Zábavný pořad pro děti (1988). Účinkují: J. Molavcová, J. Dvořák, P. Zedníček, L. Gerendáš, O. Havelka a děti. Scénář O. Suchý. Kamera A. Kovács. Režie P. Obdržálek
00:00:00 ZNĚLKA.
00:00:08 My máme něco pro všechny, údivem předem vydechni,
00:00:13 náš pytel plný splněných je přání.
00:00:17 Jaký bude náš kabaret, nikdo mu nevidí do karet,
00:00:22 o čem, kdo, s kým, nikdo z nás nemá zdání.
00:00:27 My zvědaví jsme jako vy, je takový, či makový?
00:00:32 Kdoví, co v pytli bude pro zasmání?
00:00:35 Přání se uvnitř mačkají, přečíst se předem nedají,
00:00:41 i když budou postupně všechna k mání.
00:00:56 Ruka ať šmátrá, po hmatu pátrá, nikoho nechcem' napínat.
00:01:00 Ruka ať šmátrá, po hmatu pátrá, právě teď všechno začíná.
00:01:08 Tak klid, uklidníme se! Posaďte se.
00:01:11 Přejděme k předmětu našeho společného zájmu.
00:01:16 Zde tento vak je ušitý z materiálu zvaného pytlovina.
00:01:22 Obsahuje korespondenci pisatelů nejrůznějších věkových kategorií.
00:01:30 Též různých národností, žijících v době současné, ale i minulé.
00:01:36 -A jinak doma všichni zdraví?
-Jistě, Dvořáku. Píši 5.
00:01:42 -Pět čeho?
-Molavcová, také 5.
00:01:45 -Pět čeho?
-Jistě, Zedníček, také píši 5.
00:01:50 Ale my jsme čtyři a jsme v kabaretu.
00:01:54 Kamaráde, já mám velkou sílu, dej si pozor.
00:01:58 No! Hej!
00:02:00 -Jé, Ahoj!
-Ahoj!
00:02:02 -Nazdar!
-Co to bylo, to předtím?
00:02:06 -Já jsem byl zase...?
-V transu.
00:02:10 Ano. Já když se učím nějaký text, dostanu se do takového transu.
00:02:17 A pak mám pocit, že jsem učitel.
00:02:21 Já jsem totiž původně chtěl být učitel.
00:02:26 Tak na to učitelování zapomeň, a budeme tahat ta přáníčka.
00:02:33 Já jako první, abyste se nehádali. A už to vidím, už to čtu:
00:02:40 Břéťa Řeřicha z Řevnic nám píše, že má problémy s výslovností.
00:02:47 -Čeho?
-Písmene "ř".
00:02:50 Což je při jeho jméně a adrese obzvlášť nepříjemné.
00:02:55 -Čemuž se já nedivím.
-Já také ne.
00:03:00 Co s tím provedeme?
00:03:02 No, mohli bychom ho přejmenovat a přestěhovat.
00:03:07 To jsou nápady!
00:03:09 My pomůžeme Břéťovi Řeřichovi z Řevnic jiným způsobem.
00:03:16 -Poradíme mu, on bude cvičit...
-To jako aby byl atlet?
00:03:23 Ale ne, on bude cvičit jazyková cvičení na "ř".
00:03:28 Aha, to ano.
00:03:30 My ho naučíme písničku.
00:03:32 -Moje máma má...
-To je na "m".
00:03:36 -My ho naučíme písničku na "ř".
-Spolu.
00:03:40 Břetislave Řeřicho, dávej pozor a opakuj:
00:03:47 PÍSNIČKA.
00:03:54 Na Okoři oře oř, jenom oři neochoř,
00:03:58 ochořel už ořech na zbořeném dvoře.
00:04:02 V kalamáři komáři puchýře mají na tváři,
00:04:07 u řezníka Řehoře, choří vepři na dvoře.
00:04:13 Choří, choří, vepři, ořech, komáři,
00:04:17 choří, choří i to peří v polštáři.
00:04:22 Hoří, hoří, v noře tchoří inventář,
00:04:26 hoří, hoří, až přijede popelář.
00:04:30 Předešlou noc měl tchoř hoře převeliké, hoře tchoří.
00:04:38 Ve snu uzřel, jak mu v noře zařízení tchoří hoří.
00:04:47 Choří, choří, vepři, ořech, komáři,
00:04:51 choří, choří i to peří v polštáři.
00:04:56 Hoří, hoří, v noře tchoří inventář,
00:05:00 hoří, hoří, až přijede popelář.
00:05:04 Kuchař kuře vaří, vaření se daří.
00:05:08 Až prý bude vařené, předá kuře Mařeně.
00:05:12 Vaří, vaří, v páře, ba i v kouři,
00:05:16 vaří, vaří, oči při tom mhouří.
00:05:20 Vaří, vaří, moře, kuře, stavení,
00:05:24 vaří, vaří, na přání té Mařeny.
00:05:30 POTLESK.
00:05:37 -A tahanice opět pokračuje.
-Jo, nejdřív Pavel, teď ty.
00:05:43 Pánové, buďme galantní. Je zde dáma.
00:05:47 Slyšeli jste? Ondřej řekl: "Je zde dáma".
00:05:51 Ano, mezi námi je dáma. Tak táhni, Jitko.
00:05:56 Dámo, táhni.
00:05:58 -Moment ještě... -Svěř se dámě.
-Mám prosbu.
00:06:02 Ty máš s sebou dva rohlíky se salámem.
00:06:06 Já se nedostal na oběd. Já byl na úřadě.
00:06:10 Kvůli svému psu. Kvůli známce. Mám foxteriéra. Určitě by se líbil.
00:06:17 Kdybys mi ten rohlík...
00:06:20 Tak proto ta dáma? Vezmi si ho.
00:06:23 -Já se podívám...
-Nezdržuj louděním!
00:06:27 Pozor! Kdo nám to píše?
00:06:30 -Spolek přátel němé tváře.
-Kvůli mému psu? -Ne.
00:06:35 Píší, abychom něco udělali s pohádkou O bílém hadovi.
00:06:40 Je v ní totiž pojídán had. Zprvu kuchtíkem, posléze králem.
00:06:46 -Co s tím provedeme?
-To vím zase já. -Vážně?
00:06:51 Ano. Zahrajeme to. A zahrajeme to jinak.
00:06:55 Ty budeš hrát hada, ty kuchtíka...
00:06:59 -Ty král, a já?
-Ty se na nás budeš dívat.
00:07:05 Je to zvláštní, ale já neusnu ani se snad neprobudím.
00:07:11 Co to ta ptáčata zpívají?
00:07:14 Michael Jackson, že přechodil spalničky?
00:07:19 To je obdivuhodné. A Dalibor Janda taky.
00:07:23 A Rolling Stones?
00:07:28 Tedy, já mám mezery ve vzdělání, to je neuvěřitelné.
00:07:33 Já mám hlad, to je hrůza.
00:07:36 ZVONÍ.
00:07:39 Já mám hlad. Kde je ten had?
00:07:42 Už se to nese, Veličenstvo Bolehlave Ukrutný.
00:07:48 Zde, prosím.
00:07:50 Nikdo nic neunípl, nikdo nic neslyšel.
00:07:54 -Kuchtík unípl!
-Kuš!
00:07:57 Jak to? Potvora, mluví.
00:07:59 Ne, to jste špatně slyšelo, Veličenstvo.
00:08:05 To víte, také byste blábolilo, kdybyste bylo pečené vařené.
00:08:11 Kdybych bylo pečené vařené, kde bych blábolilo?
00:08:16 Jaksi po celém těle.
00:08:18 Kdybych bylo pečené vařené, neblábolím, ale plácám.
00:08:23 -Takové drzouny, jako jsi ty!
-Pozor, abych neupustil hada.
00:08:29 -Kuchtík unípl!
-Mluví!
00:08:31 Kuš!
00:08:33 Králi, myslím, že vás volala sýkora koňadra.
00:08:38 Jestli nebudeš mlčet, udělám ti uzel na ocase.
00:08:42 Jak to, že ty jsi slyšel volat sýkoru koňadru?
00:08:47 -Já jsem neslyšel nic.
-Ne?
00:08:50 Veličenstvo, já bych ještě zašel do kuchyně.
00:08:55 Myslím, že had není ještě dostatečně upečený a uvařený.
00:09:01 Ještě ho trochu podusím, ano?
00:09:04 Kdepak. Stůj, kuchtíku!
00:09:07 -Jestlipak víš, co je toto?
-Nevím.
00:09:11 Bolehlav. Vypiješ pěkně celou skleničku.
00:09:15 -Prosím, ne.
-Šup!
00:09:17 Já ti dám, podvádět svého krále!
00:09:20 -Vy jste ale mizerové!
-Řekl on. -Já nic neslyšel.
00:09:25 -Jste oba mizerové.
-Proč?
00:09:28 Protože byste rádi baštili chráněná ohrožená zvířata.
00:09:33 Ale já si zavolám na pomoc své zvířecí kamarády.
00:09:40 A ti vám dají!
00:09:42 Co ty můžeš?
00:09:45 Co si to dovoluješ, ty pečená žížalo?
00:09:50 Sssss!
00:09:52 Králi, vy jste pašák.
00:09:54 Já si zavolám na pomoc sestřenici Brigitu, krajtu tygrovitou.
00:10:02 Skvělá škrtička.
00:10:05 Potom si zavolám tygra Huga, pumu Bumbum a lva Hamham.
00:10:10 Výborní drásači.
00:10:12 Medvěda, zvaného též Míša Kulička, věčně hladového všežravce.
00:10:19 Pak ještě zavolám jedovatého škorpióna Rudlu s družinou.
00:10:25 Dále krokodýla Párátko, zvaného též Chodící cirkulárka.
00:10:31 A potom si zavolám zuřivou slonici Elsu.
00:10:36 Ta si na vás došlápne.
00:10:38 A taky si zavolám mouchu tse-tse, zvanou Božská Kiki,
00:10:44 výrobce puchýřů velikosti pštrosích vajec.
00:10:48 Pardon, pštrosí vejce mění situaci.
00:10:51 Buď tak laskav, chceš bydlet u nás?
00:10:56 Nechci.
00:10:58 Sss...U nás. Nabízím 1+1.
00:11:02 -Nechci.
-2+1 ? -Tss!
00:11:04 -3+1? 4+1? Tekoucí voda?
-Tss!
00:11:10 -Netekoucí voda?
-Ne.
00:11:14 -Klozet? -Ne.
-Bidet? -Co? Bidet?
00:11:19 -Bidet.
-Aha. Když bidet, tak to ano.
00:11:23 Vidíš, že to jde, když se chce, aby se domluvil člověk se zvířetem.
00:11:31 POTLESK.
00:11:40 -A kdo z nás dvou je starší?
-Já?
00:11:44 Já. Říkám to nerad, ale je to tak.
00:11:48 -A ty z toho máš radost.
-Trošku.
00:11:51 -Takže teď táhnu já. -Prosím, dědo.
-Děkuju.
00:11:56 -To není pro mě.
-To je pro mě?
00:12:00 To je pro mě. Belgie, Brusel.
00:12:03 Adolf Sax, vynálezce hudebních nástrojů.
00:12:07 Tady píše:
00:12:09 V r.1840 jsem vynalezl saxofon.
00:12:13 Ale netušil jsem, že na tento nástroj budou hrát také ženy.
00:12:20 A co s tím? Co chce?
00:12:22 Monsieur Sax si přeje, aby na jeho nástroj zahrála a zazpívala žena.
00:12:31 Takže já si jdu pro svůj instrument.
00:12:35 Abych mu zahrála a zazpívala.
00:12:47 Když prvně jsem uzřela saxofon, bylo to v létě nebo v pátek,
00:12:53 vzkřikla jsem: "Papá, to je on, toť dárek na můj svátek".
00:12:59 Tatíček nejprv zesinal, neb dárek to byl velmi drahý,
00:13:04 přesto mi saxofon k svátku dal a pustil mne v centrum Prahy.
00:13:10 Tam v nevelikém divadelním sálu před lidmi jsem sáhla do futrálu,
00:13:17 svůj zlatý nástroj z něj vyňala na něj pak toto všem zahrála:
00:13:23 HRAJE STUPNICI.
00:13:33 A pak zněla fanfára a s ní tuš.
00:13:37 -Všude je nabito, kde má hrát!
-Saxofonová Jituš!
00:13:49 POTLESK.
00:13:58 Bravo, Jituš. A teď konečně táhnu já.
00:14:02 Doufám, že vytáhnu přání s nějakou pěknou rolí, hodnou mého talentu.
00:14:09 Tak čtu: Jmenuji se Dášenka Ducháčková.
00:14:13 Ráda bych viděla, jak to jednou dopadne s včelkou Májou a Vilíkem.
00:14:22 To mám hrát Vilíka? Takhle jsem si to nepředstavoval.
00:14:26 Ani my ne. Kromě Jitky, že?
00:14:30 -Já budu včelka.
-No prosím.
00:14:49 Že já jsem si tě brala. Takové trdlo!
00:14:53 Májo, to se mi vůbec nelíbí.
00:14:57 Protože tehdy, když jsme spolu vyrůstali na jedné louce
00:15:02 a opylovávali spolu květinky, to jsem byl pro tebe Vilík.
00:15:08 A teď, když jsme se vzali, slyším jen samé:
00:15:13 "Spacáku, trdlo, šuto".
00:15:15 Posledně jsi mi dokonce řekla, že jsem úl.
00:15:20 -To se mi vůbec nelíbí.
-Myslíš, že mně se to líbí?
00:15:25 Já se tě snažím pořád omlouvat.
00:15:28 Jako tuhle, jak jsi protlačil dveřmi almaru větší než dveře.
00:15:34 Říkám si, holt, Vilík. Nemá míru v oku.
00:15:38 Zas děláš ukvapené závěry.
00:15:41 Vždyť střevlík Míra mi padl do oka hned napoprvé.
00:15:46 Nemyslím Míru střevlíka, myslím rozměry skříně.
00:15:51 Aha, už tomu rozumím.
00:15:53 A střevlík Míra teď u nás bude bydlet ve skříni?
00:15:58 Že já si tě brala. Prosím tě, mlč.
00:16:01 Skoč mi pro něco do kamen. Na podpal, budu vařit.
00:16:06 Už letím, Májo.
00:16:13 Už jsem tady! Pozor!
00:16:20 Jé!
00:16:22 Mandelinko skákavá! Co je zase tohle?
00:16:26 Kopřiva. Musíš dát pozor, pálí. Aby se jídlo nepřipálilo.
00:16:32 -Jak asi, ty šmidro jeden?
-No kopřivou.
00:16:36 -Přines dřevo. -Prosím, Májo?
-Dřevo. -Ano, Májo.
00:16:42 -Povídám dřevo.
-No a co?
00:16:45 -Přines nějaké dříví.
-Jo takhle, Májo.
00:16:51 Já myslel, že mi zase nadáváš. Tak já už běžím.
00:16:59 RÁNA.
00:17:01 Pomoc!
00:17:05 Slyšíš?
00:17:07 To asi u mravkolva mají o oběd postaráno.
00:17:12 To je divné. U mravkolva nikdo nikdy nevolal o pomoc.
00:17:17 A je to nějaký známý hlas. Spácáku, na co čekáš? Hni sebou!
00:17:24 Májo, já přemýšlím, odkud ten hlas znám.
00:17:28 Z televize nebo z rádia nebo z biografu?
00:17:32 Nebo taky z gramofonu, z telefonu nebo z nádražního rozhlasu.
00:17:38 Jestli mu nepůjdeš na pomoc, už ho nepoznáš.
00:17:43 Máš pravdu, tak já letím.
00:17:46 Haló! Známý neznámý!
00:17:49 Že já jsem to tehdy nedala dohromady s Hopem.
00:17:54 To by byl manžel. Pro všechno by mi doskočil.
00:17:59 To bych se měla. Ale Vilík je Vilík.
00:18:02 Když on je to takový dobrák.
00:18:06 Bzz, Mája přišla mezi vás.
00:18:14 Tak pojďte, pojďte. Tak.
00:18:23 Milostivá vypadá stále jako včelička.
00:18:27 Fuj, ten mravkolev, spadl jsem mu do jamky.
00:18:33 Já jsem totiž mravenec. Ferda mravenec, práce všeho druhu.
00:18:39 -No ano, Májo, podívej, to je on.
-To jsem já.
00:18:44 V televizi jsme ho viděli. Že jste to vy?
00:18:48 -Jistě, jsem to já.
-Samozřejmě, poznáváme vás.
00:18:53 Pan Ferda mravenec, práce všeho druhu.
00:18:57 Jsem moc ráda, že vás poznávám osobně.
00:19:01 Potěšení je na mé straně, milostivá.
00:19:04 -To já jsem ho vytáhl, Májo.
-Ano. Hezky.
00:19:08 Vilíku truhlíku, pojď, dej mi pusinku.
00:19:12 -A co na to říkal soused mravkolev?
-Ani se neptej, Májo.
00:19:18 -Prý jsem mizera, darmošlap, budižkničemu a... -A?
00:19:23 -A úl.
-To nic. To už tak v životě chodí.
00:19:28 Soused mravkolev nám to asi už nikdy neodpustí.
00:19:33 Tak už to bývá, že?
00:19:35 -Pane Ferdo, posaďte se u nás.
-Nemůžu, mám moc práce.
00:19:40 Na nějaké odpočívání nemám ani pomyšlení.
00:19:44 Ale vám se musím nějak odvděčit, vždyť jste mi zachránili život.
00:19:51 Co bych tak... Kamna máte zbouraná.
00:19:54 Opravím vám je.
00:19:57 Ale ne, my jsme vám pomohli rádi.
00:20:00 A co tedy? Nerad zůstávám někomu něco dlužen.
00:20:05 Vždyť vaší zásluhou jsem zůstal naživu.
00:20:09 To máte jedno, že jste naživu, to nechte být.
00:20:13 Ale tomu nerozumím.
00:20:16 Toho si nevšímejte, Vilík má takový humor.
00:20:20 Vildo, co to bylo?
00:20:22 Ukaž hezky, jak umíš držet jazyk za zuby.
00:20:26 Ano. Podívejte, pane Ferdo.
00:20:29 -Pěkně, že, pane Ferdo?
-Hezky drží jazyk za zuby.
00:20:36 Ale teď vážně, včeličko, co pro vás mohu udělat?
00:20:41 -Já bych věděla.
-Ven s tím.
00:20:45 Ale neodvažuji se jaksi...
00:20:48 Nemohl byste se tedy podívat tady na mého manžela.
00:20:53 Tak nějak mu pomoci. On je to hodný včelka.
00:20:58 Ale potřeboval by, aby se ho někdo ujal.
00:21:02 On je takový nešikovný.
00:21:04 Ale to já nemůžu. To já nevím.
00:21:09 Vždyť jste měl za společníka brouka Pytlíka.
00:21:13 No právě.
00:21:15 Vždyť jste sám chtěl, abychom od vás něco chtěli.
00:21:20 Ano. Ale zrovna tohle?
00:21:23 Viď Vilíku? Co je zas?
00:21:26 Vidíte, on pořád ještě drží jazyk za zuby.
00:21:30 Je snaživý a spolehlivý. Viď?
00:21:33 Pusť už ten jazýček. Bude spolehlivý.
00:21:37 Pravda, brouk Pytlík byl takový přemoudřelý.
00:21:43 Jako že ví všechno líp.
00:21:46 Ale když se tak na vašeho manžela koukám...
00:21:51 Že jste to vy, já to s ním zkusím.
00:21:56 -Sláva!
-Vítězslav!
00:21:58 Vilíku, jak jste to držel ten jazyk za těmi zuby?
00:22:04 -To bylo moc pěkné.
-Ano? Já vám to ještě ukážu.
00:22:08 Slibte mi, že když spolu budeme pracovat, ukážete mi to častěji.
00:22:15 Ona nám ta práce půjde líp od ruky.
00:22:19 Děkuji vám, já mám takovou radost! Vilík má taky radost, viď?
00:22:26 -Sluší mu to takhle, viďte?
-Když myslíte.
00:22:31 Nakonec to všechno dobře dopadlo.
00:22:34 Vilík se u Ferdy vyučí práci všeho druhu.
00:22:38 Mája bude šťastná. A já se jdu na lopuch opalovat.
00:22:43 Ale vy to nedělejte, jinak mě zalehnete.
00:22:48 POTLESK.
00:22:56 -Ferda mravenec.
-Když už, tak Láďa mravenec.
00:23:00 Já jsem přišel vytáhnout další přání.
00:23:04 Abyste se nehádali, kdo má táhnout teď.
00:23:08 My bychom se jistě hádali.
00:23:11 -Já se snad hádám? -Ale ne.
-Nehádejte se, prosím vás.
00:23:16 Radši táhni!
00:23:19 Já jdu na to. Moje ruka šmátrá a vytahuje:
00:23:23 Ovšem to je gól. Víte, kdo to píše?
00:23:29 -Ne.
-Fantomas.
00:23:31 Že prý o něm lidé nemají dobré mínění.
00:23:35 A že je to tím, že o něm vědí dost málo.
00:23:39 Například prý má rád hudbu. A sám hraje na několik nástrojů.
00:23:45 A byl by rád, kdyby si o něm lidé udělali také jiný obrázek,
00:23:51 než jaký mají z jeho filmů.
00:23:54 -Můžeme pro Fantomase něco udělat?
-Ano!
00:23:58 Můžeme o něm zahrát a zazpívat písničku.
00:24:02 -Jsou všichni pro?
-Ano!
00:24:06 -Nikdo není proti?
-Ne!
00:24:08 Tak jdeme na to.
00:24:11 PÍSNIČKA.
00:24:14 Stála basa u Fantomasa, za kamnama stála,
00:24:19 než Fantomas sundal si masku, strašně se ho bála.
00:24:25 A proto vždycky, když se rozhodl Fantomas na basu hráti,
00:24:32 musel si masku za zády basy do šuplíku dáti.
00:24:37 Pak už jen dzum, dzum, dzum, dunělo na celý dům,
00:24:43 dzum, dzum, dzum a šrum, šrum, šrum.
00:24:47 Jen dzum, dzum, dzum, dunělo na celý dům,
00:24:52 dzum, dzum, dzum, a šrum, šrum, šrum.
00:24:57 Když basy z okolí uslyšely, že je má Fantomas rád,
00:25:03 všechny se za ním rozletěly a musel na ně hrát.
00:25:09 Pak už jen dzum, dzum, dzum, dunělo na celý dům,
00:25:15 dzum, dzum, dzum, a šrum, šrum, šrum.
00:25:19 Pak už jen dzum, dzum, dzum, dunělo na celý dům,
00:25:25 dzum, dzum, dzum, a šrum, šrum, šrum.
00:25:30 POTLESK.
00:25:41 -A tady máme poslední přání.
-A to?
00:25:48 Abychom skončili. Tak čau! Hudba!
00:25:56 Mámu, tátu, strýce, tetu pozvěte do kabaretu,
00:26:01 až se za čas jako dneska srazíme.
00:26:04 Zamáváme s obrazovky do křesel a na pohovky,
00:26:09 předem už se na to dneska těšíme.
00:26:13 Tak čau!
00:26:15 A příště zase všichni sejdeme se jako obvykle.
00:26:20 Já přijdu s kytkou, tu máš, čichni.
00:26:24 A kytka bude vonět nezvykle.
00:26:27 Mě poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny.
00:26:34 Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici.
00:26:41 Tak čau!
00:26:43 A příště zase všichni sejdeme se jako obvykle.
00:28:35 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
