Setkání s první dámou volantu a nejslavnější českou automobilovou závodnicí (1991). Režie I. Paukert
00:00:13 Začínám století, odpovídám,
00:00:16 ptá-li se mě někdo, kdy jsem se narodila.
00:00:20 A ráda bych se dožila jedenadvacátého,
00:00:23 abych ještě spatřila, oč stromy vyrostly za stovku let.
00:00:27 Tak začíná svou knihu vzpomínek náš dnešní host,
00:00:31 se kterým si za chviličku bude vyprávět Luboš Pecháček.
00:00:36 A víte, kdo je tím hostem? Eliška Junková.
00:00:40 Já bych jenom doplnil, že to je žena,
00:00:43 která po boku svého manžela Čeňka Junka
00:00:46 vyrostla ve světovou jedničku své doby.
00:00:49 La piú grande di tutti i tempi se jí tenkrát říkalo,
00:00:53 Největší všech dob.
00:00:55 No a dnes přišla mezi nás,
00:00:58 aby se s námi podělila o svoje vzpomínky,
00:01:01 ze kterých pravděpodobně vyplyne také ten její životní elán,
00:01:05 čilost a činorodost.
00:01:34 Paní Eliško, kdy vůbec byla tahle oslava?
00:01:37 To už je víc jak deset let,
00:01:41 ale vzpomínky na ni mám jako kdyby to bylo včera.
00:01:46 To věřím.
00:01:48 To vlastně bylo při vašich osmdesátých narozeninách.
00:01:51 Není totiž žádným tajemstvím, že 16. listopadu loňského roku
00:01:55 paní Eliška oslavila své devadesáté narozeniny.
00:01:58 A víte, že dnešním dnem jste se stala dalším rekordmanem?
00:02:03 Rekordmanem našeho pořadu Album,
00:02:05 protože jste zatím nejstarší účastnicí,
00:02:08 která v Albu vystupuje.
00:02:10 Tak ať na vaši počest zazní hezká písnička.
00:02:13 PÍSEŇ
00:02:15 On vám byl blonďák s červenou bugatkou,
00:02:18 co má lesk jako nový míč.
00:02:20 Zval mě na drink a na zmrzlinu s oplatkou,
00:02:23 no a já jsem z toho byla celá pryč.
00:02:27 A tak jsem okusila první pusu přesladkou,
00:02:30 je nasnadě, že dala jsem se zmást,
00:02:33 vždyť on byl blonďák s červenou bugatkou,
00:02:37 a mně šlo tehdy teprv na šestnáct.
00:02:42 Tys byla hezká holka jako z obrázku,
00:02:45 za kterou se otočí i kněz.
00:02:49 A říkali, že máš dost času na lásku,
00:02:52 proč ale odkládat, co stihnout můžem dnes?
00:02:56 I tahle předsevzetí visí často na vlásku,
00:02:59 když hudba začne v sále sladce hrát,
00:03:02 mohli jsme tančit jako párek bělásků,
00:03:06 škoda, že naši řekli domů spát.
00:03:10 Tak jak se vám, paní Eliško, líbila písnička o bugatce?
00:03:14 Výborně, ale přece jenom měla chybičku.
00:03:17 -Jo?
-No ovšem.
00:03:20 Jak to, že tam mají červenou bugatku?
00:03:24 No vidíte.
00:03:26 Bugatka byla francouzská výroba, tak měla být modrá.
00:03:30 Přesně tak.
00:03:32 Já se musím přiznat k jedné věci.
00:03:35 Já jsem se s paní Eliškou seznámil,
00:03:37 to už je dobrých pětadvacet nebo třicet let.
00:03:40 V roce 1959 jsem dostal v televizi jako televizní reportérský kandrdas
00:03:45 úkol jet do Budapešti udělat závody automobilů.
00:03:49 Já jsem tenkrát našel ten váš kouzelný rozpis Targa Florio,
00:03:54 kde jste měla popsanou každou zatáčku
00:03:57 a tu pečlivou přípravu na všechno.
00:03:59 Snad od té doby jsem se vždycky tak pečlivě na přenosy připravoval.
00:04:04 A podruhé to bylo v roce 1973,
00:04:07 kdy jsem měl dělat první závod Formule 1,
00:04:10 to bylo tenkrát z Monte Carla.
00:04:13 A to jsem za vámi přišel a pěkně jsem poprosil,
00:04:17 jestli byste byla tak hodná a seznámila mě s tím,
00:04:20 jak to vypadá v tom zákulisí, jak to vypadá v boxech,
00:04:24 a takové ty pohledy závodníka na závodění a na tohle všechno.
00:04:28 A vy jste mě tenkrát moc krásně přijala.
00:04:31 Když jsem si připravoval na tenhle pořad některé věci,
00:04:35 tak jsem tady v té vaší knížce, kterou jste napsala,
00:04:39 našel fotografii,
00:04:42 kde jste se svým manželem Čeňkem Junkem.
00:04:46 Je to pravda, že to byl on, který vás přivedl k závodění?
00:04:50 Je. Ten mě prostě přivedl do velmi aktivního života,
00:04:55 takového, jaký jsem si já kdysi představovala.
00:04:59 My jsme spolu byli na stejném pracovišti
00:05:05 a on byl mým šéfem.
00:05:09 Byla tam přijatá ve stejnou dobu ještě jedna síla,
00:05:16 protože v burzovním oddělení bylo hodně práce.
00:05:22 A právě tehdy se mně zalíbilo,
00:05:26 jak on je na všecko přísný.
00:05:30 Všecko muselo být co nejpečlivější,
00:05:35 a já jsem se přistihla, že vzpomínám na tatínka,
00:05:40 jak mi říká, že mám všude nepořádek,
00:05:44 a že v tom má ten Čeněk pravdu,
00:05:46 a že tohle tatínkovi neřeknu, ale toho Čeňka že poslechnu.
00:05:51 A zase při nějaké jiné příležitosti mně říkal:
00:05:56 Víte, slečno, mně se jedna věc na vás líbí.
00:06:01 Vy jste paličák, hroznej paličák,
00:06:06 ale když se vám vytkne chyba, tak hned nevyletíte,
00:06:11 abyste řekla, že to není pravda.
00:06:16 Vy přemýšlíte,
00:06:19 a když sama zjistíte, že jste udělala chybu,
00:06:23 tak se ji okamžitě snažíte napravit.
00:06:27 Prosím vás, tuhle vlastnost si nechte pro celý svůj život,
00:06:32 protože já si toho velice vážím.
00:06:34 A to se potom objevilo
00:06:37 také v tom vašem přístupu k závodění.
00:06:39 To se objevilo ve všem, co jsme dělali.
00:06:43 A mohli jsme to říct jeden druhému.
00:06:46 To jsme si řekli,
00:06:48 když jsme měli takovou volnější chvilku bez lidí
00:06:52 a úplně sami doma,
00:06:54 že musíme být jeden vůči druhému upřímní
00:06:58 a že i když to bude něco nepříjemného,
00:07:01 tak musíme do toho kyselého jablka kousnout.
00:07:05 Vy jste začínala jezdit jako spolujezdec svého manžela.
00:07:09 Kdy jste ale jela svůj první samostatný závod?
00:07:12 Na ten svůj první samostatný závod, na ten jsem nepomyslela,
00:07:17 protože jsem si nemyslela, že mám pro to buňky.
00:07:21 Ale bylo to v roce 1924, krátce poté,
00:07:26 co můj muž převzal třetí závodní vůz Bugatti,
00:07:32 a to byl opravdu klenot.
00:07:37 Opravdu mistrovské dílo mechaniky,
00:07:41 to bylo vidět na několika prvotinách,
00:07:44 které se objevily na tomto voze.
00:07:48 To bylo na naší zkušební trati Zbraslav - Jíloviště,
00:07:53 a můj muž mně říkal:
00:07:56 Tak teď už myslím je čas,
00:08:00 abys to vyzkoušela taky sama.
00:08:04 Já jsem říkala, že na to jsem nikdy nemyslela,
00:08:08 a on povídá,
00:08:10 že se nad tím tedy můžu zamyslet,
00:08:14 že nás čeká Lochotín - Třemošná, tak tam můžeme jet oba.
00:08:18 Tak jsme jeli oba.
00:08:20 Takže Lochotín - Třemošná v roce 1924.
00:08:24 A bylo to úspěšné pro nás pro oba,
00:08:27 takže jsme si s kloboučkem na stranu zpívali,
00:08:31 když jsme jeli domů.
00:08:33 Měla jste nějakou trému před tím závodem?
00:08:36 Strašnou.
00:08:38 Já myslím, že to byla skutečně nejhorší tréma mého života.
00:08:43 Já vám to ani celé nebudu vyprávět, co jsem zkusila,
00:08:48 ale přece jenom jsem se dočkala toho okamžiku,
00:08:52 když nás volali, abychom už přijeli ke startu,
00:08:57 a to ještě pořád byla tréma.
00:09:02 A pak začali počítat:
00:09:06 Pět, čtyři, tři, dva, jedna, teď!
00:09:10 A spadlo to ze mě všecko, všecko.
00:09:14 Zůstala jenom ta silnice, kterou bylo třeba narovnat
00:09:21 v tom velikém a rozmanitém pletenci těch zatáček,
00:09:27 který každý závod do vrchu nabízí.
00:09:33 Víte co? My se teď na to podíváme.
00:09:36 A poprvé jsem tehdy zajela
00:09:38 sto dvaačtyřicet kilometrů, tak to tehdy změřili.
00:09:42 -Takže to už taky bylo pěkný.
-Tak to klobouk dolů.
00:09:45 Ale víte co? Pojďme se teď podívat na to,
00:09:48 jak tenkrát takové závody do vrchu vypadaly.
00:09:52 Osmého srpna vyjíždějí vozy na trať.
00:09:54 Déšť střídá sněhová vánice, která zaslepuje závodnici oči.
00:09:59 Brýle se nedají použít.
00:10:01 Eliška si v téměř stopadesátikilometrové rychlosti
00:10:05 stačí ještě jednou rukou chránit oči.
00:10:19 V cíli je ve své kategorii druhá,
00:10:22 ze sedmi startujících žen první.
00:10:25 Tvrdá zkouška na náročný rok 1927 je zahájena.
00:10:30 Jenom pro fanjnšmekry, ty záběry, které jste viděli,
00:10:34 tak ty byly ze švýcarského Klausenpassu,
00:10:37 kde se dlouho jezdily závody do vrchu.
00:10:40 A myslím, že se tam jezdí ještě dodneška.
00:10:43 Když řekneme jméno Čeněk Junek,
00:10:45 tak to byl v době po první světové válce obrovský pojem,
00:10:49 jak v závodech na silnici, tak v závodech do vrchu.
00:10:53 A s jeho jménem byla také nerozlučně spojena značka Bugatti.
00:10:57 Paní Eliško, kdy jste se poprvé s bugatkou jako takovou setkali?
00:11:02 Poprvé? V roce jednadvacátém.
00:11:06 Sešli jsme se v Paříži na několik dnů,
00:11:11 abychom si udělali další plány.
00:11:17 Už tehdy byl Čeněk zapálený do automobilismu vůbec,
00:11:23 a speciálně do závodního automobilismu.
00:11:30 Cesta naše nás vedla
00:11:33 na překrásnou procházku po Champs-Élysées,
00:11:38 kde je to opravdu jako stálá výstava vozidel.
00:11:47 Za těmi velikými výkladními skříněmi
00:11:51 se opravdu člověk dívá jako do krásného katalogu.
00:11:59 Ale úplně jsme byli omráčeni,
00:12:02 když jsme se zastavili u jedné veliké výkladní skříně,
00:12:07 kde zářil takový usměvavý obličej
00:12:13 ověnčený věncem vítězství
00:12:20 v Brescii toho roku.
00:12:26 A byly tam tři bugatky, první, druhá, třetí,
00:12:30 které tam vyhrály právě tohoto roku Velkou cenu Voiturette,
00:12:35 to je cena malých vozů.
00:12:39 Tak to byla bugatka,
00:12:41 ale kdy jste se potom setkali s Ettorem Bugattim,
00:12:44 s výrobcem těchhle vozů?
00:12:47 My jsme stále žili tím snem,
00:12:51 že jednou budeme mít bugatku.
00:12:55 A pak už jsme se nemohli dočkat Autosalónu v Paříži,
00:12:59 který se konal na podzim.
00:13:02 Čili to bylo v roce 1922.
00:13:04 Nás to lákalo, abychom se dohodli s Bugattim,
00:13:10 protože Čeněk už byl rozhodnut, že ten závodní vůz,
00:13:15 který jel Velkou cenu Francie ve Štrasburském okruhu,
00:13:20 tak ten že by chtěl mít.
00:13:23 Taky se to uskutečnilo
00:13:27 a rozhovor s Bugattim byl skutečně krátký,
00:13:31 ale to byl nakonec vždycky,
00:13:35 jako s každým člověkem, který něco ví
00:13:39 a nedělá dlouhé řeči kolem něčeho, co neví.
00:13:45 Představili jsme se vzájemně,
00:13:50 chtěl znát naše přání,
00:13:53 a my že máme zájem o ten vůz,
00:13:56 že bychom ho rádi od vás získali a kolik by stál.
00:14:02 Stál by šedesát tisíc.
00:14:05 A je to ten vůz který byl na Velké ceně třetí?
00:14:12 Ano, to je právě ten vůz.
00:14:15 No tak dobře, a kdy by mohl být dodán?
00:14:21 Domluvil se s jedním ze závodníků,
00:14:27 že by nám ho mohl odvézt po ose,
00:14:32 to by bylo to nejlepší předání vozu,
00:14:37 a že by to bylo někdy v listopadu.
00:14:41 Tím bylo vlastně všecko hotovo,
00:14:43 podepsaný kontrakt jsme si vyměnili
00:14:47 a záležitost byla skončena.
00:14:49 A co tomu říkal pan Bugatti?
00:14:52 Co říkal pan Bugatti, to jsme se dozvěděli dodatečně,
00:14:57 když už potom skutečně v listopadu přivezli ten vůz.
00:15:02 Já jsem upozorňovala na to,
00:15:06 že ty silnice budou asi trochu problém,
00:15:10 ale když ho přivezli,
00:15:13 tak říkali, že si to představovali horší.
00:15:17 Ale dozvěděli jsme se, co řekl Bugatti,
00:15:20 když jsme od něj odcházeli a byli jsme už u východu.
00:15:25 Říkal: Co jsme to udělali za hloupost?
00:15:31 My jsme prodali bugatku
00:15:35 do nějaký nový a neznámý asijský země.
00:15:41 Ale on sám potom na to brzo přišel,
00:15:45 když byl ve styku s námi,
00:15:48 že jsme daleko od asijských zemí.
00:15:50 A že ta bugatka přišla do správných rukou.
00:15:53 S bugatkou jsou prakticky spojeny všechny úspěchy vaše i Čeňkovy.
00:15:58 Když to vezmu jen tak namátkou,
00:16:01 tak v pětadvacátém roce Zbraslav - Jíloviště,
00:16:04 tam jste vyhrála mezi sportovními vozy.
00:16:07 V roce 1926 na stejné trati jste jako první žena
00:16:10 v pětadvacetileté historii tohoto závodu
00:16:12 vůbec poprvé vyhrála v absolutní klasifikaci.
00:16:15 Ale co bych o tom dlouho povídal,
00:16:18 na jeden z takových úspěchů Elišky Junkové
00:16:20 se teď můžeme podívat.
00:16:34 17. červenec, deset hodin. Start Velké ceny Německa.
00:16:43 Eliška se dostává do čela své kategorie.
00:16:47 Boj se rozvíjí mezi Kapplerem a Junkovou.
00:17:04 Motor však nepracuje na plný plyn
00:17:07 a v rychlosti kolem sto dvaceti kilometrů
00:17:11 jako by brzdil v otáčkách.
00:17:16 Signál od Čeňka je ale neúprosný, pokračovat.
00:17:23 V následujícím kole je Junková nucena zastavit.
00:17:27 Výměna svíček a tankování je dílem několika desítek vteřin.
00:17:52 V třicetikilometrovém úseku znovu předstihuje vedoucího Kapplera,
00:17:57 který musí měnit kolo.
00:17:59 Je to nadějné.
00:18:03 Junkovou však potkává další nesnáz,
00:18:06 závěrový šroub olejového filtru se uvolnil
00:18:09 a olej stříká do rozpálené výfukové roury.
00:18:12 Navíc je třeba znovu vyměnit svíčky i kola.
00:18:16 Eliška však cítí jediné, vydržet, jen vydržet.
00:18:22 Do čela se zatím dostal Bader.
00:18:26 Bugatka zvyšuje rychlost
00:18:28 až na sto osmdesát kilometrů za hodinu.
00:18:34 Jediná žena startovala v tomto velkém závodě v roce 1927.
00:18:39 A zvítězila.
00:18:41 Je dodnes jedinou ženou, která si kdy odnesla
00:18:44 z tradiční Velké ceny Německa trofej nejčestnější.
00:18:48 O Elišce Junkové byly popsány stovky a tisíce řádek
00:18:52 ve sportovních rubrikách o jejích úspěších.
00:18:55 Ale já jsem si za všechny vybral takové osmiverší,
00:18:59 které kdysi napsal náš básník Eduard Bass
00:19:03 a uveřejnil ho v Lidových novinách:
00:19:06 Pro německou Velkou cenu stačilo nám vyslat ženu,
00:19:10 arci když je taková, jako paní Junková.
00:19:13 Té přec nelze odolati, i když není na Bugatti.
00:19:16 Když však sedne k volantu, jdou rekordy k čerchmantu.
00:19:21 To bylo, myslím, nejkrásnější ocenění vašich schopností.
00:19:25 Já si toho také vážím.
00:19:28 Ovšem s vaším jménem je spojen ještě jeden pojem.
00:19:31 Targa Florio.
00:19:34 To je závod, který se jezdil na Sicílii
00:19:37 a patřil mezi nejtvrdší závody své doby.
00:19:40 Je zajímavé, že Targa není žádný pohár,
00:19:43 ale v italštině to znamená štít,
00:19:46 a je to štít rodiny Floriů,
00:19:48 která ten závod vlastně založila a pořádala.
00:19:51 Vy jste se tam vypravila už v roce 1927
00:19:54 se svým manželem Čeňkem,
00:19:57 ale tam se vám to nepovedlo, skončila jste ve druhém kole.
00:20:01 Ale i tak jste si přivezla medaili za úspěšné první kolo.
00:20:05 A teprve v roce 1928 jste se tam vypravila,
00:20:09 abyste všechno, co jste za tu dobu v sobě nastřádala,
00:20:13 tam nějakým způsobem zužitkovala.
00:20:17 S jakým cílem jste tam vůbec jela?
00:20:22 Všechno, co jsem podnikala v tom roce
00:20:26 od nedokončené Targy Florio,
00:20:30 všecko, co jsem podnikala v závodech,
00:20:34 tak to bylo spojeno s cílem odvety.
00:20:43 Prostě přece jenom člověk moc trpí,
00:20:48 když nedobyl toho, po čem toužil,
00:20:53 už proto, že tomu věnoval tak neskonalou péči a přípravu.
00:21:00 A právě proto jsme si pro Targu 1928
00:21:05 doma v zimních měsících studovali mapky.
00:21:11 Zkoušeli jsme jeden druhého z těch mapek,
00:21:16 které jsem si pořídila už v tom roce sedmadvacet,
00:21:20 jak vypadá trať mezi kilometrem jedna až šest,
00:21:26 a ten druhý musel odpovídat.
00:21:30 Takže to byl takový malinký domácí trénink.
00:21:34 A pochopitelně jsme během zimních měsíců
00:21:38 ještě trénovali tenis
00:21:42 a já jsem ještě chodila do tělovýchovy,
00:21:48 ale soukromě, abych měla hodiny sama,
00:21:52 abych taky něco udělala pro ten fyzický stav.
00:21:57 Tentokrát ale byl Čeněk zdržen svými záležitostmi v Praze,
00:22:03 takže jsem odjížděla sama.
00:22:09 Závodník z týmu Bugatti nám půjčil svého mechanika
00:22:19 a jel i náš mechanik ještě s jedním vozem navíc,
00:22:25 abychom opravdu měli to vybavení mnohem kompletnější,
00:22:32 než jsme ho měli rok předtím.
00:22:36 A jela jste tam s touhou vyhrát?
00:22:41 Cíl můj byl prostý.
00:22:44 Já jsem si nikdy nezvykla klást si cíl největší,
00:22:50 i když v tom přísloví se to říká, že se to má dělat.
00:22:55 Ale tady v tomhle případě ne. Já jsem jen chtěla
00:22:59 dát ze sebe to nejlepší, co umím,
00:23:03 a to nakonec ještě vylepšit
00:23:08 a dojet alespoň mezi prvními deseti,
00:23:13 protože už jsem znala tu velikou listinu přihlášek,
00:23:18 kterých bylo zpočátku skoro čtyřicet,
00:23:22 a na startu se nás potom objevilo šestatřicet nebo sedmatřicet.
00:23:32 Věděla jsem, že mám tři neděle času
00:23:36 a ten čas jsem si velmi pečlivě rozdělila.
00:23:40 Čtrnáct dnů pro ten tvrdý trénink fyzický,
00:23:45 abych si opravdu všecka ta místa prošla
00:23:51 a abych věděla, kde jsou změny,
00:23:55 protože každý rok v tom povrchu silničním jsou změny.
00:24:00 Něco se opravuje, něco splavila voda, a tak dále.
00:24:04 Aby si diváci dovedli udělat představu,
00:24:07 on ten okruh není dva tři kilometry.
00:24:10 -Ono je to sto osm kilometrů.
-No právě.
00:24:14 Proto jsem ho měla rozdělený na čtyři veliké úseky
00:24:17 a právě tak jsem se jej učila i nazpaměť.
00:24:23 A k tomu všemu patřily jednak ty moje mapky,
00:24:27 které se korigovaly
00:24:29 právě podle toho stavu toho roku osmadvacátého,
00:24:33 a pak jsem ještě dělala ostatní přípravy,
00:24:37 které jsem nemohla udělat rok předtím.
00:24:41 Jedna z takových příprav bylo třeba sezení ve voze.
00:24:46 Upravit si sezení, abych byla bezpečná,
00:24:50 aby mě nic nerušilo ve výkonu
00:24:54 a v té absolutní soustředěnosti na úkol,
00:24:58 který mám před sebou.
00:25:01 Ještě než jsem odjela,
00:25:05 tak mě napadlo dohodnout se s čalouníkem,
00:25:09 aby mně udělal takový pěkný fotel,
00:25:14 takové křesílko bez nohou.
00:25:18 To znamená sešité čtyři polštáře.
00:25:21 Tohle jsou ty polštáře boční, polštář vzadu a tady,
00:25:25 abych seděla úplně pevně mezi těmi polštáři.
00:25:29 Takový náznak anatomického sedadla.
00:25:31 Úplně.
00:25:33 Dneska se to dělá pro závodníky na míru.
00:25:37 Dalo to velikou práci a ještě jsme museli leccos došívat,
00:25:42 leccos se potřebovalo ještě zpevnit.
00:25:46 Paní Eliško, jak vás tam přijali ti slavní závodníci?
00:25:51 Vždyť tam byla nějaká jména.
00:25:53 Závodníci byli překvapeni, že takové malé děvče tam přišlo.
00:25:58 Moc se divili.
00:26:01 Jednou mě zastavil Materassi, představil se,
00:26:06 já jsem se nemusela představovat, když mě poznal,
00:26:11 a říkal mně,
00:26:15 že s tímhle ramenem tam nic neudělám.
00:26:19 A já mu na to povídám:
00:26:23 Tohle není důležité,
00:26:28 ale ten mozek je důležitý,
00:26:33 ten musí pracovat, aby dohonil, co tady není.
00:26:37 A moje síla byla ve vzepření loktů.
00:26:41 A teď se můžeme podívat na takovou rekonstrukci.
00:26:45 Kdysi jsme ji natáčeli, vy se na to určitě taky pamatujete,
00:26:50 když jsme točili televizní film Bugatka je rodu ženského.
00:26:56 Čtvrtého května v ranních hodinách
00:26:58 je ve dvouminutových intervalech závod odstartován.
00:27:02 Očekává se velký boj mezi továrními značkami Alfa Romeo
00:27:06 Bugatti a Maserati.
00:27:08 Po prvním kole je Eliška i tentokrát čtvrtá.
00:27:12 Před ní je Chiron, Campari a Divo.
00:27:24 Ve druhém kole se československá závodnice
00:27:27 k úžasu všech diváků objevuje na čele závodu.
00:27:42 Po několika kilometrech tankuje
00:27:45 a Campari se zatím dostává do vedení.
00:28:02 Čtvrté kolo.
00:28:04 Neúprosný boj mezi Camparim a Junkovou vrcholí.
00:28:07 Bojuje se o každý metr.
00:28:09 Junková nastupuje do posledního kola
00:28:12 s pevným odhodláním vytvořit osobní rekord.
00:28:15 Ani tentokráte jí však štěstí nepřeje.
00:28:17 Porucha na čerpadle a defekt pneumatiky
00:28:20 ji odsunuje na páté místo.
00:28:22 Dlouholetý tiskový zpravodaj Targy
00:28:24 a autor knihy Romance Targa Florio Bill Bradley píše:
00:28:28 Každý musel obdivovat jejího sportovního ducha,
00:28:32 musel být okouzlen jejím ženským půvabem,
00:28:34 který vzdor tvrdému tréninku nedotčeně zářil
00:28:37 a dovedl si získat každého.
00:28:40 Tato žena se vyznačovala pozoruhodnou skromností
00:28:43 a její mimořádný výkon na Targa Florio,
00:28:46 v němž předčila mnohé věhlasné závodníky,
00:28:49 z ní činí nejskvělejší závodnici všech dob.
00:29:09 Vítězem Targy Florio se stal Divo
00:29:11 v čase sedm hodin, dvacet minut, padesát šest vteřin.
00:29:15 Druhý Campari, třetí Conelli, čtvrtý Chiron, pátá Junková.
00:29:19 Teprve deset minut za nimi přijeli ostatní.
00:29:22 Eliška Junková dosáhla vítězství ve skupině soukromých jezdců,
00:29:26 v níž startovali profesionálové jako Nuvolari, Foresti,
00:29:30 a také vítěz předcházejícího ročníku, Materassi.
00:29:34 Jako nejlepší dámská závodnice získala cenu Targa Florio.
00:29:40 A je třeba ještě dodat,
00:29:42 že paní Eliška tam skončila nejenom na tom pátém místě,
00:29:47 ale že vyhrála první cenu pro nejlepšího nezávislého jezdce,
00:29:51 že získala první cenu pro nejlepší ženu
00:29:56 a za nejlepší čas ve druhém kole.
00:30:00 Tak mě napadá, paní Eliško, jak jste se tam vůbec domlouvala,
00:30:05 a vůbec po světě, když jste jezdila po těch závodech?
00:30:09 Já jsem si s tím v tom sedmadvacátém roce
00:30:12 nedělala žádné starosti,
00:30:15 protože jsem si myslela,
00:30:18 že česky, německy, anglicky, a francouzsky to stačí.
00:30:23 Ale věřte mi, ono to nestačilo.
00:30:26 Ono to nestačilo,
00:30:29 protože jakmile jste přijel do kraje samotného
00:30:33 a jakmile jste přišel do kontaktu s opravdovými Siciliány,
00:30:38 tak ti neuměli než tu italštinu.
00:30:41 Tak mi nezbylo nic jiného,
00:30:44 než si v zimě dát soukromý kurz italštiny,
00:30:48 abych v tom osmadvacátém roce
00:30:51 už přece jenom se mohla s nimi domluvit.
00:30:55 A když jsem tam pak byla v tom osmadvacátém roce,
00:30:59 to si neumíte představit, jakou oni měli radost.
00:31:03 Takže vy jste tam vlastně i vzorně reprezentovala Československo.
00:31:08 To mně bylo zcela přirozené,
00:31:11 protože já miluju svoji zemi, svoji vlast.
00:31:15 Jenom mě trochu mrzí a dneska mám ten dojem,
00:31:20 že ti mladí lidé to tolik nepochopí,
00:31:23 co to je láska k domovu a láska k vlasti.
00:31:27 Je to pocit, který člověka zavazuje,
00:31:31 aby byl správným reprezentantem naší vlasti,
00:31:37 všude, kdekoli se objeví.
00:31:41 S tím s vámi stoprocentně souhlasím,
00:31:44 ale vy jste se také snažila vzorně reprezentovat ženy.
00:31:48 Musela jsem. Vždyť sama jsem žena,
00:31:51 tak to jsem musela, na tom mi záleželo nejvíc.
00:31:55 Proto jsem si taky chtěla osvojit jízdu co nejvíc bezpečnou,
00:32:00 abych neměla žádné takové neštěstí,
00:32:04 aby mi nemuseli říkat:
00:32:08 Proč sis, ty blázne, za ten volant sedala.
00:32:12 Ovšem kromě těch radostných a povznášejících pocitů,
00:32:17 které člověk zažívá při motoristickém sportu,
00:32:21 bývají i chvíle smutné.
00:32:23 Takovou chvílí pro paní Elišku Junkovou
00:32:27 byl 15. červenec 1928,
00:32:29 kdy se na Nürburgringu zabil její muž Čeněk.
00:32:33 Dodneška to tam připomíná pomníček,
00:32:36 který tam zřídil Automotoklub Republiky Československé.
00:32:41 Potom paní Eliška odešla od závodního volantu
00:32:45 a několik let se stranila i veřejného života.
00:32:49 Ale vrátila se zpátky mezi nás a my jsme hrozně rádi,
00:32:54 že stále můžeme oceňovat vaši věrnost a vytrvalost.
00:32:59 Dovolte, paní Eliško,
00:33:02 abych vám poděkoval i za ty krásné chvíle,
00:33:05 které jsme tady s vámi strávili,
00:33:08 a abych vám jako malou pozornost za nás muže
00:33:11 předal tuhle malou kytičku.
00:33:14 Děkuju mockrát.
00:33:20 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Eliška Junková patří k legendárním jezdcům světového formátu. Olomoucká rodačka se se svým osudovým mužem seznámila, když začala pracovat jako bankovní úřednice. Byla jednou z prvních žen v Československu, která si udělala řidičský průkaz. Stejně jako její manžel Čeněk se na pařížském autosalonu seznámila s E. Bugattim. Ten pak manželům dodával první závodní auta. S bugatkou v roce 1926 Junková vyhrála tuzemský závod Zbraslav–Jíloviště a zvítězila i ve Velké ceně Německa. Nejslavnějšího závodu Targa–Florio, se účastnila hned o dvě léta později. Zde, přes poruchu, byla první z žen, navíc zajela nejlepší čas druhého kola. Během dalšího závodu v Nürburgringu se zabil její manžel. Od té doby již nezávodila, ale i přes krátkodobou kariéru se dokázala přiřadit k evropské závodní elitě. Aktivně se až do smrti v roce 1994 podílela na aktivitách Prvního českého ženského automotoklubu.