Jak lidé sledovali běh času v minulých dobách (1995). Režie E. Plítek
00:00:16 Stojí, stojí strom.
00:00:19 Na tom stromě dvanáct větví.
00:00:24 Na každé větvi po čtyřech hnízdách.
00:00:29 V každém hnízdě po sedmi vajíčkách.
00:00:36 Stojí buk uprostřed luk.
00:00:40 Na tom buku dvanáct suků.
00:00:45 V každém suku třicet ptáků.
00:00:50 A každý jinak zpívá.
00:00:56 12 čápů, 365 ptáků
00:01:02 jedno vejce snesli.
00:01:10 Jistě už tušíte, že dnes si budeme povídat o kalendářích.
00:01:15 V depozitářích našich knihoven jsou uloženy sbírky kalendářů,
00:01:20 které sloužily našim předkům.
00:01:24 Že si lidé půjčují v knihovně knihu, je samozřejmé.
00:01:29 Ale půjčovat si kalendář? Přitom je v nich tolik zajímavého.
00:01:35 V univerzitní knihovně jsme si našli knihu F.Palackého
00:01:40 "Staré české kalendáře", ve které vyzdvihl význam kalendářů
00:01:45 pro historii i pro lidstvo. Ale ty zajímavé exempláře,
00:01:50 které jsou mnohdy chovány v jediném výtisku, jsou v depozitářích.
00:01:57 Pane doktore, kolik máte přesně v depozitářích kalendářů?
00:02:04 Úplně přesně takovéto věci říci nejdou.
00:02:09 Ale mohly by jich být řádově tisíce.
00:02:14 Pokud bychom počítali i kalendáře, které jsou součástí publikací,
00:02:19 tak dokonce desetitisíce.
-Kolik je to beden?
00:02:24 -Několik set beden.
-Můžeme se na některé podívat?
00:02:29 Prosím, pojďte!
00:02:35 Pane doktore, čím začneme? Co nám ukážete?
00:02:48 Některé kalendáře se nedochovaly, ty starší musí být restaurovány.
00:02:54 Zde vidíte, že jsou ve špatném fyzickém stavu.
00:03:01 Přitom to jsou záležitosti nedozírné kulturní hodnoty.
00:03:08 Mohli bychom začít původním českým kalendářem.
00:03:14 Je to tzv.cisiojan. Takový primitivní způsob kalendáře.
00:03:19 Ukážu vám ho v moderní edici, ty starší nejsou dostupné.
00:03:25 -Tedy přetištěné.
-Je to nový přetisk, ano.
00:03:30 Tento způsob kalendáře spočívá v tom,
00:03:35 že každý měsíc má dvě dvojverší a každá slabika v tom dvojverší
00:03:40 znamená jeden den.
00:03:44 Některé slabiky znamenají svátek.
00:03:48 A ty slabiky mezi nimi jsou bezvýznamné.
00:03:53 Proč jsou některé čísla velká a některá maličká?
00:03:58 Slabika s velkým číslem označuje svátek. Tady čteme:
00:04:03 "Ochtáb dal prvý křest." První slabika znamená Ochtáb,
00:04:08 což je Oktáva - narození Páně - 1.ledna.
00:04:13 -A zde máme první slabiku Och.
-S velikou jedničkou.
00:04:18 Podíváme se do měsíce září.
00:04:22 Pod 27, 28, 29, 30 máme Dam Ven Mich Jer.
00:04:32 Dam je Damián, Ven je Václav, Mich je Michal, Jer je Jeroným.
00:04:37 -Září má skutečně 30 dnů.
-Lépe se to pozná
00:04:43 na latinské verzi tohoto způsobu kalendáře, kde čteme:
00:04:48 Cisio janus epiph sibi vendicat. Musíme to chápat v latině.
00:04:54 První slabika Ci - obřezání Páně.
00:05:00 Šestá slabika e - zjevení Páně. Čili po našem Tři králové.
00:05:07 -Ano. 6.ledna.
-To je nejstarší způsob
00:05:12 původního českého kalendáře, který se u nás užíval.
00:05:18 Není jakýsi cisiojan na orloji na Staroměstském náměstí?
00:05:23 Dalo by se říct, že je, ale to je až dílo Mánesdovo.
00:05:30 V 19.století to už nemělo praktický význam,
00:05:35 protože už nikdo neuměl podle toho datovat dny.
00:05:40 -Je to tehdy oblíbený historismus.
-Vlastně záležitost módy.
00:05:51 Středověký kalendář byl kombinací kalendáře římského a církevního.
00:05:57 Byl proto srozumitelný jen úzkému okruhu vzdělanců.
00:06:04 Teprve s rozvojem knihtisku vycházejí kalendáře každoročně tak,
00:06:10 jak je známe dnes.
00:06:14 Vedle dat se jmény svatých
00:06:18 se objevují údaje o východu a západu Slunce, fázích Měsíce apod.
00:06:24 Nástěnné církevní kalendáře olomoucké převážně z 18.století
00:06:29 patří k cenným muzejním exponátům. Sloužily jako liturgické pomůcky
00:06:34 pro recitaci brevíře a sloužení mše.
00:06:43 19.století znamená významný průlom. Levná tiskařská technika a papír
00:06:48 otevřely kalendáři cestu k širokému použití.
00:06:53 Stal se dostupnou a nezbytnou pomůckou každé domácnosti.
00:06:58 Vznikaly rodinné kalendáře. Třeba Nový pražský kalendář.
00:07:03 Byl určen pro duchovní, ouředníky, umělce, řemeslníky, hospodáře
00:07:08 a obchodníky všeho druhu. Kromě všeobecných rodinných kalendářů
00:07:13 vznikaly kalendáře kratochvilné. Nebo tento krásný, barevný kalendář
00:07:20 Besed lidu, který obsahoval samozřejmě to podstatné,
00:07:25 tedy kalendář, prázdné místo na poznámky pro hospodyňky,
00:07:30 a samozřejmě kratochvilná čtení, aby se hezky trávil podvečer.
00:07:36 Specializované kalendáře kratochvilné myslely na zábavu.
00:07:42 Uveřejňovaly vtipy kreslené i psané.
00:07:47 "Pane hospodský, to hovězí maso je zatroleně zuboželé."
00:07:52 "To věřím. Kdybyste viděl, co dostal zaživa ten ubohý valach!"
00:07:57 A představte si, že naši předkové už tehdy mysleli na ženy.
00:08:02 Vycházely speciální kalendáře paní a dívek českých.
00:08:07 Psala do nich i Eliška Krásnohorská.
00:08:13 Měly krásné ilustrace a romantické povídky.
00:08:21 K další specializaci došlo, když začaly vycházet kalendáře oborové
00:08:26 různých spolků, cechů a zájmových sdružení.
00:08:31 Divadelní kalendář. První pražský kapesní kalendář
00:08:36 pro zájmy průmyslu pivovarského a lihovarského.
00:08:40 Opět místa na poznámky a různé zajímavé texty.
00:08:46 Třeba orientace v krajích.
00:08:50 Lesní a lovčí kalendář.
00:08:58 Lékárnický kalendář.
00:09:02 Reklamní kalendář. Ten už zase přišel do módy.
00:09:08 Ráda listuji v kalendářích, které byly používané.
00:09:13 V poznámkách majitele čtu, že tady pral.
00:09:18 Tady si kupoval hřebíky.
00:09:24 Je dobře, že kalendáře se po roce, který uplynul, nevyhazovaly.
00:09:30 Měly svoje kouzlo. Měly texty, ke kterým bylo možno se vracet.
00:09:35 Díky tomu se jimi můžeme bavit dneska i my.
Rozhovor s dr. Uhlířem z Národní knihovny – depozitního oddělení kalendářů nad unikátními sbírkami českých kalendářů. Uvidíme kázky tištěných kalendářů minulých století a jejich obsah, který kromě základní části býval rozšířen o poučnou i zábavnou složku.