00:00:44 Jednou šli všichni z trhu. Anče koupila pekáč a hrnce,
00:00:51 pro sebe malované hrnečky a hajnému nový klobouk.
00:00:57 Kuba a hajný nesli těžký náklad. Hekali a funěli.
00:01:01 Nejvíc funěl Trautenberk, protože byl tlustý.
00:01:07 Stát! Kubo, pivo!
00:01:11 - Už jste ho vypil.
- Cože?
00:01:14 Teplé pivo žízeň nezažene. Na žízeň je nejlepší Kápka.
00:01:20 Na žízeň je nejlepší voda.
00:01:25 Říká to ponikelská bába a té už bylo 90 let.
00:01:29 Já jsem pán. Já vodu nepiju. To sluníčko se zbláznilo.
00:01:35 Já už to nevydržím. Přines mi tu vodu.
00:01:58 Ta voda mi moc chutná. To mi po ní vytrávilo.
00:02:09 Mám hlad. Dej mi svačinu.
00:02:12 Svačinu jste snědl už cestou tam.
00:02:17 To pivo mi nechutná. Anče, přines mi vodu.
00:02:22 Tohle od vás slyším poprvé.
00:02:24 Nech si ty řeči a přines vodu!
00:02:40 - Odpumpovala jsi?
- Ano, samozřejmě.
00:02:44 To je divné. Tamta voda byla výborná. Tahle ne.
00:02:49 Na vodu musí být opravdová žízeň.
00:02:56 Fuj. Ve studni mám špatnou vodu a ve studánce je dobrá voda.
00:03:08 Kde je ta studánka? Na mé louce. Komu teda patří. Mně!
00:03:14 Kubo, hajný!
00:03:22 Rozhodl jsem se, že vykopu studánky, aby lidé neměli žízeň.
00:03:29 To jste hodný. Lidé mají často na cestě žízeň.
00:03:34 Začneme támhle pod kopci.
00:03:37 Tam ale studánka je, sám jste z ní pil.
00:03:42 Musíme ji opravit, aby nevyschla.
00:03:47 Ta studánka nikdy nevyschla.
00:03:51 Tady poroučím já.
00:03:53 Ale nejdřív musíme najít pramen.
00:03:58 Musíme vzít vrbový proutek a takhle s ním jít.
00:04:04 Když je pod zemí pramen, proutek se ohne.
00:04:08 Sám se ohne? Nevymyslel sis to?
00:04:15 Ne, já to umím od táty. Ten by našel vodu i na Sněžce.
00:04:23 To by tam muselo napršet.
00:04:26 Ticho! Kubo, hajný, nařezejte proutky! Ráno jdeme hledat pramen.
00:04:32 To musíme brzo ráno. To mají prameny největší sílu.
00:04:39 Anče, připrav nám s sebou jídlo.
00:04:41 To abych vám to naložila trakař.
00:05:17 - Našel jsi?
- Pssst!
00:05:21 Kubo, přines kolík.
00:05:28 To je silný pramen. To nebude studánka ale studna.
00:05:32 - Říkáš studna?
- Úplná tůň.
00:05:35 Tak honem. Motyky, krumpáče a kopat.
00:05:41 To ale není studna, to je strouha.
00:05:46 Správně. Ta strouha povede tenhle pramen do mé studny.
00:05:50 Je na mém pozemku a patří mně.
00:05:57 Tak kopali strouhu. Kuba vztekle a hajný jako když si kope hrob.
00:06:05 Viděla to sojka. Přiletěla, podívala se a frrr ...
00:06:11 letěla ke Krakonošovi.
00:06:15 Píp, píp, píp.
00:06:19 Co? Trautenberk časně ráno vstával?
00:06:26 - Píp, píp, píp.
- Tyhle ženské ...
00:06:44 Za to tě, Trautenberku, potrestám.
00:06:55 Budu mít výbornou vodu.
00:07:18 Co se to děje? Kde se ta voda bere?
00:07:23 Já nemůžu z místa!
00:07:30 Anče, hajný, dělejte něco. Vždyť já se utopím.
00:07:41 Tak co, Trautenberku, už máš dost vody?
00:07:45 Pomóóóc! Nenechávej mě tady.
00:07:59 Nenechám, musíš napravit škody.
00:08:09 Jdi a zahrabej tu strouhu. A pamatuj si:
00:08:14 Voda, slunce a vzduch v Krkonoších patří všem.
00:08:19 Kdo na ně sáhne, toho potrestám.
00:08:49 Je toho moc, co by mělo být všech. Někteří lidé to ale chtějí pro sebe
00:08:55 U nás v Krkonoších umíme takové lidi klepnout přes prsty.
00:09:01 Vždyť nás to učí Krakonoš.
00:00:44 Jednou šli všichni z trhu. Anče koupila pekáč a hrnce,
00:00:51 pro sebe malované hrnečky a hajnému nový klobouk.
00:00:57 Kuba a hajný nesli těžký náklad. Hekali a funěli.
00:01:01 Nejvíc funěl Trautenberk, protože byl tlustý.
00:01:07 Stát! Kubo, pivo!
00:01:11 - Už jste ho vypil.
- Cože?
00:01:14 Teplé pivo žízeň nezažene. Na žízeň je nejlepší Kápka.
00:01:20 Na žízeň je nejlepší voda.
00:01:25 Říká to ponikelská bába a té už bylo 90 let.
00:01:29 Já jsem pán. Já vodu nepiju. To sluníčko se zbláznilo.
00:01:35 Já už to nevydržím. Přines mi tu vodu.
00:01:58 Ta voda mi moc chutná. To mi po ní vytrávilo.
00:02:09 Mám hlad. Dej mi svačinu.
00:02:12 Svačinu jste snědl už cestou tam.
00:02:17 To pivo mi nechutná. Anče, přines mi vodu.
00:02:22 Tohle od vás slyším poprvé.
00:02:24 Nech si ty řeči a přines vodu!
00:02:40 - Odpumpovala jsi?
- Ano, samozřejmě.
00:02:44 To je divné. Tamta voda byla výborná. Tahle ne.
00:02:49 Na vodu musí být opravdová žízeň.
00:02:56 Fuj. Ve studni mám špatnou vodu a ve studánce je dobrá voda.
00:03:08 Kde je ta studánka? Na mé louce. Komu teda patří. Mně!
00:03:14 Kubo, hajný!
00:03:22 Rozhodl jsem se, že vykopu studánky, aby lidé neměli žízeň.
00:03:29 To jste hodný. Lidé mají často na cestě žízeň.
00:03:34 Začneme támhle pod kopci.
00:03:37 Tam ale studánka je, sám jste z ní pil.
00:03:41 Musíme ji opravit, aby nevyschla.
00:03:47 Ta studánka nikdy nevyschla.
00:03:51 Tady poroučím já.
00:03:53 Ale nejdřív musíme najít pramen.
00:03:58 Musíme vzít vrbový proutek a takhle s ním jít.
00:04:04 Když je pod zemí pramen, proutek se ohne.
00:04:08 Sám se ohne? Nevymyslel sis to?
00:04:15 Ne, já to umím od táty. Ten by našel vodu i na Sněžce.
00:04:23 To by tam muselo napršet.
00:04:26 Ticho! Kubo, hajný, nařezejte proutky! Ráno jdeme hledat pramen.
00:04:32 To musíme brzo ráno. To mají prameny největší sílu.
00:04:39 Anče, připrav nám s sebou jídlo.
00:04:41 To abych vám to naložila trakař.
00:05:17 - Našel jsi?
- Pssst!
00:05:21 Kubo, přines kolík.
00:05:28 To je silný pramen. To nebude studánka ale studna.
00:05:32 - Říkáš studna?
- Úplná tůň.
00:05:35 Tak honem. Motyky, krumpáče a kopat.
00:05:41 To ale není studna, to je strouha.
00:05:46 Správně. Ta strouha povede tenhle pramen do mé studny.
00:05:50 Je na mém pozemku a patří mně.
00:05:57 Tak kopali strouhu. Kuba vztekle a hajný jako když si kope hrob.
00:06:05 Viděla to sojka. Přiletěla, podívala se a frrr ...
00:06:11 letěla ke Krakonošovi.
00:06:15 Píp, píp, píp.
00:06:19 Co? Trautenberk časně ráno vstával?
00:06:26 - Píp, píp, píp.
- Tyhle ženské ...
00:06:44 Za to tě, Trautenberku, potrestám.
00:06:55 Budu mít výbornou vodu.
00:07:18 Co se to děje? Kde se ta voda bere?
00:07:23 Já nemůžu z místa!
00:07:30 Anče, hajný, dělejte něco. Vždyť já se utopím.
00:07:41 Tak co, Trautenberku, už máš dost vody?
00:07:45 Pomóóóc! Nenechávej mě tady.
00:07:59 Nenechám, musíš napravit škody.
00:08:09 Jdi a zahrabej tu strouhu. A pamatuj si:
00:08:14 Voda, slunce a vzduch v Krkonoších patří všem.
00:08:19 Kdo na ně sáhne, toho potrestám.
00:08:49 Je toho moc, co by mělo být všech. Někteří lidé to ale chtějí pro sebe
00:08:55 U nás v Krkonoších umíme takové lidi klepnout přes prsty.
00:09:01 Vždyť nás to učí Krakonoš.
00:00:44 Jednou šli všichni z trhu. Anče koupila pekáč a hrnce,
00:00:51 pro sebe malované hrnečky a hajnému nový klobouk.
00:00:57 Kuba a hajný nesli těžký náklad. Hekali a funěli.
00:01:01 Nejvíc funěl Trautenberk, protože byl tlustý.
00:01:07 Stát! Kubo, pivo!
00:01:11 - Už jste ho vypil.
- Cože?
00:01:14 Teplé pivo žízeň nezažene. Na žízeň je nejlepší Kápka.
00:01:20 Na žízeň je nejlepší voda.
00:01:25 Říká to ponikelská bába a té už bylo 90 let.
00:01:29 Já jsem pán. Já vodu nepiju. To sluníčko se zbláznilo.
00:01:35 Já už to nevydržím. Přines mi tu vodu.
00:01:58 Ta voda mi moc chutná. To mi po ní vytrávilo.
00:02:09 Mám hlad. Dej mi svačinu.
00:02:12 Svačinu jste snědl už cestou tam.
00:02:17 To pivo mi nechutná. Anče, přines mi vodu.
00:02:22 Tohle od vás slyším poprvé.
00:02:24 Nech si ty řeči a přines vodu!
00:02:40 - Odpumpovala jsi?
- Ano, samozřejmě.
00:02:44 To je divné. Tamta voda byla výborná. Tahle ne.
00:02:49 Na vodu musí být opravdová žízeň.
00:02:56 Fuj. Ve studni mám špatnou vodu a ve studánce je dobrá voda.
00:03:08 Kde je ta studánka? Na mé louce. Komu teda patří. Mně!
00:03:14 Kubo, hajný!
00:03:22 Rozhodl jsem se, že vykopu studánky, aby lidé neměli žízeň.
00:03:29 To jste hodný. Lidé mají často na cestě žízeň.
00:03:34 Začneme támhle pod kopci.
00:03:37 Tam ale studánka je, sám jste z ní pil.
00:03:41 Musíme ji opravit, aby nevyschla.
00:03:47 Ta studánka nikdy nevyschla.
00:03:51 Tady poroučím já.
00:03:53 Ale nejdřív musíme najít pramen.
00:03:58 Musíme vzít vrbový proutek a takhle s ním jít.
00:04:04 Když je pod zemí pramen, proutek se ohne.
00:04:08 Sám se ohne? Nevymyslel sis to?
00:04:15 Ne, já to umím od táty. Ten by našel vodu i na Sněžce.
00:04:23 To by tam muselo napršet.
00:04:26 Ticho! Kubo, hajný, nařezejte proutky! Ráno jdeme hledat pramen.
00:04:32 To musíme brzo ráno. To mají prameny největší sílu.
00:04:39 Anče, připrav nám s sebou jídlo.
00:04:41 To abych vám to naložila trakař.
00:05:17 - Našel jsi?
- Pssst!
00:05:21 Kubo, přines kolík.
00:05:28 To je silný pramen. To nebude studánka ale studna.
00:05:32 - Říkáš studna?
- Úplná tůň.
00:05:35 Tak honem. Motyky, krumpáče a kopat.
00:05:41 To ale není studna, to je strouha.
00:05:46 Správně. Ta strouha povede tenhle pramen do mé studny.
00:05:50 Je na mém pozemku a patří mně.
00:05:57 Tak kopali strouhu. Kuba vztekle a hajný jako když si kope hrob.
00:06:05 Viděla to sojka. Přiletěla, podívala se a frrr ...
00:06:11 letěla ke Krakonošovi.
00:06:15 Píp, píp, píp.
00:06:19 Co? Trautenberk časně ráno vstával?
00:06:26 - Píp, píp, píp.
- Tyhle ženské ...
00:06:44 Za to tě, Trautenberku, potrestám.
00:06:55 Budu mít výbornou vodu.
00:07:18 Co se to děje? Kde se ta voda bere?
00:07:23 Já nemůžu z místa!
00:07:30 Anče, hajný, dělejte něco. Vždyť já se utopím.
00:07:41 Tak co, Trautenberku, už máš dost vody?
00:07:45 Pomóóóc! Nenechávej mě tady.
00:07:59 Nenechám, musíš napravit škody.
00:08:09 Jdi a zahrabej tu strouhu. A pamatuj si:
00:08:14 Voda, slunce a vzduch v Krkonoších patří všem.
00:08:19 Kdo na ně sáhne, toho potrestám.
00:08:49 Je toho moc, co by mělo být všech. Někteří lidé to ale chtějí pro sebe
00:08:55 U nás v Krkonoších umíme takové lidi klepnout přes prsty.
00:09:01 Vždyť nás to učí Krakonoš.
00:00:44 Jednou šli všichni z trhu. Anče koupila pekáč a hrnce,
00:00:51 pro sebe malované hrnečky a hajnému nový klobouk.
00:00:57 Kuba a hajný nesli těžký náklad. Hekali a funěli.
00:01:01 Nejvíc funěl Trautenberk, protože byl tlustý.
00:01:07 Stát! Kubo, pivo!
00:01:11 - Už jste ho vypil.
- Cože?
00:01:14 Teplé pivo žízeň nezažene. Na žízeň je nejlepší Kápka.
00:01:20 Na žízeň je nejlepší voda.
00:01:25 Říká to ponikelská bába a té už bylo 90 let.
00:01:29 Já jsem pán. Já vodu nepiju. To sluníčko se zbláznilo.
00:01:35 Já už to nevydržím. Přines mi tu vodu.
00:01:58 Ta voda mi moc chutná. To mi po ní vytrávilo.
00:02:09 Mám hlad. Dej mi svačinu.
00:02:12 Svačinu jste snědl už cestou tam.
00:02:17 To pivo mi nechutná. Anče, přines mi vodu.
00:02:22 Tohle od vás slyším poprvé.
00:02:24 Nech si ty řeči a přines vodu!
00:02:40 - Odpumpovala jsi?
- Ano, samozřejmě.
00:02:44 To je divné. Tamta voda byla výborná. Tahle ne.
00:02:49 Na vodu musí být opravdová žízeň.
00:02:56 Fuj. Ve studni mám špatnou vodu a ve studánce je dobrá voda.
00:03:08 Kde je ta studánka? Na mé louce. Komu teda patří. Mně!
00:03:14 Kubo, hajný!
00:03:22 Rozhodl jsem se, že vykopu studánky, aby lidé neměli žízeň.
00:03:29 To jste hodný. Lidé mají často na cestě žízeň.
00:03:34 Začneme támhle pod kopci.
00:03:37 Tam ale studánka je, sám jste z ní pil.
00:03:42 Musíme ji opravit, aby nevyschla.
00:03:47 Ta studánka nikdy nevyschla.
00:03:51 Tady poroučím já.
00:03:53 Ale nejdřív musíme najít pramen.
00:03:58 Musíme vzít vrbový proutek a takhle s ním jít.
00:04:04 Když je pod zemí pramen, proutek se ohne.
00:04:08 Sám se ohne? Nevymyslel sis to?
00:04:15 Ne, já to umím od táty. Ten by našel vodu i na Sněžce.
00:04:23 To by tam muselo napršet.
00:04:26 Ticho! Kubo, hajný, nařezejte proutky! Ráno jdeme hledat pramen.
00:04:32 To musíme brzo ráno. To mají prameny největší sílu.
00:04:39 Anče, připrav nám s sebou jídlo.
00:04:41 To abych vám to naložila trakař.
00:05:17 - Našel jsi?
- Pssst!
00:05:21 Kubo, přines kolík.
00:05:28 To je silný pramen. To nebude studánka ale studna.
00:05:32 - Říkáš studna?
- Úplná tůň.
00:05:35 Tak honem. Motyky, krumpáče a kopat.
00:05:41 To ale není studna, to je strouha.
00:05:46 Správně. Ta strouha povede tenhle pramen do mé studny.
00:05:50 Je na mém pozemku a patří mně.
00:05:57 Tak kopali strouhu. Kuba vztekle a hajný jako když si kope hrob.
00:06:05 Viděla to sojka. Přiletěla, podívala se a frrr ...
00:06:11 letěla ke Krakonošovi.
00:06:15 Píp, píp, píp.
00:06:19 Co? Trautenberk časně ráno vstával?
00:06:26 - Píp, píp, píp.
- Tyhle ženské ...
00:06:44 Za to tě, Trautenberku, potrestám.
00:06:55 Budu mít výbornou vodu.
00:07:18 Co se to děje? Kde se ta voda bere?
00:07:23 Já nemůžu z místa!
00:07:30 Anče, hajný, dělejte něco. Vždyť já se utopím.
00:07:41 Tak co, Trautenberku, už máš dost vody?
00:07:45 Pomóóóc! Nenechávej mě tady.
00:07:59 Nenechám, musíš napravit škody.
00:08:09 Jdi a zahrabej tu strouhu. A pamatuj si:
00:08:14 Voda, slunce a vzduch v Krkonoších patří všem.
00:08:19 Kdo na ně sáhne, toho potrestám.
00:08:49 Je toho moc, co by mělo být všech. Někteří lidé to ale chtějí pro sebe
00:08:55 U nás v Krkonoších umíme takové lidi klepnout přes prsty.
00:09:01 Vždyť nás to učí Krakonoš.
Na Krkonoších vládne od nepaměti Krakonoš a pod horama se vystřídalo pánů, že by je nespočítal. Malí – velcí, tlustí – tencí, ale všichni z panského těsta, jedni za osmnáct, druzí bez dvou za dvacet. No a tohle bylo za časů pána z Trautenberka…
Kdo by neznal jeden z nejoblíbenějších a kultovních večerníčků České televize. Klasické pohádky s hvězdným obsazením František Peterka (Krakonoš), Ilja Prachař (Trautenberk), Hana Maciuchová (Anče), Jaroslav Satoranský (Kuba), Zdeněk Řehoř (myslivec), Bohuš Záhorský a Martin Růžek (vypravěči) se začaly natáčet na podzim 1974. Hned od začátku vysílání si děti, ale i dospělí příběhy o hezké, ale hubaté Anče, jejím milém Kubovi, bojácném myslivcovi i nenasytném a nepřejícím Trautenberkovi velmi oblíbili. Rozvážný a spravedlivý Krakonoš se stal téměř národním hrdinou, často citovaným dětmi, rodiči i pedagogy. Populární sojku i ostatní loutky vedli loutkoherci Jana Prachařová a Jaroslav Vidlař. Původní hudbu zkomponoval Vadim Petrov. Autorkou námětu seriálu byla Marie Kubátová, literární scénáře napsala Božena Šimková. Kameru vedl zkušený František Němec, režie se ujala legendární režisérka dětské tvorby Věra Jordánová.
Dodnes je Krkonošská pohádka prakticky jediným projektem, který Večerníček v oblasti hrané tvorby vysílá. V roce 2015 (Večerníček slaví 50) provedla Česká televize náročné restaurování masteru, digitalizaci a převedení do vysokého rozlišení HDTV.