60 Pánové Bouvard a Pécuchet, ve skvělém hereckém podání Jiřího Sováka a Miroslava Horníčka, experimentují na poli umění. Komediální televizní seriál (1972). Dále hrají: V. Tichánková, K. Jerneková, J. Moučka, L. Havelková, J. Dvořák a další. Scénář J. Dietl na motivy románu G. Flauberta. Kamera J. Lebeda. Režie J. Roháč
00:00:11 Byli jednou v Paříži dva písaři. Je tomu už 130 let.
00:00:17 Jeden se jmenoval František Diviš Bartoloměj Bouvard.
00:00:23 Druhý Justen, Roman, Cyril Pecuchet.
00:00:27 Bůhví, proč se ti dva setkali jednoho dne na lavičce v parku.
00:00:34 Ale stalo se! A ještě více!
00:00:39 Otec Bouvarda odkázal před smrtí svému synovi 250 tisíc franků.
00:00:46 Bouvard hned kupuje pro sebe a přítele statek v Chavignole...
00:00:52 ...aby se tam mohli plně oddávat vědám.
00:00:57 Nikdo neví proč, ale jejich pokusy zatím nedopadají dobře.
00:01:03 Ani pěstování melounů ani vědecké křížení kozla s ovcí,...
00:01:10 ... ani objev nového likéru, ani objevy v medicíně...
00:01:15 ...nepřináší očekávaný úspěch. Naopak! Jen samou svízel a pohanu.
00:03:17 -Co ty tu? -Kde jsou páni?
-V posteli. Nikdo k nim nesmí.
00:03:23 -Jsou nemocní? -Ne, čtou! -V pravé poledne? -Čtou od rána do večera.
00:03:31 -Co čtou? -Romány.
00:03:37 Ten váš oblíbenec Walter Scott má ve svém románu nepřesnosti.
00:03:44 -Nepřesnosti? -Kam to mám dát?
-Na zem.
00:03:53 Ne knihy, paní Heřmanko, ale snídani dejte na zem.
00:03:59 Taky váš oblíbenec Dumas se tady dopouští přímo dětinských chyb.
00:04:06 -Tak třeba zavraždění biskupa je posunuto o 15 let. -Jakto?
00:04:13 -V tomto roce byl biskup zavražděn.
-V tomto datu byl ještě ochmýřen.
00:04:23 Ale prosím vás...!
00:04:27 -Co je to za romány? -Proč se ptáš?
-Chci si jeden půjčit.
00:04:33 -To nejde, jsou v košili.
-Ale košile je dlouhá! -Nestydo!
00:04:40 -Můj muž mě nikdy v košili neviděl.
-Jak jste to dělali? -Ven!
00:04:47 Slušná žena si vždy najde způsob.
00:04:53 -Co tomu říkáte?
-Prosím, také čaj! Co tomu říkám?
00:04:59 Váš Dumas zachází se skutečností velice svévolně. Podívejte se!
00:05:06 -Sňatek korunního prince Františka byl kdy? -Koho? -Prince.
00:05:12 -Nevím! -On taky ne! Ale on o tom na rozdíl od vás píše.
00:05:19 Den svatby píše na 15.10. 48, ale ten den byl 20.3. 49.
00:05:25 -To je svévole.
-Ale jsou to jenom data.
00:05:29 -Zato ten váš Scott si zaměňuje osoby. -Osoby?
00:05:34 My co se zabýváme historií víme, že ženou Roberta de la Marc,...
00:05:41 -...byla Jean a ne Evelýna Cloe.
-Ale Scott byl spisovatel a básník.
00:05:49 -Nebyl dějepisec.
-A Dumas snad není spisovatel?
00:05:54 Je a jaký! Jeho postavy jsou lidé činu, jeho drama jde dopředu.
00:06:01 -Až příliš! -Je tam boj na život a na smrt. Jedy, dýky, láska!
00:06:08 Je jedno, zda se to stalo.
00:06:11 Chtěl bych, aby se to stalo tak, jak to napsal.
00:06:16 Abych já byl tím hrdinou, který vyhrává souboje a svírá...
00:06:23 -...v náručích ty krásky.
-Dobrý den. -Proč nezvoníš?
00:06:29 -Jo, my nemáme zvonek.
-Dobrý den! -Dobrý den!
00:06:34 -Ještě jsme nejedli, co tu děláš?
-Nejdu si pro nádobí. -A pro co?
00:06:41 -Jestli byste mi nemohli půjčit román. -Jakej?
00:06:46 Jak jste o něm mluvili. Aby tam byla láska, souboje...
00:06:53 -Tebe to zaujalo? -No!
00:06:56 To ti půjčí pan Pecuchet Alexandra Dumase. Jemu se nelíbí...
00:07:03 -Mám k tomu jen drobné vědecké výhrady. -Půjčíte mi ho?
00:07:10 Rád, ale musíte mi potom říct, jak se vám to líbilo.
00:07:15 -Vás to zajímá? -Velice. -Děkuji, já to vrátím. Na shledanou!
00:07:25 Klaním se, madam.
00:07:36 -Heřmanko, už mám román.
-Nač ho máš, když neumíš číst?
00:07:46 Někdo se najde, kdo mi to přečte.
00:08:26 -Kde jste byl? -Jel jsem se trochu procválat. Copak to čtete?
00:08:34 -Pojďte se podívat. -Jdi! Je uštvanej. Dal jsem mu zabrat.
00:08:42 Tak to stačí! Prr! Celou cestu jsem přemýšlel.
00:08:50 Já taky! Přemýšlím a píši si ty prohřešcích toho vašeho Dumase.
00:08:57 -To nemá cenu. -Jakto?
-Prověříme si autory jinak. -Jak?
00:09:04 Prověříme si je přes nás.
00:09:08 Rozdělíme si scénky, naštudujeme je a zahrajeme si je sami.
00:09:15 -Vy myslíte zahrát si divadlo?
-Ano! -Já nikdy divadlo nehrál.
00:09:22 -Já taky ne. Ale určitě jste byl v Comédie francaise. -Byl, 2x.
00:09:30 -A jako to bylo? -Překvapilo mě, jak to bylo přirozené a ladné.
00:09:37 -A víte proč? Protože to bylo nacvičené. -Oni to cvičí?
00:09:45 -Ano, velmi pečlivě.
-Tak proto!
00:09:49 Viděl jsem představení, kde bylo na scéně 46 osob.
00:09:54 -Zajímavé bylo, že do sebe nevráželi. -Byli osvětleni? -Ano!
00:10:01 To není umění. S naší inteligencí se na nám to nestane ani potmě.
00:10:08 -Ale má plachost...
-Vy jste plachý? -Ano!
00:10:13 Budete hrát hrdinu. Hrdina není ten, kdo bojuje s druhým,...
00:10:19 -...ale sám se sebou.
-Krásné, zapíši to!
00:10:24 -Nevím, zda je to z mé hlavy nebo z cizí? -Radši to zapíši.
00:10:31 -Třeba je to z vaší hlavy.
-Co divadlo? -Zvážím to! -Jistě!
00:10:37 Zapíši to! Hrdina není ten, kdo bojuje s druhým,...
00:10:44 ...ale ten kdo bojuje se mnou.
00:10:56 -Potichu! Nefuň tolik!
-Já nefuním, ty funíš!
00:11:01 -Hej ty tam! Slyšíš slova má?
-Někdo na nás křičí.
00:11:08 Kam vlečeš těžké břímě své? Sem k nohám polož kořist svou!
00:11:15 Jdou po nás! Nech všeho a utíkej!
00:11:22 Tvé srdce zmrtví bázní rytíři, až ruka má kord k srdci zamíří.
00:11:35 Ne! To není Comédie francaise.
00:11:44 Tvá ňadra, dvě holubice sněhobílé, ať vzlétnou k rukám mým.
00:11:51 By je polaskaly?
00:11:56 Tvá ňadra, dvě holubice sněhobílé, ať vzlétnou k rukám mým.
00:12:03 By je polaskaly? A co tvé boky? Mocné sloupoví.
00:12:10 Snad zastaví se a půjdou ke mně blíž?
00:12:18 Alespoň slůvkem dej mi naději!
00:12:25 Alespoň slůvkem dej mi naději!
00:12:31 Alespoň slůvkem dej mi naději!
00:12:35 Ty nestydo!
00:12:40 Myslím, že určité zlepšení tu je.
00:12:53 -Jé!
-Jak milá je mi tvoje tvář!
00:12:56 Tvé vznosné držení, ó panno! Jak nad hlavou bys měla svatozář.
00:13:04 -A ústa tvoje řekla ano.
-To jste řekl nádherně.
00:13:11 -Vám se to vážně líbilo?
-Ano! Je to jako z té knížky.
00:13:19 Líbilo se vám, jak jsem to říkal nebo i to jak jsem to prožil?
00:13:26 -Nejvíc se mi líbilo, když jste řekl, že jsem panna. -Aha!
00:13:34 Nás herce každý bolestný prožitek obohacuje dvojnásobně.
00:14:21 Přišel jsem vám říct, že to s tím divadlem přijímám.
00:14:28 Gratuluji! A na oplátku vám řeknu, co budeme hrát.
00:14:37 -Co je na tom obrázku?
-Poprava Mylady ze tří mušketýrů.
00:14:43 -Výborně! Tuto scénku sehrajeme.
-My dva? -Ano, jistě!
00:14:50 Já budu hrát Athose a kata a vy d'Artagnana a sluhu.
00:14:57 -To budeme hrát 2 postavy?
-Ano, dobrý herec zahraje všechno.
00:15:05 -Kdo bude hrát Mylady?
-Přemýšlel jsem o tom celou noc.
00:15:15 -Mohl byste to hrát i vy!
-To spíš vy, máte delší vlasy.
00:15:21 -Jsem moc velký. Mylady nám chodí po statku. -Tady? -Ano!
00:15:30 -Kdo to je? -Já vám to neřeknu, já vám ji ukáži. Pojďte!
00:15:42 Mylady musela být krásná. Athos by si ji jinak nevybral.
00:15:50 Prosím, račte!
00:15:55 -To má být ona?
-Dovolte, copak byl Athos slepec?
00:16:18 Dobrý den!
00:16:21 -Tohle je Mylady?
-Co vás napadá? Pojďte!
00:16:33 -Nenech se pořád přemlouvat.
-Co mi dáš, když se nechám políbit?
00:16:40 -Přinesl bych ti krůtu.
-Nechci krůtu, chci aby sis klekl.
00:16:47 -Klekl? -Jo, klekl!
00:16:53 -Takhle?
-Jo! A teď skloň hlavu!
00:17:00 -Takhle? -Víc! -Takhle?
-Jo! Teď vezmi můj střevíc!
00:17:07 -Vždyť máš dřeváky. -To sice mám, ale ty vidíš krásný střevíc.
00:17:14 -Dobře, vidím krásný střevíc! Co dál? -Teď ho vezmi do ruky!
00:17:21 -Teď jdi dolů! -Ježíšikriste!
-A teď ten střevíc polib!
00:17:30 -To mám ten dřevák ocucávat?
-Rytíř, který chtěl políbit dámu,..
00:17:37 ... musel políbit střevíc.
-Nechceš radši tu krůtu? -Bude to?
00:17:46 Počkej!
00:17:51 -To je pravá Mylady. -Myslíte?
-Nepochybuji o tom!
00:18:07 -Ta prostá dívka tu roli nevezme.
-Vezme, budete velmi překvapen.
00:18:15 Vylez ven! Nepřej si, co ti udělám, až tě dostanu do rukou.
00:18:22 Běžte si po své práci!
00:18:25 -Nechte mě být. Musím si to s ní vyřídit. -Pane!
00:18:30 Ta dáma je pod naší ochranou. Dotknete se jí a uvidíte!
00:18:36 Snad jsem tolik neřekl.
00:18:39 To bylo ohromné, jak jste to řekl! Ten tón! To jste si zkoušel roli?
00:18:47 To ne! Já jen, aby jí neublížil.
00:18:51 Ten tón si pamatujte, ten se bude hodit.
00:18:57 Rozálie!
00:19:00 Rozálie, to jsme my!
00:19:06 Dovolte, abych vám nabídl roli v historickém kuse,...
00:19:12 ...který se bude jmenovat "Poprava Mylady".
00:19:17 -Moc vám děkuji a přijímám!
-Co jsem říkal? -Kdy dostanu text?
00:19:24 -Text vám nedáme! -Ani vám neřekneme, kdy bude první zkouška.
00:19:31 -Záměrně! Nesmíte se připravovat.
-Jdeme!
00:20:01 -Omlouvám se, že jsem na vás zvýšil hlas. -Jo!
00:20:07 -Nechte to být! Na mě tu řve každej! -Ale to ne!
00:20:14 -Já už byl v roli. -V čem?
-V postavě.
00:20:20 Zkoušel jsem si tóny pro divadlo.
00:20:26 Moment! To ona možná taky, že?
-Co ona? Co taky?
00:20:33 Zatáhla mě támhle ke kočáru.
00:20:37 -A chtěla po mně, abych jí líbal dřevák. -To je správné!
00:20:45 -V našem představení bude hrát Mylady. -To není pro ženské!
00:20:52 -Jakto? -Ženská má umět vařit, obracet seno, vyždímat pleny...
00:21:00 Ano, tenhle názor platil po celá staletí.
00:21:05 Ženy vůbec nesměly hrát divadlo, jejich role hráli muži.
00:21:11 -To je taky správný! Chlapi by si měli občas zablbnout... -Seďte!
00:21:19 Teď mě něco napadá. Chlapi by si měli občas zahrát.
00:21:27 Pojďte dolů! Pozor!
00:21:35 Teď udělejte 3 kroky tam a 3 kroky zpátky jako žena.
00:21:49 Takhle ne! Mylady chodí jako aristokratka. Předvedu vám to!
00:21:57 Mírně pokrčíme nohu, jdeme napřed špičkou, zvolna...
00:22:04 Zkusíme to radši vsedě. Povalte ten kámen.
00:22:14 Teď se tady posaďte.
00:22:19 Tak ne! Tak by seděla Heřmanka. Tohle je aristokratka.
00:22:25 -Viděl jste sedět šlechtičnu?
-Neviděla! Neviděl.
00:22:31 Správně! Už jste v postavě. Užíváte správných tvarů.
00:22:37 -Mám rád pěkné ženské tvary.
-Já myslel tvary gramatické.
00:22:43 Jste u soudu a já v roli d'Artagnana vám dávám trest smrti.
00:22:50 -Co vy na to? -To bych vás kopl.
-Ne vy, ale Mylady.
00:22:55 -Tak to bych vás kopla. -Ne, podle autora, Mylady v té chvíli zabije.
00:23:03 -Zkuste zabít. Navrhuji pro Mylady trest smrti. -Nemohu zabít jen tak.
00:23:11 Nejsem tak zkušenej v divadle jako vy. Představuji si to takhle.
00:23:18 Když jí řeknou trest smrti, začne být nervózní, vrtí se na židli...
00:23:26 Pak se koukne jedním okem po sále, kde nikdo není a hledá někoho,...
00:23:35 ...kdo by jí pomohl. A teď cítím v sobě, že mi nikdo nepomáhá.
00:23:44 Lidi se dívají do země a myslí si, ať už ji tu hlavu sundají.
00:23:52 Já hledám nějakou pomoc, jestli by se třeba nedali podplatit strážci.
00:24:03 Dám vám všechno, všechny peníze, vemte si je! Ale oni ne!
00:24:10 Stojí tam jako patníci. Chudinka Mylady se o ten patník opře...
00:24:17 -...a obrátí se prosebně...
-Na d'Artagnana.
00:24:22 -Nešlo by, abych předtím jako vyprskla? -Zajímavý nápad!
00:24:31 -Zkuste to! Navrhuji trest smrti.
-VYPRSKNE. -To je výborné!
00:24:41 -I to plácnutí, že? -Je to výborné, ale do jiné hry a jiné postavy.
00:24:49 -Není to ještě přirozené, viďte?
-Teď jste to vystihl.
00:24:55 Máte veliký talent, ale pro role bytostí nadpřirozených.
00:25:01 Nádherně byste zahrál čarodějnici nebo čerta.
00:25:06 -Ale nejlíp byste asi zahrál polednici. -To je ono!
00:25:13 Jdu si do chlíva zkoušet. Už to cítím v sobě. Blíží se poledne,...
00:25:21 ...zvoní zvonec a já řeknu: "Dej sem dítě"!
00:25:34 Zajímavá myšlenka.
00:25:37 Herec, má-li vyjadřovat pocity cizí, vychází z pocitů vlastních.
00:25:45 To je velmi moudré a pravdivé. Ale takový d'Artagnan?
00:25:55 To není tak jednoduché.
00:26:12 -Co je? -Potřebuji radu?
-Jakou?
00:26:16 -Zkoušel jsem si to, pohyby už mi jdou. -Opravdu?
00:26:23 -Ale ty řeči ne!
-Zajímavá myšlenka, pojďte sem!
00:26:28 Tady se píše, že základem divadla není řeč, ale právě pohyb.
00:26:35 Tady si to přečtěte a já si to zatím poznamenám.
00:26:41 -Co je tohleto? -Velké Z. -Tohle?
-Jo, základem divadla je pohyb.
00:26:49 -Tam je P, ne? -Jistě, ve slově pohyb je P. -Ale tam jsou dvě P.
00:26:56 Pohyb, tam je B. Takhle je to P, a obráceně B.
00:27:01 To než se přečte nějaká kniha, to se s ní nakroutí, že?
00:27:07 Některé písmeno je stejné ze všech stran, třeba O, pak točit nemusíte.
00:27:15 Podívejte se! Základem divadla je pohyb.
00:27:19 Já sám si tady taky zkouším a především pohyb.
00:27:25 -Něco vám předvedu a vy uhádnete, kdo to je? -Dobře.
00:27:35 -Poznal jste to, že?
-Je to přesné!
00:27:44 -To je starej ožralej Lefévre.
-Cože?
00:27:51 Vyzkouším vás jinak.
00:27:55 Herec, má-li vyjadřovat pocity cizích, vychází z pocitů vlastních.
00:28:03 Vyzkouším vás! Dívejte se před sebe a vyjádřete mi hlad.
00:28:10 -Máte hlad! -To jo! Mám hlad, že bych sežral půl prasete.
00:28:17 -Beze slov! -Já o jídle nekecám!
-Zahrajte to beze slov!
00:28:24 Máte obrovský hlad.
00:28:30 Tak jinak. Jste vyčerpaný, ospalý, po dlouhém pochodu...
00:28:41 Ještě jinak. Jste zamilovaný, vaše dívka támhle zalévá květiny.
00:28:50 Tam se dívejte! Díváte se na ni a v těch očích je něco, jakoby...
00:29:02 Ne! Vám chybí určitá představivost.
00:29:06 Dal jsem vám 3 úkoly a vy všechno vyjadřujete jedním pohledem.
00:29:13 To nejde! Vy musíte mít představy! To je základ herectví!
00:29:19 Představy? Hladovej, unavenej a zamilovanej jsem furt.
00:29:25 To je zajímavé, co jste řekl.
00:29:30 Má-li herec nějaké vlastní pocity, neumí je vyjádřit.
00:29:37 Tudíž, herec by neměl mít pocity!
00:29:58 KLEPÁNÍ. Dále!
00:30:07 Rozálie, je to možné?
00:30:12 Co tomu říkáte?
00:30:14 -To je naprosto dokonalá Mylady.
-Šlohla jsem to vdovičce.
00:30:21 Doufám, že to vrátím, než to pozná.
00:30:26 -Tak a můžeme začít!
-Vám to ale sluší!
00:30:32 Myslel jsem, že nejdřív budeme pracovat a pak se zdobit.
00:30:39 To je ku prospěchu divadla.
00:30:42 Vy to prožijete, ale já musím sehnat doplňky.
00:30:47 Tak si zkoušejte roli a já se hned vrátím.
00:30:57 Kde jsou ty šaty po tom dědkovi, co nám prodal tenhle statek?
00:31:04 -Jeho rodina si všechno odvezla.
-Určitě vám něco zůstalo za nehty.
00:31:11 Nechci to zadarmo.
00:31:21 Vidíte, že tu něco máte. Je tam ještě něco? Není!
00:31:26 Vezmu si to všechno a nahoře si to přeberu.
00:31:34 Je to jednoduché. Kat vám setne hlavu a my to pak půjdeme oslavit.
00:31:42 -Mohla bych si při té popravě rozervat šaty. -Proč?
00:31:47 -Aby byla vidět lilie, co mám na rameni. -Ale vy ji nemáte.
00:31:54 -Ale mám. -Cože? -Nemám ji sice vypálenou, ale namalovanou.
00:32:01 -To je velice krásné, to vy sama?
-Sama! Inkoustovou tužkou.
00:32:11 Teď bychom snad mohli konečně pracovat.
00:32:16 -To je dokonalý oděv. To vy sám?
-Jo! To jsem si ušil po večerech.
00:32:23 Tak tady bude scéna u soudu. Já jako Athos sedím tady.
00:32:29 Vy jako d'Artagnan sedíte zde, sluha a kat jsou zatím venku.
00:32:36 -Všichni stojíme. Zapněte se!
-Je mi to malé.
00:32:41 Stůjte jako d'Artagnan! Nebo jako Pecuchet, ale méně jezte.
00:32:48 -Pozor! Pane d'Artagnane, ptám se vás... -To jako mě? -Jistě!
00:32:55 -Jaký trest navrhujete pro tuto ženu? -Trest smrti!
00:33:02 -To musíte říct energicky.
-Ale on ji pořád ještě miluje.
00:33:09 Miluje? Nesmysl. Ten je plný nenávisti.
00:33:14 Proč by jinak klesla na kolena a zavyla? Zavyjte! ZAVYTÍ.
00:33:21 Proč by tohle dělala?
00:33:23 Právě proto, že ten kterého ona ještě miluje jí navrhuje trest.
00:33:30 To určitě! To by napsal možná ten váš Dumas. Zapněte se!
00:33:37 Musíte se upravit až pojedeme naostro.
00:33:42 -Hraběnko Winterová. -Smekněte!
-Smekněte! Vždyť nemá klobouk. -Vy!
00:33:50 Hraběnko Winterová, vaše zločiny unavily lidi na Zemi, Boha v nebi..
00:33:59 -Na nebi! -Povídám na nebi!
00:34:04 -Umíte nějakou básničku? -Básničku?
00:34:10 -Modlitbu? -Modlitbu! -Modlete se! Jste odsouzená, zemřete.
00:34:17 -Jděte ven.
-Co zas? Jdu ven!
00:34:23 Poprava se konala na břehu řeky Rise, jdeme k potoku.
00:35:04 -Kterou scénou začneme?
-Scénou, kde se podplácí sluha.
00:35:10 Dostaneš tisíc pistolí, když mě zachráníš. Když mě ale prozradíš...
00:35:18 -...čeká tě smrt! Mstitelé jsou mi v patách. -Co uděláte teď vy?
00:35:25 -Já tam nic nemám. -Jakto? Dumas píše, že se sluha třese strachy.
00:35:32 -Co se? -Třese se strachy.
00:35:35 Takhle ne! Třesete se, jako když vás koušou blechy.
00:35:41 -Já se netřesu strachy, mně je zima. -Máte pravdu, je tu zima.
00:35:48 Sehrajeme to uvnitř! Pojďte!
00:36:15 -Cením si vašeho postřehu něco si vypít... -Na zahřátí.
00:36:22 -Kdybychom nastydli...
-To by bylo nebezpečné.
00:36:27 -To už je čtvrtá, pane Bouvarde!
-Hlavně, že budeme zdraví!
00:36:33 -To představení je jaksi závažným skutkem... -Jsem si toho vědom.
00:36:40 -Je to kulturním cyklem.
-Ano, přímo cyklem!
00:36:45 -Na to budou navazovat další generace. -Ano!
00:36:50 -Ještě netušíte, kdo bude večer na jevišti. -Kdo?
00:36:56 -To byste žasli! Třeba...
-Heřmanka! -Gui se ženou!
00:37:01 -Ti tam musí být. To je placená klaka. -To je personál!
00:37:08 Ale já mluvím o divácích. Přijede doktor Vancorbey, osobně!
00:37:14 -Vancorbey? Přesto všechno?
-Ano! A osobně! -Klobouk dolů!
00:37:21 -Bude tady Lefévre. -S paní?
-Ano, s paní! -Statečná žena!
00:37:27 -Statečná! -Vzhledem k tomu, že neslyší!
00:37:32 -Bude tu abbé Jofrey.
-S tím tukovým nádorem? -Ten ne!
00:37:38 To je strážmistr Bombardin, ten nesmí do první řady.
00:37:43 Vydechuje česnek, to bychom nedohráli.
00:37:48 -Přijde vdova Burdenová, tu dáme do 1. řady. -Tu ano!
00:37:54 Cítím velkou odpovědnost, dáme si ještě jednu číši na uvolnění.
00:38:01 -Na co? -Na psychické uvolnění.
00:38:05 To je správné slovo! Začínám cítit k divadlu takový nadhled.
00:38:11 Všichni divadelní velikáni se před představením zbavovali zemské tíže.
00:38:19 Jistě, zemské tíže!
00:38:22 Teď po dopití číše budu rád, když mě budete následovat.
00:38:29 Musíme si uvědomit jednu věc. Postrádal jsem ji na zkoušce venku.
00:38:36 -Musíme mít orientaci o svém vnitřním napětí. -To je ono!
00:38:42 -Teď jste to vystihl. -Mám pro vás úkol. Jaký máte vnitřní rytmus?
00:38:50 -Jaký máte pocit? -Strach!
-Výborně!
00:38:58 -A vy? -Pochybnosti!
00:39:01 -Hraji sluhu a ten má pochybnosti.
-Výborně! A Athos? -Zloba!
00:39:09 -Nenávist! -Výborně! Gratuluji! Tak na zdraví a na představení!
00:39:18 Pochybnost, strach, zloba!
00:39:21 Pochybnost, strach, zloba!
00:39:24 Jdeme na to!
00:39:29 -Scéna začíná tím, že vy hrajete sluhu. -Hraji sluhu!
00:39:36 -Jedeme! -Strach. -Pochybnosti.
-Zlost!
00:39:43 Sluho, dostanete tisíc pistolí, když mě propustíte.
00:39:50 Když ne, dostanete smrt! Pronásledovatelé jsou mi v patách.
00:40:00 -Slova nehrajou roli, mluvte svými slovy! -Tak ještě jednou?
00:40:07 -Já tam nic nemám napsáno!
-Musíte něco dělat.
00:40:12 -Ale co? -Dumas tam jasně píše, že sluha se strachy chvěje.
00:40:19 -Aha! -Ne takhle, to je jako když vás kouše štěnice.
00:40:25 -Takhle se chvěje sluha strachy!
-To není bahenní zimnice!
00:40:31 -Dovolte, když vám to říkám já, režisér. -Tak dobře! -Chvějte se!
00:40:40 -A teď Athos! -Toho sluhu odvedete! Není na něj spolehnutí!
00:40:50 -Já teď jdu! -Zpátky! -Vracím se jako d'Artagnan. -A já jako Athos!
00:41:01 -A já? -Strach!
-Strach.
00:41:05 Pánové, když mi zkřivíte na hlavě jen vlásek, bude vás to stát smrt!
00:41:22 -Jsem kat! Ačkoliv zabíjím, nejsem vrah. -Není vrah, je to kat. Odkud?
00:41:31 -Kat z Lille. -Poznala mě!
00:41:35 -Smilování! -Mého bratra dostala do vězení. -Smilování!
00:41:42 -Pusťte mě do kláštera.
-Strašná scéna, pojďte si dát číši.
00:41:56 -Další scénku začínám já jako d'Artagnan. -Ano!
00:42:04 -Zkusím si to a vy mi jako režisér řeknete, zda je to dobré. -Jistě!
00:42:12 Teď do toho textu dejte ten oheň!
00:42:18 Ano! Říkám tam: Nechci se dívat na to divadlo.
00:42:26 Nemohu přihlížet jen tak, jak tato žena má zemřít. Co vy na to?
00:42:35 Mně se to líbí, ale doporučuji takovou vnitřní větší agresi.
00:42:41 -Tu tam postrádám! -Klid, dodám!
-Poslechnu si!
00:42:50 Nemohu se dívat na to hrozné divadlo. Nemohu přihlížet,...
00:42:57 -...jak je tato žena zabíjena.
-Výborně! -Teď naostro!
00:43:03 Nemohu se dívat na to, jak je tato žena zabíjena.
00:43:08 -D'Artagnane! Vzpomínáš, jak jsme se milovali? -Ano! -Dost!
00:43:15 Ještě krok a změříme si zbraně!
00:43:19 Ten váš tón mě okouzlil. Kde se to ve vás bere?
00:43:24 Jak jste řekl změříme si... Jdeme na to!
00:43:29 -Co to děláte?
-Nic, jen naznačuji. -Co?
00:43:34 Nechám se radši probodnout, než abych přihlížel popravě.
00:43:40 -Vy jste se zbláznil?
-Ano, ona mě miluje!
00:43:45 -Houby miluje, má na kahánku!
-Miluje mě! Pochopil jsem to!
00:43:51 -Dětino! Miluje?
-A vás nenávidí! -Jistě!
00:43:56 Protože jsem silný, nezlomný! Jediný já jí imponuji!
00:44:02 -Ale vy jste slaboch!
-Slaboch?
00:44:05 -Ale mám srdce! Vy máte v hrudi studený kámen. -Kámen?
00:44:13 -Vy máte sulc!
-Sulc?
00:44:16 Buď to bude hra o nešťastné lásce nebo... -Nebo co?
00:44:22 Nebo bych to nemohl hrát!
00:44:28 -Vy mně dáváte ultimátum?
-Ano!
00:44:34 Mně, režisérovi?
00:44:37 Vždyť já jsem Keliót!
00:44:43 Pane Bouvarde, klid, prosím vás!
00:44:47 Hlavně klid! Co to vidíte?
00:44:51 -Já měl strach, aby ti neublížili.
-Neboj se!
00:44:56 -Ti dva dědulové mi nic nemůžou udělat. -Jen aby?
00:45:14 -Měl jste pravdu, nemilovala ho!
-Příteli, nejsem si tak zcela jist!
00:45:24 -Pojďte, zkusíme si tu scénku ještě jednou! -Jak? Kde?
00:45:30 -Tady! A já vám zahraji Mylady.
-Vy byste chtěl? -Ano!
00:45:41 -Já začnu jako d'Artagnan.
-Výborně!
00:45:45 Nechci se dívat na to hrozné divadlo!
00:45:49 Nemohu přihlížet, jak je tato žena zabíjena.
00:45:54 Vstoupím do kláštera. D'Artagnane, vzpomeň si, jak jsi mě miloval.
00:46:02 -Měl jste pravdu, nemilovala.
-Ale ne!
00:46:06 Teprve teď, když jsem byl Mylady, jsem pochopil, že ho milovala.
00:46:13 -Zkuste si zahrát Mylady vy!
-Já? -Ano!
00:46:19 Milost, vstoupím do kláštera! D'Artagnane!
00:46:24 Vzpomeň si, jak jsem tě milovala. Víte, že jste měl asi pravdu.
00:46:31 -Ona ho přece jenom asi milovala.
-Výborně!
00:46:36 Výborně! Skvělé!
00:46:57 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Pánové vášnivě debatují o literatuře. Nemohou se shodnout, který ze dvou autorů je lepší, zda Alexandr Dumas nebo Walter Scott. Rozhodnou se spor o spisovatele vyřešit pomocí divadla. A hned začnou s obsazováním rolí. V dramatizaci Tří mušketýrů do role Mylady obsadí Rozálii, Pécuchet nacvičuje roli D´Artagnana a režisérem je Bouvard. Přitom se oba pánové začnou přít o pojetí postav, ve skutečnosti jim ale jde o přízeň sličné Rozálie…