Původní české písničky a humor Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře (1987). Dále účinkují: V. Martinová, P. Janů, I. Bartošová, H. Janků, V. Mišík, O. Říha, M. Prokop a další. Scénář K. Šíp. Kamera A. Kovács a F. Procházka. Režie A. Vomáčka
00:00:30 MUŽSKÝ HLAS
00:00:32 -To se musí vyčistit, to nemůže takhle bejt.
00:00:35 Tohle je ostrý, o to se účinkující píchne.
00:00:39 Evidenční číslo je nečitelný.
-No, k lampě se ještě dostanem.
00:00:43 Kde je inventurní seznam? Pokračujeme: váza zdobená 0,34.
00:00:48 Teďka chrt na stopě, jaký má...
00:00:53 Dobrý večer.
00:00:55 Nezlobte se, ale dneska na vás asi moc času mít nebudeme.
00:00:58 Tak to víte, inventura je inventura,
00:01:00 to jde všechno stranou. Chrt. Je vůbec na stopě?
00:01:03 -Ale abyste nepřišli o písničky, tak jsme to pro dnešek vyřešili
00:01:07 touto hrací skříní.
00:01:10 -Ale nevidím tady paklíče. Nemáš tam někde paklíče?
00:01:13 -No, tak to vidíte, není čas. Hezký poslech.
00:01:18 HUDBA
00:01:23 -Jednu lásku máš, koně, všeho rád se vzdáš pro ně a jsou ti vším,
00:01:30 ze tvých vlasů stáj voní, chtěl bys tu mít ráj koní
00:01:34 a já jsem tým.
00:01:38 Jsi nešťastný, dokud ti podkovy nezazvoní,
00:01:45 i když tě tu mám, srdcem jsi zůstal u koní.
00:01:54 Když je nejde hnát k brodu nanosíš jim rád vodu,
00:01:57 učíš je pást.
00:02:01 Pak se ženeš sám cvalem, strachy omdlívám málem,
00:02:05 mám tě jen část.
00:02:09 Ta věta, že budu tvá jediná, v uších mi zní,
00:02:16 to řek jsi ty sám, a srdcem jsi zůstal u koní.
00:02:25 Šla jsem kvůli tobě z města s velkou ochotou,
00:02:28 teď mě osud za to trestá věčnou samotou.
00:02:32 Celý den jsi u svých ohrad, kde tě dohoním?
00:02:36 Musím to prohrát,
00:02:39 srdcem jsi zůstal u koní.
00:02:45 Až když umíráš hlady, zjistíš, že mě máš tady
00:02:49 a chceš tu být.
00:02:53 Jenže někdo k nám přiběh, že se rodí vám hříbě,
00:02:56 musíš tam jít.
00:03:00 Zas přijdeš až ráno, a tak to jde většinu dní,
00:03:08 i když tě tu mám, srdcem jsi stejně u koní.
00:03:16 Koně mají rody s erby a pár otěží,
00:03:19 jedni letos běží derby, druzí neběží,
00:03:23 celý den jsi u svých ohrad, kde tě dohoním?
00:03:27 Musím to prohrát,
00:03:30 srdcem jsi zůstal u koní.
00:03:51 Já musím jít s tebou i za nimi, už jsou i mí,
00:03:59 a tak tě tu mám a srdcem jsme oba u koní.
00:04:07 a tak tě tu mám a srdcem jsme oba u koní.
00:04:18 CVAKNUTÍ MINCE
00:04:37 HUDBA
00:04:47 -Rád jsem se brouzdal jednou říčkou,
00:04:51 mělkou a plnou zátočin,
00:04:55 rád jsem se líbal s jednou dívkou
00:05:00 a myslel, že z ní zdivočím,
00:05:03 že zdivočím. Jen zatopené údolí
00:05:09 mou říčku pohřbívá,
00:05:13 jen zatopené údolí,
00:05:18 má lásko tesklivá, i tebe pohřbívá, vím, nejde vlastní svévolí
00:05:26 jít protrhnout tu hráz,
00:05:31 jen zatopené údolí
00:05:35 je všechno, co vzal čas, je všechno, co vzal čas,
00:05:39 ten vstoupil mezi nás.
00:05:50 Měl jsem pár stejně mladých přátel,
00:05:54 svět si je klidně rozebral,
00:05:58 když jsem chtěl vzkřísit naše plány,
00:06:03 zjistil jsem, že je všechno dál, všechno je dál.
00:06:08 Jen zatopené údolí
00:06:12 mou říčku pohřbívá,
00:06:16 jen zatopené údolí,
00:06:21 má lásko tesklivá, i tebe pohřbívá,
00:06:25 vím, nejde vlastní svévolí jít protrhnout tu hráz,
00:06:34 jen zatopené údolí
00:06:37 je všechno, co vzal čas, je všechno, co vzal čas,
00:06:42 ten vstoupil mezi nás.
00:06:51 Jen zatopené údolí,
00:06:55 kam zmizel kostel náš,
00:06:59 tam plachty s větrem zápolí
00:07:04 a na břehu je pláž, tak vidíš, tak to máš,
00:07:08 hm, nejde vlastní svévolí jít protrhnout tu hráz,
00:07:17 jen zatopené údolí
00:07:21 je všechno, co vzal čas, je všechno, co vzal čas,
00:07:25 to už je jenom v nás.
00:07:35 To už je jenom v nás.
00:07:43 To už je jenom, jenom v nás.
00:07:54 Hezká písnička. Nemám pravdu?
00:07:57 A je zajímavá hlavně po stránce kompoziční.
00:07:59 Víte, harmonicky je to vyrovnané, pestré,
00:08:03 takové krásně plynoucí, že.
00:08:07 Jistě jste si všimli na příklad přechodu na refrén.
00:08:11 Tam se v basu ozve dominantní tón
00:08:15 a k tomu zároveň souzní subdominantní...
00:08:20 subdominantní velký septakord!
00:08:23 No tak z toho jasně vidíte, že písničku neskládal žádnej blbec.
00:08:28 A nebo interpretační stránka věci.
00:08:32 Zpěvák se nepouští zbytečně do nějakých exhibic,
00:08:35 nepředvádí ani výšky, ani hloubky, protože žádné nemá...
00:08:40 -Tady máš tu limonádu, sem ti přines.-Díky.
00:08:44 -Jo a z kantýny ti vzkazujou, že tam máš pořád sekyru.
00:08:47 -A tak proč ji po tobě neposlali, když jsi tam byl?
00:08:50 -Jo, tyhle sekyry se vyzvedávaj vždycky jenom osobně.
00:08:54 Ale teď už budeme pokračovat v práci.
00:08:56 Do práce, inventura pokračuje. Kam jsme se vůbec dostali?
00:09:00 -Dostali jsme se až do "P".
-Tak to není ještě tak jistý.
00:09:04 Inventura ani neskončila, není to uzavřený celý.
00:09:08 -Písmeno "P", tam jsme se dostali.
00:09:11 -Jo do písmena "P". Aha, tak budeme od písmena "P" pokračovat.
00:09:16 Takže jedeme, P - palcát!
00:09:18 -Mám!
-Odškrtávám.
00:09:22 Pancíř!
-Mám!
00:09:27 -Odškrtávám. Parohy!
00:09:35 -Taky mám!
00:09:38 -To snad není inventura, ale životopis, tohle,
00:09:41 to je zajímavý.
00:09:43 -A proč my vlastně děláme inventuru?
00:09:46 -Proč? Abysme tak nějak měli přehled, co tady všechno je,
00:09:50 a co tady naopak chybí.
00:09:53 -A teď mi to dochází, odkdy dělaj inventuru sami zaměstnanci?
00:09:58 -Tak, no...
00:10:02 e-e...
00:10:07 Takhle. Podívej se, chlapče, asi takhle.
00:10:11 Ne tamhle, takhle. Já ti řeknu pravdu.
00:10:14 Podívej se, já potřebuju zjistit, v jakém se to tady celé nachází
00:10:19 stavu, protože jsem se nedávno rozhodl, že si celý tenhle program
00:10:24 převezmu do vlastní režie.
-Ty chceš bejt režisér?
00:10:28 -Ne, ty mně nerozumíš. Režisér... Já si nechci pohoršit, naopak.
00:10:33 Víš, já jsem se rozhodl, že si celej tenhle program,
00:10:37 tuhle firmičku po těch letech převezmu do vlastních rukou.
00:10:41 Soukromých rukou.
00:10:43 -Jo! A to je dobrej nápad. To je výbornej nápad.
00:10:47 Jako si jiní berou hospody třeba...
00:10:50 -No.-Ale to je výbornej... A odkud začnem?
00:10:54 -Odkud začnem? Takhle, hele, to už mám perfektně promyšlený.
00:10:58 Odkud začnu teda, jsi chtěl říct.
00:11:00 Tak já začnu snižováním pracovních sil.
00:11:04 Já jsem se rozhodl
00:11:07 naprosto zlikvidovat přebujelou administrativu.
00:11:10 Těch lidí, co se na tom přiživuje, odjakživa mně to vadilo.
00:11:13 A já s tím skoncuju. Zbavit se zbytečnejch darmožroutů.
00:11:17 To je první úkol.
00:11:19 Ale ty se nemusíš ničeho bát, už jsem se rozhodl,
00:11:23 že tobě se postarám o adekvátní přiměřené zaměstnání.
00:11:27 Cos dělal tady, budeš dělat jinde, o to se neboj.
00:11:30 -Tak ty chceš začít propouštět?
-Nedá se nic dělat.
00:11:33 -A osvědčenou pracovní sílu vyhodíš na asfalt?
00:11:37 -Říká se na dlažbu.-To se říkalo, když se naposledy propouštělo.
00:11:41 Podle tý dlažby aspoň vidíš, jak je to dávno.
00:11:43 -Tak co mám dělat?-Já se zblázním! Tak já dostanu padáka!
00:11:47 Já, kterej jsem tady nechal nejlepší léta svýho života!
00:11:52 Já, kterej jsem se tady poctivě staral, brnky brnky,
00:11:56 o muziku, o hudbu...
00:11:58 -O hudbu, to je toho, na to nepotřebuju lidi.
00:12:02 Mně tady na hudbu stačí piano. Na co budu živit lidi k pianu?
00:12:05 -Tak piano?-Piano.
-Piano, tak piano.
00:12:11 -Počkej, co jdeš dělat?
00:12:13 -Rozmlátím ho na cimprcampr, připravilo mě o práci,
00:12:17 potvora černá.
00:12:19 -Piano? Prosím tě, uklidni se. Ne... nemlať mně do mýho piana.
00:12:22 Uklidni se.
00:12:25 Vždyť přeci jsem ti jasně řek, že se ti postarám
00:12:28 o adekvátní místo, které bude odpovídat tvojí kvalifikaci.
00:12:32 Budeš spokojenej.
00:12:33 -A kam já mám asi jít, když jsem skladatel?
00:12:36 -No do skladu třeba.
-Skladatel není skladník!
00:12:40 -Jak kterej. Jak kterej, já znám skladníků, co jsou skladatelé.
00:12:45 Ale dobře, dobře, chápu, nevěděl jsem,
00:12:48 že máš k tomuto podniku takový hezký vztah,
00:12:52 že nikde jinde dělat nechceš.
00:12:54 Možná to svoje stanovisko o propouštění ještě přehodnotím.
00:12:57 Je to pravda, ono možná bez hudby by to ani nebylo tak úplně ono.
00:13:01 Takže koho propustím a koho ne, to si možná ještě rozmyslím.
00:13:10 -Díky, šéfe.
00:13:14 HUDBA
00:13:45 -Aby ti dokázal, že je chlapák, odešel pokořit nejvyšší pohoří,
00:13:52 aby ti dokázal, že je chlapák, šplhal se po výškách,
00:13:57 potápěl se do moří.
00:14:07 Aby ti dokázal, že je chlapák,
00:14:10 pachtil se po světě, posílal pohledy,
00:14:13 aby ti dokázal, že je chlapák,
00:14:17 šel tam, kde pod ním praskaly ledy.
00:14:22 Praskaly ledy.
00:14:28 Potil krev, pot a slzy,
00:14:31 nepochopil zrovna brzy,
00:14:35 že stačí slíbit modrý z nebe
00:14:41 na dobytí tebe.
00:14:47 Aby ti dokázal, že je chlapák,
00:14:50 málem umrznul v zajetí laviny,
00:14:53 když se ti vrátil zpět jako chlapák,
00:14:56 byla jsi vdaná už dávno s jiným.
00:15:40 Potil krev, pot a slzy,
00:15:44 nepochopil zrovna brzy,
00:15:47 že stačí slíbit modrý z nebe
00:15:54 na dobytí tebe.
00:16:02 Potil krev, pot a slzy,
00:16:06 nepochopil zrovna brzy,
00:16:09 že stačí slíbit modrý z nebe
00:16:15 na dobytí tebe.
00:16:19 Že stačí slíbit modrý z nebe...
00:16:24 Stačí slíbit modrý z nebe...
00:16:31 Stačí slíbit modrý z nebe...
00:16:38 na dobytí tebe.
00:16:48 -Hodím korunu, hraje písnička.
00:16:51 Když hodím další korunu, zase hraje písnička.
00:16:55 To je vymyšlený. Když hodím korunu...
00:16:58 -Co je? Nefunguje?
00:17:01 -Ale ne, ta hrací skříň funguje.
00:17:03 Ale tenhle ten náš podnik funguje špatně.
00:17:06 Protože my přeci taky hrajeme lidem písničky. Je to pravda?
00:17:09 Je to pravda.
00:17:11 Jenomže tam se hážou koruny, ale do nás nikdo nic nehodí.
00:17:15 Takže ta hudba je nerentabilní.
00:17:17 Ať na to koukám, jak na to koukám,
00:17:20 budeš muset dočasně pracovat na jiném úseku.
00:17:22 Já tady tu hudbu nemůžu potřebovat.
00:17:25 -Proč na jiným úseku? Vždyť jsem hudební pracovník.
00:17:28 Když je např. řeznictví nerentabilní, no tak jde řezník
00:17:32 do jinýho řeznictví.-Omyl! Právě že to je tvůj velkej omyl.
00:17:36 Dneska je to tak, že takovej řezník půjde pracovat někam,
00:17:40 kde je momentálně nedostatek pracovních sil.
00:17:44 Já si teda nevzpomínám zrovna, kde je momentálně
00:17:48 nedostatek pracovních sil...
00:17:51 -Ale no tak různě, třeba ve zdravotnictví.
00:17:54 -No tak dneska by šel řezník pracovat do zdravotnictví.
00:17:57 -Řezník do zdravotnictví?
00:18:00 -No a? Čemu se divíš? Bude tam snad jedinej?
00:18:07 Tak další, prosím.
00:18:10 -Dobrý den, pane doktore.
-Maucta. Tak co vám je, dědo?
00:18:14 -Ale... cejtím takovej divnej tlak na prsou.
00:18:18 -No dobře, tak se svlíkněte.
00:18:21 Rozepněte si tu košili na plecku, ať k tomu můžu.
00:18:24 Byl jste na rentgenu?
-Ano.-Dejte to sem.
00:18:28 Já se na to mrknu, jak vás tam vyfotili.
00:18:36 POKAŠLÁVÁNÍ No teda, poslyšte, kouříte?
00:18:41 -Ano. Proč?
00:18:43 -Prvně v životě bych nepoznal pajšl vod uzenýho. To je hrůza.
00:18:48 Helejte, a jiný potíže z kouření nemáte?
00:18:51 -No tak... POKAŠLÁVÁNÍ
00:18:53 ...po ránu mě vždycky škrábe v krkovici.
00:18:56 -Jo, v krkovici, to jsou typický příznaky.
00:18:58 Rozepněte, ukažte, já si to poslechnu.
00:19:02 Dejchejte zhluboka. Pořádně, dyť já nic neslyším!
00:19:07 Taky máte žebírka prorostlý, chlape! Něco s tím dělejte.
00:19:11 Ukažte, zadní.
00:19:13 Ukažte, zadní je slušný, ale ještě si to poslechnu.
00:19:17 Helejte, co teplota?
00:19:20 -No tak teplota mi včera slezla.
-Jo, takže slezina funguje normálně.
00:19:24 No dobrý. Helejte se, a jiný potíže nejsou?
00:19:28 -Ale no tak...
00:19:30 ...občas mívám takový návaly krve do hlavy, to se zamotám
00:19:35 a zčervenám, víte.
00:19:37 -Jo, to je mi jasný, to je motolice a červenka.
00:19:40 To jsou takový dětský nemoci.
00:19:42 Helejte se, to dáme snadno dohromady.
00:19:44 -Pane doktore, a co játra?
-Játra mně vozej ve čtvrtek.
00:19:49 -Aha. Pane doktore...
-No?
00:19:52 -Myslíte, že je ještě nějaká naděje, nebo to vypadá rovnou na porážku?
00:19:57 -Helejte se, buďte klidnej, já vás dám dohromady,
00:20:00 vysekám vás z toho. Tohohle jsem z toho taky vysekal.
00:20:04 Takže se tady natáhněte, uvolněte se, vystrčte na mě kýtu...
00:20:09 Já si tady jenom takhle připravím injekcičku.
00:20:14 Helejte se, je toho trošičku víc, můžu to nechat?
00:20:17 -To nechte, pane doktore.
00:20:20 -Kýtičku hezky. Slušná kýta.
00:20:23 Tak se připravte, nebojte se, bolet to nebude, jo?
00:20:27 Tak. Á... KŘIK
00:20:53 -Než přijde dcera z diskotéky,
00:20:56 nakrájí táta cibuli,
00:21:03 kolečka citrónu dá na filé, útrpně dojí šunkofleky.
00:21:09 A potom začne defilé,
00:21:14 od stěny ke stěně a zpátky,
00:21:17 neměl čas na pohádky,
00:21:22 v době, kdy by je poslouchala.
00:21:28 A teď, aby je brala,
00:21:31 jak staré mince z kasičky,
00:21:33 a obyčejné sny snad ukrývala
00:21:39 jako mrkací panna pod víčky.
00:21:44 A každý příští den,
00:21:48 je dávno minulý,
00:21:53 a každý příští den
00:21:58 je dávno minulý.
00:22:24 Než přijde v deset z diskotéky,
00:22:28 nakrájí táta cibuli,
00:22:32 a bulí chudák nad prkýnkem,
00:22:37 kolečka citrónu dá na filé
00:22:39 a začne jeho defilé
00:22:44 od stěny ke stěně a zpátky
00:22:49 chodí, než skočí za záclonu.
00:22:53 A zkoumá stíny u protějších vrat,
00:22:59 tam, kde se loučí s klukem každý den,
00:23:02 a jak reportér hned nastavuje clonu,
00:23:06 i když na snímku, co chce vyvolat,
00:23:09 bude jen obyčejný sen.
00:23:13 A každý příští den
00:23:18 je jak ten minulý,
00:23:24 a každý příští den
00:23:29 je jak ten minulý.
00:23:34 A každý příští den,
00:23:39 je jak ten minulý,
00:23:43 a každý příští den
00:23:49 je jak ten minulý.
00:23:54 A každý příští den,
00:23:59 je jak ten minulý,
00:24:04 a každý příští den
00:24:08 je jak ten minulý.
00:24:13 A každý příští den,
00:24:18 je jak ten minulý,
00:24:23 a každý příští den
00:24:28 je jak ten minulý.
00:24:32 A každý příští den...
00:24:36 -Potažmo se ještě vracím k rozboru úvodní písničky,
00:24:39 kterou lze - v tom mi dáte jistě všichni zapravdu - pokládat
00:24:42 za vrchol písňové tvorby 80. let.
00:24:45 No, a ptáte se, jaký já mám recept na úspěch?
00:24:48 Přátelé, je velice jednoduchý.
00:24:50 Víte, jak mi říkají moji kolegové skladatelé?
00:24:54 Mně vymysleli přezdívku. Oni mi říkají Géza!
00:24:58 Géza, protože jsem pilný jako včelička.
00:25:02 Tak Géza Včelička, to je trefné.
00:25:04 -Mám to! Moment. Vážení tel..., kde jsou? Tady.
00:25:08 Vážení televizní diváci, mám pro vás jeden nápad.
00:25:12 Podívejte se, my vám v tomhle programu
00:25:14 mimo jiné hrajeme taky písničky.
00:25:17 Některé se vám líbí více, jiné méně, to podle nálady, věku...
00:25:21 i vkusu. Jenomže to se dá do budoucnosti změnit a zlepšit.
00:25:25 My totiž potřebujeme znát vaše přání.
00:25:28 Takže, pokud příště chcete vidět i slyšet svoji oblíbenou písničku,
00:25:33 stačí jenom, abyste název té písničky napsali,
00:25:37 poslali nám to, a kromě toho dopisu,
00:25:40 kdybyste vložili do obálky také jednu korunu.
00:25:44 -Tak v tom já nejedu.-Co je?
-V tom já nejedu, ti říkám.
00:25:48 -Ale jaký nejedu?
00:25:49 Tak snad firma přechází do mejch rukou,
00:25:52 tak já si nemůžu dovolit prodělávat.
00:25:55 -Tady končí legrace, tady začíná trestná činnost.
00:25:59 -Trestná činnost! Já bych to takhle nenazval.
00:26:02 Copak tahle ta hrací skříň provádí nějakou trestnou činnost?
00:26:05 Co ona dělá?
00:26:07 Ona hraje písničky zrovna jako my, jenomže do ní se hází,
00:26:11 na rozdíl od nás, jedna koruna.
00:26:13 No tak to je třeba nějak vymyslet. Vždyť koruna nikoho nezabije.
00:26:17 -Podívej se, nejde o tu korunu.
00:26:19 Víš, kolik diváků se teď dívá na televizi?
00:26:23 Jeden, dva, možná tři miliony.
00:26:27 A když každej pošle korunu...,
-Já se zlobit nebudu.
00:26:31 -...je to nezákonné obohacování. Víc ti k tomu neřeknu.
00:26:34 -Nezákonné obohacování!
00:26:37 Pravda, občas čtu v Černejch kronikách:
00:26:41 "Vylákal z důvěřivého občana 50, 100 i 200 tisíc korun."
00:26:45 To jo, jenomže nikdy jsem v Černé kronice nečet:
00:26:49 "Vylákal z důvěřivého občana jednu jedinou korunu."
00:26:53 -Ale každýmu přece nemůžeš zahrát písničku.
00:26:57 -Každýmu nechci, jenom tomu, kdo pošle korunu.
00:27:00 -Hele, korunu, tak si to převedeme teoreticky.
00:27:04 Já tady teoreticky pošlu tuhle korunu.
00:27:07 Co se s ní stane?
00:27:10 -Co se s ní stane? No co by se...
00:27:13 Když tu korunu hodíš do hrací skříně, tak tam spadne,
00:27:16 no tak i tahle koruna tak nějak pomyslně spadne
00:27:19 do naší takové té velké televizní hrací skříně.
00:27:23 -Podívej se, do týhle bedny se vejde pár korun, a já se ptám,
00:27:27 kam přijdou ty miliony?
00:27:29 -Kam přijdou ty miliony!
00:27:32 To mám rád, tyhle ot... Kam přijdou ty...
00:27:34 Jen člověk trošku začne přemejšlet, aby byl rentabilní,
00:27:39 už se v tom kdejakej šťoura začne rejpat a ptá se,
00:27:42 kam přijdou ty miliony?
-Já nejsem žádnej šťoural.
00:27:46 Já tě chci jenom varovat, abysme se do něčeho nenamočili.
00:27:49 Mně jde jenom o naši bezpečnost.
00:27:52 -Jo tak ty užs to dokonce vohlásil!
00:27:55 -Ne, uděláme to jinak.
00:27:57 Přátelé, nic neposílejte, já vás za tuto korunu,
00:28:01 kterou jsem už stejně v duchu odepsal,
00:28:04 pozvu na takovou jednu pěknou písničku,
00:28:07 která se vám doufám bude líbit.
00:28:10 Tak jako se líbí mně, protože už pouhé jméno
00:28:13 jejího autora, pouhé jméno je zárukou vysoké kvality.
00:28:20 Přátelé,
00:28:22 hezký poslech! HUDBA
00:28:42 -Týden jak míč teď kopnu k výškám,
00:28:47 slyším tvůj klíč, slova jak v knížkách,
00:28:51 není to kýč, je to náš příběh nej.
00:28:59 Můžeš mi dát teď pusu dlouhou,
00:29:03 jednou tu já snad umřu touhou,
00:29:07 když máš mě rád, tak s tóny lásky zněj.
00:29:16 Lítáme nad zemí dvou,
00:29:20 slunce a měsíc nás zvou,
00:29:25 navždycky budu už tvou,
00:29:29 to se máš, to se máš, to se máš.
00:29:33 Jen tvou.
00:29:51 Víkend je náš, čas ať se plouží,
00:29:54 všechno, co máš, teď po mně touží,
00:29:59 proč se jen ptáš, když je to příběh nej.
00:30:08 Přestaň už hrát tu roli ouvej,
00:30:12 pálím jak plát, tak něhu zouvej,
00:30:16 žhavej jak drát teď krásně můžeš bejt.
00:30:25 Lítáme nad zemí dvou,
00:30:29 slunce a měsíc nás zvou,
00:30:33 navždycky budu už tvou,
00:30:37 to se máš, to se máš, to se máš.
00:30:42 Lítáme nad zemí dvou,
00:30:46 slunce a měsíc nás zvou,
00:30:50 navždycky budu už tvou,
00:30:54 to se máš, to se máš, to se máš.
00:30:59 Lítáme nad zemí dvou,
00:31:03 slunce a měsíc nás zvou,
00:31:07 navždycky budu už tvou,
00:31:11 to se máš, to se máš, to se máš.
00:31:16 -Ještě jsme s tím pořádně nezačali a už do toho sázíme vlastní prachy.
00:31:21 Takhle jsem si ten kšeft opravdu nepředstavoval.
00:31:26 HUDBA
00:31:36 -Ráno jsem se vzbudil, vstal jsem,
00:31:39 podzim se oknem vedral do bytu,
00:31:43 včerejší večer lhal jsem,
00:31:46 mozek žebrá, mozek žebrá
00:31:50 tak trochu o pitvu,
00:31:54 tak trochu o pitvu, tak trochu o pitvu.
00:32:04 Třesoucí rukou zapnul jsem
00:32:07 rádio, spínač ke gravitaci,
00:32:11 po špatné zprávě o počasí
00:32:14 blednul jsem, blednul jsem,
00:32:19 podoben vegetaci,
00:32:22 podoben vegetaci, podoben vegetaci.
00:32:32 Píši dopis mdlého znění,
00:32:35 Kristýno, čeká mě přelíčení,
00:32:39 přelíčení z klauna na blba,
00:32:42 lhal jsem ti, lhal jsem ti,
00:32:46 a nemám žádné vysvětlení,
00:32:50 nemám žádné vysvětlení, nemám žádné vysvětlení.
00:33:00 Ráno jsem se vzchopil, vstal jsem,
00:33:03 bytost štvaná vlastní propagací,
00:33:07 u dna hrnku s černou kávou
00:33:10 luštil jsem, luštil jsem
00:33:14 cosi o negaci.
00:33:18 Cosi o negaci. Cosi o negaci.
00:33:58 Pak jsem hrnek vrazil do myčky,
00:34:02 včerejšek vecpal pod matraci,
00:34:05 s úsměvem - týpek pro nadaci.
00:34:08 Dopis jsem zahodil, dopis jsem zahodil,
00:34:12 jen tak pro legraci.
00:34:16 Jen tak pro legraci. Jen tak pro legraci.
00:34:33 PIANO
00:34:40 -Tak co je? Konec ulejvání, nech toho brnkání.
00:34:43 Máme spoustu práce, inventura přece ještě neskončila.
00:34:46 Tak pokračujeme.
00:34:49 Kde jsme skončili? Zbraně. No tak si zkontrolujeme...
00:34:53 Běž k regálu se zbraněma a kontrolujeme
00:34:56 podle inventárního seznamu. Šup, šup, šup. Bambitka?
00:35:00 -Bambitka mám, tady.
00:35:02 -Výborně. Odškrtávám. Bambitku máme. Cep!
00:35:06 -Cep... Mám cep.
00:35:08 -Máme, odškrtávám. Tak dál. Hrách.
00:35:14 -Počkej, děláme přece inventuru zbraní, ne?
00:35:17 -No tak já tady mám psanej hrách mezi zbraněma.
00:35:21 -A není tam něco bližšího o tom?
00:35:24 -Ne. Tady je akorát "hrách", v závorce "střelný".
00:35:28 -Střelný hrách? To slyším prvně v životě.
00:35:31 Vždyť hrách je spíš výbušnina.
00:35:34 -No jo, já nevím, co s tím budeme dělat...
00:35:38 No tak tenhle rébus asi už teď nevyluštíme.
00:35:41 I když hrách je luštěnina, že jo? Tak budeme pokračovat dál.
00:35:44 -Ačkoli počkej, teď si vzpomínám, já si pamatuju jeden případ,
00:35:48 kdy byl hrách úspěšně použit jako zbraň.
00:35:55 Proti Jánošíkovi.
00:35:57 -Proti Jánošíkovi, no dobře, ale to se takhle doslova nedá brát.
00:36:02 Navíc je to jenom pověst, jak mu ta babizna hodila pod nohy hrách.
00:36:07 A kdo ví, jak to doopravdy bylo.
00:36:10 -Chceš vědět, jak to bylo opravdu?
-No.
00:36:13 -To se dá krásně a snadno zjistit. Sleduj.
00:36:21 Vážení televizní diváci, vítám vás u volného pokračování
00:36:25 našeho cyklu "Otazníky minulosti".
00:36:28 Dnes se budeme zabývat rekonstrukcí dopadení Jánošíka,
00:36:31 který údajně uklouzl na hrachu.
00:36:34 -Skutečností ovšem zůstává, že od té doby nebyl v historii
00:36:39 zaznamenán jediný podobný případ, kdy by někdo stejným
00:36:42 způsobem uklouzl na hrachu.
00:36:45 Takže se nelze divit, že se teď pokusíme
00:36:48 celou tuto skutečnost podrobit nové analýze, ovšem za pomoci
00:36:51 nejmodernějších přístrojů a metod.
00:36:54 -Ano, představte si, že já jsem ona ohyzdná babizna
00:36:58 a přebírám hrách.
00:37:03 Hrách přijíždí, protože naše přístrojové vybavení je dokonalé.
00:37:07 Náš výzkum je plně automatizován.
00:37:12 Tedy jsem babizna a přebírám hrách.
00:37:16 Hrách, šutr, hrách, šutr, šutr, šutr, hrách...
00:37:20 VEJSKÁNÍ
00:37:23 -Přichází Jánošík!
00:37:28 Naberu hrách a házím hrách Jánošíkovi pod nohy.
00:37:31 -Ajajaj! Ajajaj!
00:37:34 -A ještě! A ještě, přátelé! A ještě! A co se stane?
00:37:38 -Co se stane, vidí každý sám, Jánošík tančí, Jánošík skáče,
00:37:43 pod nohama mu křupe čerstvě napadaný hrách,
00:37:47 no a stabilita Jánošíkova je zcela neporušena.
00:37:51 Skáče, tančí... Jojoj, babičko, ještě!
00:37:54 -Tak to vidíte, přátelé.
00:37:58 Vyvstává tedy zcela nová hypotéza,
00:38:01 zdali Jánošík neuklouzl na něčem jiném než na hrachu.
00:38:05 -Zkuste přemýšlet, přátelé. Co vlastně víme o dotyčné babě?
00:38:10 Že byla stará a ošklivá.
00:38:12 A tím pádem si už snadno domyslíme, že ani s jejím smyslem
00:38:16 pro čistotu a pořádek to nebylo nijak valné.
00:38:19 A představa o nějakém vyspělejším sociálním zařízení
00:38:23 v tý její chatrči, ta se jeví jako vyloženě nepravděpodobná.
00:38:27 Ta baba s tím určitě daleko...
00:38:30 -Pod tíhou těchto důkazů jistě musíme pochopit chudáka historika,
00:38:34 který nechtěl potřísnit postavu hrdiny Jánošíka a pravý důvod
00:38:39 jeho uklouznutí poněkud pozměnil.
00:38:42 -On se taky hrách jeví trošičku vhodnější
00:38:45 pro školní učebnice, než ten pravý,
00:38:48 ke kterému jsme se teďka...
00:38:51 I když, když se nad tím zamyslíme, možná, že hrách byl opravdu
00:38:54 výchozí surovinou...
00:38:56 -Vážení přátelé, to je pro dnešek opravdu všechno.
00:39:14 -Krásný den se přede mnou otevřel,
00:39:19 já do něj vcházím.
00:39:25 Mezi nebem a zemí,
00:39:29 tam štěstí není.
00:39:38 Je blízko nás a každý je
00:39:41 jak svůj strom do země sází,
00:39:49 strom svých nadějí a radostí,
00:39:54 strom svých dnů.
00:40:04 Tichá píseň zní,
00:40:10 když stromy větve své vzpínají,
00:40:17 té modlitbě stromů naslouchám,
00:40:24 posedlá svůj den žít.
00:40:35 Bouřný vítr stromky dnů ohýbá,
00:40:40 květy z nich klátí,
00:40:46 jenže kořeny mých zítřků,
00:40:50 nic nevyvrátí.
00:40:59 Zas krásný den se přede mnou otevřel,
00:41:04 já do něj vcházím,
00:41:10 a stejně jako každý z vás
00:41:14 svůj stromek sázím.
00:41:25 Tichá píseň zní,
00:41:31 když stromy větve své vzpínají,
00:41:38 té modlitbě stromů naslouchám,
00:41:45 posedlá svůj den žít.
00:42:07 Tichá píseň zní,
00:42:14 když stromy větve své vzpínají,
00:42:20 té modlitbě stromů naslouchám,
00:42:28 posedlá svůj den žít.
00:42:37 Naslouchám,
00:42:40 posedlá
00:42:46 svůj den žít.
00:43:06 HUDBA
00:43:15 -Hou hej hou, všichni tancujou,
00:43:20 hou hej hou, disco, to je show.
00:43:24 Zdá se, že tu dneska nikdo nejde spát,
00:43:29 šlágry stokrát ojetý,
00:43:33 pánů diskžokejů sedm akorát,
00:43:37 Older stars disco tým.
00:43:42 J. POČTA: -Já bych moh zpívat, to byste jistě snesli,
00:43:45 já za mlada bejval hvězda hitparád.
00:43:47 -Má hlas trochu jako po záškrtu Pressley,
00:43:49 -zpívá totiž hrozně, ale hrozně rád!
00:43:52 -Pouštět džina, to je super dýza,
00:43:54 J. JAKOUBEK: -my pouštíme mj. taky starý desky,
00:43:56 M. SKALKA:
-ať si kdo chce co chce klidně říká,
00:43:59 -starý desky, ty jsou hezký. Hezký, hezký, hezký, hezký...
00:44:13 -Hou hej, hou, všichni tancujou,
00:44:17 hou hej, hou, disco to je show!
00:44:20 -Hej! Hej!
00:44:22 -Já a sedm chlápků diskotékových,
00:44:26 schází už jen princ a král,
00:44:30 má to grády, má to rytmus, má to švih,
00:44:34 jaks to jednou dal.
00:44:40 J. ZEMAN -Piju coca-colu, a to tak, že čistou,
00:44:43 čekám, kdo z vás mi s ledem colu naleje,
00:44:45 nemám čas pít, nemám čas jíst,
00:44:47 disco hrátky, disco sprinty, disco, to jsou galeje.
00:44:50 P. SALAVA:
-Rozpoutáme pravý disco peklo,
00:44:52 my jsme liga, extraliga, diskotéka na export,
00:44:55 Bohemka, Dukla, Slavie a Sparta disco, to je disco sport.
00:45:21 J. TŮMA:
-Důvěrně znám všechny hvězdy světa:
00:45:24 Paul McCartney, Jagger, Fats, Domino.
00:45:26 -On byl host na svatbě Eltona Johna,
00:45:28 -prozradím vám, s kým bude mít Amanda mimino.
00:45:30 O. GOTTLIEB:
-Zvláštní zpráva, já měl dneska ráno
00:45:33 s ředitelem Polydoru mimořádnej telefon,
00:45:35 plakal, sténal, bál se konkurence,
00:45:37 Opus, Panton, Supraphon.
00:45:40 -Hou hej hou, všichni tancujou,
00:45:44 Hou hej hou, všichni tancujou,
00:45:48 Hou hej hou, všichni tancujou,
00:45:53 hou hej hou, disco to je show!
00:46:00 Disco to je show!
00:46:04 Disco to je show!
00:46:07 -Přátelé, hudba, to je něco jako spravedlnost.
00:46:12 Nakonec vždycky zvítězí.
00:46:15 A zvítězila i v tomto pořadu, který se málem stal obětí
00:46:20 nedovoleného podnikání.
00:46:22 Ale důkladná inventura prokázala rozsáhlé rozkrádání,
00:46:27 kterému se nakonec dostalo spravedlivé odplaty.
00:46:34 Mimochodem, vzpomínáte si ještě na tu překrásnou melodii
00:46:39 o zatopeném údolí?
00:46:41 HUDBA S HARMONIKOU
00:46:52 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2014
V druhé polovině 80. let vznikl v Československé televizi hudebně zábavný cyklus Karla Šípa a Jaroslava Uhlíře s názvem Klip Klap. Televizním divákům pravidelně přinášel směs hudebních klipů předních tuzemských zpěváků a zpěvaček různorodých hudebních stylů. Populární hudební klipy pak Šíp s Uhlířem doplňovali svými komediálními výstupy, stejně tak jako původními autorskými písničkami. Dnešní třetí epizoda nabídne výběr takových hitů, jakými jsou například písně Srdcem si zůstal u koní, Modrý z nebe, Než přijde dcera z diskotéky nebo píseň Vladimíra Mišíka s názvem Dopis. Co se pásma s komediálními výstupy týče, pro dnešní epizodu si Šíp s Uhlířem připravili scénky týkající se propouštění v práci, lékařského vyšetření, inventury zbraní ale také pojednají o podivuhodném dopadení Jánošíka, prostřednictvím vlastního výzkumu a rekonstrukce událostí.