Dokument o německém malíři . ### Scénář a režie Z. Kropáč
00:00:29 Jestliže gotika byla uměním vznícené fantazie,
00:00:33 upínající se k Bohu, renesance se vrací na zem,
00:00:37 hledajíc svůj řád v sebepoznání a vědě.
00:00:43 Člověk se osvobozuje ze středověké spoutanosti
00:00:48 a tíhne k vnitřní i vnější svobodě.
00:00:52 Nová doba zaujímá také nový vztah k přírodě a skutečnosti
00:00:57 a to vede k pokusům, objevům, vynálezům,
00:01:00 a zároveň k novému způsobu myšlení a nazírání.
00:01:09 Především architektura, ale s ní i ostatní výtvarné obory,
00:01:14 usiluje o harmonii postavenou
00:01:17 na pravidelných geometrických tvarech a jejich rytmu.
00:01:21 Krása v novém slohu má být přímo vyjádřitelná číslem
00:01:26 a sestrojitelná kružítkem a pravítkem.
00:02:28 Růžencová slavnost od Albrechta Dürera v Pražské národní galerii.
00:02:33 Tímto obrazem vstupuje v roce 1506 nejen jeho autor,
00:02:39 ale celé německé malířství do renesance.
00:02:48 Stručná data ze slovníku:
00:02:50 Albrecht Dürer, slavný německý malíř a grafik,
00:02:55 se narodil v Norimberku roku 1471.
00:03:00 V jeho díle se sváří gotický spiritualismus
00:03:03 s renesančním racionalismem,
00:03:06 avšak Dürerovi gotické kořeny tkví
00:03:10 v mystickém kacířství pozdní německé předreformační gotiky
00:03:15 a jeho renesance je spojena s představami
00:03:19 o harmonii ve světě i v člověku.
00:03:23 Jsme v Německu na konci 15. století.
00:03:27 Roztříštěná země se otřásá válkami, náboženskými boji,
00:03:31 selskými bouřemi, hladem a nemocemi.
00:03:35 V té době se mladý Dürer učí otcovu zlatnickému řemeslu,
00:03:39 později řezbářství a malířství.
00:03:42 Na tovaryšských cestách poznává malířskou techniku nizozemskou
00:03:47 i italskou renesanci.
00:03:52 V Basileji maluje v roce 1493 vlastní podobiznu tak velkolepě,
00:03:58 že se nechce věřit,
00:04:00 že jsme ještě v okruhu německého umění 15. století.
00:04:10 O rok později se vrací do Německa. Vrhá se do práce.
00:04:15 A v roce, kdy maluje svůj druhý autoportrét,
00:04:19 vydává i prvních 15 dřevorytů své Apokalypsy.
00:04:26 Jenže z Dürerovi Apokalypsy
00:04:29 nepromlouvá umělec poučený italskou renesancí,
00:04:33 obdivovatel Mantiňových fresek a benátských mistrů,
00:04:37 v ilustracích ke knize Zjevení svatého Jana
00:04:41 se chvěje gotická duše plná zbožnosti,
00:04:44 ale i plná odporu proti kléru, plná rebelství.
00:04:49 Děsivé vidiny a představy Evangelistovy
00:04:52 jako by se před Dürerovým vnitřním zrakem proměňovaly ve skutečnost.
00:04:58 Nad pustošeným Německem cválají apokalyptičtí jezdci.
00:05:03 Hlad, válka, mor.
00:05:05 Ohnivý déšť padá na žíznící zemi. Proroci umírají na hranicích.
00:05:12 Strašlivá znamení bičují nebesa.
00:05:17 Svou Apokalypsou dovršil Dürer úsilí minulých pokolení
00:05:22 o umělecký výraz velikého mystéria spravedlnosti boží.
00:05:27 Vytvořil dílo zajišťující mu slávu po všechny časy.
00:05:33 Ale pak to znovu táhne Dürera do Itálie.
00:05:37 Ví už, že je nepřekonatelný rytec, ale chce ještě víc.
00:05:41 V roce 1505 odchází podruhé do Benátek.
00:05:52 Jaký je to rozdíl proti zuboženému Německu?
00:05:56 Slunné, skvěle prosperující Benátky,
00:05:59 velkoměsto, ve kterém se setkává celý svět,
00:06:03 jedno z center italské renesance.
00:06:20 Tady znovu objevuje Dürer svět, který ho netíží,
00:06:24 po kterém už dávno touží, tady objevuje umělecké výboje,
00:06:29 ke kterým, třebas nevědomky, směřuje.
00:06:44 A Benátky přijímají německého malíře s uznáním a pochopením.
00:06:53 6. ledna 1506 píše Dürer svému příteli Pirkheimerovi:
00:06:58 Benátští Němci mi zadali oltářní desku pro kostel sv. Bartoloměje,
00:07:04 který je nedaleko německého obchodního domu,
00:07:08 v němž se konají německé pobožnosti i pohřby.
00:07:12 Obraz má být dokončen do svatodušních svátků
00:07:16 a slibují mi za něj 110 rýnských zlatých.
00:07:20 Dürer se pustil do práce s horečným zaujetím.
00:07:24 Mělo to být dílo zcela mimořádné,
00:07:27 jež by rázem dokázalo, kdo je Dürer,
00:07:31 a utlumilo všechny kritiky a pochyby,
00:07:34 znevažující jeho uměleckou pověst,
00:07:37 proto věnoval studiím k obrazu velikou péči.
00:07:53 Dürerovi bylo jasné, že obraz musí překonat nordickou malost
00:07:58 a vyrůst do italského velikého slohu.
00:08:06 Práce se však rozrůstá a záhy je jasné,
00:08:09 že vymezený čas nepostačí.
00:08:12 Přesto však v září roku 1506 obraz dokončuje a píše Pirkheimerovi:
00:08:21 Umlčel jsem všechny malíře, kteří říkali, že jsem dobrý v rytí,
00:08:27 ale v malbě že neumím zacházet s barvou.
00:08:30 Nyní říkají všichni, že nikdy neviděli krásnějších barev
00:08:35 a není v zemi lepšího obrazu Panny Marie,
00:08:39 neboť všichni umělci jej chválí a říkají,
00:08:43 že neviděli vznešenějšího a líbeznějšího obrazu.
00:08:51 Námětem obrazu je Růžencová slavnost.
00:08:55 Asi od 13. století lze sledovat představu růžence
00:08:59 jako věnce z růží.
00:09:02 Mocného rozkvětu doznal tento mariánský kult hlavně v 15. století
00:09:08 a tehdy byl jeho vznik spojen se jménem sv. Dominika.
00:09:12 Vznikají první růžencová bratrstva, první růžencové oltáře.
00:09:18 Dürerův obraz je jedním z nich.
00:09:22 V podstatě lze nalézt myšlenku obrazu
00:09:25 v některých kompozicích z konce 15. století.
00:09:37 Ovšem od povšechné typičnosti postav starších obrazů
00:09:41 a jejich naivních, často neobratných gest,
00:09:45 je k životní plnosti
00:09:47 a kultivované ušlechtilosti Dürerova obrazu daleká cesta.
00:09:52 Je pozoruhodné už to,
00:09:54 že všechny světské postavy obrazu jsou vzaty ze života.
00:09:59 Ve středu klečí papež Julius II. a císař Maxmilián I.
00:10:04 Za papežem je zobrazen pravděpodobně
00:10:07 patriarcha aquilejský Dominico Grimani,
00:10:11 a patriarcha benátský, Antonio Suriami.
00:10:17 Vpravo za císařem klečí vévoda brunchvický, Erich.
00:10:21 Zástupce německých kupců a tak i objednavatel obrazu,
00:10:26 Bernard Hirschvogel s chotí Barbarou,
00:10:31 stavitel Hieronymus,
00:10:37 a nahoře konečně sám Dürer.
00:10:42 Albrecht Dürer Germanus, Němec, podepisuje se malíř na obraze.
00:10:48 Je v tom jistě kus pýchy nad zdařilým dílem,
00:10:52 kus soutěživosti s Italy.
00:10:56 Cílevědomá snaha umělcova osvojit si italský styl
00:11:00 a důsledně jej uplatnit ve svém benátském obraze
00:11:04 nám usnadňuje poznání základních znaků renesanční kompozice.
00:11:10 Je to například tzv. vrcholová kompozice,
00:11:14 vepsaná do rovnoramenného trojúhelníku,
00:11:18 jehož vrchol je v ose obrazu.
00:11:23 To dává možnost zdůraznit nejdůležitější motiv
00:11:27 hlavní postavy obrazu.
00:11:29 Zde je to Panna Marie s Ježíškem,
00:11:32 císař Maxmilián
00:11:35 a papež.
00:11:37 Kolem hlavních osob jsou ostatní účastníci v symetrickém uspořádání
00:11:43 a s odpovídajícími si akcenty.
00:11:46 Touto symetrickou konstrukcí probíhají však dvě diagonály,
00:11:51 jež kompozici komplikují a zauzlují.
00:11:55 Jedna z nich vede od pláště a rukou císařových
00:12:00 přes Ježíška k sv. Dominiku, který je tak zdůrazněn.
00:12:08 Druhá diagonála vede od hrajícího anděla přes ruce a hlavu císařovu
00:12:14 a hlavu Ericha k Dürerovi.
00:12:22 Ve zdůraznění malířovy osoby je jistě kus sebevědomí,
00:12:27 ale zároveň přitakání renesančnímu názoru,
00:12:31 který kladl umělce na roveň šlechtě a vysokému kléru.
00:12:41 Dürer se v Benátkách naučil dokonale zacházet s barvami.
00:12:47 Přes vážné poškození obrazu v minulých stoletích můžeme vidět,
00:12:53 že pracoval s lehkými průsvitnými lazurami,
00:12:56 takže všechny tóny a odstíny podnes jasně září.
00:13:04 Obraz je zaplněn množstvím postav, snad až přílišným množstvím,
00:13:10 a životních detailů.
00:13:12 Dürerovi však nejde jen o pouhý záznam charakteristických znaků,
00:13:17 ale u každé postavy se snaží o vyjádření
00:13:21 skutečného charakteru z vnitřku,
00:13:23 o podání opravdových osobností v renesančním slova smyslu.
00:13:28 Dürer vášnivě uvěřil renesanci a jejím principům.
00:13:33 Věřil, jak ostatně víme z jeho vlastních slov,
00:13:37 že krásu lze vypočítat.
00:13:40 Avšak přitom si uchovává svou severskou pozdně gotickou epičnost,
00:13:46 dědictví z minula i z tvorby grafických cyklů.
00:13:50 Chce vyprávět,
00:13:52 a v tom se od italských malířů, tíhnoucích spíše k alegorii, liší.
00:13:58 Z celéh obrazu přímo vyzařuje Dürerova touha po harmonii,
00:14:03 po humanismu, jeho snaha povznést německé umění k vrcholu
00:14:08 evropské renesanční tvorby.
00:14:15 V roce 1506 opouští Dürer Itálii.
00:14:18 Za ním zůstávají slunné dny benátských úspěchů a slávy,
00:14:23 skvělých nabídek a svobodného života.
00:14:27 Naposled píše svému příteli Pirkheimerovi z Benátek:
00:14:32 Jak se mi bude stýskat po slunci...
00:14:36 Tady jsem pánem, doma jen příživníkem.
00:14:41 No a přece se vrací do Německa.
00:14:44 Tam patří,
00:14:46 tam musí přinést poselství své představy o humanismu,
00:14:51 který Německu tolik chybí.
00:14:53 Růžencová slavnost zůstává v Itálii
00:14:56 a zůstává tam ještě téměř 100 let po smrti Albrechta Dürera.
00:15:01 Teprve pak, pečlivě zabalená do koberců,
00:15:05 je těžká dřevěná deska nesena silnými muži až do Prahy,
00:15:09 kde na ni netrpělivě čeká sám císař Rudolf II.
00:15:13 Přečkává sice vpád Sasů a drancování Švédů,
00:15:18 ale v inventáři z 18. století
00:15:23 je uvedena jako obraz zcela zničený.
00:15:41 A v roce 1782 u příležitosti dražby obrazů
00:15:46 je Růžencová slavnost vyloučena z hradní sbírky.
00:15:53 V roce 1934 je obraz zakoupen Národní galerií
00:15:58 ze sbírky Strahovského kláštera.
00:16:01 Přesto, že těžce poškozený obraz je jen torzem
00:16:05 původního mistrovského díla,
00:16:08 je po pečlivé restauraci opět skvostem pražské sbírky,
00:16:13 nejvýznamnějším obrazem Dürerovým
00:16:16 i jedním z klíčových děl německého umění.
00:16:20 Albrecht Dürer otevřel svým dílem renesanci dveře do severní Evropy.
00:16:27 A vřadil se tak mezi veliké postavy evropské výtvarné kultury,
00:16:32 které určovaly umění další směr rozvoje.
00:17:34 Řekl-li Dürerův přítel Pirkheimer nad hrobem malíře:
00:17:38 "Co bylo smrtelné na Albrechtu Dürerovi, kryje tento náhrobek,"
00:17:44 řekl to plným právem.
00:17:48 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.