Pohádky z mechu a kapradí

Kterak seřídili hodiny s jednou ručičkou

00:00:29 Tak to byla jedna velká paseka a na ní stála pařezová chaloupka.

00:00:36 A v tý chaloupce byla světnička a v tý světničce bylo moc věcí

00:00:42 a taky trochu nepořádku.

00:00:47 V postýlce s jelenem spal mužíček a ten se jmenoval Křemílek.

00:00:53 V té druhé, s malovaným ptáčkem, chrupal Vochomůrka.

00:01:01 Na zdi tam měli hodiny s jednou ručičkou.

00:01:05 Na ciferníku bylo napsáno: ZIMA - PODZIM - LÉTO - JARO.

00:01:12 Křemílek se posadil na posteli a povídá:

00:01:18 "Vochomůrko, vstávej!"

00:01:23 Jenomže Vochomůrka byl kůže líná.

00:01:28 "Ale já vstanu až na Velikonoce."

00:01:40 Ovšem jakmile Křemílek otevřel okenici

00:01:44 a slunce sáhlo oknem do světničky, začaly se tam dít věci.

00:02:07 Když se rozezpíval i ptáček,

00:02:09 malovaný na pelesti Vochomůrkovy postele,

00:02:13 vykulil se Vochomůrka konečně zpod peřiny a povídá:

00:02:18 "Jejejej! To jaro by se mělo trošku zarazit!"

00:02:26 Jenže venku nebylo tak náramně silný jaro.

00:02:59 "Tohle se ti tedy, Vochomůrko, povedlo."

00:03:05 "Já za nic nemůžu. Za všechno můžou ty hodiny.

00:03:11 Proč ukazovaly jaro? He - he - hepčík!"

00:03:25 Tak dlouho s Vochomůrkou to tryskový kejchání

00:03:30 lomcovalo po světnici,

00:03:32 až ve vzteku popadl hodiny a ven s nimi z okna!

00:03:37 "Kristapána! Co když se ty hodiny rozbily?

00:03:44 To by se zastavil čas a na světě by bylo pořád tak, jak je."

00:03:52 Křemílek kouká, kouká... A najednou stopa!

00:04:00 Jako by se ve sněhu něco kutálelo.

00:04:05 A najednou konec! Chvíli nad tím vrtěl hlavou,

00:04:12 a pak začal vábit: "Tik, tik, tik, tik, ťák!"

00:04:20 Pak se podívá takhle nahoru...

00:04:25 a on tam vysoko na větvi sedí výr.

00:04:31 "Hned mi ty hodiny hoď dolů!" křikl na něj Křemílek.

00:04:37 "Ale, teď je držím já! Ježišmarija!

00:04:42 Takových hodin, to je podívání pro výra!"

00:04:48 "Neumíš s tím zacházet.

00:04:52 Drncneš například pařátem do ručičky,

00:04:57 a po jaru přijde podzim. A co pak?

00:05:02 Vochomůrko! Vochomůrko! V tý vteřince ať jsi tady!"

00:05:12 "To je pořád. Ještě tady přistydnu. He..."

00:05:19 "To je právě zapotřebí!" řekl Křemílek.

00:05:26 Přišíboval Vochomůrku pod strom... "Tak, ještě takhle...

00:05:35 A teď...!" "Hepčík!"

00:05:41 Opřelo se Vochomůrkovo kejchnutí do vzpurnýho vejra.

00:05:49 "He - he..."

00:05:56 A aby se jim světnička zase neproměnila v zelený háj,

00:06:02 postrčili ručičku na hodinách o kousíček před jaro.

00:06:08 A hned toho také využili.

00:06:13 A hodiny s jednou ručičkou jim k tomu tikaly a tikaly...

00:06:48 Skryté titulky: Alena Fenclová 2018

Po velkém úspěchu prvních ještě černobílých Pohádek z mechu a kapradí odvysílala tehdy ještě Československá televize dalších třináct dílů. Autorem byl také spisovatel Václav Čtvrtek, scénář napsal režisér Zdeněk Smetana, který už dřív známé postavičky dvou skřítků z pařezové chaloupky nakreslil. Neopakovatelným hlasem vyprávěla Křemílka a Vochomůrku Jiřina Bohdalová. Hudba je dílem skladatele Jaroslav Celby. Tomu se podařilo zkomponovat jednu z nejmelodičtějších hudebních znělek. Od té doby se Pohádky z mechu a kapradí mnohokrát s velkým úspěchem opakovaly a staly se součástí Zlatého fondu večerníčku. Seriál začíná pohádkou Jak Křemílek a Vochomůrka zasadili semínko a končí, když skřítci přijdou ke dvěma pěkným panenkám. Děti se setkají s vosou Otylkou, vodníkem Krapítkem, s tchořem Šuperkou, s hranostajem, s tesaříkem Nafouskem a s dalšími zvířátky, osobitými a humornými pohádkovými postavičkami.