60 Tajemný příchod neznámé půvabné ženy dramaticky zasáhne do života starousedlíků v domově důchodců. ### Režie: Pavel Háša. Scénář: František Pavlíček. Hrají: Blanka Bohdanová, Květa Fialová, Roman Hemala, Blažena Holišová a další.
00:01:36 Pane Královec, potřebujete opravit nátěr?
00:01:43 -Proč to sundavá?
-Asi aby to nespadlo.
00:01:51 Teď tady bude útulek pro mravně narušenou mládež!
00:01:58 -Potřebujte něco podat?
-Kleště.
00:02:02 -Kdo je tady narušená mládež?
-Já, ale když mi smažete 50 let.
00:02:13 -Co se děje?
-Paní profesorko, bude likvidace.
00:02:23 -Jaká likvidace?
-Restituce.
00:02:29 -Odkud to máte?
-Vy něco víte?
00:02:33 Mám citlivý čich. Instinkt!
00:02:38 -Ředitelka nic neříkala.
-Ta v tom jede taky!
00:02:47 Pane Královec, ať nespadnete!
00:02:52 Co bude s námi?
00:02:56 Mladší půjdou na výkrm, starší do nuceného výseku!
00:03:01 -Co povídal?
-Nevidí si do huby, frajer!
00:03:15 -Co vám zase přelétlo přes nos?
-To je hrozná situace!
00:03:21 Proč? Na podzim se stěhujete k paní Lídě.
00:03:28 My jsme o tom mluvili ještě před tou restitucí.
00:03:34 Teď to vypadá, že jsem si chtěl zajistit bydlení.
00:03:39 Vy meditujete o každé prkotině!
00:03:43 Nastěhovat se k ženě o 15 let mladší, to není prkotina!
00:03:50 -Nebuďte tak háklivý.
-Teď bude mít z bytu starobinec.
00:03:58 Pane Landa, vy berete stáří jako nemoc.
00:04:04 Šedesátka je jako tripl, sedmdesátka jako AIDS!
00:04:11 To jsou ohledy!
00:04:16 Vy jste hypersenzitiv. Naše paní Morálka má pravdu.
00:04:25 -Můžu?
-Proč se ptáte? Už jste uvnitř.
00:04:32 Pánové, jobovka! Náš Domov se bude restituovat!
00:04:37 -Pilát kecá!
-Bez větru se ani stéblo nepohne.
00:04:43 Z Austrálie se prý přihlásil příbuzný bývalého majitele!
00:04:51 Lídu napadne, že jsem to věděl, když jsme se domlouvali.
00:04:58 Žádná restituce nebude!
00:05:02 V Milotíně se musel polovina dědků odstěhovat ze zámku!
00:05:09 (Venku:) Pomoc!
00:05:12 -To je Rosťa!
-Křičí jako by ho vraždili.
00:05:17 U zadní branky se něco děje!
00:05:21 Zavolejte sanitku!
00:05:24 -Malá, snědá, tváře divé...
-Držte hubu! Já se tam jdu podívat!
00:05:37 -Kdo je to?
-Je vyřízená.
00:05:41 -Proč jste ji neodnesli?
-Já? A on?
00:05:50 -Pánové, přivezte sanitní vozík!
-Kdo je to?
00:05:53 -Cizí bába. Úplně mrtvá.
-Nechtělo by to spíš furgon?
00:06:01 -Z vás by jeden dostal mladé!
-Pane Zeman, když už, tak jedna!
00:06:10 -Pane Královec, jedeme do Bystřice!
-Chtěl jsem opravit brzdy!
00:06:18 -Opravíte je odpoledne!
-Čeká na vás ten epilepťák.
00:06:27 -Takové výrazy si nechte doma!
-Pořád mluví o restituci.
00:06:34 -Celý Dědkov je z toho na větvi.
-Jaký Dědkov?
00:06:40 Tak nám říkají ve vsi. Předtím jsme byli babinec.
00:06:45 Ať jde dál.
00:06:50 Jaroušku, my budeme hned hotovi.
00:06:56 -Dobrý den.
-To je deputace? Co se děje?
00:07:02 Za brankou jsme našli polomrtvou bábu. Odvezli jsme ji na ošetřovnu.
00:07:11 -Tady není nemocnice!
-Ale obecní skládka je zrušená!
00:07:21 -Snad jsem tak moc neřekla.
-Chápu vás. Úřad je úřad!
00:07:28 Ať sestra zavolá sanitku. Ještě něco?
00:07:36 -Paní ředitelko, čekám návštěvu.
-To je vaše privátní věc.
00:07:46 Bydlet bude ve vsi, ale hostinec tam zrušili.
00:07:52 Mohu zaplatit obědy a večeře pro paní Benhartovou tady u nás?
00:07:59 -Pro jakou paní Bernardovou?
-Jmenuje se paní Lída Benhartová!
00:08:06 Jo, ta vaše... Promiňte. Domluvte se s účetní! Já souhlasím.
00:08:15 Děkuji.
00:08:25 -Dobrý den, pane Marku.
-Rukulíbám, paní ředitelko.
00:08:31 -Tak kdy bude vernisáž?
-Dnes odpoledne.
00:08:37 Pan Landa zahraje na klavír, pan Kozlovský bude recitovat.
00:08:48 -Přijdete se podívat?
-Samozřejmě.
00:08:53 -Co tomu říkáte?
-Je to hezké.
00:09:02 -Anna Kovářová?
-Včera nastoupila v Milotíně.
00:09:08 Ale mají tam zmatky s přestavbou. Ředitel Zyka ji poslal k nám.
00:09:18 Bydlí u Mostu. Proč ji posílají na opačný konec Čech?
00:09:23 Je prý tu doma, narodila se někde v okolí.
00:09:28 -No jo, Hrušová!
-Šla z Milotína pěšky.
00:09:33 -Takovou dálku?
-Myslela, že někoho stopne.
00:09:39 -S touhle bagáží?
-Navíc má bronchiální astma.
00:09:46 Asi měla záchvat. Píchla jsem jí Syntophylin. Teď spí jako zabitá.
00:09:52 -Máme volné lůžko?
-Jedině tady.
00:09:57 Domluvíme to později.
00:10:01 -Už jde!
-Už je tady!
00:10:10 -Prý nás chtějí zrušit!
-Víte něco?
00:10:14 -Prý bude restituce?
-Kam nás odstěhují?
00:10:18 A pořád se mluví o právním státě.
00:10:23 O žádné restituci nic oficiálního nevím!
00:10:29 -Tak řekněte to neoficiální.
-Zeptám se na okrese.
00:10:36 -Jen aby!
-Aby vás neobalamutili.
00:10:43 Lidi, pozor! Šlapete mi po půlroční tvorbě!
00:10:48 Slečno Boženko, pomozte mi!
00:10:53 Omlouvám se, pane Marku, moc mě to mrzí!
00:11:00 -Kde ses tak zřídil, člověče?
-Vybílil jsem hospodu.
00:11:06 -Co se tady děje?
-Vernisáž!
00:11:11 Za komunistů by byl Johnie Walker zasloužilým umělcem.
00:11:17 -Kdo mu dal tu hloupou přezdívku?
-Vám se to nelíbí?
00:11:23 Jako byste hluchoněmému říkal Caruso. A ty jeho malovánky!
00:11:32 Těšte se, až vás přijde posoudit paní Morálka.
00:11:40 -Paní ředitelko, já podávám žádost.
-Copak?
00:11:48 Abyste mi dovolila uzavřít svatbu s Boženkou Pekárkovou.
00:11:56 Aby nás nechali spolu, jestli bude ta restituce.
00:12:04 -Na svatbu povolení nepotřebujete.
-Ale pan Pilát povídal...
00:12:12 -Zatím se nic neděje.
-Povídal, aby pak nebylo pozdě.
00:12:18 On tomu rozumí. Za komunistů pracoval na okrese!
00:12:23 Tak ať vás rovnou sezdá, já vám dávám požehnání.
00:12:41 Pane Šmíd, prý máte přírůstek ve svém zooparku!
00:12:48 -Jo. Mladou kozičku.
-Na co, prosím vás?
00:12:52 Kozí mléko pomáhá na chudokrevnost, na tuberu a taky na potenci!
00:13:01 Že vás to baví, starat se o takový zvěřinec.
00:13:09 Já tomu říkám mládenecká domácnost. Už mám málo zvířat.
00:13:15 Tři kočky, králíky, tucet holubů; veverky a bažanti sem chodí sami.
00:13:23 Vyhojenou srnku jsem už pustil "ins Freie", jak říkával baron.
00:13:34 Co to vyrábíte?
00:13:39 Kytku pro tu paní, co přijede za panem Landou.
00:13:43 Landa je roztoužený jako student.
00:13:49 Landa je gentleman!
00:13:52 Má třetí mízu!
00:13:57 To je hezké, že se na ni těší. Co myslíte, je to jeho milenka?
00:14:03 -Dej pokoj s hloupostmi!
-Zamilovat se není hloupost!
00:14:09 -Kolik ti je, Olinko?
-Bylo mi 35.
00:14:14 Ona má opožděnou pubertu!
00:14:19 Dostala jste někdy tak krásnou kytku?
00:14:24 Jo. V neděli kytku, v pondělí přes hubu.
00:14:31 Krásná kytička! Hotovo? Dvacet!
00:14:42 Jako když loď odplouvá do zámoří.
00:14:48 -Jsi nenapravitelný romantik.
-A ty si na to nemůžeš zvyknout.
00:14:53 Ale snažím se.
00:14:57 Teď už bys mě mohl přivítat. Jsem ráda, že jsme zase spolu.
00:15:05 -Já taky.
-Ale vypadáš polekaně.
00:15:09 -Proč?
-Nevím.
00:15:14 Tvůj termín se přiblížil. Čas jeřabin.
00:15:21 -Dobrý den, pane Marku!
-Návštěva přijela!
00:15:28 Copak malujete?
00:15:33 Jsem tu už potřetí. Nemůžu trefit ten... ten...
00:15:38 -Myslíte kolorit?
-Ten taky.
00:15:45 Červený strom, zelená tráva, modrá obloha... Ten konec léta.
00:15:54 Pro mne jsou jeřabiny znamením, že nám léto dává sbohem.
00:15:59 -A co pavučiny babího léta?
-To už je spíš podzim.
00:16:06 -V tom je rozdíl?
-Ano.
00:16:11 Vy jste léto v plném žáru, kdežto já nebo pan Landa...
00:16:17 -Teď jste tomu dal!
-Promiňte!
00:16:21 Proč se omlouváte? Já vám děkuji za upřímnost.
00:16:27 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:16:50 Už se vám ozvala, Venco?
00:16:54 Ještě ne. Než jí to pošlou, než sestaví odpověď...
00:17:00 -To bude trvat dva týdny.
-Tak zlomte vaz!
00:17:05 Napsal jsem zpáteční adresu.
00:17:09 Myslím, že se to povede. Ta moje fotka byla docela fajn.
00:17:14 Už si ji vede!
00:17:21 -Co na ní vidí?
-Co na něm vidí?
00:17:26 Sluší jim to spolu.
00:17:29 -Pojďte si k nám sednout!
-Představovat vás snad nemusím.
00:17:35 -Na takové dámy se nezapomíná!
-Mladá paní, jste čím dál hezčí.
00:17:41 -On je starý proutník!
-Starý? Je mi teprve 83!
00:17:48 Pan baron proháněl děvčata do 9O.
00:17:54 -Vážení, mám pro vás zprávu!
-Co bude s tou restitucí?
00:18:01 -Budou nás stěhovat?
-Je to skandál!
00:18:05 Na okrese jsem se nic nedozvěděla. Vedoucí je na dovolené.
00:18:11 -To jsou výmluvy.
-Ale mluvila jsem s právníkem.
00:18:17 Domov důchodců musí nový majitel po stanovenou dobu zachovat.
00:18:25 -Je to nemorální!
-V Praze vyhazují lidi na dlažbu!
00:18:33 -Takže si nemusíte dělat starosti!
-Jen aby!
00:18:38 -O restituci jsi mi neřekl.
-Začalo to před pár dny.
00:18:42 Dále vám chci představit...
00:18:46 -Přivedla si posilu!
-A jsi namydlený!
00:18:52 ...paní Kovářovou. Měla nastoupit v Milotíně, ale tam nemají místo.
00:19:00 -Ale my máme taky plno!
-V podkroví je prázdná místnost.
00:19:07 -To je komora pro kočku!
-Kde je volné místo u stolu?
00:19:12 -Támhle!
-Pro cizí bábu?
00:19:16 Paní Kovářová, támhle máte místo. Přeji vám dobré chutnání!
00:19:49 Račte, milostivá! Kozlovský, jméno mé.
00:19:59 Já jsem Šmíd, ředitel zdejší zoologické a botanické zahrady.
00:20:08 -Kdo tady mluvil o bábě na umření?
-Já jsem vás nesl v náručí.
00:20:15 Za nohy, Mistře! A já vás nesl za ramena.
00:20:24 -Ještě že jsem to neviděla.
-Já jsem Zeman.
00:20:28 -Benhartová. Jsem tu na návštěvě.
-Landa. Já sem patřím.
00:20:34 -Olinko, polívčičku!
-Hned jsem u vás, Mistře!
00:20:39 Ať se vám u nás líbí, paní Anno. Dobré chutnání všem!
00:20:50 Lído!
00:20:52 Lído!
00:20:56 -Ahoj!
-Ahoj!
00:21:01 Proč máš tašku? Proč jsi ji nenechala u Stehlíka?
00:21:07 -Už se tam nevrátím.
-Proč? Loni se ti tam líbilo.
00:21:12 -Loni nebyl vdovec. A nepil.
-On tě obtěžoval?
00:21:18 -Musíme najít jiné ubytování.
-Tady ve vsi pochybuji.
00:21:24 -Tak spolu odjedeme.
-Kam?
00:21:29 -Kam budeš chtít.
-Lído, to je trapné. Já nevím...
00:21:37 -Nechceš jet ke mně domů?
-To bys měla pěknou dovolenou.
00:21:45 Měla. Ale já to nemyslím ironicky.
00:21:53 Ty bys to mohl brát jako zkoušku.
00:21:57 Třeba najdeme něco tady blízko.
00:22:03 Já tě k ničemu nenutím. Nejdřív jsi mluvil o Velikonocích,
00:22:09 potom o prázdninách, a nakonec sis vybral svůj poetický "čas jeřabin".
00:22:15 Teď to vypadá, že se k tobě chci nastěhovat kvůli restituci.
00:22:22 Já nevím, čeho se bojíš. Ale rozhodně si nedělej násilí.
00:22:36 Kde máte paní Lídu?
00:22:41 Chtěla se projít sama. Vrátí se k obědu.
00:22:46 -Má recht. A co vy?
-Nerozumím.
00:22:54 -Co máte v plánu?
-Nevím. Jsem v koncích.
00:23:01 Kdepak! Jste na začátku. Ale jste trochu vyděšený.
00:23:11 Vy máte moc kuráže.
00:23:16 Vezmeme to popořádku.
00:23:20 Požádejte ředitelku, aby paní Lída mohla spát tady u nás.
00:23:28 -S tou novou paní Kovářovou.
-Jako dvě uprchlice z Bosny.
00:23:35 Mám pocit, že se cítíte ukřivděný, abyste se mohl litovat
00:23:41 a potom si naopak zase vyčítat.
00:23:47 Vy jste se vším hned hotov!
00:23:51 S tím sebelitováním jste začal už ve vašem manželství.
00:23:57 30 let vám vyčítali, že jste se vetřel do bohaté rodiny.
00:24:03 -A vy jste se litoval.
-Vždyť to znáte jen z doslechu!
00:24:11 Když jste ovdověl, chtěli vás oženit se švagrovou.
00:24:17 Měla přepychovou vilu a milion.
00:24:21 Ale vy jste raději utekl do Domova důchodců. To byl chlapský čin!
00:24:28 Jenže s ním nevystačíte, jestli chcete zůstat svobodný!
00:24:33 -Svobodný dědek.
-O kterého stojí krásná ženská!
00:24:42 A k tomu zdravotní sestra. Co jste to za chlapa?
00:24:49 Něco začnete a hned přemýšlíte, jak z toho vycouvat.
00:24:55 Tomu se říká odpovědnost!
00:25:00 Já z vás mám takový pocit,
00:25:06 že když jste byl ještě učitel, popletl jste hlavu nějaké dívce.
00:25:17 Když se zamilovala, tak jste jí to rozmlouval.
00:25:22 A tak jste si užíval rozkoše z vlastní odříkavé počestnosti.
00:25:29 Tohle je rána pod pás! Je lehké plivat do cizí polévky!
00:25:36 Požádám ředitelku, aby mě umístila do jiného pokoje!
00:25:44 Já jsem smolař.
00:25:50 Před vámi jsem tady půl roku bojoval s nutkáním zabít Piláta.
00:25:56 Vás jsem si na ředitelce doslova vyškemral.
00:26:01 A ono se to takhle zamotalo. Ach jo!
00:26:18 Tak co?
00:26:24 Tak nic.
00:26:28 Pane radektore, vy máte pistoli?
00:26:32 -Pekelný stroj!
-Pozor! Ať vám nebouchne!
00:26:40 -Na zdraví!
-Ať slouží!
00:26:45 -Dědku nestřídmý!
-Každý půl, přece nejsem vyžírka!
00:26:57 Ať žijou děti našich rodičů!
00:27:03 Když uklidíme altán, bude to lepší než ten pokoj v podkroví!
00:27:10 Mohl jste paní Kovářové nabídnout pokoj ve vašem zahradnickém domku.
00:27:16 Z toho by byly jen řeči. Ona je hezká.
00:27:21 A já nejsem imunní, když potkám ženu, která by stála za hřích.
00:27:27 -Ne abyste k ní chodil na zálety!
-Nikdo mě neuvidí.
00:27:35 Tak co?
00:27:39 -Tak jo.
-Děkuji.
00:27:45 Děkuji za sebe i za paní Andu..., za paní Kovářovou.
00:27:58 Paní Kovářová okouzlila všechny muže.
00:28:04 Šmída jsem zpracoval já.
00:28:11 Když se Kovářová nastěhuje do altánu,
00:28:17 uvolní se pokoj v podkroví pro paní Lídu.
00:28:23 Vybouchl jí podnájem ve vsi, Landa je z toho na mrtvici.
00:28:29 -Proč za mnou nepřišel on?
-Je to nad jeho síly.
00:28:34 A taky jste ho předtím odbyla.
00:28:38 -Ještě řekněte, že má ze mě strach!
-To máme všichni. A vy to víte.
00:28:48 Ale udělejte to bez starých dam. Znáte naše pappenheimské.
00:28:57 Vaše, paní ředitelko! Vaše! Děkuji vám za Landu.
00:29:05 Pane Zemane, ať váš přítel nehází placatku od starorežné do koše!
00:29:17 Já mu to vyřídím.
00:29:25 -Paní, nepotřebujete pomoct?
-Děkuji, Olinko, dnes už to stačí.
00:29:32 -Tak dobrou noc.
-Dobrou.
00:29:38 -Po 45 letech se mi splnilo přání.
-Vy jste chtěla od 15 do babince?
00:29:47 Chtěla jsem se vrátit domů. Narodila jsem se tady za kopcem.
00:29:52 Když mi bylo 15, musel táta do dolů. Do Mostu.
00:29:58 Stýskalo se mi. V Mostě jsem si nikdy nezvykla.
00:30:04 Teď jsem konečně doma. Stará, nemocná, ale doma!
00:30:10 -Vždyť jen kvetete!
-Ještě by to chtělo něco navrch!
00:30:15 -Aktšlus!
-Co říkáš, Rosťo?
00:30:18 -Kafe s rumem!
-Tady je kafe, rum dodá Zeman.
00:30:24 -Až dají z Fondu národního majetku!
-Dobrý večer!
00:30:30 -Já tady nemám vařič.
-Já vám půjčím.
00:30:35 Co říkáte? Perfektní byt! Všechna čest stranou.
00:30:40 Vyberte si. Z pravé nebo levé? Nebo strčit jeřabiny do piva?
00:30:47 Když se ptali cikána, jestli chce chleba nebo kafe, řekl: nadrobit.
00:30:53 -Vy jste samá stranda!
-Měli jsme za chalupou 12 jeřábů!
00:31:02 Tak na vaše zdraví!
00:31:07 Na zdraví!
00:31:17 -Pane Zeman.
-Ať vám slouží, milostpaní.
00:31:24 -Kdepak!
-Vy ne!
00:31:29 My si připijeme spolu. Sami!
00:31:35 -V Domově se nesmí pít.
-Nesmí vás chytit.
00:31:41 Já jsem vám nic nepřinesl. Nemáte náhodou památník?
00:31:48 -Proč?
-Napíšu upomínku na návrat domů.
00:31:55 Měla jsem památník ještě ze školy, ale zůstal ve zbořeništi.
00:32:02 -Pane Šmíde, půjčíte mi ten vařič?
-Dnes? -Ne, už je pozdě.
00:32:06 -Správně! Panstvo, večerka!
-Držel jsem vás v náručí!
00:32:14 -Za nohy, Mistře!
-Sladkou dobrou noc!
00:32:25 Zapamatujte si, co se vám bude zdát!
00:32:29 První sen v novém domě se vždy splní.
00:32:35 Já se pak přijdu zeptat.
00:33:23 Televize:
-Vyrazíme na sál!
00:33:29 Buďte vítána, Inuško!
00:33:33 -Hází po ní lasem, ale nevyjde to.
-Asi máš pravdu. Jako vždycky.
00:34:27 Můj manžel pracoval v Sanopsu!
00:34:32 To bylo sanatorium pro elitu, ne nějaká nemocnice na kraji města!
00:34:40 Něco jako je dneska V.I.P.
00:34:47 Prosím vás, není tady někde moje krabice?
00:35:01 Trochu se to vybryndalo.
00:35:05 Dejte to pryč! Nejsem zvyklá pít z pobryndaného nádobí!
00:35:25 Jen když se může producírovat!
00:35:33 Nevyčítej si to! Cítím se tu lépe, než u Stehlíka ve vilce.
00:35:40 Připadám si trapný.
00:35:45 Františku, mám pocit, že jsem přijela nevhod.
00:35:50 To je nesmysl.
00:35:55 Máš strach, že po tobě budu něco chtít?
00:36:00 -Čeho se bojíš?
-Abych ti jednou nebyl na obtíž!
00:36:07 Nebo aby to nebylo naopak, že? (Někdo klepe.)
00:36:20 Promiňte, že ruším. Není tu někde červená krabice?
00:36:29 -Není to tahle?
-To se mi ulevilo! Děkuji!
00:36:36 -Chcete si s námi vypít skleničku?
-Ne. Po tom inhalování...
00:36:43 -Mám astma. Užívám Berodual.
-Trochu vína můžete.
00:36:48 Dva jsou společnost. Tři, to už je tlačenice.
00:36:54 Ale jen když jsou ti dva zamilovaní!
00:37:03 Dobrý večer.
00:37:08 Milostivá paní, přišel jsem vám popřát dobrou moc.
00:37:28 Paní Andulko! Paní Kovářová!
00:37:36 -Šel jsem náhodou kolem.
-Kecáte!
00:37:43 -Račte.
-Až po vás!
00:37:49 Mládenci, žádný strach! Má náhubek!
00:37:55 To je ale potvora baskervilská!
00:38:01 Nový přírůstek do mé domácnosti. Od policajtů z Bystřice.
00:38:06 Už je starý. Pojď, majore Hajajo, aby se Andulka nepolekala.
00:38:15 Tak Andulka! Podívejme se!
00:38:21 Když zbourali v Mostě můj domek, nabídli mi byt 1+1 na sídlišti.
00:38:26 Ale já raději požádala o umístění v Domově důchodců v tomto kraji.
00:38:36 Hezká žena to má všude snadnější.
00:38:41 To se mýlíte. Spíše naopak.
00:38:46 Celý život jsem byla nejradši sama.
00:38:52 Nevím, jestli do takového kolektivu už pasuju.
00:38:58 Sem nemusíte pasovat ani za 20 let.
00:39:06 Dobrou noc. Děkuji za víno.
00:39:13 Dobrou noc.
00:39:20 -Děkuji, sestro. Co naše babi?
-Jako obvykle. Vysoký tlak.
00:39:25 -A paní Kovářová?
-Asi se cítí dobře.
00:39:31 -Je v milostném obležení seniorů.
-Pokukují po ní i mladší.
00:39:37 Jedu do servisu. Potřebujete něco z Bystřice?
00:39:43 V drogerii vezměte dva balíky!
00:39:48 -Co koukáte?
-Máte hezkou nohu.
00:39:53 -Nekoukejte, kam nemáte!
-Dejte tam ceduli KOUKÁNÍ ZAKÁZÁNO!
00:40:01 -Koukejte se na nohy své nevěsty.
-Takové narážky bych si vyprosil!
00:40:09 Dostal jsem kopačky i na ten druhý inzerát.
00:40:15 Prosím vás, jen žádnou zpověď!
00:40:19 -Nemáte cit pro obyčejného člověka!
-Nechci kibicovat do vašich lásek.
00:40:28 -Vy jste prima kluk, ale moc hr.
-Máma mě chce oženit!
00:40:33 S takovou buchtou od sousedů!
00:40:38 -Jste chlap, tak se jim postavte!
-No jo, no.
00:40:46 Už moje první láska byl starší muž. Manžel byl starší o 25 let.
00:40:54 V roce 1982 utekl do Anglie. Mně už se to nepovedlo.
00:41:00 Pak se vrátil a za rok umřel.
00:41:04 Landa je mu podobný. Ale je mladší a náturu má jako ženská.
00:41:09 A vy?
00:41:13 Jakou mám náturu? Nevím. Nijakou.
00:41:20 Když je někdo přecitlivělý, je to stejné, jako když je bezcitný.
00:41:28 Začínám si připadat, jako bych ho uháněla.
00:41:35 -To jste zachránila před demolicí?
-Většinu věcí mám u známých.
00:41:40 Zajedu si pro ně, až budu mít trvalé bydliště.
00:41:46 -Je to hrozné, že vám zbourali dům.
-Nikdy jsem se tam necítila doma.
00:41:55 Když někdo řekl domov, vybavil se mi tenhle kraj.
00:42:02 To je dárek od mého prvního. Dnes už to není moderní.
00:42:08 -Potom už jste se nevdala?
-Vdala, ale už to nebylo ono.
00:42:16 Podruhé, potřetí to už není ono. Ten první všechny přetrumfne.
00:42:23 V mojí paměti se osudy překrývají. Podoby se prolínají jedno do druhé.
00:42:31 A ve Františkovi je mám všechny pohromadě.
00:42:36 -Viděl jsem je spolu!
-Landu a tu...?
00:42:41 Vedli se za ruce jako milenci!
00:42:47 Láska po padesátce je dobrá jen pro špatný televizní seriál!
00:42:53 Já si dodnes pamatuji, když jsem se prvně zamiloval.
00:42:59 Vzpomínka je soukromá věc. Neohrožuje veřejnou morálku.
00:43:07 Slyšel jsem, že prezident Masaryk měl přítelkyni po 75.
00:43:15 V tom přece věk není důležitý!
00:43:20 Aby se člověk dokázal zamilovat, musí mít štěstí.
00:43:25 A nadání! Jako třeba básník nebo virtuos.
00:43:31 To je věc vkusu a osobní morálky. Nepomlouvejte prezidenta Masaryka!
00:43:40 Jeden německý básník se v 8O letech zamiloval do dívky, které bylo 18.
00:43:47 -Já vím, Goethe!
-Proč nejste na čerstvém vzduchu?
00:43:54 Ukažte nám, co jste vytvořil.
00:44:00 -To je hezké, pane Marku.
-Dám to přítelkyni pana Landy.
00:44:10 Hezké! Podívejte!
00:44:15 Za tímhle kopcem jsem se narodila! Hezké! Podívejte se, Boženko!
00:44:25 -To jste maloval vy?
-Líbí se vám to?
00:44:30 Tak si to vezměte. Já namaluji paní Lídě něco jiného.
00:44:36 To nemůžu. Paní Lídě by to bylo líto.
00:44:41 Asi máte pravdu. S dovolením!
00:44:49 Já jsem nešika! Co teď?
00:44:54 -Nešlo by to opravit?
-Ani bohovi!
00:45:01 Byla od paní primářky na očním. Po operaci. Na památku.
00:45:10 Pošta!
00:45:13 Pošta!
00:45:16 -Kde je paní Hermannová!
-Touhle dobou drží siestu.
00:45:23 -Pan Zeman!
-Šel ke mlýnu.
00:45:27 -Má tu dopis z Kanady!
-Ukaž!
00:45:34 Kdo mu píše? Stejná žena jako v březnu.
00:45:43 -Toronto!
-Pan Zeman je mezinárodní formát.
00:45:49 -Já mu to dám.
-Jen do vlastních rukou!
00:45:58 -Vy pláčete kvůli bižutérii?
-Vám se to řekne!
00:46:03 Olinko!
00:46:07 -Vy mi to dáte?
-Když vám to spraví náladu.
00:46:12 -Zadarmo?
-Takhle si kupuje lidi! Podívejte!
00:46:18 Pane Zemane, přišel vám dopis z ciziny!
00:46:23 To bude omyl. Všechny styky jsem přerušil.
00:46:28 -Proč?
-Pro slepičí kvoč!
00:46:31 Nechtěla jsem být vlezlá.
00:46:36 Promiňte. Já když chytnu slinu, tak mi občas ujede huba.
00:46:42 Mě by mrzelo, kdybyste si myslel, že jsem vtíravá.
00:46:48 Paní Kovářová, chudáka Kozlovského omotává milostné babí léto.
00:46:57 Za to já nemůžu.
00:47:01 Srdce to lidské, ach bože, prebože, za zlobu može snad,za lásku nemože.
00:47:08 -Proč mi to říkáte?
-Buďte opatrná, ať neztratí hlavu!
00:47:15 Už jedna láska se mu nepovedla. Ta láska byla divadlo!
00:47:25 -Ale vy jste také hrál divadlo.
-Jen jsem o něm psal do novin.
00:47:33 Potom mě poslali na vysokou školu pro topiče a skladníky.
00:47:39 -Za Husáka?
-Za blbost.
00:47:44 Za tu totalitní i mou vlastní. To jsem ještě věřil na charakter.
00:47:53 Paní Kovářová, vy byste mohla pracovat u kriminálky.
00:47:59 Byla by z vás dobrá vyšetřovatelka!
00:48:12 Ne, Františku. Zajdi si na oběd a potom se u tebe sejdeme.
00:48:24 -Landovi.
-Vy už jste je zesobášila?
00:48:29 -Sluší jim to.
-Vy jste kuplířka nebo sudička?
00:48:38 Copak se musíte do všeho namočit?
00:49:21 Jak se máte, pane Královec?
00:49:26 Nijak!
00:49:30 Vy jste smutný. Už se na to nemůžu dívat.
00:49:36 Tak se nedívejte!
00:49:41 Kdybyste potřeboval...
00:49:46 Nic nepotřebuji!
00:49:52 Tady vypukla erotická epidemie!
00:49:58 Nemůžu odtud vypadnout jen tak! Jako tokající tetřev!
00:50:05 Nechci, abys dělal něco pod svoji úroveň!
00:50:14 -Promiňte, já nevěděl, že tu jste.
-My už odcházíme.
00:50:21 -Hledal vás Rosťa.
-Nechal mi tady dopis?
00:50:27 Dá vám ho jen do vlastních rukou. Za štamprli.
00:50:37 Někdy se navzdory dobré vůli nepodaří dosáhnout konsensu.
00:50:47 -Pane Zeman, pošta!
-Moment, Rosťo.
00:50:53 Víte, co si dodnes nejvíc vyčítám?
00:50:57 Že mou vinou někdy někdo uronil kvůli mně jedinou slzu!
00:51:08 -Proč mi to říkáte?
-Jen tak.
00:51:17 Až z Kanady! Od stejné ženy jako v březnu.
00:51:26 -Cože?
-Povídal to pan Pilát.
00:51:30 -Tys mi něco přinesl v březnu?
-To jste ještě bydlel s Pilátem.
00:51:36 Byl jste trochu opilý, tak to vzal on.
00:51:41 -V březnu?
-Můžu se napít.
00:51:46 -Chceš skleničku?
-Ne. Tak se nepozná, kolik vypiju.
00:51:56 Dobrý večer.
00:52:02 Apartní!
00:52:05 -Má to šmrnc!
-To asi bylo drahé!
00:52:10 Mám to ze sekáče! Ale nikdo nepozná, že už to někdo měl na sobě.
00:52:16 Tobě to sluší!
00:52:22 Venca chodí vždycky později!
00:52:28 -Pane Pilát, na moment!
-Až po večeři.
00:52:33 -To bude chvilka.
-Co si přejete?
00:52:39 V březnu mi přišel dopis z Kanady. To jsme ještě bydleli spolu.
00:52:44 -A co má být?
-Rosťa přinesl dopis a dal ho vám.
00:52:53 -Kam jste ho zašantročil?
-Vaše korespondence mě nezajímala.
00:53:00 Ale zajímala! Co jste s tím dopisem udělal?
00:53:08 -Kam zmizel?
-Asi ho máte někde zahrabaný!
00:53:16 Vyřiďte si své soukromé věci jindy!
00:53:20 Moment! Vy jste mi ten dopis nedal! To bych si pamatoval!
00:53:27 Houby pamatoval. Byl jste opilý a vzteklý. Proto jsem se odstěhoval.
00:53:33 -To psaní, Piláte!
-Trhni si nohou, ožralo!
00:53:39 Napřed trhnu jednu tobě, hajzle!
00:53:47 Copak jsme v hospodě?
00:53:55 Já nezačal. Já ne. To všechno on!
00:54:03 -My vám to dosvědčíme!
-Dojděte pro ředitelku!
00:54:08 -Venca už odvezl ředitelku domů.
-Proč vás uhodil?
00:54:14 Kvůli starému dopisu od ženské.
00:54:22 Všechny zdejší nepříjemnosti jsou kvůli ženské.
00:54:28 Můj manžel působil v Sanopsu.
00:54:33 Říkal, že většinu zdravotních problémů mají na svědomí ženské.
00:54:41 Já mám stejnou zkušenost z mých jazykových semestrů.
00:55:31 Pane Zeman, můžu?
00:55:37 Potřebuji napsat inzerát. Nějak šikovně, aby zabral.
00:55:45 -Potom, Venco, potom.
-Může být delší, peníze mám.
00:55:52 -Nechci to zadarmo.
-Potom, Venco.
00:55:59 Na takovou věc se nespěchá!
00:56:03 -Je tu Lída?
-Já jsem ji neviděl.
00:56:08 K večeři nepřišla a pokoj v podkroví je prázdný!
00:56:14 Venco, uděláme to zítra. Počkejte! Tu flašku odneste!
00:56:20 Nepřichází v úvahu. To byste mě urazil.
00:56:29 Děláte generální úklid?
00:56:39 Udělal jsem hroznou hovadinu! Pokud ji nemá na svědomí Pilát.
00:56:45 Ale jak to po půl roce zjistit?
00:56:51 Tenhle dopis mi přišel v březnu od dcery z Kanady.
00:56:58 Já jsem byl tenkrát opilý.
00:57:06 Dopis jsem vůbec nečetl. Strčil jsem ho do škatule.
00:57:15 Já jsem se s tou holkou rozešel ve zlém.
00:57:24 Před 16 lety zůstala v Kanadě.
00:57:29 Vdala se, rozvedla, ale děti neměla.
00:57:35 Na jaře jí doktoři něco našli, měla jít na těžkou operaci.
00:57:43 Napsala mi, abych jí tu operaci zařídil doma.
00:57:58 A tohle mi od ní přišlo včera.
00:58:04 Hořké "poděkování" za otcovskou pomoc.
00:58:13 -To je mi líto. Co budete dělat?
-Ráno jí zavolám z pošty.
00:58:24 -Zavolejte jí hned z kanceláře.
-Ředitelka tam není.
00:58:30 Klíč je na ošetřovně.
00:58:35 -Není to hloupé?
-Není.
00:58:39 Šel bych s vámi, ale musím hledat Lídu. Trochu jsme se pohádali.
00:58:50 Děti, já jdu spát. Špatně se mi dýchá.
00:58:57 Něco je ve vzduchu, v noci asi bude bouřka.
00:59:06 -Kde jsou? Půjdeme pro ně?
-Ano, půjdeme spolu.
00:59:11 -Andulko, mám pro vás misku jahod.
-Dědo, vy mi lezete do zelí!
00:59:19 Proti mně, nemáte šanci, mladej! Vaše zelí proti mým jahodám!
00:59:30 Pane Piláte, já vám nevěřím.
00:59:36 Ale nedostatek důkazů mě nutí, abych se vám omluvil. Promiňte.
00:59:45 -Proč tak potichu?
-Pane Zemane!
00:59:51 Když jste mě přede všemi zfackoval, tak se také přede všemi omluvte!
01:00:06 Vážení spoluobyvatelé, já se před vámi všemi omlouvám
01:00:13 panu Pilátovi za tu facku a za hrubiánství.
01:00:21 A co vaše nespravedlivé nařčení?
01:00:27 Tím si nejsem docela jistý. Ale omlouvám se i za to.
01:00:35 Já žasnu. Co se to děje?
01:00:41 -Ztratila se mi peněženka!
-Cože? Tady? To není možné!
01:00:47 Když jsem si svlékala sako, měla jsem ji v kapse!
01:00:54 -Ke všemu se tady začalo krást!
-Tady se nikdy nic neztratilo!
01:01:01 Rvačky, dýchánky v altánu, separé pro cizí ženské, to je hrůza!
01:01:06 -Komfort jen pro cizí ženské!
-To za mých mladých let nebylo!
01:01:14 -Myslíte za Rakouska?
-Pane Kozlovský, nejste na divadle!
01:01:20 To je škoda. V takové komedii bych rád hrál.
01:01:26 Vy jste moc nehrál. Pouze jste stavěl kulisy!
01:01:33 Hrál jsem na záskok 20 rolí! Hrál jsem hrobníka v Hamletovi.
01:01:40 Jestli vám ale to jméno něco říká!
01:01:45 Pane, já neučila na zvláštní škole, já učila cizí vysokoškoláky.
01:01:53 Já nemám mindráky jako někdo!
01:01:59 Můj manžel napsal studii o mindrácích zneuznaných talentů!
01:02:06 Váš manžel jezdil v Sanopsu se sanitkou.
01:02:12 A vy jste na pionýrském táboře učila černé huby český jazyk!
01:02:18 -Ještě za komunistů!
-Že vám není hanba! To jste umělec!
01:02:24 Komedianti jsou s hanbou jedna ruka!
01:02:30 -Co mám dělat? Mám to ohlásit?
-Opravdu jste přišla s peněženkou.
01:02:37 -Čestné slovo!
-Tak ji musíme najít tady!
01:02:43 Chcete lidem prohlížet kapsy?
01:02:47 Kdo má čisté svědomí, tomu to nebude vadit.
01:02:52 Já už začínám. Potřebuji si ještě něco zařídit.
01:02:59 Jak trapný, plytký, bezúčelný mi připadá ten celý svět! Ó fuj!
01:03:08 To je z Hamleta. Čtyři kapitáni teď můžou začít s filcováním.
01:03:13 -Taková ostuda!
-A všechno kvůli jedné ženštině!
01:03:25 Předevčírem jsem byla šťastná, že jsem doma.
01:03:30 Teď toho lituji. Ale nikdy jsem nic nevzala.
01:03:36 Kapsy nemám. Jdu na ošetřovnu, aby mě sestra prohlédla i vespod.
01:03:45 -Aničko, já půjdu s vámi.
-Až vám prohlédnou kapsy!
01:03:54 Doba, vymklá z kloubů, šílí...
01:04:00 Dejte mi pokoj s tou šaškárnou! Já jdu spát!
01:04:08 Prohledejte jídelnu a své svršky! Třeba se to někam připletlo.
01:04:18 Jediné zrnko špíny zostudí i to, co bylo vznešené.
01:04:23 -Byla tu Lída?
-Ne.
01:04:27 Její pokoj je prázdný. Kdy jede poslední vlak do Olbramovic?
01:04:34 Za 20 minut.
01:04:47 Dávno už mohla mít nový telefon. Ale jí se líbí starožitnosti!
01:04:54 -Dědkové ji nestačí? To je křáp!
-Pro starobinec jako dělaný.
01:05:02 -Už je to dobré!
-Držte mi to u lampy, abych viděl.
01:05:09 O132...
01:05:13 -Je tu paní ředitelka?
-Nevyrušujte! My voláme do Kanady!
01:05:20 Řekněte ředitelce, že jsem musel z rodinných důvodů odjet.
01:05:29 -Tak se u ní stavte.
-Já strašně spěchám.
01:05:35 Děkuji vám. Dobrou noc.
01:05:44 -Už to zase chrastí a praská!
-Já se na to vyprdnu!
01:05:48 Už je to dobré. O132...
01:06:00 Dobrý večer. Tady Votice. Stanice číslo ... 95123.
01:06:12 Ano, čekám,
01:06:16 Volám Kanadu 416832513.
01:06:28 Takový svět se z Dědkova nikdy nevolal!
01:06:41 Lído!
01:07:06 -Kdo je to?
-Já. Kozlovský.
01:07:11 Šel jsem se jen podívat, pane Šmíd. Anička už tu není.
01:07:21 Já se jí nedivím. Takový zakyslý babinec!
01:07:27 Pojď, majore, obejdeme to kolem. Nezapomeňte zhasnout!
01:07:36 Ta peněženka se nakonec našla v jídelně pod věšáky.
01:07:47 Ono to asi nemohlo dopadnout jinak. I bez té peněženky.
01:07:54 Kdysi jsme hráli v divadle komedii. Jmenovala se Bezejmenná hvězda.
01:08:05 Na nádraží rumunského městečka se večer objevila neznámá kráska.
01:08:13 -Omylem vystoupila a vlak jí ujel.
-No jo, Rumunka!
01:08:22 Okouzlila všechny muže, ale k ránu zmizela.
01:08:31 Jako létavice na nebi. Jako naše Anička.
01:08:37 Co to máte?
01:08:40 Ale! Hvězdy prý nejvíce padají, když zrají jeřabiny.
01:08:46 Co si přejete, když padá hvězda, to se vám splní.
01:08:52 Tou dobou taky bývaly veselky, aby se děti rodily v máji.
01:08:57 Ale nevěsty to většinou stihly do Vánoc.
01:09:03 Jestli se Landa odstěhuje, vezmete si mě na pokoj?
01:09:09 -Pilát mi leze na nervy.
-Vy moc chrápete.
01:09:14 Seženu vám německé ucpávky do uší!
01:09:20 -Dobrý večer!
-Dobrý večer.
01:09:25 -Co se tady dělo?
-Nic. Dohromady nic.
01:09:32 Jen já jsem telefonoval do Kanady. Ale ohlásil jsem to na ošetřovně.
01:09:39 Sestra mi volala, že tu byla rvačka a loupežné přepadení.
01:09:45 Mezilidské vztahy jsou prý v katastrofálním stavu.
01:09:50 To není všechno. Landa musel odcestovat.
01:09:57 Z rodinných důvodů.
01:10:02 -On má nějakou rodinu?
-Asi bude mít.
01:10:08 -A paní Kovářová odešla.
-Zmizela jako ta bezejmenná hvězda!
01:10:16 Hovno! Vystrnadila ji paní Morálka. Ale to se do rána zapomene.
01:10:23 Nakonec budou všichni rádi,
01:10:27 že se Dědkov vrátil do starých kolejí, milostpaní.
01:10:34 Neříkejte mi milostpaní. To vypadám tak hrozně?
01:10:40 Teď jsem si vzpomněl! Ta bezejmenná hvězda se jmenovala Mona!
01:10:46 Náš Cyrano začal vzpomínat na pletky s nějakou Rumunkou.
01:10:56 Chcete si cvaknout?
01:11:03 Ne. Někdo to uvidí, pošle na okres udání,
01:11:08 a já třeba přijdu o práci!
01:11:13 Jen kvůli vám, abyste si nemyslel, že jsem milostpaní. Na zdraví!
01:11:22 Jestli vám alkohol vadí v práci, tak nepracujte.
01:11:30 -To řekl velký básník.
-Velký moravský básník!
01:11:36 Vy teda máte znalosti! Já smekám!
01:11:40 Nemusíte. Říkáte mi to už potřetí, sklerotiku!
01:11:46 Ta vás utřela!
01:11:50 Když vás utře taková osobnost, je to rozkoš, Mistře!
01:11:57 Dobrou noc. Nerušte noční klid!
01:12:06 Mimochodem, restituce se nekoná!
Ve venkovském domově důchodců se žije v poklidu a existují tu letité přátelské i nepřátelské vztahy. Jednoho dne najdou obyvatelé domova ležet u dveří zbědovanou, vyčerpanou osobu. Druhý den se však ubožačka promění v půvabnou dámu, která se stane objektem pozornosti zejména mužské populace. Její šarm vyvolá v domově zvláštní citovou epidemii – v lidech se probouzí usínající aktivita, zájem o nejbližší i vzdálenější svět, pocit větší potřeby tolerance. Lyrická televizní hra režiséra P. Háši a dramatika F. Pavlíčka s K. Fialovou v hlavní roli vypráví o podivuhodném vlivu lásky na lidský život, třebas již dovršený a vyrovnaný. Na život v čase jeřabin.