Hudebně zábavný pořad (1987). Účinkují: K. Zich, H. a P. Ulrychovi, T. Duchoňová, F. Řehák, M. Donutil, L. Lakomý a další. Režie J. Vanýsek
00:00:05 HUDBA
00:01:06 Nač ta tajemná nálada?
00:01:09 -Protože právě tady bylo nalezeno pohřebiště.
00:01:12 Dole v údolí při opravě pramene Elektra
00:01:16 byly nalezeny nástroje z doby bronzové.
00:01:19 Taťáno, poslechněte si jména okolních vrchů.
00:01:23 Vrch Jestřábí, za ním hora Obětová.
00:01:27 Tam se prý konaly kultovní obřady starých slovanů.
00:01:31 Představa, že se téhle země
00:01:34 dotýkala noha člověka už před 30 OOO lety,
00:01:38 mě vždycky fascinovala.
00:01:43 -Dobré odpoledne!
00:01:45 Vypadá to, jako bychom si dali dostaveníčko s dobou bronzovou,
00:01:49 ale i tento fakt patří do historie Luhačovic.
00:02:04 -Milion let jsem tady byl než jsem se u tebe zastavil
00:02:09 A nikdy před tím nesměl jsem jít dál
00:02:15 Milion let jsem tady stál
00:02:21 Pouhý fakt, že někdo čeká jde z člověka na člověka
00:02:26 teď mám všechno, co jsem si dřív přál
00:02:32 Milion let jsem tady stál Milion let jsem se tě bál
00:02:44 Neříkej mi lásko, honem Teď mě ber i s milionem
00:02:50 Pro kůry jsem o tvou přízeň stál
00:02:56 Až se sejdem v nenávratnu Buď si jistá, že se zapřu
00:03:02 Do představy, kterou jsem si tady hýčkal
00:03:08 Milion let jsem tady byl Někdy jsem se i pobavil
00:03:14 A byly dny, kdy jsem se nezasmál Milion let jsem tady stál
00:03:25 A neříkej, mi lásko pospěš Najdi něco a tím mě potěš
00:03:32 Může to být i bezvýznamná věc
00:03:37 Kousek smíchu, kousek zlosti Kus tvé stálé přítomnosti
00:03:43 Může to být půlka, čtvrtka a vůbec
00:03:49 Milion tvých váhání, ničemu tu nebrání
00:03:55 Znám tvé chyby a všechny bych je bral
00:04:01 Milion let jsem tady stál
00:04:07 A neříkej mi, že jsem lepší Tebe sotva někdo předčí
00:04:13 Můžem dál svou soukromou hru hrát
00:04:18 Milion roků vychovat Milion roků vychovat
00:04:30 Milion stačí, to mám rád
00:04:39 -Tak na zdraví!
-Připíjet si na zdraví Vincentkou?
00:04:43 -A proč ne?
-No, v lázních je to stylové.
00:04:48 A konec konců plním příkaz režiséra.
00:04:52 -Taťáno, nestěžujte si! Ještě nevíte, že kdysi
00:04:55 byly součástí léčebné kůry taky hladovka a projímadlo.
00:05:00 -Jak vidíte, začínáme naše dostaveníčko přímo u pramene.
00:05:05 Tedy u pramenů, protože ty tady byly odjakživa.
00:05:08 -Pračlověk chodil k pramenům, a tak vznikly pralázně.
00:05:14 Od pradávna pili Slanicu, jak všechny prameny nazývali.
00:05:26 -Takže s léčením zde nezačalo všeznalé 20. století.
00:05:30 Pro svět tyto prameny objevil a vědecky ocejchoval
00:05:34 brněnský doktor a fyzikus Jan Hertl ve spise Tartaro mastiks Moravie.
00:05:41 Byl vydán v roce 1669 ve Vídni.
00:05:45 V překladu to znamená Moravský bič na usazeninu.
00:05:49 Je svérázný název, že? Hned to vysvětlím.
00:05:53 Autor se totiž domnívá,
00:05:55 že z potravin zůstávají v těle různé škodliviny.
00:05:59 A ty je rozhodně potřeba vypudit z těla ven.
00:06:03 A to je možné právě díky léčivým luhačovickým vodám,
00:06:07 neboť ony jsou tím blahodárným bičem Moravy.
00:06:11 -To co lidé znali od pradávna, to fyzikus vědecky zdůvodnil.
00:06:15 A protože je člověk tvor rozumný, všechno co objeví,
00:06:19 musí hned patentovat, zastřešit, oplotit a hlavně pojmenovat.
00:06:23 Tak už to nebyla Slanica, ale pod půvabnými ženskými jmény
00:06:28 Vincentka, Otovka, Aloiska, Amandka, Janovka
00:06:32 začaly luhačovické léčivé prameny bojovat o svou světovost.
00:06:38 -Dobře se to poslouchá,
00:06:41 ale budu vás muset v něčem malinko poopravit.
00:06:45 Za 1. to nešlo zdaleka tak rychle.
00:06:48 A jména pramenů nemají se ženami vůbec nic společného.
00:06:53 Pro vysvětlení vás teď zvu na zámek hraběte Serenyiho,
00:06:57 jehož rodu patřily Luhačovice od roku 1629 do roku 1902.
00:07:03 Dovolte, abych vás pozvala na malé matiné rodu Serenyiů.
00:07:08 Sešli takto po 1. a výhradně na naše přání.
00:07:12 Ve skutečnosti je nikdo takhle pohromadě nikdo neviděl.
00:07:17 -Budou se řešit rodinné spory?
00:07:19 -Z toho by asi vznikl pěkný zmatek. Protože každý z nich
00:07:24 žil v jiné době a dokonce i v jiném století.
00:07:27 Rodově nejstarší je Vincenc Serenyi,
00:07:30 který svým jménem pokřtil nejznámější pramen Vincent.
00:07:35 Po našem Vincentka. Po Janovi nastoupil Alois.
00:07:39 Oba byli vlivnými rakouskými politiky
00:07:42 a zanechali po sobě prameny dnes nazývané Janovka a Aloiska.
00:07:47 Další pramen Ottovka si musí na své pojmenovaní ještě počkat,
00:07:51 až mladý pan Otto trochu povyroste.
00:07:55 -Kdo to sedí u spinetu?
-Kdo nám ještě chybí?
00:07:58 -Janovka, Ottovka, Amandka... Amadeus?
00:08:02 -Kdepak Amadeus! Amand! Amadeus je to, co hraje na spinet.
00:08:08 HUDBA
00:08:12 HUDBA
00:09:42 -Tady u pramene Amandky
00:09:44 bych rodu Serenyiů rád věnoval ještě 1 poznámku.
00:09:48 Luhačovice jim patřily plných 273 let.
00:09:52 Některé prameny pokřtili svými jmény,
00:09:55 ale jejich zájem něco tady vybudovat
00:09:58 a i jejich finanční možnosti byly poněkud omezené.
00:10:03 -Ještě koncem minulého století to byla spíše
00:10:06 malá osada lázeňského charakteru a provinčního rozměru.
00:10:11 Patrně by se tady nic nezměnilo,
00:10:14 kdyby se tady v roce 1898 neobjevil muž,
00:10:18 který měl dostatek vůle a taky fantazie,
00:10:22 aby tady změnil skoro všechno. Doktor František Veselý, lékař,
00:10:27 odborník na léčivé prameny, vynikající organizátor.
00:10:31 Přesně odhadl možnosti tohoto místa
00:10:34 a rozhodl se část Luhačovic od Serenyiho odkoupit.
00:10:38 Peníze ovšem neměl, a tak založil akciovou společnost.
00:10:43 Dal dohromady asi 800 000, ovšem půl milionu stále scházelo.
00:10:47 Obrátil se proto na hraběte Serenyiho s otázkou,
00:10:51 která prodávající stranu poněkud zaskočila.
00:10:55 -Odpusťte mi tu smělost, Vaše exelence,
00:10:59 ale nekoupil byste ještě 500 našich akcií?
00:11:02 -Ale vždyť jsem už 500 koupil. Kdo je 2. největší akcionář?
00:11:08 -Doktor Šimáček z Liberce.
-Kolik má?
00:11:12 -40 akcií.
-Tedy já jich mám mít 1000.
00:11:17 To už jsem si mohl Luhačovice rovnou ponechat.
00:11:22 Proč mám já nakupovat sám od sebe?
00:11:25 Já jsem vám to říkal už loni, že děláte utopii.
00:11:29 -Vaše exelence, uložíte-li peníze do našich akcií,
00:11:33 vyděláte na tom daleko víc, než za tohoto neutěšeného stavu.
00:11:37 Lázně hynou na úbytě a zatěžují zbytečně vás i vaši kapsu.
00:11:41 Jako hlavní akcionář budete mít i hlavní podíl na zisku. Vyděláte!
00:11:46 -A proč o tom nepřesvědčíte své lidi?
00:11:49 -Proč je o tom nepřesvědčím?
00:11:52 Učinit více už není v lidských silách.
00:11:55 Co jsem se jen nerozesílal dopisů,
00:11:58 kolik jsem dal natisknout prospektů, napsal článků do novin.
00:12:02 Já a moji přátelé jsme objeli snad všechny české a moravské lékaře,
00:12:07 u nichž se dalo předpokládat alespoň trochu zájmu.
00:12:11 V Praze přišlo na moji přednášku ve Vladislavově ulici
00:12:15 jen pár mých kolegů.
00:12:17 A ti nejbohatší, samozřejmě, zůstali doma.
00:12:20 Co si budou pálit prsty, ne?
00:12:22 Ostatně, odkdy bere Praha Moravu vážně?
00:12:26 Ani profesor Hodonský, ani profesor Thomayer mi nevěřili.
00:12:30 Naši lidé se dosud velkých myšlenek bojí.
00:12:33 Peníze jsou jim přednější, než vlastenecká víra.
00:12:37 Raději budou předepisovat vodu z Gleichmergu a Emže,
00:12:41 i když má voda luhačovská, dle rozboru,
00:12:44 nejméně tolik léčivých látek.
00:12:47 -Pracující jsou chudí. Do lázní nepřijdou.
00:12:51 A bohatý člověk potřebuje jméno, pane doktore!
00:12:56 -Ale proč by nemohli mít lidé z Moravy své moravské lázně?
00:13:01 Jenže většina českých lékařů se raději vydává za Němce.
00:13:06 To je ta jejich národní hrdost!
00:13:09 -Přece se na ně nebudete zlobit kvůli loajálnosti ke svému císaři?
00:13:14 Žijete v Rakousku-Uhersku, pane doktore!
00:13:17 Ne v nějakém českém státě!
00:13:20 -Promiňte, Vaše exelence! Poněkud jsem se unáhlil.
00:13:23 -Mně se ten váš entuziasmus líbí. Ale chápejte!
00:13:27 Každopádně člověka jako vy lázně potřebují.
00:13:32 I když vaše politické názory jsou poněkud extrémní a nevhodné.
00:13:38 -Vy víte, Vaše exelence, že svou profesí nejsem
00:13:42 ani politik, ani finančník, ale lékař.
00:13:46 A v tom je příčina i cíl veškerého mého konání.
00:13:51 V tom je veškerý smysl celé té záležitosti.
00:13:55 Budu se muset znovu obrátit na své kolegy,
00:13:59 nebo získat další lidi pro tuto věc.
00:14:04 -Mám pro vás lepší návrh, pane doktore!
00:14:08 Koupím od vás těch vašich 500 akcií, ale mám 1 podmínku.
00:14:15 -Pokud bude splnitelná!
00:14:20 -Chci se stát předsedou správní rady.
00:14:23 Doufám, že vás to nijak nepřekvapuje!
00:14:27 Nejvíc platím, tak chci mít talky největší slovo.
00:14:32 Je to logické?
-Ano.
00:14:39 -Takže roku 1902 byla založena
00:14:42 Akciová společnost lázní Luhačovických.
00:14:45 Hrabě Otto Serenyi se stal předsedou správní rady.
00:14:49 Nový pramen, který byl otevřen tady,
00:14:52 v klidné lesní stráni, byl po hraběti nazván Ottovka.
00:14:56 -Nejdůležitější bylo, že 1. ředitelem lázním
00:15:00 se stal doktor Veselý, který se s jasným programem
00:15:04 a neuvěřitelnou energií vrhl do realizace své představy.
00:15:09 Vybudovat tady moderní slovanské lázně.
00:15:12 Nejdříve ze všeho bylo potřeba najít architekta,
00:15:15 který by dovedl vycházet z tradic tohoto kraje
00:15:19 a vybudoval tady svérázné prostředí s moravskou atmosférou.
00:15:23 -A jediným, kdo v té době využíval lidových prvků v architektuře,
00:15:28 byl slovenský architekt žijící v Brně Dušan Jurkovič.
00:15:35 -Je to jen krůpěj Je to jen vláha
00:15:43 Chutná mi dlouhá léta a z pramínků proudy splétá
00:15:54 V zemi ji náhle ztrácí a z nebe se zpátky vrací nevinná
00:16:09 -Vzhůru k pramenům bílým Tam vzhůru ke štítům skal
00:16:19 S úctou k vodě se schýlím Já vím, co čeká ji dál
00:16:30 Neřeknu nic, jen zůstanu stát Nechci ji víru a naději brát
00:16:39 Snad ještě chvíli, zůstane chvíli průzračná, průzračná
00:16:51 Vždyť spěchá dolů, chtěla by dát všem živým všechno, co v sobě má
00:17:00 Křísivou sílu, životu sílu nevinná, nevinná
00:17:11 -Na podzim roku 1901 se vrhl architekt Jurkovič do práce.
00:17:15 Vytvořil nové návrhy přestavby Janova domu a mlýnu Jestřábí.
00:17:22 A už na jaře příští roku se nový Janův dvůr otevíral.
00:17:29 -Jediným výrazným národopisným prvkem této osobité stavby
00:17:34 je vstupní rizalit. Jakýsi výstupek před průčelím
00:17:38 zastřešený samostatnou vyřezávanou lomenicí.
00:17:45 -Obrys stavby oživuje originální schodištní věž.
00:17:49 Jejich dřevěná konstrukce je vyplněna skleněnými cihlami,
00:17:54 které svou barvou vody jakoby připomínaly poslání ústavu.
00:18:04 -Dekorativní stránku zvýrazňovaly secesní motivy.
00:18:08 Například stylizované labutě u vchodu do budovy.
00:18:15 -Nebo rostlinné motivy kolem oken.
00:18:21 -Bylo to tu útulné a přitom účelné. Vedle dřeva a kamene
00:18:26 Jurkovič používal i právě tehdy moderní beton.
00:18:31 -Dalšími jeho stavbami
00:18:33 byl přestavěný mlýn Jestřábí a vila Růžová a také Chaloupka,
00:18:40 kterou obýval a opěvoval Vilém Mrštík.
00:18:48 -Protože se stavělo velice rychle,
00:18:51 uplatnily se rady lehké, dřevěné konstrukce.
00:18:54 Už ale nebyl čas, ani peníze na ozdoby.
00:18:57 Možná díky této okolnosti právě zde dosáhl Jurkovič čistoty svého stylu
00:19:06 -Vysoko ve stráni postavil Jurkovič z podnětu
00:19:10 slovenského lázeňského lékaře doktora Blaha Slováckou búdu.
00:19:14 Tato rozlehlá chalupa
00:19:16 s lomenou střechou, povalovým stropem a dřevěnou pavlačí
00:19:21 byla vlastně parafrází skalických sklepů.
00:19:25 -U stěn byly venkovské lavice.
00:19:28 V rohu starodávná kachlová pec a velice často se tady zpívalo.
00:19:34 -Na vodou studenou stojí bříza bílá
00:19:47 zeleným lístečkem hebký vítr kývá
00:20:01 Kolik nám do zimy ještě slunka zbývá,
00:20:12 ještě slunka zbývá
00:20:22 Do řeky studené pestrý lístek padne
00:20:35 vlny ho ponesou mimo víry zrádné
00:20:48 Dopluje do moře nikdy neuvadne
00:21:00 nikdy neuvadne
00:21:04 -Mezi prvními, kteří pochopili, že Luhačovice jsou naše vlastní lázně,
00:21:10 byli pokrokoví umělci. Například spisovatel Josef Merhaut,
00:21:14 který právě sem situoval děj svého nejznámějšího románu Vranov.
00:21:19 -Nebo bratři Mrštíkové.
00:21:34 -A kdo je ten 3.
-Pavol Orzág Hviezdoslav.
00:21:38 Ale jezdil sem také Svetozár Urban Quanský, Ludmila Podjavornická.
00:21:43 Jejich vlast byla tehdy zaplavena maďarštinou,
00:21:46 ale tady v Luhačovicích se konaly slovenské dny, slovenský jarmok.
00:21:51 Z okolních strání zaznívaly nápěvy slovenských a slováckých písní.
00:21:57 Slovenští vlastenci se zde po 1. setkávají se zástupci české Jednoty
00:22:04 a společně jednají o národnostních otázkách.
00:22:09 -Na pozvání doktora Veselého sem přijíždí významní malíři.
00:22:13 Bratři Úprkové, Otakar Blažíček, a také Antonín Slavíček.
00:22:18 -Byli tu všichni,
00:22:21 kdo se zabývali pevnějšími svazky mezi slovanskými národy.
00:22:25 Například z Ruska sem přijíždí doktor Makovský.
00:22:29 Osobní lékař Lva Nikolajeviče Tolstého.
00:22:33 Nechyběl ani 1 ze zakladatelů
00:22:36 Ruského kroužku v Brně, Leoš Janáček.
00:22:42 -Po 1. po otevření nových lázní se zde objevil 11.8.1903,
00:22:46 kdy v tomto přívětivém údolí hledal úlevu po smrti své dcery Olgy.
00:22:53 Poté následovalo nejméně 24 dalších pobytů.
00:23:02 Odpočíval, spřádal plány, komponoval,
00:23:06 potkával známé a přátele.
00:23:08 I tady si zapisoval do not útržky rozhovorů v místním nářečí.
00:23:14 -Neznělo tady jenom nářečí slovácké a valašské.
00:23:19 Jezdili sem také bohatí sedláci z Hané.
00:23:25 -Tož nevím, do keré vody se mám postit.
00:23:28 -Tak do Vincentky, jak já.
00:23:31 -S tó mně dej pokoj! Moja 1. se menovala Vincka.
00:23:36 -Tak si dé to Johanko!
-Tu nechcu ani vidět.
00:23:40 Šak víš, jak tetka Johanka, výměnkářka, nás sužovala tak,
00:23:44 že by nás byla pohřbila pod hlino. Jo, jo! Kdyby nebyla sama usnula!
00:23:52 -Tož Alojsku?
00:23:55 -Té mám doma. Moja mama je Lojzka. A moja nynější taky.
00:24:00 -Zbévá Amandka.
00:24:03 -Tož to je mó náturu. Já každýmu přejo.
00:24:06 Amandka, to je jak milenka! Tož, dám se do ní!
00:24:14 Pomale, pomale!
00:24:20 -Mezi nejpopulárnější léčebné kůry patřila tzv. vzduchoplavba.
00:24:26 Už v roce 1906 si někteří pacienti
00:24:30 v lese nad Ottovkou našli mítinku otevřenou odpolednímu slunci.
00:24:35 Spojili vzdušné a sluneční lázně s tělocvikem
00:24:40 a podle plaveckých temp provozovaných na suchu,
00:24:44 se o nich začalo hovořit jako o vzduchoplavcích.
00:24:48 -Raz, 2, 3, 4, 5, 6
00:24:54 Raz, 2, raz, 2,
00:24:57 HUDBA
00:27:03 -Lázně se rozrůstaly
00:27:05 a někteří členové správní rady si začali uvědomovat,
00:27:09 že na vinárnách a barech se dá vydělávat víc,
00:27:13 než na léčivých pramenech.
00:27:16 Ale doktor Veselý odmítl takový kompromis.
00:27:19 Dostal se do konfliktu s akciovou společností, kterou sám zakládal.
00:27:24 -Dozorčí rada mu nakonec vyčítala kdejakou investici.
00:27:28 Dokonce i koupi psacího stroje,
00:27:31 zřízení knihovny a zvýšení platů nejchudším zřízencům.
00:27:35 -Jádrem sporu byl fakt, že obchodníci nehleděli
00:27:40 na myšlenku vytvořit tady slovanské lázně s bohatým kulturním zázemím
00:27:44 tak idealisticky, jako doktor Veselý.
00:27:48 Trnem v oku jim byly Jurkovičovy stavby,
00:27:52 které se jim zdály málo světové.
00:27:55 -A tak v říjnu roku 1909 budovatel Luhačovic doktor František Veselý
00:28:02 po 7mi letech horečné činnosti opouští svůj dům, své lázně
00:28:08 i všechny své sny, které tady ještě chtěl uskutečnit.
00:28:31 -Nosím v sobě teplo tvých vůní
00:28:36 Každá je jiná, každou mám jinak ráda
00:28:41 Ze svetru vdechuji tabák tvé dýmky
00:28:46 V očích máš vítr co fouká na horských pláních
00:28:50 a v ústech chuť hořký trávy
00:28:57 Večer, když usínám ti v náručí a prohrábnu prsty tvé vlasy
00:29:02 Ucítím kouře z ohňů, které jsme rozdělávali na našich cestách
00:29:10 Ještě poslední vůně mi zbývá ještě poslední vůně mi zbývá
00:29:15 tu zachytím lehce, když padá z tvých dlaní na mé tělo,
00:29:20 aby se rozbila v akordech našeho snění
00:29:26 Tak to jsi ty, celý i se svým smíchem,
00:29:30 který se podobá zvonům jež někdo ledabyle rozhoupá
00:29:36 ty, když do mě se svými vůněmi pronikáš
00:29:46 -Co by asi říkal doktor František Veselý,
00:29:50 kdyby mohl vidět Luhačovice v roce 1987?
00:29:53 -Myslíte jako lékař, turista nebo pacient?
00:29:56 -Jako člověk tvořivého ducha,
00:29:59 který viděl mnohem dál, než jeho okolí.
00:30:02 -Kdyby věděl, že Luhačovice jsou naše 5. největší lázně,
00:30:06 a že se tady léčí 25 000 pacientů ročně, byl by určitě spokojený.
00:30:11 -A nejen doktor František Veselý, ale všichni,
00:30:14 kteří tady zanechali obrovský kus práce, tomu jistě věřili.
00:30:18 A proto v dnešním Dostaveníčku už naposledy, stylově,
00:30:22 a už nejenom na příkaz režiséra, připíjím na zdraví těm,
00:30:26 kdo tady v Luhačovicích pečují o zdraví všech,
00:30:30 kteří sem s nadějí přijíždějí!
00:30:36 -Přiznávám, že jarní dny mi nesvědčí
00:30:42 přiznávám, že přesto mám je rád
00:30:47 jsou zkrátka bez řečí a to je největší
00:30:53 přiznávám, to se mi líbí
00:30:59 Přiznávám, že každý mi tě závidí přiznávám, že musím se až smát
00:31:10 Všem cizím představám když pravdu o nás znám
00:31:16 přiznávám, to se mi líbí
00:31:22 Já vím, že jsem uměl dřív do očí ti říct
00:31:29 všechno co jsem chtěl teď jsem zapomněl
00:31:35 a neumím to víc přiznávám, to mi teď schází
00:31:45 Přiznávám, že potýkám se s rovnicí s rovnicí, kde neznámou je čas
00:31:56 proč já se vracím tam kde stále míň to znám
00:32:02 mám léto rád, ale v něm tě ztrácím
00:32:07 Já vím, že jsem uměl dřív do očí ti říct
00:32:14 všechno co jsem chtěl teď jsem zapomněl
00:32:22 a neumím to víc přiznávám, to mi teď schází
00:32:37 -Taťáno, už nic nestudujte! Žádné poznámky. Dostaveníčko končí.
00:32:44 -Já vím! Jen jsem si chtěla zapamatovat kousek vyznání.
00:32:48 Jeho autorem je spisovatel František Kožík.
00:32:52 Tak mám tě v paměti ty hebké údolí, kde věk se nadlehčí a nemoc nebolí.
00:33:00 Mé pouti k tobě nejsou nikdy marné.
00:33:08 Skryté titulky: Alena Pelikánová Česká televize, 2011
00:33:13 .
V dalším hudebně zábavném pořadu z archivního cyklu Dostavníčka v… (natáčených v 90. letech minulého století) nás čeká setkání s historii lázeňského města Luhačovice. Filmovou procházku zpříjemní písničkami Karel Zich, Hana a Petr Ulrychovi a skupina Avocado.