00:02:15 -Dobrý večer! -Seď! Přátelé, za všechno si můžeme sami.
00:02:21 Vidíte, jak jsme dopadli? Jen jsme něco plácli a...
00:02:26 Minule to byli jmenovci, teď dvojníci.
00:02:30 -Věděli jsme, že jsou. Ale tolik...
-Doslova nás vytlačili.
00:02:36 -Vám se sedí. -Máme si najít místo jinde. Tak jsme si ho našli.
00:02:43 -Vítáme vás z přístavku.
-Nebyl zadarmo.
00:02:47 -Na autora jsme zvykli.
-Zvykneme si i na dvojníky.
00:02:52 Asi se vám zdá, že jim Lábus není podobný.
00:02:56 Nenechte se zmást, podoba není přesná, ale profil odpovídá.
00:03:04 -Dlouho jsme si lámali hlavu, čím vás oslníme. -Baterkou.
00:03:12 -Za nás to vyřešil autor. Přišel s geniální myšlenkou. -To snad ne!
00:03:19 Řekl, chlapci, snažte se vytáhnout a hledejte!
00:03:25 Přátelé, takový nápad, taková myšlenka se rodí jednou za 100 let.
00:03:33 No tak, chlapci!
00:03:36 -Tak jsme ho hledali.
-Hledali, až nám ho našli.
00:03:42 -Pracovitý, v kolektivu neoblíbený.
-Nám bylo jasné, že je to on.
00:03:48 Náš František Šembera. Pojďte, dál!
00:03:58 Posaďte se, jestli chcete!
00:04:02 Víme o vás, že se zabýváte lepením českých hradů.
00:04:08 -Vidím, přinesl jste svoje dílo. Co je to za hrad? -Asi Trosky!
00:04:15 Je to přece Karlštejn. Postavil ho Karel IV.
00:04:21 -Je to krásná prácička.
-Řekněte nám něco o svém koníčku!
00:04:27 To bylo tak.
00:04:30 Jdu kolem papírnictví a vidím ve výloze desky a v nich krásné hrady.
00:04:38 Tak jsem se za výlohou díval a říkal si, jak je to pěkné.
00:04:44 Je to historie. Několik dní jsem chodil okolo a přemýšlel.
00:04:51 Drahé to nebylo. Tak jsem si řekl, že to chce slepit.
00:04:58 To ale musí dát velkou práci.
00:05:03 Práci to dá, ale podívejte se na ty věže a ochozy.
00:05:09 -Hradby, cimbuří! -Stromeček.
00:05:17 Když se to slepí, je to jako živé. Mrzí mě, že jsem nesehnal Bouzov.
00:05:25 -Líto! -Nás by zajímalo, jak dlouho jste to lepil? Rok, dva?
00:05:35 To je velká práce. To jsou hodiny a noci. To není jen tak.
00:05:42 Někdy jsem s tím chtěl praštit,...
00:05:46 ...ale když já si něco omanu, musím to udělat.
00:05:52 -Omanu? -Jako umínit!
-Aha, umínit!
00:05:58 Vy umínit, Hanáci omanou. Počkej!
00:06:03 Prosím. Můžeme si tykat.
00:06:11 To jde! Zeptám se, Františku...
00:06:24 Když si něco omanu, tak to udělám. Jsem tvrdá hanácká palica.
00:06:32 -Co na to vaše rodina?
-Všichni pomáhali.
00:06:38 Mama, snacha, vnučka i to malé dítě pomáhalo.
00:06:45 Pro všechny to byla olepenice.
00:06:51 Myslím, že můžeme zatleskat.
00:07:05 Když jsme byli u vás, měl jste jedno přání.
00:07:10 Chtěl jsem vidět živého Mládka.
00:07:15 -My ho tady máme živého. -Ivane!
-Přiveď ho! My to přání splníme.
00:07:23 Ivan Mládek. František Šembera.
00:07:33 -Pozdravuji vás a jsem rád, že vás vidím. -Já taky.
00:07:40 -Mám k vám velkou prosbu. -Ano.
-Když vás vidím v televizi,
00:07:47 -jak říkáte blbosti, říkám si, že si to vymýšlíte. -No tak.
00:07:56 Chci slyšet historku, která se stala a není vymyšlená.
00:08:03 Skutečné historky jsou nudné a musí se vylepšit.
00:08:08 Znám jednu, která se stala našemu tubistovi, Václavu Dědinovi.
00:08:14 Za chvíli přijde a bude zpívat druhý hlas.
00:08:18 Dědina je šeroslepý jako já. Když je šero, tak špatně vidíme.
00:08:28 Když jdeme spolu, tak do sebe narážíme. Paní, já vás nevidím.
00:08:34 Já vidím jen pěknou šmouhu.
00:08:41 Ta ošklivá šmouha je manžel?
00:08:48 Dědina díky šerosleposti prožil tuto příhodu.
00:08:54 Šel parkem večer a chytil tam děvče. Honil ho po parku a chytil.
00:09:01 Chtěl mu dát hubičku. Děvče se bránilo, kopalo.
00:09:06 Když promluvilo, zjistil, že je to metař.
00:09:20 Když to ale zjistil, omluvil se a vrátil mu koště a trenýrky.
00:09:33 -Pane Mládek, mně se zdá, že mě taháte za nos. -Netahám!
00:09:41 Než přijde Václav, řeknu něco hezkého o něm.
00:09:47 Než přišel Dědina k nám... To je Václav Dědina.
00:09:58 Než k nám do naší skupiny přišel, tak pracoval jako vynálezce.
00:10:10 Ve výzkumném ústavu. Vynalezl třeba antisaunu.
00:10:15 Princip antisauny je v tom, že jste zavřeni několik hodin v mrazáku
00:10:22 a pak skočíte do vařícího oleje.
00:10:25 Když byl na vojně, vynalezl elektrické samopaly.
00:10:30 Jsou tiché a neznečišťují ovzduší. Mají ale tu nevýhodu,
00:10:36 že vojáci mohou postupovat na nepřítele jen tak daleko,
00:10:41 než by si vytáhli zástrčku ze zásuvky.
00:10:45 Rozvědčíci a průzkumníci, kteří musí do týlu nepřítele,
00:10:51 ti by měli prodlužovačky.
00:10:53 Vynalezl výchovné trestné píchačky. Po ránu dávají ránu 380 V.
00:11:02 Vynalezl pro účetní evidenci podle známého účtu má dáti - dal
00:11:08 nový účet ukradli jsme
- ukradli nám.
00:11:13 Václav vynalezl nový typ Škodovky, která do zatáčky přešlapuje.
00:11:25 Václav vynalezl, pro mě to bylo hezké, nový účes.
00:11:30 Jako je známá pěšinka, pro mě vynalezl náměstíčko.
00:11:37 Václav zavádí do vynálezectví také humor.
00:11:43 Říká, že bratři Ruchadlové vynalezli veverku.
00:11:49 To bylo pár slov o Václavovi, a teď můžeme zahrát pro Františka.
00:11:57 Pozor, hrad!
00:12:10 Nezlobte se, je to trapas. Možná ještě ten stromeček.
00:12:19 -Nezlobte se!
-Dej to radši na stranu!
00:12:32 -Hovoří autor! -Šembera!
00:12:37 Za vaši činnost vám předáváme hodnotnou cenu.
00:12:42 -Je to neslepený hrad. -Bouzov.
-To bude dobré.
00:12:48 Čeká na vaše uleptané, tvořivé ruce.
00:12:59 -Děkuji. -Šembera, lepte!
-Františku, lepte!
00:13:06 -Lepte! -Budu!
-Františku, lepte!
00:13:12 Ještě jednou, Šembera, lepte!
00:13:21 Šembera, teď nelepte! Vy už lepíte!
00:13:32 Františku, váš hrad!
00:13:47 PÍSEŇ.
00:14:07 Tenhle plavčík ze žlutých lázní, nevyniká manželskou kázní,
00:14:14 i když je sám ženatý, až na plavky nahatý.
00:14:19 Svádí moji manželku a daří se mu to.
00:14:23 Po plavčíkovi ze žlutých lázní, moje žena evidentně blázní.
00:14:29 Že ode mne uteče, že má láska sejde v prach,
00:14:33 to se bojím a mám strach, ale neděsí mě to.
00:14:37 Už mou milou rozvádějí, očepí ji místní soud,
00:14:44 zůstane mi pračka, auto, nábytek, já nejsem bloud.
00:14:52 Už mou milou rozvádějí, deset dětí, co s ní mám.
00:15:00 Jednou týdně mi je půjčí, abych nebyl zas tak sám.
00:15:24 Už mou milou rozvádějí, očepí ji místní soud,
00:15:31 zůstane mi pračka, auto, nábytek, já nejsem bloud.
00:15:39 Už mou milou rozvádějí, deset dětí, co s ní mám,
00:15:47 jednou týdně mi je půjčí, abych nebyl zas tak sám.
00:16:25 -Tak co, Věro, máš? -Mám!
-Kolik? -Dva a dobré. -Stačí!
00:16:35 -Potřebuji bubeníka. -Máš ho mít automaticky. -Automatického ne!
00:16:42 -Máme pravého. -Dostaneš pravého.
-Šlape? -Šlape!
00:16:48 -Co diskžokej? -Dnes nemůže! Takže v kolik? -Přesně za tři!
00:16:59 -Kde? -Tady! -Tak fajn!
-Fajn! -Tak čau! -Čau!
00:17:14 Mládenci, nechtěli byste jít do větší hloubky?
00:17:22 -To můžeme.
-Přichází hvězda dnešního večera.
00:17:34 Přichází.
00:17:42 PÍSEŇ.
00:17:46 Jsem tady já, tvá záhadná,
00:17:54 na chvíli a na pořád.
00:18:01 Jak rébus nesnadná, já, tvá záhadná.
00:18:16 Čím víc mě chceš, tím míň mě máš.
00:18:23 Jsem risk či zisk, nic mezi tím,
00:18:31 Grand prix, cos chtěl, prohráváš.
00:18:38 Já záhadná.
00:18:49 Rukou mých se dotkneš.
00:18:57 Na tisíc stran se rozlétneš.
00:19:04 Jsem tu, ne sen.
00:19:09 Záhadná, tvá záhadná.
00:19:23 Bez čekání dej či ber,
00:19:30 neslyším, že máš mě rád.
00:19:37 Jen zkus to být kaskadér
00:19:45 já jsem sen a také pád.
00:19:56 Záhadná.
00:20:00 Záhadná.
00:20:04 K mým dveřím...
00:20:11 chceš mě, nemáš nic.
00:20:19 A jsem pryč, tvá záhadná. Záhadná.
00:20:47 Co to bylo za Amandu?
00:20:49 Vlaďka Prachařová.
00:20:54 -Konečně jdete. -Usmějte se! Vy taky! -Co zuby? Necháme?
00:21:03 -Tak co myslíš, Oldo? -Tu levou.
-Levou!
00:21:08 -Počkejte, od nás pravou, od vás levou. -Ne, opačně.
00:21:14 -Stop! Kterou rukou píšete?
-Oběma! -Oběma. -Tak vezmeme obě!
00:21:24 Co je to proti Olince!
00:21:31 TIKOT HODIN.
00:21:39 Za chvíli se vám představí hudební těleso,
00:21:43 v jehož čele stojí ostravská vokalistka Věra Špinarová.
00:21:52 I když její projev je ovlivněn liverpoolskou skupinou Brouci...
00:22:01 ...už první tóny nezapřou ryzí české muzikantství.
00:22:09 Průzračné melodie jakoby odrážely malebnost českých vesniček,
00:22:15 plné zurčících potůčků, harmonie plná zvratů a napětí.
00:22:23 Zaposlouchejme se společně do první sólové kytary a zpěvu.
00:22:42 Zaposlouchejme se společně do druhé sólové kytary a zpěvu.
00:22:56 A do basové kytary a zpěvu s vedoucí tělesa Věrou Špinarovou.
00:23:11 PÍSEŇ.
00:23:22 Když nové hudebníky v kapele mám, proč na basu si musím hrát sám.
00:23:29 Tak nehraj dál! Ne, ne, ne!
00:23:37 Hluk neutuchá, ucha jsou polohluchá. Tak nehraj dál!
00:23:46 Dám ránu tam a zase sem. Ničím se sama vlastním rámusem.
00:23:52 Tak nehraj dál! Ne, ne, ne!
00:24:01 Hluk náruživý nás asi neuživí. My chceme hrát dál!
00:24:09 Prý nehraj dál ani kus. Ten tomu dal, muzikus.
00:24:17 Prý nehraj dál ani kus. A kdo by hrál.
00:24:27 Pošlete pro ty hráče příslušné, je baví noty, nás už ne.
00:24:34 Tak nehraj dál! Ne, ne, ne!
00:24:42 Nám za tuto leč, o slávě nebude řeč.
00:24:47 My chceme hrát dál.
00:24:55 Noha jako sádra celá zdřevěnělá, ruka se nadře a nic nevydělá.
00:25:03 Tak nehraj dál. Ne, ne, ne!
00:25:12 Sebevětší kritiky nepřesvědčíš, my chceme hrát dál.
00:25:37 Náš rytmus přítel Bacha neocení, hudba je facha a ne posvícení.
00:25:44 Tak nehraj dál. Ne, ne, ne!
00:25:52 Však přijde ten čas, kdy budeme hvězdami zas.
00:25:57 Radši to sbal!
00:26:00 My hrajeme dál!
00:26:21 -Přátelé, teď k vašim problémům.
-Těší nás, že se nám svěřujete.
00:26:28 -A že jste našli a získali naši důvěru. -To ale trvalo.
00:26:38 Každý problém zvážíme a pak vyřešíme.
00:26:42 -Přátelé, nebojte se, pište!
-Ne zas moc!
00:26:47 Namátkou: "Milá Televize"!
00:26:50 Rozhodovala jsem se, zda vám mám napsat.
00:26:54 Zde byl první problém, ale pisatelka ho vyřešila a píše dál.
00:27:00 Seznámila jsem se se Zdeňkem. Po krátké známosti jsme se vzali.
00:27:07 Vše bylo, jak má být. Zdeněk byl báječný a já také.
00:27:14 Píše pisatelka. Proč píši? Mám jednu velkou vášeň.
00:27:19 Zbožňuji diskošky a mám desky z celého světa.
00:27:23 Když jsem ale řekla Zdeňkovi, abychom si šli zatrsat,...
00:27:29 ...dělal, že mě neslyší. Myslela jsem, že neslyší.
00:27:34 Vše se vysvětlilo. Když jsem na zlaté svatbě Poncových
00:27:40 přinutila Zdeňka k tanci, zjistila jsem, že je nerytmický.
00:27:45 Přesto se Zdeněk snaží a často navštěvuje diskotéky.
00:27:51 Pořadatelé nás posílají na Vlachovku.
00:27:55 A já bych tak ráda na parketě odhodila všechny konvence.
00:28:01 V partě mi říkají "čertidlo". V létě bručím, na podzim travoltím.
00:28:07 A mají pravdu. Své polínko do ohně dávají i Zdeňkovy rodiče.
00:28:13 Našemu vztahu nepřejí. Mně bude 59 a Zdeňkovi už skoro 60.
00:28:28 Budu ráda, když dopis neuveřejníte, to by mě Zdeněk zabil.
00:28:34 Vaše Božena Bouchalová.
00:28:45 Milý Zdeňku,
00:28:48 tvůj problém jsme vlastně vyřešili a posíláme ti pěknou písničku.
00:29:02 PÍSEŇ.
00:29:06 Co jsem tě spatřil, věř mi že, žiji ve stavu beztíže.
00:29:13 I ve spaní se mi zdá, že létám.
00:29:21 Dneska jsem jako vyměněn, ze všeho kolem vnímám jen,
00:29:27 že tvé jméno stále do všech svých hned vplétám, Claudie.
00:30:02 Tiberius, Claudius, Drusus, Germanicus.
00:30:11 Claudie, ty jsi zámek a já kastelán.
00:30:17 Já jsem republikán, Caligulo.
00:30:22 Má duše je rozervaná nadranc, potácím se, stěží držím balanc.
00:30:28 Claudie, někdo mě zabije.
00:30:33 Musím ho varovat. Nevím, je-li to Drusus nebo Lábus.
00:30:40 Claudie, jsem sbírkou nejistot, Claudie.
00:30:49 Snažím se najít pevný bod. (koktá).
00:30:54 Zatím mě tlačí malé boty, kde jsou ty časy, co jsem přeskakoval ploty.
00:31:01 -Strýčku, Claudie!
-Asi tě někdo zabije!
00:31:09 Na zvony chtěl bych vyzvánět, ať se to dozví celý svět.
00:31:16 Pro Messalinu srdcem svým jen tepu.
00:31:23 Chtěl bych si vás naklonit, slunce svým leskem zaclonit.
00:31:30 Jenom kvůli vám teď věnuji se stepu.
00:31:42 Nevěděl jsem, že se umí po světě tak lehce pohybovat.
00:31:49 Obličej mu září, zrovna se stal bohem.
00:31:55 Tuším, že něco přijde.
00:32:06 Claudie, stále jsem sbírkou nejistot.
00:32:12 Strýčku Claudie, snažím se najít pevný bod.
00:32:21 Zatím mě tlačí malé boty, kde jsou ty časy, co jsem přeskakoval ploty.
00:32:28 -Claudie!
-Co by tomu řekla babička Livie?
00:32:54 Pořád si ze mne dělají blázny. Nejvíc mě týrají ti dva.
00:33:07 Ale pánové,
00:33:09 nejdříve si musíte toho svého holuba chytit a pak ho oškubat.
00:33:20 To my si vás oškubeme.
00:33:31 Oškubat, 1900 let je to stejné, pořád jen oškubat.
00:33:41 Když nic nemáš a přesto se usmíváš, ještě se ptají:
00:33:48 Co si o tomto světě myslíte?
00:33:52 Proč vám ten svět připadá tak krásný?
00:33:59 A já povídám, že se mně líbí. I když mám hlavu šedivou.
00:34:08 Není špatný, i když to v něm někdy skřípe.
00:34:15 Mně ten svět za to stojí.
00:34:20 ZPÍVÁ.
00:34:22 Mám v trávě zelený koukol a mák.
00:34:28 Tou krásou já jdu jenom tak.
00:34:34 A říkám si: No ne, to je parádní svět.
00:34:47 Já mít nemusím svou vlastní pláž.
00:34:54 Mně horská stráň stačí až až.
00:35:01 A tak můžu říct, je to parádní svět.
00:35:14 Sním pod voňavou lípou, i v noci si dávám zdát,
00:35:21 a ty sny, jak se sypou, jsou o tom, co mám rád.
00:35:27 Zvu k sobě přátele, a věřte, tu a tam jsem pyšný jako kluk.
00:35:38 Že tě mám. Věřím v dívčí smích
00:35:44 a vidím kytky kvést. A piji vodu z hor
00:35:51 a poznám jména hvězd. A slyším mám tě rád
00:35:59 No ne, to je parádní svět.
00:36:08 Šeptám, mám tě rád.
00:36:13 To je parádní, parádní svět.
00:36:42 -Pojďte sem! -Hezky do řady!
00:36:47 -Co myslíš? -Levou. Nebo pravou?
-Hm. -Prostřední. -Hm. -Žádnou.
00:36:57 -Řekněte "e"! -Á.
-Všechny. Co je to proti Olince!
00:37:15 PÍSEŇ.
00:37:19 Místo detektivek a toulek na podzim
00:37:22 lákal mě šepot dívek a táhlo mě to k nim,
00:37:27 důlky jejich brad byly vždycky zázrak sám.
00:37:34 Jak jsem vyrostl z plenek a skákal přes Botič,
00:37:39 z blůzek bez ramínek jsem býval celý pryč.
00:37:43 Zkrátka, nač si lhát, jednu zásadu jsem měl a mám.
00:37:48 Kde holky krásné jsou, jsou, tam vetřu se i já.
00:37:55 -Tak chlapče, snaž se, co to dá.
-Jsou, jsou, jsou.
00:38:01 Jsou pro mě něco jako biograf, esa ze hry karetní,
00:38:06 kde léčky svoje líčí, ty krásky koketní
00:38:10 a kde jsou, jsou.
00:38:12 Tam vetřu se i já.
00:38:17 Já učil jsem se zdárně a málokdy jsem kiks,
00:38:22 Dívky na plovárně hned zvou mě na termix,
00:38:26 rád je pozvu též, aby se smály víc a víc.
00:38:33 Já si třepu křídly nad kráskami jako med,
00:38:37 jenž se ve mně shlédly a já v nich jakbysmet.
00:38:41 Nazvi to, jak chceš, mně je krásně, když si můžu říct.
00:38:47 Že holky krásné jsou, jsou.
00:38:52 -Že tam, kde jsem i já.
-Chlapče, snaž se, co to dá.
00:38:57 Jsou, jsou prostě něco jako opiát, troška rtěnky nad pusou
00:39:04 a já jim za to zpívám, za ten fakt, že tu jsou.
00:39:26 Že holky krásné jsou, jsou.
00:39:30 -Tam, kde jsem i já.
-Chlapče, snaž se, co to dá.
00:39:36 -Jsou, jsou, tam, kde jsem i já.
-Chlapče, snaž se, co to dá.
00:39:43 Jsou, jsou, vždy tam, kde jsem i já.
00:40:09 Černoch!
00:40:12 -Už tu byl dvakrát!
-Když řeknu Černoch, tak tu bude!
00:40:17 -Zavolej Černocha! -Karle!
00:40:31 -Dobrý večer! -Co ten smutek, Černoch? Tady je dobrá zábava.
00:40:40 -Jsem tu potřetí!
-Neodmlouvej a vyndej ruce z kapes!
00:40:46 Zastrč břicho a vyndej peněženku. Ruce vzhůru, dělejte s ním něco!
00:40:53 -Dělej něco! -Vzpamatuj se!
-Nemáš základy dobrého chování.
00:41:00 -S tím je konec. Budeš tancovat, jak já budu chtít! -Já, tancovat?
00:41:09 -Já nechodil do tanečních a nemám partnerku. -Máte Wimmera!
00:41:15 Nechci Wimmera. Potřebuji partnerku!
00:41:21 -Bez partnerky nejde tancovat.
-Máte Wimmera! -Počkejte!
00:41:27 -Karel má pravdu, Wimmer nemůže dělat partnerku! -Wimmer může!
00:41:34 -Řekl jsem, máte Wimmera.
-Jestli dovolíte! -Vy, nemluvte!
00:41:43 -Partnerka nemůže být Wimmer!
-Máte Wimmera!
00:41:51 Řekl jsem Wimmera. Vy si zvyknete!
00:41:56 Chtěl jsi partnerku, máš Wimmera!
00:42:10 -HRAJE NA DUDY. -Jak to vypadáte? Co to máte na sobě?
00:42:19 Přijel jsem ze Skotska.
00:42:22 -V tom mě chcete učit společenskému tanci? -Proč ne?
00:42:27 Považujete snad tento oblek za nespolečenský?
00:42:32 Pro tuto příležitost je vhodný. Mám vás učit společenskému tanci.
00:42:39 Budu vaše partnerka, a myslím, že dokonce inspirující.
00:42:48 -Budeme tančit. -Se Skoty netančím.
-Se Skotkami jo!
00:42:53 -Dohodněte se.
-Nebo opustíte jeviště.
00:42:57 -To jsou vaše gardedámy?
-Ne, garderobiéři.
00:43:03 -Nenapadat! -Nebo padat!
-Nepadat, tančit!
00:43:08 Karle, než přejdeme k tanci, tak tomu předchází rituál.
00:43:15 Společenské seznámení a vyzvání k tanci. Začneme seznámením.
00:43:21 -Ano, jsem Karel. -Jiří, Jiřina.
00:43:27 Od tohoto okamžiku jsem pro vás žena, jako partnerka, vaše žena.
00:43:34 -To vůbec ne! -Tak děvče.
-To radši žena, ale nějaká divná.
00:43:41 Vžijte se do toho, že jsem pro vás Jiřina! Ne Jiřina, ale Jiřinka!
00:43:49 Líbím se vám. A ne, že jsem zbyla jako poslední na parketu.
00:43:55 Když budete ucukávat, k ničemu nedojde.
00:44:01 -Jste muž! -Nejsem si jistý!
-Seznámili jsme se, Karel, Jiřinka.
00:44:10 Teď si pro mě půjdete k tanci. Já jako sedím.
00:44:21 -Smím prosit? -Cože? -Smím prosit?
00:44:28 -Něžněji, jsem přece dáma. -Aha.
00:44:32 -Smím prosit? -Ano.
00:44:35 -Vy mi nabízíte rámě a už promenádujeme. -Ano.
00:44:44 -A teď konverzace s dámou.
-Dneska je horko, co?
00:44:53 -Je hezky. -Karle, s vámi je mi hezky vždycky.
00:45:00 Já bych vás doprovodil, kdybyste chtěla do foyer, ale je zde hezky.
00:45:11 Jako učitel budu jen ťukat. Jako ženu byste mě na tohle nenalákal.
00:45:21 -Pokračujte! -Já už nic nevím.
-Čím si nakloníte ženu? Lichocením.
00:45:28 Budete opěvovat její půvaby, vzhled, oblečení. Lichoťte mi!
00:45:39 Máte krásnou sukni a hezké podkolenky, kde jste je vzala?
00:45:48 Ty jsem si vzala se sukní.
00:46:02 Chtěl bych, abyste mně jako muž polichotil jako ženě něčím,
00:46:08 čím byste mě jako ženu přimrazil. Ještě jednou se podívejte.
00:46:15 Máte nádherné dudy!
00:46:27 -Teď jste mě přimrazil!
-Jsou to pravé skotské? -Ne, české!
00:46:36 Je to stará mistrovská práce. Už prošly rukama mnoha mistrů.
00:46:43 -Uchopte partnerku k tanci!
-Ano. Ne, to já nebudu!
00:46:51 -To já nemůžu!
-Jako učitel vás musím napomenout.
00:46:56 -Máte před sebou kusanec.
-To nebudu.
00:47:01 -Budete, když chcete! -Ne!
00:47:04 Procházet se, ano, ale objímat se s takovouhle?
00:47:10 To bych si vyprosila. Máte štěstí, že jste to nedořekl.
00:47:16 -Chtěl naznačit. -Tak se nezlobte. Já to tak nemyslel.
00:47:23 Už si začínáte zvykat. Teď uchopte partnerku!
00:47:30 -ZVUK DUD.
-Dejte si ty dudy někam!
00:47:35 Nebudu si je dávat někam. Dám si je sem!
00:47:40 Přesvědčil jsem se, že pro tanec nejste dělaný. Já to postřehl.
00:47:47 Vy jste se přehoupl přes rytmus. Tak argentinské tango.
00:47:52 Tam se nabízí řada póz pro muže i pro ženu. Tam muž láme ženu.
00:48:01 Já vás lámat nebudu, jsem žena. Nakročte a přelomte.
00:48:17 -To bylo! -To s vámi dělat nebudu. Jako žena mám hrdost!
00:48:24 Nabízí se tanec a jeho kroky jsou jednoduché.
00:48:30 -Paso doble! -To neznám!
-Já předvedu!
00:48:34 Levá, nákrok pravou, protočit se na pravé a jste v té pozici.
00:48:41 -Jak ta sukně. -Já to také zkusím!
00:48:46 -Levá, pravá, protočit se. -A stop! To musí být pozice. -Jo, pozice!
00:48:58 Ta levá ruka výš... Ne jako, když objednáváte 3 piva.
00:49:04 To musí být triumfální ruka a zastrčte břicho.
00:49:12 -Zastrčte břicho, říkám!
-Já jsem ho zastrčil.
00:49:17 -To je zastrčené? -Ano! -Dobré je, když se břicho dostane sem!
00:49:24 -Aby to byla španělská nadýchnutá póza. -Teď to držím!
00:49:30 -Tady tu musí být, ne tady!
-Držím to!
00:49:34 Máte zajímavý úkaz. Když zastrčíte břicho, na zádech máte bouli.
00:49:44 -Šlo by to břicho a tu bouli zastrčit k sobě? -Já víc nemůžu!
00:49:51 -Nechci, aby se to tlouklo.
-Já to povolím.
00:49:55 -Tak to pusťte! Je to lepší.
-Uvolnit se! -Hrou! -Co hrou?
00:50:03 Naučím vás to hrou. Takhle to nepůjde. Mám tu taneční karty.
00:50:10 Jsou to stopy, položím je na zem a vy takhle...
00:50:17 Každé dřevo se naučí takhle tančit. Vy půjdete jenom levá, pravá.
00:50:24 -Hrál jste karetní hru? -Trochu.
-Mariáš? -Jo. -Výborně! Sejměte si.
00:50:33 Malá dává, to jsem já. A teď už krokuji.
00:50:38 Základní pozice, flek, re, tuti, boty, kalhoty, Kaiser, Korn, Lábus.
00:50:50 -Co to říkáte? -Blbnu z vás.
-Vezměte stopu. -Raz, dva, tři.
00:50:56 A zpět!
00:51:04 Vy jste to přeskákal jako potok přes kameny.
00:51:11 Myslím si, že je ve vás jedna věc. Vaše spontaneita bude patrně...
00:51:22 Že se vaše...
00:51:36 -Kam jste se to koukal?
-Začínám si zvykat, Jiřinko!
00:51:52 Neblázněte, s tím si nehrajte. Vy, chlapi, jste všichni stejní.
00:52:00 Co si počnete se skotskou holkou? To jste měl prodat v tanci.
00:52:06 -Když jsem vás to učil. Tu vášeň!
-Moment, hudba!
00:52:58 -Viděl jste ten tanec?
-Ten byl, ale dost. Černochu, dost!
00:53:04 -Říkal jste vášeň.
-Jako tanečník jste temperamentní.
00:53:12 Až mě máma takhle uvidí...
00:53:15 Karle, co vás na mně tady nejvíc zaujalo?
00:53:24 -Ty dudy!
-To jsem si mohl myslet.
00:53:34 Moment, haló, počkejte!
00:53:41 Rád bych se zeptal, co vás, na mně, jako na muži zaujalo?
00:53:49 Že jste mně pochválil ty dudy.
00:54:06 -Ale jo, bereme!
-Co je to proti Olince!
00:54:22 PÍSEŇ.
00:54:31 Všímej si mých nejslabších míst,
00:54:38 že spím i nahlas, přibírám dál.
00:54:47 Však spíš se zmijí, jak jsem tě hýčkal,
00:54:54 jen ruku vztáhlas, já tu hned stál.
00:55:02 Pro tebe sháním, tiším tvůj spánek,
00:55:10 poměrně snáším marnivost tvou,
00:55:18 všímej si víc, mých lepších stránek.
00:55:25 Děkovat máš jim, vůbec že jsou.
00:55:33 Všímej si mých, slabůstek mých, že vinou mou
00:55:45 pořád mám prázdnou skříň. Koukej, že nelžu.
00:55:56 Ty mě prý hýčkáš, říkáš to sám.
00:56:04 Rád tě vídám v kostýmku krásném.
00:56:11 Ty máš svůj džbánek, já mám svou skříň.
00:56:19 Tak vnímej víc, jak k sobě pásnem
00:56:26 a horších stránek si všímej míň.
00:56:35 Chyb spoustu máš, ale pro mě žádnou.
00:56:42 -Jen ústa tvá nejlépe mně sládnou.
-Já jsem tvá.
00:56:52 Tak si víc všímej, mě si jen všímej.
00:57:04 -Všímej si víc.
-Dělám to ráda.
00:57:12 -Ruším tvůj spánek.
-Zamkla jsem síň.
00:57:20 -Já mám tě rád.
-Já mám tě ráda.
00:57:27 A horších stránek si všímej míň.
00:57:35 A hlavně si všímej těch druhých, míň.
00:58:03 -Přichází zlatý hřeb večera.
-Něco, co tu ještě nebylo.
00:58:09 -Chvíle, na kterou čeká celý svět.
-Volba královny krásy. Miss Lábus.
00:58:22 Do poslední chvíle probíhal tvrdý, až nelítostný boj uchazeček.
00:58:28 -Takový je boj.
-Tvrdý, čestný, spravedlivý.
00:58:32 O výběru rozhodla naše porota a také všichni zde v sále.
00:58:38 Vítáme naše nejkrásnější kousky.
00:58:42 Iveta, Eva, Jarka, Zuzana, Jana, Milena, Helena, Dana, Matylda,
00:58:49 Alena, Sára, Tamara, Saša, Nataša, Alexandra.
00:59:06 Nastává největší okamžik, vzácná chvíle...
00:59:10 Třetí místo získává s počtem 120 bodů Věra S. ze Šumperka.
00:59:22 Na druhém místě s počtem 125 bodů se umístila Věra H. z Chomutova.
00:59:36 Titul královny krásy, Miss Lábus, získává naše...
00:59:46 Olinka.
00:59:57 -Tak to tedy ne! -Ano!
01:00:07 Přátelé, ještě jednou. Titul královny krásy, Miss Lábus...
01:00:13 Získává... -Huš!
-Tuš! -Už!
01:00:19 Naše Jaruš!
01:00:38 -Zadrž. -Bylo to krásné a srdečné.
-V krásné atmosféře.
01:00:45 Ještě jsme se neloučili. To tady ještě nebylo.
01:00:53 PÍSEŇ.
01:00:59 Tak už jdeme do finále a poslední tóny zní,
01:01:03 to všechno se chystá spousty dní, a najednou jen pár taktů se zpívá.
01:01:13 Až tma nastane v sále a bude tu loučení,
01:01:17 ať nejdeme domů zkroušení, a lepší nálada ať po nás tu zbývá.
01:01:27 Nejlepší písničky zpívali dnes jen umělci známí s hlasem i bez,
01:01:35 a ženy jak sen, líbily se všem. A když jste se chvíli smáli,
01:01:41 tak dali jste kousek chvály i nám.
01:01:46 Tak my už jdeme do finále a za všechno vážně dík,
01:01:51 zas přijdeme a možná i kouzelník, kdo tu byl jednou, příště se vrátí,
01:01:58 s naší partou rozehranou, na shledanou.
01:02:34 Nejlepší písničky zpívali dnes, jen umělci známí s hlasem i bez.
01:02:42 A ženy jak sen, se líbily všem. A když jste se chvíli smáli,
01:02:48 tak dali jste kousek chvály i nám.
01:02:53 Tak my už jdeme do finále a za všechno vážně dík,
01:02:58 zas přijdeme a možná i kouzelník, kdo tu byl jednou, příště se vrátí,
01:03:05 s naší partou rozehranou, na shledanou.
01:03:30 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s. r. o.
Oldřich Kaiser, Jiří Korn a Jiří Lábus uvádějí pořad z oblíbeného zábavného cyklu Možná přijde i kouzelník (1983). Dále účinkují: I. Mládek, V. Špinarová, M. Šimek, V. Prachařová, P. Haničinec, K. Černoch, J. Wimmer a další. Scénář F. Polák. Kamera P. Čepický. Režie Z. Podskalský
