Úsměvné poohlédnutí za starými českými operetami. ### Režie: Ivo Paukert. Scénář: Miloň Čepelka. Účinkují: Viktor Preiss, Jiřina Bohdalová, Jana Paulová, Julie Jurištová a další.
00:00:19 PÍSEŇ
00:00:21 Naše paní Operetka, ať se co chce děje,
00:00:25 kdekoli se s námi setká, tam se všechno směje.
00:00:29 Trochu šperk a trochu tretka, napůl dáma, napůl tetka,
00:00:33 samý žert a samá pletka, to je naše operetka.
00:00:41 První milovník už je tu,
00:00:45 ten má vždycky čistý štít.
00:00:50 Velmi miluje subretu,
00:00:53 krásnou a křehkou, jak má být.
00:00:58 Slečna naivka, tahle sympatická popleta,
00:01:02 kolem které se třepetá mladokomik trumpeta.
00:01:11 A pak do třetice, do té taškařice,
00:01:15 jako hrom do police
00:01:17 přikvačí plnou parou starokomik s komickou starou.
00:01:24 Naše paní Operetka, ať se co chce děje,
00:01:27 kdekoli se s námi setká, tam se všechno směje.
00:01:31 Trochu šperk a trochu tretka, napůl dáma, napůl tetka,
00:01:35 samý žert a samá pletka, to je naše operetka.
00:02:00 Dobrý večer, vážení přátelé, vítám vás už u pátého dílu
00:02:05 našeho pořadu Pletky paní Operetky.
00:02:08 I dnes vám přinášíme řadu kdysi velmi slavných melodií,
00:02:13 a to v okolnostech, ve kterých sice nikdy nezněly,
00:02:17 ale docela dobře znít mohly.
00:02:19 Všichni naši staří známí, tři páry,
00:02:22 které se občas milují, tu zase nemilují,
00:02:25 které se mohou taky všelijak navzájem proplétat,
00:02:28 všichni jsou připraveni a přejí si jenom jediné,
00:02:32 aby vám s námi bylo moc a moc dobře.
00:02:36 PÍSEŇ Dnes už na hrad
00:02:40 by sotva přišel zahrát bludný truvér
00:02:47 princezně romanci.
00:02:51 Dnes by vzal ji
00:02:55 a tiše zazpíval jí v baru při tanci.
00:03:05 Krásné vlasy, krásné rety,
00:03:09 krásné oči máš,
00:03:12 štěstí je všude, kam se podíváš.
00:03:20 Já bych si tě vystavoval,
00:03:23 já bych tě měl rád,
00:03:27 tak rád, až zůstalo by slunce stát.
00:03:34 Růžemi bych stlal tvé lože,
00:03:41 všechno bych ti dal, můj bože.
00:03:48 Krásné vlasy, krásné rety,
00:03:52 krásné oči máš,
00:03:55 štěstí je všude, kam se podíváš.
00:04:13 Tvé oči jsou modré jak chrpy,
00:04:17 tvé rety jsou jak rudý mák,
00:04:21 mé srdce kvůli nim trpí,
00:04:24 ty nevíš a netušíš jak.
00:04:29 Ty nemáš zdání, jaké mám přání,
00:04:32 chtěl bych se básníkem stát.
00:04:36 Hlavou už zní mi ty čtyři rýmy,
00:04:40 když o mně budete psát.
00:04:44 Tvé oči jsou modré jak chrpy,
00:04:47 tvé rety jsou jak rudý mák.
00:04:51 Mé srdce kvůli nim trpí,
00:04:55 ty nevíš a netušíš jak.
00:05:05 Já došla jsem k názoru o vás,
00:05:08 že slavným se můžete stát,
00:05:12 a každý hoch dívce své po vás
00:05:16 pak bude to opakovat.
00:05:19 Tvé oči jsou modré jak chrpy,
00:05:23 tvé rety jsou jak rudý mák.
00:05:27 Mé srdce kvůli nim trpí,
00:05:31 ty nevíš a netušíš jak.
00:05:35 Ty nemáš zdání, jaké mám přání,
00:05:38 chtěl bych se básníkem stát.
00:05:42 Hlavou už zní mi ty čtyři rýmy,
00:05:46 jež budu o tobě psát.
00:05:50 Tvé oči jsou modré jak chrpy,
00:05:53 tvé rety jsou jak rudý mák.
00:05:57 Mé srdce kvůli nim trpí,
00:06:01 ty nevíš a netušíš jak.
00:06:05 Tak tady to máte, ale je to extra cloumák,
00:06:09 aby vám to neutrhlo motýlka.
00:06:13 Nechte si ty nejapný kecy, Johny,
00:06:15 ukažte, co jste s tím udělal.
00:06:18 Brr... Člověče, tam není skořice.
00:06:22 Vy jste mi tam nedal skořici. Já jsem naštvanej a platím!
00:06:26 Chtěl tady někdo platit? Tak prosím.
00:06:31 Tak to máme pět šedesát, třináct šedesát,
00:06:35 osm set dvacet, pět set padesát...
00:06:38 Co to tady vyvádíte, barmane? Vy si povídáte sám se sebou?
00:06:42 Já totiž utrácím, co jsem vydělal.
00:06:45 Já vždycky takhle ke konci tejdne, když tady nikdo není,
00:06:49 tak si sám pro sebe vyhazuju kopyta.
00:06:51 -Cože?
-Vyhazuju si z kopyta.
00:06:54 -Kolik je dvě a dvě?
-Osm, teda děleno dvěma.
00:07:00 -A máte to v hlavě v pořádku?
-A víte, že ani nevím?
00:07:05 Já v podstatě ani nevím, čí vlastně jsem.
00:07:10 -Neříkejte...
-No jo.
00:07:12 Teda vlastně říkejte.
00:07:14 Víte co? Dolijte mi a povídejte.
00:07:16 To vám teda musím říct, jak to všecko bylo.
00:07:19 Když mně bylo osm neděl, a taky osm sobot,
00:07:24 osm pátků, osm čtvrtků a úterků...
00:07:29 -S tím se nezdržujte.
-Jo.
00:07:32 Tak moji rodiče se vystěhovali do Ameriky.
00:07:35 A co čert nechtěl,
00:07:38 protože čert nikdy nespí, to je známá věc,
00:07:41 čert je nespavec, notorickej nespavec.
00:07:45 On je jednak notorik, ale taky nespí a nespí.
00:07:49 Já bych kolikrát spal až bych brečel,
00:07:51 a on, holomek, nikdy nespí, ani v tom pekle.
00:07:55 Počkejte, a co ti vaši rodiče?
00:07:58 Jak jsme se vystěhovali, tak jsme narazili na skálu v moři.
00:08:04 A tam jste se utopil.
00:08:07 A teď jsme se všichni začali topit, cákali jsme rukama nohama,
00:08:11 lidi se chtěli dostat z vody ven,
00:08:14 a křičeli sos, asi chtěli omáčku, nebo co.
00:08:20 Pak nás naběrákama tahali na záchranný čluny,
00:08:25 a jak v tom nastalém zmatku, protože ten zmatek nastal,
00:08:30 tak mojí mamče v tom zmatku někdo dal do ruky
00:08:36 nějaký cizí dítě místo mě,
00:08:40 takže dneska ani já nejsem já,
00:08:43 proto mám někdy tyhle panský choutky.
00:08:47 -To je strašný.
-No jo, no...
00:08:50 Ale zase mě tak maně napadá,
00:08:52 že tenkrát zase nějaký jiný mamče musel dát do ruky někdo mě,
00:08:58 takže já ani nevím,
00:09:01 kde jsem, čí jsem, jak se mám,
00:09:05 do jaký rodiny jsem se dostal,
00:09:07 a jestli náhodou nejsem bohatej, protože kdybych byl bohatej,
00:09:12 tak bych si sám od sebe půjčil nějaký prachy
00:09:15 a už bych si to ani nevracel, já bych si to klidně odpustil.
00:09:20 A taky mě napadá,
00:09:22 jestli jsem se taky náhodou neoženil.
00:09:25 A kdybych se neoženil...
00:09:28 Víte, vy se mně docela líbíte, docela hodně dost,
00:09:33 tak nemoh bych si vás vzít?
00:09:38 Nemohla byste si mě vzít za mu mu... muže?
00:09:44 Chudáčku, vždyť vy koktáte!
00:09:47 Ale jenom při zpěvu.
00:09:51 Já jsem si nevšimla, že byste zpíval.
00:09:54 Ale zato už mám jazyk na vestě, vlastně písničku na jazyku.
00:10:01 PÍSEŇ
00:10:03 To ti dám písemně,
00:10:07 že jenom ty, ty se mně,
00:10:12 jenom ty se mně líbíš,
00:10:17 kdypak mě poprvé políbíš?
00:10:21 Vždyť v lásce platí jen fakta,
00:10:26 vše ostatní jde ad acta.
00:10:31 To ti dám písemně,
00:10:35 že přisouzeni jsme si vzájemně.
00:10:40 Když dva lidé začnou spolu sympatizovat,
00:10:44 mají hledět svoje city realizovat.
00:10:48 Jen když to teda vím, že odvážit se smím,
00:10:53 já hned o lásku tvou tady žebroním.
00:10:58 To ti dám písemně,
00:11:02 že jenom ty, ty se mně,
00:11:06 jenom ty se mně líbíš,
00:11:11 kdypak mě poprvé políbíš?
00:11:15 Vždyť v lásce platí jen fakta,
00:11:20 vše ostatní jde ad acta.
00:11:24 To ti dám písemně,
00:11:29 že přisouzeni jsme si vzájemně.
00:11:34 Vážení přátelé, když už jsme v té Americe,
00:11:38 tak tady ještě chviličku zůstaneme.
00:11:41 Jak známo, operetní jeviště vyžadovalo kromě pestrosti kostýmů,
00:11:45 humoru a líbivých melodií, také atraktivnost prostředí,
00:11:49 a právě z tohoto důvodu si vám teď dovolíme nabídnout
00:11:52 známý Jankovcův valčík v podání starého náčelníka,
00:11:56 který se jmenuje třeba Sokolí oko,
00:11:58 Mustangova hříva nebo Prošlápnutá mokasína.
00:12:01 Vždyť mohou-li se všelijak aktualizovat klasické operety,
00:12:05 proč bychom si podobný zeměpisný kotrmelec
00:12:08 nemohli dovolit i my?
00:12:20 PÍSEŇ
00:12:22 Když člověk přichází do let,
00:12:26 všechno ho začíná bolet,
00:12:30 Už se ti, mládenče, nohy třesou,
00:12:33 už tě na rozhlednu nedonesou.
00:12:37 Spatříš-li děvčátko vnadné,
00:12:41 kámen ti ze srdce spadne,
00:12:44 hned se ti navrátí na sto procent
00:12:48 ztracený temperament.
00:12:56 Za dob tvé mladosti
00:12:58 bývaly radosti opravdu upřímnější.
00:13:03 Tenkrát i holčičky byly jak větvičky,
00:13:07 tak nějak ohebnější.
00:13:11 Život mi ubrousil řádně hrany,
00:13:14 po dlouhé cestě jsem uťapaný.
00:13:18 Už na nic nečekám,
00:13:20 vím, že svůj příděl mám nadobro vyčerpaný.
00:13:25 Když člověk přichází do let,
00:13:29 všechno ho začíná bolet.
00:13:33 Už se ti, mládenče, nohy třesou,
00:13:36 už tě na rozhlednu nedonesou.
00:13:40 Spatřím-li děvčátko vnadné,
00:13:44 kámen mi ze srdce spadne,
00:13:47 hned se mi navrátí na sto procent
00:13:51 ztracený temperament.
00:13:56 -Myslíte, že nás snědí?
-Indiáni nejsou lidožrouti,
00:14:00 budou jen zkoušet, jak statečně poneseme bolest.
00:14:04 -Au, mizera krvežíznivá?
-Co je?
00:14:07 Kdo? Co se stalo?
00:14:09 Komár, ten je horší než deset Apačů.
00:14:14 Psst, už jdou.
00:14:18 Když ty na mě být hodný, příteli,
00:14:21 já tě zachránit.
00:14:24 PÍSEŇ
00:14:26 Zůstaň mi přítelem, i když se loučíš,
00:14:33 a měj vždy v srdci svém obrázek můj.
00:14:40 Vzpomeň i po letech s úsměvem na rtech,
00:14:47 že naše láska byla nejhezčí sen tvůj.
00:14:56 Až budeš opuštěn, na světě sám,
00:15:02 vzpomeň, že tebe jen nejradši mám.
00:15:10 Zůstaň mi přítelem, a měj vždy v srdci svém,
00:15:17 co dnešní večer plný lásky přines nám.
00:15:26 Všechny sliby jsou jenom slova,
00:15:30 která nakonec zevšední.
00:15:34 Přijde možná den,
00:15:36 kdy vy oba polibek si dáte poslední.
00:15:41 Zůstanete stát u bran ráje,
00:15:45 nikdo pak už vám nedá víc.
00:15:48 V němém pohnutí jenom ruku stisknu ti,
00:15:52 až mi jednou přijdeš říct:
00:15:55 Zůstaň mým přítelem, i když se loučíš,
00:16:04 a měj vždy v srdci svém obrázek můj.
00:16:11 Vzpomeň si po létech s úsměvem na rtech,
00:16:19 že naše láska byla nejhezčí sen tvůj.
00:16:36 Pojď, holčičko, pojď si hačnout na sluníčko,
00:16:40 pojď, dokud se neschová.
00:16:44 Pojď jen v tričku, bude tě hřát po tělíčku,
00:16:49 přece nejsi vosková.
00:16:53 Dám ti radu, než být v chladu,
00:16:57 natáhni se na sluníčko na zahradu.
00:17:01 Pojď, holčičko, pojď si hačnout na sluníčko,
00:17:06 pojď a nebuď taková.
00:17:15 Sedej, panenko, v koutě,
00:17:19 kluci najdou tě, potom se vdáš.
00:17:24 Marně však, holka hezká, čekáš tam dneska,
00:17:29 co z toho máš?
00:17:33 Když jen sedíš samotinká v stínu,
00:17:37 kluci z toho dělají si psinu.
00:17:41 Inu, pojď, holčičko, pojď si hačnout na sluníčko,
00:17:46 pojď, dokud se neschová,
00:17:50 pojď jen v tričku, bude tě hřát po tělíčku,
00:17:55 přece nejsi vosková.
00:17:59 Dám ti radu, než být v chladu,
00:18:03 natáhni se na sluníčko na zahradu.
00:18:08 Pojď, holčičko, pojď si hačnout na sluníčko,
00:18:13 pojď a nebuď taková.
00:18:18 A jsme zase doma, vážení přátelé.
00:18:21 Největší šlágr,
00:18:23 tak to aspoň stojí napsáno v záhlaví na notách,
00:18:26 největší šlágr revue Veličenstvo v plavkách
00:18:30 nás zavedl na smíchovskou stranu, do Smíchovské arény roku 1930.
00:18:35 My na té druhé straně řeky ještě zůstaneme,
00:18:39 vydáme se do kopců, do Košíř a do Motola.
00:18:42 Už před moc lety byla tahle píseň
00:18:46 parádním číslem slavného komika Fandy Mrázka.
00:18:52 PÍSEŇ
00:18:54 Od Anděla po Kovárnu jde Plzeňská třída,
00:18:58 dlouhá je snad kilometrů pět.
00:19:03 Tam se odjakživa jedno mládí s druhým střídá,
00:19:07 co tu dětí, když pohlédneš zpět.
00:19:11 Vidím se tam, jak tam běhám, nohy udivené,
00:19:15 udivené tak, že byly do o zakřivené.
00:19:19 Můj život byl zaprášený jak Plzeňská třída,
00:19:23 která moje mládí hlídá.
00:19:27 Přes Košíře běží mládí moje,
00:19:31 vidím, jak s ním dělám závody.
00:19:35 Tam se odehrály velké boje s motolskými kluky u vody.
00:19:43 Kameny tam sviští po cvičišti,
00:19:47 chocholatý piští, a je rázem po bojišti.
00:19:51 Z Košíř přes Smíchov mé mládí běží
00:19:55 až k Vltavě na nábřeží.
00:20:04 Vidím tam své první krůčky, první kámen v okně,
00:20:08 první výprask, až se prášilo.
00:20:12 Vidím, jak patrona stará vybuchuje v plotně,
00:20:16 na všem tolik sazí pak bylo.
00:20:20 Vidím školu, jak ve třídě řveme své vepřiny,
00:20:24 vidím, jak mi kluci obdivují mé modřiny.
00:20:28 Tak mé mládí utíkalo po Plzeňské hravě,
00:20:32 jak ta voda ve Vltavě.
00:20:36 Přes Košíře běží mládí moje,
00:20:40 vidím, jak s ním dělám závody.
00:20:44 Tam se odehrály velké boje s motolskými kluky u vody.
00:20:52 Kameny tam sviští po cvičišti,
00:20:56 chocholatý piští, a je rázem po bojišti.
00:21:00 Z Košíř přes Smíchov mé mládí běží
00:21:04 až k Vltavě na nábřeží.
00:21:09 Až dosud jsem vám často zdůrazňoval,
00:21:12 že operetky byly pohádky pro dospělé,
00:21:15 které měly s reálnou skutečností jen velmi málo společného,
00:21:19 ale jaké by to bylo pravidlo, kdyby nepotvrzovalo výjimky,
00:21:23 vždyť reálná a aktuální scénka
00:21:25 mohla v pohádce působit o to pikantněji.
00:21:28 A dokládá ještě další pravidlo,
00:21:31 že to v operetce musí skončit vždycky jen a jen šťastně.
00:21:35 Vstupme do té historie raději písničkou.
00:21:41 PÍSEŇ
00:21:43 Maminka s tatínkem říkávali,
00:21:47 co si to za metlu vychovali.
00:21:52 Jak kdyby mi v těle všichni čerti šili,
00:21:55 já nedám pokoj ani chvíli.
00:22:00 Kdo se směje, když má plakat? Kdo je to? Já.
00:22:05 Kdo zahálí, když má makat? Kdo je to? Já.
00:22:09 Komu srdce bouchá,
00:22:11 když se první moucha ze zimního spánku vyhajá?
00:22:18 Kdo lže, když má pravdu říkat? Kdo je to? Já.
00:22:22 Kdo si touží s každým tykat? Kdo je to? Já.
00:22:26 Kdo má tajné přání, stát se mladou paní?
00:22:32 Kdo je to? Já.
00:22:37 Radím vám dobře, slečno, zvedněte ten telefon.
00:22:44 Jestli mě našňupnete, já jsem zlej.
00:22:48 Když na to přijde, já neušetřím ani vaši čest.
00:22:51 Moji čest nemůžete ušetřit, tu můžete leda tak ošetřit.
00:22:57 Podívejte se, já potřebuju, abyste řediteli filmového studia
00:23:01 zavolala svým vlastním hlasem, že jste byla unesená
00:23:07 a že za vás žádám výkupné ve výši celého miliónu.
00:23:13 Víte co? Jděte se bodnout.
00:23:17 Vy jste namyšlená hvězdička.
00:23:21 Vy si myslíte, že když si říkáte Florans Pikabia,
00:23:26 tak že se vám absolutně nemůže nic stát.
00:23:29 Ale nechte toho.
00:23:31 Co když já vypustím do světa vaše tajemství, co pak?
00:23:35 To si vypusťte, co chcete, já žádný tajemství nemám.
00:23:40 Ale máte, máte.
00:23:44 Až si lidi v novinách přečtou, že božská Florans Pikabia
00:23:49 se ve skutečnosti jmenuje Božka Kolenatá,
00:23:53 tak jste namydlená, vážená.
00:23:56 Ale to se mně vůbec netýká.
00:23:59 Exotickej nátěr je váš chlebíček. Zvedněte ten telefon.
00:24:02 Já vás upozorňuju, že vám za mě nedají ani zlámanou grešli.
00:24:06 Herdek, ženská!
00:24:13 Počkejte, co to má znamenat?
00:24:17 -Vy nejste...
-Ne.
00:24:19 -Vy jste...
-Já jsem jenom dubl.
00:24:24 Dvojnice slavné hvězdy pro nebezpečné situace.
00:24:33 Tak to tedy znamená,
00:24:37 že na tý kobyle přes ty překážky...
00:24:39 No samozřejmě, ani Florans ani Božka Kolenatá,
00:24:43 ale Máňa Bělohoubková osobně.
00:24:46 Mařenko, ty jseš číslo! Co kdybysme to dali dohromady?
00:24:53 Proč ne? Ty jsi docela milej trouba.
00:24:56 Ale pod jednou podmínkou.
00:24:59 Samo sebou, řemeslo pověsím na hřebíček.
00:25:02 Ale to ne. Námluvy se musí odehrát v přírodě.
00:25:08 To víš, že jo.
00:25:13 PÍSEŇ
00:25:15 Na rande se často stává, že najednou poprchává,
00:25:19 nám to ale vůbec nevadí.
00:25:23 Prší, prší, jen se leje, my však domů nepůjdeme,
00:25:27 láska nepohodu osladí.
00:25:31 Co se děje v dešti, nikdo netuší,
00:25:35 těch pár kapek nás nevyruší.
00:25:39 Trocha deště, to je zdravé, srdce je nepromokavé,
00:25:43 a to druhé, to se osuší.
00:25:52 Pod naším oknem s mou milou moknem,
00:25:59 aspoň nám láska neuvadne.
00:26:08 Jakápak škoda, je to jen voda,
00:26:16 a voda krásu nám neukradne.
00:26:28 Když se slunko pousměje, nevím, co se se mnou děje,
00:26:32 každá žilka ve mně začne hrát.
00:26:36 Ženská kráska stoupne v ceně, koukám jak novorozeně,
00:26:40 nevím, nevím, co se může stát.
00:26:45 To je tím, že láska dělá zázraky,
00:26:48 nezná bázně, nezná rozpaky.
00:26:53 Ať už prší nebo sněží, láska, ta je pořád svěží,
00:26:57 nekouká se nikdy na mraky.
00:27:05 Pod naším oknem s mou milou moknem,
00:27:13 aspoň nám láska neuvadne.
00:27:21 Jakápak škoda, je to jen voda,
00:27:29 a voda krásu nám neukradne.
00:27:44 Je to tak sympatické, mít někoho rád,
00:27:52 vědět, že srdce lidské na dlani smíš hřát.
00:27:59 Oči se v touze hledají,
00:28:03 rety jen sotva šeptají,
00:28:07 že je to neskonale krásné vzpomínkám se vzdát.
00:28:14 Je to tak sympatické, vědět, pro co žít,
00:28:21 na dlani srdce lidské dechem rozechvít.
00:28:29 Nejsladší tóny rozehrát,
00:28:33 vám ženám z lásky srdce dát,
00:28:37 je to tak sympatické, mít někoho rád.
00:28:50 Je to tak sympatické...
00:28:57 Ach, tak sympatické.
00:29:15 Je to tak sympatické, vědět, pro co žít,
00:29:22 na dlani srdce lidské dechem rozechvít.
00:29:29 Nejsladší tóny rozehrát,
00:29:33 vám ženám s lásky srdce dát,
00:29:37 je to tak sympatické, mít někoho rád.
00:29:49 Promiňte...
00:29:50 Libreta operetek byla často sešita pouhou rutinou,
00:29:54 jak se říká, horkou jehlou, a nesmíme jim to vyčítat.
00:29:58 Ale pokud se textaři drželi prosté lidské zkušenosti,
00:30:02 objevovalo se tam často mnoho pravdy.
00:30:04 Tady je důkaz.
00:30:08 PÍSEŇ
00:30:10 Říkám ti tolikrát, že tě mám tolik rád,
00:30:14 ty to víš.
00:30:17 A teď mně jde o to, že se na mě proto nezlobíš.
00:30:25 Jaképak přiznání, vždyť je to vyznání nejhezčí.
00:30:32 Ten, kdo má rád, nemá se ptát,
00:30:36 tím si to neulehčí.
00:30:40 Podej štěstí ruku,
00:30:43 než jako ptáček někam se za obláček ztratí.
00:30:47 Štěstí zlaté, na naši lásku dýchni,
00:30:51 ať pomohou nám všichni svatí.
00:30:55 Štěstí letí, sevři ho v objetí,
00:30:58 do modré dálky než odletí.
00:31:02 Podej štěstí ruku,
00:31:05 než jako ptáček někam se za obláček ztratí.
00:31:10 Podej štěstí ruku,
00:31:12 než jako ptáček někam se za obláček ztratí.
00:31:17 Štěstí zlaté, na naši lásku dýchni,
00:31:21 ať pomohou nám všichni svatí.
00:31:24 Štěstí letí, sevři ho v objetí,
00:31:28 do modré dálky než odletí.
00:31:32 Podej štěstí ruku,
00:31:35 než jako ptáček někam se za obláček ztratí.
00:31:49 -Dobrá, co?
-Ohromná, pane.
00:31:53 A ona je jako vaše žena, manželka?
00:31:57 Moje manželka, kamaráde, je poněkud kredenciózní.
00:32:01 -Ta váží i s obalem metrák.
-Jo?
00:32:05 A ta vaše skříňovitá a kredenciózní manželka,
00:32:08 nemá náhodou taky takovou kredenciózní sestru?
00:32:12 To náhodou má. Pročpak?
00:32:15 Já jsem spíš vysazenej na ty buldozerovitý.
00:32:20 -Vám se líbí těžká tonáž?
-No.
00:32:22 Já jsem takovej těžkotonážní vagónovitej typ.
00:32:26 S tím jsem se ještě nesetkal,
00:32:28 vy musíte mít doma nějakou vyděšenou špagetu.
00:32:32 -To ani ne, špagety doma nemáme.
-Ne?
00:32:35 Počkejte, kamaráde, co kdybysme si to vyhandlovali?
00:32:39 To by byl můj sen, ale asi to nejde.
00:32:43 Vy jste se vylekal, co? Já jsem žertoval.
00:32:47 Ještě že to neslyšela ta moje decimálka.
00:32:50 Totiž, jak bych to řekl, já jsem ještě svobodnej.
00:32:53 Svobodnej? A chcete se oženit?
00:32:56 Jistě, ale zase jenom s takovou mamutovitou.
00:33:02 To já mám doma takovou malou mamutovitou.
00:33:05 -Jo?
-Moje dcera.
00:33:07 -A je to taky monstrum?
-Celá maminka.
00:33:11 -A kdepak ji máš, tatínku?
-Zabrzdi, synáčku.
00:33:18 PÍSEŇ
00:33:20 Kdo má ženušku silnější, tomu se líbí štíhlejší,
00:33:24 to máte vždycky tak, nebo zase naopak.
00:33:28 Kdo má ženušku štíhlejší, tomu se líbí silnější,
00:33:33 tím se však nehřeší, to jen zrak se potěší.
00:33:37 Každý má rád trošku změny, třeba jenom drobátko.
00:33:41 Věčně mít jen jedno menu, to se přejí zakrátko.
00:33:46 Kdo má ženušku silnější, tomu se líbí štíhlejší,
00:33:51 tím se však nehřeší, to jen zrak se potěší.
00:33:58 Načpak to zapírat, vždyť přece každý rád,
00:34:03 každý rád něco vidí, protože jsme jenom lidi.
00:34:07 Ať nikdo neskrývá, že to tak nebývá,
00:34:12 vždyť každý rád se občas jinam podívá.
00:34:21 Kdo má ženušku silnější, tomu se líbí štíhlejší,
00:34:25 to máte vždycky tak, nebo zase naopak.
00:34:30 Kdo má ženušku štíhlejší, tomu se líbí silnější,
00:34:34 tím se však nehřeší, to jen zrak se potěší.
00:34:39 Každý má rád trošku změny, třeba jenom drobátko.
00:34:43 Věčně mít jen jedno menu, to se přejí zakrátko.
00:34:48 Kdo má ženušku silnější, tomu se líbí štíhlejší,
00:34:52 tím se však nehřeší, to jen zrak se potěší.
00:34:58 Takže jsme, vážení přátelé, dojezdili a dooperetkovali.
00:35:02 Samozřejmě, ještě přijde finále, závěrečná znělka,
00:35:06 ale já se s vámi rozloučím už teď.
00:35:08 Jestliže vám s námi bylo aspoň trošičku dobře,
00:35:11 naše lehkonohá múza se s vámi loučí a těší se zase někdy na shledanou.
00:35:15 Takže, pánové, nožíky, dámy proutky,
00:35:19 a hudba!
00:35:29 PÍSEŇ
00:35:31 Pěkně otloukej se, píšťaličko, píšťaličko má,
00:35:36 budeš čarovná.
00:35:40 Ty na všechny lidi, velké, malé, stejné kouzlo máš,
00:35:44 jdou za tebou, když je zavoláš.
00:35:49 Když jako malý hošík jsem si s píšťaličkou hrál,
00:35:53 aby pěkně hvízdala jsem pokaždé si přál.
00:35:57 Pěkně otloukej se, píšťaličko, otloukej se nám,
00:36:02 zahvízdej, ať z tebe radost mám.
00:36:09 Pokaždé, když najdu proutek vrbový,
00:36:12 moje srdce zavolá a dětství odpoví.
00:36:17 Když náladu hezkou mám, do práce se dám,
00:36:21 píšťaličku otloukám a při tom povídám.
00:36:26 Pěkně otloukej se, píšťaličko, píšťaličko má,
00:36:31 budeš čarovná.
00:36:34 Ty na všechny lidi, velké, malé, stejné kouzlo máš,
00:36:38 jdou za tebou, když je zavoláš.
00:36:43 Když jako malý hošík jsem si s píšťaličkou hrál,
00:36:47 aby pěkně hvízdala jsem pokaždé si přál.
00:36:51 Pěkně otloukej se, píšťaličko, otloukej se nám,
00:36:56 zahvízdej, ať z tebe radost mám.
00:37:18 Naše paní Operetka, ať se co chce děje,
00:37:22 kdekoli se s námi setká, tam se všechno směje.
00:37:26 Trochu šperk a trochu tretka, napůl dáma, napůl tetka,
00:37:30 samý žert a samá pletka, to je naše operetka.
00:37:42 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Opereta nebo také zpěvohra, zábavný žánr na pomezí opery a činohry, je neodmyslitelnou součástí české kultury a má stále řadu nadšených příznivců. Od klasické opery se liší mluvenými dialogy.
Nechte se proto pozvat šarmantním průvodcem Viktorem Preissem do operetního světa a zaposlouchejte se do těch nejkrásnějších písniček a šlágrů. Ty vám zazpívají za doproodu Orchestrů Československé televize a Karla Vlacha slavné osobnosti, za některé můžeme zmínit známého milovníka operety Josefa Beka, komika s nezaměnitelným pěveckým projevem Luďka Sobotu, herečky Jiřinu Bohdalovou a Janu Paulovou. Jejich pěvecká vystoupení doprovodí baletní soubor Hudebního divadla v Karlíně, které je s historií i současností české operety neodmyslitelně spjato. Tentokrát uslyšíte písně Pojď, holčičko, Přes Košíře běží mládí moje, Krásné oči máš skladatele Jaroslava Jankovce, Modré chrpy a Kdo má ženušku silnější Járy Beneše a další krásné melodie a vtipné texty.