O skrytých symbolech v pravoslavném malířství. ### Režie A. Lowák
00:00:51 Kdo z vás vstoupil do pravoslavného chrámu byl asi zaujat stěnou,
00:00:56 která odděluje místo oltáře od vlastní chrámové prostory.
00:01:01 Jmenuje se ikonostas. Stěna pro ikony.
00:01:20 A samotné ikony?
00:01:23 Možná mnohého zaskočí výlučností. Zvláštností výtvarného pojetí.
00:01:29 Jsou jiné.
00:01:31 Těžko srovnatelné s tím, co nás středoevropany
00:01:34 po generace ve výtvarném umění obklopuje.
00:01:49 Ikona se nemaluje. Ikona se píše.
00:01:53 Ikona je textem, vyjádřeným výtvarnými prostředky.
00:01:57 Tak tvůrci chápali její poslání.
00:02:01 Byla zdrojem poučení pro první křesťany,
00:02:04 kteří povětšinou neuměli psát ani číst.
00:02:26 Jeden ruský filosof kdysi napsal: Ikona je teologie v barvách.
00:02:31 Tak ji tedy chápejme i my.
00:02:38 V centru ikonostasu,
00:02:41 nad carskými vraty, královským vchodem,
00:02:43 bývá obyčejně ikona Poslední večeře Páně.
00:02:47 Nebo ikona Krista Spasitele, Syna Božího.
00:02:50 Žehná každému, kdo k němu přichází.
00:02:54 Dívá s pronikavým pohledem.
00:02:57 Míří do nejhlubších koutů našeho srdce.
00:03:01 Ukazuje nám evangelium. Zvěst o spáse člověka.
00:03:08 Postava není zasazena do realisticky pojaté krajiny,
00:03:11 ale je umístěna před jednobarevným pozadím.
00:03:14 Velmi často zlatým.
00:03:17 Tím je vytržena z pozemského prostředí.
00:03:20 Ukazuje realitu jiného světa. Světa nebeského.
00:03:30 Když se zahledíme do jeho tváře a očí,
00:03:33 jako bychom nahlíželi do jeho nitra.
00:03:36 Spatřujeme to, co vyjádřil slovy:
00:03:40 "Tak dlouho jsem s vámi, Filipe.
00:03:43 A ty nevíš, kdo vidí mne, tak vidí i Otce?"
00:03:57 Další dvě neméně významné ikony jsou umístěny po stranách
00:04:01 ikony Kristovy.
00:04:03 Po Ježíšové pravé ruce je jeho matka
00:04:06 Bohorodička Marie.
00:04:08 Na druhé straně svatý Jan Křtitel.
00:04:12 Oba se obracejí ke Kristu s gestem prosby za spásu světa.
00:04:17 Oba zastupují lidský rod.
00:04:35 Kdo možná slyší poprvé slovo ikona,
00:04:37 vybaví se mu v mysli právě tento obraz.
00:04:40 Řekne si Madona.
00:04:42 Pravoslavná ikona není portrét Madony nebo Panny Marie ve smyslu,
00:04:49 který známe ze západní náboženské malby.
00:04:53 Výraz Mariiny tváře vyjadřuje hlubokou lásku, něhu a vážnost.
00:05:01 Na loktech přináší svého syna. Dívá se na nás. Ne na dítě.
00:05:10 Kristus je zde zpodoben jako dítě.
00:05:15 Když se bedlivě zahledíme do jeho tváře, vidíme,
00:05:18 že je to už dospělý člověk.
00:05:21 Vyzařuje z něho obdobná vážnost jako z obličeje jeho matky.
00:05:38 Všimněme si, že na každé ikoně jsou v horních rozích písmena.
00:05:42 Jsou to zkratky jmen zobrazených svatých.
00:05:46 Pravoslavná ikona bez těchto označení je ikonou nepravou,
00:05:51 neautentickou.
00:06:26 Kromě hlavních ikon objeví pozorný divák v pravoslavném chrámu ikony,
00:06:30 které vyjadřují děj.
00:06:33 Buď biblický, nebo děje, které známe z církevní tradice.
00:06:38 Říká se jim ikony svátků.
00:06:41 Zpravidla jich bývá 12 jako hlavních svátků.
00:07:09 Narození Krista.
00:07:11 Ikony obyčejně zpodobují více výjevů současně.
00:07:16 Pro vnímání středověkého člověka to bylo zcela běžné.
00:07:19 To hlavní je zdůrazněno velikostí postav.
00:07:23 To podružné pak postavami menšími
00:07:27 a jejich umístěním po stranách obrazu.
00:08:05 Nebo zde.
00:08:06 Výjev zesnutí přesvaté Bohorodice.
00:08:09 Kolem lože Panny Marie jsou shromážděni apoštolové.
00:08:13 Kristus přijímá duši své zemřelé matky.
00:08:35 Duše je zmenšeninou jejího těla.
00:08:59 Okolní prostředí je lakonické.
00:09:02 Leč i jeho nejmenší detaily mají určitý význam.
00:09:06 Dva či tři domy symbolizují město. Dva či tři stromy je znak lesa.
00:09:12 Pahorky znamenají duchovní vzestup.
00:09:30 Prostředků ke znázornění krajiny se používá velmi střídmě.
00:09:35 Vše na ikoně soustřeďuje pozornost diváka na hlavní téma.
00:09:40 Ikona nám neukazuje skutečnost pozemskou, ale nebeskou.
00:09:45 Napomáhá tomu i tak zvaná obrácená perspektiva,
00:09:49 kdy se rozměry nezmenšují směrem dozadu,
00:09:52 naopak se zmenšují směrem dopředu.
00:09:56 Divák je vtahován dovnitř ikony. Stává se součástí děje.
00:10:02 Ikona se otevírá a přijímá nás.
00:10:19 Ikona je plošná. Její prostor nemá hloubku.
00:10:23 Postavy jsou jako bez tíže.
00:10:26 Oblečené do širokých a jednobarevných oděvů,
00:10:29 rozčleněných pouze jemnými záhyby. Beze zbytku skrývají tělo.
00:10:55 Tváře jsou vznešené, jemné a tiché.
00:11:00 Ikona není zaměřena na portrétovost.
00:11:03 Rysy jednotlivých postav jsou si navzájem velmi podobné.
00:11:14 Linie kresby je měkká, plavná, kaligraficky přesná i monumentální.
00:11:21 Vždy jemně a se zvláštní něžností vystihuje tvary údů lidského těla.
00:11:44 Ikonopisci i bez pozorování živé přírody dokázali
00:11:48 skromnými prostředky mistrně vyjádřit krásu člověka.
00:11:52 Dávali přednost duchovnímu obsahu.
00:12:26 Ikony byly psány anonymně. Umělec se na dílo nepodepisoval.
00:12:30 Nepovažoval jej za své autorství.
00:12:55 Individualismus nemá v tvorbě ikon místo.
00:12:59 Na povolání ikonopisců bylo pohlíženo jako na práci duchovní.
00:13:03 Proto se jí povětšinou věnovali mniši.
00:13:47 A vztah společnosti k ikonám?
00:13:51 Byl obdobně vážný.
00:13:54 Ikony se nekupovaly.
00:13:56 Vyměňovaly se za peníze nebo se darovaly.
00:14:00 Když ikona shořela, říkalo se, že odešla nebo se vznesla do nebe.
00:14:06 Ikony se nevěšely,
00:14:09 ale stavěly se na poličky na čestném místě v domě.
00:14:25 Ikona byla obklopena atmosférou veliké duchovní autority.
00:14:30 Byla nositelem vysokého náboženského a etického ideálu.
00:14:36 .
Pravoslavná ikona to není portrét v tom smyslu, jak jej známe ze západní náboženské malby. Ikona je textem vyjádřeným výtvarnými prostředky. Byla zdrojem poučení pro první křesťany, kteří povětšinou neuměli číst a ani psát. Ikonopisci dokázali skromnými prostředky mistrně zachytit duchovní obsah. Jeden ruský filosof kdysi napsal, že „ikona je teologie v barvách“, a tak ji můžeme chápat i dnes.