Zábavný pořad pro děti (1988). Účinkují: J. Molavcová, J. Dvořák, O. Havelka, P. Zedníček a další. Scénář O. Dudek. Kamera F. Procházka. Režie P. Obdržálek
00:00:04 PÍSNIČKA.
00:00:08 My máme něco pro všechny, údivem předem vydechni,
00:00:13 náš pytel plný splněných je přání.
00:00:17 Jaký bude náš kabaret, nikdo mu nevidí do karet
00:00:21 o čem kdo sní, nikdo z nás nemá zdání.
00:00:26 My zvědaví jsme jako vy, je takový či makový,
00:00:30 kdovíco bude pro zasmání.
00:00:35 Přání se uvnitř mačkají, přečíst se předem nedají,
00:00:39 i když budou postupně všechna k mání.
00:00:45 Ruka ať šmátrá, po hmatu pátrá, nikoho nechcem napínat.
00:00:53 Ruka ať šmátrá, po hmatu pátrá, právě teď všechno začíná.
00:01:07 -Milé děti. -Vážené děti.
-Milé děti.
00:01:13 Teď budete koukat na drát.
00:01:16 Na jaký drát? Snad na pytel.
00:01:19 -Teď jsme začali a ty už to kazíš.
-To je pravda.
00:01:23 Mně zkazila škubánky. Dala tam moc omastku a mně se udělalo špatně.
00:01:32 -Mě také zkazila.
-Já tebe?
00:01:35 Tys mě zkazil swingem. Kdo swing neumí...
00:01:39 -Nechte toho! Ty se o mě neopírej.
-Promiň. -Jak to mělo probíhat?
00:01:44 -Kdo měl mluvit? -Ty.
-Kdo měl mlčet? -My!
00:01:48 Ale bylo to obráceně. Děti, teď budete mrkat na drát.
00:01:54 -Na jaký drát? Snad na pytel.
-Pepo, kontroluj se.
00:02:00 Spi, děťátko, spi, zavři očka svý. Spi, děťátko, spi, zavři očka svý.
00:02:08 -Spi, děťátko, spi, zavři očka svý. Tak prosím. Ještě někdo něco? -Ne.
00:02:16 -Milá děcka, je to tady. Teď budete mrkat na pytel. -Snad na drát?
00:02:25 -Mlč nebo tě uspí!
-Ne, ne!
00:02:29 Milé děti, je to tady. Je to tady.
00:02:32 V tomto kouzelném pytli je něco pro všechny.
00:02:36 Vaše kabarety už nemají kouzelné frkačky, nýbrž tento pytel.
00:02:41 Na malých kartičkách jsou jména všech lidí, i vaše. To není vše.
00:02:49 Jsou tam jména i všech pohádkových osob, co pohádkový svět zná.
00:02:57 Teď to nejlepší.
00:02:59 -Budete koukat na drát.
-Je to tady.
00:03:02 Na zadní straně kartiček jsou přání,
00:03:06 co by kdo chtěl v našem kabaretu vidět.
00:03:12 -Rozumíte tomu? -Ne.
00:03:15 Ale, děti, to jsem si mohla myslet.
00:03:19 Hezky se dívejte co budeme dělat a hned porozumíte.
00:03:23 -První přání. -Co Pepa? Přece nechceš, aby o to přišel?
00:03:28 Probuď ho nějak. Uspala jsi ho, tak ho teď probuď.
00:03:33 -Spi, děťátko, spi, zavři očka svý.
-Takhle ho ještě víc uspíš.
00:03:39 Musíš rázně. "Pepo, chlape, vstávej!"
00:03:44 Ne, ne! To musíš takhle: "Crrrr...
00:03:52 On mě zacvakl.
00:03:54 -Ukažte. Vzbudím ho jako Sněhurku.
-Tak mi to ukaž.
00:04:01 Musíš ještě víc. Ještě víc.
00:04:06 Ukaž, já ti pomůžu.
00:04:09 -Heleďte, nebouchá tady někdo pytlíkem? -Výborně.
00:04:13 Děkuji za vysvobození.
00:04:16 Odstupte od kouzelného pytle. Já vytáhnu první kartičku.
00:04:25 Miluška Kačírková, Praha 4, sídliště Pankrác.
00:04:33 Chtěla bych nějakou legraci o nepořádných lidech našeho domu.
00:04:41 -Fuj. Vidíš?
-Vidím, ale hlavně cítím ten kouř.
00:04:46 Zase kouř. Ten člověk kouří jednu cigaretu za druhou.
00:04:51 Kdo to má čuchat. Čmouďák jeden zatracený.
00:04:54 Haló, pane, tady bydlí sportovci.
00:04:57 -Bylí tady i moje, naše plíce.
-Naše plíce. Haló, pane.
00:05:02 A domovní klima patří nám všem.
00:05:07 Podívej se, táto. Cigaretové nedopalky patří do koše.
00:05:15 Dobrý den, paní Klusáčková, a pane Klusáčku.
00:05:19 -Běhali jsme, běhali?
-Běhali, pane čmouďáku.
00:05:23 -Běhali a přitom nastydli, že jo?
-Ne. Nenastydli. Jen běhali.
00:05:30 Běhali a nastydli. Proto já radši sedím doma u kamen v teplíčku.
00:05:36 V teplíčku, v teplíčku. My jsme nenastydli. Fuj.
00:05:41 -Vždyť to vidím.
-Čmouďáku, nejsme nastydlí.
00:05:44 Ne, vy jste nastydlí. Já to mám z cigaret, ale vy jste nastydlí.
00:05:50 -Tak už mu to řekni, táto.
-Čmouďáku, máme to taky z cigaret.
00:05:58 Ale nemáte. Vy to máte z běhání. Vždyť přece nekouříte?
00:06:04 Ne, ne? A co je tohle? Ten kouř?
00:06:08 Dýcháme kouř z vašich cigaret, jako kdybychom je kouřili.
00:06:14 -Čmouďáku jeden zatracenej!
-Moment! Vy kouříte moje cigarety?
00:06:21 To je pěkné. Kouřit moje cigarety zadarmo. To by se vám líbilo.
00:06:26 To by se nám nelíbilo. My je kouřit musíme.
00:06:30 Ten čmoud za námi všude leze.
00:06:33 Podívejte se, co jsem po vás dnes ráno smetla na chodbě.
00:06:38 To jste celý vy. Scvrklý, bledý, ukašlaný.
00:06:41 Kdyby jste žil zdravě, byl byste jinačí štramák.
00:06:45 -Tohle jsem vykouřil za dopoledne?
-Normálně vykouříte 5 kyblíků.
00:06:51 -Dneska jste se mírnil.
-Teda já kouřím. Musím mít plíce...
00:06:57 -A tu pleť. -Divím se, že nekašlete rovnou brikety.
00:07:04 Pane Klusáček, paní Klusáčková, poraďte mi, co mám dělat?
00:07:09 Odhoďte cigaretu, nešťastný muži. Myslete si, že je vaše poslední.
00:07:16 Pojďte běhat s námi, pane čmouďáku.
00:07:21 Myslíte, paní Klusáčková? Dám posledního šlučka.
00:07:25 -Dovolíte? -Au. -Promiňte.
00:07:28 -Jsem hned zpátky.
-My na vás počkáme.
00:07:38 -Tak jsem tady, paní Klusáčková.
-Sluší vám to. Mám takovou radost.
00:07:45 To je úžasné. Nejdříve jsme běhali s manželem sami.
00:07:50 Teď budeme běhat všichni tři. To bude veselo.
00:07:54 Za chvilku bude běhat celý dům, celá ulice, město,
00:07:59 celé Čechy, Morava a Slovensko, celá zem. Všude čistý vzduch.
00:08:10 Všude samí sportovci.
00:08:13 Kde je tady byt číslo 13?
00:08:17 Dobrý den, pane, přejete si něco?
00:08:22 -Kde je byt číslo 13? Jste hluchá?
-Podívejte se, hluchá jsem k těm,
00:08:29 co neumí pozdravit a chovají se jako hulváti.
00:08:33 -Výborně. -Výborně. -Ticho. Ptám se, kde je byt číslo 13?
00:08:38 -Co si přejete?
-Co si přeji? Jsem nový nájemník.
00:08:43 -Jarda Dejmal. -Cože, Dejmal?
00:08:47 -A ven, pane! -Jakto?
-Ven. -Ven.
00:08:53 Počkat. To je moje, víte? Ven. Ven. Ven!
00:09:09 PÍSNIČKA.
00:09:14 Ten kdo kouří krev mi pije, plíce ničí, nervy ryje,
00:09:18 pryč, kuřáku, pryč, sám si zdraví nič.
00:09:22 Ten kdo kouří, funí, heká, kašle, škytá, nemoc čeká,
00:09:27 pryč, kuřáku, pryč, sám si zdraví nič.
00:09:31 Krásný svět bez cigaret, bez kouře a dýmu.
00:09:36 Krásný svět bez cigaret, držme se těch rýmů.
00:09:40 Krásný svět bez cigaret, bez kouře a dýmu.
00:09:45 Krásný svět bez cigaret, držme se těch rýmů.
00:09:54 Ten kdo kouří otravuje, odevšad nás vypuzuje,
00:09:58 pryč, kuřáku, pryč, sám si zdraví nič.
00:10:02 Ten kdo kouří, funí, heká, kašle, škytá, nemoc čeká,
00:10:07 pryč, kuřáku, pryč, sám si zdraví nič.
00:10:11 Krásný svět bez cigaret, bez kouře a dýmu.
00:10:15 Krásný svět bez cigaret, držme se těch rýmů.
00:10:20 Krásný svět bez cigaret, bez kouře a dýmu.
00:10:24 Krásný svět bez cigaret, držme se těch rýmů.
00:10:29 Krásný svět bez cigaret, bez kouře a dýmu.
00:10:33 Krásný svět bez cigaret, držme se těch rýmů.
00:10:37 Krásný svět bez cigaret, bez kouře a dýmu.
00:10:42 Krásný svět bez cigaret, držme se těch rýmů.
00:10:46 Krásný svět bez cigaret, krásný svět bez cigaret,
00:10:51 krásný svět bez cigaret.
00:11:05 Ptám se. Umíme spočítat, zda je na světě víc lidí,
00:11:09 kteří život druhým otravují, nebo je víc těch,
00:11:13 kteří ho druhým neotravují.
00:11:15 Rozumím ti. Plus 3, děleno 8...
00:11:19 Druhá odmocnina. To by šlo.
00:11:22 -10 a 1 je jedenáct. -Ano.
-Bez 1 je deset. -Jo.
00:11:26 -Mně to vychází nastejno.
-Nám to taky vyšlo nastejno.
00:11:31 -Mně to nevyšlo.
-To je v tvém případě normální.
00:11:35 -Druhá odmocnina... -Pavle, je to na všechno. -Na co? -Nastejno.
00:11:41 Jde o to, abychom si od těch co nás otravují, nenechali život otrávit.
00:11:47 -Takže budeme pokračovat...
-Ne, já. -Já, Pepíčku.
00:11:52 -Spi, děťátko, spi...
-Jituška bude tahat. Tahej.
00:11:56 -Když jinak nedáte, chlapci.
-Ale spravedlivě.
00:12:03 Kartička princezny Zlatovlásky. Pozor, co si princeznička přeje?
00:12:09 V naší pohádkové říši nás princezny strašně otravuje drak.
00:12:14 Udělejte si z něho pořádnou legraci. Třeba otravovat přestane.
00:12:19 To je princezna. To je holka. Ne jako ty.
00:12:26 PÍSNIČKA.
00:12:30 Přiletěl k nám drak, jménem Šmaky Šmak.
00:12:34 Na krále si dup a vypadl mu zub.
00:12:38 Nečistil svůj chrup, raději si schrup.
00:12:42 Když tak náhle dup, měl poslední zub.
00:12:46 Bez zubů a bez protézy, chtěl hezkou princeznu Rézy
00:12:51 a řekl to asi nějak tak:
00:12:54 Šama přijď do lesní sluje, to ti přísně rozkazuje
00:12:59 strašný Šmaky Šmak, to ti protře zrak.
00:13:11 Byl to směšný drak, spíše dračí vrak.
00:13:15 Smál se celý hrad, cha, cha, cha, pan král smíchy spad.
00:13:20 Rézy ruce v bok, řekla: "Nejsem cvok,
00:13:24 nech si lesní sluj, ty nejsi chlapec můj."
00:13:28 Bez zubů a bez protézy, chtěl bys princeznu Rézy,
00:13:32 řeknu ti to asi nějak tak:
00:13:36 Šišli, myšli, kam jsme přišli, šišli, myšli, kam jsme přišli,
00:13:41 do šišlavé ulice, skákali tam opice.
00:13:44 Šišli, myšli, směšný draku, ty poslední Šmaky šmaku.
00:13:49 Cítím z tebe strach, sfouknu tě jak prach.
00:14:12 -Heleďte, přátelé, ten pytel je vynález. -Jo, jo. Pravda.
00:14:17 Vzpomeňte si, frkačky.
00:14:19 Museli jsme foukat. Kolikrát to člověk přefoukl.
00:14:23 -Já to i přepísknul. -To je jedno.
-To není jedno.
00:14:28 Když říkáš přefoukl, to znamená,
00:14:31 mohutným fukem z plic se frkačka rozbalí, nadme a pukne.
00:14:37 Přepísknout znamená, mohutným fukem z plic
00:14:42 frkačku přepískneš, takže je ticho, klid, ať koukáš jak foukáš.
00:14:47 Jak foukáš tak koukáš.
00:14:49 Já koukám, jak ty foukáš. Řekni mi to ještě jednou.
00:14:54 On tomu nerozumí. Rozdíl mezi přefoukl a přepískl.
00:14:59 Když přefoukneš, nadmeš, pukneš. Přepískneš, je ticho, klid, pohoda.
00:15:05 -Foukáš, nefoukáš. Rozumíš?
-Na mě je to pomalu. Rychleji.
00:15:10 Rozumíš? Když přefoukneš, nadmeš, pukneš. Přepískneš...
00:15:18 -To se mu nemůžeš divit, když mu odporuješ. -Co?
00:15:22 Bláznům musíš přikyvovat.
00:15:24 Ty náš milý Pavlíku. Nechali tě už sáhnout do kouzelného pytlíku?
00:15:36 -Ještě mě nenechali.
-A chtěl bys? -No.
00:15:40 Rád bych sáhnul do kouzelného pytlíku, ale já...
00:15:49 Neukousne mi to ruku?
00:15:52 -To víš, že ne. Půjdu s tebou.
-Ty půjdeš se mnou?
00:15:56 -Copak pytel kouše? -Nevím.
-Raz, dva, tři. Šup, Šup.
00:16:03 -Co nás tam asi čeká?
-Já tam tedy Jitko sáhnu a...
00:16:10 Pavlíčku, prosím tě.
00:16:14 KŘIČI BOLESTÍ.
00:16:27 Já ti dám, říkat o mně, že jsem cvok.
00:16:31 Přečtu, kdo má co za přání.
00:16:36 Pavel Zedníček, Praha. Jé, my jsme v tom pytli všichni.
00:16:46 Pavlík nestačil přečíst své přání, ale já si to neodpustím.
00:16:51 Pavel Zedníček si přeje vidět, jak někdo někoho napálí.
00:16:56 A to netuší, že napáleného bude hrát on sám.
00:17:17 Ale copak se stalo, studente? Dostali jsme špatné vysvědčení?
00:17:24 Nebo jste ztratil peníze? Taky ne?
00:17:29 Vyprodali vám váš oblíbený jogurt? Taky ne? Tak tomu nerozumím.
00:17:36 Špatné vysvědčení jste nedostal,
00:17:39 jogurt vám nevyprodali, peníze neztratil...
00:17:44 Prosím vás, jděte se vycpat s tím jogurtem.
00:17:47 -Nebuď drzý. Jogurt je zdravý.
-Ten mi tak pomůže.
00:17:53 -Tak copak se stalo? -Maminka mi dnes koupila nové šaty. -No a?
00:18:01 -Hezké. Nejsou ti? -Co by nebyly. Jsou. Padnou mi jak šnekovi ulita.
00:18:07 Jenomže, já jsem si je hned oblékl, šel jsem na procházku.
00:18:13 Když jsem se chůzí na 50m unavil, sedl jsem si na tuhle lavičku.
00:18:22 -Aha. Na tuhle lavičku.
-Na tuto.
00:18:27 Tak co? Je tady krásně. Ptáci zpívají, motýli hýří barvami.
00:18:33 Jenomže já jsem si potom všiml, že ta lavička je čerstvě natřená.
00:18:41 Sluníčko svítí, je jako žlutý míč. Obláčky jsou jako beránci.
00:18:48 -Co je čerstvě natřeno?
-Ta lavička.
00:18:53 -Která? -Tahle.
00:18:59 -Co na ní sedím?
-No jo. Já vám něco ukážu.
00:19:04 Podívejte!
00:19:07 Jsem moc rád, že jste mi pomohl. Že v tom nejsem sám.
00:19:12 -Že v tom lítáte taky.
-Ty kluku jeden, já tě přetáhnu...
00:19:18 Ticho. Hele, tamhle jde další. Lovu zdar!
00:19:26 -Dobrý den. Copak se stalo?
-Dobrý den.
00:19:33 -Pojďte se posadit, já vám to všechno povím. -Dobře.
00:19:41 Chudáku, copak se stalo?
00:19:48 Ta lavička je totiž čerstvě natřená.
00:20:03 PÍSNIČKA.
00:20:13 Jo, pane, tak vy mně přejete jen nemilé.
00:20:17 Jo, pane, tak to ne, všechno je to zběsilé.
00:20:21 Jo, pane, s vámi nechci být.
00:20:26 Nejste žádný kamarád, nebudu si s vámi hrát,
00:20:30 seberte se, běžte o dům dál.
00:20:35 Jenom sebe máte rád, druzí se vás musí bát,
00:20:39 myslíte si, že jste tady král.
00:20:44 Tak už, Tondo, nebuď drzý, tak už, Tondo, nebuď drzý.
00:20:49 Poťouchlý a hrubián, poťouchlý a hrubián.
00:20:53 Jednoho to potom mrzí, jednoho to potom mrzí.
00:20:58 Když zůstane tady sám, když zůstane tady sám.
00:21:03 Tak už, Tondo, nebuď drzý a buď s námi kamarád.
00:21:08 Nebudeme k tobě zády, budeme si s tebou hrát.
00:21:12 Nebudeme k tobě zády, budeme si všichni hrát.
00:21:31 Jo, pane, tak vy mně přejete jen nemilé.
00:21:35 Jo, pane, tak to ne, všechno je to zběsilé.
00:21:39 Jo, pane, s vámi nechci být.
00:21:44 Umíte se křivě smát, když vidíte něčí pád.
00:21:48 Zdá se to vám, to by jste snad lál.
00:21:53 Měl byste snad rozum brát, na mou radu trochu dát,
00:21:58 nemyslet si, že jste tady král.
00:22:02 Tak už, Tondo, nebuď drzý, tak už, Tondo, nebuď drzý.
00:22:07 Poťouchlý a hrubián, poťouchlý a hrubián.
00:22:12 Jednoho to potom mrzí, jednoho to potom mrzí.
00:22:16 Když zůstane tady sám, když zůstane tady sám.
00:22:21 Tak už, Tondo, nebuď drzý a buď s námi kamarád.
00:22:26 Nebudeme k tobě zády, budeme si s tebou hrát.
00:22:30 Nebudeme k tobě zády, budeme si všichni hrát.
00:22:46 Tak to se ti povedlo. Aspoň víme, co jsi zač.
00:22:50 -Ano. -Co jsem zač?
-Jitka tím myslela,
00:22:54 že když se nám něco špatného stane, tak to nemáme přát druhým.
00:22:59 Pavlík je ukázkou,
00:23:01 -když se mu stane něco nemilého hned to přeje ostatním. -Já?
00:23:06 -Ano, chcípla mi koza, ať chcípne i sousedovi. -Jaká koza?
00:23:11 Bydlím v paneláku. Kdybych přivedl kozu, co by tomu řekli nájemníci?
00:23:17 To byla jen hra. Přeji všem jen to nejlepší.
00:23:20 Do toho pytle si sáhněte sami. Já se tam tlačit nebudu.
00:23:25 -Já taky ne.
-Já se nebudu tlačit ani mačkat.
00:23:30 -Tak já se tam nacpu.
-Tak to ne.
00:23:33 -My jsme si to dokázali odepřít, ale on ne. -To je pravda.
00:23:38 -Pokud jde o mne, jdu se mačkat.
-Jdu s tebou. -Ne!
00:23:43 Do pytle někdo sáhnout musí, jinak by kabaret skončil.
00:23:47 Běžte dál. Otočte se zády. Řeknu vám pravidla.
00:23:51 Jakmile dám pokyn, kdo bude nejrychlejší, vytáhne otázku.
00:23:58 -Připravte se, pozor, teď! Byl jsem to já. -Co?
00:24:02 Tady Charlie Chaplin. Jsem rychlý jako štika.
00:24:06 Chaplin si přeje česky zazpívat v našem kabaretu. Co ho to čaplo?
00:24:11 PÍSNIČKA.
00:24:20 Němý film se nahlas smál, když v něm hrál grotesky král,
00:24:25 malý tulák, davů ideál.
00:24:29 Černobílý celuloid, Laurel, Hardy, Harold Lloyd,
00:24:33 všichni byli davů ideál.
00:24:38 Buřinka, hůlka, legrace půlka, Charlie je s námi, Charlie je náš.
00:24:47 Buřinka, hůlka, legrace půlka, těch nápadů, co Charlie máš.
00:25:00 Hele strážník Janko Kubát číhá na rohu,
00:25:05 tak mu šlápnu nenápadně hodně na nohu.
00:25:11 Velký tlusťoch při obědě mlaská u stolu,
00:25:16 tak mu vrazím mezi vousy horkou bramboru.
00:25:22 Slečna žuchla na chodníku, asi dostanu,
00:25:27 to žuchnutí zavinila slupka z banánu.
00:25:32 Buřinka, hůlka, legrace půlka,
00:25:37 Charlie je s námi, Charlie je náš.
00:25:44 Buřinka, hůlka, legrace půlka, těch nápadů, co Charlie máš.
00:25:53 Němý film se nahlas smál, když v něm hrál grotesky král,
00:25:58 malý tulák, davů ideál.
00:26:02 Černobílý celuloid, Laurel, Hardy, Harold Lloyd,
00:26:07 všichni byli davů ideál.
00:26:11 Charlie Chaplin, Hollywood, ta adresa už neplatí,
00:26:21 Charlie Chaplin, Hollywood, ten tulák už se nevrátí.
00:26:52 -Bylo to výborné, pane Zedníčku.
-Výborně, šikovná.
00:27:00 -Já bych nemohla zalovit v pytli?
-Ale... -To víš, že ne.
00:27:05 Moment, já to upřesním.
00:27:08 Doposud to nebylo zvykem. Nestalo se to.
00:27:12 -Ale mohla by teď..
-Ne, někdy příště. -Ale mohla by.
00:27:17 -Třeba za dobré vysvědčení.
-Máš dobré vysvědčení? -Mám.
00:27:22 Já taky.
00:27:25 Klid!! To není studio, ale klec paviánů.
00:27:29 Pochopitelně, že máte dobré vysvědčení. Proto jste tady.
00:27:34 Děvče si řeklo první. Proto bude první lovit v pytli. Tak lov!
00:27:41 -To není možné. To je mé přání. Jak to ten pytel ví? -Ukaž.
00:27:46 Přátelé, to je fantastické.
00:27:49 Kolik je na světě lidí, pohádkových postav...
00:27:53 My už jsme podruhé v našem kabaretu vytáhli někoho, kdo je přítomen.
00:27:59 Jaké máš přání?
00:28:01 Vystupovat v televizi s nějakou písničkou, která by se rýmovala.
00:28:08 A bum, je to tady černé na bílém.
00:28:12 PÍSNIČKA.
00:28:20 Ptali se mě brouci, mám-li potuchu, kdepak asi jaro může být?
00:28:28 Jářku, brouci, jaro máme ve vzduchu,
00:28:32 roztáhněte krovky, pojďte žít.
00:28:37 Kovaříci, tesaříci, ploštice, nelení a zelení jde dál.
00:28:46 Všechny kukly pukly a mně do kštice zapletl se motýl Admirál.
00:28:55 Už to tu bzučí, lítat se učí, tři sta brouků, na palouku.
00:29:04 I když mají křídla pouze blanitá, každý se rád z výšky podívá.
00:29:12 Nezůstane v koutě sedět ani ta mandelinka tuze škodlivá.
00:29:39 Pozor, pozor, hlášení! Brouk Nosatec poškodil kosatec.
00:29:47 Potápník pocákal Střevlíka. Střevlík se převlík.
00:29:53 Kůrovec je surovec.
00:29:56 Už to tu bzučí, lítat se učí, tři sta brouků, na palouku.
00:30:05 Proč se brouci smějí od ucha k uchu?
00:30:09 Proč si cvrček sedá k housličkám?
00:30:13 To je tím, že jaro máme ve vzduchu. To je tím, že jaro přišlo k nám.
00:30:22 To je tím, že jaro přišlo k nám.
00:30:26 To je tím, že jaro přišlo k nám.
00:30:40 Nyní mě sledujte. Mám pro vás překvapení. Kouzlo. Sledujte.
00:30:47 Zde ruka.
00:30:49 Takto ji vytáhnu, zakroutím, takto ji vnořím do pytle...
00:30:57 ...a vytáhnu další přání. Bez pranice bez meškání.
00:31:02 To není žádné kouzlo. To je podvod.
00:31:05 Nechte ho. Vyzrál na nás. Je chytrák. Co sis vytáhl za přání?
00:31:10 Já jsem si vytáhl přání Františka Křižíka.
00:31:15 Počkej, František Křižík. To mi něco říká.
00:31:21 -Prosím. -Copak?
-Já to vím.
00:31:23 František Křižík byl český vynálezce,
00:31:26 který vystavěl v roce 1891 první elektrickou dráhu v Praze.
00:31:33 V roce 1902 postavil
00:31:36 i meziměstskou elektrickou dráhu mezi Táborem a Bechyní.
00:31:42 Jo, Křižík, to byl hlava!
00:31:47 Děkujeme neznámému pamětníkovi za hezká slova.
00:31:51 František Křižík si přeje vidět, jak cestujeme v jeho vynálezu dnes.
00:32:02 Koleje, koleje, bába tě poleje. Už tu čekám půl hodiny.
00:32:07 Paní, já jsem tady tři hodiny a neříkám nic.
00:32:11 Pět. Pět hodin.
00:32:14 Jsem tady tak dlouho, že ani nevím, proč jsem přišel.
00:32:18 -Pane, čekáte na tramvaj.
-Aha, čekám na tramvaj.
00:32:22 -Koleje, koleje, bába tě poleje.
-Paní, nechte si ty řečičky.
00:32:27 -Mrzne a vy byste polévala koleje.
-Můžu si říkat, co chci.
00:32:32 Nehádejte se! Všichni jsme cestující, tak si musíme pomáhat.
00:32:37 Co kdyby někdo vylezl na sloupek a podíval se,
00:32:41 -jestli neuvidí nějaké světýlko.
-Já. Jsem zmrzlý, chci se zahřát.
00:32:46 Já pomáhat nebudu.
00:32:49 -Nelízejte tyč, nebo vám přimrzne..
-Vždyť to nelížu.
00:32:54 -Co vidíte? -Světlo. Vidím tramvaj. Tramvaj jede.
00:33:00 -Jede. -Ať žijí tramvajáci.
-Ať žije...
00:33:05 Co to je?
00:33:07 Vůz jede do vozovny.
00:33:11 Jsem hrozně zmrzlý.
00:33:13 Jel bych klidně i do vozovny, tam je aspoň teplo.
00:33:17 -Někam jet musí.
-Koleje, koleje, bába tě poleje.
00:33:22 Já vás varuji. Nechte si ty řečičky.
00:33:25 Koho byste furt polejvala?
00:33:27 Můžu si říkat co chci. Jsme na veřejné zastávce.
00:33:31 Radši vylezte na sloup, jestli neuvidíte tramvajové světlo.
00:33:36 -Dobře. Vylezu tam, když mi laskavě pomůžete. -Já pomáhat nebudu.
00:33:42 Šplhejte.
00:33:45 Vidím tramvaj, ale to nebude ona. Tady nic nevidím.
00:33:52 Vidím. Tramvaj jede! Vidím světýlko.
00:33:55 -Proud není vypnutý. -Tramvaj jede.
-Naši zlatí tramvajáčci.
00:34:04 Hele, školní jízda.
00:34:08 Jsem zmrzlý, že by se na mě dalo bruslit.
00:34:13 -Každý se musíme učit, že?
-Jel bych třeba do té školy.
00:34:19 Koleje, koleje, bába tě poleje.
00:34:22 Já vás varuji celou dobu. Nechte si ty průpovídky.
00:34:26 Můžu říkat co chci. Mě urazí jen inteligentní cestující.
00:34:31 Co? Já jsem podle vás "blbej"? Jo? Máte pravdu.
00:34:35 Kdybych šel pěšky, mohl jsem být dávno doma.
00:34:38 Nehádejte se.
00:34:40 Sundejte mě a podívejte se, jestli nejede jiná tramvaj.
00:34:45 Mohl jste tam zůstat. Tak, já tam vylezu. -Pojďte.
00:34:52 Nic nevidím. Vidím. Nevidím. Vidím. Nevidím. Vidím. Nevidím.
00:34:57 -Vidím tramvaj.
-Jede tramvaj. -Hurá.
00:35:09 Bude zima bude mráz, kam se ptáčku kam schováš?
00:35:13 Schovám já se do tramvaje, zůstanu tam až do máje.
00:35:22 HLASITÉ VÝSKÁNÍ.
00:35:45 Kdo nám bude teď říkat: Koleje, koleje, bába tě poleje?
00:35:50 Vždyť nám ujela.
00:35:58 PÍSNIČKA.
00:36:01 Ta naše tramvaj česká, ta je tak milá, tak hezká,
00:36:10 když zeje prázdnotou a svítí čistotou,
00:36:17 člověk nic hezčího nezná.
00:36:25 Sotva však z refýže vyrazí, tíhou ulic se zarazí,
00:36:32 občané už na ni čekají, tlačí se dovnitř a strkají,
00:36:40 kopou se do nohou, smrsknout se nemohou,
00:36:48 slušně se omluvit, neznají. To ne.
00:36:56 Ale tramvaj bude mít potíže, lékařská zpráva je napsaná,
00:37:03 nedrží dietu, je pořád nacpaná, lékař nic horšího nezná.
00:37:10 Ale tramvaj bude mít potíže, lékařská zpráva je napsaná,
00:37:18 nedrží dietu, je pořád nacpaná, lékař nic horšího nezná.
00:37:29 Ta naše tramvaj česká, ta je tak milá, tak hezká,
00:37:38 když zeje prázdnotou a svítí čistotou,
00:37:45 člověk nic hezčího nezná.
00:37:53 Pasažér ten mívá peníze, zbledne však, když přijde revize,
00:38:00 lístek si vůbec nekoupil, třebaže ušetřil, prohloupil.
00:38:09 Nedělal dobrotu, zaplatí pokutu,
00:38:15 dopravní podnik že oloupil.
00:38:23 Ale tramvaj bude mít potíže, lékařská zpráva je napsaná,
00:38:31 nedrží dietu, je pořád nacpaná, lékař nic horšího nezná.
00:38:38 Ale tramvaj bude mít potíže, lékařská zpráva je napsaná,
00:38:46 nedrží dietu, je pořád nacpaná, lékař nic horšího nezná.
00:38:57 Ta naše tramvaj česká, ta je tak milá, tak hezká,
00:39:06 když zeje prázdnotou a svítí čistotou,
00:39:13 člověk nic hezčího nezná.
00:39:30 To už je pro dnešek všechno.
00:39:34 Pro dnešek, kouzelný pytlíku, dost! Příště na shledanou.
00:39:39 -Měj se hezky, pytlíku.
-Přespříště taky.
00:39:42 -Přespřespříště též.
-Dneska už jen...
00:39:46 PÍSNIČKA.
00:39:49 Mámu, tátu, strýce, tetu, pozvěte do kabaretu,
00:39:53 až se za čas, jako dneska srazíme.
00:39:56 Zamáváme z obrazovky do křesel a na pohovky,
00:40:00 předem už se na to dneska těšíme.
00:40:06 Tak čau a příště zase všichni, sejdeme se jako obvykle.
00:40:13 Já přijdu s kytkou, tu máš čichni a kytka bude vonět nezvykle.
00:40:21 Mě poznáte, neboť jediný budu mít v kapse noviny.
00:40:28 Já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici.
00:40:35 Tak čau a příště zase všichni, sejdeme se jako obvykle.
00:40:42 Hurá!
00:40:47 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
