Hudebně zábavný pořad (1981). Účinkují: T. Duchoňová, O. Vykypěl, H. Blehárová, P. Bobek, H. Ulrychová a další. Režie V. Hrubín
00:00:13 Srdečně vás vítám u nás v Brně,
00:00:17 kterému patří dnešní Dostaveníčko.
00:00:20 Snad každý z nás má v téhle zemi místo,
00:00:24 které mu napořád přirostlo k srdci.
00:00:28 A tak dovolte, aby dnešní Dostaveníčko
00:00:31 bylo nejen setkání s historií a současností města,
00:00:35 ale tak trochu i upřímným vyznáním.
00:00:57 Neudivuje mě, že hvězdáři objevili planety.
00:01:02 Ale jak se dověděli jejich jména?
00:01:05 Ale co jména planet.
00:01:07 Například jména měst, kde ta se vzala.
00:01:13 To město dole pod věží
00:01:16 má jméno Brno.
00:01:20 A já se budu vyznávat ze své lásky k němu.
00:01:23 Vyzpovídám se ze své záletnosti,
00:01:26 z horoucích vzdechů,
00:01:28 ze svého trápení,
00:01:31 i sladkého smíření.
00:01:33 Moje lásky se odehrávaly tady dole,
00:01:36 v těchto ulicích.
00:01:38 V zeleném loubí,
00:01:40 ve stinných zákoutích,
00:01:42 ve vilových čtvrtích
00:01:43 i v dělnických koloniích.
00:01:47 Ale proč mluvíte stále v minulém čase?
00:01:52 Já jsem totiž stejně starý jako to město dole.
00:01:57 Tady všude se odehrávaly moje lásky.
00:02:00 Na hradě i v podhradí.
00:02:06 Zvlášť pozdní středověk tu byl slavný.
00:02:10 Sídlila tu markrabata z rodu Lucemburků,
00:02:13 město mělo 9 tisíc obyvatel
00:02:17 a stalo se předním městem koruny a říše.
00:02:21 Potom se všechno nějak zkomplikovalo.
00:02:27 V 17. století klesl počet obyvatel na polovinu.
00:02:31 Samá válka, neúspěšné rebelie,
00:02:34 reformace, protireformace,
00:02:36 město zápasilo s kláštery,
00:02:38 se šlechtickými sousedy
00:02:40 a nakonec se hájilo proti Švédům.
00:02:57 Pro katolického císaře proti protestantským Švédům
00:03:00 město statečně uhájil
00:03:02 kalvinista Raduita de Souchese.
00:03:10 A to bylo roku 1645.
00:03:16 Za věrnost císaři se Brno stalo
00:03:18 hlavním městem Moravy.
00:03:22 Tak vidíte. Slíbil jsem vám dostaveníčko
00:03:25 a zatím vám dělám přednášku. Tak dost.
00:03:27 Opustíme půdu archivní vědecké exaktnosti
00:03:30 a prosím, pojďte se mnou,
00:03:33 není to daleko.
00:03:34 Zavedu vás na místo, které proslavilo Brno.
00:03:40 Až do roku 1805
00:03:42 vysívala zde v průjezdu
00:03:44 ozdobně psaná pergamenová listina,
00:03:46 ta se ztratila v napoleonských válkách,
00:03:50 která dosvědčovala,
00:03:51 jak byl tento drak zabit
00:03:53 roku 1006 v Trutnově
00:03:55 hrdinským rytířem Albrechtem Trautenbergem.
00:04:00 Kníže Břetislav vydal v Brně Trutnovským privilegium,
00:04:04 že draka mohou mít ve své pečeti.
00:04:07 A Trutnovští v roce 1612
00:04:10 ho přivezli císaři Matyášovi do Brna,
00:04:12 kde zůstal výměnou za zvony,
00:04:15 jež Brněnští přenechali Trutnovským.
00:04:19 Ale brněnský redaktor Josef Jurenda
00:04:21 uveřejnil v lednu 1814 článek,
00:04:25 ve kterém dokazuje,
00:04:27 že všechny pověsti o brněnském drakovi jsou liché.
00:04:30 Že si ho dvakrát důkladně prohlédl,
00:04:33 změřil ho a přesvědčil se,
00:04:35 že nemá ani žádných křídel.
00:04:38 Že je to krokodýl,
00:04:39 jehož vlastí mohl býti jen Egypt,
00:04:42 teplý kraj obojživelníků,
00:04:44 nikoliv studené skály krkonošské.
00:04:50 Jako každý drak, i tento požíral panny.
00:04:52 Ovšem převážně trutnovské,
00:04:54 na brněnské se nedostalo.
00:04:57 Tady někde v těchto místech
00:04:59 jsem zažil královskou lásku.
00:05:01 Teda královskou a záletnou.
00:05:05 Důvěrně vám prozradím,
00:05:07 že ona byla manželkou
00:05:09 bohatého kupce a rychtáře
00:05:11 a já jako král jsem býval častým hostem v jejich domě.
00:05:15 Tedy jako král Václav II.
00:05:33 A nebyl jste jen tak někdo.
00:05:35 Dal jste českému království jednotnou měnu,
00:05:38 jejímž základem byly dobré stříbrné groše.
00:05:42 Platilo se jimi po celé Evropě.
00:05:44 A vidíte. Dante Alighieri vás přesto situoval do očistce,
00:05:49 vychvaluje přitom tatínka Přemysla Otakara.
00:05:54 "Sluj Otakar a lepší byl, jsa dítě,
00:05:58 než Václav.
00:06:00 Jeho syn jest zde s dlouhou bradou,
00:06:02 jenž lenosti a zvůli padá v sítě."
00:06:07 Tedy lenivý jsem nebyl.
00:06:09 Ale to víte. od 7 let ve vězení na Bezdězi,
00:06:12 neuměl jsem moc číst a psát
00:06:14 a dožil jsem se jen 34 let.
00:06:17 Takže jsem chtěl užít života.
00:06:20 Ale tu zdejší krásnou paní
00:06:23 jsem doopravdy miloval.
00:06:24 A dost jsem se pro ni docela nekrálovsky trápil.
00:06:28 Jen si představte, že já,
00:06:30 napůl negramotný král,
00:06:31 jsem pro ni složil i verše.
00:06:37 "Ty ženo něžná, sladká,
00:06:40 vždycky žádoucí.
00:06:43 Útěcho, již mám k radosti.
00:06:45 Tvé tělo krásné, milé,
00:06:48 ať nenechá mě prahnout v tužbě horoucí.
00:06:52 A vzdychat marně starostí.
00:07:01 Odvál z mých cest
00:07:02 Písek i prach
00:07:05 Žaloval vzduchem
00:07:08 Slovíčka lásky
00:07:13 Šeptal Chutnáš po olivách
00:07:17 Odehnal chmury
00:07:20 I první vrásky
00:07:24 Klenbou noci
00:07:26 Proplul jak král
00:07:30 Pak s ním znovu začínal
00:07:32 Větrný den
00:07:36 A ráno vítr z cesty ho svál
00:07:41 A mně se rozplynul
00:07:45 Jediný sen
00:07:47 O tom, jak zaříkám
00:07:50 Do větru touhy
00:07:53 O tom, jak zaříkám
00:07:56 Do větru lež
00:07:59 O tom jak den
00:08:02 Je najednou dlouhý
00:08:05 Vítr tě přivál
00:08:08 Vítr tě přivál
00:08:12 A tak si běž
00:08:20 Na cestě mé
00:08:21 Ulpívá prach
00:08:24 Vládne tu bezvětří
00:08:27 A já mám strach
00:08:32 Vím, že vítr odešel
00:08:34 Na věky spát
00:08:36 A mě jen naučil
00:08:39 Svou píseň hrát
00:08:43 O tom, jak zaříkám
00:08:47 Do větru touhy
00:08:50 O tom, jak zaříkám
00:08:52 Do větru lež
00:08:56 O tom jak den
00:08:58 Je najednou dlouhý
00:09:02 Vítr tě přivál
00:09:05 Vítr tě přivál
00:09:09 A tak si běž
00:09:29 Vítr tě přivál
00:09:32 Vítr tě přivál
00:09:35 A tak si běž
00:09:51 Král si nedal pokoj.
00:09:53 Brno bylo jednou ze zastávek
00:09:55 na jeho četných poutích.
00:09:57 V roce 1301 za ním přijelo uherské poselstvo
00:10:00 a nabídlo mu uherskou korunu.
00:10:03 A když pak k tomu přidal i polskou,
00:10:05 Brno se stalo druhým sídelním městem
00:10:09 kulturně i hmotně povzneseným.
00:10:25 Pevnostní hrad Špilberk
00:10:27 sloužil kdysi za monarchie
00:10:29 jako nepříliš útulná instituce
00:10:31 pro různé horké hlavy.
00:10:34 Ale taky pro uherské jakobíny,
00:10:36 italské karbonáře
00:10:39 a polské povstalce z roku 1847.
00:10:48 Byl jsem jedním z prominentních vězňů té doby.
00:10:52 Byl jsem baronem Trenckem.
00:10:54 Psal se rok 1746.
00:11:11 A za co vás vlastně věznili?
00:11:15 Byl jsem bohatý, rozmařilý
00:11:17 a hlavně horká hlava.
00:11:20 Věznili mě za políček polnímu maršálovi,
00:11:24 který jsem mu dal před soudem.
00:11:27 Já jsem tehdy zodpovídal
00:11:29 za své válečníky. Pandury.
00:11:31 Když císařovna, to je právě ta zhrzená láska,
00:11:36 válčila s Prušáky, s Friedrichem II.,
00:11:39 já jsem na vlastní náklad postavil pluk pandurů,
00:11:43 kteří se vždy nechovali v rukavičkách.
00:11:46 Ale co chcete. Válka je válka.
00:11:49 Mluvilo se tehdy hodně o císařské lásce a nelásce,
00:11:53 lépe řečeno o císařovnině lásce.
00:11:57 Její Milost Marie Terezie
00:11:59 prý navštívila doživotně odsouzeného Trencka
00:12:02 v roce 1748 v jeho cele.
00:12:07 A o čem jste si povídali?
00:12:10 Jazykové problémy jsme neměli.
00:12:12 Jako baron Trenck jsem znal 7 řečí.
00:12:16 HUDBA
00:13:01 Jak ráda jdu přes tvůj práh
00:13:05 Čas hlídám
00:13:12 Kdo strádá
00:13:15 Ten sbírá i po špitkách
00:13:19 Snů střípky
00:13:22 Tak proč nevěříš
00:13:26 A zanecháš mi židli prázdnou
00:13:29 A vůni kolínské
00:13:32 Já vím
00:13:33 Pláč v záclonách
00:13:35 V něm kytky vadnou
00:13:37 A samotu jak těžký klín
00:13:41 Prášky pro spaní
00:13:44 Dlouhé čekání
00:13:48 Přijď a do dlaní
00:13:52 Si vezmi moje ústa
00:14:10 Jak ráda tě spoutávám
00:14:14 Svou touhou
00:14:21 Pak záda
00:14:24 Když odcházíš
00:14:26 Vídávám
00:14:28 A zpátky
00:14:31 Se neotočíš
00:14:35 Jen prázdný pokoj
00:14:37 Lůžko zívá
00:14:39 Čaj v šálku zlátne každý den
00:14:42 Pár zubů na hřebínku zbývá
00:14:46 A samota je padlý kmen
00:14:50 Prášky pro spaní
00:14:54 Dlouhé čekání
00:14:57 Přijď a do dlaní
00:15:01 Si vezmi moje ústa
00:15:05 Nechci čekání
00:15:08 Bílá svítání
00:15:12 Přijď a do dlaní
00:15:15 Si vezmi moje ústa
00:15:50 FANFÁRA
00:15:58 BUBNY
00:16:09 Inter arma silent Musae,
00:16:11 říkají latiníci.
00:16:13 Ale nemají tak docela pravdu.
00:16:15 Nemlčely ani múzy,
00:16:17 natož láska aby nekvetla.
00:16:19 Kvetla i za napoleonských válek.
00:16:22 Druhého prosince roku 1805
00:16:25 mohli i v Brně pozorovat výstřely
00:16:28 ze slavkovské bitvy.
00:16:32 Francouzi ovšem byli v Brně už od 19. listopadu.
00:16:36 Dvanáct tisíc mužů vedl Napoleonův velitel jízdy
00:16:39 princ Milan.
00:16:41 A pro potřeby Napoleonova vojska
00:16:44 bylo na městských jatkách na Zelném trhu
00:16:47 poraženo 3 tisíce koní,
00:16:50 4 tisíce kusů hovězího dobytka
00:16:54 a 6 tisíc ovcí.
00:16:56 To ale nebylo nic proti samotné slavkovské bitvě.
00:17:00 Co tam bylo poraženo lidí a koní.
00:17:04 Nikoliv ovšem císařové.
00:17:07 Ti se pak mezi sebou samozřejmě domluvili.
00:17:11 Kolik padlo v bitvě nás řadových,
00:17:13 to vám neřeknu.
00:17:15 Raněných a zajatých bylo tolik,
00:17:18 že zaplnili všechny nemocnice v Brně,
00:17:21 kláštery, divadla, jízdárnu,
00:17:25 všechny veřejné budovy,
00:17:27 ba dokonce i kostely.
00:17:29 Lidé už jsou takoví.
00:17:31 Jeden den umírají,
00:17:33 druhý den tančí.
00:17:35 Gaskoňská krev smíšená s domácími odrůdami
00:17:38 pálavského rudého, udělala své.
00:17:42 Tady se po bitvě taky hned tančilo.
00:17:45 My, galští kohouti, jsme to tehdy pořádně roztočili.
00:17:50 V roce 1809
00:17:53 byl Napoleon v Brně podruhé.
00:17:55 Ubytoval se v budově místodržitelství,
00:17:59 prohlédl si městské hradby a pevnost Špilberk
00:18:03 a nařídil, aby se opevnění Špilberku
00:18:06 začalo bourat.
00:18:10 Z Brna odjel 18. září.
00:18:12 A 28. října se hradby Špilberku
00:18:16 bourat začaly.
00:18:18 Tak vidíte.
00:18:19 Světská sláva, polní tráva.
00:18:23 A tráva začala růst i na místech,
00:18:25 kde bylo opevnění.
00:18:42 Včera byl vítěz
00:18:43 Dneska závod vzdává
00:18:45 A tráva voní klidně dál
00:18:49 Když s léty zmizí
00:18:51 Všechen lesk a sláva
00:18:53 Tak tráva voní klidně dál
00:18:57 Projdi se trávou polední
00:18:59 Slyšíš, jak šumí
00:19:05 Příběhy slávy odkvetlé
00:19:07 Vyprávět umí
00:19:11 To není málo Podívej
00:19:13 Jak vybělí blůzku režnou
00:19:16 A nezradí chvíli něžnou
00:19:20 Jak zvedá i tíhu sněžnou
00:19:23 Podívej
00:19:39 Zbývá ti druhý dech
00:19:41 Když první slábne
00:19:43 Vždyť tráva voní klidně dál
00:19:47 Znám cesty bez vavřínů
00:19:49 Stejně vábné
00:19:51 Teď tráva voní klidně dál
00:19:54 Neboj se chvíle návratů
00:19:57 Tam, kde tě znají
00:20:00 Jen tak bez pozlátek
00:20:02 Kde slova ryzích dukátů
00:20:05 V srdci ti hrají
00:20:08 Tak vejdi do mých vrátek dál
00:20:10 Zkus vybělit blůzku režnou
00:20:14 A nezradit chvíli něžnou
00:20:18 A v zápase s tíhou sněžnou
00:20:21 Nevzdávej
00:20:44 Napoleonské války skončily,
00:20:46 zmizely hradby a opevnění,
00:20:48 začal věk páry
00:20:50 a železných ořů.
00:20:54 Lásek ze železa a z litiny.
00:20:58 První vlak přijel do Brna z Vídně
00:21:01 sedmého července roku 1839.
00:21:05 Přijížděl po dlouhém zděném viaduktu,
00:21:09 který se táhl od řeky Svratky až k nádraží.
00:21:14 Ten parní stroj táhl za sebou
00:21:16 7 osobních vozů.
00:21:19 A za ním pak přijely ještě další 3 vlaky,
00:21:22 takže tedy přijelo do Brna z Vídně
00:21:24 přes 800 lidí.
00:21:26 Ten první vlak ovšem způsobil také
00:21:30 první železniční neštěstí na Moravě.
00:21:34 Když s vídeňskými hosty projížděl Vranovicemi,
00:21:37 tak narazila lokomotiva Gigant
00:21:40 na vlak, který jel před ním.
00:21:42 Dva poslední vozy vlaku
00:21:45 byly rozbity a mnoho osob bylo zraněno,
00:21:49 ovšem naštěstí nikdo smrtelně.
00:21:53 Lásky zraňují
00:21:55 a zřejmě ani ta železná není výjimkou.
00:22:06 Tak slyšte
00:22:11 Je to dávno Říkám vám
00:22:17 Pěkná řádka roků
00:22:18 Co první vláček začal jezdit K nám
00:22:22 Jak sýček houkal
00:22:23 Měl málo páry
00:22:24 Líný býval
00:22:26 Jezdil stále stejnou tratí
00:22:28 Tempem hlemýždím
00:22:30 Houkal tmou
00:22:31 Jak blýskavý proud
00:22:33 Jisker svítil jak troud
00:22:35 Nad hlavou mou
00:22:37 A vábil mě září svou
00:22:41 Poslyšte, jak houkají
00:22:53 Táta vozil vláčkem lidi
00:22:55 Z města tam i zpět
00:22:57 Já to dílo po něm zdědil
00:22:59 Před ním jezdil děd
00:23:00 Tak slyšte
00:23:08 Ten vlak měl pouze jeden vagón
00:23:11 A v něm pár míst
00:23:12 A každý, kdo jel Si chránil sluch
00:23:14 Když skřípal píst
00:23:16 S námi třás
00:23:18 Už vzal střechu ďas
00:23:20 A oknem prázdný
00:23:21 Do tváří štípal mráz
00:23:32 Tak slyšte
00:23:37 Je to dávno Říkám vám
00:23:44 Co první vláček Začal jezdit k nám
00:23:48 Jak sýček houkal
00:23:49 Měl málo páry
00:23:51 Líný býval
00:23:52 Jezdil stále stejnou tratí
00:23:54 Tempem hlemýždím
00:23:56 Houkal tmou
00:23:57 Jak blýskavý proud
00:23:59 Jisker svítil jak troud
00:24:01 Nad hlavou mou
00:24:03 A vábil mě září svou
00:24:20 Táta vozil vláčkem lidi
00:24:22 Z města tam i zpět
00:24:23 Já to dílo po něm zdědil
00:24:25 Před ním jezdil děd
00:24:27 Tak slyšte
00:24:35 Kdo má rád vtip a humor
00:24:36 Ať nastoupí si hned
00:24:39 Ve vlaku přijde na své Táta, vnuk i děd
00:24:42 Já vozím rád
00:24:44 Ty, co chtějí se smát
00:24:46 A nejsou skoupí
00:24:47 Se smíchem boule brát
00:25:16 Teď si posuneme hodinky o 100 let dopředu
00:25:18 a je tu rok 1928.
00:25:21 Pro Brno zvlášť významný.
00:25:24 V tomto roce si dali v dnešním areálu
00:25:26 brněnských veletrhů a výstav
00:25:28 dostaveníčko nejlepší českoslovenští architekti.
00:25:33 Svoje setkání nazvali
00:25:34 Výstava soudobé kultury.
00:25:36 A to se poprvé otevřely brány brněnského výstaviště.
00:25:41 To si pamatuju velmi dobře.
00:25:43 To byla tehdy senzace.
00:25:45 To, co dnes vypadá jako samozřejmost,
00:25:48 bylo v roce 1923, kdy projekty vznikaly,
00:25:52 takovým zajímavým
00:25:54 výtvarným a konstrukčním pokusem.
00:25:57 Toto je obchodní průmyslový palác.
00:26:00 Dnes pavilón A.
00:26:01 Od architekta Josefa Kalouse.
00:26:04 Bohuslav Fuks je autorem Pavilonu města Brna.
00:26:09 Pavel Janák A Josef Gočar
00:26:12 byli autory pavilonu umělecko-průmyslové školy.
00:26:17 Pokud jsme se zastavili u roku 1928,
00:26:20 neměli bychom opomenout ještě jedno významné setkání.
00:26:24 Byla to vlastně náhodná konfrontace
00:26:26 tvůrčích schopností architektů.
00:26:30 V tomto roce byla v brněnské čtvrti Černá Pole
00:26:33 dokončena stavba rodinné vily Tugendhat.
00:26:36 To by samo o sobě nebylo tak zajímavé,
00:26:39 kdyby autorem projektu nebyl světoznámý architekt
00:26:42 Miese van der Rohe,
00:26:45 který byl stavbě osobně přítomen.
00:26:48 To byl ovšem výjimečný projekt.
00:26:51 Se zajímavými konstrukčními detaily.
00:26:54 Na tehdejší dobu dokonalá klimatizace,
00:26:57 elektrické ovládání oken,
00:26:59 výtah ze sklepa až do kuchyně
00:27:02 a vnitřní prostor byl členěn
00:27:04 onyxovou stěnou.
00:27:07 Ostatně i cena byla úžasná.
00:27:09 Pět miliónů korun tehdejší měny.
00:27:13 Ale mám takový pocit, že jsme zapomněli
00:27:16 na vaše lásky.
00:27:18 Přišla 30. léta, krize
00:27:20 a většina lásek se pro mě stala nedostupná.
00:27:24 Já jsem nebyl majitelem vily.
00:27:26 Já jsem byl rád, že mám střechu nad hlavou.
00:27:29 Nádherná krásko
00:27:30 Jsi jako sen
00:27:32 Jak bludička záříš
00:27:34 A pak přijde den
00:27:36 A najednou zdá se
00:27:39 A znovu a zas
00:27:41 Že na té tvé kráse
00:27:43 Je tu a tam kaz
00:27:45 Jsi jako vůně
00:27:47 Jsi jako dým
00:27:49 Když vidím tě zdálky
00:27:51 Když o tobě sním
00:27:53 A když jdu blíže
00:27:55 Je kouzlo to tam
00:27:57 A znovu si říkám
00:27:59 Jak málo tě znám
00:28:02 Z plakátů shlížíš
00:28:04 Na všední svět
00:28:06 Žiješ pár týdnů
00:28:08 Pak taješ jak led
00:28:10 Je mi tě líto
00:28:12 Tvá krása je klec
00:28:14 Jsi půvabný šperk
00:28:16 Malá, zbytečná věc
00:28:19 Nádherná krásko
00:28:21 Tak vrať se a křič
00:28:23 Vždyť nejlepší léta
00:28:25 Jsou za chvíli pryč
00:28:27 Já vím Je to smůla
00:28:29 A byl bych moc rád
00:28:31 Kdybych věděl Co říct
00:28:33 Jakou radu ti dát
00:28:35 Nádherná krásko
00:28:37 Jsi jako sen
00:28:40 Jak bludička záříš
00:28:42 A pak přijde den
00:28:44 A najednou zdá se
00:28:46 A znovu a zas
00:28:48 Že na té tvé kráse
00:28:50 Je tu a tam kaz
00:28:52 Z plakátů shlížíš
00:28:54 Na všední svět
00:28:56 Žiješ pár týdnů
00:28:58 Pak taješ jak led
00:29:01 Je mi tě líto
00:29:03 Tvá krása je klec
00:29:05 Jsi půvabný šperk
00:29:06 Malá, zbytečná věc
00:29:09 Jsi půvabný šperk
00:29:11 Malá, zbytečná věc
00:29:25 Našli je daleko, a přece blízko dědiny.
00:29:29 Touha vedle úzkosti tam s nimi spočinula.
00:29:32 Ó, země, byli tví
00:29:34 a mrtví leželi tam ve kvítí
00:29:37 jak ženy v šatech.
00:29:39 Až přišel déšť a podal jim vodu
00:29:43 skrze květiny.
00:29:48 Protože láska je život
00:29:50 a válka je smrt,
00:29:52 budu si pamatovat datum
00:29:54 26. duben 1945.
00:29:59 Víte, ona není důležitá
00:30:01 ani láska první, ani druhá, ani třetí,
00:30:04 ani ta nejhezčí,
00:30:07 ba ani ta nejdelší.
00:30:09 Důležitá je ta,
00:30:12 kterou právě prožíváme.
00:30:30 Měj mě rád
00:30:44 Dnes ještě měj mě rád
00:30:47 Obejmi mě dnes a teď
00:30:50 A měj mě rád
00:30:52 Nemusíš se zítřka bát
00:30:54 A měj mě rád
00:30:56 Dnešek je má odpověď
00:30:58 Jen měj mě rád
00:31:00 Co zítra z lásky mám
00:31:04 Kdo ví Zdali bude tady
00:31:06 Zítřek sám
00:31:08 Dnes mě máš v náručí
00:31:12 Zítra byl bys možná sám
00:31:14 A nejchudší
00:31:16 Dnes ještě měj mě rád
00:31:19 Dnes a teď a možná zase
00:31:22 Měj mě rád
00:31:24 Dřív než láska zmizí v čase
00:31:26 Měj mě rád
00:31:27 Než se sama sebe začnu bát
00:31:45 Měj mě rád
00:32:00 Dnes ještě měj mě rád
00:32:04 Obejmi mě dnes a teď
00:32:06 A měj mě rád
00:32:07 Nemusíš se zítřka bát
00:32:10 A měj mě rád
00:32:12 Dnešek je má odpověď
00:32:14 Jen měj mě rád
00:32:16 Kdo ví Co zítřek dá
00:32:19 Možná přijde s chladným ránem
00:32:22 Chvíle zlá
00:32:24 A sama láska ví
00:32:27 Že ji ztratí
00:32:29 Kdo je příliš váhavý
00:32:32 Dnes ještě měj mě rád
00:32:35 Dnes a teď a možná zase
00:32:37 Měj mě rád
00:32:40 Dřív než láska zmizí v čase
00:32:42 Měj mě rád
00:32:43 Než se sama sebe začnu bát
00:33:10 Lásky přicházely a odcházely,
00:33:13 ale město mi zůstalo.
00:33:16 Jako člověk milující, jsem i člověkem přejícím.
00:33:20 Za ta staletí dobře vím,
00:33:22 že láska je především tvůrčí hybnou silou.
00:33:25 Bez ní by nebylo ani radosti,
00:33:28 ani naděje, ani optimismu.
00:33:31 A proto ti město přeju,
00:33:33 aby lidé, kteří bydlí ve tvých zdech,
00:33:37 chodí po tvých ulicích a parcích,
00:33:39 pracují ve tvých továrnách a kancelářích,
00:33:43 tě měli stejně rádi jako já.
00:33:48 A aby tu lásku uměli dokázat
00:33:51 nejen slovy.
00:33:53 Aby jsi zůstalo, město naše,
00:33:55 stále zamilovánihodné.
00:33:59 Skryté titulky: B. Červinková Česká televize 2011
00:34:04 .
V 90. letech minulého století vznikal v tehdejší Československé televizi celostátní cyklus zábavných pořadů Dostaveníčka v … Filmové zastavení v městě Brně pojali tvůrci jako procházku staletími.