Vyprávění Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka (1986). Dále účinkují: L. Šafránková, P. Čepek a J. Abrhám. Připravili: S. Rašilov, Z. Svěrák a L. Smoljak
00:00:03 Když přijdou herci na besedu s diváky,
00:00:05 tak později nebo dříve přijde chvíle,
00:00:09 kdy někdo zvedne ruku a řekne:
00:00:12 "Mohli byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?"
00:00:16 Této chvíle se bojíme, i když jsme natočili řadu poměrně veselých
00:00:22 filmů, tak žádnou veselou příhodu z natáčení nemáme.
00:00:34 Diváci bez veselých příhod nemůžou být. A tak jim vyhovíme.
00:00:44 Nevím, co by vás asi...Ano?
00:00:50 Mohli byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
00:00:55 -Veselou příhodu?
-Pověz, jak jsi jel na koni.
00:01:00 Ta je pěkná. Ve filmu Jára Cimrman ležící, spící
00:01:05 jsem jel poprvé na koni. Natáčelo se to ve Stromovce.
00:01:10 UKÁZKA Z FILMU
00:01:17 -Na čem pracujete, doktore Čechove?
-Píši Dvě sestry.
00:01:22 Není to málo, Antone Pavloviči?
00:01:26 Dořekl jsem to a Láďa jako režisér zavolal "stop!"
00:01:32 Řekl to hlasitě a kůň se splašil. Měl jsem co dělat se na něm udržet.
00:01:38 Byl tam potok a kůň přes něj skočil a vyhodilo mě to nahoru.
00:01:44 Byl tam strom a já se zachytil větve a zůstal viset.
00:01:49 Bál jsem se pustit, protože to bylo hodně vysoko.
00:01:52 Na dně potoka bylo ostré kamení. Láďo, proč jste mě nehledali?
00:01:59 Myslel jsem si, že jsi se jel projet a chystal jsem další záběr.
00:02:04 Kolem bylo hodně lidí, ale všichni stáli a koukali.
00:02:08 Já jsem říkal: "Prosím vás, může mně někdo pomoct?"
00:02:11 Nikdo se nehýbal. A pak přišla školní výprava
00:02:14 a dva studenti se rozběhli, že mě sundají z větve.
00:02:18 Lidé je okřikli, aby tam nelezli, že se tam natáčí.
00:02:22 Visel jsem z posledních sil a zavolal jsem:
00:02:26 "Prosím vás, jestli mně nikdo nepomůže, tak se pustím
00:02:29 a zlomím si obě nohy." Oni se tomu smáli, protože si mysleli,
00:02:35 že se točí veselohra. Já jsem se pustil a zlomil si obě nohy.
00:02:40 Mám na to ošklivou památku. Nevím, jestli to byla veselá příhoda.
00:02:55 Mohli byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
00:03:01 Když se točí se zvířaty, tak o tyto příhody není nouze.
00:03:05 Ve filmu Vrchní, prchni... Prosím cukr.
00:03:09 Točili jsme jízdu psího spřežení.
00:03:12 Psovod nebyl fotogenický, a tak jsem si řekl,
00:03:14 že se projedu se psy kolem kamery sám.
00:03:18 UKÁZKA Z FILMU
00:03:19 Už mají mou stopu, už větří, že kopu svůj hrob
00:03:23 a že stloukám si kříž.
00:03:27 Kameraman mě varoval, ať na to nelezu, že máme ještě hodně práce.
00:03:31 Já si něco udělám a natáčecí den bude pryč.
00:03:34 Já jsem si říkal, co se mně může stát? Na saních jelo i dítě.
00:03:39 Dítě se nebálo a podívejte se na to ještě jednou.
00:03:44 Když jsem jel okolo kamery, tak jsem zavolal: "Ahoj!"
00:03:47 To jsem neměl dělat. Když se na psy zavolalo hoj, hoj,
00:03:51 dali se do velkého běhu a od zadních běhů jim létaly jiskry.
00:03:57 -Je to na sněhu.
-Byly to kousky ledu.
00:04:04 Psi se dali do útěku a nedali se zastavit.
00:04:08 Já jsem se nebál. U lesa čekal pan Skuhrovec. Spřežení bylo jeho.
00:04:13 Ten mě měl zastavit, ale cestou se do toho připletli další lyžaři.
00:04:18 Volali na nás "ahoj", a to psy úplně rozběsnilo.
00:04:22 Dali se do trysku a pana Skuhrovce porazili do sněhu.
00:04:27 My jsme svištěli cestou na Špindlerův Mlýn.
00:04:30 Mohl jsem seskočit, ale nemohl jsem tam nechat to dítě.
00:04:34 Já to viděl. Bylo to hrozné.
00:04:38 Projeli jsme Špindlem a koho jsme potkali, tak na nás volal "ahoj".
00:04:43 To je zlozvyk takhle volat na horách!
00:04:46 Zastavili jsme za Vrchlabím, kde byl na silnici pouze asfalt.
00:04:50 Psi dýchali a já si říkal: "Šlapeta měl pravdu.
00:04:54 Co tam budou beze mě dělat?"
00:04:57 Když jsem se nevracel, tak začali točit beze mě.
00:05:00 Severní vítr je krutý...
00:05:04 Tyhle záběry natočil zkušený kameraman Šlapeta beze mě.
00:05:10 K nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím.
00:05:18 Jsou to typické amatérské záběry a žánrové obrázky z dovolené
00:05:24 pro rodinnou promítačku.
00:05:26 K nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím.
00:05:34 Musel jsem mlčet, protože jsem si to zavinil sám.
00:05:39 Ještě nějaký dotaz? No, prosím!
00:05:45 Mohli byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
00:05:50 Abychom pořád nemluvili o sobě.
00:05:53 Co se jednou nestalo našemu kamarádu Josefu Abrhámovi.
00:05:57 On má dvě povahové zvláštnosti.
00:06:03 Je přehnaně hygienický a také se rád parádí.
00:06:09 -Co jsme to tenkrát točili?
-Rozpuštěný a vypuštěný.
00:06:12 Pepa hrál ve filmu falešného psychiatra, profesora Žaluda.
00:06:18 Dalo nám práci ho přemluvit, aby si vzal přes svůj slušivý oblek
00:06:22 normální bílý plášť. Když jsme ho přemluvili, tak si vyžádal,
00:06:26 že bude nosit klobouk. Prý mu sluší.
00:06:32 Váš Bedříšek s Hlaváčkem se mně ztratili.
00:06:36 Budou asi dole u potoka.
00:06:40 Děkuji.
00:06:45 Jednou ráno přišel za mnou do kostymérny ve slušivém obleku
00:06:50 a jen v ponožkách a v ruce držel boty. Byl nešťastný.
00:06:55 Já povídám: "Pepo, co se ti stalo?" A on říká: "Prosím tě, Zdeňku,
00:07:00 mohl bys Láďovi říct, aby s tím něco udělal?" A podal mně boty.
00:07:05 V botech bylo inkoustovou tužkou napsáno Nárožný.
00:07:12 On boty po Petrovi nechtěl vzít na nohu.
00:07:16 Přišel s tím za mnou a já povídám:
00:07:18 "Když se štítíš, kup si nové boty, ale za svoje peníze."
00:07:23 Přál bych vám ho vidět. On je, to vám Zdeněk zapomněl říct,
00:07:27 že kromě hygieny a parádivosti je také dost lakomý.
00:07:32 A tyto tři vlastnosti se začaly v něm prát.
00:07:36 Hygiena s parádou byly dvě, tak lakotu přemohly.
00:07:41 Za půl hodiny stál Pepa před námi v úplně nových botách.
00:07:45 Tyhle záběry jsme mu udělali pro radost.
00:07:50 Kameraman Andrej Barla prskal. Nechtěl ho zabírat s nohama.
00:07:55 Vysvětlil jsem mu, že chce Abrhám prodat své krásné boty.
00:08:01 Když se má něco zvýraznit, tak to herec prodá.
00:08:11 Slyšel to jeden pán z komparzu a po natáčení přišel k Abrhámovi.
00:08:17 Prý slyšel, že chce prodat boty. A on že má o ně zájem.
00:08:21 Představte si, že mu je Pepa prodal za plnou cenu.
00:08:27 A tím se všechny jeho tři záporné vlastnosti ukojily.
00:08:33 Mohli byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
00:08:39 -Nechte mě chvilku vzpomínat.
-Řekni to o Šafránkové.
00:08:45 -Jak se lekla u dveří.
-To je krásná příhoda.
00:08:49 Musím ještě říct něco z Libuščina dětství.
00:08:52 Ve 3. třídě zvláštní základní školy ukradla spolužačce štucl.
00:09:00 Udělala to naivně a nešikovně.
00:09:02 Dala si ho do školní brašničky a zamaskovala to svačinou.
00:09:06 Nebyla žádná zlodějka. Do maturity jí přezdívali "straka".
00:09:11 Okradená holčička to ohlásila a začalo se to vyšetřovat.
00:09:16 Ředitel šel na to zkušeně. Poslal všechny děti na chodbu
00:09:20 a prohlédl všechny lavice a tašky. Děti čekaly na chodbě.
00:09:26 Bylo ticho, že by bylo slyšet špendlík upadnout.
00:09:29 Libuška umírala strachy. A pak se otevřou dveře a v nich je ředitel.
00:09:34 Do chodby zavolal jediné slovo: "Šafránková!" A Libuška omdlela.
00:09:40 A pak dostala trojku z chování.
00:09:43 To na naši Libušku udělalo silný dojem.
00:09:50 Když ji někdo při natáčení osloví příjmením, tak se rozklepe.
00:09:57 Zbledne a zapomene text. Proč si nechává pořád svoje jméno?
00:10:03 Mohla by se jmenovat Abrhámová a měla by pokoj.
00:10:06 Já jsem jí to říkal, ale ona se bojí, že ji jméno bude dělat starší
00:10:11 -Abrahámoviny jsou padesátiny.
-Dopověz to, byl jsi také u toho.
00:10:16 Ve filmu Vrchní, prchni na to Láďa zapomněl a ve scéně,
00:10:20 kdy vedu jejího manžela Vránu po schodech nahoru,
00:10:24 já si myslím, že je to inženýr Králík a jdu jí ukázat,
00:10:27 jak je mu podobný.
00:10:30 Tak bylo domluveno, že Libuška otevře dveře až na ni Láďa zavolá.
00:10:35 Bohužel, Láďa zavolal Šafránková. Libušku to úplně zlomilo.
00:10:41 I když je jindy textově perfektní, tak byla najednou vedle.
00:10:45 Pár replik tam řekla, pak dala Pepíkovi z rozpaků facku,
00:10:50 což ve scénáři nebylo.
00:10:52 Doma to mělo pak dohru.
00:10:55 Já to nemohl přetočit, protože bylo málo materiálu.
00:10:58 Chci říct, že Pepa byl z toho tak vykolejený,
00:11:02 že místo, aby řekl: "To je hezký chlapeček, jak se jmenuje?"
00:11:06 Tak jako Škrhola zasípal: "To je hezký chlapeček, jak se jmenuje?"
00:11:12 Co to má za smysl, ukazovat mě cizí ženské?
00:11:15 -ZVONÍ
-Vidíte, není doma.
00:11:17 Ale je, postavte se tady. Já se schovám.
00:11:20 Co je? Ty nemáš klíče?
00:11:22 Paní Vránová, pojďte sem. Představte se.
00:11:27 -Dobrý den, já jsem inženýr Králík.
-Co to děláš?
00:11:33 -Jsem Králík.
-Jéžiš, to je hrozný!
00:11:37 Takhle se ztřískat za bílého dne, že se nestydíš!
00:11:40 No, dovolte!
00:11:41 Děkuji, pane Pařízek, že jste ho přivedl.
00:11:44 -To není váš muž!
-Já vím, je to Králík!
00:11:47 Z vás také bude mít vaše paní radost.
00:11:49 -Tatínku!
-To je hezký chlapeček.
00:11:52 -Jak se jmenuje?
-Na vaše klukoviny nemám čas.
00:11:57 Jestli už nejsou žádné dotazy. No, prosím!
00:12:03 Mohli byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
00:12:07 Veselou, ještě jednu bych měl. Nevím, jestli je veselá.
00:12:14 Jistě znáte herce Petra Čepka.
00:12:17 Podle rolí si každý myslí, že je to drsný a tvrdý chlap.
00:12:22 Tu vesnici budeme stavět znova, co?
00:12:26 To musíme.
00:12:29 Tak mně prozraďte, kde vezmu peníze na 5 filmovacích dnů s letadlem?
00:12:40 A co je nejhorší? Strašidelný les.
00:12:45 Největší revuální scéna. S tou se rozlučte.
00:12:50 Ve skutečnosti je Petr Čepek citlivý až přecitlivělý.
00:12:55 A má s tím v herecké profesi potíže.
00:13:00 Když slyší hudbu nebo zpěv, tak mu tečou slzy.
00:13:06 A není schopen slova. U něj to také začalo ve škole.
00:13:10 Vyprávěl nám, že v 1. třídě těsně po válce měli učitele vlastence.
00:13:18 Ten při hodině zpěvu hrál staré smutné, české vlastenecké písně.
00:13:26 Nesměl je hrát za protektorátu. Teď si to na dětech vynahrazoval.
00:13:31 Učitel při houslové hře plakal, a to se na děti přenášelo.
00:13:37 Chodily domů ubrečené a primus třídy v pláči byl Petr Čepek.
00:13:44 Ve filmu Jára Cimrman ležící, spící hraje Petr Čepek
00:13:50 arcivévodu Ferdinanda a tam musel zazpívat.
00:13:54 Uprosil nás, aby mohl pobrukovat. Musím říct, že se Petr snažil.
00:14:01 Vydržel minutu neplakat i při vlastenecké písni Hej, Slované.
00:14:08 Scénu, kterou uvidíte, jsme nechali až do chvíle,
00:14:12 kdy mu vyhrkla první slza.
00:14:27 Žije, žije, duch slovanský. Bude žít na věky.
00:14:40 To nic není. Petr Čepek také účinkoval v hudebním filmu.
00:14:45 Jmenoval se Trhák. Umíte si představit, co to bylo pro
00:14:48 citlivého člověka za ránu. Je tam scéna, kdy jsou všichni strženi
00:14:53 ústředním šlágrem filmu a začnou zpívat.
00:14:56 Včetně členů natáčecího štábu.
00:14:59 Až na jednu výjimku, kterou je Petr Čepek v roli produkčního.
00:15:04 Nezpíval, aby nekazil veselý film svým pláčem.
00:15:12 Lásko, amore, báchorko mládí,
00:15:20 mějme se rádi,
00:15:25 od školních tříd, seč budou srdce nám bít.
00:15:35 Lásko, amore, báchorko mládí.
00:15:45 Po skončení pořadu Veselé příhody z natáčení jsme se rozhodli dát
00:15:49 také prostor hercům, o kterých byla řeč, aby se vyjádřili.
00:15:55 Chci říct, že všechno, co se tady řeklo, není pravda.
00:16:01 Nikdy jsem štucl neukradla a neříkali mně ve škole "straka".
00:16:07 Na důkaz jsem donesla vysvědčení ze 3. třídy,
00:16:11 abyste se podívali na známku z chování - je to jednička.
00:16:17 Jediné, co chci říct k režiséru Smoljakovi a jeho kolegovi.
00:16:22 -Šafránková.
-Zde.
00:16:27 Chci říct, že nevím, kde se štucl v mé tašce vzal.
00:16:34 -A Josef Abrhám?
-Říkalo se, že jsem parádivý.
00:16:43 Nosím kapesníček a jinak...
00:16:53 Co se týká hygieny? Já jsem chodil v tolika cizích botách.
00:16:58 Po Nárožném, po Menclovi a jednou jsem měl holínky po Smoljakovi.
00:17:03 Co se týká lakomosti, tak více může říct moje žena,
00:17:09 -jestli je to pravda.
-Ano. Totiž ne.
00:17:13 -Vezměte si bonbon.
-Děkuji.
00:17:16 -A Petr Čepek?
-Je to nesmysl. Rád zpívám.
00:17:21 Nepláču u toho a jsem z hudební rodiny
00:17:25 a brácha je profesionální zpěvák. Můžou hrát poem a se mnou to nehne.
00:17:29 Já to předvedu, kdyby kamera udělala detail očí.
00:17:37 Čechy krásné, Čechy mé... Vidíte, nic.
00:17:43 Duše má se touhou pne.
00:18:31 Mohli byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
00:18:34 Skryté titulky Miroslav Hanzlíček
V dnešním vyprávění se například dovíme, jak lehce se dá dojmout mužně vyhlížející Petr Čepek, jak vždy elegantní Josef Abrhám prodával své „televizní“ boty a proč se Libuše Šafránková zalekne pokaždé, když někdo vysloví její jméno.