Veselá pohádka s písničkami (1977). Hrají: J. Vondráček, N. Konvalinková, J. Kemr, K. Augusta, B. Holišová, F. Kovářík, V. Jandák, M. Pavlata a P. Oliva. Scénář B. Šimková. Kamera A. Kovács. Režie J. Adamec
00:00:25 Večer, jako by ho vymaloval.
00:00:29 V takový večer se nejraději povídají pohádky.
00:00:34 Jenže ona zrovna tohle žádná pohádka není, víte?
00:00:40 Já jsem Honzu znal, já jsem byl na jeho svatbě a dostal jsem dort.
00:00:47 Třemi nádivkami nadívaný a rozinkami vyparáděný.
00:00:56 Než se takový dort upekl, proteklo tímhle náhonem na půl moře vody.
00:01:05 A mlýnské kolo se otočilo víckrát, než já měl tenkrát vlasů na hlavě.
00:01:13 Ona pohádka je jako přadénko.
00:01:18 A když se na něj někdo vrhne moc zhurta, tak se zašmodrchá nit.
00:01:28 V tomhle mlýně se mlelo víc chudákům.
00:01:32 Spíš za dobré slovo než za peníze.
00:01:36 Mlynář neměl ani stárka ani mládka a mlynářka neměla vůbec děvečku.
00:01:43 A tak se musel Honza doma pěkně otáčet.
00:01:49 Jenže, ono se tak dlouho chodí s vědrem pro vodu...
00:02:20 Honzo, co to vyvádíš? Teď jsem to zápraží umyla!
00:02:25 No tak je umyté ještě na pozítřek.
00:02:29 -Táto, slyšíš? On má ještě hubu!
-Protože jsou vědra shnilá!
00:02:36 Vědra jsou shnilá a rumpál skočil do studny.
00:02:41 A buchty ti samy naskákaly do pusy, viď?
00:02:47 Dřu se jako kůň, a těch řečí pro pár buchet!
00:02:52 A my s tátou neděláme nic? Buchty byly k obědu!
00:02:58 -Když vy je děláte tak dobré!
-Naštěstí mám jeden pekáč v troubě.
00:03:08 Co to tu vyvádíte?
00:03:12 Říkala jsem ti, že potřebujeme nová vědra.
00:03:17 Honza se vláčí s vodou ze studny a vidíš!
00:03:22 Tady by toho bylo potřeba!
00:03:26 Všude zatéká, všechno se rozpadá... Honzíku, měl by ses oženit.
00:03:35 Já vím, mámo. Ale byly by tu jedny ruce navíc!
00:03:40 I pár zlatek věna by se hodilo.
00:03:43 -Zrovna o tom přemýšlím.
-Ale Honzíčku!
00:03:48 Neříkám zrovna oženit, ale jít do světa.
00:03:52 Rozhlédnout se, něco se přiučit.
00:03:56 A kdyby se naskytla nějaká šikovná nevěsta...
00:04:01 Tobě každá namluví, že je princezna!
00:04:05 Však v každé pořádné pohádce dostane Honza princeznu.
00:04:11 Ty toho tak dostaneš! A pak, princezny mají fajnové ručičky.
00:04:17 A já abych zase dělala služku!
00:04:23 Co mlčíš, táto?
00:04:25 Princeznu ne. Pořádné děvče potřebuje, s pořádným věnem!
00:04:31 Ale podívat se do světa, to mu neuškodí.
00:04:36 A jde se do světa!
00:04:40 Jen moc nevýskej, abys pak nestýskal!
00:04:44 Ale mámo, tak běž ho vypravit!
00:04:48 Honzo, pojď sem!
00:04:54 Hlavně nechoď přes Černý les! Povídá se o něm všelicos.
00:05:05 ZPÍVÁ.
00:05:09 Buchta maková vklouzla sama, vskutku, do žaludku.
00:05:14 Buchta maková, první, druhá, šestá, z máminýho těsta.
00:05:20 Všechno skončí kde? Zde!
00:05:24 Louko boubelatá, trávo kudrnatá, houbo jedovatá, cesto hrbolatá,
00:05:33 koukejte, jdu do světa!
00:05:40 Páni, co to vidím?
00:05:43 Chýška malovaná, pro mě vykouzlená, ťuknu do ní natošup!
00:06:01 Nějak se brzy setmělo.
00:06:11 Chce to přibrousit.
00:06:20 -Dobré odpoledne přeji.
-Pěkně vítám, Honzo.
00:06:26 Vy mě znáte?
00:06:30 Jakpak bych tě neznal, Honzíčku! Já jsem přece tvůj vlastní strýc!
00:06:41 Ten, co se o něm říká, že padl v turecké vojně.
00:06:51 Posaď se, pojď dál, Honzíčku. Jako doma.
00:07:07 A pročpak jste se u nás také někdy neukázal?
00:07:13 Nepohodl jsem se kdysi s tvým otcem.
00:07:20 Pak se mi také nechtělo třít bídu.
00:07:31 A šváby louskat.
00:07:35 -To mně také ne.
-Já vím, proto jdeš do světa.
00:07:41 Poznat svět, to není na škodu.
00:07:45 To se člověk potom doma jinak otáčí!
00:07:49 Ale nemusíš chodit daleko. Já tě mohu také lecčemu přiučit.
00:07:58 -A čemu?
-Všeho dočasu.
00:08:03 Pro začátek budeš zametat sednici.
00:08:11 -Co vy vlastně, strejdo, děláte?
-Všechno a nic.
00:08:19 Hlavně když to sype.
00:08:25 -Za málo muziky hodně peněz.
-To je takové řemeslo?
00:08:35 Řemeslo? Umění, Honzíčku!
00:08:43 Umění!
00:08:47 Ale já tě je mohu také naučit, protože jsme příbuzní.
00:08:53 Jen mě musíš ve všem poslechnout. Jinak!
00:09:03 Tak nelelkuj! Vezmi koště a zametej!
00:09:09 Ne na podlahu! Sem! Bylinky sem!
00:09:13 To si vařím na neduhy. Občas mě už tu píchne, tamhle bodne, tady pálí.
00:09:25 Až to zameteš, dej smetí do bečky, tady u kamen.
00:09:32 Pak si dělej, co chceš.
00:09:36 Jen tam o ty dveře nesmíš okem zavadit!
00:10:20 ZPÍVÁ.
00:10:22 To se mám, povím vám, já se mám!
00:10:26 Mám kde spát, kde jíst, jak pán, je tu přítel, nejsem sám.
00:10:33 To se mám, povím vám, já se mám!
00:10:36 Jako klícka zdá se být tahle síňka, tenhle byt.
00:10:41 To se mám, povím vám, já se mám!
00:10:45 Smítko sem, smítko tam, už to mám, co dál?
00:10:50 Co dvířka skrývají, potají se ptám. Zkusím ty veřeje, co tam je?
00:11:01 Jé!
00:11:03 Pojď jen blíž, ať už všechno zvíš.
00:11:12 Teď znáš mou skrýš, Honzo, pojď jen blíž!
00:11:21 -Ty mě také znáš?
-Dávno znám.
00:11:28 Chci ti říct, že je podfukář, dědek, co skrývá tvář.
00:11:37 Je jen velký lhář.
00:11:44 -Mám si ho vzít!
-A ty si ho vezmeš?
00:11:49 Nechci s dědkem žít! A navíc, v téhle díře!
00:11:56 Ale máš-li plán, jak pláchnout, já budu tvá!
00:12:09 To mohu odpřísáhnout, jen tvá.
00:12:25 -Která ty jsi?
-Já jsem Barka z Husí Lhoty.
00:12:30 Ta, co se jednou nevrátila z pastvy?
00:12:34 Jak se o tom pak všude povídalo?
00:12:39 Ale aby někoho napadlo jít mě hledat, to ne!
00:12:44 Chudou holku nikdo nehledá. Těch je na světě dost.
00:12:49 Kdybys byla princezna, to by bylo jiné.
00:12:53 Král by vyhlásil, že kdo tě najde,
00:12:57 dostane tě za ženu a půl království k tomu.
00:13:02 -Jak ses dostala k dědkovi?
-To je na dlouhé povídání.
00:13:08 Radši mi řekni, troufneš si na něj?
00:13:13 Troufnu, coby ne?
00:13:17 Ale ty mi řekni, jsi také tak pěkná jako řečná?
00:13:22 -Sundej závoj!
-Ne! Bylo by zle!
00:13:26 To je dědkova léčka. On je taky trochu kouzelník!
00:13:32 -Jaká léčka?
-Když to řeknu, vyjde to nastejno.
00:13:37 -Nešidíš mě?
-Když nevěříš, nech být!
00:13:41 Uvidíš, co bude, až mě tu najde takhle!
00:13:46 Au!
00:13:48 Dědek!
00:13:50 DĚDEK ZPÍVÁ.
00:13:51 Se mnou nejsou špásy, koutkem oka všechno vidím.
00:13:57 Každý pozor dá si před dědkem, jako jsem já.
00:14:16 Dobré jitro!
00:14:20 Honzíčku, dobré jitro? Spíš dobrý večer.
00:14:30 Je vidět, že tě doma dobře vedli. Z té podlahy by se dalo jíst.
00:14:40 Já mám hlad! Nějak mi při tom spaní vytrávilo.
00:14:45 Ale koukám, vy máte v hrncích kdovíco.
00:14:49 Plotna je studená a buchty už mi došly.
00:14:55 Já mám, Honzíčku, na vaření jiné zařízení.
00:15:04 Zavři oči! Ještě rukama!
00:15:09 Ani škvíru, Honzíčku! Nekoukej!
00:15:19 -Nekoukej!
-Nekoukám.
00:15:25 Šeptá: "Ubrousku, prostři se!"
00:15:32 -Už?
-Už!
00:15:36 -Podívej!
-Páni, vy si ale žijete!
00:15:45 To vám to umění musí ale pěkně vynášet!
00:15:52 Také si budeš žít, jen mě musíš ve všem poslechnout.
00:15:58 Počkej!
00:16:01 Ještě okořenit.
00:16:06 Krásný jsi, Honzíčku, krásný. A budeš ještě krásnější!
00:16:13 Tak dobrou chuť!
00:16:30 A nech si o mně něco hezkého zdát, Honzíčku.
00:16:47 Tak, Baruško.
00:16:56 To ne.
00:17:02 Baruško, ty jsi krásná! Už jsi přišla k rozumu?
00:17:09 Nedostaneš večeři!
00:17:16 Počkej, já jsem pro tebe něco uvařil.
00:17:24 Ty mě budeš zbožňovat, Baruško!
00:17:37 Nic? Však tě hlad naučí!
00:17:53 Honzo, já už nemůžu! Já jsem na té židli dočista odvykla chodit.
00:18:01 Pírko zrovna nejsi!
00:18:05 Kdo se tě prosil?
00:18:09 -Chvilku si tady odpočineme.
-Proč ne? Je to šikovné místo.
00:18:22 Ubrousku, prostři se!
00:18:27 Jé, Honzo, ty jsi chytrý!
00:18:30 Když ty víš, jak já jsem chytrý, chci já vědět, jak ty jsi pěkná!
00:18:43 -Honzo, tys to vyvedl!
-Baruško, Baruštičko!
00:18:52 Já osel oslovská! Já palice umíněná!
00:18:57 Že já jsem tě neposlechl, Baruško zlatá!
00:19:02 Jak já se teď podívám lidem do očí? Že mně ruka neupadla!
00:19:08 Hej, to je moje! To je moje! To je moje!
00:19:13 Hej, to je moje! To je moje! To je moje!
00:19:20 Co tady řvete? Člověk si tady ani nemůže v klidu rvát vlasy.
00:19:28 -A proč si chceš rvát vlasy?
-V klidu? -Tady?
00:19:33 Nejradši bych se do země propadl, abych se na sebe nemusel koukat!
00:19:53 -To je on!
-Tenhle? -On?
00:19:59 Když je člověk nešťastný, napadají ho moudré myšlenky.
00:20:07 -To říkal táta.
-A čí?
00:20:11 Mě nenapadá nic. Hlava mi třeští a srdce mi co nejdřív pukne.
00:20:18 Na to je dost času. Teď poslouchej.
00:20:22 Náš nebožtík táta nám odkázal tyhle tři věci.
00:20:28 Ten kabát, to je zázrak ryzí.
00:20:32 Jen považ, člověče, že ten, kdo jej obleče, jak pára nad hrncem zmizí.
00:20:41 V tom klobouku je síla skrytá.
00:20:45 S ním uzdvihneš dva berany, a kdo ti přijde do rány, ten to schytá.
00:20:53 Snad z těchhle botek sláma čouhá? Však přenesou tě kdykoli,
00:21:00 přes hory, řeky, přes doly, co krok, to jedna míle dlouhá.
00:21:06 Chci těch pár bot! I mně přijdou vhod!
00:21:11 Mně se zas hodí na pochod! I klobouk by mi pás!
00:21:16 -Nač hádkou mařit čas?
-Honzo, rozsuď nás!
00:21:21 Počkejte, nejdřív si ty věci prohlédnu.
00:21:25 Možná bych radu měl.
00:21:28 Tuhle louku rozdělíme na tři díly. Každý na svém díle vysadí strom.
00:21:36 Komu se dřív zazelená, tomu ty věci připadnou.
00:21:41 A zatím vám je schovám, aby vám nepřekážely v práci.
00:21:50 My jsme také jedli vtipnou kaši!
00:21:56 Také víme, odkud vítr fouká!
00:22:03 Bodejť!
00:22:05 Možná, ale co je slušné chování, nevíte!
00:22:09 Nechte mě domluvit! Dám vám zástavu.
00:22:16 Ubrus.
00:22:21 Kouzelný ubrus.
00:22:25 Jaké jídlo si pomyslíte, takové vám přičaruje.
00:22:30 Ubrousku, prostři nám!
00:22:34 Škubánky s máslem!
00:22:41 Povidlové vdolky!
00:22:46 Koláčky s tvarohem!
00:22:51 Jé!
00:22:54 -Ale ještě jsme se nedohodli!
-Vezmi si to a nezdržuj!
00:23:11 Ať jsem hned u své Barušky!
00:23:19 ZPÍVÁ.
00:23:22 Zůstaň pěkně v koutku, než si chytím Honzu proradného.
00:23:28 Udělám z něj loutku, strašně zmaluju já ho!
00:23:34 Strašně zvalchuju já ho!
00:23:45 Neboj se, Baruško, jsem u tebe!
00:23:50 Říkala jsi něco, Baruško?
00:23:54 -Tak co, chceš si mě vzít?
-Radši v té kleci uschnu!
00:24:00 Buď si mě vezmeš, nebo z tvého Honzíčka udělám fašírku!
00:24:29 Aby sis nemyslela, Baruško, že mě zase podfoukneš!
00:24:35 Podívej!
00:24:45 Tak!
00:24:48 Na památku, Baruško!
00:25:11 ZPÍVAJÍ.
00:25:14 Baruško má zlatá, tu mě máš. Ukaž, jak se pěkně usmíváš.
00:25:22 Jak se mohu usmívat, ty zvědavý? Žít v kleci mě nebaví.
00:25:31 -Už jsme mohli chystat svatbu.
-Svatba bude třeba zrána.
00:25:37 Nepomohou slova planá. Nemám klíček od dveří.
00:25:44 Podívej, podívej, podívej!
00:25:59 Zde je pomoc snadná, uvidíš. Kde byla mříž chladná, není již.
00:26:07 -Teď se usměj, Baruško má.
-Honzo, Honzo, honzovatej.
00:26:13 -Teď jsem z toho mourovatej.
-Chcem být naší louce blíž.
00:26:20 -Milá má.
-Milý můj.
00:26:31 -Milá má.
-Milý můj.
00:26:43 Ubrousku, prostři nám!
00:26:47 Pečené kuře!
00:26:54 Mně kachnu!
00:27:00 A mně husu!
00:27:12 Vy žrouti, že vy jste se od ubrousku vůbec nehnuli?
00:27:18 Kdo za vás bude sázet stromy a čekat až se zazelenají?
00:27:24 -Dej nám pokoj!
-Tahat nás od jídla k práci!
00:27:29 To jsou způsoby!
00:27:31 Vy máte způsoby! Jíte z našeho, a ani nás nepozvete!
00:27:37 -Prosím, pojďte.
-Však nám neubyde!
00:27:41 A když ubyde, přičarujeme si.
00:27:44 Jak já vás rozsoudím?
00:27:46 Nech si ty věci. My bychom se stejně o ně jen hádali.
00:27:52 A kdo se hádá, tomu špatně tráví.
00:27:56 Nech si je za ubrousek. Ten je nad všechna kouzla!
00:28:02 Jen jim to pěkně vrať!
00:28:11 Ubrousku, ukliď se!
00:28:19 Vezmeš si je na svědomí?
00:28:22 Takové chlapy, zdravé jako řípa a silné jako duby!
00:28:27 Takové, co na každém rameni unesou pytel pšenice!
00:28:33 A rukama mohou skály lámat?
00:28:36 Copak je můžeme nechat jenom jíst a pít?
00:28:44 Až by pukli jako přefouknutý balón?
00:28:49 Co to povídá? Proč bychom měli puknout?
00:28:54 -Jako balón.
-Přefouknutý?
00:28:57 Protože, kdo z toho ubrousku jí, že si musí rozepínat vestu...
00:29:06 ...a povolovat opasek, tak ten pak nemůže přestat, až pukne.
00:29:13 -Ale my jsme přestali!
-Jen díky mně.
00:29:18 Co budeme dělat? Od těch dobrot se člověk neutrhne sám.
00:29:24 Mám nápad! Ať tady u nás zůstane a dává na nás pozor.
00:29:31 To je ono!
00:29:34 Já ji nevyrval z kouzelnických drápů, aby vám dělala služku!
00:29:42 -To by bylo krásné!
-My jsme úplní sirotci.
00:29:48 -Nám nikdo neuvaří.
-Nevypere.
00:29:51 Díry nespraví.
00:29:53 A lakomý strýc nás vyhnal z domu, že prý mu táta dlužil peníze!
00:30:00 Lakomec jeden!
00:30:08 -Baruška je moje!
-Honzo, přece bys neměl to srdce!
00:30:14 Když nechceš, abych zůstala já s nimi, půjdou oni s námi.
00:30:21 Pomohou ve mlýně a já na ně dohlédnu při jídle.
00:30:28 Baruško zlatá, jak jsi pěkná, tak jsi chytrá!
00:30:34 Sláva, sláva, našli jsme ráj, protože víme už, jak žít.
00:30:40 Sláva, sláva, hudbo, ty hraj, šťastnou cestu přej nám.
00:30:46 Sláva, sláva, jdem k nám!
00:31:12 -Mlynáři!
-Nemelu.
00:31:18 Náhon je zanešený a já mám revma. Nemelu.
00:31:27 Ale táto, to jsem já, Honza!
00:31:37 Já vím, Honzíčku. Nemelu.
00:31:46 Honza!
00:31:49 Mámo, je tady Honza!
00:31:57 Honzo, Honzíčku!
00:32:02 Co já jsem se na tebe navzpomínala!
00:32:11 A jak ses měl v tom širém světě?
00:32:16 Dobře, mámo.
00:32:17 Vedu si nevěstu a 3 pomocníky. Vy už jste se nadřeli dost.
00:32:24 Vítám tě! A která ty jsi?
00:32:26 -Jsem Barka z Husí Lhoty.
-Ta ztracená? -Já ji našel!
00:32:32 Sláva! Já se bála, že nám přivedeš nějakou princeznu!
00:32:38 Mámo, běž chystat na stůl!
00:32:41 Ať přivítáme hosty, jak se sluší na pořádný mlýn.
00:32:48 Ano, bude pořádný!
00:32:50 Ty zameť, vy popadněte pytle, ty sprav lávku! Já to jdu roztočit.
00:32:58 A já jdu vybrat náhon.
00:33:06 Komu čest, tomu čest.
00:33:09 Jak se měli k jídlu, tak se měli k dílu.
00:33:13 Než by štika ocasem mrskla, mlýn začal vesele klapat.
00:33:19 A to už je ke konci, co by se mlýnské kolo dvakrát otočilo.
00:33:26 To se ví, napřed si to museli vypovědět.
00:33:30 Potom to povídání museli zajíst dobrým soustem.
00:33:36 Pak to sousto museli dobře zapít.
00:33:39 Ale každá nit jenou dojde, no a co?
00:33:43 Tak začali strojit svatbu.
00:33:46 Mlynářka pekla a vařila...
00:33:53 Jistě, tomu čarodějnému ubrousku všechna čest.
00:33:58 Ale přece nebude máma, při synově svatbě, dávat lidem cizí koláče!
00:34:08 A ještě očarované!
00:34:10 No, a to by tak bylo všechno.
00:34:14 Má hlava zapomnětlivá!
00:34:19 Ten dědek kouzelnická prý běhá po světě a hledá Honzu.
00:34:28 I s tím klíčem v žaludku.
00:34:38 Každému, co jeho jest.
00:34:41 Dobrému růžičku...
00:34:44 ...a tomu zlému, tomu dědkovi?
00:34:48 Však vy něco najdete! Vy víte, co.
00:35:00 PÍSNIČKA.
00:35:07 Mlýn klape svou, svou prastarou,
00:35:14 klapy, klapy, když jsou chlapi, jak mají být,
00:35:19 klapy, klapy, tak se prima musí žít.
00:35:23 Poslouchej, mlýn klape svou, svou prastarou,
00:35:30 klapy, klapy, ať to čápi nesou dál,
00:35:35 že je Honza šťastný, i když není král.
00:35:39 Tak koukej, nevzdychej, nefňukej, pojď se smát,
00:35:44 svět není zlej, je právě akorát.
00:35:48 Ať žiješ s Baruškou nebo s tou, co máš rád,
00:35:53 řekni si, hej, je právě akorát.
00:35:56 Mlýn klape svou, svou prastarou,
00:36:03 klapy, klapy, ať jsou kroupy nebo mráz,
00:36:07 klapy, klapy, to dnes netýká se nás.
00:36:12 Pracovat, prostě žít napořád, říci si jen, to máme krásný den.
00:36:20 Stačí jen trochu chtít umět žít akorát,
00:36:24 říci si jen, to máme krásný den.
00:36:29 Mlýn klape svou...
00:36:41 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Mlynářský synek Honza (J. Vondráček) se vydal do světa hledat nevěstu. A když v černém lese našel službu u čaroděje (J. Kemr), našel tam i uvězněnou Barušku (N. Konvalinková), kterou si hodlal zlý dědek vzít za ženu. Honza milou Barušku vysvobodil, získal kouzelný ubrousek, a ještě pomohl třem bratrům s jejich kouzelnými dary…