Libuše Šafránková v hlavní roli operní zpěvačky na pozadí prvních třiceti let minulého století (1992). Dále hrají: J. Rauchová, J. Abrhám, A. Aronová, J. Preissová, V. Preiss, V. Postránecký, A. Vránová, O. Pavelka a další. Scénář J. Starbatty a K. P. Wolf. Spolupráce na scénáři P. Zikmund. Kamera J. Macháně. Režie F. Filip
00:00:16 Každá z lidských bytostí zrozená na této planetě
00:00:20 nese svůj jedinečný osud.
00:00:25 Žije svůj neopakovatelný příběh.
00:00:30 Své osudy a příběhy však mají i věci.
00:00:34 Námi lidmi stvořené.
00:00:40 Jakými podivuhodnými cestami se asi ocitly tyhle starožitné
00:00:45 předměty právě zde, ve víru moderního světa?
00:00:49 Tušíme, že by mohly mnohé vyprávět, ale nejde to.
00:00:57 Věci jsou němí svědkové a nám zbývá jen dráždivá touha
00:01:02 poznat jejich tajemství.
00:01:04 Kdo se dotýkal třeba tohoto secesního náhrdelníku?
00:01:12 Kdo se opájel jeho krásou a koho naopak tížil na šíji?
00:01:19 Otázky bez odpovědi.
00:01:25 Co zbývá, než si začít vymýšlet?
00:01:54 Nic není definitivní. Stará lidská pravda,
00:01:58 která platí jistě i pro vymyšlené příběhy.
00:02:02 Je tedy jen logické, že se manželka a matka Josefína,
00:02:06 majitelka náhrdelníku, o němž stále jen my víme,
00:02:09 že je falešný, opět ocitla v divadle
00:02:13 a kolem jejího manželství narostla hrozba.
00:02:18 Druhý náhrdelník, svědek citového vztahu studentky Charlotty
00:02:22 a romantického malíře, se pak stal bezprostřední příčinou
00:02:27 lidské tragédie.*
00:02:31 -Madam...
00:02:34 Krásný kousek!
00:02:37 Opravdu překrásný.
00:02:42 Mohu vědět, odkud pochází?
00:02:44 -Z Prahy. Ale je to už velmi dávno.
00:02:47 -Myslela jsem, že tady obchodujete s obrazy.
00:02:50 -Samozřejmě, tisíckrát se omlouvám.
00:02:53 -Můžete mi ukázat něco opravdu zajímavého.
00:02:57 -Chápu. Říká vám něco jméno Paustowski?
00:03:01 -Paustowski? Něco jsem o něm četla.
00:03:04 To je ten, co zemřel, že?
-Ano, zabil se v autě.
00:03:08 Prý pár dní před svatbou. Chudák.
00:03:11 Velmi romantické, že?
00:03:13 Ale to, co po něm zůstalo, madam, to jsou skvosty.
00:03:17 A půjdou nahoru. Na to vsadím svou pověst.
00:03:20 Prosím, madam.
00:03:42 ZPĚV NĚMECKY
00:03:57 -UŽ TOHO MÁM DOST!
00:03:59 -No co to děláš?
00:04:02 -Nikdy to nedokážu!
00:04:06 -Ach...
00:04:11 Nesmysl.
00:04:15 Musíš mít trpělivost, Haničko. V umění to jinak nejde.
00:04:19 -Nemám talent! Copak to nechápeš? Celej život můžu patlat barvy,
00:04:23 a stejně to nikdy k ničemu nepovede!
00:04:26 -No, nepřeháněj, prosím tě, pan profesor říkal...
00:04:29 -Pan profesor! Pan profesor bere tvoje peníze!
00:04:33 Tak ti přece nebude říkat, že jsem k ničemu.
00:04:36 Přitom se mnou pohrdá, vím to.
-Ale...
00:04:41 -Vím. Jednou jsem ho viděla, jak se za mými zády tváří.
00:04:49 Tohle nemá smysl.
00:04:51 Mami, věř mi, já nejsem jako ty.
00:04:56 -No to neříkej, holčičko, ty seš moje dcera.
00:05:04 -Co je, stalo se něco?
00:05:06 -Ne. Všecko je v pořádku.
00:05:08 Nedělej si s námi starosti.
00:05:11 -Nevolal doktor Sadowski?
00:05:14 -Ne, miláčku, nikdo nevolal.
00:05:21 KLEPÁNÍ
-Ano?
00:05:28 OBDIVNĚ Hm...
00:05:31 -Tak tady je prosím ten nový referent.
00:05:38 -Checheche, taky řešení.
00:05:40 Slyšíte, Sartorie, udělal z ní mužského.
00:05:43 Ale je fakt, že do mladého muže vám toho dost chybí.
00:05:47 Co říkáte, Sartorie? Vítám vás.
00:05:53 -Bylo nám řečeno, že máte zkoušky a promace u profesora Bendera.
00:05:58 -Ano, prosím.-S jakým výsledkem?
-Summa cum laude, prosím.
00:06:01 -Tady nemusíte říkat prosím, tohle je soud.
00:06:04 -Ano, pros... Promiňte.
00:06:07 -Nenechte se znervóznit. Kolega Sartorius je už takový.
00:06:10 Ve skutečnosti jsme tady všichni normální.
00:06:13 Ale toto, to je pozoruhodné.
00:06:16 To je, no, to u soudu opravdu ještě nikdy nebylo.
00:06:20 -Sundejte to.
00:06:23 No prosím.
00:06:25 -V předpisech o oblékání není o náušnicích ani zmínka.
00:06:29 -Až doposud nebylo nutné předpis takto specifikovat.
00:06:37 Nebo jste snad zaznamenal kolegy s náušnicemi na uších,
00:06:40 doktore Stöcklere?
00:06:42 -Tak to je váš šéf. Alespoň pro začátek.
00:06:45 Spokojena? Prosím.
00:06:51 KLEPÁNÍ
00:06:56 -No tak, slečno, musíte přece něco sníst.
00:06:59 -Když já nemůžu.
-No tak, slečno.
00:07:02 Ach, ach bože, tak jsem si myslela,
00:07:05 že už bude všechno v pořádku.
00:07:08 Dostudovala jste, stala jste se tou doktorkou,
00:07:11 máte místo u soudu. Dokonce v Berlíně.
00:07:15 A vy jste pořád smutná!
00:07:17 -Prostě to nestihnu. Já to nestačím.
00:07:21 Udělal to naschvál, že jsem ženská.
00:07:24 -Ženská? Tak takhle žije mladá hezká ženská, jo?
00:07:28 Bez mužskýho, pořád v papírech.
00:07:31 Já vám něco řeknu, slečno, já si užiju víc zábavy než vy.
00:07:36 A to mi bude skoro 50.
00:07:39 Kdyby tady byla slečna Ella, ta by vám dala.
00:07:42 -Ella, proboha!
00:07:44 Měla jsem jí napsat, a úplně jsem zapomněla.
00:07:47 A ona na ten dopis čeká.
00:07:49 Vím nejlíp, co to je, čekat v Dessau na dopis.
00:07:51 Přísahala jsem jí.
-No ne, tak to moment.
00:07:54 Tak... nejdřív tu polívku, slečno.
00:08:21 -Musím slavný soud upozornit s veškerým důrazem,
00:08:25 že to není poprvé, kdy se obžalovaný dopustil
00:08:28 násilného činu.
00:08:30 Dokumentace, kterou máme k dispozici,
00:08:34 to jasně dokazuje.
00:08:36 Žaloba dále nemůže přijmout argument pana obhájce,
00:08:40 že jde o jakýsi nešťastný důsledek manželské hádky.
00:08:47 Ani tato případná hádka neomlouvá fyzické násilí,
00:08:50 jehož se obžalovaný prokazatelně dopustil.
00:08:54 Ze všech těchto důvodů navrhuje státní prokuratura uložení trestu
00:09:00 vězení v délce 1 roku za těžké ublížení na těle.
00:09:03 -Cože? Kvůli pár molochům na rok do lochu?
00:09:08 To říkáte jenom proto, že jste ženská.
00:09:11 To je jasný. Ženský.
00:09:14 Všecky držej při sobě!
00:09:18 To přece nemůžete dopustit, pánové!
00:09:21 Vždyť já jsem chtěl uchovat rodinu!
00:09:23 Já jsem chtěl, aby se ke mně vrátila!
00:09:25 Já bych ti takovou fláknul.
00:09:31 -Ta žena přišla o oko.
00:09:34 -Připojujete se k návrhu vaší referentky i vy,
00:09:38 pane doktore?
00:09:40 -Samozřejmě.
00:09:45 -Projděte se jen tak lehce, jako byste na někoho čekala
00:09:49 a nechtěla to dát najevo. Rozumíte mi?
00:09:53 Tak prosím, projděte se.
00:10:07 -Odmalička vyrůstala v divadelním prostředí, má hereckou průpravu.
00:10:12 Výtvarnou, pěveckou...
00:10:14 -Já vás chápu, milostivá paní,
00:10:17 ale... sama přece vidíte...
00:10:25 -No, je trošku... tvrdá, ale to se dá napravit.
00:10:29 Kvůli tomu přece nezahodíme všechno ostatní.-Ano.
00:10:32 -Právě proto jsem se také obrátila na vás, věřím ve vaši pověst.
00:10:37 -To je od vás velice laskavé, ale vy sama přece
00:10:40 pracujete v oboru...
-Vůli má moje dcera po mně.
00:10:44 -Ano. To stačí, slečno, děkuju!
00:10:47 A teď si zkusíme něco zarecitovat.
00:10:50 -Nezlob se, ale nemám čas.
00:10:54 Jsem příšerně unavený.
00:10:56 Všechno teď spěje k poslední fázi.
00:11:00 -Potřebuju tě.
00:11:05 -Proboha, snad existuje někdo jako tvůj muž.
00:11:09 Ne, nezlob se, nechtěl jsem se tě dotknut,
00:11:12 ale já opravdu...
00:11:14 -Přijdeš?
00:11:17 -Já se bojím, že Josefína něco začíná tušit.
00:11:20 -Nesmysl! Netuší nic.
-Jak to můžeš tak jistě vědět?
00:11:23 -Prostě to vím. A ty to víš taky.
00:11:29 Budu tě čekat.
00:11:42 ZPĚV NĚMECKY
00:12:58 -Á, pan továrník. Jako obvykle, že?
00:13:00 Šampaňské, led. Všecko v pořádku.
00:13:03 -Ten klíč.
00:13:05 -Ne, milostivá paní si už přispíšila.-Aha.
00:13:26 -Skvělé! Skvělé, milostivá paní.
00:13:29 Mimořádně působivé, bude to úspěch.
00:13:32 -Myslíte?
-Nemyslím, já to 100% vím.
00:13:35 Víte, co chystám v Admirálském paláci?
00:13:40 Revue, jakou Berlín neviděl. Bude tam všechno.
00:13:44 Všechno. A vy?
00:13:47 Vy budete hvězda.
00:13:49 Moje hvězda, milostivá paní, vrchol večera.
00:13:53 -Ty už vážně musíš odejít?
00:13:57 -Nezlob se. Vážně.
00:14:06 -No jistě. Letiště už máš pod střechou, co?
00:14:10 Nebo tomu aspoň věříš.
00:14:13 -Prosím tě, takhle nemluv.
00:14:18 -Ale, nemysli si, já se tě nevzdám.
00:14:26 SMÍCH
00:14:28 -Vystrašil jsem vás? Blíží se přece karneval.
00:14:31 -Ano, málem jsem zapomněla.
00:14:33 -Slyším o vás samé hezké věci. Ale jednu chybu máte.
00:14:36 Jste příliš vážná.
00:14:38 Já chápu, že pracovat pod takovým sucharem,
00:14:41 jako je kolega Sartorius, vsadím se, že vás ani nepozval.
00:14:44 -Promiňte. Jak prosím?
-Na karneval přece.
00:14:47 No jo, je mi to jasné. Che, tady máte pozvánku. Tak.
00:14:52 -Ale já...
-Nenene, nesmysl!
00:14:54 Trochu zábavy vám neuškodí. Berte to jako příkaz.
00:14:57 -Obávám se, pane dok...
-Stejně mi to nemůžete vrátit.
00:15:00 Ble! Chachachá.
00:15:06 -Dámy a pánové, nechci vás zdržovat zbytečnými
00:15:10 řečmi, ale jistě mi uvěříte, že toto je nejkrásnější den
00:15:15 mého života.
00:15:19 Sen se po letech překážek a protivenství stává skutečností.
00:15:26 A já chci poděkovat všem, kdo se nezalekli pokroku
00:15:32 a onomu krásnému snu o cestách nad oblaky pomohli.
00:15:39 Je to pan Albert Lützow a jeho banka, kdo zaslouží dík největší.
00:15:49 A nyní vás, dámy a pánové, zvu na prohlídku stroje,
00:15:53 který ještě dneska vykoná první pravidelný let na lince
00:15:58 Berlín - Mnichov - Berlín. Račte.
00:16:01 DECHOVKA
00:16:19 -Hovořil jste o snu, pane Gahlmayere.
00:16:21 Ten jistě nekončí v Mnichově.
00:16:23 -Tak to by opravdu byl malý sen.
00:16:26 -Jaké jsou tedy vaše další plány?
00:16:29 -Takové věci radši nevyzrazuji.
00:16:32 -Alespoň něco naznačte.
-Miluji Paříž, pánové.
00:16:37 -Chcete tím říct, že...
-Půjde snad o francouzský kapitál?
00:16:41 -Takový náznak vám musí stačit. Promiňte.
00:16:45 -Nechceš si prohlédnout letadlo?
-Ne. Jdi sám.
00:16:49 Víš, že mě takové věci nezajímají.
00:17:33 -Co proboha chceš? Musím se tam vrátit.
00:17:36 -Slušelo ti to.
00:17:38 -Kvůli tomu riskuješ, že nás tu někdo uvidí?
00:17:42 Je tu moje žena, tvůj muž. Ty jsi šílená!
00:17:45 -Ano, jsem. Musíš mi slíbit, že zítra přijdeš.
00:17:48 -Přece jsem ti říkal, že...
00:17:50 -Musíš mi to slíbit. Řekni "slibuji".
00:17:53 Řekni to, nebo začnu křičet.
00:17:59 Budu čekat. Slyšíš?
00:18:18 -Jsi šťastný?
00:18:20 -Samozřejmě.
00:18:24 -Zasloužíš si úspěch.
00:18:26 Já vím, co tě to všecko stálo.
00:18:31 -Co kdybychom odtud vypadli?
00:18:36 -Jak vypadli?
00:18:38 -Do Mnichova třeba, na pár dní.
00:18:41 Stienske to tu ohlídá, hm?
00:18:45 -A proč?
00:18:47 -Tak. Já ani nevím.
00:18:49 Nějak se mi chce odtud vypadnout.
00:18:52 Nezasloužím si snad dovolenou?
-Zasloužíš si dovolenou.
00:18:56 -No, tak vidíš.
-Ale...
00:18:58 -Žádný ale, poletíme hned zítra.
00:19:06 Krása!
00:19:10 Tady je to jiné než tam dole!
00:19:13 Tady je člověk opravdu svobodný!
00:19:19 Něco ti ukážu!
00:19:27 Podletíme tamhle ten most!
00:19:44 -CO TO DĚLÁŠ?!
00:19:47 NEDĚLEJ TO!
00:20:03 -Jednou to stejně udělám!
00:20:11 ZPĚV NĚMECKY
00:20:34 -Nestýská se ti po divadle? Po Mnichově?
00:21:08 JUCHÁNÍ
00:22:23 -Ty nespíš?
00:22:25 -Jak vidíš, tak ne.
00:22:30 -Promiň, jsem unavená.
00:22:33 -Rád bych věděl, z čeho?
00:22:36 -Bylo to hrozně nudné představení.
-Nech toho.
00:22:40 Teď už chápu, proč jsi mě hnala do toho kšeftu
00:22:42 s naším milým Filipem.
00:22:45 -Nerozumím ti.
00:22:47 -Nerozumíš mi. Tohle máš taky od něho?
00:22:51 -Proboha, vzpamatuj se!
00:22:55 Ten obraz jsem koupila na výstavě. Prostě se mi líbil.
00:22:59 Ukážu ti účet. Mám pro něj dojít?
00:23:02 -Ale na tom letišti, tos byla ty.
00:23:05 Poznal jsem vás.
00:23:10 -Ano, byla.
00:23:17 Copak to nechápeš?
00:23:19 On je šílený!
00:23:22 Pořád na mě naléhá.
00:23:25 Vyhrožuje, že udělá skandál, když...
00:23:30 Vím, jak jsi citlivý.
00:23:35 A taky vím, že jde mezi vámi o peníze.
00:23:41 Myslela jsem, že to zvládnu sama.
00:23:47 Jenom proboha neudělej nic, co by poškodilo banku.
00:23:51 Tomu jsem se snažila zabránit.
00:23:56 Proto jsem ti nic neřekla.
00:24:02 Měla jsem strach.
00:24:05 O tebe.
00:24:08 HUDBA
00:24:23 -Pardon.
00:24:25 Počkejte! Ten náhrdelník přece znám.
00:24:28 -Promiňte, ale já vás neznám.
00:24:31 -Opravdu?
00:24:33 -Doktor. Doktor Seidenstücker.
00:24:36 No to je náhoda.
00:24:38 -Dobrá, nebo špatná?
00:24:41 Čekáte někoho?
00:24:43 -Víceméně ne. A vy?
00:24:45 -Já jsem tady sám. Jsem tady teprv několik týdnů.
00:24:52 Mimochodem, co ta...
00:24:54 vaše autonehoda. Nemáte nějaké následky?
00:24:56 -Nemám, všechno je v pořádku.
00:25:00 -A... a ta vaše přítelkyně?
-Ella?
00:25:05 Vrátila se zpátky domů. Ale píšeme si.
00:25:22 JUCHÁNÍ
00:25:27 -Ještě jste mi neřekla, co tady v Berlíně vlastně děláte?
00:25:30 -Dělám u soudu.
00:25:32 -Sekretářku?
-Nic jiného si představit neumíte?
00:25:37 -Tak snad neposíláte lidi do vězení?
00:25:40 -Prozatím to jenom navrhuju.
-Děláte si legraci.
00:25:44 -Ovšemže, pane doktore.
00:25:47 -Počkejte! Kam jdete?
00:25:50 -Už jsem skoro doma.
00:25:52 -Já... já jsem se vás opravdu nechtěl dotknout.
00:25:56 Prosím, neodcházejte.
00:26:01 -Ale já jsem tu vážně doma.
00:26:04 -Podívejte se, co mám.
00:26:06 A vy jste jediný člověk, s kterým to tady v Berlíně
00:26:09 mohu vypít.
00:26:11 Poté autohavárii jsem se od vás ani nehnul.
00:26:25 Nemyslete si, že mám nějaké středověké názory.
00:26:32 Já vím, jsem přesvědčen, že žena dokáže totéž co muž.
00:26:37 Možná i víc.
00:26:39 Je v ní totiž... tajemství.
00:26:45 Tajemství, kterému muži nerozumí.
00:26:49 -Přeháníte.
-Myslíte?
00:26:55 Odkud tedy máte ten náhrdelník?
00:26:59 Neříkejte, že jste ho koupila v obchodě jako třeba já kravatu.
00:27:05 Já nemluvím o penězích, ale o tajemství.
00:27:09 Podívejte, jak se třpytí.
00:27:12 -Není pravý.
-Skutečně?
00:27:18 Kdo vám ho dal?
00:27:22 -Umřel.
00:27:27 -Milovala jste ho.
00:27:29 -To už je dávno.
00:27:33 -To je zlé.
00:27:39 Taky by se mi líbilo vás... milovat.
00:27:46 Ale proti tomu, kdo vám dal ten náhrdelník,
00:27:49 miloval vás, umřel, proti tomu nemám šanci.
00:27:55 Já jsem jen obyčejný... nudný doktor z nemocnice.
00:27:59 -Moc jste pil.
00:28:02 -Máte pravdu.
00:28:07 Mluvte raději vy.
-O čem?
00:28:13 -Třeba o něm.
00:28:15 -Vy jste vážně přebral.
00:28:25 Bude se vám to zdát divné, ale... byl jedním z těch,
00:28:29 kdo prohráli.
00:28:32 Byl hezký. Vlastně to ani nevím.
00:28:36 Měl přes obličej obvaz. Ani nevím, jak vypadal.
00:28:41 Určitě byl hezký. Aspoň si to myslím.
00:28:46 -Pokračujte.
00:28:49 -Dotýkal se mě. Jeho ruce byly něžné.
00:28:54 Byl štíhlý a choval se jemně.
00:29:00 Snil o naší společné budoucnosti.
00:29:04 O tom, co nás čeká.
00:29:08 Tvrdil dokonce, že se nikdy nerozejdem.
00:29:13 Bylo to krásné. Jako sen.
00:29:41 KROKY
00:29:58 Prosím!
00:30:04 -Panebože, to je šílené. Já mám vizitu!
00:30:10 -Tiše, prosím vás, prosím.
00:30:13 -Nezlobte se. Nezlobte se, já...
00:30:18 Nezlobte se. CINKNUTÍ-Ne!-Pšt.
00:30:21 -Pardon. Promiňte.
00:30:28 KROKY
-Tak... na shledanou.
00:30:32 Na shledanou.
00:30:50 Dobrý den. ODBÍJENÍ HODIN
00:31:09 -Tak o co de?
00:31:12 Promiň, mám šílenou honičku.
00:31:15 Zkoušíme v Admirálském paláci a mám před premiérou.
00:31:20 -Já jsem na dně.
00:31:22 -Odpusť.
00:31:24 Tak povídej.
00:31:28 -Já už s tím nemůžu být sama. Už to nezvládnu.
00:31:33 -Ale co?
00:31:36 -Týká se to i tvého muže.
00:31:40 Prostě musím ti to říct.
00:31:42 Já vím, že mě budeš nenávidět, ale... já za to nemůžu.
00:31:47 Musíš to pochopit.
00:32:05 Ano, byli jsme milenci. Ještě než si tě vzal.
00:32:09 Ta fotografie je z té doby.
00:32:11 -A proč mi ji tedy ukazuješ?
00:32:17 -On mě s ní vydírá.
00:32:20 Tenkrát už jsme byli s Albertem svoji.
00:32:24 A on říká, že... když to nebude pokračovat,
00:32:28 tak... že mu ji ukáže.
00:32:30 Je prostě šílený.
00:32:32 Já už nevím, jak se mu mám bránit!
00:32:36 Pomoz mi.
00:32:39 Promluv s ním.
00:32:41 Je to přece tvůj muž!
00:32:45 KLAVÍR STEP
00:33:01 -Počkej, ještě jednou.
-Trošku rychleji.
00:33:04 -Trošku rychlejc.
-Raz - dva - tři - step.
00:33:16 -Dost, prosím vás, dost. To je z rytmu.
00:33:19 Ještě jednou. Raz - dva - tři - step.
00:33:29 SYČENÍ PÁRY
00:33:41 HOUKÁNÍ
00:34:02 -Je to neuvěřitelné spiknutí.
00:34:05 Teske má všechny vaše směnky, které jste podepsal v bance Lützow.
00:34:09 Prakticky vzato vlastní vaši firmu.
-To je nesmysl.
00:34:12 -Proto s vámi ten Francouz vůbec nejednal,
00:34:15 chápete to?
-Říkám vám, že to je nesmysl!
00:34:17 -Kdyby Teske předložil ty směnky, jsme hotoví. To nezvládneme!
00:34:21 -A ti vojáci? Říkal jsem vám, že máte s těmi vojáky víc mluvit.
00:34:24 Teď nám neprodlouží pronájem letiště.
00:34:26 -Nenene, zavolejte banku, to se přece musí vyjasnit.
00:34:31 -Spojte mě s panem Lützowem.
-To se musí vyjasnit.
00:34:36 To je Albert? Tady je Filip Gahlmayer.
00:34:39 Tak něco se děje s mými směnkami.
00:34:42 No ano, je to nesmysl, samozřejmě. A... a...
00:34:47 Haló? Haló!
00:34:51 Haló! No tak...
00:34:53 To přerušili teď...
00:34:57 Je přerušeno spojení. No to nevadí.
00:35:01 Pánové, běžte, děkuji, já si to už dořeším.
00:35:05 Běžte, běžte.
00:35:23 To je vila Lützeowých? Zavolejte mi milostivou paní.
00:35:29 Gahlmayer!
00:35:32 Tak zavoláte ji, nebo ne? Aha.
00:35:36 Tak ji, prosím vás, vyřiďte, že s ní potřebuju nutně mluvit.
00:35:39 Hned to vyřiďte. A že ji budu čekat...
00:35:43 No... ona už ví kde.
00:35:45 Děkuji.
00:35:58 -Ještě jednu, pane továrníku?
00:36:14 -Dobrý den.
00:36:16 -Ale... pane továrníku, vždyť je den.
00:36:18 -Já vím, ale přece jenom...
00:36:21 -No ne, ale touhle tou dobou přece milostivá paní nikdy...
00:36:25 -Ne... není, ano. Tak děkuji.
00:36:29 -Pane továrníku, mohu vám nějak pomoci? Nebo...
00:36:37 -Co chtěl?
00:36:39 -Říkal, že prý se s vámi nemůže setkat.
00:36:41 Je tam u nich v nemocnici nejmladší,
00:36:43 tak mu dávají pořád noční směny a... přes den jste zase pryč vy.
00:36:48 -No, tak se nedá nic dělat.
00:36:51 -No to je nesmysl. Tady je adresa tý nemocnice.
00:36:55 -Zní to jako příkaz, nezdá se vám?
00:36:58 -Co se mně zdá, nebo nezdá, to je úplně jedno. Hm?
00:37:07 KLAVÍR
00:37:24 -Člověče, co tu děláte?
00:37:26 Vy sem přece nepatříte!
00:37:35 KLEPÁNÍ
-Otevři.
00:37:37 Slyšíš?
00:37:40 Co se stalo? Já... potřebuju s tebou mluvit.
00:37:44 Já ničemu nerozumím.
00:37:49 KLEPÁNÍ Co se stalo?
00:38:08 -Milostivá paní! Vždyť to nestihneme!
00:38:17 -Okamžik, milostivá paní!
-Já musím...
00:38:19 -Vy nikam nepůjdete.
-Já musím za ním!
00:38:21 -Vy především dokončíte ten kostým. Já jsem velkorysý, to přece víte,
00:38:25 ale do tohohle podniku jsem vrazil moc peněz, takže bude po mém!
00:38:29 Ostatně, podepsala jste smlouvu a tam něco stojí o dnu premiéry.
00:38:39 -Dokážu to!
00:38:42 -Cože?
-Ty spíš, táto.
00:38:46 -Ne, ne, ne.
00:38:48 -Ptala jsem se tě, jestli už dokážu přejít
00:38:51 po jevišti jako skutečná herečka.
00:38:54 -Dokážeš všecko na světě.
00:38:57 -Myslíš to vážně?
00:39:28 ZPĚV NĚMECKY
00:40:27 -Nerušte! Nerušte!
00:40:29 -Pan Gahlmayer se zabil!
00:40:43 ZPĚV
00:41:16 POTLESK
00:41:55 KLEPÁNÍ
00:42:12 -Proboha! To jste vy?
00:42:15 -To vás chodí navštěvovat do nemocnice tak mnoho dam?
00:42:19 -Nedělejte si legraci.
00:42:26 Strašně jste mě překvapila.
00:42:39 -Řekl jste, že byste mě mohl milovat.
00:42:46 -To...
00:42:48 to by se mi líbilo.
00:43:23 A...
-A jaké...
00:43:25 -Prosím.
-A jaké je vaše křestní jméno?
00:43:29 -No...
00:43:32 trochu směšné.
00:43:39 Felix.
-Felix.
00:43:41 -Ano, Felix.
-To je šťastný.
00:44:11 ŠTRACHÁNÍ
00:44:22 -Je to jasná reakce na silný psychický šok.
00:44:27 Ale buďte klidná, všecko se spraví.
00:44:32 -Zdá se mi nevyhnutelným zahrnout do řízení i majetek
00:44:35 paní Gahlmayerové.
00:44:37 Svatební smlouva nezahrnuje ani zmínky o rozdělení majetku.
00:44:41 -To ovšem znamená uvrhnout paní Gahlmayerovou
00:44:43 do existenčních starostí.
00:44:45 -Já jsem vykonavatel konkurzního řízení,
00:44:48 pane doktore, a ne sociální pracovník.
00:44:51 To jistě račte chápat. Znáte pracovní a právní předpisy.
00:44:56 Jsem rád, že pan továrník Teske převezme 25 % všech závazků.
00:45:02 Ostatní budu muset hledat v soukromém majetku.
00:45:06 -On továrník Teske je zase rád, že mu prodáte firmu
00:45:10 za pár krejcarů.
00:45:12 -To jsem neslyšel. To jsem vůbec neslyšel.
00:45:15 Budu muset trvat na tom, aby všechny věci byly zastaveny
00:45:20 v osobním majetku. To jest šperky, tedy obrazy.
00:45:24 Vždyť vy víte, pane doktore.
00:45:27 Pochopitelně se to také týká celého domu.
00:45:34 Ostatně... existuje seriózní zájemce.
00:45:39 -Pan továrník Teske.
00:46:11 -Mami. Mami, maminko! Mami.
00:46:26 Musíš mi pomoci, teto. Chtějí nám všechno vzít.
00:46:30 Úplně všechno.
00:46:33 Já vím, že jsem to neměla dělat.
00:46:36 Já to vlastně krádež, ale...
00:46:40 já si neumím představit, že by máma přišla
00:46:43 o svůj náhrdelník.
00:46:48 Prosím tě, schovej ho.
00:46:52 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2023
Oblíbený výpravný dvanáctidílný česko-německý seriál vypráví příběh z první třetiny minulého století, z doby, kdy ve středoevropském teritoriu kralovala opereta, do lidských osudů však zasahovala první světová válka.
Malíř Paustowski (H. Jaenicke) osudovým přičiněním náhrdelníku tragicky zemřel. Charlotta Liebermannová (J. Rauchová) se jen těžce probíjela, ale nakonec studia dokončila a dostala práci u soudu. A také poznala nového muže. Továrník Gahlmayer (J. Abrhám) se stal loutkou v rukou milenky, bohaté Grety Lützowové (J. Preissová), jejíž peníze mu pomohly uskutečňovat velký sen. Když se konečně milence vzepřel, hrozil mu finanční krach, ale i konec rodinného štěstí. Dobrovolně ukončil svůj život. Na Josefínu (L. Šafránková) dolehly těžké chvíle…