Cyklus komedií o trampotách partnerského soužití. Tentokrát na téma nezvládnutelné žárlivosti. ### Hrají: V. Preiss, J. Švandová, J. Kanyza, N. Konvalinková, L. Krbová, A. Černá, J. Zadražil a další. Scénář Petr Zelenka a Miroslav Plzák, od jehož narození nedávno uplynulo 95 let. Kamera J. Kadaňka. Režie D. Klein
00:01:04 Žárlivost.
00:01:09 Zatímco pravý žárlivec žárlí, aniž by k tomu měl nejmenší důvod,
00:01:14 lze člověka celkem normálního rozžárlit.
00:01:20 Po jedné špatné zkušenosti s nevěrnou ženou,
00:01:25 najde malý nepřímý důkaz nevěry.
00:01:32 Je pevně přesvědčen, že ji musí odhalit a potrestat.
00:01:48 Aby ji odhalil, je ochoten udělat všechno.
00:01:56 Tento příběh se stal i když je to neuvěřitelné,
00:02:01 v jedné pražské čtvrti v místech zvaných Palmovka.
00:02:21 -Kdo je v koupelně?
-Alice.
00:02:24 -Jak to, že není ve škole?
-Má od 10 hodin.
00:02:27 Když má od 10 hodin, proč je v koupelně a ne v posteli?
00:02:34 Kam jdeš? Myslel jsem, že máte schůzi od osmi.
00:02:38 -Když chceš kontrolovat, musíš...
-Nechci! Chci do koupelny.
00:02:45 Schůzi jsme měli včera. Dneska jsem celý den v práci.
00:03:05 -Volala jste moji ženu?
-Ano. Není tam.
00:03:12 Není v práci? Říkala, že bude mimo Prahu.
00:03:24 Já vás zastupuji, ale to neznamená, že mě můžete navádět.
00:03:30 V rozvodovém návrhu jsme uvedli, že máte s manželem nejasnosti.
00:03:38 Neřekla jste mi, že máte milence a váš manžel na to přišel.
00:03:45 Poroučím se, paní Hamburgerová.
00:03:49 -Paní Brambergerová.
-Já vím.
00:03:53 -Pondělí je den leklé ryby.
-Nebo zaříznutého kohouta.
00:03:58 -A ne snad?
-Vy byste neměl brát rozvody.
00:04:02 -To říká doktor Malec?
-Ne, to říkám já. Zmáhá vás to.
00:04:07 Mě to zmáhá, ale také inspiruje.
00:04:12 Teď, když o tom přemýšlím, tak říkala, že bude v práci.
00:04:18 -Kdo?
-Moje žena.
00:04:22 To nic nedokazuje. Je půl druhé. Možná skončila dřív a je doma...
00:04:29 Nevadilo by vám, kdybych si něco bleskurychle zařídil...
00:04:55 Máma říkala, že až vyrostu, tak budu na chlapy.
00:05:00 -A jseš?
-Asi jo. Na jednoho určitě.
00:05:06 -Proč se vaši rozvedli?
-Dospělým to nikdy dlouho neklape.
00:05:11 Četl jsem, že ženské a chlapi byli dva druhy, které se vyvíjely zvlášť
00:05:18 Ženské v Severní Americe a chlapi v Africe.
00:05:23 Pak se setkali a omylem se spářili mezi sebou. Proto to nefunguje.
00:05:31 Až na výjimky.
00:06:14 Věříš, že tě mám opravdu rád?
00:06:17 Věřím. Kdybych ti nevěřila, tak bys tady se mnou nebyl.
00:06:45 -Kdo to je?
-Asi táta.
00:07:25 Táto, to je ale nadělení, viď?
00:07:37 Pane doktore, my si dáváme pozor. Teda já si dávám pozor.
00:07:45 Ale v nejhorším případě jsem ochoten si Alici vzít.
00:07:49 Teda v nejhorším případě... kdybyste na tom trval...
00:07:59 -Stejně se chceme brát...
-O tom nic nevím.
00:08:06 Nebo vám pomůžu opravit televizi.
00:08:15 Promiňte, já jsem se nepředstavil. Pavel Hrubeš.
00:08:23 Já jsem Kříž.
00:08:30 -Vidíte, neumím se chovat.
-To se vám nedivím. Já taky ne.
00:08:36 -Dáte si?
-Děkuju, já nepiji.
00:08:41 Pavel studuje Elektro.
00:08:46 Na rovinu. Nepřijel jsem vás špehovat.
00:08:51 -A koho teda?
-Vlastně nikoho.
00:08:56 Promiňte, na okamžik.
00:09:03 Jana mě obelhala. Měla být dnes v práci a nebyla tam.
00:09:08 -Myslíš, že má chlapa?
-To je jasné, to nepopřeš.
00:09:15 -Třeba šla k holiči.
-Víš, jak to bylo s tvou matkou?
00:09:20 -Jana taková není.
-To doufám.
00:09:26 Říkala vám Alice, že moje bývalá žena utekla do USA.
00:09:30 Ne.
00:09:34 Dva roky se milovala s člověkem, který se jmenoval Skalenakis.
00:09:40 To je jméno a s ním utekla do Kalifornie.
00:09:46 Pochopte, že nechci, aby se historie opakovala.
00:09:52 -Myslím, že to Pavla nezajímá.
-Zajímá mě to.
00:09:57 Chodíte s naší dcerou. Naši rodinu musíte brát jako celek.
00:10:06 Nejhorší je, že se ženám prostě nedá věřit.
00:10:11 -Některým ano.
-Víte, co mi řekla bývalá žena?
00:10:16 Řekla, že nemůže se mnou žít. Seju okolo sebe něco škodlivého.
00:10:23 Co tím myslela?
00:10:27 Nevím. Když vám to řekne ženská, musíte se zamyslet.
00:10:33 Zjistil jsem, že v tomhle světě plném válek, krutostí a odpadků,
00:10:39 nejistota se stala jistotou. Potřebuji mít věrnou ženu.
00:10:47 -Vidíte to moc smutně.
-Kdyby vám byla Alice nevěrná...
00:10:54 -Teda táto, já žasnu!
-Já taky žasnu.
00:10:58 Tvému tátovi nasazují parohy a tebe to vůbec nezajímá.
00:11:01 -A co čekáš?
-Že mi pomůžeš.
00:11:04 -Třeba bych vám mohl pomoct já.
-Pavle!
00:11:10 -Má právo vědět, proč je obelháván.
-To víte, že mám.
00:11:14 -Proboha, tak ať se Jany zeptá.
-Vzpomínáš, jak jsem se ptal matky?
00:11:20 -Říkala jednu lež za druhou.
-Napojil jste ji na detektor lži?
00:11:26 -Už je to tady.
-Můžu vám namontovat odposlech...
00:11:32 To snad nebude nutné. Děkuji za vaši nabídku.
00:11:40 Jste oba blázni.
00:11:47 -Vypadá to jako zázrak.
-Tebe to s Jiřím nebaví.
00:11:54 -Snad nežárlíš na mého muže.
-To bych si nikdy nedovolil.
00:12:00 Měla jsi mu říct, že jsi změnila zaměstnání.
00:12:04 Až budu u tebe dělat dlouho, tak mu to řeknu.
00:12:09 Nechci, aby mi začal zase nějak pomáhat.
00:12:14 Mně se zdá, že je to fajn chlap. Já ho moc neznám.
00:12:25 Je fajn. Ale on si myslí, že bych neměla pracovat.
00:12:33 Má strach z dvoukariérových manželství.
00:12:41 -On se rád do všeho plete.
-Aha.
00:12:49 Myslím si, že bysme se neměli tak často scházet, když dělám u tebe.
00:12:56 Jak často?
00:12:59 Pochop, nemůžu mít každý týden schůzi v podniku, kde nedělám.
00:13:06 Ty máš zase výčitky svědomí.
00:13:11 Nemám. Jenom si říkám, co jsem vlastně zač.
00:13:17 -Kamarádi.
-Aha.
00:13:21 Jsme kamarádi, co mají svoje starosti a svoje radosti.
00:13:26 Pouze spolu spíme. Ostatní je v úplné počestnosti.
00:13:32 -Jak bylo v práci?
-Dobrý.
00:13:36 -A co ty?
-Mám peklo s Brambergerovou.
00:13:41 Zatajila mi, že má chlapa. Mně, svému obhájci. Chápeš to?
00:13:46 -Třeba ti nedůvěřuje.
-Svému obhájci by měla věřit.
00:13:52 -Svému partnerovi věří.
-Nemůže, rozvádí se s ním.
00:13:58 To je nejzajímavější část rozvodu.
00:14:02 Dva lidé, kteří si byli nejblíž, mají povoleno si nevěřit.
00:14:09 Pro někoho je to osvobozující, že se opět k sobě vracejí.
00:14:15 To není jako my. My si věříme. Důvěřuješ mi?
00:14:20 Důvěřuju, ale vystydne ti to.
00:14:26 To je dobře. Já ti taky důvěřuju.
00:14:30 Důvěřovala bys mi i v případě, že já bych ti nedůvěřoval?
00:14:36 Co je to za otázku?
00:14:39 Co bys dělala, kdybys zjistila, že jsem ti byl nevěrný?
00:14:44 -Tys mi byl nevěrný?
-Ne. Ale kdybych byl.
00:14:49 Na nesmyslné otázky neodpovídám.
00:14:53 To je škoda, protože hloupé otázky bývají míněny nejupřimněji.
00:14:59 Vycházím z přesvědčení, že mě nepodvádíš.
00:15:05 Nezdá se ti, že mě tím trochu urážíš?
00:15:10 Jirko, ty se chováš jako zakomplexovaný puberťák.
00:15:15 Zakomplexovaný puberťák... Odkud máš ten výraz?
00:15:18 -Chceš mi nařizovat?
-Ne. Nedá se s tebou vážně mluvit.
00:15:24 Vážně ano.
00:15:45 -Děje se něco?
-Ne, nic.
00:15:50 -Tak proč si mě prohlížíš?
-Já si tě neprohlížím.
00:15:56 -Ale ano. Prohlížíš si mě.
-Chci si tě láskyplně prohlížet.
00:16:04 -Ty si mě neprohlížíš láskyplně!
-A jak si tě prohlížím?
00:16:11 Zkoumavě. A ty to víš.
00:16:14 Prosím tě. Prostě se na tebe dívám. Mám tě rád.
00:16:20 Co to máš tady na krku?
00:16:27 -To mám od šály.
-Asi alergie na vlnu.
00:16:36 Tak to je v pořádku.
00:16:52 Proč si mě prohlížíš?
00:16:58 Co se to s náma děje. Dřív jsme si o všem promluvili.
00:17:07 O čem mám s tebou mluvit?
00:17:11 Po 8 letech manželství se bavíme pouze o prohlížení.
00:17:19 Nejhorší je, že po 8 letech si mě jenom prohlížíš.
00:18:42 Vítám vás, pane doktore. Co to má znamenat? Je jedenáct pryč.
00:18:49 Včera, netušila jsem, že se už nevrátíte.
00:18:52 Vsadím se, že doktor Malec tady byl až do šesti.
00:18:55 -Byl jste za paní Brambergerovou?
-Ne. Byl jsem někde jinde.
00:19:00 Víte, že Jana vybírala třikrát za sebou z běžného účtu?
00:19:06 Jdu do kanceláře a budu volat a vy nebudete poslouchat, jasné?
00:19:12 Ten příkaz neumím splnit. Jsem ženská.
00:19:17 Když jste si do dnešního dne nevšiml...
00:19:21 No dobře. Jsou hovory, kdy se hodí mít svědka.
00:19:34 Prodejna oděvů? Tak to bude omyl.
00:19:45 -TELEFON ZVONÍ.
-Prosím.
00:19:55 -Kříž. S kým to mluvím?
-U telefonu Eva Blažková.
00:20:02 Paní, potřebuji s vámi něco projednat. Můžete mi zavolat.
00:20:10 -To je v pořádku.
-Rád bych přešel přímo k věci.
00:20:18 Neřekl váš manžel doma někdy jméno Jana Křížová?
00:20:23 -Nevzpomínám si.
-A zakomplexovaný puberťák?
00:20:28 Prosím?
00:20:31 -Jsou dny, kdy není váš muž doma?
-Proč se ptáte?
00:20:35 -Ano nebo ne?
-Manžel často cestuje.
00:20:42 -Co dělá váš manžel?
-Má butik.
00:20:47 -Laura?
-Ano.
00:20:51 Paní Blažková, navrhuji, abychom se sešli. Co nejdříve.
00:20:55 -Já se nechci seznamovat.
-Taky se nechci seznamovat.
00:21:00 Tak proč se budeme scházet?
00:21:04 Mám důvodné podezření, že váš manžel chodí s mojí ženou.
00:21:16 Víte dobře, že jste byl viděn, jak se neúčastníte biologie.
00:21:21 Místo toho se potulujete v okolí sexshopu.
00:21:27 -Prosím.
-Co prosím?
00:21:29 -Řekla jste "s dovolením".
-To je všechno, co mi řeknete?
00:21:34 Nepotuloval jsem se blízko sexshopu Prostě jsem tam vešel.
00:21:40 Ve vašem věku se máte dívat pouze do výlohy.
00:21:48 Chtěl jsem navázat na učivo biologických praktik.
00:21:53 To není soutěž o nejvtipnější odpověď. Neučím vás jen biologii.
00:21:58 Jako třídní profesorka vás učím pravidlům morálky a slušnosti.
00:22:05 Nezdá se vám, že biologie je ve svém základě neslušná?
00:22:13 Biologie není neslušná. Ani vy nebudete neslušný.
00:22:20 -Můžete jít.
-Na shledanou.
00:22:30 -Dobrý den. Kříž.
-Dobrý den. Blažková.
00:22:39 Kdykoliv přijdu do nějaké školy, mám určité vzpomínky z dětství.
00:22:47 Měl jste asi těžké dětství.
00:22:52 Jsem právník. Našel jsem vaše telefonní číslo v diáři mé ženy.
00:22:58 V pondělí mě obelhala moje žena. Řekla, že je na služební cestě...
00:23:04 V kabelce jsem našel kartu běžného účtu, ze kterého vybírala peníze.
00:23:12 Řekněte, jsem blázen nebo normální. Podezírám svoji ženu z nevěry.
00:23:19 -Vy jste rozvodový právník, že?
-Ano.
00:23:22 Myslíte si, že když odhalíte nevěru vaší ženy, že se vám uleví?
00:23:27 Před 10 lety jsem důvěřoval své ženě - první ženě.
00:23:32 Neslyšel jsem určité příznaky. A víte, co se stalo?
00:23:38 Opustila mě. Nyní jsem důvěřoval své nové ženě.
00:23:44 -Nebylo by lepší žít dál?
-Nebylo. Víte co jsem vytrpěl?
00:23:52 -Proč chcete trpět znovu?
-Nepřišel jsem na linku důvěry.
00:23:59 -Nechci rady, chci znát fakta.
-Ale já nic nevím.
00:24:03 -Byl manžel v pondělí doma?
-Ne. Měl nákup mimo Prahu.
00:24:11 -A jsme u toho.
-Manžel mi nikdy nelhal.
00:24:16 Ne. Jak to víte. Zkoušela jste detektor lži?
00:24:22 Ne. To jsem nezkoušela.
00:24:26 To byl žert. Vy nemáte smysl pro humor, že?
00:24:34 To je taky důvod, proč vás manžel podvádí. Nedostatek humoru.
00:24:40 Promiňte, budu osobní. Jak často jste spolu?
00:24:49 -Prosím.
-Chápete mě.
00:24:53 -Ne! No dovolte!
-Musím mít ve všem jasno.
00:25:02 Jednou za měsíc.
00:25:10 -Nejste frigidní.
-Ne, nejsem.
00:25:15 Čekám, až manžel chce.
00:25:20 Nedivte se, že je nevěrný. Každý chlap se vybíjí jinde.
00:25:26 -Cizí lidi trpí za vás.
-Mám ho snad nutit?
00:25:30 Chlapa nesmíte nutit, ale musíte vytvořit pohodu.
00:25:36 -Trochu vína. Jaké pijete?
-Bílé.
00:25:42 Svíčka na stole, dráždivé oblečení. Dneska jsou toho plné obchody.
00:25:50 Jste pohodlná a nevynalézavá. Takhle to pak dopadá.
00:25:55 Mezi námi - vaše žena asi taky hledá to, co jí doma chybí.
00:26:03 Jak to myslíte?
00:26:06 Pane doktore, působíte trochu vykastrovaným dojmem.
00:26:16 Nechme úvah. Musíme teď držet spolu.
00:26:20 Musíme zjistit, kdy a kde se scházejí a dopadnout je na místě.
00:26:26 Všímejte si muže, jak se obléká a jaké má výrazy od moji ženy.
00:26:34 -Co máte na mysli?
-Víte, připisuji zvláštní význam...
00:26:38 Dnům, datům a jménům lidí.
00:26:44 Například, že "pondělí je dnem leklé ryby".
00:26:56 -Jak jsi to myslel?
-Co?
00:27:01 -Že se budeme brát?
-Chtěl jsem zachránit situaci.
00:27:09 -Tys to nemyslel vážně?
-Myslel jsem to vážně.
00:27:14 Jak to můžu vědět? Co my dva víme o sobě?
00:27:21 Já jsem netušila, že bys byl schopen někoho špehovat.
00:27:26 Tak moment. Nikoho nešpehuji. Dělám to pro tvého otce.
00:27:31 To se mi nelíbí. Teď se chová jako blázen.
00:27:37 -Má právo dozvědět se pravdu.
-Ale ne za každou cenu.
00:27:43 Chceš říct, že bys mi neřekla, kdybys mi byla nevěrná?
00:27:48 Dej mi pokoj, prosím tě.
00:27:53 Nechápu, proč jsi mi zatajila, že tvá pravá máma otce podváděla.
00:28:03 -Nevěděla jsem, že tě to zajímá.
-Sklon k nevěře je dědičný.
00:28:10 -Kristepane!
-Jsi nervózní?
00:28:16 Jo. Z tvých keců!
00:28:20 -Máš pravdu, jsem nervózní.
-To je v pořádku.
00:28:28 To dělá tenhle přístroj. Vydává vysoké zvuky a působí na psychiku.
00:28:36 -Jsem nervózní od toho přístroje.
-Na škole jsme ho dali pod katedru.
00:28:43 Učitel nám vynadal a pak se přiznal že je jeho dcera těhotná.
00:28:50 Musel si zapálit. Do cigaret jsme dali bouchací kuličky.
00:28:56 Dobře. Táta je moc nervózní. Já přece nejsem těhotná.
00:29:08 Chce znervóznit Janu, aby na sebe prozradila spoustu věcí.
00:29:25 Připadáš mi nějak nervózní. Děje se něco?
00:29:31 Co by se mělo dít? Shodil jsi sklenici.
00:29:38 Shodil jsem sklenici! Nerozbila se! Nevím, o čem se bavíme.
00:29:45 -O ničem se dlouho nebavíme.
-Já to utřu.
00:29:52 Mimochodem, volal nějaký Blažek.
00:29:58 -Blažek.
-Ano. Máš mu zavolat.
00:30:03 Žádného Blažka neznám. Kdy volal?
00:30:09 -Kdy? Odpoledne.
-To jsem byla doma.
00:30:16 Tak dopoledne. Ne, to jsem byl v práci.
00:30:19 -Volal, ale nevím kdy...
-Ten opékač nefunguje.
00:30:32 Já vím!
00:30:37 -Alice, ty něco víš?
-Prosím?
00:30:42 -Táta se změnil, všimla sis.
-Proč?
00:30:46 -Co vyváděl včera u večeře...
-Můžu mít taky dotaz?
00:30:51 -Prosím.
-Máš ještě nějakého chlapa?
00:30:59 -Co je to za otázku?
-To je tázací věta prostá.
00:31:04 -Nejsi trochu drzá?
-Takže máš.
00:31:10 -Samozřejmě že ne.
-Vadí mi, jak zacházíš s otcem.
00:31:19 -Vidíš, jak s ním zacházím.
-Doma perfektně, ale jinde...
00:31:26 Kde jinde?
00:31:32 -Ty mi nevěříš?
-Ale věřím.
00:31:38 Ty chceš slyšet, že někoho mám. To se nemusíme bavit.
00:31:45 Ty už jsi jako táta.
00:31:47 Agresivní otázka je špatná jako agresivní odpověď. Pamatuj si to.
00:31:59 Ta ženská si myslí, že to vyhraje a získá polovinu baráku.
00:32:04 -Myslíte paní Branbergerovou?
-Koho jiného?
00:32:08 Pane doktore, vy promítáte svůj osobní problém do problému klienta.
00:32:14 Mám velké osobní problémy a ty nemůžu promítat ani na velké plátno
00:32:19 Studujte spisy, které mi dáváte a moji psychologii nechte plavat.
00:32:26 -Máte návštěvu. Pan Hrubeš.
-Dobrý den.
00:32:30 -Nechte nás, prosím o samotě.
-Tak co přístroj?
00:32:36 Výborný. Znervóznil jsem ji, až se třásla.
00:32:46 Hned začala mluvit o Blažkovi. O Blažkovi jsem mluvil já.
00:32:58 -To je dobře.
-Trochu mi to upadlo na zem...
00:33:05 Víc než tohle potřebuji prověřit jednu adresu.
00:33:13 Přístroje mě baví, ale detektiva dělat neumím...
00:33:22 Je to kruté, ale tohle všechno je pro vás ohromná škola.
00:33:27 Naučím vás tady víc než za 5 let na fakultě.
00:33:32 Naučím vás poznat nevěrnou ženu na sto metrů.
00:33:40 -Alice říká, že jsem blázen.
-Alici nechte na mně.
00:34:11 -Pojďte dál, paní profesorko.
-Libore, já tady pouze čekám.
00:34:20 -Vy nedbáte mého zákazu!
-Člověk se musí nějak živit.
00:34:27 -Snad si tady něco nekupujete?
-Ne. Já tady prodávám.
00:34:35 -No to je...
-Jsem rád, že jste přišla.
00:34:42 -Já nebudu nic nakupovat.
-Samozřejmě...
00:34:47 Nebo jen nějaké obyčejné prádlo. V obchodech se špatně shání.
00:35:36 -Volal jsi mi včera?
-Blázníš. Dohodli jsme se přece...
00:35:41 -Honzo, musíme to skončit.
-Co? Stalo se něco?
00:35:45 -Jirka asi něco zjistil.
-Co?
00:35:49 Nevím. Hrabe se mi ve věcech. Dává mě dokonce sledovat.
00:35:59 -K tomu se chlap nikdy nesníží.
-Jiří, klidně.
00:36:11 -Řekl ti něco?
-Ne. Ale to nic neznamená.
00:36:15 -Počkej, až o tom sám začne povídat
-To taky už může být pozdě.
00:36:23 -Nikdy není nic tak horké.
-Už to přestávám zvládat.
00:36:32 -Tak řekni, že tě to se mnou nebaví
-Ale jo, baví mě to.
00:36:38 -Je to však důvod pro podvod?
-Podvod? Slyšel jsem dobře?
00:36:45 Podívej se kolem sebe! Děti unáší letadla. V Jugoslávii se válčí...
00:36:53 Myslíš si, že v tomto světě ještě záleží na něčem jako je nevěra?
00:37:02 -Ty tak kecáš.
-Já? Někdy a moc.
00:37:18 Honzo, je hloupé o tom mluvit, ale už měsíc nic nebylo.
00:37:30 Co nic? Měsíc?
00:37:36 Vidíš, jak ten čas letí. Mám moc práce.
00:37:44 Ber to jako připomenutí. Já tě nenutím.
00:37:48 -Vím, nikdy jsi mě nenutila.
-To neznamená, že je mi to jedno.
00:37:58 -Co je vůbec za den?
-Za chvíli bude pondělí.
00:38:03 Pondělí... Pondělí je den leklé ryby...
00:38:13 Co se děje? Řekl jsem něco strašného?
00:38:25 Já nemám kapesník.
00:38:56 Neteř půjčuje každé pondělí byt mému muži odpoledne od dvou do čtyř.
00:39:05 Tak se mi líbíte. Začínalo nám to přerůstat přes hlavu.
00:39:11 -Prosím?
-Moje žena tuší, že já tuším...
00:39:18 Každé pondělí od dvou do čtyř. Časované cizoložství.
00:39:24 Před druhou světovou válkou to byl trestný čin. Jak se jmenuje neteř?
00:39:29 -Bujáková.
-Co je to za jméno?
00:39:35 -Jakou má adresu?
-Já vám ji...nedám.
00:39:42 -Co to má znamenat?
-Já se nechci rozvést.
00:39:47 To po vás nežádám. Nevěšte se na mě. Nemám to rád.
00:39:53 Nedělejme to. Já ho pořád miluju.
00:39:58 Nechápu, jak s vaší povahou můžete učit na gymnáziu mládež!
00:40:04 -Učím mládež úctě k přírodě.
-S tím to daleko dotáhnete!
00:40:12 -Doktore, pojďte se pomstít!
-Bojuji proti hanbě. To nejde.
00:40:20 -Vy mě nemáte rád...
-Mám. Dejte mi tu adresu.
00:40:26 -Jste skvělý muž.
-Oba jsme skvělí a máme parohy.
00:40:32 -S tím vykastrováným dojmem...
-Nic se nestalo.
00:40:38 My musíme být od tohoto okamžiku tvrdí.
00:40:42 Moje žena se bude po kolenou plazit a prosit mě. Já neodpustím.
00:40:47 Bude ke mně vztahovat ruce. Já budu jako kámen. Od dvou do čtyř.
00:40:53 Ať pozná to bahno, které je okolo. Rozkládající se polygamii...
00:41:01 Je tady paní Branbergerová. Co jí mám říct?
00:41:07 Dobrý den. Řekněte, že nešahá svému muži ani po kolena.
00:41:15 Řekněte jí, že jsem hned u ní.
00:41:20 -Smilovského 20.
-Smilovského.
00:41:25 -Ta adresa.
-Výborně. Patro?
00:41:32 -První, proti schodům.
-Výborně. Paní profesorko.
00:41:38 Sejdeme se všichni pozítří u vás v kabinetě.
00:41:42 Já, dcera a její kluk. Všechno se pořádně projedná.
00:41:49 Pláč se nepovoluje. Hlavu vzhůru, vítězství je na dosah ruky.
00:41:58 -Dobrý den, pane doktore.
-Dobrý den.
00:42:07 Případ se začíná vyjasňovat. Za chvilku jsem u vás.
00:42:20 -Branbergerová čeká už dlouho.
-Má dlouhé jméno, tak ať čeká.
00:42:24 -Prosím?
-Lidé mají odpovědnost za jméno.
00:42:31 Třeba Blažek, co nám to říká? Že je to průměrný člověk.
00:42:39 -Vy jste blázen.
-Mám přesný úsudek matematika.
00:42:47 Potřebuji nahrát poštovní doručovatelku. Pár vět.
00:42:52 -Nerozumím.
-Tady poštovní doručovatelka.
00:42:57 Nesu telegram pro slečnu Bujákovou.
00:43:04 Ona má takové jméno. Bujáková. To přece není tak složité.
00:43:09 On se zeptá: může to počkat? Vy odpovíte: Ne, nemohlo.
00:43:16 -Doktore, vzpamatujte se.
-Jsem vzpamatovaný. Vidím i za roh.
00:43:22 Nechci vám radit, ale máte poslední možnost toho nechat.
00:43:28 Vím, že vaše bývalá žena byla nevěrná. Měl jste si vzít ponaučení
00:43:34 To jsem si vzal. Tohle není svět pro důvěřivé lidi.
00:43:40 -To jste si vzal špatné poučení.
-A jaké jsem si měl vzít?
00:43:44 -Nikdy nic nechtít vědět.
-To bych rád věděl proč.
00:43:50 -Vy jste nikdy nebyl nevěrný?
-Ne!
00:43:57 Jsem od přírody věrný člověk. Já ostatní ženy ani nevnímám.
00:44:06 -Někdy mám takový dojem.
-Já nevěru nechápu.
00:44:14 Nerozumím jí a proto jsem ji přehlédl u své první ženy.
00:44:23 Ale to bylo také naposledy.
00:44:28 Tady poštovní doručovatelka. Nesu telegram pro slečnu Bujákovou.
00:44:38 -Ne, nemohlo.
-Jste skvělá.
00:45:00 -Pavel se opozdí. Začneme bez něho.
-Souhlasím.
00:45:08 -Paní profesorko, vy jste pila.
-Kolu s vodkou, jinak to nezvládnu.
00:45:20 Přátelé, mohu vám oznámit, že to bude odhalení století.
00:45:28 Chytneme je jako králíky. Bude se divit, skučet, prosit...
00:45:36 -To už jsi říkal...
-Ale já nepovolím.
00:45:43 -Akce má krycí název Neptun.
-Neptun?
00:45:48 -Budeme se nazývat "smečka cti".
-To je od Karla Maye?
00:45:53 To je jedno, odkud to mám. Cílem akce Neptun je:
00:45:57 Aby moje žena Jana Křížová klečela na kolenou a prosila o odpuštění.
00:46:05 Neměl byste raději dělat že omdlíte Ona by se o vás bála...
00:46:12 Nejsem pavlačová drbna. Já pokořím svoji ženu.
00:46:22 Pak odejdu s hlavou hrdě vztyčenou.
00:46:25 Začněme tím, kdo zazvoní u dveří.
00:46:30 Aha, to budu já. Takže já zazvoním u dveří.
00:46:36 Otevřít půjde asi ten samec Blažek.
00:46:41 Já a Pavel vnikneme do této malé předsíňky.
00:46:47 Vy dvě půjdete bez násílí za námi.
00:46:52 Dveře vlevo jsou do kuchyňky. Rychle vejdeme do obývacího pokoje.
00:46:58 Tady je zakresleno široké dvojlůžko.
00:47:04 -Nemůže nikdo vyskočit z okna?
-Možná já...
00:47:08 Tady jsou dveře do malé koupelny. Je to dokonalá past.
00:47:14 -A co dál?
-Nesmí se stačit Jana obléct.
00:47:20 -Co když bude oblečená?
-Mají na to dvě hodiny.
00:47:25 -Nemůžou sedět u kávy a koňaku.
-Můj muž nepije.
00:47:31 -Děvkaři mají být alkoholici.
-Můj manžel ne!
00:47:37 Paní profesorko, vy stojíte v rohu a budete všechno sledovat pohledem.
00:47:44 -Proč jsem krtek?
-Já budu myš, stojím tady...
00:47:51 -Já nechci být ježek.
-Paní profesorko.
00:47:57 Všichni hned zjistíme, jak jsou oblečeni a jak to vypadá.
00:48:03 -Postel, koupelna, boty...
-Já nevím, kde kdo stojí.
00:48:12 Důležité je, co mají na nohou. Poznáme, co se tam dělalo.
00:48:18 Mám notýsek a vše zapíšu, vy budete jen hlásit.
00:48:21 Pak se otočím ke své ženě a řeknu: Paní Křížová, co to má znamenat?
00:48:30 -Neměli bychom si to zkusit?
-Na moji otázku neumí odpovědět.
00:48:35 Budu pokračovat: Takovému poctivému chlapovi se zahybá, co?
00:48:45 Ona neodpoví, co by řekla. Budu pokračovat.
00:48:51 S takovým...a pohledem si prohlédnu toho děvkaře.
00:48:58 Jana bude bledá jako smrt, uvidí tu hrůzu.
00:49:04 Představí si svůj hřích v jiném světle a hned padne na kolena.
00:49:10 Padne na kolena a bude mě prosit, žadonit, naříkat, zoufat si...
00:49:16 Tomu mému řekněte, že by si měl své ženy víc vážit.
00:49:24 -Řekněte si mu to laskavě sama.
-A jaká bude koncovka?
00:49:30 Jana na kolenou. Prosí, abych jí odpustil.
00:49:36 Podívám se jí naposled do očí, aby poznala, kam spadla.
00:49:44 Pak pomalu odejdu a vy jeden po druhém potichoučku za mnou.
00:50:00 Mám pro vás dobrou zprávu, která možná povede ke zrušení akce.
00:50:06 Víte, jak jste mě poslal k butiku, vaše paní tam pracuje.
00:50:11 -Cože, moje žena pracuje v butiku?
-Vím, jaký má plat. Osm tisíc.
00:50:22 Proto nebyla v původní práci a vybírala si z běžného účtu.
00:50:28 -Tebe je na vysokou škoda.
-No to teda je...
00:50:34 -To je teda smůla.
-Jak to?
00:50:38 Teď se nám to musí pokazit. Máme to krásně připravené.
00:50:44 Co blázníš, táto. Teď je úplně jiná situace.
00:50:49 To jistě. Já tady slídím stopy jako ohař.
00:50:55 Situaci tisíckrát prožívám a pak se mi to rozsype jako domek z karet
00:51:03 Tahle akce nebyla jenom moje, ale nás všech.
00:51:09 Hlavně že to dobře dopadlo.
00:51:13 Neradujte se, profesorko. To nevysvětluje zálety vašeho muže.
00:51:19 Vy byste byl rád, kdyby vaše paní vám byla nevěrná?
00:51:23 -To jsem neřekl.
-Ale chováš se tak.
00:51:27 Proč mi neřekla, že má jinou práci. Mně, vlastnímu muži.
00:51:35 Kdo tají takovéhle věci, je schopen všeho.
00:51:40 -Nedá se s tebou mluvit.
-Se mnou se dá mluvit o všem.
00:51:47 Třeba o nevěře. Jinak tě nic nezajímá. Proto máma taky odešla.
00:51:53 -To tady nebudeme řešit.
-Nikdy jste se o ničem nebavili.
00:51:58 Živil jsi ji, ale nikdy ses neptal, na co myslí...
00:52:02 U nás doma bylo pořád takové divné ticho, jako ve spořitelně.
00:52:07 -Chtěla mi nasadit parohy.
-Ale odejít nemusela.
00:52:11 -To mi měla být nevěrná dál?
-A co když ano.
00:52:15 -Já už budu muset jít.
-Tak to asi rozpustíme.
00:52:24 -Nebo, že bysme jeli překvapit...
-Prosím vás, ne!
00:52:31 Smysl pro humor není vaše silná stránka, paní profesorko, viďte?
00:52:37 Stejně jsme to měli hezky připravené.
00:53:03 -Dobrý den, hledám svoji ženu.
-Ona tady teď není.
00:53:09 -Mohu mluvit s vedoucím?
-Hanko, je tam Blažek?
00:53:13 Ne, někam jel...
00:53:16 -Vedoucí se jmenuje Blažek?
-Ano. Ale také někam odjel.
00:53:22 -Jan Blažek?
-Ano.
00:53:27 Stalo se něco?
00:53:31 Za 5 minut před domem, všechno vám ústně řeknu.
00:53:44 -Šlo by to nastartovat?
-Jasně. I na Sibiři.
00:53:51 -O co jde?
-O něco velmi delikátního.
00:53:55 -Nesmí to ohrozit moji licenci.
-Chci přistihnout moji ženu...
00:54:00 -A taky se nebudu s nikým prát.
-To od vás nikdo nechce.
00:54:04 -Chci, abyste viděl a slyšel...
-To udělám i bez placení.
00:54:09 Moje mi taky byla nevěrná. Dostala po hubě a mám pokoj.
00:54:16 Můžeme už jet?
00:54:32 -Takže naše poslední společná?
-To neříkej. Budu na tebe žárlit.
00:54:38 -Na všechny chlapy budu žárlit.
-Já přece nejsem na chlapy.
00:54:46 Jenom na jednoho - jsem byla.
00:55:19 Ticho! Dal jsem akci krycí jméno Neptun.
00:55:26 To sedí.
00:55:33 ZVONEK
00:55:38 -Co to je?
-Někdo zvoní.
00:55:41 -Neotvírej!
-Neboj se.
00:55:51 -Kdo je?
-Doručovatelka. Nesu telegram.
00:55:57 -Pro koho?
-Pro slečnu Bujákovou.
00:56:03 -Nemůžete přijít jindy?
-To nejde. Musíte to podepsat.
00:56:18 -Kdo to je?
-Schovej se!
00:56:26 Stát! Všichni zůstanou na místě. Jste dopadeni!
00:56:33 -Jirko, co to má znamenat?
-Je to jasné, račte se podívat.
00:56:40 Zapisuji: ona v županu, on v plášti.
00:56:45 -Pod županem nazí.
-Jiří, radím ti, nech toho.
00:56:48 -Doktore, rád bych se oblékl.
-Lůžko.
00:56:54 Šampaňské, svíčky, oba jsou bosí.
00:57:01 -Doktore, takhle se to nedělá.
-Jste mravní ztroskotanec.
00:57:07 -Jiří, máš poslední šanci odejít.
-Jinak vás musím vyhodit.
00:57:14 Žádám členy smečky, aby si pamatovali co vidí.
00:57:20 -Členy čeho?
-Honzo!
00:57:24 -Profesorko, vzpamatujte se.
-Nesahejte na mou ženu!
00:57:27 -A vy jste na moji směl sahat?
-Ta vaše si to nechala líbit.
00:57:33 Jestli se budete prát, tak hlásím, že se neperu.
00:57:42 -Nejste smečka cti, ale blbců.
-Zavolám taxíka.
00:57:50 -Nevolejte. Odvezu vás.
-To po vás nemůžu chtít.
00:57:54 Jsem taxikář. Tady jsem jako svědek.
00:58:03 Nezlobte se, doktore. Ale já už mám takovou povahu.
00:58:08 Paní profesorko!
00:58:17 -Dnes jste se sešli naposled.
-Ano. Ale ne tvojí zásluhou.
00:58:25 -Musí být mezi námi jasno.
-O rozvod požádám sama.
00:58:31 -Ty se chceš dovolávat soudu?
-Chytil jsi mě jako holčičku.
00:58:39 -Za to ti mám být vděčná?
-Vděčná? Máš mě odprosit.
00:58:44 Na kolenou mě prosit, abys smyla část cizoložného bahna.
00:58:49 -Proč?
-Proč?
00:58:54 Abych ti třeba odpustil, slitoval, dal bych si ještě říct...
00:59:01 Já ale nechci. Někde jsi něco pokazil. Nemrzí mě to.
00:59:08 -Já jsem něco pokazil?
-Udělals to hloupě a neobratně.
00:59:13 -Kam jdeš?
-Do toho ti nic není.
00:59:19 Půjdeš domů!
00:59:22 Jano, pojď domů, odprosíš mě doma. Dám ti ještě možnost.
00:59:29 -Ty mě ano, ale já tobě ne.
-Co bych tě pouštěl. Jsi moje žena.
00:59:36 Byla jsem. Ponížil jsi mě. Vím, že jsi mě nechal sledovat.
00:59:43 Jiří, ty kolem sebe seješ něco otráveného.
00:59:49 Cos to řekla? Jano! Jaké výrazy to používáš?
00:59:55 Já jsem nikomu neublížil. Já neseji nic otráveného.
01:00:13 Ježíšimarjá. Co to dělám? Já klečím!
01:00:27 Tady jsem vám připravila spisy paní Branbergerové.
01:00:36 Mluvíte s hluboce podvedeným člověkem, Jitko.
01:00:41 Víte, co mi řekla? Že kolem sebe seju něco otráveného.
01:00:49 Myslela jsem, že vám to řekla vaše první žena.
01:00:54 No právě. Ta taky.
01:01:00 Myslíte, že se mohly domluvit? Vždyť ona je v Kalifornii.
01:01:09 Proč mi tohle musí říct každá žena?
01:01:14 Já jsem vám to chtěla říct už dávno.
01:01:21 Myslíte, že existuje Bůh? Tedy jako osoba.
01:01:28 Myslím, že ano.
01:01:31 Tak proč s tím něco neudělá? Já, Jiří Kříž, doktor práv.
01:01:38 Klečel jsem před nevěrnou ženou a prosil ji za odpuštění.
01:01:49 Bůh se na to klidně díval.
01:01:58 -Vy někam jdete?
-Přecházím k doktoru Malecovi.
01:02:06 -Dokončím co budete potřebovat.
-K Malecovi? Proč k Malecovi?
01:02:10 Ten člověk nemá etiku! Vám nevadí, jaké má jméno?
01:02:16 -Nezlobte se, ale on je normální.
-Normální? A já jsem co?
01:02:25 Vy jste hodný člověk a myslíte to dobře s lidma. Mám vás ráda.
01:02:33 Vy jste blázen.
01:03:32 Pondělí je den leklé ryby.
01:03:44 Co jsi řekla tátovi, že mu měla máma zahýbat...Jak jsi to myslela?
01:03:51 -Nijak. Prostě mě naštval.
-Ty bys něco takového snesla?
01:03:58 Já ne. Ale mezi dospělýma je to něco jiného.
01:04:03 -Proč?
-Dospělí jsou dva různé druhy.
01:04:10 -A co my?
-My jsme jeden druh.
Jako vzpomínku na českého publicistu, renomovaného psychiatra a propagátora nových metod v psychoterapii a poradenství MUDr. Miroslava Plzáka, od jehož narození zanedlouho uplynulo 95 let, uvádíme cyklus příběhů, které pojednávají o tom, jak křehkou záležitostí jsou partnerské vztahy.
Poslední díl cyklu se bude věnovat problému nezvládnutelné žárlivosti. Přílišná důvěřivost pana Kříže (V. Preiss) v jeho minulém manželství způsobila, že manželčina nevěra byla pro něho jako blesk z čistého nebe. Rozhodl se tedy racionálně zajistit, aby se mu to již nikdy nestalo. Stane se však štvancem svého umanutí. Nejde mu o zpevnění vztahu s novou partnerkou, ale o její usvědčení z nevěry…
