhle Filip a tyhle Magduška.
00:30:36 Vždyť to je devět.
00:30:40 Máš pravdu. A ještě jsem zapomněla na Rudka a Denisku.
00:30:53 To jsou Julovy. Jestli chceš, můžeš si je nechat.
00:31:04 Už to přichází!
00:31:21 Vždycky když prší, tak sem nateče voda z pivnice.
00:31:27 Neměli jsme ji kopat, ale hodila se.
00:31:31 Když žoldnéři hledali muže, tak se tam skryl.
00:31:43 Teď, když nám vrátili majetek, tak muže trefil šlak.
00:31:51 Všechny děti přišly na pohřeb.
00:31:54 Chtěli jsme vynést rakev, ale na chodbě se nedalo otočit.
00:31:58 Tak jsme ho vynesli oknem. Všichni kluci se začali smát.
00:32:05 A ten nejstarší říká:
00:32:08 "Kolikrát jste vy před ním oknem utíkali, tak proč by nemohl i on.
00:32:12 Aspoň jednou, po smrti."
00:32:19 Bydlí se tu dobře, jen žít se tu nedá.
00:32:27 Vošla žena do domu, nevraví nič nikomu.
00:32:33 Chytí muža za vlasy, jak si pásol kakaši...
00:34:14 Juchú!
00:34:46 Pomóc!
00:34:49 Pomóc! Pomóc!
00:34:54 Zachraňte mě!
00:35:20 Pomóc!
00:36:08 Pomóc! Topím se!
00:36:29 Utopenec prý přináší štěstí.
00:37:12 Co koukáš?
00:37:14 -Ještě jsi neviděl nahou ženu?
-Ne.
00:37:21 Tak si mě prohlédni.
00:37:29 -Kdo jsi?
-Voda mě přinesla.
00:37:38 Jsi studená jako žába.
00:39:35 To je moje máma. Ráda se vdává.
00:40:12 Přátelé moji!
00:40:14 Tohle je už čtvrté manželství, které letos oddávám.
00:40:19 Všechna se rozpadla.
00:40:22 Položme si otázku: Je to chyba?
00:40:26 Odpověď možná najdeme v této útlé knížce pátera Antona.
00:40:32 Píše: "Přátelé moji milí, nedávejme si velké cíle.
00:40:38 Náš život v tomto slzavém údolí můžeme přežít skromně, při zemi.
00:40:45 O svoje štěstí musíme zápasit každou hodinu, ať denní či noční.
00:40:54 Ty se v žádném případě nemaluj!
00:41:00 Chceš-li odhalit svoji krásu, nezakrývej vrásky.
00:41:05 Nestyď se za svoji přirozenou ošklivost.
00:41:09 A ty, milý novomanželi, se věnuj osobní hygieně.
00:41:17 Víš, jak to myslím. Často se sprchuj, ale nehraj si s tělem.
00:41:25 Jen se tak věcně namydli a opláchni.
00:41:30 -A můžeme už jíst?
-Ještě chvilku počkejte.
00:41:35 Milí moji novomanželé!
00:41:38 Milujte se vášnivě, ale s rezervou.
00:41:42 Přílišná rozkoš přináší velké neštěstí.
00:41:47 Děti byste měli počít svědomitě a se vší počestností.
00:41:54 Neboť ony jsou solí země. Nechť vám Pán Bůh pomáhá.
00:42:05 A ty moje, co tu tak sedíš? Proč si to nedáš dolů?
00:42:09 Já jsem pod tím nahá.
00:43:14 Nejez to, bude ti zle.
00:43:23 Víš, to byla bratrova žena.
00:43:27 Teď, když zemřel, musel jsem si ji vzít.
00:43:29 Někdo se musí postarat o jeho děti.
00:43:32 -Jaké děti?
-Malého chlapce a děvčátko.
00:43:51 -Co děláš?
-Nic, hraju si.
00:44:01 Můžu si na tebe lehnout?
00:44:31 Jednou jsme měli hrabat listí okolo kostela, ale nechtělo se nám.
00:44:35 Skryly jsme se s kamarádkou do takové velké kupy listí.
00:44:39 Celé jsme se tam zahrabaly. Bylo tam pěkné teplíčko.
00:44:44 Zahradník nás hledal.
00:44:46 Píchal hráběmi do kupky, ale my jsme byly ticho.
00:44:50 Potom tam strčil ruku a šmátral okolo nás.
00:44:53 Listí tak zvláštně šustilo... Slyšíš? Takto.
00:45:03 Kamarádka s ním teď čeká dítě.
00:45:09 Já jdu za mámou. Jestli chceš, pojď se mnou.
00:45:14 Jakube! Jakoubku, kde jsi?
00:45:22 Jakube!
00:45:26 Jakoubku! Jakube!
00:45:31 Hledají mě.
00:45:44 ZPÍVAJÍ:
00:45:46 Svalila se skála z vršku do Dunaje.
00:45:59 Převez mě, má milá, dokud je vody málo.
00:48:10 Hej! Zmiz!
00:48:26 Hej! Húúú!
00:48:33 ŘEHTÁNÍ.
00:49:02 Jednorožec.
00:49:36 Dobrý den. Tady je škola pro nadané děti?
00:49:40 -Koho hledáš?
-Imriška, jsem jeho sestra.
00:49:44 Přijď později, teď musí chlapci odpočívat.
00:50:25 PÍSKÁ.
00:50:39 -Terezka?
-Pojď ven!
00:50:48 Co tady děláš?
00:50:52 Jak se máš, Imriško?
00:50:57 Pamatuješ si na mě ještě? Dívej!
00:51:24 -Máma tu nebyla?
-Půl roku jsem ji neviděl.
00:51:31 -Co je s ní?
-Nevím a nezajímá mě to.
00:51:34 Jak můžeš takhle mluvit? Vždyť se jí mohlo něco stát.
00:51:39 -Nevíš, kde teď bydlí?
-Proč to chceš vědět?
00:51:45 To je pro mámu.
00:51:47 -Co je v něm?
-Je úřední.
00:51:50 Máma si ho přečte a vezme si mě k sobě. Možná budeme bydlet spolu.
00:51:56 Ty jsi ho už četla?
00:51:59 -Dej mi ho, otevřu ho!
-To nesmíš číst, to je pro mámu!
00:52:04 Slyšíš? Dej mi ho!
00:52:06 Co se bojíš? Jen se podíváme, co tam píší.
00:52:10 Nesmíš to otevřít!
00:52:33 To jsou tvoji kamarádi?
00:52:35 -Učíme se spolu všelijaké věci.
-Jaké?
00:52:40 Takové složité. Vezmi si něco do ruky tak, abych to neviděl.
00:52:51 Přes toto sklíčko uvidím, co v ní máš.
00:53:10 Už to pomalu vidím...
00:53:18 Au!
00:53:29 Proč máš tu čepici?
00:53:31 Stydí se, protože mu vypadaly všechny vlasy.
00:53:41 Tvoje hlava kamenná nebojí se hřmění.
00:53:44 Vrať mi ji!
00:53:49 -Jen si pro ni pojď.
-No tak, dej mi ji!
00:53:55 Vrať mi ji!
00:54:04 Pojďme za ní! Rychle!
00:54:09 No tak, dej mi ji!
00:54:19 Za ní!
00:54:36 ZVONY.
00:55:00 Na druhé straně máš máminu adresu.
00:55:06 "Synáčku můj, posílám ti svoji podobiznu.
00:55:11 Pod tou sochou, to jsem já."
00:55:18 Stále je pěkná.
00:55:22 Kdoví, zda je to ona.
00:55:23 Když si spojíš tyto tři body, dostaneš trojúhelník.
00:55:27 Představ si čtvrtý bod, kterým je objektiv fotoaparátu.
00:55:31 Úhel, který vzniká na průsečíku nám dokazuje,
00:55:35 že máma by měla být větší.
00:55:39 Ty jsi takový moudrý, Imriško.
00:55:45 -Vezmi mě odtud, Terezko.
-Nemůžu.
00:55:50 Když mámu najdu, povím jí, že se máš dobře.
00:55:54 Řekni jí, že už nekřičím ze spaní.
00:55:58 Neboj se, teď tu musíš zůstat, Imriško.
00:56:06 Tumáš peníz, kup si nějaký pěkný sešit.
00:56:51 TROUBENÍ AUTA.
00:56:59 Pojď sem! No, pojď!
00:57:03 -Já?
-Ano, ty.
00:57:16 Teď mi řekni, ale upřímně, poznáváš ho?
00:57:31 Nepoznávám.
00:57:34 -Opravdu mě nepoznáváš?
-Ne.
00:57:38 Vidíš, co jsem ti říkala, ani pes po tobě neštěkne.
00:57:55 Zbledl plamen, půlnoc propukla.
00:58:03 Studený pot mi čelo zalévá.
00:58:10 Čeho se bojím? Sebe?
00:58:17 Nikde nikdo!
00:58:24 Richarda rád má Richard!
00:58:29 Já jsem já.
00:58:34 A je tu nějaký vrah?
00:58:37 Ne. Já jsem vrah.
00:58:44 Ani teď jsi mě nepoznala?
00:58:50 A co tohle?
00:58:53 Šla si sova zatančit, vyfintěná velmi...
00:59:05 -No vidíš, poznala mě.
-Nikdy jsem tě neviděla.
00:59:18 -Nesměj se!
-Ale jdi.
00:59:26 Říkám ti, nesměj se!
00:59:29 Ty se nedíváš na televizi?
00:59:31 Dívám, ale nikdy si nic nezapamatuji.
00:59:39 Chudinko... Pojď, odvezeme tě.
01:00:04 -Proč jsi ji bral?
-Hodí se nám.
01:00:09 -Co s ní chceš?
-Prodáme ji do Turecka.
01:00:15 Do Turecka? Podívej se na ni, jak je hubená.
01:00:18 Ta nevydrží na ulici ani dva dny. Turci mají rádi macaté.
01:00:23 Jak můžeš myslet na takové svinstvo? Vždyť to je ještě dítě.
01:00:28 Já ji chci rozporcovat na orgány.
01:00:31 Ledviny, játra, srdce, to se teď prodává.
01:00:40 -Máš u sebe pas?
-Nemám.
01:00:43 Nevadí, převezeme tě v kufru.
01:00:46 -Ne, já nechci nic riskovat.
-Čeho se bojíš?
01:00:50 Tady si můžu dovolit ledacos, koukej!
01:00:57 Jsi blázen! Vždyť nás zabiješ! Okamžitě zastav!
01:01:02 Nikdy! Jsem rád, že konečně odtud odjíždím.
01:01:17 Zasraná krajina!
01:01:19 Všichni tady jen chlastají tu smradlavou borovičku.
01:01:26 Potom jim hučí v hlavě a oni jsou na to ještě hrdí.
01:01:30 Tobě hučí! A přestaň kydat na zem, kde jsi se narodil a drž hubu!
01:01:35 -Zastavte! Já musím opačným směrem.
-Nekřič!
01:01:39 Můžeš být ráda, že tě odsud bereme, dokud jsi mladá a zdravá.
01:01:43 Říkala jsem ti, že s ní budou problémy. Vyhoďme ji za jízdy.
01:01:46 -Jestli nepřestaneš, vyhodím tebe!
-Tak ty se mě chceš zbavit?
01:01:50 Po tom všem, co jsem pro tebe udělala?
01:01:58 -Otevři dveře a vyskoč, bastarde!
-Zahoď to, nebo tě vykuchám.
01:02:02 -Vyskoč!
-Jak chceš. Pusť mě!
01:02:05 Nedělejte to! Přestaňte!
01:02:08 Ublížíte si! Copak jste se zbláznili? Zastavte!
01:02:12 Ty se starej o sebe, nebo ti vystřelím mozek!
01:02:21 Konečně je tu pokoj.
01:02:44 Musíme ji někde zakopat.
01:03:19 To bylo parádní číslo, co?
01:03:25 Loti, hop!
01:03:44 Kam vlastně jedete?
01:03:48 Pryč odsud.
01:03:51 -Na výlet?
-Ne. Navždy.
01:04:04 -Marto, pojď sem!
-Co je?
01:04:08 Matka je na koberci.
01:04:17 Co se stalo?
01:04:22 Byla na stole. Ten tvůj sprostý pes ji musel shodit.
01:04:26 Psa nech na pokoji! To je ta tvoje šílená jízda.
01:04:28 Podívej se, co z ní zůstalo.
01:04:30 -Nikdy jí tam nebylo víc.
-Bylo jí tam až po risku.
01:04:35 Proč jsme ji s sebou brali?
01:04:37 Nechcela žít jinde. Strašně nerada cestovala.
01:04:43 Máš pravdu. Vyběhal jsi jí všechny slevy a do vlaku jsme ji nedostali.
01:04:51 Ani na tu lanovku na horách.
01:04:54 Já bych tu také nejraději zůstal.
01:04:56 Nevymýšlej si. Byla ráda, že odcházíme.
01:05:01 Vždyť víš, jak trpěla, když jsi zpíval.
01:05:03 O čem to mluvíš? Nic o ní nevíš.
01:05:06 Vystřihovala si všechno, co o mně napsali.
01:05:09 Měla toho plný sešit.
01:05:14 Tady jí bylo nejlépe.
01:05:19 I tam jí bude dobře. Blízko je moře...
01:05:24 Moře? Jaké moře? Copak je námořník?
01:05:30 Tohle naše povětří měla ráda.
01:05:40 Měla by tu zůstat, tady je doma.
01:06:12 Proč to dělá?
01:06:17 Měl mámu velmi rád. Ty ho opravdu nepoznáváš?
01:06:28 Ne.
01:06:30 Zmiz!
01:06:35 Vezmi si tu bestii!
01:06:46 -Pozor, aby tě nekousla.
-Ona je hodná, že?
01:06:50 Emilovi je hej, ten se uchytí všude.
01:06:54 Se mnou to bude horší. Nevím, jaké budou začátky.
01:06:59 Tady jsem už měla muže přečtené. Ani jazyk pořádně neumím.
01:07:06 A kromě toho jsem už stará.
01:07:08 -Co říkáš?
-Jsi už stará.
01:07:15 Loti, Loti, co s tebou?
01:07:21 Nezačínej zase, tady ji nenechám.
01:07:24 To pusť z hlavy!
01:07:27 -Líbí se ti?
-Ano.
01:07:30 Ta by tě uměla zabavit. Podívej, co umí.
01:07:46 A teď něco na rozloučenou!
01:07:55 ZPÍVAJÍ:
01:07:57 Proč se máme rozcházet, když je nám souzené,
01:08:06 že každé štěstí přežít jenom spolu můžeme.
01:08:15 Slyšíš, cítíš drahá, milostné písně hlas?
01:08:24 Jak z ruky nám vykládá o tom, co nás čeká zas...
01:08:51 Loti!
01:11:00 Ty pláčeš?
01:11:06 -Můžu si ji pohladit.
-Když chceš.
01:11:13 -Kdo tě sem pustil?
-Bylo otevřeno.
01:11:21 Kolik je hodin?
01:11:25 Čtvrt, půl, třičtvrtě, celá, pověz mi kolečko, kolik to dělá?
01:11:32 Ještě málo.
01:11:40 Vezmi si.
01:11:58 Druso, jsi tady?
01:12:03 Druso!
01:12:08 -Hledají tě?
-Ty jsi nějaká bázlivá.
01:12:33 Nejez to, udělám ti něco lepšího.
01:12:39 Víš, jak se chytá divoký zajíc? Mě to naučil otec.
01:12:45 Jakmile uvidíš zajíce, najdeš si kámen.
01:12:50 A tím kamenem si začneš rozbíjet koleno. Ale tak, aby krvácelo.
01:12:57 Zajíc se zastaví a dívá se jako zhypnotizovaný na to koleno.
01:13:08 Vtom vyrazíš a chytíš toho zajíce za uši.
01:13:13 Kolikrát už jsem měl rozbité koleno a nikdy jsem nic nechytil.
01:13:24 Po otcově smrti jsem na všechno zůstal sám.
01:13:28 Zařídil jsem bratrům školy a všechno, co bylo potřeba.
01:13:32 Ale sestra byla malá.
01:13:35 Když šla na první svaté přijímání, ohřál jsem vodu a celou ji umyl.
01:13:42 Voněla po heřmánku.
01:13:47 Potom jsem ji oblékl.
01:13:51 Upletl jsem jí culíky. Byla taková pěkná, jako ty.
01:13:55 Vždy si dělám všechno sám. Nikomu nevěřím.
01:14:05 Já mám taky bratra, Imriška. Je mladší, ale moc moudrý.
01:14:10 V pěti letech vypočítal, jak dlouho by jeho slina letěla na Měsíc.
01:14:17 Vyšlo mu dvacet let.
01:14:21 Druso, jsi tam?
01:14:23 -Druso, otevři, potřebujeme tě!
-Co se děje?
01:14:27 Pojď, skoro všichni už souhlasí.
01:14:29 -A kdo ještě ne?
-Nevím.
01:14:32 -Kdo je proti?
-Dva hlasy se ztratily.
01:14:34 Dokud se nedohodnete, nepůjdu tam!
01:14:39 ZA DVEŘMI SE HÁDAJÍ.
01:14:53 -Jak to jíš?
-Jak mám jíst, když mám hlad?
01:14:59 Jídlo je třeba vychutnávat. Dávej pozor, zavři oči.
01:15:06 Nadýchni se. Každé jídlo má svoji vůni.
01:15:13 Teď otevřeme ústa, položíme to na jazyk.
01:15:16 Počkej, kam pospícháš?
01:15:19 Musíš se naučit vychutnat všechny vůně, všechny chutě...
01:15:25 A teď ty, zavři oči!
01:15:29 Radši ti je zavážu.
01:15:43 Co je tohle?
01:15:47 Chleba.
01:15:56 A tohle je co?
01:16:14 -To je švestkový lektvar.
-Ne, rybízový.
01:16:27 Pane předsedo, měl byste se vrátit.
01:16:40 -Odešel někdo?
-Ne, všichni tam na vás čekají.
01:16:44 Nemůžete beze mě chvilku vydržet? Přijdu hned!
01:17:12 Neměla by ses takhle sama potulovat po světě.
01:17:15 Všude je plno gaunerů. Viděla jsi tyhle?
01:17:18 Kdybych je neusměrňoval, tak by vystavěli dálnici i do pekla.
01:17:27 Já se netoulám, jdu za mámou.
01:17:30 -A trefíš tam?
-Mám mapu.
01:17:43 Tady je to špatně. To už je konec světa.
01:17:55 Hodně cestuj a uč se cizí řeči. Sportuj! Na kluky máš ještě čas.
01:18:01 A jedno si zapamatuj: Nikdy neseď na studeném.
01:18:07 Děvčatům to nedělá dobře.
01:18:18 ŠEPTÁ.
01:18:44 Bude-li třeba, najdu si tě.
01:18:51 POTLESK.
01:19:14 Tady nemáš co dělat!
01:19:16 Nenechám se kvůli tobě sekýrovat! Vypadni!
01:19:23 Zmiz odtud! Odpal!
01:19:44 Konečně je všechno tak, jak má být.
01:19:47 Kde jsem míval hlavu, narostla mi řiť.
01:19:49 Dolů hlavou visí zajíc, kdo má všechno, ten má nejvíc.
01:19:53 Voda teče hore brehom, krava letí čiernym nebom...
01:20:38 -Co tady chceš?
-Hledám mámu.
01:20:47 -Můžu s ní mluvit?
-Už tady nebydlí.
01:20:50 -A kde ji najdu?
-Sehnala si byt někde u stanice.
01:21:02 Mohl byste mi ukázat, kde to je?
01:21:06 Co je to za mapu? A kdo je tohle?
01:21:10 Tady bydlí ta zakopaná žena. A tady jsme my.
01:21:17 Pojď dál.
01:21:24 Na náměstí byl koncert.
01:21:26 Vojenská dechovka tam hrála Radeckého marš. Tramtatá...
01:21:34 Znáš to?
01:21:38 Tam jsem viděl tvoji mámu poprvé.
01:21:41 Najednou mi tak zavoněla... Byl jsem z toho úplně hotový.
01:21:49 Skoro s každým tancovala. Do rána vypila 4 lahve šampaňského a vodky.
01:21:57 Přivedl jsem ji sem. Tehdy to tu bylo ještě zařízené.
01:22:04 Měli jsme i koberce.
01:22:09 Tři dny jsme odsud nevytáhli paty.
01:22:17 Nastěhovala se sem. Všechno to tu přestavěla.
01:22:23 Knihy vyházela. Ten lepší nábytek prodala.
01:22:30 Každý den sem někoho dovlekla.
01:22:34 Neumíš si představit, co se tu dělo.
01:22:39 To je od jejích podpatků. Tvoje máma je úžasná žena.
01:22:47 Koukej, co mě naučila.
01:23:03 -Nemáš hlad?
-Mám.
01:23:06 -Otevřu ti pivo.
-Radši ne, bolela by mě hlava.
01:23:12 Když jsem měl peníze, dával jsem jí je pro tebe. Posílala ti je?
01:23:18 Nic jsem nedostala, já nepotřebuji peníze.
01:23:23 Tvoje máma nebyla pěkná, ale měla šmrnc.
01:23:35 Doufám, že nejsi po ní?
01:24:32 Vaše dcera je nesamostatná... nezvládnutelná...
01:24:42 Nevíme si s ní rady, a proto nemůže nadále u nás zůstat.
01:24:47 S úctou...
01:25:26 Sedni si.
01:25:29 Sem dej nohy.
01:25:36 Aby ti to hrálo, musíš šlapat.
01:26:16 Hraj.
01:26:22 Teď roztáhni nohy.
01:26:31 Hraj.
01:26:33 Teď to hraje hlasitěji, teď tišeji...
01:26:40 Hlasitěji - tišeji.
01:27:14 I tohle budu muset prodat, jsem zadlužený.
01:27:19 A ze školy mě vyhodili.
01:27:33 Máte možnost dát hlas svojí nejoblíbenější písničce.
01:27:36 Na můj pokyn půjdete k vypínači a zhasnete světlo.
01:27:40 Dávejte pozor! Teď!
01:28:13 Mami, otevři!
01:28:19 Jsi tam? To jsem já, Terezka!
01:28:43 Mami!
01:30:11 KAŠLÁNÍ.
01:30:30 To jsi ty, Terezko?
01:30:40 Nečekala jsem tě.
01:30:44 Jsem tak ráda, že tě vidím, mami.
01:30:47 Mám tu nepořádek. Nemáš si ani kam sednout.
01:30:54 Proč jsi mi nenapsala?
01:30:57 Doktor říkal, že to tak pro tebe bude lepší. Jsi taková citlivá...
01:31:02 Proč nosíš tak odporné červené šaty?
01:31:05 -Vždyť jsou modré.
-Prosím tě, nepovídej.
01:31:17 Byla jsem za Imriškem, chybíš mu.
01:31:21 Je mu dobře tam, kde je.
01:31:25 Stále se mě na něco vyptával... Samé těžké otázky.
01:31:31 Bolela mě z něho hlava.
01:31:38 -Nemáš náhodou pivo?
-Nemám.
01:31:42 Na tebe se nikdy nedalo spolehnout!
01:31:47 Vidíš, jak jsem dopadla.
01:31:52 Tolika chlapům jsem pomohla a zůstala jsem sama.
01:31:58 Každý mě jen zneužil a vysál. Neuměla jsem je prokouknout.
01:32:06 Ani jsi nemohla, vždyť jsi barvoslepá.
01:32:09 Kecáš, kecáš, furt kecáš!
01:32:12 Jediný, kdo za něco stál, byl tvůj otec.
01:32:17 S ním byla aspoň sranda. Chytal mouchy a jedl je.
01:32:26 Já vím, bil tě, ale když ty jsi taková sprostá.
01:32:31 Kvůli tobě mě nechal. Nic jsem z toho života neměla. Nic!
01:32:37 Ty jsi takový dobrák...
01:32:41 Mohla jsem být lepší, kdybych vás neměla.
01:32:46 Taková jsem mívala pevná prsa a tělo pružné jako struna. A teď?
01:32:57 Ani provaz už neudělám.
01:33:08 Zničili jste mě.
01:33:14 Podívej, co pro tebe mám.
01:33:18 Přečti mi to, nemám u sebe brýle.
01:33:32 Tak čti! Co tam je?
01:33:37 "Milá paní! Vaše Terezka je pěkná a velmi hodná.
01:33:43 Má mnoho kamarádek a... a všichni ji mají velmi rádi.
01:33:50 Často na vás myslí, proto vás prosíme, vezměte si ji k sobě...
01:33:56 -A pěkně se o ni starejte.
-Stačí! Už mi to je jasné.
01:34:04 Budeme bydlet spolu. Vyperu, uvařím...
01:34:08 I šaty ti ušiju. Budeš jako mladice.
01:34:13 Jaké šaty?
01:34:14 Takové nad kolena, v pase střihnuté, nabírané rukávy...
01:34:20 -To tě tam naučili?
-Ano.
01:34:23 Uměla jsem nejrychleji přišívat knoflíky. Všude jsem je přišívala.
01:34:27 -Dostala jsem za to i pochvalu.
-To je dobře, teď už se neztratíš.
01:34:31 Musíš vyrazit do světa a užívat si.
01:34:36 Nesmíš se celý život držet mojí sukně.
01:34:39 Ale dávej si pozor!
01:34:42 Nikdy se nevaž na jediného chlapa, to je proti přírodě.
01:34:50 Poslouchej, měla jsi už orgasmus?
01:34:54 To nevadí. Naučíš se ho předstírat.
01:35:20 -Už budu muset jít.
-Ještě zůstaň.
01:35:23 Opravdu nemáš to pivo? Stačilo by i malé.
01:35:28 ODBÍJÍ HODINY.
01:37:27 Konec světa...
01:37:33 Pojď se na to pěkně podívat, pojď!
01:37:42 Dobrý den!
01:37:44 -Jak se to tu jmenuje?
-Já nevím.
01:37:52 -Jak se dostanu tam?
-To já nevím.
01:37:58 -A co je tam, za tím kopcem?
-To už vůbec nevím.
01:38:04 -A vy jste odsud?
-A odkud bych měl být? Pojď!
01:38:53 Teď už mi věříš? Říkal jsem ti, že tu nic není.
01:39:00 Ty smraďochu.
01:39:04 Snívá se mi, snívá o vysokom brale,
01:39:12 tam na konci sveta, kde sa nebo páre.
01:39:22 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
Šestnáctiletá Terezka (D. Nvotová) odchází z ústavu, kde se učila švadlenkou a kde všechno bylo tak jednoduché, protože jiní rozhodovali za ni. Rozhodne se, že v hlavním městě vyhledá svou matku (E. Vášáryová), která o ni už léta neprojevila zájem. Podivuhodná cesta křížem krážem celým Slovenskem je nejen citovou výchovou, ale i Terezčinou zkouškou z dospělosti. Prožívá situace groteskní až absurdní a všechny pečlivě zaznamenává do staré slepé mapy. Reálný příběh se prolíná se sny a je naplněn hravým humorem…
Film režiséra Martina Šulíka získal Zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu Mannheim-Heidelberg roku 1997, Cenu kritiků od Klubu filmových novinárov slovenského syndikátu novinárov za Nejlepší film v roce 1997 či Cenu IGRIC za Nejlepší fotoaparát a Nejlepší režii za rok 1997.