O pláči… a přesto zábavný pořad, plný písniček a veselého vyprávění (1990). Účinkují: J. Molavcová, J. Dvořák, P. Zedníček, O. Havelka, L. Gerendáš a děti. Scénář O. Dudek. Kamera M. Dostál. Režie P. Obdržálek
00:00:06 PÍSEŇ.
00:00:08 Máme něco pro všechny, údivem předem vydechni.
00:00:12 Náš pytel je plný splněných přání.
00:00:17 Jaký bude náš Kabaret? Nikdo mu nevidí do karet.
00:00:21 O čem kdo s kým bude nikdo nemá zdání.
00:00:26 Jsme zvědaví jako vy, ať takoví nebo makoví.
00:00:30 Kdo ví, co bude v pytli pro zasmání.
00:00:35 Přání se uvnitř mačkají, předem se přečíst nedají.
00:00:39 Postupně ale budou všechna k mání.
00:00:44 Ruka ať šmátrá, po hmatu pátrá.
00:00:48 Nikoho nechceme napínat.
00:00:52 Ruka ať šmátrá, po hmatu pátrá.
00:00:57 Právě teď všechno začíná.
00:01:07 -Vážení přátelé... Co myslíte?
-Myslíme.
00:01:14 -Co myslíte? -Myslíme.
-Neblázněte.
00:01:18 -Co myslíte? -Myslíme.
-Tak chvilku nemyslete.
00:01:23 Udělejte si v hlavě vzduchoprázdno. To vám nedá žádnou práci.
00:01:32 Co myslíte? Kdy se člověk poprvé rozplakal?
00:01:40 -To nikdo neví, to je těžká otázka.
-Tak myslete.
00:01:45 -Říkal jsi, abychom nemysleli.
-Ale teď chci, abyste mysleli.
00:01:51 Já tomu vůbec nerozumím.
00:01:53 Počkejte, já najednou cítím, že myslím.
00:01:57 -Já asi tuším, kdy se člověk poprvé rozplakal. -Kdy?
00:02:05 To bylo v pravěku,
00:02:08 když mamut poprvé šlápl neadrtálskému člověku na palec.
00:02:15 Neadrtálec měl tak malý mozek, že než mu vůbec došlo,
00:02:20 že mu mamut šlápl na palec a že ho to bolí, tak vyhynul.
00:02:25 To chceš říct, že máš větší mozek než ten neandrtálec?
00:02:30 -Mám. -Jo? Tak nám řekni, kdy se poprvé člověk rozplakal?
00:02:39 -Za císaře Josefa II.
-Proč za Josefa II.?
00:02:44 Protože od té doby začaly děti chodit povinně do školy.
00:02:56 To je pěkné!
00:02:59 Co je?
00:03:01 -No smál jsi se.
-To mám snad plakat?
00:03:05 -Ano, plakat. -A proč?
-Protože dnešní kabaret je o čem?
00:03:13 -O pláči.
-O pláči.
00:03:24 To bude tedy ten kabaret vypadat.
00:03:30 Breč a nesměj se!
00:03:38 ZPĚV. Dostala jsem buráčka od Pepíka Horáčka,
00:03:43 palcem vniknul za krkem, takový je pod bukem.
00:03:48 Celý školní výlet začal si z nás střílet,
00:03:53 že za sebou lezem, to jsou potíže.
00:03:58 Dostala jsem stoličku, nápad dvojčat Vaníčků,
00:04:03 les to není žádné hřiště, zničila jsem mraveniště.
00:04:08 Celý školní výlet začal si z nás střílet,
00:04:12 že za sebou lezem, to jsou potíže.
00:04:18 Jó milá maminko, lásku už znám,
00:04:22 boule a modřiny jen z lásky mám.
00:04:28 Dostala jsem do zad herdu, vy neznáte toho Ferdu,
00:04:32 se sílou má pořád pech, vyrazil mi herdou dech.
00:04:42 Celý školní výlet začal si z nás střílet,
00:04:46 že za sebou lezem, to jsou potíže.
00:04:52 Jó milá maminko, lásku už znám,
00:04:55 boule a modřiny jen z lásky mám.
00:05:25 Jé....
00:05:28 Au! Jé....
00:05:42 Dobrý den, děti.
00:05:44 Jmenuji se Naďa Novotná a poprvé účinkuji v televizním kabaretu.
00:05:49 Doufám, že nic nepokazím, když jsem dostala tu možnost.
00:05:54 Jsem připravena, pane režisére!
00:05:58 A nyní vážení a milí, přichází ten, na kterého se všichni moc těšíme.
00:06:12 Josef Novák.
00:06:18 Pardon, slečno, ale já nejsem Josef Novák.
00:06:24 Jak to? Výstup č. 3, Josef Novák se cvičenými psíky.
00:06:28 -A kde bych je vzal?
-Oni vám utekli?
00:06:33 -Kdo? -Psi.
-Ale já žádné psy nemám. -Máte.
00:06:38 Tady to mám napsáno. Josef Novák se cvičenými psíky.
00:06:42 Slečinko, ale já nejsem Josef Novák.
00:06:46 -Tak se to muselo asi nějak prohodit. -Asi ano.
00:06:50 -Promiňte. Můžete to vzít ještě jednou. -Ještě jednou? -No.
00:06:56 Tak dobře. Jak ráčíte, slečno.
00:06:59 A nyní vážení a milí, přichází ten, na kterého se všichni moc těšíme.
00:07:12 Josef Novák.
00:07:18 Slečno, smiřte se s tím,
00:07:20 že nepřijde Josef Novák, ale přijdu já Pavel Zedníček.
00:07:24 Je vám to jasný? Já nejsem Novák, já jsem Zedníček!
00:07:29 -Tak to ohlaste ještě jednou. Můžu?
-Ano. -Naposledy.
00:07:38 A nyní vážení a milí, přichází ten, na kterého se všichni moc těšíme.
00:07:48 Už jsem tady!
00:07:55 -Jak vidíte, je to muž v nejlepších letech... -Ano, jistě.
00:08:00 Má na sobě černé sako, zánovní kalhoty a celkem nové boty.
00:08:09 Slečno, tohleto je uvedení herce na scénu?
00:08:12 To uvádíte stejně jako Federální ústředna pátrá, radí a informuje.
00:08:18 Ten text, co tu máte napsaný, je špatný.
00:08:21 Jsem Zedníček, ne Novák. To ohlaste, jinak za sebe neručím!
00:08:27 Je to jasný! To ohlásíte.
00:08:30 Je to jasný! To ohlásíte.
00:08:34 Jsem Zedníček, ne Novák!
00:08:42 A nyní vážení a milí, přichází ten, na kterého se všichni moc těšíme.
00:08:53 Pavel Zedníček.
00:08:58 -Zase to bylo špatně?
-Cože? -Bylo to špatně?
00:09:02 Ne, bylo to už dobrý.
00:09:10 Jenže já jsem v tom rozrušení asi zapomněl text. Já bych tě...
00:09:25 ZPĚV. Jsem sběratel bylin léčivých,
00:09:28 sbírám na stráních, sbírám po lesích, na polích, na mezích,
00:09:35 léky přírodní, léky mocné. Pro nemocné.
00:09:42 Jsem sběratel bylin léčivých, bylin kouzelných, bylin voňavých,
00:09:48 bylin tajemných, bylin sušených, dělám z přírody léky mocné.
00:09:55 Pro nemocné.
00:09:59 Přátelé, jediné co nesbírám jsou kopřivy.
00:10:03 Chtěli byste vědět proč? To by se vám líbilo.
00:10:06 Spálil jsem se o kopřivu au, au, au,
00:10:09 řekl jsem jí není divu čau, čau, čau.
00:10:13 Kopřivo, kopřivo, stojíš celá nakřivo,
00:10:16 zelená, chlupatá, nerudná a paťatá, tebe sbírat nebudu,
00:10:23 basta fidly, basta fidly, basta fidly.
00:10:35 Přátelé, nakopl jsem Gerendáše.
00:10:38 Chtěli byste vědět proč? Bez komentáře.
00:10:41 Spálil jsem se o kopřivu au, au, au,
00:10:44 řekl jsem jí není divu čau, čau, čau.
00:10:47 Kopřivo, kopřivo, stojíš celá nakřivo,
00:10:51 zelená, chlupatá, nerudná a paťatá, tebe sbírat nebudu,
00:10:58 basta fidly, basta fidly, basta fidly.
00:11:13 Hele, až tady skončíš, nech klíč na vrátnici.
00:11:31 SMÍCH.
00:11:52 Vážení, řeknu vám, zjistit,
00:11:54 kdy se člověk poprvé rozplakal tak to se nám asi nepodaří.
00:11:59 -Daleko těžší je člověka rozesmát než rozplakat. -To je pravda.
00:12:04 Poslouchej.
00:12:06 Jednou jsem jedné společnosti vyprávěl 3 hodiny veselé historky.
00:12:12 -To jsem tam byl.
-Tak to můžeš potvrdit.
00:12:15 Nejen, že se nikdo nesmál,
00:12:17 ale ještě k tomu mě někdo popadl za límec a hodil na ulici.
00:12:23 Pozor! Ale k pláči není jenom to, co bolí naše tělo.
00:12:28 K pláči je to, co bolí naši duši, naše srdíčko.
00:12:32 -To znamená lež, lest, zrada, nedbalost... -To je pravda.
00:12:37 To jste před chvílí viděli.
00:12:39 Mně někdo vyměnil jméno za Josefa Nováka a jak jsem dopadl?
00:12:44 Měl jsem smůlu.
00:12:46 Měl jsem připravenou legrační scénku, děcka by se smály...
00:12:51 -Jenže já měl smůlu a zapomněl jsem text. -Jako pan Ťuhýk.
00:12:56 -Jaký Ťuhýk? -Smolař Ťuhýk.
-Ano, smolař Ťuhýk.
00:13:00 On si dal inzerát, že hledá hodnou ženu. Značka: "Jen vážně."
00:13:05 -A já jsem hrála tu hodnou ženu...
-Neprozrazuj to.
00:13:09 To teď hrajeme.
00:13:14 Já jsem nešťastnej! Já jsem strašnej smolař!
00:13:21 V lustru mi praskla žárovka, večer tu bude tma a já se tady budu bát.
00:13:28 Koš na odpadky není vynesený, nádobí není umyté...
00:13:32 Co je?
00:13:35 Mléko jsem ráno rozlil. To je život!
00:13:38 Já jsem smolař! Kapesník jsem ztratil a rýmu mám v celém nose.
00:13:44 Žárovka mi praskla... To už jsem říkal.
00:13:48 Já jsem smolař. Peníze nemám, děti nemám, nic nemám.
00:13:52 To je život!
00:13:54 Dobrý den! Jsem tu dobře na inzerát?
00:13:57 Smolař hledá hodnou ženu. Značka: Jen vážně.
00:14:01 -To jste. To jste!
-Vy jste ten smolař?
00:14:05 -To jsem. A vy?
-Já jsem ta hodná žena.
00:14:08 -Prosím!
-Prosím.
00:14:11 A proč tu máte takový nepořádek?
00:14:13 Proč? Protože jsem smolař. Ráno jsem rozlil mléko...
00:14:18 -Proč to neutřete?
-Protože jsem smolař.
00:14:22 V lustru mi praskla žárovka, večer tu bude tma...
00:14:27 Zůstanete tady večer?
00:14:30 Je tu neuklizeno, koš není vynesený...
00:14:33 -Co to je?
-To je smůla. -Smůla?
00:14:37 Nádobí nemám umyté... Smůla. Rozlité mléko... Smůla.
00:14:42 -Není vyluxováno. Smůla.
-Smůla.
00:14:45 -Jsem smolař, já za to nemůžu.
-Žádný smolař.
00:14:48 Vy jenom nic neděláte. Jenom pláčete.
00:14:53 -A já tady s vámi plakat nebudu.
-Jak to?
00:14:56 -Já vás napravím.
-Jak to? -Takto.
00:14:59 Vy nejste smolař.
00:15:01 Vy jste pořádný člověk, který potřebuje jenom pomoct.
00:15:06 -Hlavně v začátcích. Já vám pomůžu.
-Ano. A co budeme dělat?
00:15:11 -Vidíte tu píšťalku? -Ano.
-Tak dávejte pozor! PÍSKNE.
00:15:18 Šup! Uklízet! Začínáme s úklidem.
00:15:25 PÍSKÁ.
00:15:29 PÍSKÁ.
00:15:33 PÍSKÁ.
00:15:36 PÍSKÁ.
00:15:59 -Proč pláčete, slečno?
-Smolaři, dojalo mě to.
00:16:04 Já pláču štěstím,
00:16:07 že jsem ze smolaře udělala pořádného člověka.
00:16:20 ZPĚV.
00:16:27 Hodný muž a hodná žena žijí spolu jako pěna,
00:16:31 tiše hledí z okna bytu, šeptají si: Jsi tu, jsi tu.
00:16:35 -Jsi tu, jsi tu.
-Jsi tu, jsi tu.
00:16:38 -Jsi tu, jsi tu.
-Jsi tu, jsi tu.
00:16:41 -Jsi tu se mnou, s láskou věrnou...
-Včera dnes a zítra stejnou.
00:16:47 -Krásně stejnou...
-Stejně krásnou.
00:16:50 Dají si pusu a pak zhasnou.
00:16:59 Hodný muž a hodná žena, jak je velká jejich cena,
00:17:06 nehrajme si na neznámou, je to přece táta s mámou.
00:17:14 Je to přece táta s mámou.
00:17:19 S mámou.
00:17:23 S mámou.
00:17:28 Mami...
00:17:30 -Už...?
-Až doma, táto.
00:17:43 Přátelé, stejně by mě zajímalo, odkud se v člověku berou ty slzy.
00:17:48 To máme v hlavě nějaký kyblík?
00:17:51 Ty možná v hlavě kyblík máš.
00:17:54 Já si to tak představuji.
00:17:56 Máme v hlavě kyblík
00:17:59 a ten když se převrhne, ty slzy se vylijí
00:18:02 a pak tečou takovým potrubím skrz celou hlavu, přes oba mozky,
00:18:07 přímo až do očí a pak vytečou ven.
00:18:13 To je úžasná teorie! Pojďte, zatleskáme mu.
00:18:20 To znamená, že když já mám rýmu, tak je to s nudlema podobný?
00:18:26 -Fuj, pánové!
-Fuj!
00:18:29 Jaký fuj! On tady plácá ty nesmysly. Já ne!
00:18:33 -Stejně je člověku líp, když se směje. -Ty radši mlč!
00:18:37 Jsem rád, že to říkáš ty.
00:18:40 To je objev! To přece víme všichni.
00:18:42 -Přátelé! Co kdybychom se rozloučili s veselou? -Ano.
00:18:47 -Kdo je pro?
-Všichni.
00:18:52 ZPĚV. Mámu, tátu, strýce, tetu pozvěte do kabaretu,
00:18:57 až se za čas jako dneska srazíme.
00:19:00 Zamáváme z obrazovky, do křesel a na pohovky,
00:19:03 předem už se na to dneska těšíme.
00:19:10 Tak čau a příště zase všichni, sejdeme se jako obvykle.
00:19:17 Já přijdu s kytkou, tu máš, čichni, a kytka bude vonět nezvykle.
00:19:24 Mě poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny.
00:19:31 Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici.
00:19:38 Tak čau a příště zase všichni, sejdeme se jako obvykle.
00:19:50 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
